Norimberský proces

Do českých kin vstoupí ve čtvrtek snímek, který může tržbami aspoň na chvíli dohnat trojku Avatara. Jmenuje se Norimberk a zachycuje slavný soudní proces očima mladého psychiatra Douglase Kelleyho (Rami Malek), který se ocitne tváří v tvář nacistickým „esům“ v čele s Hermannem Göringem (Russell Crowe). I další novinky v kinech ale stojí za vidění.

Do českých kin vstoupí ve čtvrtek snímek, který může tržbami aspoň na chvíli dohnat trojku Avatara. Jmenuje se Norimberk a zachycuje slavný soudní proces očima mladého psychiatra Douglase Kelleyho (Rami Malek), který se ocitne tváří v tvář nacistickým „esům“ v čele s Hermannem Göringem (Russell Crowe). I další novinky v kinech ale stojí za vidění.

Nový film amerického scenáristy a režiséra Jamese Vanderbilta Norimberk, který vstoupil do kin, je dalším zpracováním jednoho z nejzásadnějších procesů v historii. A i když se jak v hraných filmech, tak v dokumentech objevil několikrát, Vanderbiltovy scenáristické zkušenosti s filmy jako Den nezávislosti: Nový útok nebo pátý a šestý Vřískot dokáží film „hollywoodsky“ přiblížit současnému publiku. Což dává smysl.

V posledních dnech války se Höss snažil uniknout odpovědnosti za své činy. Uprchl pod falešnou identitou jako „Franz Lang“, poddůstojník námořnictva. Několik měsíců se vyhýbal odhalení a žil v tichosti na farmě v severním Německu. Jeho žena a děti, opuštěné v malém městě, musely snášet opakované výslechy Spojenců. Nakonec v březnu 1946 britští vyšetřovatelé Hösse vypátrali, když pohrozili, že pokud bude jeho manželka zatajovat informace o jeho pobytu, deportují jeho nejstaršího syna do Sovětského svazu. Höss byl zatčen 11. března 1946. Byl předán do britské vazby a brzy se ocitl v centru poválečného soudního řízení. Höss byl intenzivně vyslýchán, nejprve britskými zpravodajskými důstojníky a poté Spojenci v Norimberku, kde vystupoval jako svědek v procesech s hlavními nacistickými válečnými zločinci. Jeho výpovědi šokovaly i mnohé z obžalovaných, kteří nacistickému režimu sloužili. Höss se znepokojivým klidem vysvětloval každodenní chod Osvětimi a líčil, jak byly statisíce lidí usmrcovány plynem, zastřelením nebo byly upracovány k smrti. Mrazivým, věcným tónem Höss potvrdil proces průmyslového masového vyhlazování a popsal, jak byly po příjezdu vražděny celé transporty Židů. Jeho výroky zanechaly v žalobcích, novinářích i divácích nezapomenutelný dojem: byl to muž, který se přiznal k organizování jednoho z největších zvěrstev v dějinách, ale projevil jen minimální lítost...

Streicher se do značné míry vyhýbal všem ostatním norimberským obžalovaným, mezi nimiž měl nejnižší IQ. Julius Streicher po ránu cvičil na podlaze, pak spláchl záchod a umyl si obličej záchodovou vodou, a získal tak ve věznici přezdívku „špinavý stařec“. Také si vymýšlel četná obvinění. Streicher tvrdil, že s ním po jeho zajetí spojenečtí vojáci špatně zacházeli. Podle jeho vyprávění mu nařídili, aby se svlékl, a nechali ho v cele několik dní bez oblečení. Pálili ho cigaretami a nutili ho hasit cigarety bosýma nohama. Jediná voda, kterou mu dovolili pít, byla zapáchající voda ze záchodu. Dále uvedl, že ho nutili líbat nohy černošským vojákům, aby ho později zbili bičem. Tvrdil také, že někteří vojáci na něj plivali a nutili ho otevřít ústa, aby se mu do nich slinami trefili. Navíc si Streicher stěžoval, že všichni jeho soudci jsou Židé. Většina důkazů proti Streicherovi pocházela z jeho četných projevů a článků, které byly podle žalobců natolik podnětné, že byl spoluviníkem vraždy, a tedy stejně vinný jako ti, kdo skutečně nařídili masové vyhlazování Židů. Během procesu Streicher tvrdil, že o holokaustu nic nevěděl, a prohlašoval, že je pouhým „milovníkem přirozenosti“, který chtěl pouze, aby „cizinci“ odešli z jeho země. Nicméně lhal...

V listopadu 1945 je německý Norimberk prakticky zdevastovaný. Jednou z mála budov, které přežily bombardování, byl Justiční palác. Právě tam 20. listopadu 1945 začíná Norimberský proces s nejdůležitějšími představiteli nacistického režimu, kteří o deset let dříve ve stejném městě přijali rasové zákony. Norimberk se tak stává symbolem nacistické moci i místem, kde tato moc navždy skončila.