Osvojení

V minulosti někteří adoptivní rodiče před dětmi tajili, že byly osvojeny. Jenže co na tuto skutečnost aktuálně říká zákon? A jaký je názor odborníků na to, zda by adoptivní rodiče s touto informací měli počkat, nebo ji dětem sdělit co nejdříve?

Zapečetěný byt, rostoucí dluh na nájmu a příbuzenská větev z Kladenska, která se nikdy nepropsala do veřejného obrazu slavného herce. Dědické řízení po Jiřím Krampolovi se zaseklo.

Když si čtyřleté dítě každý večer balí hračky „pro jistotu“, je to tichý důkaz, že zažilo příliš mnoho nejistoty. Dítě nepotřebuje další přesuny. Potřebuje domov.

S takovým případem se česká justice ještě nesetkala. Starší muž se domáhal, aby byl zapsán v rodném listě své vnučky jako její otec. Není vyloučeno, že biologickým otcem dívky skutečně je. Muž totiž podle všeho se svou dcerou roky souložil. Brněnský krajský soud ale vilnému dědovi jasně vzkázal, že jeho požadavek je absurdní a bizarní.

Baletní mistr Vlastimil Harapes se s Hanou Zagorovou oženil v srpnu 1986. Ne z lásky v romantickém smyslu, ale kvůli asi čtyřleté holčičce z dětského domova.

Helena Vondráčková má všestranný talent. Povede se jí téměř vše, na co sáhne – zpívání, tančení, vaření i zahradničení. Jen jedno se jí nepovedlo. Mít děti.

„Upeklo se to v rychlosti. Je to nedotažené,“ říká o zákonu o stejnopohlavních párech právní expert Jakub Tomšej. Nejen podle jeho výkladu mohou homosexuální páry adoptovat dítě stejně rychle jako páry heterosexuální.

Seriál Děcko otevřel důležitá témata. Jako adoptivní rodič jsem za to tvůrcům vděčná.

Slovenská vláda ve středu schválila návrh ústavních změn, podle kterých by země například uznávala jen dvě pohlaví. Předloha také počítá s tím, že si země zachová svrchovanost v některých kulturních a etických záležitostech a že vzdělávání dětí v oblasti sexuální problematiky bude podléhat souhlasu rodičů. Z návrhu vypadlo odborníky kritizované ustanovení, že slovenská ústava má přednost před právem Evropské unie.

Instituci partnerství pro páry stejného pohlaví uzavřelo za první měsíc jejího fungování 116 párů. Vychází to z údajů matrik. Nový svazek na začátku roku nahradil registrované partnerství, které v Česku fungovalo od roku 2006. Za tu dobu ho uzavřelo přes pět tisíc párů. Iniciativa Jsme fér ale upozorňuje, že existence dvou různých institucí stále vytváří rozdíly mezi páry.

Dvojice stejného pohlaví mohou s příchodem roku 2025 nově uzavírat partnerství bez přívlastku „registrované“. Získávají tak většinu manželských práv – včetně společného jmění, příjmení nebo nároku na vdovský či vdovecký důchod. Omezení spojená s adopcí dětí však zůstávají.

Povinnost oznamovat podezřelé nákupy zbraní, zjednodušení procesu pro pěstouny nebo partnerství stejnopohlavních párů jsou jen některé novinky, které začnou platit od roku 2025. Dojde také k řadě změn dalších zákonů, nařízení i vyhlášek. Web ČT24 připravil přehled těch nejzásadnějších.

„Jestli nebudeš hodný, odnesu si tě!“ – věta, kterou si mnozí pamatujeme z dětství. Starší generace ji dodnes používá, aby děti „postrašila“ a přiměla k poslušnosti.

Už 35 let je pěstounkou, adoptivní matkou i poručnicí. Lékařka jí přitom z kraje dospělosti oznámila, že děti nikdy mít nebude. Dnes, po letech péče o více než 10 dětí, vidí mateřství jako životní poslání a roli, ve které je nenahraditelná. Svůj příběh vypráví v podcastu Po mateřských stopách Vladimíra Skutilová.

Významná legislativní změna se chystá od 1. ledna 2025 v péči o děti, které nejsou v péči svých rodičů. Začne totiž platit zákaz umísťování dětí mladších tří let do ústavních zařízení. Liberecký kraj se na tuto legislativní změnu začal připravovat už v roce 2020 a v současné době nemá v ústavní péči žádné takové dítě. Všechny našly své náhradní rodiny, případně byly umístěny do dětských domovů či domovů pro osoby se zdravotním postižením.

Realita adoptivních rodin je docela jiná, než se domnívá někdejší šéf lidovců.

Téměř třicítka týraných pejsků z množírny v Olomouckém kraji, kterou v polovině května odhalila policie, skončilo v útulku v Čechách pod Kosířem na Prostějovsku. Otřesný a smutný příběh zubožených zvířat má šťastný konec. Ani ne po dvou měsících je už většina pejsků v novém domově.

