Pohřeb

Sexuální pracovnice jednoho z největších nevěstinců světa jsou považovány za méněcenné. Jejich těla se po smrti házela do neoznačených hrobů nebo do řeky. Tedy až doposud. Hamida Begum se stala první sexuální pracovnicí z bangladéšské vesnice Daulatdia, která měla formální islámský pohřeb.

Jako „Den královen“ by se dal označit možná ten dnešní. Právě na 6. února totiž připadá moment, kdy na britský trůn nastoupila po smrti svého otce Jiřího VI. Alžběta II. – i když korunovaná byla až o rok později. Zároveň byl v roce 1228 korunován českým králem Václav I. a s ním i jeho žena Kunhuta Štaufská nebo chcete-li Švábská. Kunhuta byla vnučkou císaře Fridricha Barbarossy, kterému se přezdívalo Rudovous. Proč asi, že? A byla zrzkou i Kunhuta?

Když se študáci vysokomýtské střední stavební průmyslovky dozvěděli 19. ledna 1969 o smrti Jana Palacha, rozhodli se druhý den k pozoruhodnému činu. Vydali se na 150 kilometrů dlouhou pěší pouť do Prahy na jeho pohřeb.

Několik desítek příbuzných a známých, tklivé pomalé tóny saxofonu a houslí a rozloučení faráře vyprovázelo na poslední cestu Věru Nemethovou, kterou celou republika znala jako věštkyni Jolandu. Ve věku 55 let zemřela minulý týden v pátek.

O tom, zda bude mít zesnulý Jaroslav Kubera státní pohřeb, musí rozhodnout Senát a vláda po dohodě s rodinou, řekl Deníku bývalý hradní ceremoniář Miroslav Sklenář. Jakou by mělo mít toto rozloučení podobu, ale není zřejmé.

Poté, co Spojené státy zabily íránského generála Sulejmáního, íránské vedení slibovalo pomstu. „Máme rozjednaných několik variant. Od ničivé odvety až po smrtící akce postapokalyptických rozměrů,“ tvrdil Muhmed Alkaí, íránský kooperátor pro styk se zahraničím. Zatímco se celý svět strachoval, kdy a jak Írán zaútočí, ten v klidu a s rozmyslem konal. Jako první odvetný krok proti USA bylo v davu při tryzně za generála Solejmáního ušlapáno 56 lidí. To však nebylo všechno. Následně v krvavé odvetě Írán sestřelil ukrajinské letadlo, které startovalo z Teheránu a na jehož palubě bylo mimo jiné několik desítek íránských občanů.

Stát Washington povolil recyklovat lidské ostatky. První kompostovací zařízení začne fungovat v roce 2021 v Seattlu. Už se chystá místo pro 75 nádob.

Byť byl hned několikrát nominován na Nobelovu cenu za mír, nikdy ji však nedostal. Václav Havel byl symbolem, který svým významem přerostl hranice naší země a jeho státní pohřeb se toho stal důkazem. Zároveň odhalil něco, co je pro nás jako národ zcela typické. O co jde?

Těla zemřelých budou ukládány do speciálních šestiúhelníkových komor, kde se během měsíce organicky rozloží. Kompostem z těchto lidských ostatků pak budou moct pozůstalí pohnojit třeba svoji zahrádku.

Ať je to jakkoliv smutné, pohřbům svých blízkých se nevyhneme. Většinou jsme to právě my, kdo zařizuje pohřeb svým rodičům nebo prarodičům. Co je potřeba udělat a na co si dát pozor?

Íránská státní televize uvedla, že na pohřbu generála Kásema Solejmáního ve městě Kermánu dav ušlapal 40 lidí a 213 lidí bylo zraněno. Pohřeb byl proto odložen. Televize informovala, že v pohřebním průvodu v Solejmáního rodišti vznikla tlačenice. V pondělí, kdy Íránci uctili generálovu památku v metropoli Teheránu, podle agentury AP vyšel do ulic více než milion lidí. Na videích sdílených online byla podle AP vidět bezvládná těla v ulicích, zatímco lidé křičeli a snažili se zraněným pomoci.

Íránská státní televize uvedla, že na pohřbu generála Kásema Solejmáního ve městě Kermánu dav ušlapal 35 lidí a 48 lidí bylo zraněno. Televize informovala, že v pohřebním průvodu v Solejmáního rodišti vznikla tlačenice. V pondělí, kdy Íránci uctili generálovu památku v metropoli Teheránu, podle agentury AP vyšel do ulic více než milion lidí. Na videích sdílených online byla podle AP vidět bezvládná těla v ulicích, zatímco lidé křičeli a snažili se zraněným pomoci.

