Otakar Motejl

Advokacii v Česku vede poprvé v historii žena. Moniku Novotnou zvolilo vedení České advokátní komory (ČAK) v polovině října na následující dva roky. Pod jejím vedením začne nově fungovat garanční fond pro oběti zpronevěr, chce taky obnovit důvěru lidí v advokáty nebo jednat s novým vedením ministerstva spravedlnosti o stabilnějším odměňování pro zmocněnce a advokáty ex offo. Detaily rozebírá v rozhovoru pro Radiožurnál a ČTK.

Prorektorka Masarykovy univerzity pro výzkum a doktorské studium Šárka Pospíšilová byla oceněna státním vyznamenáním Za zásluhy v oblasti vědy. Prezident Petr Pavel jí medaili předal 28. října na Pražském hradě, ocenil tak její práci v oblasti molekulární biologie, genetiky. Pospíšilová a její tým zároveň stojí za velkým pokrokem v diagnostice leukémie. Ocenění obdrželo celkem pět osobností spjatých s jižní Moravou.

Když prezident Petr Pavel 28. října propůjčil Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy in memoriam Otakarovi Motejlovi, potvrdil tím jeho místo mezi klíčovými postavami české justice po roce 1989. Shodou okolností ocenění přichází v roce, kdy Kancelář ombudsmana slaví 25 let.

„Dokázali sloužit něčemu vyššímu, než sami sobě“, uvedl prezident Petr Pavel, který v úterý 28. října při slavnostním ceremoniálu na Pražském hradě uděloval nejvyšší české státní vyznamenání, Řád bílého lva. Obdrželi ho například herec a scenárista Zdeněk Svěrák, tenistka Martina Navrátilová či in memoriam šéfka jaderného dozoru Dana Drábová.

Prezident Petr Pavel v úterý 28. října na Pražském hradě předal státní vyznamenání. Ocenil celkem 48 osobností. Server iROZHLAS.cz přináší jejich přehledný seznam.

Nejvyšší české státní vyznamenání Řád bílého lva prezident Petr Pavel udělil při slavnostním ceremoniálu na Pražském hradě pěti osobnostem, o jedné více než loni. Řád obdrželi in memoriam dva vojáci a dlouholetá předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová, dále pak herec Zdeněk Svěrák a tenistka Martina Navrátilová.

Projekt ekologické nevládní organizace Arnika s názvem „Znečišťovatelé pod lupou" letos slaví významné jubileum – deset let systematického odhalování největších průmyslových znečišťovatelů a tlaku na transparentnost průmyslových emisí v České republice.

Nepřijít na smluvenou schůzku s úřadem práce dřív znamenalo velký problém. Bez doložení vážného důvodu vás totiž úředník mohl snadno vyřadit z evidence, a stát za vás tak přestal platit zdravotní pojištění.

Projekt ekologické nevládní organizace Arnika s názvem ,,Znečišťovatelé pod lupou" letos slaví významné jubileum - deset let systematického odhalování největších průmyslových znečišťovatelů a tlaku na transparentnost průmyslových emisí v České republice. Web na doméně www.znecistovatele.cz ,

Projekt ekologické nevládní organizace Arnika s názvem „Znečišťovatelé pod lupou" letos slaví významné jubileum – deset let systematického odhalování největších průmyslových znečišťovatelů a tlaku na transparentnost průmyslových emisí v České republice. Web na doméně www.znecistovatele.cz, spušt...

Česká televize není dokonalá. Často není ani zdaleka tak odvážná, jak by mohla a měla být. Je to ale pořád velmi dobrá a spolehlivá televize veřejné služby, ve východoevropských poměrech jedinečná. Takže nemohla dopadnout jinak.

Senát schválil 87 návrhů na státní vyznamenání, jsou mezi nimi Alice Masaryková, Otakar Motejl či Věra Plívová-Šimková. Chybí mezi nimi bratři Mašínové, s jejich oceněním by měl prezident Petr Pavel problém.

