Poklad

Na začátku tohoto roku se v Nizozemsku spustila akce, která se nazývala zlatá horečka. Národní archiv Holandska tehdy odtajnil mapu, na které jsou vidět pozice ukradeného pokladu z banky v Arnhemu.

Když se rodina Aasvikových z Norska pomocí detektoru kovů snažila na zahradě najít ztracenou zlatou náušnici, objevila nečekaný nález, a to předměty z doby Vikingů staré více než tisíc let. Podle odborníků se přezka a ještě jeden předmět používaly při pohřbu. V tomto případě šlo o ženu. Na svých internetových stránkách o tom informovala stanice BBC.

Muž ve vydražené staré skříni našel ukrytý poklad. Jednalo se o velmi vzácný komiks, který dle zjištění patřil herci Nicolasi Cageovi.

Muž z Norska, který na radu svého fyzioterapeuta opustil gauč a ve snaze více se hýbat si pořídil detektor kovů pro pátrání po pokladech ukrytých pod zemí, našel devět zlatých medailonků, tři prsteny a deset zlatých korálků. Jsou až 1500 let staré a podle odborníků jde o nález století.

Kde se v Plzeňském kraji razily mince? Kolik ukrytých pokladů se u nás našlo a kam až sahá historie platidel v západních Čechách? Na všechny tyto otázky odpovídá výstava v Západočeském muzeu v Plzni. Věděli jste, že plzeňská pobočka České numismatické společnosti je v tuzemsku vůbec tou nejstarší? Tento vědní obor se ale nezabývá jen mincemi, ale také odznaky, medailemi, psími i pivními známkami.

Poklady a tajemství Filipín jsou zahaleny legendami a příběhy, které přitahují dobrodruhy, zvědavce a lovce pokladů z celého světa.

V nitru nenápadného ostrůvku Oak Island se ukrývá „něco“, co nedává spát badatelům a dobrodruhům celého světa už více než 200 let. Předmětem jejich zájmu je tajemná šachta neznámého původu, která možná skrývá poklad nevyčíslitelné hodnoty…

Znalost přírody a rostlin se vám může někdy velmi vyplatit. Článek z roku 1932 vám prozradí, čeho si máte v přírodě všímat, pokud chcete najít zlatou žílu, stříbro, platinu nebo cín.

Zázraky se prostě dějí. Tak lze vystihnout objev, ke kterému došlo poslední srpnový den v Křišťálovém chrámě v Kunraticích u Cvikova.

Hledačům pokladů ve Walesu se pomocí detektorů kovů podařil významný objev. Našli patnáct zlatých mincí, jejichž stáří odborníci odhadli na dva tisíce let. Jedná se o první zlatou měnu z doby železné, která kdy byla v zemi objevena.

Slovo „poklad“, to snad uzná každý, zní mnohem líp než nudné „devizové rezervy“. A proč držet dolary nebo eura, když můžeme mít krásné žluté cihličky?

Několik let zkoumali odborníci z Univerzity Palackého v Olomouci, Archeologického ústavu AV ČR v Brně a Univerzity Karlovy v Praze předměty, které byly nalezeny v okolí obce Bánov na jihovýchodní Moravě. Nyní přicházejí s překvapivým zjištěním: Bánovský poklad lze označit jako soubor předmětů, které byly společně uloženy do země v době železné, a to v průběhu určitého rituálu. Unikátní zjištění vědci publikovali v časopise Journal of Archaeological Science: Reports.

Vědci od roku 2017 zkoumají poklad z Bánova na jihovýchodě Moravy. Analýzy odhalily, že šlo o předměty uložené do země během rituálu. Zároveň tým specialistů z brněnského Archeologického ústavu Akademie věd ČR, Univerzity Palackého v Olomouci a Karlovy univerzity v Praze zjistil, že artefakty včetně kroje patřily ženě - zřejmě velmožce, která žila mezi tehdejší elitou, jež dohlížela na část Jantarové stezky.

Bánovský poklad objevil pomocí detektoru kovů občanský spolupracovník již v roce 2017 a už při prvním prozkoumání celého souboru bylo patrné, že jde o zcela mimořádný objev..

Producentem filmu Poklad na Stříbrném jezeře byl Horst Wendlandt, o kterém se s nadsázkou tvrdilo, že má zlatý nos a dokáže naprosto spolehlivě zavětřit dobré filmové příležitosti. Za sebou měl už pár kasovních trháků a u románů Karla Maye o Vinnetouovi a Old Shatterhandovi zavětřil velký potenciál.

Vyklízeli dům po zesnulém otci a našli v něm více než milion kusů mincí. Ukázalo se však, že tento poklad nebude tak jednoduché zpeněžit.

Výstavba druhého parkovacího domu za křídly Domu kultury Poklad v Ostravě-Porubě bude zahájena v červenci roku 2023, objekt má být dokončen za 35 týdnů.

Poděbrady nechají v září mezi 45 zájemci kolovat jeden denár z vzácného poděbradského pokladu z desátého století. Téměř 1400 mincí nalezených v roce 1936 na poli u Poděbrad dnes uchovává poděbradské Polabské muzeum.

Poklad víc než tisíce stříbrných mincí z doby třicetileté války nabízí nová stálá expozice, kterou v sobotu otevřelo Blatské muzeum v jihočeské Soběslavi. Mince našel náhodou místní občan v roce 2008. Na Táborsku je to ojedinělý nález, všechny ostatní byly pražské groše různých panovníků. Lidé si mohou v muzeu také vyrazit vlastní minci. Poklad v sobotu lidé spatřili poprvé při muzejní noci na téma třicetileté války.

