OPEC

Ceny ropy v pondělí během kolísavého obchodování mírně klesly a severomořská ropa Brent se prodávala za 107 dolarů za barel. K mírnému zlevnění suroviny přispěly zprávy o návrhu na příměří s Íránem, investoři ale zůstávají opatrní vzhledem k trvajícímu narušení lodní dopravy, napsala agentura Reuters.

Americký prezident Donald Trump dal Íránu ultimátum: otevřete Hormuzský průliv, nebo přijde „peklo“. Teherán ale zatím neustupuje a světové trhy začínají počítat s jedním z největších výpadků ropy v historii.

Jak si v pátek vedly asijské akcie, kolik pracovních míst v březnu přibylo v americké ekonomice a na čem se o víkendu dohodl ropný kartel OPEC+? To vše musíte vědět.

Vídeň - Osm členů skupiny OPEC+, která zahrnuje Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojence v čele s Ruskem, se dohodlo na zvýšení kvót na těžbu ropy od května o 206.000 barelů denně. Skupina to uvedla ve svém dnešním prohlášení. Zvýšení však zřejmě zůstane převážně jen na papíře, protože důležití členové skupiny nejsou schopni těžbu navýšit kvůli válce USA a Izraele proti Íránu, upozornila agentura Reuters.

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část ruských kapacit pro její export. Agentuře Reuters to ve čtvrtek řekly zdroje z odvětví…

Ceny ropy zůstávají rozkolísané v prostředí, které stále více formuje geopolitika a narušené dodavatelské řetězce. Zatímco americká ropa WTI se drží kolem 102 dolarů za barel a Brent přesahuje 112 dolarů, trh reaguje na sérii událostí spojených s konfliktem na Blízkém východě. Titulky hovoří o propadu produkce OPEC, výpadcích v Hormuzském průlivu nebo prudkém růstu zásob v USA. Energetická krize tak přestává být jen otázkou cen – stále více jde o dostupnost.

Cena za barel ropy klesla pod sto dolarů (zhruba 2100 korun). Za poklesem stojí klidné obchodování v Asii a prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že by v blízké době mohla válka skončit.

Krize v Perském zálivu zasadila kartelu OPEC poslední a zřejmě i smrticí ránu v době, kdy dříve mocná organizace čelí stále silnějšímu tlaku nezávislých těžařů. V následujících letech bude ropy a zemního plynu poprvé výrazný přebytek.

Jako na horské dráze. Ceny ropy na světových trzích ve čtvrtek prudce vystřelily a směřovaly až k hranici 112 dolarů za barel.

Současné dění na trhu s ropou je někdy přirovnávané k ropným šokům ze 70. let minulého století vyvolaným omezením těžby a embargem kartelu OPEC. Realita je ale jiná. Prudký nárůst cen suroviny na globální ekonomiku nedopadá primárně v podobě zbrzdění růstu, ale prostřednictvím inflace. A zatímco ropa přestává děsit, pozici rizikového faktoru přebírá jiná komodita.

Na přístav Fudžajra ve Spojených arabských emirátech už potřetí zaútočily íránské drony. Nejnovější útok zasáhl ropný terminál přístavu, který je jediným místem, kudy může klíčový člen kartelu OPEC vyvážet ropu mimo zablokovaný Hormuzský průliv.

Blízký východ a energetická bezpečnost světa představují už po desetiletí spojité nádoby. Ropné šoky zasáhly Spojené státy a další rozvinuté země poprvé v 70. letech, a to hned dvakrát. Znamenaly konec iluzí o nekonečné prosperitě Západu a kromě zmenšení objemu spalovacích i vznětových motorů vedly k hledání alternativních zdrojů energie.

Příjmy Ruska z exportu ropy a ropných produktů v únoru výrazně klesly a dostaly se na nejnižší úroveň od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Vyplývá to z pravidelné měsíční zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA), kterou cituje agentura Bloomberg.

Severomořská ropa Brent, důležitý „etalon“ určující cenový vývoj na světovém trhu, během minulého týdne (na začátku března) podražila zhruba o čtvrtinu. Jde o největší týdenní skok od května 2020, kdy se ropný kartel OPEC spolu s dalšími producenty ropy, včetně Ruska, v době pandemie rozhodl omezit těžbu.

Největším skokem zdražila ropa během krize související s válkou proti Izraeli v roce 1973. V Česku se benzin prodával nejdráž v roce 2022 po napadení Ukrajiny Ruskem. Kam by v pomyslném žebříčku patřilo současné zdražování?

