OPEC

Pokud se podíváme na ekonomické rubriky evropských médií, zjistíme, že čínský kapitál pohlcuje tradiční západoevropské značky. Na modelovém příkladu Volkswagen Group si ukážeme, proč tomu tak je.

Ceny ropy na začátku týdne výrazně klesly poté, co americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy obnoví jednání s Íránem. Trhy reagovaly na signály možného zmírnění napětí v Perském zálivu, které v posledních měsících vyvolávalo obavy z rozsáhlejšího regionálního konfliktu a ohrožení globálních dodávek energií.

Po letech stagnace a poklesu těžby se největší africký producent ropy pokouší o návrat na světovou špičku. Vláda věří, že díky reformám a novým investicím zvýší do roku 2030 produkci na rekordní úroveň, analytici ale zůstávají opatrní.

V prosinci 1973 podporovalo celoroční letní čas 79 procent Američanů. V únoru 1974 už jen 42 procent. Temná zimní rána, cesta dětí do školy a pochybnosti o skutečných energetických úsporách veřejné mínění během několika týdnů obrátily.

Trh s ropou v posledních měsících ovládá geopolitika. Ceny barelu reagují na vývoj na Blízkém východě, investoři sledují další kroky producentů sdružených v OPEC+ a zároveň se snaží odhadnout, jak rychle bude pokračovat ekonomická transformace. Nemyslíme si, že by poptávka po ropě v dalších letech významněji klesala, říká Vít Hanuš, investiční manažer ze Sev.en Global Investments. Ta letos dokončila akvizici ropných vrtů v Texasu.

Americké společnosti sehrají roli v opravě ropovodu z iráckého Kirkúku do syrského města Baníjás. Zařízení je z velké části mimo provoz kvůli poškození během invaze do Iráku vedené USA v roce 2003. Na významu získalo s ohledem na blokádu strategického Hormuzského průlivu.

Trhy definitivně vzaly na vědomí, že se konflikt mezi USA a Íránem opět dostal do horké fáze. Nejviditelnějším projevem bojů, který ovlivňuje světový trh s ropou a zkapalněným plynem (LNG), jsou útoky na tankery.

Rodina Mezinárodní energetické agentury (IEA) se dále rozrůstá. Po nedávném oznámení o zahájení přístupového procesu Brazílie nyní agentura jednomyslně schválila přijetí Nigérie jako přidružené země (Association country). Nejlidnatější africký stát a významný producent ropy a zemního plynu tak prohloubí spolupráci s organizací, která dnes zastupuje více než 80 % světové poptávky po energii. Rozhodnutí navazuje […]

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že Írán chce dále jednat. Přestože USA na další rozhovory s Íránem přistoupily, podle Trumpa dosavadní příměří skončilo. Washington tento týden obnovil nálety, Teherán hrozí odvetou.

Íránská válka odhalila dlouho doutnající spor uvnitř nejmocnějšího ropného kartelu světa. Ten vyvrcholil na jaře, když se organizace potýkala s největším nabídkovým šokem v historii. Nyní OPEC podle CNN bojuje o svou existenci.

Konflikt na Blízkém východě zažehl mezi největšími producenty ropy spor, který může zásadně změnit fungování celého trhu. Některé státy Perského zálivu totiž chtějí po měsících omezeného exportu výrazně navýšit těžbu, vedení Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) se ovšem obává možného propadu cen, a tak jim nechce vyhovět. Rozepře může ohrozit i samotnou existenci kartelu, který už téměř sedm desetiletí ovlivňuje globální energetický trh. Zatímco většina světa letos na jaře sháněla jakoukoli dostupnou ropu, Blízký východ jí měl takové přebytky, že prakticky nevěděl, co s ní. Zablokovaný Hormuzský průliv totiž způsobil, že navzdory enormní poptávce neměly některé státy Perského zálivu téměř žádnou možnost, jak tuto surovinu dodávat svým zákazníkům. Třeba Írán, Irák a Kuvajt proto musely produkci černého zlata téměř zastavit a čekat, až se situace zlepší. To jim samozřejmě způsobilo značné finanční ztráty.

