Podzemí

Bývalý obchodní dům Breda v Opavě vydal další překvapení. Při řešení zatékání objevili odborníci v podzemí dosud neznámou místnost, o které se zřejmě více než sto let nevědělo.

Odborníci v podzemí rekonstruované budovy bývalého obchodního domu Breda v Opavě objevili dosud neznámou místnost, o které zřejmě nejméně 100 let nikdo nevěděl. Pravděpodobně…

Hrad s drakem na vrcholu vyhaslé sopky, skalní divadlo ukryté v lese, safari s exotickými zvířaty nebo napínavé dobrodružství v podzemních chodbách. Naplánovat rodinný výlet, ze kterého se nevrátíte unavenější než před ním, je občas umění. Někdy ale stačí jen ten správný impulz a den se promění v nezapomenutelný zážitek.

/OBRAZEM/ Neznámá místnost, kterou v minulých dnech objevili odborníci v podzemí budovy historického obchodního domu Breda v centru Opavy, odhaluje technickou složitost této stavby i její historii. Deník se mohl do podzemí Bredy podívat.

Archeologický výzkum v Olomouci odkryl minové a naslouchací chodby pod Smetanovými sady z 18. století.

Systém naslouchacích a minových chodeb vedených pod Smetanovými sady objevili v minulých dnech archeologové při záchranném archeologickém výzkumu na zahradě jedné z vil na Vídeňské ulici v Olomouci. Výzkum, který probíhal od ledna do března, vyvolala demolice stávající garáže u vily, která byla postavena v roce 1929 podle návrhu architekta Jacquese Groaga, žáka Adolfa Loose.

Do krajského města bude lákat turisty nová atrakce. Jihlava se přibližuje k otevření historické Šachty svatého Jiří. Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat až k jejímu ústí. Projekt počítá i s unikátním propojením podzemí s budoucí replikou Stříbrné huti.

Neapol není jen Vesuv, pizza a hlučné ulice. Pod historickým centrem se skrývá další vrstva města: systém chodeb, cisteren, akvaduktů a válečných krytů, do něhož se sestupuje po 136 schodech. Napoli Sotterranea ukazuje, jak se podzemí využívalo od antiky až po 2. světovou válku.

Říká se, že Brno stojí na Brně, a až taková nadsázka to není. Pod dlažbou ulic a náměstí se skrývají metry sklepů a základů, které naši předkové budovali od středověku až po nedávnou minulost.

Podzemí zámku v Nelahozevsi nás vtáhlo do hry světla a stínů. Šifry, staré znaky a tiché kroky v chodbách, kde minulost šeptá. Stačilo pár stop a byli jsme součástí příběhu, který tu čekal na své objevení.

Před padesáti lety zmizela žena přímo před očima kolemjdoucích. Propadlá zastávka v centru Brna dodnes budí hrůzu a mrazení v zádech. Víte, co se tehdy skutečně stalo?

Pod nohama lidí, kteří denně procházejí ulicemi Prahy, se rozprostírá svět, na který většina z nich často nepomýšlí. Město chodeb, nádrží a stok dlouhé tisíce kilometrů. Jeden ze vstupů do tohoto labyrintu chodeb se nachází poblíž Rohanského nábřeží - navíc s retenční nádrží, která v případě záplav dokáže pojmout tisíce kubíků vody a chránit Prahu před záplavami.

Znojemské podzemí skrývá 27 kilometrů chodeb a čtyři patra důmyslných pastí. Středověký labyrint chránil měšťany a pro nepřátelská vojska znamenal jistou smrt.

Pod dlážděnými ulicemi Jihlava se rozprostírá tichý labyrint chodeb, který dodnes dráždí fantazii. Říká se, že sem za druhé světové války sestupovali nacisté nejen kvůli bezpečí, ale i kvůli něčemu mnohem tajemnějšímu.

„Tady jsme v pohodě,“ říkají lidé, kteří celá desetiletí žili nerušeně v opuštěných tunelech starého metra. Klid „krtčích lidí“ narušili vetřelci z povrchu, část starousedlíků ale snahám o vysídlení vytrvale vzdoruje už řadu let.

Hasiči v sobotu ve Vlastějovicích na Kutnohorsku zachraňovali čtyři lezce, kteří se dostali do problémů při průzkumu štol. Ve svítilnách jim došly baterie a nemohli se dostat zpět na povrch. Kamarád, který je měl vyzvednout, přivolal pomoc. Hasičům se je podařilo z podzemí vyzvednout bez zranění, řekl mluvčí středočeských hasičů Jan Sýkora.

/FOTOGALERIE/ Záchranné složky zasahovaly v sobotu 7. března odpoledne ve štolách u Vlastějovic nedaleko Zruče nad Sázavou, kde se podle oznámení mohlo nacházet několik osob. Ty se do podzemí vydaly v noci na průzkum, ale od té doby byly nekontaktní. Na pomoc vyrazili hasiči z několika měst, speleologičtí záchranáři i vrtulník policie. Díky rychlému zásahu skončila dramatická situace bez zranění.

