OPEC

Od vypuknutí pandemie covidu před šesti lety se podle serveru Eurointelligence dá vystopovat, jak je to s úzkými hrdly (či rovnou zaškrcenými hrdly) a reakcemi na ně. Ať už jsou to úzká hrdla geografická (jako Hormuzský průliv), nebo surovinová.

Spojené arabské emiráty chtějí výrazně posílit své ropné exporty mimo Hormuzský průliv. Nový ropovod má do roku 2027 zdvojnásobit přepravní kapacitu země a omezit závislost na jedné z nejrizikovějších obchodních tras světa. Projekt přichází v době pokračující války s Íránem a rostoucího napětí na energetických trzích.

Aktuální blokáda Perského zálivu, která odstavila přibližně 14,5 milionu barelů ropy denně (asi 57 % místní produkce), představuje podle Mezinárodní energetické agentury největší ropný šok v historii. Analýzy bank Goldman Sachs a JPMorgan naznačují, že ačkoli je rychlá obnova možná, nenastane hned po případném uvolnění průlivu a nebude bez rizik.

Konečně skončily. Spojené arabské emiráty (SAE) se roky bouřily proti omezením, která vyplývala ze členství v Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC). V minulosti dokonce hrozily odchodem. A 27. dubna, uprostřed války s Íránem, odešly, píše britský týdeník The Economist.

Spojené arabské emiráty se tento týden rozhodly opustit kartel zemí vyvážejících ropu OPEC. Tato organizace byla založena v roce 1960 s cílem ovlivňovat cenu ropy, regulovat množství těžby a chránit své ekonomické zájmy.

Sedm zemí ze skupiny OPEC+ se dohodlo, že v červnu zvýší své kvóty na těžbu ropy o 188 000 barelů denně. V neděli o tom informovala Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Skupina OPEC+ zahrnuje členské země kartelu OPEC a jejich spojence v čele s Ruskem. Zvýšení kvót je ale spíše symbolické, protože dodávky ropy z Perského zálivu zůstávají omezené v důsledku války USA a Izraele s Íránem.

Sedm zemí ze skupiny OPEC+ se podle očekávání dohodlo, že v červnu zvýší své kvóty na těžbu ropy o 188 tisíc barelů denně. Informovala o tom Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC).

Rozhodnutí Spojených arabských emirátů opustit ropný kartel OPEC jej nutně oslabuje. Není sice, s cca 3,5 miliony vytěženými barely ropy denně, největším producentem ropy v organizaci, ale na její produkci má asi desetiprocentní podíl. Nejde však jen o objem ropy, ale také o kredit organizace. Jednotlivé ropné emiráty totiž byly součástí OPEC ještě před vznikem Spojených arabských emirátů.

Spojené arabské emiráty (SAE) se rozhodly opustit Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) s účinností od 1. května, a to v rámci strategického přesměrování v návaznosti na válku v Íránu.

Londýn - Sedm zemí ze skupiny OPEC+ se podle očekávání dohodlo, že v červnu zvýší své kvóty na těžbu ropy o 188.000 barelů denně. Informovala o tom dnes Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Skupina OPEC+ zahrnuje členské země kartelu OPEC a jejich spojence v čele s Ruskem. Zvýšení kvót je spíše symbolické, protož dodávky ropy z Perského zálivu zůstávají omezené v důsledku války Spojených států a Izraele s Íránem, upozorňují agentury Reuters a Bloomberg.

První květen je tradičně svátek práce a také lásky. Letos se stal i dnem oslabení kartelu, který kontroluje množství a cenu ropy na světovém trhu. Spojené arabské emiráty patřily po dlouhá desetiletí mezi zásadní členy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC).

Spojeným arabským emirátům se už nelíbí v OPEC. Mají dost toho, že jim někdo jiný diktuje, kolik mají těžit ropy. Chtějí víc. V době, kdy surovina stojí přes 100 dolarů za barel, to z jejich pohledu asi dává smysl. Je to pragmatický kalkul, nebo hazard s budoucností? A živo je znovu taky kolem společnosti ČEZ. Budou z ní dvě firmy a chystají se malé modulární reaktory.

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.

Zatímco svět sleduje napjatou situaci na Blízkém východě, přišla tento týden překvapivá zpráva. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že k 1. květnu opouštějí kartel OPEC. Dle analytiků bude mít jejich rozhodnutí vliv na celou globální ekonomiku, Emiráty totiž patří mezi těžké váhy tohoto uskupení. K Organizaci zemí vyvážejících ropu patřil tento pouštní stát ještě před svým oficiálním vznikem v roce 1971 a dlouhodobě hrál důležitou roli v jejím fungování. Jde o třetího největšího těžaře, jehož produkce aktuálně činí zhruba 1,9 milionu barelů denně. Před eskalací konfliktu v regionu byla přitom ještě o 1,5 milionu barelů vyšší.

