Otakar Motejl

"Negativně se staví i vůči LGBT+ lidem, jejich rodinám s dětmi nebo k ženám ohroženým domácím násilím," stojí v dopise proti jednomu z kandidátů.

Právo a spravedlnost se snažil hájit jako advokát, soudce i obhájce veřejných práv, ať už proti němu stál komunistický režim nebo veřejné mínění. Otakar Motejl by se 10. září dožil devadesáti let.

Po dvacetiletém boji byl loni v srpnu schválen zákon o jednorázovém odškodnění protiprávně sterilizovaných žen. Od začátku roku 2022 tak mohou oběti této praxe žádat ministerstvo zdravotnictví o odškodnění ve výši 300 tisíc korun. V praxi ale na odškodnění dosáhlo jen pár desítek obětí. „Některé z těch žen jsou hodně nemocné. Mají obavy, že se toho nedožijí,“ říká jedna z obětí Elena Gorolová.

Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček se zastal íránské ženy, které několik českých bank odmítlo zřídit účet. Podle ombudsmana se hned několika pochybení dopustila Česká národní banka (ČNB), která ze zákona vykonává dohled nad finančním trhem. Případ byl zveřejněn na oficiálních internetových stránkách veřejného ochránce práv.

Minulý rok se oběti nucených sterilizací dočkaly spravedlnosti, když byl schválen zákon o jejich odškodnění. V praxi zákon ale není efektivní. Upozorňuje na to otevřený dopis vládě.

Kdy a kde zemřel jeho pokrevní bratr, se pokouší už pět let zjistit pan A. Informaci mu však odmítlo poskytnout ministerstvo vnitra. Pan A. byl totiž osvojen. Tím přestal být považován za bratra, tedy osobu blízkou s nárokem na informace a kontakt, což netušil.

S manažerem Robertem Baschem o vlivu George Sorose i o tom, proč úspěšné lidi láká filantropie.

Svým přátelům a fanouškům napsala, že bude i nadále sociální demokratkou, ale ne ve stranickém aparátu

Legenda české žurnalistiky Renata Kalenská začínala v Lidových novinách, prošla časopisem Týden, Českým rozhlasem nebo zprávami na Seznamu.cz, dnes je kmenovou redaktorkou Deníku N. Udělala stovky rozhovorů s politiky i s neznámými lidmi, kteří mají co říct. Napsala několik knih, nejnovější nazvaná Připraven sloužit je knižním rozhovorem s knížetem Karlem Schwarzenbergem o jeho životě.

Lidé se opět obracejí na ombudsmana kvůli nájmům hrobových míst, která byla kdysi zakoupena na věčné časy. Zákon o pohřebnictví to pomíjí a města chtějí po třetí generaci peníze. Na neutěšený právní stav upozorňoval už Otakar Motejl. Původní smlouva by měla zůstat neměnná, co se týče trvání, věčné časy nejsou v rozporu se zákonem o pohřebnictví, říká Stanislav Křeček. V pochybnostech se obraťte na radu obce, radí.

Kniha o české justici advokáta Milana Hulíka, muže, který před rokem 1989 pravidelně hájil disidenty a další lidi stíhané režimem v politických procesech, je na první pohled objemná. Však také zahrnuje jak (ne)spravedlnost v době nacistické i komunistické nesvobody, tak i jeho pohled na celý vývoj po roce 1989. „V knize se věnuji justici totalitní i demokratické,

Ženy, kterým protiprávně zamezili mít další děti, se dočkají odškodnění. Ale ne ty, které v době společného státu operovali na Slovensku.

Senátem prošel zákon o odškodnění pro nezákonně sterilizované lidi. Jednalo se zejména o případy z doby před rokem 1989. „Odebrali jsme z těch žen stigmatizaci,“ míní senátorka.

S ministryní spravedlnosti o výběru nového Nejvyššího státního zástupce.

Lidé jsou podle veřejného ochránce práv Stanislava Křečka co do práv poučenější a častěji se brání. Na druhou stranu právní předpisy jsou čím dál složitější a někdy s nimi mají problém i úředníci. Křeček to řekl ČTK v rozhovoru k příležitosti 20. výročí ode dne, kdy se funkce prvního ombudsmana ujal Otakar Motejl. Křeček je čtvrtým veřejným ochráncem práv, po Motejlovi, Pavlu Varvařovském a Anně Šabatové.

Při rozhovoru s Janou Plodkovou mě překvapil jednak její zájem o věci veřejné, jednak jistá tvrdohlavost, na kterou bych ji netipovala. „Všechno, co člověk tvoří, dělá na základě svých rozhodnutí a pocitu štěstí. Svoji realitu si tvořím já, a jaká bude, záleží jenom na mně,“ tvrdí talentovaná, uznávaná a často obsazovaná herečka.

„Já bych zrušil všechny vrchní stupně, tedy jak vrchní soudy, tak vrchní státní zastupitelství. Vím, že je špatně to takhle natvrdo říci, ale je to tak. Základ by měly tvořit okresy, odvolacím orgánem by pak měly být kraje. Kraje by prvoinstančně řešily nejzávažnější trestnou činnost a pak s tím rovnou na Nejvyšší soud,“ říká místopředseda Ústavního soudu (ÚS), profesor Jaroslav Fenyk v druhé části rozhovoru pro Českou justici.

Bývalá ombudsmanka Anna Šabatová dnes odpoledne oznámila svou kandidaturu do senátu. O zvolení bude usilovat ve volebním obvodu 60 Brno-město. Kandiduje jako nestranná, podporu má od koalice Zelení, Senátor 21 a Hnutí Idealisté.

Nově jmenovaného předsedu Nejvyššího soudu Petra Angyalossyho nekritizuje, protože jej nezná. Proces obsazení čelného postu v justici ale bývalého soudce Ústavního soudu Stanislava Balíka překvapil nahodilostí a nekoncepčností. „Úspěšný kandidát by měl mít za sebou významný kariérní postup a/nebo by to měl být někdo, kdo něčím vyniká,“ vysvětluje ve svém vyjádření pro deník FORUM 24.

Středeční úspěch 81letého Stanislava Křečka při volbě ombudsmanem je podle většiny opozičních poslanců špatná zpráva a zklamání. Pro Křečka, kterého do funkce navrhl prezident Miloš Zeman, ve středu večer hlasovalo v tajné volbě celkem 91 poslanců.

Kandidátka na ombudsmanku a bývalá Babišova ministryně spravedlnosti Helena Válková má nečekaný problém se svou minulostí z dob komunismu. Spolupracovala totiž v minulosti i s rudým prokurátorem Josefem Urválkem, který poslal na smrt ve vykonstruovaných procesech desítky lidí včetně Milady Horákové.