Petr Pithart

„Svorností i malé věci rostou. Nesvorností se velké věci zmenšují.“ Vyprávění o známém vídeňském kostele ve správě českého rytířského řádu.

V listopadu 1989 stál dvaadvacetiletý student na pódiu motolské posluchárny a četl první revoluční prohlášení. O dvanáct let později seděl v malé cele Villy Marista a Petr Pithart vyjednával jeho svobodu přímo s Fidelem Castrem.

Psal se rok 1997 a bylo krátce po druhé hodině ráno, když se na vysokoškolských kolejích odehrál čin, který se stal jedním ze symbolů českého rasismu.

Vzpomínky na mládí, které jsme prožívali plni nadšených emocí, které dnešní mládež nezná. A je to škoda.

"Tato země nebyla zralá na nic a nejméně na nějakou ústavní revoluci," hodnotí situaci z listopadu 1989 bývalý český premiér Petr Pithart.

Svátek demokracie se ani letos neobešel bez vyhrocených momentů a masivních demonstrací. Podívejte se na fotogalerii mapující celý den.

Tisíce lidí se dnes odpoledne zúčastnily na pražském Staroměstském náměstí demonstrace proti vznikající vládě ANO, SPD a Motoristů. Organizace Milion chvilek pro demokracii, která akci pořádala, odhadla počet účastníků na zhruba 15 tisíc. Její zástupci se domnívají, že nový kabinet vzniká na mafiánském principu, kdy se budoucí členové vzájemně vydírají. Vyzvali politiky k takovému chování, aby se lidé nemuseli scházet na náměstích. Další řečníci vyzývali účastníky akce, aby se více politicky angažovali, podporovali demokracii a bojovali proti lži.

REPORTÁŽ: Server PrahaIN.cz se v pondělí 17. listopadu vypravil na Staroměstské náměstí, kde odpoledne proběhla dlouho avizovaná akce s názvem Česko není na prodej! v režii spolku Milion chvilek pro demokracii.

Některé věci v našem středoevropském prostoru nevydrží ani tři týdny — a pak jsou tu režimy, které vydrží šestatřicet let. Ten náš současný, demokratický, se narodil 17. listopadu 1989.

Možnost různých hnutí kandidovat do parlamentu vedle politických stran je „krutou daní“ polistopadového vývoje, míní Petr Pithart (KDU-ČSL). Spoluzakladatel Občanského fóra a někdejší předseda české vlády se u příležitosti výročí 17. listopadu sešel v debatě Otázek Václava Moravce se slovenskou osobností tehdejšího dění Martinem Bútorou. Podle něho slovenští studenti kritizující premiéra Roberta Fica (Smer) zažívají aktuálně „vyučování naživo“ o smyslu tohoto svátku.

Represivní režim tehdejšího socialistického Československa se v listopadu 1989 náhle nečekaně zhroutil – do sebe. Byla to imploze, nikoli exploze. Docela klidně jsme mohli na náš „listopad“ čekat ještě rok. Kdyby to šlo rychleji, tak na náš „červen 1990“. Václav Havel tehdy říkal: čeká nás asi nějaká vleklá nudná perestrojka: krok dopředu, krok zpátky… Kdy

Ve věku 81 let v pátek zemřel fotograf Antonín Nový, který je známý zejména snímky z doby pražského jara a invaze vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa v roce 1968 a také z revolučního roku 1989. O úmrtí informovala Nového dcera Natalie Nová. V roce 2017 jsme publikovali rozhovor, ve kterém Nový otevřeně promluvil o svém životě pod dohledem StB, o Jiřím Muchovi i o tom, co znamenalo být fotografem v časech normalizace.

Ve věku 81 let zemřel v pátek fotograf Antonín Nový. Proslul zejména snímky z doby pražského jara a invaze vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa v roce 1968. Známé jsou i jeho fotografie z revolučního roku 1989. O úmrtí v sobotu informovala Nového dcera Natalie Nová.

