Otakar Motejl

V letošním roce slaví úctyhodné padesátileté výročí trvání nejstarší advokátní sportovní oddíl v zemi – pražský basketbalový oddíl Slovan advokacie, který

Miloš Zeman se zastal Filipa Turka v souvislosti s jeho červencovou dopravní nehodou. Bývalý prezident považuje pozornost věnovanou případu za přehnanou a připomněl tragickou nehodu někdejšího ministra spravedlnosti Otakara Motejla, při které zemřel člověk. Policie přitom Turkovu nehodu v současnosti prověřuje pro podezření z ublížení na zdraví z nedbalosti.

Poslední sbohem dali v pátek nejbližší, přátelé a veřejnost Milanu Knížákovi ve smuteční síni v pražských Strašnicích. Výtvarník, pedagog, hudebník a bývalý šéf Národní galerie zesnul 26. července ve věku 86 let. Obřad začal v 11:00, skončil pár minut po poledni. Proběhl se státními poctami. Smuteční řeči na něm pronesli exprezident Václav Klaus, Knížákův dlouholetý přítel, a také ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé sobě).

Poslední rozloučení se zesnulým výtvarníkem, hudebníkem a pedagogem Milanem Knížákem se uskuteční v pátek 7. srpna v pražských Strašnicích, uvedla vdova Marie Knížáková. Knížák zemřel v neděli ve věku 86 let. Bude mít pohřeb se státními poctami, o čemž rozhodla v pondělí vláda Andreje Babiše (ANO) a rodina s tím souhlasila. Dojednání podrobností se chopilo ministerstvo kultury. O tom, jakou formu státní pocty budou mít, se podle Knížákové zatím jedná.

Milan Knížák se dočká pohřbu se státními poctami. Tento krok schválila v pondělí vláda. Na sociálních sítích o tom následně informoval Oto Klempíř, kterého za tento krok podpořil i Petr Macinka.

Výtvarník, hudebník a pedagog Milan Knížák, který zemřel v neděli ve věku 86 let, bude mít pohřeb se státními poctami, pokud s tím bude souhlasit jeho rodina. Na dnešním zasedání to schválila vláda, řekl novinářům vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Kabinet stejně rozhodl také v únoru v případě herečky Jany Brejchové, její rodina však nabídku nevyužila.

Výtvarník, hudebník a pedagog Milan Knížák, který zemřel v neděli ve věku 86 let, bude mít pohřeb se státními poctami. Na pondělním zasedání to schválila vláda, řekl novinářům vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Vdova Marie Knížáková podle ČTK souhlasí. Kabinet stejně rozhodl také v únoru v případě herečky Jany Brejchové, její rodina však nabídku nevyužila.

Výtvarník, hudebník a pedagog Milan Knížák, který zemřel v neděli ve věku 86 let, bude mít pohřeb se státními poctami, pokud s tím bude souhlasit jeho rodina. Na dnešním zasedání to schválila vláda, řekl na dotaz deníku Echo24 vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Kabinet stejně rozhodl také v únoru v případě herečky Jany Brejchové, její rodina však nabídku nevyužila.

Výtvarník, hudebník a pedagog Milan Knížák, který zemřel v neděli ve věku 86 let, bude mít pohřeb se státními poctami. Na pondělním zasedání o tom rozhodla vláda, informoval vicepremiér Karel...

Souboj žen Poslanecká sněmovna zvolila novou veřejnou ochránkyní práv Evu Kostolanskou, která ve druhém kole volby porazila Kláru Šimáčkovou Laurenčíkovou. Volbě předcházelo několik kol nominací od pr

Eva Kostolanská se stane novou ombudsmankou. Poslanci ji zvolili ve druhém kole, funkce se ujme po složení slibu.

Robert Badinter spolu s Otakarem Motejlem od roku 1990 usilovali o založení mezinárodního sdružení – Masarykovy společnosti pro rozvoj právních vztahů

Ministři kultury Oto Klempíř a pro sport Boris Šťastný navrhli na jednání vlády uspořádat pro zesnulou herečku Janu Brejchovou pohřeb se státními poctami. Ministři se s návrhem chystají nejprve oslovit rodinu herečky.