Praha - Senátoři se dnes shodli na všech 87 návrzích na státní vyznamenání, které schválil organizační výbor horní parlamentní komory. Mezi kandidáty jsou zakladatelka Československého červeného kříže a dcera prvního československého prezidenta Alice Masaryková, první předseda českého Nejvyššího soudu a první český ombudsman Otakar Motejl, disident a polistopadový ministr vnitra Jan Ruml nebo režisérka Věra Plívová-Šimková. Počet návrhů, které Senát schválil na závěr červnové schůze, je podobná jako předloni. Loni Senát v rámci 114 návrhů, z nichž některé se týkaly více osobností, doporučil vyznamenat rekordních 125 lidí.

Špatně vypočítané penze, nepřiznané sociální dávky a invalidní důchody, ale i další problémy občanů, které vznikly ledabylou prací úřadů. Takovéto případy už pětadvacet let denně řeší veřejný ochránce práv. Úřad za tu dobu vykonávali čtyři lidé, kteří se zabývali více než 170 tisíci podněty. Některé z nich byly netradiční, týkaly se zabavení vlků nebo výletů se zpopelněnými mrtvými.

Úřad veřejného ochránce práv v Česku si připomíná pětadvacet let od svého založení. Prvního českého ombudsmana Otakara Motejla zvolila Poslanecká sněmovna v roce 2000. Po čtvrt století kancelář připravuje změny, vzniknout má institut dětského ombudsmana a nezávislá organizace zaměřená na prosazování lidských práv. Ombudsman proto chce jednat s ministerstvem financí o zvýšení počtu pracovníků.

Od ledna 2025 dochází k výraznému omezení laického prvku v rámci českého soudnictví. Jde o vyústění dlouholeté snahy na tomto úseku. Ostatně již nebožtík a velký právník Otakar Motejl byl jejich velkýma dlouholetým kritikem.

Novinářka a spisovatelka Renata Kalenská otevírá tabuizovaná témata ve své knize Zamrzlé duše. Odvahu prokázala jak autorka, tak i oběti manipulace, násilí, znásilnění, které jí svůj příběh odkrývají.

Ve věku 76 let zemřela bývalá ministryně spravedlnosti a místopředsedkyně dřívější ČSSD (dnes SOCDEM) Marie Benešová. České televizi to potvrdila někdejší ústecká hejtmanka Jana Vaňhová, o úmrtí advokátky na síti X informoval také předseda Rady ČTK David Soukup. Benešová byla ministryní spravedlnosti ve vládě Jiřího Rusnoka od července 2013 do ledna 2014, a potom znovu ve vládě Andreje Babiše (ANO) od dubna 2019 do prosince 2021, tehdy už ale jako nestranička za hnutí ANO.

Zemřela bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová. O smrti političky, které bylo 76 let, informoval předseda Rady České tiskové kanceláře David Soukup.

Václav Havel 1. ledna 1990 vyhlásil rozsáhlou amnestii, která je dodnes terčem kritiky. Byl to uvážený krok? Kolik lidí pustil? Byli mezi nimi vrazi? A jak moc pak stoupla kriminalita? Ověřujeme.

Francie se loučí s bývalým ministrem spravedlnosti Robertem Badinterem, který zemřel koncem minulého týdne ve věku 95 let. Svou kariéru zasvětil boji za zrušení trestu smrt. Ve Francii se mu to podařilo začátkem 80. let. Badinter se zapsal i do francouzsko-české historie. S bývalým předsedou československého Nejvyššího soudu Otakarem Motejlem začátkem 90. let založili asociaci Masaryk.

Každý čtvrtek prala okenní závěsy pronajatého bytu v Praze, protože před tím bydlela na ubytovně, kde to kvůli vlhkosti smrdělo zatuchlinou. Ženu zvyk málem připravil o bydlení kvůli stížnostem sousedky . Spor urovnali sociální pracovníci. Ombudsman Stanislav Křeček zjistil, že pracovníků pomáhajících sociálně slabým si byty udržet, je nedostatek.