Ve věku 81 let v pátek zemřel fotograf Antonín Nový. Je známý hlavně díky snímkům z doby pražského jara a invaze vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa v roce 1968 a také z revolučního roku 1989. V sobotu o tom agenturu ČTK informovala jeho dcera Natalie Nová.

Praha - Návrh zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) a převést jejich financování pod státní rozpočet je podle některých osobností likvidací veřejnoprávních médií v Česku. Znamenal by také destrukci jednoho z pilířů demokracie a svobody informací. V prohlášení zaslaném ČTK to dnes uvedlo devět osobností, mezi kterými je například bývalá ombudsmanka Anna Šabatová, bývalý předseda Senátu Petr Pithart, biskup Václav Malý, senátorka Hana Kordová Marvanová či jeden ze zakladatelů Občanského fóra v roce 1989 Ivan Gabal. Výzvu adresovali prezidentu Petru Pavlovi a občanům ČR.

Česká republika není ostrovem blaženosti. Jsme na dostřel od „krvavých zemí“, jak pás území Baltů, Poláků, Bělorusů, Ukrajinců a západních Rusů nazval Timothy Snyder. Je samostatné Slovensko pro nás bezpečným nárazníkem před osudem těchto krvavých zemí? Není spíše tím, co nás mezi ně může vtáhnout? Když může brzy složit „negativní Visegrád“, tvořený Ficem, Orbánen a

Václav Havel se ne vždy trefil v případě osob, na které se chtěl spolehnout. Aby se Slovákům nějak zavděčil, vymyslel si neústavní funkci viceprezidenta (říkal mu žertovně můj vajsprezident) a vybral si pro ni výraznou osobnost, skvělého herce Milana Kňažka. I proto, že měl odvahu, aby jako první řečník vystoupil na první manifestaci na Námestí

Symbolicky přesně v den, kdy uplynulo deset let od definitivního rozhodnutí o neprolomení limitů těžby hnědého uhlí na dole ČSA se včera na Hradčanském náměstí sešlo několik tisíc lidí aby dalo najevo, že nechtějí na ministerstvu člověka, který je napojený na těžařské lobby. I když na demonstraci nešlo jen o to, pojďme se podívat co může Tykač tím, že bude mít na MŽP svého člověka získat. Jednání kolem dolu ČSA totiž nekončí.

Ke smutnému 84. výročí prvního židovského transportu vypraveného z Prahy vstupuje do kin dokumentární film Expedice Bubny.

Na den přesně po čtyřiaosmdesáti letech od chvíle, kdy z nádraží Bubny odjel první židovský transport, vstupuje do českých kin dokumentární film Expedice Bubny.

Prezident Edvard Beneš se zasloužil o vznik státu, ale jako ministr zahraničí a následně prezident selhal a měl být souzen za vlastizradu. Vyplývá to z materiálů na něž upozornil Petr Pithart.

Chartisté a další osobnosti odsoudili údajné rasistické, xenofobní a sexistické výroky poslance Filipa Turka (za Motoristy) a jednání této strany. Společné prohlášení, které zveřejnil senátor a režisér Břetislav Rychlík, podepsalo několik signatářů Charty 77, například bývalý předseda Senátu Petr Pithart, biskup Václav Malý, spisovatel Milan Uhde nebo bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský nebo režisérky Olga Sommerová, Helena Třeštíková nebo hudebník Vladimír Mišík.

Praha - Chartisté a další osobnosti odsoudili údajné rasistické, xenofobní a sexistické výroky poslance a čestného předsedy strany Motoristé sobě Filipa Turka a jednání Motoristů. Společné prohlášení, které zveřejnil senátor a režisér Břetislav Rychlík, podepsalo několik signatářů Charty 77 - například bývalý předseda Senátu Petr Pithart, biskup Václav Malý, spisovatel Milan Uhde nebo bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, a také mimo jiné režisérky Olga Sommerová a Helena Třeštíková nebo hudebník Vladimír Mišík.