Více než třináct tisíc ukrajinských dětí zůstalo od začátku plnohodnotné ruské invaze bez rodičovské péče. Skoro dva tisíce jich kvůli válce osiřelo. Přibývá i rodin, které byly kvůli těžké sociální situaci zbaveny rodičovské péče. Adopce do zahraničí jsou pozastavené a výrazně se snížil také počet pěstounů, což dětem snižuje šance na náhradní rodinu. Na Ukrajině natáčela zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.

V Senátu se hraje o podobu manželství pro všechny. Byť skupina senátorů přišla s návrhem na plné zrovnoprávnění stejnopohlavních svazků, poněkud paradoxně by zastánci novely byli pro to, aby se v návrhu Senát příliš nevrtal.

Mají velký talent, ale i velké srdce. Řeč je o slavných maminkách, které se rozhodli, někdy i přes svou velkou rodinu, nabídnou zázemí i lásku dětem, které takové štěstí neměly a čekalo by je smutné prázdné dětství i dospívání. Která ze známých tváří se k adopci odhodlala a co ji k tomu vedlo?

Poslanci se ve středu střetnou při druhém čtení návrhu na manželství pro všechny. Mezitím se rozbíhá celostátní výzva „Děti čekají“, jejímž symbolem se stal budík ve tvaru srdce. Objeví se na billboardech i v novinách.

Dítě má právo znát svůj původ. I to odložené do babyboxu, nebo počaté z darovaných buněk.

Uplynulo deset let od doby, kdy se o Emu Toužimskou přihlásila její biologická matka Eva se zločineckou minulostí. Emu jí odebrali, když nastoupila do vězení, a přesunuli ji do dětského domova. Později se holčička díky Frantově podvodu dostala k Liškovým.

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti muže z Mostu, který chtěl získat do takzvané preadopční péče jedenáctiletou dceru své partnerky. Její biologický otec s rodinou nežije a souhlasil s tím, proti se ale postavila justice.

Teprve u Ústavního soudu (ÚS) našel zastání muž, který se marně snažil dosáhnout předání své nevlastní dcery do péče před osvojením, tedy to tzv. preadopční péče. Soudy totiž nechtěly tento krok povolit s tím, že vztah nyní jedenáctileté dívky k jejímu biologickému otci není ještě vymizelý.

Paris Hilton oznámila narození synka, kterého přivedla na svět náhradní matka. Pro mnohé je náhradní mateřství jedinou šancí na vlastního potomka a je také čím dál častější. Jaké nástrahy ale takové řešení může mít?

Kdy a kde zemřel jeho pokrevní bratr, se pokouší už pět let zjistit pan A. Informaci mu však odmítlo poskytnout ministerstvo vnitra. Pan A. byl totiž osvojen. Tím přestal být považován za bratra, tedy osobu blízkou s nárokem na informace a kontakt, což netušil.

Dnes se podíváme na jeden z klasických institutů rodinného práva – adopci. Jaké jsou podmínky a jak celý proces vypadá? Na to se dnes zaměříme. Pojďme na to!

Katie se rozvedla a chtěla změnit celý svůj život. Bylo jí třicet let a chtěla se posunout dopředu. Prodala tedy dům, změnila zaměstnání, avšak stále jí něco chybělo.

Podle kritiků by novela o mezinárodním právu soukromém znamenala zásah do občanského zákoníku.

Liberecký kraj zaznamenal v loňském roce vyšší zájem o náhradní rodinnou péči, konkrétně o osvojení. Počet žádostí o pěstounskou péči a pěstounskou péči na přechodnou dobu se oproti předchozím roků výrazně nezměnil.

Magistrát v Hradci Králové obdržel od včerejšího odpoledne více než 600 žádostí k osvojení týraných psů z útulku. Radnice se proto rozhodla příjem dalších pozastavit. Přijaté žádosti se nyní vyhodnotí a případné nové majitele bude kontaktovat přímo útulek.

Málo které téma vzbudilo ve veřejnosti takovou solidaritu, jako příběh 70 týraných pejsků. Ty policie do útulku v Hradci Králové přesunula na konci října poté, co je zabavila původnímu majiteli. Takové množství psů způsobilo v útulku nemalé problémy. Město se nyní domluvilo s jejich majitelem a pejsky je tak možné si osvojit.

Dětské domovy a kojenecké ústavy jsou stále plné opuštěných holek a kluků, o které jejich biologičtí rodiče nejeví zájem. Napadlo vás, některému z opuštěných dětí pomoci a adoptovat ho? Poradíme, jak na to a co všechno vás čeká, než se stanete osvojitelkou.

Stejnopohlavní pár, trvale žijící v USA, žádá tuzemské soudy o uznání rozhodnutí soudu státu New Jersey, kterým bylo rozhodnuto o osvojení dvou nezletilých dětí. Jeden z partnerů je český občan, druhý je z Trinidadu a Tobaga. Aby jim mohl Krajský soud v Praze vyhovět, žádá předsedkyně senátu Martina Kasíková Ústavní soud o zrušení části zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém. Zpravodajem ve věci sp. zn. Pl. ÚS 6/20 je soudce Pavel Šámal.

Až o tři měsíce odkládají soudy v Česku jednání o osvojení dětí. Důvodem je situace spojená s koronavirem.