V září roku 2004 se obrátilo na tehdejšího ombudsmana Otakara Motejla prvních deset statečných žen, podpořených občanským sdružením IQ Roma servis. Rozhodly se jít s kůží na trh a bojovat za svá práva. Ombudsman nakonec obdržel 87 stížností. Výsledkem více než rok trvajícího šetření ochránce byla velmi obsáhlá zpráva, která kromě právního rozboru zasadila sterilizace do historického i mezinárodního kontextu. Ombudsman konstatoval, že ani v jednom z případů, kde se dochovala dokumentace, nebyl dodržen právní standard doby, v níž sterilizace proběhla, jak před Listopadem 1989 tak v létech pozdějších. Bohužel třicet stížností nemohl posoudit, neboť se nedochovala zdravotní dokumentace.

Veřejného ochránce práv Stanislava Křečka znepokojily stížnosti žen, které byly v minulosti protiprávně sterilizovány. Oběti od loňského roku žádají o odškodnění ministerstvo zdravotnictví, které ale žádosti nestíhá vyřizovat v zákonné lhůtě. K žadatelkám navíc často nebylo vstřícné, neodpovídalo nebo je dostatečně nepoučilo o jejich právech.

Reprodukční práva žen se v posledních letech skloňují především v souvislosti s přístupem k interrupcím. Pojďme si ale připomenout další oblast, kde mohou být reprodukční práva porušována, a tou jsou sterilizace. Spuštěním odškodňování za nezákonné sterilizace se Česká republika vyrovnává s temnou částí své nedávné minulosti. Jak odškodňování probíhá a proč se ho některé sterilizované ženy nejspíš nedočkají?

Případ jmenování nejmenování Roberta Fremra ústavním soudcem ukazuje, že minulosti se uniknout nedá. Kostlivci ze skříně vždy vypadnou a málokdy se tak stane až po smrti, jako v případě moderátora BBC Jimmiho Savileho. Často se tak stane v tu nejméně vhodnou chvíli, což je pochopitelné - každý nástup do vyšší funkce vede k novému prohrabávání v minulosti.

Petrovi Pavlovi zjevně nikdo neřekl, že jeho voliči nejsou zvědaví na ústavního soudce, který v minulosti trestal odpůrce komunistického režimu. “Dobrý prezident nemusí všemu rozumět, ale musí se umět dobře rozhodnout. Dobrý prezident musí umět definovat cíl a obklopit se těmi nejlepšími odborníky, aby se na cestě k naplňování tohoto cíle mohl odborně a informovaně rozhodovat. Právě to bude hlavním posláním našeho expertního týmu,” prohlásil prezident Petr Pavel letos v dubnu, když slavnostně představoval svůj tým poradců plný zvučných jmen. Ten samý tým mu nyní připravil první viditelný přešlap, kterého se v prezidentské funkci dopustil: nominaci Roberta Fremra na post ústavního soudce. Muže, který…

V čele Ústavního soudu v pondělí skončí Pavel Rychetský. Bude to po dvaceti letech ve funkci předsedy ÚS, deset dní před jeho osmdesátými narozeninami. V rozhovoru pro Právo vzpomínal i na některé kontroverzní případy, které musel Ústavní soud pod jeho vedením řešit.

OTEVŘENÝ DOPIS / Ve veřejném prostoru v posledních dnech silně rezonovala kauza právníka Roberta Fremra. Prezident republiky Petr Pavel jej nominoval do Ústavního soudu a Senát České republiky pr…

Předsedou Ústavního soudu (ÚS) v pátek prezident Petr Pavel jmenoval někdejšího předsedu Nejvyššího správního soudu (NSS) Josefa Baxu. Od úterý nahradí ve funkci končícího Pavla Rychetského. Do funkce ústavní soudkyně Pavel jmenoval profesorku občanského práva Kateřinu Ronovskou, jejíž nominaci Senát schválil ve středu. Ronovskou zároveň prezident jmenoval místopředsedkyní soudu.

Do funkce ústavní soudkyně Pavel jmenoval profesorku občanského práva Kateřinu Ronovskou, jejíž nominaci Senát schválil ve středu.

Čtyři hodiny trvala včera v Senátu diskuse o kandidátovi na soudce Ústavního soudu Robertu Fremrovi. Senátorka Hana Marvanová Kordová ji označila za antickou tragédii. Senátoři debatovali, zda Fremr porušil zásadu in dubio reo. Skoro 90% diskuse bylo vedeno o důkazní situaci ve 36 let starém případu „Olšanské hřbitovy“, který Fremr soudil.