Nevím, co to Havlovi vjelo do hlavy. Vlastně vím, akorát se mi to nechtělo vyslovit: žádný prezident v parlamentní republice není – tajně nebo vskrytu – spokojen se svými pravomocemi! Chce je mít jako Macron (poloprezidentská republika) nebo jako Trump (prezidentská republika). U nás nebyl spokojen ani Masaryk, ani Beneš, píše ve svých vzpomínkách sepsaných

Češi nechtějí slyšet, že prezident Edvard Beneš zradil. Přitom informace o jeho předmnichovském chování jsou dostupné. Bylo zcela jiné, než jsme si mysleli a většinou stále myslíme.

Petr Pithart hodnotí české politiky. A vzpomíná na doby, kdy se Klaus podepisoval obyčejnou propiskou.

Od sametové revoluce v roce 1989 se v čele naší země vystřídala řada vlád a řada politických stran. Jak si vedly v ochraně životního prostředí a které z nich musely čelit největším ekologickým výzvám a nečekaným živelním pohromám? Přinášíme detailní pohled na to, kdo konkrétně držel vládní odpovědnost v klíčových momentech, které formovaly ekologickou tvář Česka.

KOMENTÁŘ. Václav Havel se diskrétně, ale tak, že se to v zasvěcenějších kruzích vědělo, angažoval při odstranění dvojnásobného předsedy vlády Slovenské republiky Vladimíra Mečiara ze scény, píše ve vzpomínkách sepsaných pro HlídacíPes.org Petr Pithart. V prvním dílu této šestidílné série Chyby a omyly Václava Havla II. Slovensko a rozpad společného státu (další díly budou na

"Úkolem lidí, jako jsem já, kteří jsme toho hodně zažili, je říct pravdu a podat svědectví," řekla na dnešní tiskové konferenci v pražském sídle České tiskové kanceláře zhruba padesátce účastníků slovenská herečka, ale i politička, socioložka a diplomatka Magda Vášáryová. Představila spolu s novinářem Petrem Šabatou společný knižní rozhovor Než zmizím, plný skvělých historek nejen o Petru Pithartovi (a jeho poskvrněných kravatách; ale zjevně nic ve zlém, když politický pamětník napsal knize předmluvu) a dalších věhlasných politicích. "A jděte do háje konečně," vzkázala věčně se podceňujícím Čechům, dědicům historických králů a svého času ambiciózním pánům střední Evropy.

Lidovci do poslední fáze předvolební kampaně povolali „těžké váhy“ a na záchrannou misi po regionech vyslali jednoho ze svých nejdéle sloužících „bratrů“, místopředsedu Pavla Bělobrádka. Ten v úterý rozjel doslova one-man show v Příboře na faře, ve středu zamířil za mladými lidovci do Zdic a v pátek ho čeká Třebíč. Končící poslanec, který se dodnes pyšní tím, že jako předseda strany v roce 2013 dokázal vrátit lidovce zpět do Sněmovny, chce voličům i sympatizantům předávat lidovecké hodnoty a navázat na práci Petra Pitharta, a to nejen před volbami.

KOMENTÁŘ. První velkou chybu ve své „slovenské politice“ udělal Václav Havel hned první den svého prezidentování. Ačkoli ústava nic takového nepředepisovala, neletěl do Bratislavy, kde byl Ján Chryzostom Korec připraven odsloužit slavnostní mši Havlovi na uvítanou. „To je tragédie, to se nemělo stát!“ komentoval to tehdy podle vzpomínek Petra Pitharta sepsaných pro HlídacíPes.org Karel Schwarzenberg.

ROZHOVOR: „Pokud by něčí hlas, řekněme z intelektuálů, filozofů a politiků, měl být amplifikován ve světě, tak je to právě hlas Václava Havla,“ řekl serveru PrahaIN.cz Tomáš Sedláček, ředitel Knihovny Václava Havla, ekonom a filozof.

ROZHOVOR: „Politický prostor silné osobnosti nepřitahuje. Řekl bych spíše, že je dokonce odpuzuje. V kampani jsou pouze vidět výsledky doporučení marketingových inženýrů. Je to trapné divadlo,“ řekl serveru PrahaIN.cz Petr Pithart, někdejší disident, expremiér a bývalý předseda Senátu.

