Petr Pithart

Osobnosti současného i dřívějšího politického života hodnotí úspěchy i neúspěchy Miloše Zemana za deset let jeho působení v čele České republiky.

Končící prezident České republiky Miloš Zeman byl nepřehlédnutelnou postavou a velmi specifickým představitelem novodobé české politiky. Těmito slovy pro deník Právo komentoval exprezident Václav Klaus jeho odchod z vysoké politiky.

Miloš Zeman je mimořádně schopným technologem moci. Tím myslím schopnost porážet své soupeře (a také zrazovat své spojence, pokud mu překážejí) a dosahovat svých mocenských cílů. Dosáhl maxima: deset let byl hlavou státu. Toto konstatování je ovšem hodnotově prázdné, napsal pro Právo historik a někdejší šéf Senátu Petr Pithart.

Těžební společnost Severočeské doly spadající pod firmu ČEZ si u Obvodního báňského úřadu v Mostě požádala o povolení k hornické činnosti na hnědouhelném dole Bílina do roku 2035, tedy o pět let déle, než dovoluje současné povolení.

Diskusi o boji proti dezinformacím připravil u příležitosti ročního výročí ruské invaze na Ukrajinu a 75. výročí komunistického puče v Československu Památník ticha. Jeho názorové fórum nazvané Temný únor se bude konat ve čtvrtek 23. února v rezidenci pražského primátora na Mariánském náměstí. Zúčastní se ho politik a spisovatel Petr Pithart, kněz a pedagog Tomáš Halík, filozofka Alice Koubová nebo politický geograf Michael Romancov. ČTK o tom za pořadatele informovala Klára Bobková.

Poslankyně Barbora Urbanová (STAN) má v plánu nominovat youtubera Kovyho na státní vyznamenání. Mohl by získat Medaili za zásluhy.

Druhé kolo prezidentských voleb se blíží a obě strany mají mezi hvězdami českého showbyznysu své příznivce. Jediný rozdíl mezi voliči Petra Pavla a Andreje Babiše je ten, že fanoušci expremiéra se veřejně ke své volbě nepřiznají, jelikož bojí se lynče.

Bývalý premiér Petr Pithart mluví o rozdělené společnosti, finalistech prezidentských voleb či o možném nastolení autoritářského systému.

Bývalí premiéři, ministři, kandidáti na prezidenta i další politici řekli CNN Prima NEWS, koho budou volit v nadcházejících prezidentských volbách. Komu hodí hlas Karel Schwarzenberg, Vladimír Špidla, Mirek Topolánek, Jan Fischer, Miroslav Kalousek nebo Jiří Paroubek? Jejich preference jsme sepsali přehledně.

Hudebník František Ringo Čech (79) vydal ostré prohlášení. Kandidáty na prezidenta označil za rychlokvašky a zároveň pro CNN Prima News zdůraznil, že se letos nezúčastní prezidentských voleb. V rozhovoru se pak konkrétně zaměřil na Danuši Nerudovou, kterou počastoval dost nevybíravě.

Ti, co kandidují na prezidenta, jsou všechno rychlokvašky. Uvedl to hudebník, textař, malíř, spisovatel a bývalý politik František Ringo Čech. Pro CNN Prima NEWS zdůraznil, že prezidentských voleb se letos nezúčastní.

Slováci rozdělením Československa a následným překonáním několika vnitropolitických krizí ztratili svůj největší mindrák - že jsou nestátotvorný národ. Tím, že Češi nedokázali naplnit sliby, které Slovákům vícekrát dali, si o rozdělení federace sami koledovali. ČTK to řekl bývalý český premiér Petr Pithart.

Do prvního kola prezidentských voleb zbývají necelé dva týdny a většina politiků si zatím nechává pro sebe, koho bude volit. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek už má ovšem jasno. Nakonec v klání o Pražský hrad podpoří bývalou rektorku a ekonomku Danuši Nerudovou, ačkoliv dříve uvedl, že by volil senátora Pavla Fischera. O něm řekl, že by byl sice vynikající prezident, ale na druhé kolo voleb nemá šanci.

Přesně před třiceti lety vznikla samostatná Česká republika. Bývalé Československo tak tímto krokem nadobro zaniklo. Předcházela tomu jednání na nejvyšší úrovni o budoucnosti státu, která vedli tehdejší premiéři - Václav Klaus za českou stranu a Vladimír Mečiar za slovenskou. Rozdělení státu a nově vytyčené hranice přinesly podle Deníku komplikace některým občanům obou republik.

