Poklad

Měla to být obyčejná rekonstrukce starého domu v belgickém Dendermonde. Když se ale parta stavebních dělníků pustila do kopání kanalizace, narazila ve zdi sklepa na něco, co zprvu považovala za...

Při běžné rekonstrukci domu v Belgii narazili stavební dělníci na neuvěřitelný nález. Ve zdech sklepa objevili ukryté zlaté cihly a mince v hodnotě devíti milionů eur, tedy téměř 220 milionů korun. Poklad zajistila policie a nyní běží pětiletá lhůta pro přihlášení majitele.

Když si majitel domu v Říčanech chtěl před více než třiceti lety ve sklepě udělat jímku na vodu, prokopal se do starého podzemí. Následně se na něj vyvalila jedna ze stěn, za kterou se více než 600 let ukrýval starý poklad.

Dělníci v Belgii při pokládání nového potrubí objevili zlaté mince a slitky v hodnotě asi devíti milionů eur. Pokud se nepřihlásí majitel, o poklad se mohou podělit s vlastníkem domu.

Většina z nás využívá internetové mapy k tomu, aby se podívala na cíl své cesty, případně naplánovala rodinný výlet na neděli. Dají se však využít k vyhledání i poměrně netradičních cílů cesty.

Dva turisté zahlédli na úbočí Zvičiny hliníkovou dózu, která vyčnívala ze země. Byl v ní poklad, až oči přecházely

Místo obyčejné rekonstrukce přišel obrovský šok. Ve zdech bývalého pivovaru se ukrývalo zlato za téměř čtvrt miliardy.

Bohatě zdobená police se vzácnými knihami, zlatými poháry a blyštivými relikviáři je prázdná. Také v ostatních skříňkách s cennostmi západočeského kláštera Plasy není nic než prach. Kam ale odtud neslýchané cisterciácké poklady zmizely?

Nacistické spisy, rituální kletba a objev, který měl zůstat navždy pohřben pod podlahou hradní kaple. Druhý nejcennější poklad naší země v sobě skrývá mrazivý příběh chamtivosti a osudové zrady, za kterou se platilo tou nejvyšší cenou.

Hrad Trosky ukrývá spletitý labyrint plný slepých uliček a vzkazů vytesaných do skály. Cestu k obrovskému bohatství blokují hluboké nánosy písku.

Měl se stát finančním základem nového impéria, místo toho se proměnil v jednu z největších záhad Asie. Japonské jednotky během druhé světové války ukryly obrovský poklad, k němuž měla vést pouze spletitá síť symbolů, šifer a tajných kódů.

Článek pojednává o podivuhodném výskytu orientálních stříbrných a bronzových předmětů z období středověku k jejichž náhodným nálezům dochází v nehostinných končinách západní Sibiře a Dálného severu.

Bronzové nástroje, které někdo před více než třemi tisíci lety úmyslně poškodil a uložil do bývalého mokřadu, objevili archeologové u Kojetína. Bronzový úlomkový depot náležel kultuře popelnicových polí

V Regionálním muzeu Kladrubska v Kladrubech bude od 23. července do 25. září 2026 k vidění výstava Poklad z Nedražic, vernisáž proběhne 23. července v 18:00 a je zdarma. Exponát tvoří 435 mincí nalezených u Nedražic v roce 2020, včetně 92 zlatých a 343 stříbrných. Nález z konce 70. let 14. století odpovídal hodnotě malé vsi a pomáhá mapovat obchodní vazby a peněžní oběh v západních Čechách.

Dva turisté odevzdali státu vzácné zlaté mince nalezené na Zvičině. Puncovní úřad potvrdil složení kovu a kraj rozhodl o vyplatí rekordní finanční odměny.

Neuvěřitelný objev v anglickém zámku. Z obyčejné zahradní dekorace se vyklubal starověký římský poklad za několik milionů korun.

Záhadná Sázava ukrývá jedno z největších tajemství naší historie. Mniši zde před husity ukryli pohádkové klášterní cennosti. Zdivo opředené legendami a neprobádané podzemí střeží cenné relikvie a zlato, které dodnes nikdo nenašel.

Na první pohled běžné jezero v oblasti rakouského pohoří Totes Gebirge, jehož okolí pravidelně navštěvují stovky turistů, na konci 2. světové války ukrylo dle svědků spisy a cennosti nacistů. Majetku poskytla ochranu biologicky unikátní voda.

Po smrti Petra Voka z Rožmberka se již více než čtyři století šíří pověsti o ztraceném pokladu, který měl být ukryt kdesi v jižních Čechách. Zlaté mince, šperky, vzácné listiny i rodové klenoty údajně zmizely beze stopy dříve, než slavný rod vymřel po meči.