Žijeme ve světě, který se pomalu ale jistě stává instantním. V porovnání se středověkem zcela určitě. Plnokrevnost se vytrácí. Projevit dnes upřímné emoce je známkou slabosti. Cenzurujeme nejen svoje slova, ale hlídáme svoje chování i tam, kde nemusíme. Nejsem moc veselý? Nejsem moc smutný? Hyperkorektnost a sterilita je na postupu. Málo se radujeme, málo milujeme, málo nenávidíme. Nehodí se to, co by tomu řekli jiní?

Populární zpěvák se v nejnovějším průzkumu řadí za Karla IV., T.G. Masaryka a Václava Havla.

S dětmi mluví o naší konečnosti otevřeně a radí to jejich rodičům i učitelům. Výtvarnice Martina Špinková stála před osmnácti lety u zrodu prvního mobilního hospice v Česku. Dnes vede nakladatelství Cesty domů, ilustruje a píše knihy pro děti, za kterými jezdívá do škol po celé republice. Velmi otevřený je i rozhovor pro časopis Vlasta. Nemějte strach ho číst.

Smrt milovaného člověka je bezpochyby tou nejhorší životní událostí, která vás může potkat. V jednom z dřívějších článků jsme vás již informovali, jaké úřední náležitosti je v takové situaci nutné vykonat. Nyní se podíváme, kdy máte jako pozůstalí nárok na pohřebné a co všechno proces k němu vedoucí obnáší.

Svérázným způsobem se rozhodla rodina v Jihoafrické republice vyřešit spor s pojišťovnou, která se zdráhala vyplatit pojistku určenou na pohřeb.

Nemáte rodinu, která by se jednou postarala o váš pohřeb? Nebo naopak – děsíte se toho, že budete muset zaplatit poslední rozloučení příbuzným? Nemusíte, břímě odpovědnosti i financování za vás může převzít stát.

Pohřeb studenta medicíny Jana Opletala, kterého německé pořádkové jednotky zastřelily při demonstraci konané v den 21. výročí vzniku Československa, vyústil v další velký protest proti okupační moci.

Píše se rok 1631, a třicetiletá válka nabírá na síle. Zuří už skoro třináct let a začala v Praze. Tedy nic, nač by mohlo být hlavní město Království českého hrdé. Štěstěna je vrtkavá a ve válce obzvlášť. To dokáže být i zlomyslná. Jednou pomáhá tady, podruhé zase jinde. V listopadu uvedeného roku se přiklonila na stranu saského kurfiřta a jeho vojskům.

Když Češi 28. října 1939 vyráželi do pražských ulic na protinacistickou demonstraci, bylo jasné, že se to neobejde bez komplikací. Že to bude stát život dva mladé muže, studenta medicíny Jana Opletala a pekařského pomocníka Václava Sedláčka (který zemřel hned ten den během převozu do nemocnice), ale nečekal asi nikdo.

Poslední československý premiér Stráský zemřel ve středu, bylo mu 78 let.

Na pohřbu výjimečné hudebnice Jitky Šuranské se na hřbitově v Babicích sešly stovky rodinných příslušníků a přátel. Nechyběli ani kamarádi z Cimbálové muziky Stanislava Gabriela, v níž Jitka Šuranská deset let působila.

Smrt je nedílnou součástí života. Pohledem různých světových kultur ji představuje muzeum v ruském Novosibirsku, které je domovem zhruba 30 tisíc předmětů souvisejících právě se smrtí, pohřby a truchlením po zesnulých. Píše o tom agentura AP.

Zdaleka nejběžnějším způsobem pohřbu v Česku je kremace a své blízké pohřbívají Češi většinou v urnách. Zpopelnění volí na 90 procent pozůstalých. O to, jak takový proces probíhá, se zajímal štáb Novinek, který natáčel v krematoriu v pražských Strašnicích.

Hrobových míst na hřbitovech v krajské metropoli valem ubývá. Jinde naopak mají hrobů dostatek, ale chybí jim „okýnka“ v kolumbáriu. Jsou ale i obce, kde pohřeb a získání místa posledního odpočinku není problém.

Když nastane ta smutná chvíle a váš mazlíček odejde do psího nebe, je potřeba řešit, jak se vypořádáte s jeho pozůstatky. Dny plné smutku potřebují praktické řešení a někdo volí stejný způsob loučení jako s lidmi.

Ostatky vůdce Islámského státu abú Bakra Bagdádího skončily v moři. Stejným způsobem naložili Američané s ostatky šéfa Al-Káidy Usámy bin Ládina v roce 2011, uvedla televize CNN. Tento způsob pohřbu byl zvolen proto, aby se z hrobu nestalo poutní místo islámských radikálů. Náčelník generálního štábu generál Mark Milley připomněl, že postup byl v souladu s mezinárodním právem.

