Norimberský proces

V jednotkách Waffen-SS nefigurovali jen Němci, ale také dobrovolníci jiných států.

Ústavní soud (ÚS) rozhodl, že žalobci se budou muset znovu zabývat případem komunistických pohlavárů Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara, kteří byli stíhání kvůli použití střelných zbraní na hranici. Státní zastupitelství jejich případ zastavilo na podkladě znaleckých posudků, které ovšem podali odborníci, kteří byli spojeni s komunistickým režimem. Podle ÚS je dána pochybnost o nestrannosti znalců.

Operace Mars neboli třetí sovětská ofenzíva u Rževa probíhala paralelně s útokem u Stalingradu (operace Uran). Přestože byly obě operace svým rozsahem srovnatelné, skončila operace Mars na rozdíl od Uranu pro Rudou armádu fiaskem, které mělo zůstat zapomenuto. Dne 25. listopadu 1942 zahájila vojska sedmi armád dvou sovětských frontů (asi 670 000 mužů a 1 900 tanků ) u ruského města Ržev, ležícího asi 220 km západně od Moskvy, rozsáhlou ofenzívu, jejímž cílem bylo obklíčit německou 9. armádu.

Koncem 2. světové války již Sovětský svaz plně ovládal umění masové výroby užitečné techniky. Během války vyprodukoval na 80 tisíc skvělých středních tanků T-34. Šlo o druhý nejvyráběnější tank všech dob. V Sovětském svazu se také vyrobilo 42 tisíc bitevních letounů Iljušin Il-2, což je shodou okolností druhý nejvyráběnější letoun a nejvyráběnější vojenské letadlo všech dob.

Jde o nejslavnější soudní proces druhé poloviny 20. století. Jeho étos ovlivnil nejen mezinárodní trestní právo, ale stal se obecně známým mementem a zásadním způsobem přispěl ke vzniku takových dokumentů, jako byla všeobecná deklarace lidských práv či Úmluva o nepromlčitelnosti válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Norimberský proces s hlavními válečnými zločinci skončil 1. října 1946.

11 412 případů spoluúčasti na vraždách provedených zvlášť zákeřným a trýznivým způsobem. Dalších 18 případů spoluúčasti na pokusu o vraždu. Tak zní obžaloba vůči německé seniorce Irmgard Furchnerové. K soudu dnes nepřišla.

V posledních dnech se v českých dezinformačních médiích a na sociálních sítích rozšířila masově informace o tom, že se chystá „Norimberský proces číslo 2“, v němž budou stíhány „všechny subjekty, co se podílejí na řízení pandemie covid-19“. Je však otázka, jakou mají žalobci šanci.

Nacistický ministr zbrojního průmyslu Albert Speer patřil k nejbližším spolupracovníkům Adolfa Hitlera. V Norimberském procesu byl odsouzen k 20 letům vězení.

Jedním z vysoce postavených nacistů byl i Rudolf Hess, který byl souzen Norimberským tribunálem. Hess měl zálibu v tajemnu, stejně záhadná byla i v roce 1987 jeho smrt.

Dnes je to právě sedmdesát let ode dne, kdy začal takzvaný norimberský proces s válečnými zločinci evropské části Osy. A přestože nám z dnešního pohledu přijde logické, že jsme nechali řadu nacistů pověsit, cesta k procesu byla poměrně složitá.

Soudní sál číslo 600 v Justičním paláci v Norimberku, kde v listopadu před 75 lety začal proces s nacistickými pohlaváry, je kolébkou haagského Mezinárodního trestního soudu. Tvrdí to prezident bavorského vrchního zemského soudu Thomas Dickert. Právě v tomto sále v listopadu 1945 usedlo 22 nacistických funkcionářů včetně klíčových postav jako byli Herman Göring či Rudolf Hess, aby si zde o rok později vyslechli rozsudky. Byl mezi nimi také někdejší říšský protektor Čech a Moravy Wilhelm Frick, pro kterého to byl trest smrti.

Jeden mrtvý je tragédie, milion mrtvých je statistika. Známý výrok, plný bezbřehého cynismu. Prvního října 1946 byl ukončen známý Norimberský proces. O patnáct dní později si zlomilo vaz v oprátce jedenáct hlavních viníků, kteří měli na rukou krev milionů. Jeden národ jejich vinou dokráčel až na okraj propasti. Šest milionů Židů. Spravedlnost je slepá, dostihla jenom hlavní viníky.

Ruská státní televize Россия si pozvala starostu pražské městské části, aby vysvětlil svůj záměr postavit pomník Vlasovcům.

19. listopadu 1945 byl v německém Norimberku zahájen slavný proces s 22 prominentními nacisty přímo zodpovědnými za některé z nejzrůdnějších zločinů druhé světové války. To všichni známe. Víte ale, že na tenhle slavný proces volně navázalo dalších dvanáct?

Norimberský tribunál. Po válečném pekle postavily vítězné mocnosti 21 německých viníků před mezinárodní soud za zločiny proti míru a proti lidskosti. Stanul mezi nimi i muž, který po řadu let hájil nacistický stát na mezinárodním kolbišti, Joachim von Ribbentrop.

Mezinárodní vojenský tribunál vynesl své rozsudky 1. 10. 1946. Stalo se tak v Norimberku, ve městě, které bylo vybráno zcela záměrně. Symbol nacismu měl být zadupán do prachu právě zde, kde nacismus zdvihl hlavu. Kdysi hrdé a prastaré město, spjaté i s českou historií, se změnilo v hromady trosek. Nyní bylo třeba potrestat i lidi, kteří tuto zkázu započali.

1. října 1946 bylo 12 z 22 nacistických pohlavárů obžalovaných v rámci Norimberského procesu odsouzeno k trestu smrti. Šlo o největší soudní proces s válečnými zločinci své doby. Na šibenici pak ale skončila jen desítka mužů; Hermann Göring v předvečer popravy spáchal sebevraždu a Martin Bormann byl odsouzen v nepřítomnosti. Kdo všechno našel smrt v oprátce spravedlnosti?