Organizace spojených národů

Někdo se do milovaných zemí opakovaně vrací, jiný jich naopak touží spatřit co nejvíc. Do druhé kategorie patří Valérie Svobodová, jež během dvaceti let navštívila všechny státy světa a stala se tak vůbec první Češkou, které se něco takového podařilo. Finální zemi si odškrtla letos na jaře, když vyrazila do Severní Koreji; završení životního putování hned po příletu oplakala. O tom, co se během dvou dekád na cestách naučila, vypráví Svobodová v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Velká porce chytrého, absurdního, i úplně hloupého humoru. Skeče z vašeho i sousedova života, humor z vyšinuté současnosti, budoucnosti i minulosti. Udělejte si legraci ze všeho a všech kolem nás, ale hlavně ze sebe! Mezi COOLky-přímý zásah do humoru!

„Dnes jsou na tom všichni docela špatně. Rozpad světového řádu způsobuje celou řadu tenzí. To, co se stalo v Americe, je ale výsledkem dlouhodobých tendencí,“ říká bývalý premiér Mirek Topolánek s tím, že ze současného dění není překvapen. Podle něj za zvolení Trumpa prezidentem mohou sami demokraté, protože svými příliš „wokistickými“ tématy naštvali spoustu lidí. Topolánek upozorňuje, že na druhé straně by lidé neměli tolik podléhat „výkřikům“ v médiích a na sociálních sítích a měli by si zachovat trochu odstup. Důvodem je i to, že jsme si podle něj zvykli žít v nejlepším období posledního tisíce let, a přesto nám připadá, že situace není dobrá. Svým způsobem podle něj máme pravdu, protože například v Česku už nežijeme v zemi, kterou Česká republika byla před dvěma nebo třemi lety, přestože se toho tolik nezměnilo. Topolánek vidí za současnou situací i nefunkčnost řady mezinárodních organizací, jako je Rada bezpečnosti OSN. „Mám z toho kopřivku. Třeba neschopnost dohody v EU naprosto eliminuje jakékoliv razantnější rozhodnutí, které doba, jež se na nás hrne, vyžaduje. A je ohrožena euroatlantická vazba, která udržovala svět v jakési rovnováze,“ naráží expremiér na stabilitu NATO. Podle Topolánka mají lidé v Evropě pocit, že demokracie selhává, a volají po silném vůdci – a i v Česku je to už podle něj nadpoloviční skupina lidí. Co s tím? Jak vnímá současnou českou politickou scénu před volbami? A co by voliči rozhodně neměli dělat, aby nevstoupili z bláta do louže? I to se dozvíte v rozhovoru. 00:57 Co Mirek Topolánek v současnosti dělá. 05:59 “Výkřiky” v médiích a na sociálních sítích a proč jim nepodléhat. 10:19 Proč je pro Topolánka důležitý respekt. 20:06 Porušování pravidel v Americe. 25:31 Kopřivka z neschopnosti EU rozhodovat a ohrožení euroatlantické vazby. CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 81 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR

Vladimír Dzuro o sobě říká, že je kluk z Buštěhradu, který se dostal až do newyorské centrály OSN, kterou opouštěl v roce 2023 jako šéf kanceláře Úřadu pro vnitřní záležitosti. Výš už to prakticky dotáhnout nemohl, a tak během svého třicetiletého působení v mezinárodní organizaci usilující o celosvětový mír a bezpečnost viděl leccos. Zabýval se válečnými zločiny v bývalé Jugoslávii včetně těch nejděsivějších, za který bývá považován masakr na farmě Ovčara nedaleko chorvatského Vukovaru, kde bylo popraveno přes dvě stě civilistů. Nejhorší na odkrývání masového hrobu přitom podle Dzura nebyla rozkládající se těla, ale setkání s pozůstalými, kterým předával hromadu kostí a zapáchajícího oblečení s tím, že to je jejich blízký. Bezprostřední zkušenost má i se samotným fungováním Organizace spojených národů. Kromě toho, že vyšetřoval tzv. zločiny bílých límečků nebo sexuální zneužívání v mírových operacích, ke kterým pod vlajkou OSN dochází, má vhled i do toho, proč je jakákoli reforma Rady bezpečnosti, ke které na zářijovém Valném shromáždění vyzýval prezident Petr Pavel, politicky zablokovaná. S Vladimírem Dzurem jsme ale mluvili i o napjaté situaci na Blízkém východě, povinnosti Západu financovat Palestince, právu na lepší život, voličích Donalda Trumpa, neznalosti ministryně obrany Jany Černochové nebo o tom, co mu běželo hlavou, když mu na hlavu mířil kalašnikov stoupence Hizballáhu. 00:00 Z Buštěhradu do New Yorku 03:58 Znásilnění pod vlajkou OSN 08:14 Zločiny bílých límečků 14:14 Masové hroby a setkání s příbuznými 19:58 Vyrovnávání se s hrůzami války 22:13 Rozdíl mezi Čechy a Američany 27:22 Voliči Donalda Trumpa 28:58 Co bude po válce na Ukrajině CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 67 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR

Na rozhovor do kamionu tentokrát dorazil ředitel humanitární organizace Doktoři bez hranic. 0:00 Úvod, Trpělivost, Afghánistán 7:47 Mise v Afghánistánu 16:29 ZÁVĚR Kompletní rozhovor najdete na https://herohero.co/mikodrom

V předposledním díle našeho čtyřdílného seriálu, vypráví Radek Hejret, specialista na Izrael, o období vzniku státu Izrael až po Šestidenní válku. https://www.porovnavaczajezdu.cz/blog/od-zalozeni-statu-izrael-az-po-sestidenni-valku/

Kdo je novým nejlepším lidovým bavičem? Vít Rakušan se valí neohroženě napříč vyloučenými lokalitami! A ne, nechceme se nikomu vysmívat. Tohle je zkrátka dobře vymyšlená strategická kampaň.

CNN Prima NEWS. Důvěryhodnost, rychlost a srozumitelnost informací pro diváky všech věkových i sociálních skupin. Objektivní, rychlé, přesné a dynamické zpravodajství. Více zpráv najdete už teď na cnn.iprima.cz

Přesunutí české ambasády z izraelského Tel Avivu do Jeruzaléma by Pavel Fischer, který se v lednu bude ve volbách ucházet o post prezidenta, v případě usednutí na Hradě nepodpořil. Je to podle něj velmi nebezpečný nápad připomínající „chození se sirkami okolo barelu s benzínem“.

Zatímco ostatní prezidentští kandidáti se potkávají v rámci předvolebních debat již několik týdnů, Andrej Babiš (ANO) se tomu vyhýbá. Omlouvá to tím, že radši navštěvuje občany v krajích a lidé ho i jeho názory stejně dobře znají. Navíc má za to, že v debatách je stejně „duchem přítomen“, když o něm protikandidáti diskutují.

Sen končící hlavy státu Miloše Zemana o přesunutí české ambasády z izraelského Tel Avivu do Jeruzaléma by mohl u některých jeho nástupců narazit. Který z prezidentských kandidátů je pro přestěhování ambasády, kdo je proti, a kdo nemá jasný názor? Dozvíte se ve videu.

V poválečném Kosovu a jeho hlavním městě Přištině byly tehdy ještě v noci slyšet v dáli výstřely ze samopalů. Elektrické rozvody nefungovaly a všude se používali elektrocentrály a autobaterie. Taxikář nás po setmění vezl na ubytování a chtěl nás jednoduše natáhnout jako zelenáče poprvé ve městě. O peníze v tu chvíli ani nešlo, báli jsme se, že nás půjde o něco cennějšího.

Má ještě Organizace spojených národů smysl? Tuto otázku si v posledních měsících klade nejenom veřejnost, ale i nemalá část světových politiků. Rada bezpečnosti je zastaralá, ale snahy o její reformu naráží na stále stejnou zeď: právo veta vítězných mocností druhé světové války. Reformu by mohla přivodit jen destrukce současného světového pořádku, ale mít nedokonalou OSN je pořád lepší než takový scénář, řekl v podcastu Zbytečná válka bývalý velvyslanec při OSN v Ženevě, Jan Kára.