Kandidát na ústavního soudce Robert Fremr odmítl, že by byl za komunistické éry prorežimním soudcem. Senátorům dnes řekl, že v takzvané kauze Olšanské hřbitovy z roku 1988 vědomě zákon neporušil. Uvedl, že nezákonné praktiky při jejím vyšetřování nebylo možné odhalit bez znalosti spisů Státní bezpečnosti (StB), tedy komunistické tajné policie. Za pochybení a nepřesnosti ve svých vyjádřeních se omluvil. Někteří senátoři ale přesto během nebývale dlouhé tříhodinové debaty Fremrovu morální integritu zpochybňovali. Fremrovu nominaci osobně hájil prezident Petr Pavel, který se schůze Senátu zúčastnil na půldruhé hodiny. Senátoři o kandidatuře rozhodnou v tajné volbě, výsledek by měl být zveřejněn v 16:40.

Sdílím údiv prezidenta republiky nad neúspěchem jeho návrhu na jmenování soudce Josefa Baxy ústavním soudcem. Vzpomínám při tom na trapné zacházení senátorů s návrhem na jmenování soudce Jana Sváčka ústavním soudcem.

Na co všechno Ústavní soud potřebujeme? Jak ovlivnil českou demokracii za třicet let své existence? Které jeho nálezy nasměrovaly českou politiku úplně jinam, než strany a jejich šéfové předpokládali?

Na co všechno ústavní soud potřebujeme? Jak ovlivnil českou demokracii za třicet let své existence? Které nálezy nasměrovaly českou politiku úplně jinam, než strany a jejich šéfové předpokládali? 55. díl našeho podcastu jsme natočili s profesorem Janem Kyselou.

PSÍ UŠI. Dnes bude několikrát řeč o Chcimírech, což je hezký český novotvar pro lidi, kteří chtějí válku, ale jen tu ruskou. Byli jsme před pár na Trojzemí mezi Českem, Polskem a NDR a v Žitavě potkali pochod tamních Chcimírů, nejspíš od Die Linke nebo AfD, což už dneska v řadě ohledů splývá. A tak nás napadlo, že

"Negativně se staví i vůči LGBT+ lidem, jejich rodinám s dětmi nebo k ženám ohroženým domácím násilím," stojí v dopise proti jednomu z kandidátů.

Právo a spravedlnost se snažil hájit jako advokát, soudce i obhájce veřejných práv, ať už proti němu stál komunistický režim nebo veřejné mínění. Otakar Motejl by se 10. září dožil devadesáti let.

Po dvacetiletém boji byl loni v srpnu schválen zákon o jednorázovém odškodnění protiprávně sterilizovaných žen. Od začátku roku 2022 tak mohou oběti této praxe žádat ministerstvo zdravotnictví o odškodnění ve výši 300 tisíc korun. V praxi ale na odškodnění dosáhlo jen pár desítek obětí. „Některé z těch žen jsou hodně nemocné. Mají obavy, že se toho nedožijí,“ říká jedna z obětí Elena Gorolová.

Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček se zastal íránské ženy, které několik českých bank odmítlo zřídit účet. Podle ombudsmana se hned několika pochybení dopustila Česká národní banka (ČNB), která ze zákona vykonává dohled nad finančním trhem. Případ byl zveřejněn na oficiálních internetových stránkách veřejného ochránce práv.

Minulý rok se oběti nucených sterilizací dočkaly spravedlnosti, když byl schválen zákon o jejich odškodnění. V praxi zákon ale není efektivní. Upozorňuje na to otevřený dopis vládě.

Kdy a kde zemřel jeho pokrevní bratr, se pokouší už pět let zjistit pan A. Informaci mu však odmítlo poskytnout ministerstvo vnitra. Pan A. byl totiž osvojen. Tím přestal být považován za bratra, tedy osobu blízkou s nárokem na informace a kontakt, což netušil.

S manažerem Robertem Baschem o vlivu George Sorose i o tom, proč úspěšné lidi láká filantropie.