Dosud neobjevených pokladů mohou stále být až desítky tisíc. Vraky lodí, jezera, staré hrady a zámky nebo podzemní komplexy mohou skrývat velké bohatství. Jenže pozor, pátrání po těchto pokladech vás může stát život!

V pomyslném žebříčku nejcennějších českých pokladů patří nezpochybnitelné první místo korunovačním klenotům. Hned za nimi je pak relikviář sv. Maura. Ten fascinuje vzhledem i historií.

Herec Ondřej Pavelka sám sebe definuje jako kavárenského povaleče. Jak se v jeho případě taková povaha projevuje? Kdo je jeho partnerka, o které zásadně nemluví? A jak vypadá jeho současný domov?

Říká se, že na Velký pátek se otevírá země a její úkryty, ve kterých můžete najít poklad. Tak to vyprávěla babička. A takový poklad se vždycky hodí,

Našel vrak plný zlata a mohl žít jako král. Místo toho geniální inženýr a lovec pokladů sedí roky za mřížemi. Odmítá totiž prozradit, kam ukryl mince za miliardu korun. Fascinující příběh o moci a kontrole.

Přes čtyři tisíce keltských zlatých mincí v jednom kotli. A krajina, která je dvě tisíciletí skrývala i odhalila.

Před staletími měl ukrýt tři poklady, které se objeví až v nejhorších časech. Příběh Havlase Pavlaty dodnes fascinuje Podkrkonoší.

Jen třicet kilometrů od Berouna došlo v polovině minulého století k nevídanému objevu. V zemi byl nalezen poklad, který obsahuje více než 1 600 vzácných mincí. Cenný nález si nyní lidé mohou prohlédnout na výstavě Našetřené/ ztracené/ nalezené.

Plzeň spustila nový grantový program Zelené střechy Plzně. Majitelé domů, SVJ i družstva mohou získat příspěvek na úpravu střech, které pomohou ochlazovat město, zadržovat dešťovou vodu a lépe zvládat vlny veder.

Liberecký kraj při převzetí Ještědu objevil přes dvě stovky kusů původního nábytku od Otakara Binara, který odborníci desítky let pokládali za nenávratně ztracený.

První signály detektorů kovu na poli u norského města Rena naznačovaly, že se pod vrstvou hlíny skrývá větší množství kovových předmětů.

Do truhly o rozměrech 25 cm x 25 cm x 13 cm ukryje americký milionář Forrest Fenn (1931–2020) roku 2010 svůj poklad kdesi ve Skalistých horách na západě USA. Věří, že může vydržet neobjeven klidně i tisíc let, ale začátkem června roku 2020 se do světa rozletí zpráva: Hon je u konce, Fennův poklad byl

Ještě před pár desítkami let byly běžnou součástí každé domácnosti. Dnes leží zapomenuté ve sklepích, krabicích nebo na půdách, a přitom některé z nich mohou mít překvapivou hodnotu.

Na počátku 19. století se u moravského Slavkova odehrál jeden z nejvýznamnějších vojenských střetů napoleonských válek, známý jako bitva tří císařů. Během příprav k boji měli podle některých pramenů ruští vojáci zakopat v blízkosti bojiště soudky se zlatem a stříbrem. Co je na této legendě pravdy a jak daleko má k nalezení těchto cenností česká skupina badatele Waltera Pavliše?

Příběhy z japonského venkova mají někdy zvláštní poetiku. Sice se v nich objevují dobré a zlé postavy, přes zobrazené ústrky a zlobu však často směřují spíše ke smíření a harmonii než k exemplárnímu potrestání. Soulad je tu zkrátka zásadní.

Kdysi dávno se po širém moři plavil pirát Černovous. Jeho jméno ho opravdu vystihovalo – měl černé oči a vousy dlouhé a tmavé jako noční obloha. Nebyl

Hornické muzeum Příbram připravilo pro návštěvníky hned dvě zajímavé akce, které potěší milovníky historie i rodiny s dětmi. Kromě výstavy unikátního pokladu nalezeného u Hrachova se mohou lidé těšit také na středověkou hornickou vesnici a novou expozici věnovanou dílu spisovatele a výtvarníka Jana Čáky.

Už v dávných dobách lidé věřili, že se na konci duhy nachází poklad. A protože se poklad hodí přece všem, tak se často stávalo, že se někdo k duze vydal,

Pod Veveřím se léta hledají stříbrné sochy, tajné značky i podzemní chodby. Čím blíž jsou ale lidé důkazům, tím víc se rýsuje jiný, mnohem jistější poklad.