Záchranné složky zasahovaly v sobotu odpoledne ve štolách u Vlastějovic, kde se podle oznámení mohlo nacházet několik osob. Ty se do podzemí vydaly v noci na průzkum, ale od té doby byly nekontaktní. Na pomoc vyrazili hasiči z několika měst, speleologičtí záchranáři i vrtulník policie. Díky rychlému zásahu skončila dramatická situace bez zranění.

Žákova hora je turistické místo na Vysočině. Zde a v blízkém okolí pramení hned čtyři řeky. A mnohé se vypráví o zdejších pokladech v podzemí.

Na přelomu února a března se ve Vojenském újezdu Libavá uskutečnilo první letošní vojenské cvičení nově vzniklého 241. praporu územní obrany, který loni na podzim vznikl transformací Pěší roty aktivní zálohy Krajského vojenského velitelství Brno. Na cvičení nastoupilo 130 vojáků aktivní zálohy, z toho 35 nováčků. Výcvik tak byl ve znamení komplexní přípravy zaměřené především na taktiku, střeleckou a zdravotní přípravu.

Historické podzemí ve Znojmě se proměnilo ve výcvikový prostor. Příslušníci Aktivní zálohy Armády České republiky tam v pondělí 2. března nacvičovali pohyb a taktiku v uzavřených podzemních chodbách.

Ukrajinské úřady rozšířily v ostřelovaném Chersonu povinnou evakuaci rodin s dětmi. V červené zóně jsou i některé nemocnice a prenatální centrum. V únoru se tam narodilo už dvanáct dětí. Celá porodnice teď funguje v podzemí, horní patra budovy jsou opakovaně terčem Rusů. Pacientky jsou však odhodlané ve svém domovském městě zůstat, přestože jejich těhotenství jsou teď kvůli stálému stresu riziková. Chersonské úřady počítají, že na město za týden zaútočí přes 250 dronů. Na místě natáčel štáb ČT.

Temné jeskyně, bájné podsvětí i tajemství městských sklepů. V Plzni můžete sestoupit pod povrch – a objevit svět, který fascinoval celé 19. století.

Znojemské podzemí, jeden z největších labyrintů ve střední Evropě, obsadí v pondělí 2. března vojáci aktivních záloh Armády České republiky. Výcvik proběhne od 8 hodin ráno do 14 hodin odpoledne. Město proto upozornilo obyvatele, že se v tomto čase mohou v okolí podzemí pohybovat vojáci v uniformách a vojenská technika. Cvičení proběhne bez použití munice.

Padesát let od děsivé události v brněnské Pekařské ulici. Pod lidmi čekajícími na tramvaj se propadl chodník. Obětavá květinářka navždy zmizela v podzemí.

Přesně před padesáti lety se v jihomoravské metropoli stala nevídaná katastrofa. Před nemocnicí se propadl kus chodníku a hlubiny brněnského podzemí pohltily pětačtyřicetiletou ženu. Hasiči po ní pátrali několik hodin, avšak marně. Dodnes se s jistotou neví, zda byla nalezena.

Když pětačtyřicetiletá květinářka Marie Bartošová čekala v neděli 15. února 1976 na tramvajovém ostrůvku v brněnské Pekařské ulici, netušila, že se právě odehrávají jedny z posledních okamžiků jejího života. Zničehonic se přímo pod jejíma nohama propadla dlažba a ona zmizela v hlubinách brněnského podzemí. V neděli 15. února 2026 je to na den přesně přesně padesát let, kdy se událost odehrála.

I když byla havířina jedním z nejtěžších řemesel, ve slezských rodinách měla dlouhou tradici. Udržovala se i po několik generací a uhlí dávalo práci nejen mužům, ale i ženám. Tomu je teď konec. S uzavřením Dolu ČSM ve Stonavě tahle letitá historie skončila. A jak to samy rodiny řeší? Reportér deníku Aktuálně.cz s některými z nich mluvil.

Plzeňské historické podzemí i letos nabízí návštěvníkům jedinečnou příležitost nahlédnout do minulosti města a objevit jeho skrytá a méně známá místa.

Pod nelahozeveským zámkem se podle staré pověsti skrývá tajná chodba. Jedna verze ji spojuje se zlodějem Benešem, jiná s cestou pod Vltavou do Veltrus. Příběh o krajině, paměti a tom, co zůstává skryto.

Pod historickým jádrem Jihlavy se rozléhá svět, který svou rozlohou bere dech. Rozsáhlá spleť chodeb, sklepů a štol se vine pod domy, náměstími a ulicemi města a vytváří jeden z největších podzemních labyrintů v České republice.

Pod krajinou Brandýska se po staletí rozprostíraly štoly kladenského revíru. Příběh obce, která nebyla jen na povrchu, ale byla pevnou součástí hornického světa, dnes čteme v lesích, lomech i tichu krajiny.