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.

Světová cena ropy ve středu rostla, i když Spojené arabské emiráty (SAE) v úterý oznámily, že ke čtvrtku opouštějí kartel OPEC. Proč?

Ceny ropy ve středu pokračují v růstu a ropa Brent se dostala až na nejvyšší hodnotu od roku 2022, kdy začala válka na Ukrajině. V centru pozornosti zůstává výpadek v dodávkách způsobený konfliktem na Blízkém východě. Kolem 19:15 SELČ cena severomořské ropy Brent rostla o 7,6 procenta na 119,69 USD za barel. Cena americké lehké ropy WTI si připisovala rovněž 7,6 procenta a prodávala se za 107,52 USD za barel, napsala agentura AFP.

Od pátku už nebudou členem ropného kartelu OPEC Spojené arabské emiráty. Ty jsou přitom třetím největším producentem kartelu a na trh dodávají přibližně tři miliony barelů ropy denně. Krok Emirátů může podle analytiků inspirovat i další země, což by po konci války v Íránu mohlo vést k velkému zlevnění ropy a tím i pohonných hmot u čerpacích stanic.

Odchod Spojených arabských emirátů z kartelu OPEC na první pohled vypadá jako zpráva, která by mohla časem zlevnit ropu i pohonné hmoty v Česku. Jenže bezprostřední efekt je opačný: světová cena ropy roste a levnější benzin je v nedohlednu. Důvod? Emiráty sice chtějí těžit víc bez omezení diktovaných Saúdskou Arábií, ale klíčový exportní uzel – Hormuzský průliv – zůstává uzavřený.

Spojené arabské emiráty k 1. květnu opouštějí Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) i širší skupinu těžařů OPEC+. Oznámila to státní agentura WAM. Podle emirátského ministerstva energetiky to zemi za současné situace umožní větší flexibilitu reagovat na změny na trhu. Jde o překvapivé rozhodnutí, které emiráty s ostatními členy předem nekonzultovaly.

Odchod Spojených arabských emirátů z OPEC může znamenat víc než oslabení ropného kartelu. Je to signál rozpadu starého energetického pořádku. Paradoxně i geopolitické vítězství Donalda Trumpa, který dlouhodobě tlačil na levnější energii, vyšší těžbu a oslabení moci producentů.

Spojené arabské emiráty odcházejí z OPEC i OPEC+. Krok může oslabit vliv kartelu na ceny ropy, prohloubit napětí se Saúdskou Arábií a dát Abu Dhabí větší prostor ke zvyšování těžby.

Spojené arabské emiráty k 1. květnu opouštějí Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) i širší skupinu těžařů OPEC+, oznámila dnes státní agentura WAM. Podle emirátského ministerstva energetiky to zemi za současné situace umožní větší flexibilitu reagovat na změny na trhu. Jde o překvapivé rozhodnutí, které emiráty s ostatními členy předem nekonzultovaly. Agentura Reuters uvedla, že pro OPEC je to tvrdá rána.

Spojené arabské emiráty k 1. květnu vystoupí z Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) i širší skupiny OPEC+. Překvapivé rozhodnutí, které Abú Zabí s partnery předem nekonzultovalo, může oslabit soudržnost kartelu i vliv Saúdské Arábie v době zvýšeného napětí na energetických trzích.

Z organizace OPEC odejdou Spojené arabské emiráty k 1. květnu, opouští také skupinu těžařů OPEC+. Rozhodnutí s ostatními členy předem nekonzultovaly, pro organizaci to bude podle agentury Reuters tvrdá rána.

Abú Zabí/Praha - Spojené arabské emiráty k 1. květnu opouštějí Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) i širší skupinu těžařů OPEC+, oznámila dnes státní tisková agentura WAM. Podle emirátského ministerstva energetiky to zemi za současné situace umožní s větší flexibilitou reagovat na změny na trhu. Jde o překvapivé rozhodnutí, které emiráty s ostatními členy předem nekonzultovaly. Agentura Reuters uvedla, že pro OPEC je to tvrdá rána.

Spojené arabské emiráty k 1. květnu opouštějí Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) i širší skupinu těžařů OPEC+, oznámila v úterý státní agentura WAM. Podle emirátského ministerstva energetiky to zemi za současné situace umožní větší flexibilitu reagovat na změny na trhu. Jde o překvapivé rozhodnutí, které emiráty s ostatními členy předem nekonzultovaly. Agentura Reuters uvedla, že pro OPEC je to tvrdá rána.