Ceny ropy se v noci z neděle na pondělí po otevření asijských trhů prudce zvýšily až o pětinu, a barel americké WTI i severomořského Brentu se tak obchodovaly blízko hladiny 110 dolarů. Důvodem je eskalující konflikt mezi Spojenými státy a Izraelem a na druhé straně Íránem, který ochromil provoz v klíčovém Hormuzském průlivu. Situace zároveň vyvolává silné napětí na dalších trzích, kde dále výrazně ztrácely futures na americké akciové indexy. Kdo chce začít panikařit, má asi nejvyšší čas.

Ceny ropy se kvůli dopadům americko-íránské války dál zvyšují, konflikt narušil dodávky suroviny z Blízkého východu. Tempo růstu ale proti předchozím dvěma dnům zpomaluje. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh naopak začala klesat. Americký prezident Donald Trump v úterý naznačil, že americké námořnictvo by mohlo doprovázet lodě proplouvající klíčovým Hormuzským průlivem, kde v odvetě útočí íránské síly. Zásobování oběma komoditami není podle EU ohroženo.

Podle OPEC, jíž je Islámská republika členem, těžila země v lednu tohoto roku 3,34 milionů barelů ropy denně, což odpovídá přibližně 4 procentům globální produkce této suroviny. Jedná se především o středně těžkou až těžkou kyselou ropu, ale také kondenzát a ropné břidlice. Přitom většinu tamější klasické ropy lze těžit poměrně snadno s výrobními náklady kolem 8,50 eur za barel. To je čtvrtina, respektive šestina nákladů na extrakci kanadského a amerického černého zlata s tím, že podobně levně jako v Íránu se ropa těží jen v Saúdské Arábii, Iráku, Kuvajtu a SAE.

Akcie amerických energetických společností zažily výrazný růst poté, co útoky Spojených států a Izraele na Írán vyvolaly prudké zdražení ropy.

Trhy na dění na Blízkém východě reagují skoro učebnicově. V prvních hodinách jsme sledovali prudký růst cen ropy, pokles akciových indexů a upření pozornosti investorů na energetický a obranný sektor. Krátkodobý vývoj cen ropy ale není to nejzásadnější. Jde hlavně o to, jak bude konflikt v delším horizontu ovlivňovat exporty suroviny ze zemí Perského zálivu.

Evropský plyn výrazně zdražuje. Cena klíčových burzovních kontraktů vyskočila o více než 20 procent a od pátečního uzavření trhů už vzrostla o více než 60 procent. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se dostala na 56 eur, tedy 1360 korun, za megawatthodinu. Investoři reagují na zastavení provozu největšího světového exportního závodu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Kataru, který byl uzavřen po zásahu íránským dronem.

Napětí mezi USA, Izraelem a Íránem ochromilo lodní dopravu v Hormuzském průlivu, kudy proudí pětina světové ropy a LNG. Ceny Brentu okamžitě vyskočily až o deset procent.

Napětí na Blízkém východě znovu rozhýbalo energetické trhy.

Anketa: Ropa se dnes [3.2.] v poledne obchoduje za více než 83 dolarů [cca 1 741 Kč]. Jaké jsou reakce ekonomů a investičních stratégů?

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že teprve přijde „velká vlna“ útoků ve válce s Íránem, kterou spustily americké a izraelské zahájené údery v sobotu. V rozhovoru s televizí CNN prezident rovněž řekl, že Spojené státy zatím neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím.

Podle OPEC, jíž je Islámská republika členem, těžila země v lednu tohoto roku 3,34 milionů barelů ropy denně, což odpovídá přibližně 4 procentům globální produkce této suroviny. Jedná se především o středně těžkou až těžkou kyselou ropu, ale také kondenzát a ropné břidlice. Přitom většinu tamější klasické ropy lze těžit poměrně snadno s výrobními náklady kolem 8,50 eur za barel. To je čtvrtina, respektive šestina nákladů na extrakci kanadského a amerického černého zlata s tím, že podobně levně jako v Íránu se ropa těží jen v Saúdské Arábii, Iráku, Kuvajtu a SAE.

Od uplynulého víkendu probíhá krize okolo Íránu. Ta znovu připomíná, že pro českou ekonomiku je geopolitika nejčastěji „vidět“ skrze ceny ropy. Ceny „černého zlata“ se nyní nacházejí v rostoucím trendu, cena středomořské ropy Brent překročila 77 dolarů a pokud se bude konflikt prodlužovat, má solidně nakročeno i k dlouho nevídaným úrovním okolo 100 dolarů.