Jak světové trhy zakončily uplynulý týden, o kolik zvyšují těžbu země OPEC+ a proč se bude dražit slavná bunda šéfa Nvidie? I to by vás zkraje týdne mělo zajímat.

Ministři sedmi zemí skupiny OPEC+, která zahrnuje Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojence v čele s Ruskem, od srpna zvýší těžbu celkem o 188.000 barelů denně. OPEC to dnes oznámil v tiskové zprávě. Jde o stejně vysoký nárůst, na jakém se skupina dohodla i v předchozích měsících.

Vídeň - Ministři sedmi zemí skupiny OPEC+, která zahrnuje Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojence v čele s Ruskem, od srpna zvýší těžbu celkem o 188.000 barelů denně. OPEC to dnes oznámil v tiskové zprávě. Jde o stejně vysoký nárůst, na jakém se skupina dohodla i v předchozích měsících.

Nejméně 31 útoků na ruskou ropnou infrastrukturu za květen 2026. Těžba klesá šestý měsíc v řadě a rafinace spadla na minima od roku 2009.

Krize kolem zásobování benzinem a naftou, kterou způsobily dálkové údery ukrajinské armády, nabývá pro Rusko znepokojivých rozměrů. Web Rádia Svoboda informuje o řadách omezení při nákupu pohonných hmot, kterým obyvatelé Ruska a jím okupovaných území čelí. Jakkoliv úřady přijímají protiopatření, zastavit ji může zřejmě pouze Kyjev, uvádí v analýze server Meduza. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je situace v Moskvě jiná než ve zbytku země, protože hlavní město je výkladní skříní tamního režimu.

Rusko zpracovává nejméně ropy za 16 let. Zároveň se zvýšil vývoz suroviny, což je podle analytiků další faktor, který ukazuje, že Rusko kvůli ukrajinským útokům nemá dost kapacit na její zpracování.

V posledních třech měsících jsme na ropném trhu pozorovali mimořádný vývoj. Největší nabídkový šok v historii tentokrát nevyvolal žádnou hlubokou energetickou krizi. Bez větší nadsázky se dá říct, že ropné šoky už prostě nejsou, co bývaly. Po dosažení americko-íránské dohody je navíc pravděpodobné, že se situace na ropném trhu začne poměrně rychle normalizovat.

V posledních třech měsících jsme na ropném trhu zaznamenali mimořádný vývoj. Největší nabídkový šok v historii tentokrát nevyvolal žádnou hlubokou energetickou krizi. Bez větší nadsázky se dá říct, že ropné šoky už prostě nejsou, co bývaly. A po dosažení americko-íránské dohody je navíc pravděpodobné, že se situace na ropném trhu začne poměrně rychle normalizovat.

Ruská těžba ropy klesá už šestý měsíc v řadě a jedním z důležitých důvodů jsou sílící ukrajinské dronové útoky na energetickou infrastrukturu. Ty zasahují sklady, přepravní uzly i zařízení nutná pro udržení produkce, a tím dál zvyšují tlak na jeden z klíčových sektorů ruské ekonomiky. Foto: Ropné vrty v Rusku | Wikimedia Commons / Public domain Produkce ruské ropy a kondenzátu v květnu klesla na 9,009 milionu barelů denně. Ještě v listopadu přitom dosahovala 9,38 milionu barelů denně.

Navzdory válečnému konfliktu s Íránem se zdá být trh s ropou stabilnější, než analytici na začátku konfliktu očekávali. Ropa se v posledních dnech držela na přibližně 94 dolarech za barel. Trumpovo ohlášení dohody s Íránem stlačilo cenu ropy pod 90 dolarů, ale Írán může dohodu ještě odmítnout. Důvodem jinak příznivého vývoje cen je Čína. Ta se stává tichým stabilizátorem cen ropy. Na světových trzích nakupuje výrazně méně ropy a více čerpá ze svých vlastních rezerv. To ovšem nebude trvat donekonečna, varují analytici.