Po moři plula loď. U kormidla stál její kapitán, hrozivý pirát Karamelka. Nenechte se zmást jménem, byl opravdu hrozivý. Přes oko měl černou pásku, na

Kdysi dávno žil nedaleko širého moře v malé chaloupce muž se ženou. Protože bydleli u moře, jejich řemeslem byl rybolov. Muž se každé ráno vydával k moři

Archeologové na historické poutní trase vykopali hliněný hrnec doslova napěchovaný zlatem, stříbrem a drahými kameny. O tom, kdo mohl víc než tisíc let starý cenný balíček zakopat, se vědci dohadují. Jisté je ale jen jedno: někdo svůj majetek pečlivě ukryl, ale už se pro něj nikdy nevrátil.

Nálezy s detektorem kovů nejsou jen dílem náhody. Kdo se naučí číst krajinu a její historii, může objevit místa, kde lidé po staletí ztráceli mince, šperky i další poklady.

Náhodný nález u Vysoké u Jevíčka odhalil jeden z největších pokladů posledních let. Poctivý přístup nálezce zachránil tisíce mincí i jejich historickou hodnotu.

Okolo hledání s detektory kovů panuje v Česku obrovské množství polopravd. Kde smím a nesmím hledat? Jaká je realita v praxi, co legislativa? Jasné odpovědi nejen pro zájemce o detektory kovů a začínající hledače.

V létě 1935 si dělníci na košické stavbě rozebrali nejméně 126 zlatých mincí z právě odkrytého pokladu – dřív, než stihli zavolat úřady.

Nejméně dva předměty ze slavného pokladu z Villeny nebyly vyrobeny z materiálu pozemského původu. Odborníci hovoří o pokladu z hvězd, který byl vyroben ze železa z meteoritů.

Na první pohled klasické drobáky, ve skutečnosti sběratelský unikát. Jeden detail může hodnotu mince vystřelit do závratných výšin.

V doprovodu svých nejudatnějších rytířů na koních poveze v pátek moravský markrabě Jošt Lucemburský z Černé Hory u Blanska na hrad do Boskovic poklad tvořený 60 000 pražskými groši, tedy 220 kilogramy stříbra. Půjde o živou scénu, přesněji řečeno o dvacetikilometrový pochod v dobových kostýmech, vytvořený podle skutečné události z roku 1389.

Lovit české granátky je legrace. Potřebujete jen kovové sítko, pinzetku, teplý den a vědět, kam jít, aby byl nález jistý. A protože dva ze čtyř českých diamantů se našly právě tady - tak kdo ví?

Odborné ocenění pokladu dosáhlo přibližně tří milionů korun. Nálezce dostal zákonných deset procent, a zachránil tím příběh starý čtyři sta let.

Téměř 12 milionů korun si rozdělí dva nálezci novověkého zlatého pokladu objeveného loni u Zvičiny na Trutnovsku. V pondělí o tom rozhodli krajští zastupitelé.…

Detektory kovů nepřestávaly pípat ani po osmi hodinách hledání. To, co začalo jako nález několika stříbrných plíšků, skončilo historickým rekordem. Archeologové vykopali přes 3 000 vikinských mincí, které tam v zemi čekaly více než tisíc let. Jde o bohatství získané obchodem se železem, nebo o válečnou kořist legendárního krále Haralda?

Nenápadný nález za pár tisíc dolarů se změnil v jackpot. Fabergého vejce z carské sbírky dnes patří mezi nejvzácnější poklady světa.

Vášní mého devítiletého syna jsou, lidově řečeno, „šutry“. Ale kupované minerály už nechce. Chce si je najít sám. Zjistila jsem, že to jde i u nás a bez porušení zákazů vstupu - jen vědět, kam jít.

Ztracené poklady dráždí lidskou fantazii po staletí. Některé zmizely v chaosu válek, jiné možná čekají na své objevení dodnes. Od legend o nacistickém zlatu až po záhady starověkých civilizací.

Příběh československých legionářů v Rusku patří k nejdramatičtějším kapitolám našich dějin. Dodnes ale vyvolává otázky, zda se vedle hrdinství neodehrával i boj o bohatství ztraceného carského zlata.

Nález největšího vikinského mincovního pokladu v dějinách Norska představuje mimořádný objev, který zásadně rozšiřuje naše poznání o ekonomice a obchodních kontaktech doby Vikingů. Poklad v podobě téměř 3000 mincí byl objeven letos v dubnu poblíž města Rena v oblasti Østerdalen, a to díky amatérským hledačům.