Tma, chlad a labyrint úzkých chodeb až desítky metrů pod povrchem, kde se často protáhne sotva jeden člověk. Právě tam v případě nehod zasahují speleologičtí záchranáři. Jejich velitel ze stanice Čechy Michal Novák popisuje, proč v jeskyních může zachraňovat jen ten, kdo je roky zná, a jak vypadala nedávná a jedna z nejnáročnějších záchranných akcí v historii českého jeskynního záchranářství.
Pod povrchem dlažeb staré Prahy se ukrývá svět, o kterém většina návštěvníků nemá tušení. Jde o spletité chodby, zapomenutá sklepení, která pomalu odkrývají tajemství minulosti. Historické jádro města je totiž jako obrovská kniha, jejíž nejzajímavější kapitoly leží napsány pod zemí.
Jen pár metrů pod Zelným trhem v Brně se nachází pozoruhodný labyrint středověkých sklepů a chodeb. Původně sloužil pro skladování potravin a jako zázemí obchodníků, přičemž po staletí zůstával skrytý očím veřejnosti.
Místa, která jsou spojená s hrůzami druhé světové války, jsou pro řadu lidí z různých důvodů velmi přitažlivá. Ne každého milovníka historie ale napadne, že kolem jednoho takového možná denně chodí bez povšimnutí. Tím místem je pražská Branická skála, jejíž tajemství fascinuje dodnes.
Akce, která v tuzemsku nemá obdoby. Tak by šlo popsat případ z Moravského krasu, kde desítky hasičů a speleologických záchranářů od soboty usilovně pracovaly na záchraně jeskyňáře, který se zranil v podzemí. Hasiči teď zveřejnili záběry, které ukazují, jak úzkými prostory museli zraněného pronést a v jakých podmínkách zasahovali.
Akce, která v tuzemsku nemá obdoby. Tak by šlo popsat případ z Moravského krasu, kde desítky hasičů a speleologických záchranářů od soboty usilovně pracovaly na záchraně jeskyňáře, který se zranil v podzemí. Hasiči teď zveřejnili záběry, které ukazují, jak úzkými prostory museli zraněného pronést a v jakých podmínkách zasahovali.
Desítky hasičů a speleologických záchranářů se od sobotního poledne snažily v Moravském krasu dostat do bezpečí zraněného speleologa, který uvízl v jedné z jeskyní poblíž obce Rudice. A po dvaceti hodinách záchranáři slavili úspěch. Muže se podařilo po mimořádně náročném zásahu dostat ven.
O tajemném labyrintu chodeb pod Vysokým Mýtem se celá staletí vypráví příběhy. Rozsáhlé sklepy a zazděné chodby daly vzniknout mýtům, legendám a představám o tajných cestách pod městem. Jisté je, že vysokomýtské podzemí stále působí tajemně a možná o sobě stále neprozradilo všechno.
Reportáž o cestách po arktickém poloostrově Jamal a návštěvě ledového podzemního komplexu v hloubi permafrostu v Novém Portu. Výňatek z mého „literárně-politologického cestopisu“ Přes Čukotku na Fidži a zpět – 2.
Vedení brněnských Židenic chce po zimě odhalit vstupy do podzemního komplexu, kde má být nedokončená továrna budovaná nacisty na konci druhé světové války. Místo před rokem zaměřili amatérští badatelé pomocí 3D laserového skenování. Radnice nyní zvažuje, zda odkryje jeden, nebo rovnou dva vytipované vstupy.
Vedení brněnských Židenic chce po zimě odhalit vstupy do podzemí, kde má být nedokončená továrna budovaná na konci druhé světové války nacisty. Komplex zaměřili…
O atmosféře a pochmurné, ba děsivé historii Lubjanky a okolní čtvrti, která je odedávna centrem brutální moci, symbolem státního teroru: carské Tajné kanceláře i sovětských a postkomunistických tajných služeb. Výňatek z mé knihy Cesta na konec světa.
Pod dlážděnými ulicemi historického Znojma se rozprostírá tichý, chladný a temný svět, který dodnes fascinuje historiky, turisty i milovníky tajemna. Jak vzniklo znojemské podzemí a k čemu všemu sloužilo?
Život si vždy najde cestu. Vodojemy pod Žlutým kopcem v Brně, které ohromují svou mohutností, dokládají, že tato slavná věta z filmu Jurský park (1993) platí. Tři historické vodojemy byly desetiletí ponořeny do tmy, veřejnosti jsou přístupné teprve od loňského března, přesto tenhle krátký čas stačil, aby se v podzemí na desítkách míst zabydlely rostliny.