Ruská produkce ropy v květnu klesla na nejnižší úroveň za uplynulý rok. „Postarala“ se o to rekordní série ukrajinských úderů na ropné rafinérie, terminály a ropovody, informuje agentura Bloomberg.

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) druhý měsíc za sebou snížila odhad světové poptávky po ropě na letošek. Nově očekává, že poptávka dosáhne 970 tisíc barelů denně, před měsícem ji odhadovala na 1,17 milionu barelů denně. Na příští rok OPEC nicméně očekává oživení poptávky, organizace to uvedla ve čtvrteční zprávě.

Konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem narušuje saúdský vývoz ropy už déle než tři měsíce. Rusko zase vyváží méně černého zlata kvůli západním sankcím. Obě situace dávají velký prostor právě americké ropě. Už třetí měsíc v řadě jsou tak USA největším globálním exportérem.

Těžba ropy v zemích OPEC se v květnu propadla na nejnižší úroveň nejméně od roku 2000. Podle průzkumu agentury Reuters produkci srazila americká námořní blokáda Íránu a omezení dopravy přes Hormuzský průliv, které zasáhlo i další producenty v Perském zálivu.

Kvůli námořní blokádě v Hormuzském průlivu klesla těžba zemí vyvážejících ropu na nejnižší hodnotu od roku 2000. Je ještě nižší, než byla v průběhu pandemie, přestože tehdy se poptávka prudce snížila.

Venezuelský ropný průmysl zažívá pozoruhodný vzestup: podle amerického chargé d'affaires ve Venezuele Johna Barretta dosáhl vývoz karibské země 1,25 milionu barelů denně, tedy standardní jednotky, kterou se celosvětově měří produkce ropy a obchod s ní. Jedná se o nejvyšší hodnotu za posledních sedm let.

Těžba ropy v Rusku se od začátku letošního roku snížila, řekl ve čtvrtek vicepremiér Alexandr Novak. Pokles přičetl neplánovaným odstávkám rafinerií kvůli údržbě. Je to poprvé, kdy představitel ruské vlády veřejně přiznal, že produkce ropy je letos nižší, uvedla agentura Reuters. Rusko je třetím největším producentem ropy na světě. Údaje o těžbě přestala země zveřejňovat v dubnu 2023, více než rok po začátku ruské vojenské invaze na Ukrajinu.

Těžba ropy v Rusku se od začátku letošního roku snížila. Poprvé to veřejně připustil zástupce ruské vlády, vicepremiér Alexandr Novak, uvedla agentura Reuters. Rusko je třetím největším producentem ropy na světě, údaje o těžbě ale přestalo zveřejňovat v dubnu 2023, více než rok po začátku invaze na Ukrajinu.

Od vypuknutí pandemie covidu před šesti lety se podle serveru Eurointelligence dá vystopovat, jak je to s úzkými hrdly (či rovnou zaškrcenými hrdly) a reakcemi na ně. Ať už jsou to úzká hrdla geografická (jako Hormuzský průliv), nebo surovinová.

Spojené arabské emiráty chtějí výrazně posílit své ropné exporty mimo Hormuzský průliv. Nový ropovod má do roku 2027 zdvojnásobit přepravní kapacitu země a omezit závislost na jedné z nejrizikovějších obchodních tras světa. Projekt přichází v době pokračující války s Íránem a rostoucího napětí na energetických trzích.

Aktuální blokáda Perského zálivu, která odstavila přibližně 14,5 milionu barelů ropy denně (asi 57 % místní produkce), představuje podle Mezinárodní energetické agentury největší ropný šok v historii. Analýzy bank Goldman Sachs a JPMorgan naznačují, že ačkoli je rychlá obnova možná, nenastane hned po případném uvolnění průlivu a nebude bez rizik.

Konečně skončily. Spojené arabské emiráty (SAE) se roky bouřily proti omezením, která vyplývala ze členství v Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC). V minulosti dokonce hrozily odchodem. A 27. dubna, uprostřed války s Íránem, odešly, píše britský týdeník The Economist.