Dnes již legendární kniha Češi v dějinách nové doby (1848–1939) vznikala v krušných dobách pozdní normalizace. Trojice autorů (Milan Otáhal, Petr Pithart a Petr Příhoda) zvolila pseudonym „Podiven“ a ve společném díle ostře kritizují český nacionalismus v jeho proměnlivých dějinných podobách.

Milí čtenáři Echa a vůbec posluchači, vítejte u třetího vydání podcastu Porada Echa. Komentátoři Týdeníku Echo v něm veřejně diskutují o tom, co a proč napíší a jak přemýšlejí o aktuálních tématech. Titulním tématem nejnovějšího vydání týdeníku se stali Nenasytní agrobaroni, o nichž psala Lenka Zlámalová.

Doyen české politiky a guru občansky založené části společnosti Petr Pithart v rozhovoru pro Týdeník Echo hodnotí některé prezidentské kandidáty a objasňuje, že on už má tři roky vybráno, koho bude v lednu 2023 volit. Vrací se i k osobnosti Václava Havla a Václava Klause.

Seznam Zprávy pro vás každý týden vydávají předvolební projekt „Otázka pro příštího prezidenta“. Oslovujeme několik kandidátů s otázkou, která nám v daný čas připadá jako ta nejdůležitější. Nebo nám na ni chybí jasné odpovědi.

„Málokdo včetně Václava Havla před 25 lety ale předvídal, že postkomunistický marasmus bude ve společnosti strašit až do dnešních časů.“

Každý, kdo má doma klávesnici, již o rozdělené společnosti něco napsal, a každý, kdo má mikrofon, o tom natočil podcast. K zasypání příkopů ale blogy a podcasty stačit nebudou, každý z nás bude muset slevit ze svých ideálů.

„Zkušenosti posledních dvaceti let ukazují, že prohry demokratů v prezidentských kláních nevězí v přímé volbě. Ale v podcenění destruktivní síly populismu.“

Vrcholem kampaně Miloše Vystrčila (ODS) do Senátu se ve čtvrtek v Jihlavě stal koncert s názvem „Volíme slušnost“. Na dálku mu podporu vyjádřila zpěvačka Marta Kubišová či bývalý premiér a předseda horní komory parlamentu Petr Pithart. Ve stejnou dobu se jen o pár stovek metrů dál konala akce hnutí ANO na podporu Vystrčilovy protikandidátky ve druhém kole Jany Nagyové, kterou přijel podpořit šéf hnutí Andrej Babiš.

V Jihlavě dnes podpořili Miloše Vystrčila (ODS) při obhajobě mandátu v Senátu regionální politici, kolegové senátoři a na dálku mimo jiných i zpěvačka Marta Kubišová a někdejší premiér a předseda Senátu Petr Pithart. Koncertem nazvaným Volíme slušnost ve Smetanových sadech vrcholila kampaň Miloše Vystrčila před druhým kolem senátních voleb. Proti němu kandiduje Jana Nagyová z hnutí ANO, již přijel do Jihlavy podpořit předseda hnutí Andrej Babiš.

Petr Pithart v rozhovoru pro Aktuálně.cz vzpomíná na přátelství mezi reformním komunistou Zdeňkem Mlynářem a Michailem Gorbačovem.

V tipech na chytré čtení ve Finmag newsletteru se tentokrát podíváme do historie nedávné i pradávné. A taky trochu do budoucnosti. Témata? Válčení, dělení států i hračky.

Slovenský premiér Vladimír Mečiar vyzval českou vládu ke zveřejnění přísně tajné zprávy o rozpadu Československa. Ta podle něj měla obsahovat časově rozpracovaná opatření pro případný rozpad federace. O den později se k „tajné zprávě“ vyjádřil bývalý český premiér Petr Pithart.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Před třiceti lety se sešla na posledním pravidelném zasedání tehdejší vláda. Její předseda Petr Pithart shrnul, v jakém stavu předává zemi nastupujícímu kabinetu. A jaký byl výsledek státního závěrečného účtu za rok 1991?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Jednašedesátiletou Zlatu Maděřičovou z Moravské Nové Vsi ocenila odborná porota Fóra dárců za práci v tuzemském nadačním sektoru. Ředitelka Jihomoravské komunitní nadace, jejíž dům a nadační sídlo loni taktéž zdevastovalo tornádo, si v Praze ve středu přebrala Cenu Fóra dárců jako Osobnost filantropie 2022.