Spojené arabské emiráty oznámily, že 1. května vystoupí z OPEC. Rozhodnutí zdůvodnily revizí své těžební politiky a snahou lépe reagovat na potřeby trhu.

Spojené arabské emiráty k 1. květnu opustí Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) i širší skupinu těžařů OPEC+, oznámila státní agentura WAM. Je to obrovská rána pro skupiny vývozců ropy a jejich de facto vůdce, Saúdskou Arábii, v době, kdy íránská válka způsobila historický energetický šok a narušila globální ekonomiku.

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, přidávají zhruba od jednoho a půl do dvou procent. Trh sleduje, jak se blíží termín stanovený americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby Írán znovu otevřel Hormuzský průliv. Washington varoval, že pokud Teherán do stanovené lhůty nepřistoupí na dohodu, může čelit útokům na důležitou infrastrukturu, včetně mostů a elektráren. Hormuzským průlivem běžně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy.

Ceny ropy v úterý pokračovaly v růstu. Trh sleduje, jak se blíží termín stanovený prezidentem USA Donaldem Trumpem, aby Írán znovu otevřel Hormuzský průliv. Washington varoval, že pokud Teherán do stanovené lhůty nepřistoupí na dohodu, může čelit útokům na důležitou infrastrukturu včetně mostů a elektráren. Hormuzským průlivem běžně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy.

Londýn - Cena takzvané fyzické ropy, tedy k okamžitému dodání, je v Evropě na rekordu. Cena severomořského typu Forties překročila 146 dolarů za barel, ukazují data společnosti LSEG. Rekordní cena podle analytiků naznačuje, že trh nevěří v rychlé obnovení lodní dopravy klíčovým Hormuzským průlivem, uvedla dnes agentura Reuters. Od cen fyzické ropy se odvíjejí také aktuální ceny benzinu a nafty.

Ceny ropy v pondělí během kolísavého obchodování mírně klesly a severomořská ropa Brent se prodávala za 107 dolarů za barel. K mírnému zlevnění suroviny přispěly zprávy o návrhu na příměří s Íránem, investoři ale zůstávají opatrní vzhledem k trvajícímu narušení lodní dopravy, napsala agentura Reuters.

Americký prezident Donald Trump dal Íránu ultimátum: otevřete Hormuzský průliv, nebo přijde „peklo“. Teherán ale zatím neustupuje a světové trhy začínají počítat s jedním z největších výpadků ropy v historii.

Jak si v pátek vedly asijské akcie, kolik pracovních míst v březnu přibylo v americké ekonomice a na čem se o víkendu dohodl ropný kartel OPEC+? To vše musíte vědět.

Vídeň - Osm členů skupiny OPEC+, která zahrnuje Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojence v čele s Ruskem, se dohodlo na zvýšení kvót na těžbu ropy od května o 206.000 barelů denně. Skupina to uvedla ve svém dnešním prohlášení. Zvýšení však zřejmě zůstane převážně jen na papíře, protože důležití členové skupiny nejsou schopni těžbu navýšit kvůli válce USA a Izraele proti Íránu, upozornila agentura Reuters.

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část ruských kapacit pro její export. Agentuře Reuters to ve čtvrtek řekly zdroje z odvětví…

Ceny ropy zůstávají rozkolísané v prostředí, které stále více formuje geopolitika a narušené dodavatelské řetězce. Zatímco americká ropa WTI se drží kolem 102 dolarů za barel a Brent přesahuje 112 dolarů, trh reaguje na sérii událostí spojených s konfliktem na Blízkém východě. Titulky hovoří o propadu produkce OPEC, výpadcích v Hormuzském průlivu nebo prudkém růstu zásob v USA. Energetická krize tak přestává být jen otázkou cen – stále více jde o dostupnost.

Cena za barel ropy klesla pod sto dolarů (zhruba 2100 korun). Za poklesem stojí klidné obchodování v Asii a prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že by v blízké době mohla válka skončit.

Krize v Perském zálivu zasadila kartelu OPEC poslední a zřejmě i smrticí ránu v době, kdy dříve mocná organizace čelí stále silnějšímu tlaku nezávislých těžařů. V následujících letech bude ropy a zemního plynu poprvé výrazný přebytek.

Jako na horské dráze. Ceny ropy na světových trzích ve čtvrtek prudce vystřelily a směřovaly až k hranici 112 dolarů za barel.

Současné dění na trhu s ropou je někdy přirovnávané k ropným šokům ze 70. let minulého století vyvolaným omezením těžby a embargem kartelu OPEC. Realita je ale jiná. Prudký nárůst cen suroviny na globální ekonomiku nedopadá primárně v podobě zbrzdění růstu, ale prostřednictvím inflace. A zatímco ropa přestává děsit, pozici rizikového faktoru přebírá jiná komodita.