Koncem léta 1990 se připravoval velký přepad výkladní skříně normalizačního hospodářství – legendárního JZD Slušovice jednotkami „rychlého nasazení“, předchůdcem dnešní URNY. Petr Pithart  v textu pro HlídacíPes.org tvrdí, že byl inspirován projevem Václava Havla. Ten na výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy 21. srpna mluvil o potřebě očistit mladou demokracii od „komunistických mafií“. A vysvětluje,

Kuponová privatizace je dodnes kontroverzní metodou transformace české ekonomiky ze socialistické na tržní. Proč k ní vlastně muselo dojít?

Převažující zájem obyvatel Česka je podle prezidenta žít v zemi, která je stabilní a bezpečná. Což znamená podporovat naše členství v EU a v NATO.

Stálice mezi řetězáky se před nějakou dobou objevila i v naší schránce díky čtenářce Novinek. Ta nám napsala, že pro nezasvěceného člověka jde o „hodně zneklidňující informaci“. Dokument v příloze e-mailu obsahuje jména 13 údajných agentů bývalé Státní bezpečnosti. Kromě několika bývalých politiků jde třeba o osobnosti kulturní scény. Pro některé z nich jde o urážku, protože byli naopak komunistickou mocí sledováni a ve spisech jsou označeni za nepřátelské osoby.

Když se v médiích objevily zprávy o „námluvách“ ČSSD, pardon Socdem, se Stačilo!, tedy koaličním hnutí KSČM, dalo se to vlastně tak trošku čekat. I to, že to Zeman posvětí.

Babiš, Horáková a smrt významu slov. Právě teď na vašich sociálních sítích.

Takové hrůzy se již nikdy nesmějí opakovat, dušovalo se po první i druhé světové válce lidstvo. Žel, veškeré přísahy, varování padly do prachu zapomnění. Současnost je toho příkladem.

Ještě před přijetím Česko-německé deklarace se Václav Havel jednou vydal na zatraceně tenký led ve snaze česko-německý spor vyřešit radikálně, ale definitivně. Byl jsem u toho. Dodnes se o tom málo ví, jediný, kdo o tom psal, byl Daniel Kaiser ve druhém díle Havlova politického životopisu „Prezident. Václav Havel 1990–2003“. Psal se rok 1991 a

Začalo to jako krátká pracovní cesta s cílem podpořit disidenty, skončilo to v kubánské věznici. Psal se leden 2001, když bývalý český ministr financí Ivan Pilip a někdejší studentský vůdce z listopadu 1989 Jan Bubeník odletěli na Kubu.

„Nikdo nedělá větší chybu než ten, kdo nedělá nic v domnění, že to málo, co udělat může, nemá cenu,“ byla její životní zásada. A dokázala, že i jeden člověk může změnit svět. Česká socioložka Jiřina Šiklová byla prostě ženou činu.

Kandidaturu Václava Havla ohlásil z balkonu vydavatelství Melantrich nedávno zesnulý herec Jiří Bartoška. To bylo 10. prosince 1989. Na Václavském náměstí bylo sto tisíc lidí. Euforie dosud trvala. Pár dní poté se Havel poprvé objevil na obrazovkách televize a hned se, jak se říká, střelil do nohy. Neformálně oblečen, v exteriéru, na otázku televizní reportérky,

ROZHOVOR: „Pozvat si jako hosta Roberta Fica něco znamená. Fico je autoritář, to k fašismu patří. Tito lidé nechtějí soutěž o moc. Nechtějí svobodné zápolení politických stran, protože to nesnese v čele autoritáře,“ řekl serveru PrahaIN.cz Petr Pithart, někdejší disident, expremiér a bývalý předseda Senátu.