Porota u Pazderky ocenila kvalitu i znalost ruské společnosti. Mezi nominovanými na novinářskou cenu byl i reportér Aktuálně.cz Lukáš Valášek.

Porota vybrala v každé kategorii tři nominanty. Aktuálně.cz soutěží o nejlepší investigativní text a nejlepší komentář, Respekt o nejlepší reportáž.

Ocenění pro osobnost, která se mimořádným způsobem zasloužila o budování sousedských vztahů v Evropě nebo jejich prohlubování — cenu svatého Vojtěcha uděluje každoročně Adalbertova nadace. V minulosti ji získal třeba bývalý prezident Václav Havel, kardinál František Tomášek nebo někdejší premiér a předseda Senátu Petr Pithart. Letošní laureát pochází ze Slovenska.

Hlasování v roce 1992 dopadlo šťastně. Revoluční hnutí definitivně nahradily strany.

Cenu Františka Kriegla za občanskou statečnost, kterou každý rok uděluje Nadace Charty 77, dnes převezme Daniel Hůle z neziskové organizace Člověk v tísni.

Dalších téměř 40 bojovníků proti komunistické diktatuře bylo dnes oceněno na ministerstvu obrany. Osvědčení o účasti ve třetím odboji převzali napříkladl někdejší předseda vlády a Senátu Petr Pithart a disident Karel Havelka. Pamětní odznaky za aktivní odbojovou činnost předala ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Lidovci v Ostravě volili nové vedení. Jurečka v čele strany pokračuje, měnil se první místopředseda.

Nakladatelství Academia nedávno vydalo knihu Miroslava Nováka Pražské jaro 1968. Přerušená revoluce?. Novák coby první profesor politologie v českých zemích patří mezi zavedené autory.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka bude na víkendovém sjezdu v Ostravě obhajovat post šéfa KDU-ČSL. Zatím nemá protikandidáta. Křeslo prvního místopředsedy chce obhájit senátorka Šárka Jelínková. O tento post ale usiluje i poslanec Jan Bartošek. Na řadové místopředsedy má nominace pět lidí. Lidovci si zvolí nové vedení po více než dvou letech.

Bývalý premiér Andrej Babiš prohlásil, že vláda Petra Fialy je nejhorší, jakou jsme tady měli od revoluce. Takovému výroku bychom asi nemuseli přikládat větší význam a mohli bychom ho brát jako pouhý spontánní útok opozičního politika, který pro současnou vládní politiku nemá dobrého slova a který chce Fialův kabinet vykreslit v co nejhorším světle. Přesto může být užitečné se nad ním hlouběji zamyslet. Jak posoudit, která vláda od sametové revoluce byla ta nejhorší? Podle jakých kritérií tak učinit, a který vládní kabinet byl tedy ve skutečnosti tím nejhorším?

Nositelem Ceny Františka Kriegla udělované Nadací Charta 77 se pro rok 2022 stal Daniel Hůle, vedoucí programu Kariérní a pracovní poradenství v nevládní neziskové organizaci Člověk v tísni. „Hůle se už dlouhou řadu let neúnavně věnuje problematice zadlužování značné části občanů Česka a zejména oblasti exekučního a vymahačského byznysu, parazitujícího na nejzranitelnější části české společnosti,“ uvedla nadace v oznámení. Cena bude slavnostně předána v květnu.

Mandát prezidenta Miloše Zemana se pomalu chýlí ke svému závěru, a stále více tak začíná být aktuální, v jakém stavu prezidentský úřad současná hlava státu odkáže svému nástupci.

Senát podle předsedy Miloše Vystrčila (ODS) představuje způsobem svého složení hráz proti populismu. Nemusí se bát kritiky a vyhrožování, nemusí ani slevovat ze své neústupnosti vůči totalitám, uvedl Vystrčil na slavnostním shromáždění ke čtvrtstoletí od zahájení činnosti horní parlamentní komory. Role Senátu jako ochránce ústavy a volebních zákonů představuje zásadní stabilizační prvek společnosti, dodal.