Pod označením Riese (česky obr) se skrýval tajný projekt nacistického Německa realizovaný v letech 1943–1945. Patřil k nejodvážnějším stavebním vizím Třetí říše, jejíž skutečný účel zůstává dodnes nejasný.
Poněkud bizarní a nepochopitelný nám může přijít středověký zvyk, kdy se do nově vznikajících staveb nebo jejich částí zazdívali lidé. Tehdy se totiž věřilo, že taková oběť zajistí stabilitu stavby.
Provoz pražského metra zastavila nejen mnohá rozmanitá zvířata, například makak, koťata či psi, ale také fyzické překážky. Loni v lednu provoz linky B přerušila betonová koule, kterou parta kluků shodila do kolejiště. Škody, jež přerušením provozu vzniknou, ale nemá dopravnímu podniku kdo zaplatit.
V roce 1923 dostala stavební firma za úkol zlikvidovat zbytky pevností, které obklopovaly polské město Přemyšl. Po odstranění desítek tun betonu, cihel a železa narazili na vstup do podzemí. O obědové pauze se jeden mladík odvážil vstoupit dovnitř…
Poměrně nenápadné místo skryté mezi Havraní a Krkavčí skálou kdysi dávno sloužilo jako textilní přádelna. Nacisté ale Rabštejn stejně jako mnoho jiných míst zneužili pro týrání nepřátel, mezi nimiž byli i Češi.
Malby, které loni v dubnu objevil speleolog a student archeologie Dominik Lounek v jeskyni Michalka, připomínají ptáka či čáry. Výzkum pokračuje, v rozhovoru vypráví i o plánované expedici.
Letošní podzim představuje pro metro v Barceloně zásadní historický milník. Vůbec poprvé se v rámci prohlídek zpřístupnily již nepoužívané stanice nazvané Gaudí a Correos. Zájemci tak mohou nahlédnout do zakonzervovaných prostor, které svou atmosférou evokují postapokalyptické filmy.
Existují místa, kde oheň hoří nepřetržitě celé generace. Skrytý v hlubinách, živený uhelnými slojemi, plynem či ropou a vzdoruje všem pokusům o zkrocení. Lidé odcházejí, města mizí a úřady přiznávají bezmoc.
Podzemní komplex Ort u Českých Budějovic fascinuje záhadology i milovníky tajemna. Výzkum odhalil elektromagnetické odchylky, fakta i legendy a místo, kde se údajně odehrály nějaké seance. Co se tu opravdu dělo?
Pod rušným Torontem se nachází spletitá síť podzemních tunelů, kde se podle svědectví zrodila jedna z nejzáhadnějších městských legend – příběh o děsivém tvoru z Cabbagetownu.
Odborníci ve středu zahájili průzkum tajemné místnosti pod podlahou kaple v těle Sloupu Nejsvětější Trojice v historickém centru Olomouce, který prochází rozsáhlou rekonstrukcí. O…
Zájemci o pražské podzemí se budou moci v sobotu 20. září vydat do kanalizace pod Staroměstskou radnicí, do takzvaného Cizineckého vstupu. Komentované prohlídky nabídnou…
Užila si dovolenou a teď už jí začal předvolební maraton. S Terezií Tománkovou jsme se potkali na akci její domovské TV Prima, kde se odhodlala prohlédnout si i podzemí čističky odpadních vod v pražské Bubenči. „Projela jsem se na lodi ve tmě a bylo to strašidelné,“ vyprávěla s tím, že jinak ale adrenalin příliš nevyhledává.
Trosky jsou jedním z nejzáhadnějších českých hradů a ještě rozhodně neřekly své poslední slovo. Své o tom ví i studenti, kteří se tam před mnoha lety pustili do pátrání takzvaně na vlastní pěst.
Jihomoravská metropole nechce vlastní metro, chce podzemní vlak. Ve prospěch kolejového spojení nejen jižní a severní části města rozhodli radní na základě analýzy. O variantě podzemního vlaku se přemýšleno už v minulosti, jezdil by od Chrlic až do Tišnova. Finální rozhodnutí by mohlo padnout už na podzim.
Znojemské podzemí představuje fascinující a tajemný svět, ukrytý pod malebným historickým jádrem Znojma. Není pouhou sbírkou chodeb; je to rozsáhlý a důmyslně budovaný labyrint, který po staletí hrál klíčovou roli v životě města a dnes láká návštěvníky z celé Evropy. Jeho význam jako unikátní destinace spočívá v kombinaci hluboké historie, poutavých tajemství, vzrušujících zážitků a silné regionální relevance.