Od uplynulého víkendu probíhá krize okolo Íránu. Ta znovu připomíná, že pro českou ekonomiku je geopolitika nejčastěji „vidět“ skrze ceny ropy. Ceny „černého zlata“ se nyní nacházejí v rostoucím trendu, cena středomořské ropy BRENT překročila 77 USD a pokud se bude konflikt prodlužovat, má solidně nakročeno i k dlouho nevídaným úrovním okolo 100 USD. Na vině je obava o přepravu v Perském zálivu v rámci Hormuzského průlivu, který je z pravidla typickým spouštěčem „rizikové přirážky“. Jaký by mohl být dopad na ceny benzínu v ČR? Jak může krize trvat dlouho?

Po amerických a izraelských úderech na Írán se znovu otevřela otázka, jak zranitelný je jeden z nejdůležitějších uzlů světové energetiky. Hormuzský průliv, jímž proudí více než 20 procent globálních dodávek ropy, se ocitl ve středu pozornosti. Analytici varují, že jakékoli narušení provozu by mohlo cenu ropy vytlačit směrem ke 100 dolarům za barel.

Napětí na Blízkém východě opět rozhýbalo ropné trhy. Klíčové body Ropa po útocích na Írán vyskočila až o 13 % Hormuzský průliv je klíčový pro pětinu světové spotřeby ropy Donald Trump oznámil pokračování vojenských operací OPEC+ zvýšil produkci o 206 tisíc barelů denně Po víkendových útocích USA a Izraele na Írán ceny prudce vyskočily, aby […]

Čeká svět ropný šok? To se dozvíme už zítra! Hlavní riziko je v Hormuzském průlivu, spočívá v ropné inflační vlně.

USA a Izrael v sobotu brzy ráno zaútočily na Írán. Prezident Trump uvedl, že cílem útoku je zničit jaderný program této země a případně svrhnout současný režim. Tento krok vyvolal okamžitou odvetu a může vyústit v širší konflikt, který představuje vážné riziko pro ropné trhy, píše web Yahoo Finance. Ceny by mohly v neděli citelně vyskočit, očekává se jednání OPEC, které může tlak snížit.

Dlouho očekávaný americko-izraelský úder na Írán se v noci z pátka na sobotu 28. února stal skutečností. Dle informací světových agentur se výbuchy ozývají nejen v hlavním městě Teheránu, ale i na dalších místech země. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa se má jednat o „velkou bojovou operaci“, jejímž cílem je zajistit, aby íránský režim nezískal jadernou zbraň. Řekl to v prohlášení zveřejněném na sociální síti X. Z prvotních závěrů světových agentur vyplývá, že současné bojové akce,…

Dnes zahájený úder USA a Izraele na Írán zatím vyvolává reakci především na trzích s kryptoměnami, s nimiž se na rozdíl od jiných aktiv obchoduje i během víkendu. Reakce kryptoměn může napovědět širší reakci trhů, až se v pondělí burzy otevřou. Nejrozšířenější kryptoměna světa, bitcoin, v reakci na první zprávy o úderu ztratila. Zlevnila ze zhruba 65 600 dolarů za kus k úrovni 63 100 dolarů za kus, než menší část svých ztrát zase umazala.

Cena ropy vzrostla třetí den v řadě a dosáhla nového šestiměsíčního maxima poté, co prezident Donald Trump oznámil, že Írán má maximálně 15 dní na uzavření dohody ohledně svého jaderného programu.

Cena ropy klesla po pozitivních jednáních mezi USA a Íránem o jaderném programu člena OPEC, což snížilo rizikovou prémii ropy.

Ceny ropy na světových trzích v posledních dnech oslabují, přičemž hlavním důvodem je uklidnění geopolitického napětí na Blízkém východě.

Globální trhy s ropou vstoupily do relativně klidnější fáze poté, co se ceny stabilizovaly před očekávaným pátečním jednáním mezi Spojenými státy a Íránem.

Ceny ropy se ve čtvrtek vydaly směrem dolů poté, co Spojené státy a Írán potvrdily, že se jejich zástupci setkají k jednáním v Ománu.

Ceny ropy rostou. Mohou za to obavy o dodávky v souvislosti s pokračujícími útoky Ruska na Ukrajinu a naděje, že dohoda mezi USA a Indií o snížení cel by mohla podpořit globální poptávku po ropě. Ceny podpořily také zprávy o ozbrojených lodích v blízkosti Hormuzského průlivu, i když možnost uklidnění napětí mezi USA a Íránem tyto zisky omezila.

Ropné trhy vstoupily do nového týdne výrazným poklesem cen poté, co se zmírnilo geopolitické napětí mezi Spojenými státy a Íránem.

Osm států skupiny OPEC+ se domluvilo v březnu ponechat těžbu ropy beze změny. Státy to oznámily po nedělním virtuálním zasedání. Ceny ropy se v důsledku obav z vojenského útoku USA na Írán pohybují blízko šestiměsíčních maxim.