Svým přátelům a fanouškům napsala, že bude i nadále sociální demokratkou, ale ne ve stranickém aparátu

Legenda české žurnalistiky Renata Kalenská začínala v Lidových novinách, prošla časopisem Týden, Českým rozhlasem nebo zprávami na Seznamu.cz, dnes je kmenovou redaktorkou Deníku N. Udělala stovky rozhovorů s politiky i s neznámými lidmi, kteří mají co říct. Napsala několik knih, nejnovější nazvaná Připraven sloužit je knižním rozhovorem s knížetem Karlem Schwarzenbergem o jeho životě.

Lidé se opět obracejí na ombudsmana kvůli nájmům hrobových míst, která byla kdysi zakoupena na věčné časy. Zákon o pohřebnictví to pomíjí a města chtějí po třetí generaci peníze. Na neutěšený právní stav upozorňoval už Otakar Motejl. Původní smlouva by měla zůstat neměnná, co se týče trvání, věčné časy nejsou v rozporu se zákonem o pohřebnictví, říká Stanislav Křeček. V pochybnostech se obraťte na radu obce, radí.

Kniha o české justici advokáta Milana Hulíka, muže, který před rokem 1989 pravidelně hájil disidenty a další lidi stíhané režimem v politických procesech, je na první pohled objemná. Však také zahrnuje jak (ne)spravedlnost v době nacistické i komunistické nesvobody, tak i jeho pohled na celý vývoj po roce 1989. „V knize se věnuji justici totalitní i demokratické,

Ženy, kterým protiprávně zamezili mít další děti, se dočkají odškodnění. Ale ne ty, které v době společného státu operovali na Slovensku.

Senátem prošel zákon o odškodnění pro nezákonně sterilizované lidi. Jednalo se zejména o případy z doby před rokem 1989. „Odebrali jsme z těch žen stigmatizaci,“ míní senátorka.

S ministryní spravedlnosti o výběru nového Nejvyššího státního zástupce.

Lidé jsou podle veřejného ochránce práv Stanislava Křečka co do práv poučenější a častěji se brání. Na druhou stranu právní předpisy jsou čím dál složitější a někdy s nimi mají problém i úředníci. Křeček to řekl ČTK v rozhovoru k příležitosti 20. výročí ode dne, kdy se funkce prvního ombudsmana ujal Otakar Motejl. Křeček je čtvrtým veřejným ochráncem práv, po Motejlovi, Pavlu Varvařovském a Anně Šabatové.

Při rozhovoru s Janou Plodkovou mě překvapil jednak její zájem o věci veřejné, jednak jistá tvrdohlavost, na kterou bych ji netipovala. „Všechno, co člověk tvoří, dělá na základě svých rozhodnutí a pocitu štěstí. Svoji realitu si tvořím já, a jaká bude, záleží jenom na mně,“ tvrdí talentovaná, uznávaná a často obsazovaná herečka.

„Já bych zrušil všechny vrchní stupně, tedy jak vrchní soudy, tak vrchní státní zastupitelství. Vím, že je špatně to takhle natvrdo říci, ale je to tak. Základ by měly tvořit okresy, odvolacím orgánem by pak měly být kraje. Kraje by prvoinstančně řešily nejzávažnější trestnou činnost a pak s tím rovnou na Nejvyšší soud,“ říká místopředseda Ústavního soudu (ÚS), profesor Jaroslav Fenyk v druhé části rozhovoru pro Českou justici.

Bývalá ombudsmanka Anna Šabatová dnes odpoledne oznámila svou kandidaturu do senátu. O zvolení bude usilovat ve volebním obvodu 60 Brno-město. Kandiduje jako nestranná, podporu má od koalice Zelení, Senátor 21 a Hnutí Idealisté.

Nově jmenovaného předsedu Nejvyššího soudu Petra Angyalossyho nekritizuje, protože jej nezná. Proces obsazení čelného postu v justici ale bývalého soudce Ústavního soudu Stanislava Balíka překvapil nahodilostí a nekoncepčností. „Úspěšný kandidát by měl mít za sebou významný kariérní postup a/nebo by to měl být někdo, kdo něčím vyniká,“ vysvětluje ve svém vyjádření pro deník FORUM 24.