Ministři kultury Oto Klempíř (Motoristé sobě) a pro sport Boris Šťastný (Motoristé) navrhli dnes na vládě zorganizovat pro zesnulou herečku Janu Brejchovou pohřeb se státními poctami. V pondělí to sdělila mluvčí ministerstva kultury Barbora Šťastná. Ministři se podle ní chystají s tímto návrhem oslovit rodinu. Herečka zemřela po dlouhé nemoci ve věku 86 let.

Praha - Poslední rozloučení s herečkou Janou Brejchovou pro veřejnost, organizované rodinou, se uskuteční 17. února v kině Lucerna v Praze. ČTK to dnes sdělila dcera zesnulé herečky Tereza Brodská.

Když se poskládá mozaika názorů známých osobností na povahu českého národa, vzniká zajímavý obraz, který vybízí k zamyšlení. S tím jak se mění doba, mění se i česká nátura. Je otázkou, zda k lepšímu.

Právník, nejvyšší soudce, ministr spravedlnosti a následně první český ombudsman. To vše byl Otakar Motejl, který se stal vzorem právnické profesionality, ale i lidské slušnosti.

Advokacii v Česku vede poprvé v historii žena. Moniku Novotnou zvolilo vedení České advokátní komory (ČAK) v polovině října na následující dva roky. Pod jejím vedením začne nově fungovat garanční fond pro oběti zpronevěr, chce taky obnovit důvěru lidí v advokáty nebo jednat s novým vedením ministerstva spravedlnosti o stabilnějším odměňování pro zmocněnce a advokáty ex offo. Detaily rozebírá v rozhovoru pro Radiožurnál a ČTK.

Prorektorka Masarykovy univerzity pro výzkum a doktorské studium Šárka Pospíšilová byla oceněna státním vyznamenáním Za zásluhy v oblasti vědy. Prezident Petr Pavel jí medaili předal 28. října na Pražském hradě, ocenil tak její práci v oblasti molekulární biologie, genetiky. Pospíšilová a její tým zároveň stojí za velkým pokrokem v diagnostice leukémie. Ocenění obdrželo celkem pět osobností spjatých s jižní Moravou.

Když prezident Petr Pavel 28. října propůjčil Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy in memoriam Otakarovi Motejlovi, potvrdil tím jeho místo mezi klíčovými postavami české justice po roce 1989. Shodou okolností ocenění přichází v roce, kdy Kancelář ombudsmana slaví 25 let.

„Dokázali sloužit něčemu vyššímu, než sami sobě“, uvedl prezident Petr Pavel, který v úterý 28. října při slavnostním ceremoniálu na Pražském hradě uděloval nejvyšší české státní vyznamenání, Řád bílého lva. Obdrželi ho například herec a scenárista Zdeněk Svěrák, tenistka Martina Navrátilová či in memoriam šéfka jaderného dozoru Dana Drábová.

Prezident Petr Pavel v úterý 28. října na Pražském hradě předal státní vyznamenání. Ocenil celkem 48 osobností. Server iROZHLAS.cz přináší jejich přehledný seznam.

Nejvyšší české státní vyznamenání Řád bílého lva prezident Petr Pavel udělil při slavnostním ceremoniálu na Pražském hradě pěti osobnostem, o jedné více než loni. Řád obdrželi in memoriam dva vojáci a dlouholetá předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová, dále pak herec Zdeněk Svěrák a tenistka Martina Navrátilová.

Projekt ekologické nevládní organizace Arnika s názvem „Znečišťovatelé pod lupou" letos slaví významné jubileum – deset let systematického odhalování největších průmyslových znečišťovatelů a tlaku na transparentnost průmyslových emisí v České republice.

Nepřijít na smluvenou schůzku s úřadem práce dřív znamenalo velký problém. Bez doložení vážného důvodu vás totiž úředník mohl snadno vyřadit z evidence, a stát za vás tak přestal platit zdravotní pojištění.

Projekt ekologické nevládní organizace Arnika s názvem ,,Znečišťovatelé pod lupou" letos slaví významné jubileum - deset let systematického odhalování největších průmyslových znečišťovatelů a tlaku na transparentnost průmyslových emisí v České republice. Web na doméně www.znecistovatele.cz ,

Projekt ekologické nevládní organizace Arnika s názvem „Znečišťovatelé pod lupou" letos slaví významné jubileum – deset let systematického odhalování největších průmyslových znečišťovatelů a tlaku na transparentnost průmyslových emisí v České republice. Web na doméně www.znecistovatele.cz, spušt...