Spojené arabské emiráty se tento týden rozhodly opustit kartel zemí vyvážejících ropu OPEC. Tato organizace byla založena v roce 1960 s cílem ovlivňovat cenu ropy, regulovat množství těžby a chránit své ekonomické zájmy.

Sedm zemí ze skupiny OPEC+ se dohodlo, že v červnu zvýší své kvóty na těžbu ropy o 188 000 barelů denně. V neděli o tom informovala Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Skupina OPEC+ zahrnuje členské země kartelu OPEC a jejich spojence v čele s Ruskem. Zvýšení kvót je ale spíše symbolické, protože dodávky ropy z Perského zálivu zůstávají omezené v důsledku války USA a Izraele s Íránem.

Sedm zemí ze skupiny OPEC+ se podle očekávání dohodlo, že v červnu zvýší své kvóty na těžbu ropy o 188 tisíc barelů denně. Informovala o tom Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC).

Rozhodnutí Spojených arabských emirátů opustit ropný kartel OPEC jej nutně oslabuje. Není sice, s cca 3,5 miliony vytěženými barely ropy denně, největším producentem ropy v organizaci, ale na její produkci má asi desetiprocentní podíl. Nejde však jen o objem ropy, ale také o kredit organizace. Jednotlivé ropné emiráty totiž byly součástí OPEC ještě před vznikem Spojených arabských emirátů.

Spojené arabské emiráty (SAE) se rozhodly opustit Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) s účinností od 1. května, a to v rámci strategického přesměrování v návaznosti na válku v Íránu.

Londýn - Sedm zemí ze skupiny OPEC+ se podle očekávání dohodlo, že v červnu zvýší své kvóty na těžbu ropy o 188.000 barelů denně. Informovala o tom dnes Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Skupina OPEC+ zahrnuje členské země kartelu OPEC a jejich spojence v čele s Ruskem. Zvýšení kvót je spíše symbolické, protož dodávky ropy z Perského zálivu zůstávají omezené v důsledku války Spojených států a Izraele s Íránem, upozorňují agentury Reuters a Bloomberg.

První květen je tradičně svátek práce a také lásky. Letos se stal i dnem oslabení kartelu, který kontroluje množství a cenu ropy na světovém trhu. Spojené arabské emiráty patřily po dlouhá desetiletí mezi zásadní členy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC).

Spojeným arabským emirátům se už nelíbí v OPEC. Mají dost toho, že jim někdo jiný diktuje, kolik mají těžit ropy. Chtějí víc. V době, kdy surovina stojí přes 100 dolarů za barel, to z jejich pohledu asi dává smysl. Je to pragmatický kalkul, nebo hazard s budoucností? A živo je znovu taky kolem společnosti ČEZ. Budou z ní dvě firmy a chystají se malé modulární reaktory.

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.

Zatímco svět sleduje napjatou situaci na Blízkém východě, přišla tento týden překvapivá zpráva. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že k 1. květnu opouštějí kartel OPEC. Dle analytiků bude mít jejich rozhodnutí vliv na celou globální ekonomiku, Emiráty totiž patří mezi těžké váhy tohoto uskupení. K Organizaci zemí vyvážejících ropu patřil tento pouštní stát ještě před svým oficiálním vznikem v roce 1971 a dlouhodobě hrál důležitou roli v jejím fungování. Jde o třetího největšího těžaře, jehož produkce aktuálně činí zhruba 1,9 milionu barelů denně. Před eskalací konfliktu v regionu byla přitom ještě o 1,5 milionu barelů vyšší.

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.

Světová cena ropy ve středu rostla, i když Spojené arabské emiráty (SAE) v úterý oznámily, že ke čtvrtku opouštějí kartel OPEC. Proč?