V prostředí Krušných hor, asi pět kilometrů severozápadně od Duchcova, leží Osek. Pro turisty a milovníky historie se jedná o zajímavou lokalitu, kde je toho mnoho k vidění, někdy je ale třeba odvaha.
Pokud chcete poznat moravskou metropoli trochu jinak, nebo se jen v letních měsících na chvíli schovat někam, kde je chladněji, vydejte se do brněnského podzemí, které ukrývá nejedno tajemství.
Jsou dvě a půl hodiny jízdy z Ostravy, dávají nahlédnout do unikátních prostor, které by bez těžby soli nikdy nevznikly. Podívejte se na podzemní katakomby nejkrásnějšího solného dolu v Evropě.
V libereckém krytu civilní obrany v Lucemburské ulici se usídlila nebezpečná militantní skupina, která zde skladovala radioaktivní materiál a informace pro případné vydírání exponovaných osob. To je námět cvičení libereckých chemiků z 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany, které probíhá od úterý do čtvtka právě v prostoru krytu. Vojáci mají za úkol kryt prohledat a identifikovat radioaktivní a také zpravodajský a další materiál.
Jednou z největších jihlavských atrakcí je jistě podzemní labyrint. Po znojemském je druhý nejrozsáhlejší v republice, chodeb je v něm dvacet pět kilometrů. Do všech se veřejnost při prohlídkách nedostane, ale i ta přístupná část stojí za to. Třeba i díky pověstem o duchovi a tajemných energiích.
V ukrajinských frontových oblastech funguje v současné době 15 podzemních škol a do konce roku se plánuje zprovoznění dalších 180. Ukrajina by tak podle ministerstva školství měla mít síť bezmála dvou stovek podzemních škol.
Národní divadlo už mnoho z nás navštívilo. Většinou to ale bylo hlavním vchodem. A jen málokdo ví, že existuje další tajný vchod, do kterého se dostanete pouze po vodě. Přitom je všem na očích.
Vyšehrad je úžasný komplex staveb, z nichž některé se nám zachovaly až do dnešních dnů. Na ty ostatní můžeme při naší návštěvě alespoň zavzpomínat. Největší pozornost si ale zaslouží vyšehradské podzemí.
Továrna v podzemí? To zní na první poslech jako utopie. Za druhé světové války se ale nacisté pouštěli i do extrémnějších projektů. Podzemní objekt, který v Česku vybudovali, stále láká nadšence, a to i přes zákaz vstupu.
Spojenou prohlídkou dolů březohorského skanzenu oslaví Hornické muzeum Příbram Mezinárodní den muzeí. Do všech areálů na Březových Horách bude v neděli 18. května platit snížené vstupné.
Česko je zemí, která skrývá své poklady nejen v korunách stromů a siluetách hradů na kopcích, ale i hluboko pod zemí. Ve tmě, kde se šepot minulosti mísí s kapáním vody a kde stěny vyprávějí příběhy, na které se dávno zapomnělo.
Jeskyně Na Pomezí na Jesenicku, které byly po zářijových lijácích několik měsíců uzavřeny, jsou pro turisty opět otevřené. Rozsáhlá povodeň, která prostory částečně zatopila, způsobila rozsáhlé škody. Mimo jiné poničila elektroinstalaci a bahno zaplavilo prohlídkový okruh.
Vyšehrad je unikátním komplexem, který nám nabízí mnoho prostor k prozkoumání. Bohužel ale cena vstupného převyšuje možnosti mnoha z nás. A tak se do některých prostor nikdy nepodíváme.
Jeskyně Na Pomezí v Rychlebských horách představují největší zpřístupněný jeskynní systém v České republice, vzniklý rozpouštěním krystalického vápence –
Mimořádný zájem mají turisté o prohlídku historických vodojemů pod brněnským Žlutým kopcem, které byly veřejnosti zpřístupněny před rokem. Potemnělé a rozlehlé prostory s mohutnými sloupy připomínají hodovní síně trpaslíků z pohádkových příběhů nebo tajemné katedrály. Od jejich otevření do nich zavítalo 115 tisíc výletníků z celého světa.
Brněnské vodojemy na Žlutém kopci, fascinující podzemní prostory z přelomu 19. a 20. století, se za rok od plného zpřístupnění staly turistickým hitem. Navštívilo je přes 114 tisíc lidí a konají se tam koncerty, výstavy i světelné show. Magické cisterny navíc lákají i filmaře.
Pražské metro je jedním ze symbolů města a v současnosti přepravuje 1,2 milionů lidí denně. Pokud mluvíme o jeho začátcích, máme většinou na mysli rok 1974. Historie se ale začala psát v roce 1898.