Česká televize není dokonalá. Často není ani zdaleka tak odvážná, jak by mohla a měla být. Je to ale pořád velmi dobrá a spolehlivá televize veřejné služby, ve východoevropských poměrech jedinečná. Takže nemohla dopadnout jinak.

Senát schválil 87 návrhů na státní vyznamenání, jsou mezi nimi Alice Masaryková, Otakar Motejl či Věra Plívová-Šimková. Chybí mezi nimi bratři Mašínové, s jejich oceněním by měl prezident Petr Pavel problém.

Praha - Senátoři se dnes shodli na všech 87 návrzích na státní vyznamenání, které schválil organizační výbor horní parlamentní komory. Mezi kandidáty jsou zakladatelka Československého červeného kříže a dcera prvního československého prezidenta Alice Masaryková, první předseda českého Nejvyššího soudu a první český ombudsman Otakar Motejl, disident a polistopadový ministr vnitra Jan Ruml nebo režisérka Věra Plívová-Šimková. Počet návrhů, které Senát schválil na závěr červnové schůze, je podobná jako předloni. Loni Senát v rámci 114 návrhů, z nichž některé se týkaly více osobností, doporučil vyznamenat rekordních 125 lidí.

Špatně vypočítané penze, nepřiznané sociální dávky a invalidní důchody, ale i další problémy občanů, které vznikly ledabylou prací úřadů. Takovéto případy už pětadvacet let denně řeší veřejný ochránce práv. Úřad za tu dobu vykonávali čtyři lidé, kteří se zabývali více než 170 tisíci podněty. Některé z nich byly netradiční, týkaly se zabavení vlků nebo výletů se zpopelněnými mrtvými.

Úřad veřejného ochránce práv v Česku si připomíná pětadvacet let od svého založení. Prvního českého ombudsmana Otakara Motejla zvolila Poslanecká sněmovna v roce 2000. Po čtvrt století kancelář připravuje změny, vzniknout má institut dětského ombudsmana a nezávislá organizace zaměřená na prosazování lidských práv. Ombudsman proto chce jednat s ministerstvem financí o zvýšení počtu pracovníků.

Od ledna 2025 dochází k výraznému omezení laického prvku v rámci českého soudnictví. Jde o vyústění dlouholeté snahy na tomto úseku. Ostatně již nebožtík a velký právník Otakar Motejl byl jejich velkýma dlouholetým kritikem.

Novinářka a spisovatelka Renata Kalenská otevírá tabuizovaná témata ve své knize Zamrzlé duše. Odvahu prokázala jak autorka, tak i oběti manipulace, násilí, znásilnění, které jí svůj příběh odkrývají.

Ve věku 76 let zemřela bývalá ministryně spravedlnosti a místopředsedkyně dřívější ČSSD (dnes SOCDEM) Marie Benešová. České televizi to potvrdila někdejší ústecká hejtmanka Jana Vaňhová, o úmrtí advokátky na síti X informoval také předseda Rady ČTK David Soukup. Benešová byla ministryní spravedlnosti ve vládě Jiřího Rusnoka od července 2013 do ledna 2014, a potom znovu ve vládě Andreje Babiše (ANO) od dubna 2019 do prosince 2021, tehdy už ale jako nestranička za hnutí ANO.

Zemřela bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová. O smrti političky, které bylo 76 let, informoval předseda Rady České tiskové kanceláře David Soukup.

Václav Havel 1. ledna 1990 vyhlásil rozsáhlou amnestii, která je dodnes terčem kritiky. Byl to uvážený krok? Kolik lidí pustil? Byli mezi nimi vrazi? A jak moc pak stoupla kriminalita? Ověřujeme.

Francie se loučí s bývalým ministrem spravedlnosti Robertem Badinterem, který zemřel koncem minulého týdne ve věku 95 let. Svou kariéru zasvětil boji za zrušení trestu smrt. Ve Francii se mu to podařilo začátkem 80. let. Badinter se zapsal i do francouzsko-české historie. S bývalým předsedou československého Nejvyššího soudu Otakarem Motejlem začátkem 90. let založili asociaci Masaryk.