Na přístav Fudžajra ve Spojených arabských emirátech už potřetí zaútočily íránské drony. Nejnovější útok zasáhl ropný terminál přístavu, který je jediným místem, kudy může klíčový člen kartelu OPEC vyvážet ropu mimo zablokovaný Hormuzský průliv.

Blízký východ a energetická bezpečnost světa představují už po desetiletí spojité nádoby. Ropné šoky zasáhly Spojené státy a další rozvinuté země poprvé v 70. letech, a to hned dvakrát. Znamenaly konec iluzí o nekonečné prosperitě Západu a kromě zmenšení objemu spalovacích i vznětových motorů vedly k hledání alternativních zdrojů energie.

Příjmy Ruska z exportu ropy a ropných produktů v únoru výrazně klesly a dostaly se na nejnižší úroveň od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Vyplývá to z pravidelné měsíční zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA), kterou cituje agentura Bloomberg.

Severomořská ropa Brent, důležitý „etalon“ určující cenový vývoj na světovém trhu, během minulého týdne (na začátku března) podražila zhruba o čtvrtinu. Jde o největší týdenní skok od května 2020, kdy se ropný kartel OPEC spolu s dalšími producenty ropy, včetně Ruska, v době pandemie rozhodl omezit těžbu.

Největším skokem zdražila ropa během krize související s válkou proti Izraeli v roce 1973. V Česku se benzin prodával nejdráž v roce 2022 po napadení Ukrajiny Ruskem. Kam by v pomyslném žebříčku patřilo současné zdražování?

Ceny ropy se v noci z neděle na pondělí po otevření asijských trhů prudce zvýšily až o pětinu, a barel americké WTI i severomořského Brentu se tak obchodovaly blízko hladiny 110 dolarů. Důvodem je eskalující konflikt mezi Spojenými státy a Izraelem a na druhé straně Íránem, který ochromil provoz v klíčovém Hormuzském průlivu. Situace zároveň vyvolává silné napětí na dalších trzích, kde dále výrazně ztrácely futures na americké akciové indexy. Kdo chce začít panikařit, má asi nejvyšší čas.

Ceny ropy se kvůli dopadům americko-íránské války dál zvyšují, konflikt narušil dodávky suroviny z Blízkého východu. Tempo růstu ale proti předchozím dvěma dnům zpomaluje. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh naopak začala klesat. Americký prezident Donald Trump v úterý naznačil, že americké námořnictvo by mohlo doprovázet lodě proplouvající klíčovým Hormuzským průlivem, kde v odvetě útočí íránské síly. Zásobování oběma komoditami není podle EU ohroženo.

Podle OPEC, jíž je Islámská republika členem, těžila země v lednu tohoto roku 3,34 milionů barelů ropy denně, což odpovídá přibližně 4 procentům globální produkce této suroviny. Jedná se především o středně těžkou až těžkou kyselou ropu, ale také kondenzát a ropné břidlice. Přitom většinu tamější klasické ropy lze těžit poměrně snadno s výrobními náklady kolem 8,50 eur za barel. To je čtvrtina, respektive šestina nákladů na extrakci kanadského a amerického černého zlata s tím, že podobně levně jako v Íránu se ropa těží jen v Saúdské Arábii, Iráku, Kuvajtu a SAE.

Akcie amerických energetických společností zažily výrazný růst poté, co útoky Spojených států a Izraele na Írán vyvolaly prudké zdražení ropy.

Trhy na dění na Blízkém východě reagují skoro učebnicově. V prvních hodinách jsme sledovali prudký růst cen ropy, pokles akciových indexů a upření pozornosti investorů na energetický a obranný sektor. Krátkodobý vývoj cen ropy ale není to nejzásadnější. Jde hlavně o to, jak bude konflikt v delším horizontu ovlivňovat exporty suroviny ze zemí Perského zálivu.

Evropský plyn výrazně zdražuje. Cena klíčových burzovních kontraktů vyskočila o více než 20 procent a od pátečního uzavření trhů už vzrostla o více než 60 procent. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se dostala na 56 eur, tedy 1360 korun, za megawatthodinu. Investoři reagují na zastavení provozu největšího světového exportního závodu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Kataru, který byl uzavřen po zásahu íránským dronem.

Napětí mezi USA, Izraelem a Íránem ochromilo lodní dopravu v Hormuzském průlivu, kudy proudí pětina světové ropy a LNG. Ceny Brentu okamžitě vyskočily až o deset procent.