Prezident Edvard Beneš nesl politickou zodpovědnost za nástup komunistického režimu v Československu. To je hlavní poselství pamětní desky, kterou nyní skupina politiků, právníků, historiků či publicistů žádá umístit k Benešově soše na Loretánském náměstí v Praze. Jejich návrh vyvolal řadu polemik. Kritizuje ho třeba historik Jan B. Uhlíř, který CNN Prima NEWS poskytl rozhovor.

Kniha Jana Urbana srovnává chování finského prezidenta Juha Kusti Paasikiviho a českého prezidenta Edvarda Beneše v kritickém období obou zemí.

Dne 10. června před 80 lety proběhla velká tryzna za oběti lidické válečné tragédie. Hlavním z řečníků byl i navrátilec z londýnského exilu – prezident Edvard Beneš. „Jeví se mi to tak, že v tom horkém dni na poli u Lidic jako kdyby Beneš s národem uzavřeli nevyřčenou tichou smlouvu: my, protektorátní národ, jsme přece

Již delší dobu uvnitř české společnosti bublá nedůvěra a nenávist k elitám, vládě a politikům obecně. Instituce jsou znevažovány a důsledkem je krize víry v samotný stát. Bitcoinová aféra je pouze špičkou ledovce a zdá se, že bude hůř.

Petr Pithart: To, že kolem sebe v roce 1938 mělo Československo s výjimkou hranice s Rumunskem samé nepřátelské státy, je výsledkem Benešovy politiky.

„Politika byla epizoda, i když nebyla krátká, stejně jako maringotka. Ale na začátku i na konci jsem učitel.“ Tak začíná dokument o politikovi, disidentovi, právníkovi, ale načas i dělníkovi v maringotce Petru Pithartovi. O muži, který se nebál přiznat chyby, nikam se netlačil, ale Václav Havel si ho vybral jako prvního předsedu vlády po roce 1989.

Online zpravodajský projekt slovenské komerční TV Markíza, TN Live, bude spuštěn v pondělí 9.6.2025. Podle televize půjde o unikátní digitální projekt, který bude přinášet aktuální zprávy v reálném čase, kdykoliv a kdekoliv.

Letošní Den dětí oslaví diváci Minimaxu pořádným dobrodružstvím! Vydáme se daleko na sever, na Aljašku, společně s oblíbenou hrdinkou Molly. Premiéra filmu Molly z Denali: Moudrý havran a stará vrána bude v neděli 1. června ve 20:00.

Edvard Beneš v letech 1945-1948 udělal jistě řadu chyb, ale určitě méně než politici tzv. demokratických stran.

ANALÝZA. Prvá dobrá i prvá špatná rozhodnutí po převratu bývají nadlouho formativní. Potom už je spíše korigujeme, než rušíme. Kuponovka v nás vězí pořád. Tam se cosi důležitého porouchalo – důvěra ve stát, ale i jednoho k druhému, tvrdí Petr Pithart na adresu kuponové privatizace, jejíž první kolo odstartovalo před 33 lety – přesně 18.

Před 80. lety – 16. května 1945 – konečně do Prahy dorazil Edvard Beneš s doprovodem. „Vracíme se do vlasti – vláda a já – po jedné z nejstrašnějších válek historie. Spojené národy jsou pokryty slávou a triumfy a my se plným právem řadíme k nim jako národ a stát vítězný,“ zněla první slova slavnostního

FOTOGALERIE. Stojí dnešní české společenství vůbec o to, aby znalo pravdu o třetí republice? O tom, jací jsme – my Češi – byli ve skutečnosti po skončení války? V co jsme věřili? V jaký nový začátek? Nebo nám stačila etnická pomsta, vykonaná hlavně na nevinných a bezbranných? A nevyvolali jsme my sami komunistickou diktaturu svojí

Před osmdesáti lety – 8. května 1945 – skončila 2. světová válka. Prezident Edvard Beneš se teprve ten den mohl pohnout ze Slovenska směrem ku Praze. Podle Petra Pitharta se na české území vracel jako nahý v trní. Beneš se tehdy už dávno smířil s tím, že podle všeho budou komunisté nejsilnější politickou silou v