Každý čtvrtek prala okenní závěsy pronajatého bytu v Praze, protože před tím bydlela na ubytovně, kde to kvůli vlhkosti smrdělo zatuchlinou. Ženu zvyk málem připravil o bydlení kvůli stížnostem sousedky . Spor urovnali sociální pracovníci. Ombudsman Stanislav Křeček zjistil, že pracovníků pomáhajících sociálně slabým si byty udržet, je nedostatek.

V září roku 2004 se obrátilo na tehdejšího ombudsmana Otakara Motejla prvních deset statečných žen, podpořených občanským sdružením IQ Roma servis. Rozhodly se jít s kůží na trh a bojovat za svá práva. Ombudsman nakonec obdržel 87 stížností. Výsledkem více než rok trvajícího šetření ochránce byla velmi obsáhlá zpráva, která kromě právního rozboru zasadila sterilizace do historického i mezinárodního kontextu. Ombudsman konstatoval, že ani v jednom z případů, kde se dochovala dokumentace, nebyl dodržen právní standard doby, v níž sterilizace proběhla, jak před Listopadem 1989 tak v létech pozdějších. Bohužel třicet stížností nemohl posoudit, neboť se nedochovala zdravotní dokumentace.

Veřejného ochránce práv Stanislava Křečka znepokojily stížnosti žen, které byly v minulosti protiprávně sterilizovány. Oběti od loňského roku žádají o odškodnění ministerstvo zdravotnictví, které ale žádosti nestíhá vyřizovat v zákonné lhůtě. K žadatelkám navíc často nebylo vstřícné, neodpovídalo nebo je dostatečně nepoučilo o jejich právech.

Reprodukční práva žen se v posledních letech skloňují především v souvislosti s přístupem k interrupcím. Pojďme si ale připomenout další oblast, kde mohou být reprodukční práva porušována, a tou jsou sterilizace. Spuštěním odškodňování za nezákonné sterilizace se Česká republika vyrovnává s temnou částí své nedávné minulosti. Jak odškodňování probíhá a proč se ho některé sterilizované ženy nejspíš nedočkají?

Případ jmenování nejmenování Roberta Fremra ústavním soudcem ukazuje, že minulosti se uniknout nedá. Kostlivci ze skříně vždy vypadnou a málokdy se tak stane až po smrti, jako v případě moderátora BBC Jimmiho Savileho. Často se tak stane v tu nejméně vhodnou chvíli, což je pochopitelné - každý nástup do vyšší funkce vede k novému prohrabávání v minulosti.

Petrovi Pavlovi zjevně nikdo neřekl, že jeho voliči nejsou zvědaví na ústavního soudce, který v minulosti trestal odpůrce komunistického režimu. “Dobrý prezident nemusí všemu rozumět, ale musí se umět dobře rozhodnout. Dobrý prezident musí umět definovat cíl a obklopit se těmi nejlepšími odborníky, aby se na cestě k naplňování tohoto cíle mohl odborně a informovaně rozhodovat. Právě to bude hlavním posláním našeho expertního týmu,” prohlásil prezident Petr Pavel letos v dubnu, když slavnostně představoval svůj tým poradců plný zvučných jmen. Ten samý tým mu nyní připravil první viditelný přešlap, kterého se v prezidentské funkci dopustil: nominaci Roberta Fremra na post ústavního soudce. Muže, který…

V čele Ústavního soudu v pondělí skončí Pavel Rychetský. Bude to po dvaceti letech ve funkci předsedy ÚS, deset dní před jeho osmdesátými narozeninami. V rozhovoru pro Právo vzpomínal i na některé kontroverzní případy, které musel Ústavní soud pod jeho vedením řešit.

OTEVŘENÝ DOPIS / Ve veřejném prostoru v posledních dnech silně rezonovala kauza právníka Roberta Fremra. Prezident republiky Petr Pavel jej nominoval do Ústavního soudu a Senát České republiky pr…

Předsedou Ústavního soudu (ÚS) v pátek prezident Petr Pavel jmenoval někdejšího předsedu Nejvyššího správního soudu (NSS) Josefa Baxu. Od úterý nahradí ve funkci končícího Pavla Rychetského. Do funkce ústavní soudkyně Pavel jmenoval profesorku občanského práva Kateřinu Ronovskou, jejíž nominaci Senát schválil ve středu. Ronovskou zároveň prezident jmenoval místopředsedkyní soudu.