Ceny ropy ve středu pokračují v růstu a ropa Brent se dostala až na nejvyšší hodnotu od roku 2022, kdy začala válka na Ukrajině. V centru pozornosti zůstává výpadek v dodávkách způsobený konfliktem na Blízkém východě. Kolem 19:15 SELČ cena severomořské ropy Brent rostla o 7,6 procenta na 119,69 USD za barel. Cena americké lehké ropy WTI si připisovala rovněž 7,6 procenta a prodávala se za 107,52 USD za barel, napsala agentura AFP.

Od pátku už nebudou členem ropného kartelu OPEC Spojené arabské emiráty. Ty jsou přitom třetím největším producentem kartelu a na trh dodávají přibližně tři miliony barelů ropy denně. Krok Emirátů může podle analytiků inspirovat i další země, což by po konci války v Íránu mohlo vést k velkému zlevnění ropy a tím i pohonných hmot u čerpacích stanic.

Odchod Spojených arabských emirátů z kartelu OPEC na první pohled vypadá jako zpráva, která by mohla časem zlevnit ropu i pohonné hmoty v Česku. Jenže bezprostřední efekt je opačný: světová cena ropy roste a levnější benzin je v nedohlednu. Důvod? Emiráty sice chtějí těžit víc bez omezení diktovaných Saúdskou Arábií, ale klíčový exportní uzel – Hormuzský průliv – zůstává uzavřený.

Spojené arabské emiráty k 1. květnu opouštějí Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) i širší skupinu těžařů OPEC+. Oznámila to státní agentura WAM. Podle emirátského ministerstva energetiky to zemi za současné situace umožní větší flexibilitu reagovat na změny na trhu. Jde o překvapivé rozhodnutí, které emiráty s ostatními členy předem nekonzultovaly.

Odchod Spojených arabských emirátů z OPEC může znamenat víc než oslabení ropného kartelu. Je to signál rozpadu starého energetického pořádku. Paradoxně i geopolitické vítězství Donalda Trumpa, který dlouhodobě tlačil na levnější energii, vyšší těžbu a oslabení moci producentů.

Spojené arabské emiráty odcházejí z OPEC i OPEC+. Krok může oslabit vliv kartelu na ceny ropy, prohloubit napětí se Saúdskou Arábií a dát Abu Dhabí větší prostor ke zvyšování těžby.

Spojené arabské emiráty k 1. květnu opouštějí Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) i širší skupinu těžařů OPEC+, oznámila dnes státní agentura WAM. Podle emirátského ministerstva energetiky to zemi za současné situace umožní větší flexibilitu reagovat na změny na trhu. Jde o překvapivé rozhodnutí, které emiráty s ostatními členy předem nekonzultovaly. Agentura Reuters uvedla, že pro OPEC je to tvrdá rána.

Spojené arabské emiráty k 1. květnu vystoupí z Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) i širší skupiny OPEC+. Překvapivé rozhodnutí, které Abú Zabí s partnery předem nekonzultovalo, může oslabit soudržnost kartelu i vliv Saúdské Arábie v době zvýšeného napětí na energetických trzích.

Abú Zabí/Praha - Spojené arabské emiráty k 1. květnu opouštějí Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) i širší skupinu těžařů OPEC+, oznámila dnes státní tisková agentura WAM. Podle emirátského ministerstva energetiky to zemi za současné situace umožní s větší flexibilitou reagovat na změny na trhu. Jde o překvapivé rozhodnutí, které emiráty s ostatními členy předem nekonzultovaly. Agentura Reuters uvedla, že pro OPEC je to tvrdá rána.

Spojené arabské emiráty k 1. květnu opouštějí Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) i širší skupinu těžařů OPEC+, oznámila v úterý státní agentura WAM. Podle emirátského ministerstva energetiky to zemi za současné situace umožní větší flexibilitu reagovat na změny na trhu. Jde o překvapivé rozhodnutí, které emiráty s ostatními členy předem nekonzultovaly. Agentura Reuters uvedla, že pro OPEC je to tvrdá rána.

Spojené arabské emiráty oznámily, že 1. května vystoupí z OPEC. Rozhodnutí zdůvodnily revizí své těžební politiky a snahou lépe reagovat na potřeby trhu.