Ondřej Pivec

Etablovaný divadelní režisér David Jařab přichází po třinácti letech s novým filmem. Jmenuje se Hadí plyn a v jeho pozadí stojí novela Josepha Conrada Srdce temnoty. „Román mě oslovil svou nejednoznačností. Není jednoduché ho uchopit, ale zároveň se dokáže naformátovat do jiného času,“ vysvětluje. V roce 2011 knihu adaptoval pro divadlo, ale měl pocit, že s tématem ještě není hotov. Proto teď vypouští Hadí plyn.

Úspěšný hudebník, filmový skladatel a renomovaný producent Jan P. Muchow přijal pozvání do podcastu Boomer Talk Miloše Pokorného. V sedmnáctém díle prozradil mimo jiné, co dělá pro to, aby se po letech v branži nevykrádal, nebo k jakým filmům se mu dělá hudba nejlépe. V rozhovoru došlo také na to, jaký je otec, jak to má s moderními technologiemi a samozřejmě i na jeho velkou vášeň fotbal.

Jazzová policie je pojem, který je obestřen stále mnoha tajemstvími a nejasnostmi. Abychom to napravili, vydali jsme se v závěrečném dílu našeho podcastu za generálporučíkem Tomášem Dorfenthálem. A došlo i na jeden bluesový lick.

Držitel Grammy, několika Andělů, producent, skladatel, klávesista a hammonďák Ondřej Pivec byl hostem prvního dílu podcastu 32 Bar Talk, který společně připravují časopis Headliner a festival JazzFestBrno. Brněnský rodák, který se ve světě proslavil především díky spolupráci s americkým zpěvákem Gregorym Porterem, žije dlouhodobě v New Yorku. Covidová krize mu však nečekaně přinesla prodloužený pobyt v rodné zemi. "Vzal jsem to, ale záhy si uvědomil, že hip hop funguje úplně jinak než hudba, kterou jsem byl zvyklý hrát," vzpomíná na svou zkušenost s Wu-Tang Clan.  32 Bar Talk je společný podcast hudebního časopisu Headliner a festivalu JazzFestBrno. Pianista, skladatel a nyní také moderátor Martin Konvička si zve k mikrofonu nejen hosty z jazzového světa, ale také hudebníky, kteří hranice žánru už dávno překročili, nebo do jazzových vod vplouvají jen výjimečně. Ostatně, kde ty hranice a jazzové vody vlastně jsou? Existují vůbec ještě žánry? Není už jazz mrtvý? A proč zrovna 32? K hledání odpovědí stačí jediné – stisknout tlačítko play.

V Národní galerii založila sbírku architektury, svůj archiv jí osobně věnovala i nedávno zesnulá Alena Šrámková. O architektuře přednáší, píše a přeje si, aby se na ni lidé chodili dívat na vlastní oči. Velkou měrou přispěla do diskuse o kvalitě budov vzniklých před rokem 1989, aktuálně třeba jako spoluautorka knihy Architektura 58 – 89. I o tom, jak se dívat třeba na robustní stavby Karla Pragera, mluvila Radomíra Sedláková ve Vizitce s Alenou Rokosovou.