Do funkce ústavní soudkyně Pavel jmenoval profesorku občanského práva Kateřinu Ronovskou, jejíž nominaci Senát schválil ve středu.

Čtyři hodiny trvala včera v Senátu diskuse o kandidátovi na soudce Ústavního soudu Robertu Fremrovi. Senátorka Hana Marvanová Kordová ji označila za antickou tragédii. Senátoři debatovali, zda Fremr porušil zásadu in dubio reo. Skoro 90% diskuse bylo vedeno o důkazní situaci ve 36 let starém případu „Olšanské hřbitovy“, který Fremr soudil.

Kandidát na ústavního soudce Robert Fremr odmítl, že by byl za komunistické éry prorežimním soudcem. Senátorům dnes řekl, že v takzvané kauze Olšanské hřbitovy z roku 1988 vědomě zákon neporušil. Uvedl, že nezákonné praktiky při jejím vyšetřování nebylo možné odhalit bez znalosti spisů Státní bezpečnosti (StB), tedy komunistické tajné policie. Za pochybení a nepřesnosti ve svých vyjádřeních se omluvil. Někteří senátoři ale přesto během nebývale dlouhé tříhodinové debaty Fremrovu morální integritu zpochybňovali. Fremrovu nominaci osobně hájil prezident Petr Pavel, který se schůze Senátu zúčastnil na půldruhé hodiny. Senátoři o kandidatuře rozhodnou v tajné volbě, výsledek by měl být zveřejněn v 16:40.

Sdílím údiv prezidenta republiky nad neúspěchem jeho návrhu na jmenování soudce Josefa Baxy ústavním soudcem. Vzpomínám při tom na trapné zacházení senátorů s návrhem na jmenování soudce Jana Sváčka ústavním soudcem.

Na co všechno Ústavní soud potřebujeme? Jak ovlivnil českou demokracii za třicet let své existence? Které jeho nálezy nasměrovaly českou politiku úplně jinam, než strany a jejich šéfové předpokládali?

Na co všechno ústavní soud potřebujeme? Jak ovlivnil českou demokracii za třicet let své existence? Které nálezy nasměrovaly českou politiku úplně jinam, než strany a jejich šéfové předpokládali? 55. díl našeho podcastu jsme natočili s profesorem Janem Kyselou.

PSÍ UŠI. Dnes bude několikrát řeč o Chcimírech, což je hezký český novotvar pro lidi, kteří chtějí válku, ale jen tu ruskou. Byli jsme před pár na Trojzemí mezi Českem, Polskem a NDR a v Žitavě potkali pochod tamních Chcimírů, nejspíš od Die Linke nebo AfD, což už dneska v řadě ohledů splývá. A tak nás napadlo, že

"Negativně se staví i vůči LGBT+ lidem, jejich rodinám s dětmi nebo k ženám ohroženým domácím násilím," stojí v dopise proti jednomu z kandidátů.

Právo a spravedlnost se snažil hájit jako advokát, soudce i obhájce veřejných práv, ať už proti němu stál komunistický režim nebo veřejné mínění. Otakar Motejl by se 10. září dožil devadesáti let.

Po dvacetiletém boji byl loni v srpnu schválen zákon o jednorázovém odškodnění protiprávně sterilizovaných žen. Od začátku roku 2022 tak mohou oběti této praxe žádat ministerstvo zdravotnictví o odškodnění ve výši 300 tisíc korun. V praxi ale na odškodnění dosáhlo jen pár desítek obětí. „Některé z těch žen jsou hodně nemocné. Mají obavy, že se toho nedožijí,“ říká jedna z obětí Elena Gorolová.

Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček se zastal íránské ženy, které několik českých bank odmítlo zřídit účet. Podle ombudsmana se hned několika pochybení dopustila Česká národní banka (ČNB), která ze zákona vykonává dohled nad finančním trhem. Případ byl zveřejněn na oficiálních internetových stránkách veřejného ochránce práv.