Rádi na svých výletech objevujete skutečně výjimečná místa? A věděli jste, že druhá největší kostnice v Evropě se ukrývá přímo v centru Brna? Kostnice

Tajemné brněnské podzemí se stává velkou turistickou atrakcí. Jde o soubor pěti prostor, z nichž každá je po historické a technické stránce unikátní. Bývalé vodojemy, jedna z největších kostnic v Evropě, středověký podzemní labyrint, Sklep pod Novou radnicí a také protiatomový kryt si loni prohlédlo 260 tisíc lidí. Za pět let se návštěvnost zpětinásobila.

Pod povrchem Sněžky se skrývá svět, kam světlo proniká jen zřídka. Důl Kovárna vypráví příběh starých horníků, permoníků a paměti hory, která si své tajemství střeží dodnes.

Mezi základní kameny mytologie Paříže patří představa, že městská architektura funguje jako ideální prostředí pro lásku. Neplatilo to ale vždy.

Takové pařížské katakomby jsou sice turistickým magnetem, představují ale jen zlomek toho, co se skrývá pod povrchem světových metropolí. Tento neviditelný svět tvoří druhou, autonomní vrstvu města, která je nezbytná pro jeho přežití.

Jen pár metrů od tramvajové točny v pražské Divoké Šárce začíná jiný svět. Svět betonu a zapomenutých tragédií. Pod šáreckými skalami se táhnou stovky metrů chodeb, které tam vybudovali nacisté v roce 1943. Neměl to být jen úkryt, ale záložní mozek ruzyňského letiště. Pevnost, ze které chtěli Němci ovládat nebe nad Prahou. Dnes jsou tajuplné prostory domovem netopýrů.

Pod historickými domy, náměstími a vinárnami ve Znojmě se skrývá svět, který nemá v Česku obdoby. Znojemské podzemí je temné, místy děsivé a překvapivě praktické.

Jedním ze vzrušujících zážitků při návštěvě Brna je návštěva podzemních prostor bývalých vodojemů, které se nalézají na Žlutém kopci.

Tma, chlad a labyrint úzkých chodeb až desítky metrů pod povrchem, kde se často protáhne sotva jeden člověk. Právě tam v případě nehod zasahují speleologičtí záchranáři. Jejich velitel ze stanice Čechy Michal Novák popisuje, proč v jeskyních může zachraňovat jen ten, kdo je roky zná, a jak vypadala nedávná a jedna z nejnáročnějších záchranných akcí v historii českého jeskynního záchranářství.

Pod povrchem dlažeb staré Prahy se ukrývá svět, o kterém většina návštěvníků nemá tušení. Jde o spletité chodby, zapomenutá sklepení, která pomalu odkrývají tajemství minulosti. Historické jádro města je totiž jako obrovská kniha, jejíž nejzajímavější kapitoly leží napsány pod zemí.

Jen pár metrů pod Zelným trhem v Brně se nachází pozoruhodný labyrint středověkých sklepů a chodeb. Původně sloužil pro skladování potravin a jako zázemí obchodníků, přičemž po staletí zůstával skrytý očím veřejnosti.

Místa, která jsou spojená s hrůzami druhé světové války, jsou pro řadu lidí z různých důvodů velmi přitažlivá. Ne každého milovníka historie ale napadne, že kolem jednoho takového možná denně chodí bez povšimnutí. Tím místem je pražská Branická skála, jejíž tajemství fascinuje dodnes.

Akce, která v tuzemsku nemá obdoby. Tak by šlo popsat případ z Moravského krasu, kde desítky hasičů a speleologických záchranářů od soboty usilovně pracovaly na záchraně jeskyňáře, který se zranil v podzemí. Hasiči teď zveřejnili záběry, které ukazují, jak úzkými prostory museli zraněného pronést a v jakých podmínkách zasahovali.

Zraněná osoba byla po více než dvacetihodinovém zásahu vyproštěna z jeskyně a předána zdravotníkům. Šlo o mimořádně složitou akci bez obdoby.

O tajemném labyrintu chodeb pod Vysokým Mýtem se celá staletí vypráví příběhy. Rozsáhlé sklepy a zazděné chodby daly vzniknout mýtům, legendám a představám o tajných cestách pod městem. Jisté je, že vysokomýtské podzemí stále působí tajemně a možná o sobě stále neprozradilo všechno.

Reportáž o cestách po arktickém poloostrově Jamal a návštěvě ledového podzemního komplexu v hloubi permafrostu v Novém Portu. Výňatek z mého „literárně-politologického cestopisu“ Přes Čukotku na Fidži a zpět – 2.

Vedení brněnských Židenic chce po zimě odhalit vstupy do podzemního komplexu, kde má být nedokončená továrna budovaná nacisty na konci druhé světové války. Místo před rokem zaměřili amatérští badatelé pomocí 3D laserového skenování. Radnice nyní zvažuje, zda odkryje jeden, nebo rovnou dva vytipované vstupy.

Vedení brněnských Židenic chce po zimě odhalit vstupy do podzemí, kde má být nedokončená továrna budovaná na konci druhé světové války nacisty. Komplex zaměřili…