Ceny ropy se na globálních trzích dostávají znovu do centra pozornosti investorů.

Trh s ropnými tankery pokračuje v prudkém růstu a navazuje na mimořádně silný rok 2025. Sazby za přepravu ropy letos dál stoupají a už během prvních týdnů roku 2026 jsou zhruba o 30 procent vyšší než na konci loňska.

Ceny ropy se na začátku týdne vydaly mírně dolů, přestože Spojené státy zasáhla silná zimní bouře, která výrazně omezila těžbu i provoz rafinerií.

Ceny ropy výrazně rostou, protože americký prezident Donald Trump obnovil hrozby vůči Íránu. Případná americká vojenská akce by mohla narušit dodávky ropy z této země, napsala agentura Reuters.

Londýn/New York - Ceny ropy dnes výrazně rostou, protože americký prezident Donald Trump obnovil hrozby vůči Íránu. Případná americká vojenská akce by mohla narušit dodávky ropy z této země, napsala agentura Reuters. Severomořská ropa Brent kolem 16:30 SEČ vykazovala nárůst o zhruba 2,8 procenta a blížila se k 66 dolarům za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisovala zhruba 2,9 procenta, dostala se tak nad 61 dolarů za barel.

Ceny ropy na světových trzích v závěru týdne opět posílily a potvrzují trend, který investoři sledují už několik týdnů.

Ceny pohonných hmot na českém trhu v posledních dnech mírně klesly, přestože vývoj na ropném trhu byl během týdne výrazně kolísavý. Krátkodobé geopolitické napětí zvedlo ceny Brentu jen dočasně a trh se rychle vrátil k tématu přebytku nabídky, který omezuje prostor pro výraznější zdražování.

Americké ropné a plynové firmy zůstávají opatrné, ceny jsou slabé a globální trh přeplněný. Trumpova energetická agenda tak naráží na vlastní limity.

Ceny ropy se na světových trzích stabilizovaly poté, co se zmírnila geopolitická nejistota spojená s Grónskem a investoři zároveň vyhodnocovali nové signály o vývoji globálních zásob.

Je to již rok, co Donald Trump nastoupil do úřadu amerického prezidenta se svou mantrou „vrtat, bejby, vrtat“. V jakém stavu je americká energetika rok od jeho vlády a jak ji vnímají hlavní hráči fosilního průmyslu? Na rozdíl od obnovitelných zdrojů, kterým administrativa „háže klacky pod nohy„, je fosilní sektor v podstatě v opačné pozici. […]

Ceny ropy se ve středu vydaly směrem dolů, když trhy postupně vyhodnotily, že rizika spojená s přerušením těžby v Kazachstánu jsou pravděpodobně pouze dočasná a nebudou mít dlouhodobý dopad na globální nabídku.

Ropné trhy se v posledních dnech pohybují v relativně úzkém pásmu a po předchozí volatilitě dochází ke stabilizaci cen. Investoři se soustředí především na dva protichůdné faktory, které momentálně ovlivňují vývoj na trhu. Na jedné straně stojí geopolitické napětí vyvolané snahou amerického prezidenta Donalda Trumpa prosadit kontrolu nad Grónskem a s tím spojené obavy z […]

V uplynulém týdnu se na trzích hojně skloňovala geopolitika, kdy akcelerovali zejména rizika spojená s Íránem. Nicméně na druhou stranu trhy potěšila relativně dobrá data o spotřebitelských cenách v USA, která pomohla indexu S&P 500 krátce na nová maxima přes 7000 bodů.

Ceny ropy na konci týdne výrazně prohloubily své ztráty a investoři tak dostali další připomínku, jak citlivý je ropný trh na geopolitické signály z Washingtonu a Blízkého východu.

Cena ropy se po několika dnech růstu dostala pod tlak poté, co z USA přišel signál, že bezprostřední vojenská reakce vůči Íránu se prozatím odkládá. Právě americká politika a vyjádření prezidenta Donalda Trumpa stály v centru pozornosti investorů, protože v posledních týdnech patřily geopolitické obavy k hlavním faktorům, které cenu ropy tlačily vzhůru. Jakmile však […]

Donald Trump slíbil Američanům „dostupnou energii“. Už v kampani tím šel proti části ropného byznysu, který se tehdy – a vlastně i teď – potýkal s nízkými cenami. Dnes je rozpor ještě ostřejší: vyhlídka na levnou venezuelskou ropu tlačí na všechny kromě Big Oil. A zatímco spotřebitel by z nízkých cen měl radost, producenti počítají ztráty. Trh přitom znovu připomíná, že ceny ropy neurčuje jen nabídka a poptávka, ale i geopolitika – a ta je pro těžaře dobrá zpráva, pro řidiče už méně.