Otázkou, jakým způsobem by hlavní město nakládat se zemřelými opuštěnými seniory, se zabývá pirátská zastupitelka a předsedkyně Výboru pro sociální politiku Eva Horáková. Řešením by podle ní mohlo být vybudování společné hrobky, kam by se ostatky ukládaly, a která by zároveň sloužila jako pietní místo. Horáková zatím shromažďuje informace od pražských domovů pro seniory, poté jejich odezvy vyhodnotí, uvedla pro Echo24.

Chtěli byste někomu blízkému nebo i sami sobě uspořádat pohřeb s klaunem? Pokud ano, teď máte možnost. V Česku se objevil zatím ojedinělý projekt Funeral Clowns, který má za sebou prvních pár neobvyklých smutečních (nebo veselých?) obřadů. Provokativní název za sebou ale neskrývá snahu degradovat pohřeb na frašku. Naopak. Klaun, jehož jméno má zůstat zahaleno tajemstvím, stejně jako jeho práce, a jeho šéf Oleg Vojtíšek chtějí ozdravit pohřby a prolomit tabu smrti, protože „pohřby v krematoriích tak, jak je servírují pohřební služby, jsou něco strašidelného“.

Úmrtí disidenta Pavla Wonky bylo ostudou skomírajícího komunistického režimu. V žaláři zažíval surové bití, systematické šikanování a týrání. Zemřel již jako nemohoucí, za dosud nevyjasněných okolností v cele královéhradecké věznice 26. dubna 1988. Jeho pohřbu se tehdy zúčastnilo dva tisíce lidí.

Jít na pohřeb bývá vždy dost stresující záležitost. Ne však v případě, který se stal nedávno v Brazílii. Tam si jedna žena rozhodla splnit poněkud zvláštní sen - uspořádat vlastní falešný pohřeb.

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) se v rozhovoru pro Právo zamýšlel nad rozdělenou společností v roce třicátého výročí listopadové revoluce.

Poslední službou Karla Gotta Čechům byla v minulých dnech připomínka, jak málo vzorů dnes vlastně mají.

Zesnulý muž z Dublinu se rozhodl, že svůj pohřeb okoření špetkou černého humoru. Obřad přerušila nahrávka, na které naposledy zdraví své nejbližší.

Národ se rozloučil s legendární herečkou Vlastou Chramostovou (†92), která nejenže výborně hrála, navíc se ale také za minulého režimu nebála jít s kůží na trh a bojovala proti komunistické vládě. Stát se rozhodl vystrojit jí pohřeb se státními poctami v Národním divadle. Jak to vůbec ve zlaté kapličce s obřady pro ty nejslavnější chodí? U koho bylo v minulosti nejvíc dojetí? A kdo měl jednu z nejcelebritnějších účastí?

Záplava svíček, kytic i upomínkových darů před vilou Karla Gotta na pražské Bertramce se stále rozšiřuje. Přestože populární zpěvák měl pohřeb v sobotu, jeho fanoušci stále přicházejí na pietní místo u jeho domu. Čas mají už jen do půlnoci, v pondělí nastoupí úklidová četa pražské Technické správy komunikací (TSK) a ulici uklidí.

Karel Gott patří mezi vyvolené, za kterými pohřební ceremoniály nedělají absolutní tečku.

Palác Žofín na Slovanském ostrově se v novodobé historii zřejmě stává tradičním místem rozloučení slavných osobností. V minulosti se zde lidé přišli uklonit například zpěvákovi Waldemaru Matuškovi nebo hokejistovi Ivanu Hlinkovi. Dnes na samém místě bude moct veřejnost dát své sbohem zesnulému zpěvákovi Karlu Gottovi.

Deset dní po skonu zpěváka Karla Gotta se budou moci s výraznou postavou tuzemské populární hudby posledního půlstoletí rozloučit lidé v Praze na Žofíně. Palác nad Vltavou a poblíž Národního divadla se otevře v 8:00. Lidé budou moci přicházet až do 22:00, v případě velkého zájmu bude otevřeno do půlnoci.

Idea státního pohřbu Karla Gotta získala své nadšené příznivce i zavilé odpůrce. Při pohledu za humna české kotliny je zjevné, že státní pohřby představitelů populární kultury vzbuzují v cizině mnohem méně emocí než u nás.

Pořád je těžké uvěřit, že Karel Gott († 80) odešel. Byl milovaný a uctívaný, považovaný za jednoho z našich nejvýznamnějších umělců. Poslední sbohem má 11. října v Praze na Žofíně. S kterými osobnostmi probíhalo v minulosti podobně velkolepé rozloučení?