Vedení Ostravské univerzity (OU) se souhlasem děkanů všech fakult udělilo „Ocenění Ostravské univerzity za zásluhy o svobodu a demokracii“ panu profesorovi Petru Fialovi za to, že vrátil do boje o svobodu a demokracii odvahu a lidskost. Touto cenou byli doposud oceněni polský publicista a historik Adam Michnik a český spisovatel, publicista a historik Petr Pithart při příležitosti výročí sametové revoluce v roce 2019.

Škola Aria není příliš známá, ale má za sebou dlouholetou historii a ovlivnila stovky životů. Někteří na ni vzpomínají jako na prostor, kde se setkávali se slavnými intelektuály, poznali filozofické texty, vážnou hudbu a umění, a vděčí jí za to, že je naučila formulovat a rozvíjet myšlenky. U jiných i po mnoha letech převládá pocit, že byli podvedeni. Sexuální vztahy, které navázali v rané dospělosti se svým vedoucím, zpětně nepovažují za konsenzuální, a cítí se zneužiti. Přinášíme jejich svědectví a příběh tohoto společenství, které dnes funguje neoficiálně a dál se snaží nabírat nové členy.

Esej Petra Pitharta: Věřím, že si teď srovnáme hodnoty. Možná se bude méně „fandit Putinovi“, i když, nedělejme si příliš iluzí. O těchto snech a bludech je třeba mluvit.

Že se politici za svá selhání omlouvají a odstupují z funkcí, je zdravá demokratická praxe. Ale teď je hodně cenná i stabilita. Prezidentské volby mohou počkat na řádný termín v lednu.

Skupina deseti bývalých politiků a signatářů Charty 77 vyzvala prezidenta Miloše Zemana k abdikaci. Podporou ruského prezidenta Vladimira Putina se podle nich stal spoluviníkem ruské agrese na Ukrajině. Mezi signatáři je někdejší předseda vlády a Senátu Petr Pithart, bývalá ombudsmanka Anna Šabatová nebo Jan Urban, bývalý disident a člen správní rady watchdogové organizace Kverulant.org. The post Respektované osobnosti vyzvaly Zemana k rezignaci first appeared on kverulant.org.

Prezident Miloš Zeman se podporou ruského prezidenta Vladimira Putina stal spoluviníkem ruské agrese na Ukrajině a měl by abdikovat. Vyzvalo ho k tomu ve společném prohlášení osm bývalých politiků nebo signatářů Charty 77 včetně Petra Pitharta, Anny Šabatové nebo Michala Horáčka. Neexistuje podle nich způsob, jak by mohl svou vinu odčinit.

Judista Lukáš Krpálek nepřijde v pondělí na Hrad na slavnostní předávání státních vyznamenání. Sdělil to na dotaz Seznam Zpráv.

Na výzvu k abdikaci Miloše Zemana odmítá jeho mluvčí Jiří Ovčáček reagovat. Řekl jen, že autoři výzvy, mezi kterými jsou i bývalí signatáři Charty 77, rozdělují společnost. Kancléř Vratislav Mynář je zase nazval závistivci.

Někteří expolitici vyzvali Miloše Zemana k abdikaci. Tím, že podporoval ruského prezidenta Vladimira Putina, se podle nich stal spoluviníkem ruské agrese na Ukrajině.

Prezident Miloš Zeman se podporou ruského prezidenta Vladimira Putina stal spoluviníkem ruské agrese na Ukrajině a měl by abdikovat. Vyzvalo ho k tomu ve společném prohlášení osm bývalých politiků nebo signatářů Charty 77 včetně někdejšího předsedy vlády a Senátu Petra Pitharta, bývalé ombudsmanky Anny Šabatové nebo Zemanova protikandidáta z minulé volby hlavy státu Michala Horáčka.

Prezident Miloš Zeman se podporou ruského prezidenta Vladimira Putina stal spoluviníkem ruské agrese na Ukrajině a měl by abdikovat. Vyzvalo ho k tomu ve společném prohlášení osm bývalých politiků nebo signatářů Charty 77 včetně někdejšího předsedy vlády a Senátu Petra Pitharta, bývalé ombudsmanky Anny Šabatové nebo Zemanova protikandidáta z minulé volby hlavy státu Michala Horáčka. Neexistuje podle nich způsob, jak by mohl svou vinu odčinit. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček ponechal výzvu bez komentáře.