Upoutávka lákající na čtvrtou řadu se zaměřuje na pohřeb jedné z postav i Archieho "superhrdinskou" kariéru.

Veřejné rozloučení se zpěvákem Karlem Gottem, který zemřel minulý týden, se bude konat v pátek 11. října v Paláci Žofín v Praze. V sobotu 12. října se bude v katedrále svatého Víta konat zádušní mše, která bude jen pro pozvané.

Palác Žofín, kde se v pátek uskuteční rozloučení se zpěvákem Karlem Gottem, může reálně pojmout pouze 50 000 fanoušků. Nemusí se tak dostat na všechny zájemce. Premiér Andrej Babiš totiž odhadl účast na 300 000 lidí a vyzval zpěvákovy příznivce, aby jeho památku uctili pokud možno jinou formou. Sobotní zádušní mši ve svatovítské katedrále budou moci zájemci sledovat na velkoplošných obrazovkách na třetím nádvoří Pražského hradu a na Hradčanském náměstí.

Babišův kabinet chce napříště – po úmrtí význačné osobnosti – lépe definovat formát státního pohřbu, oznámil ministr kultury Lubomír Zaorálek.

Měl by mít Karel Gott státní pohřeb? A zaslouží si Václav Klaus státní vyznamenání? Co by se muselo stát, abyste změnili názor?

Jednou ze známých osobností, které zasáhl odchod Karla Gotta (✝80) , je také Petra Janů (66) . „Odešel hodný člověk, který nikdy nikomu neublížil! Navíc obrovský profesionál, milující své posluchače. Nahoře mu ale smutno nebude. Je tam už spousta kamarádů. Je mi smutno,“ napsala po skonu zpěváka na svůj profil na sociální síti Petra Janů.

Vláda by měla v pondělí upravit usnesení ohledně pohřbu Karla Gotta. Kabinet minulý týden schválil státní pohřeb, zpěváka ale nakonec pohřbí se státními poctami. Premiér Andrej Babiš (ANO) má po úterním jednání vlády sdělit podrobnosti.

Pražský dopravní podnik v pátek 11.října při posledním rozloučení se zpěvákem Karlem Gottem na Žofíně přeruší provoz tramvajové linky číslo 17 mezi Národním divadlem a Mánesem.

Vlasta Chramostová byla tvrdohlavá, statečná a do poslední chvíle nesmírně duševně čilá, říká disident, chartista a politik Jan Ruml, kterého s herečkou pojilo blízké přátelství. Mluvil s ní ještě těsně před smrtí. Přála si pohřeb v Národním divadle s černou vlajkou a bez politiků. Podle Rumla je všechny svým příkladem převyšovala. Zejména smrt Karla Gotta přitom prý zneužili

Idea státního pohřbu Karla Gotta získala své nadšené příznivce i zavilé odpůrce. Kupříkladu bývalý hradní protokolář Jindřich Forejt je názoru, že by Gott neměl mít státní pohřeb, protože ten je vyhrazen jen pro prezidenty. Názor na státní pohřeb nakonec rychle změnil i Andrej Babiš a výsledkem má být pohřeb se státními poctami. Při pohledu do zahraničí je zjevné, že státní pohřby představitelů populární kultury ve světě vzbuzují mnohem méně emocí než u nás.

Příští pondělí proběhne v Národním divadle pohřeb se státními poctami signatářky Charty 77 a herečky Vlasty Chramostové.

Pro operního pěvce Štefana Margitu bude vystoupení na zádušní mši za Karla Gotta, kterou bude 12. října v katedrále sv. Víta sloužit arcibiskup Dominik Duka, velkou poctou. Slavný tenorista společně s Evou Urbanovou zazpívá skladbu Panis angelicus (Andělský chléb) od Césara Francka. „Je to veliká zodpovědnost a veliká pocta. Měl jsem Karla Gotta moc rád a velice si ho vážím. Takže samozřejmě udělám vše pro to, abych zazpíval co nejkrásněji,“ řekl v pondělí světově uznávaný pěvec.

Herečku Vlastu Chramostovou mají uctít lidé jako Pavel Rychetský, Jan Ruml a stovky dalších, lidé, kteří zlu za bolševika vzdorovali a dělají to dál.

Poněkud patafyzické debatě o státním pohřebnictví dal rozumnou náplň  skon Vlasty Chramostové, herečky, která ke svému talentu a umění přidala i ohromný kus neokázalé občanské statečnosti a mravnosti. Chce-li stát ústy dnešních držitelů moci tyto hodnoty uznávat, pro státní pohřeb se rozhodne. Z takových lidí, jako Chramostová byla, skládá se, střípek po střípku, obraz národa, jaký bychom si všichni snad chtěli přát.