Detektor kovů objevil na dánském poli dvě hromady vikingského stříbra, včetně křížových mincí z doby vlády mocného krále Haralda Bluetooth. Stříbrné mince a šperky nalezené na Jutském poloostrově podle archeologů a historiků odhalují nové poznatky.

Ačkoli Vilma nemohla tušit, co způsobí, omluví se Kateřině za zkaženou bojovku pro Lexíka. Hledání pokladu naštěstí dopadne dobře. Lexík je spokojený a potěší Kateřinu nejen tím, že jí poděkuje. Vojta s Miloškem se zatím pouštějí do natáčení akčního filmu, který by rádi umístili na internet.

Bohunka zjevně není ve své kůži. Po nedávném kolapsu je zcela bez energie a obvyklé vyřídilky. S Robertem nekomunikuje a dceři přidělává jen starosti, které by Žofka nejraději zahnala tím, že se pořeže. Alespoň že u Nyklových je veselo, tedy alespoň do chvíle, než Vilma zhatí Kateřině plány.

Statisíce diváků sledovaly každý z dílů televizní realityshow Survivor. Více než dvouměsíční souboj čtyřiadvaceti soutěžících o dvouapůlmilionovou výhru je atraktivní nejen nekončícími dramaty, piklemi, tajnými strategiemi a odhaleními, která mají diváci tak rádi. Úžasná je i kulisa tropického ostrova Hispaniola, kde se oblíbená show odehrává. Kde se vůbec nachází onen ostrov, na kterém se bojovalo o dva a půl milionu korun?

Příprava archeologického parku v historickém jádru Istanbulu přinesla zajímavé nálezy, které oživují byzantskou část historie někdejší Konstantinopole. Archeologové prozkoumali podzemní prostory pod někdejším skvostným kostelem a našli také poklad v podobě mramorového antického torza boha Pana.

V troskách slavného parníku se podařilo najít jedinečný náhrdelník vyrobený ze zubu prehistorického žraloka. Objevitelé doufají, že s pomocí umělé inteligence dokáží určit komu patřil a navrátit ho pak potomkům původních majitelů.

Čínští vědci začali s průzkumem dvou vraků na dně jihočínského moře, které byly objeveny loni na podzim. Prvotní průzkum ukázal, že se na místě nachází značné množství porcelánových předmětů z období dynastie Ming.

Zlata se tehdy u Podmokel našlo tolik, že dodnes nebyl takový objev překonán. Byly tehdy opravdu nalezeny všechny ukryté mince?

Černovous či Barbarossa jsou bezpochyby borci. Ale co pirát, který si pochutnával na lidském mase? Nebo pirátka, co šla do boje hned po porodu? Tady je pět krátkých, ale strhujících příběhů o pirátech.

Tisíce stříbrných mincí pocházejících z období třicetileté války našli přesně před 14 lety archeologové při přestavbě náměstí v Kašperských Horách. Když zkoumali bývalou hornickou šachtu, kterými je tam podzemí doslova protkáno, netušili vůbec, jaký mimořádný poklad na ně čeká. Archeologové náměstí tehdy zkoumali před jeho kompletní rekonstrukcí. Nález odkryli při začišťování povrchů, kdy ještě neprobíhal regulérní archeologický průzkum.

Amatérský lovec pokladů a hledač s detektorem našel na severozápadě Dánska jeden z největších pokladů starých Vikingů. Stříbrný poklad starých Seveřanů, který byl nalezen uprostřed kukuřičného pole, se skládal z velkého množství stříbrných šperků, okrasných koulí, kroužkových spon a ze tří stovek velmi vzácných vikingských mincí. Součástí starobylého pokladu je také směs dánských, germánských a arabských mincí, které dokazují rozsáhlé obchodní a nájezdní sítě vikingských mořeplavců. Poklad…

Na začátku ledna vypukla v nizozemském Ommerenu zlatá horečka. Národní archiv odtajnil mapu označující pozici naloupeného pokladu z banky v Arnhemu. Hlavní podezřelý pocházel z Čech. Na stopu zmizelého zlata a šperků přišla nizozemská centrála pro evidenci majetku, pátrající po zmizelých cennostech, na konci roku 1946. V Baden-Badenu se podařilo najít bývalého německého vojáka, který byl u jeho zakopávání a vyšetřovatelům poskytnul plánek s místem úkrytu. Jeho svědectví začalo být bráno vážně, když se vyšetřovatelé přesvědčili, že plánek odpovídá skutečnosti. Nadějná stopa Podle Helmuta Sondera měli poklad schovat němečtí vojáci po spojeneckém bombardování Arnhemu, při kterém dostala přímý zásah tamější pobočka Rotterdamsche Bank a cennosti se volně válely v troskách budovy. Výpověď Helmuta Sondera ze 2. prosince 1946: Jako příslušník 4. roty výsadkového pluku „Witzig“ jsem byl se svými kamarády nasazen do obrany během výsadku u Arnhemu (trochu jižněji) v srpnu 1944. V samotném Arnhemu moji tehdejší nadřízení, rotmistr Kastel a seržant Bräuer našli v budově banky na Velperstrasse, která byla těžce poškozena přímým zásahem bomby, hrací skříňky, prsteny, náhrdelníky, brože, náramky a náušnice. Našli brože, náramky, náušnice ze zlata nebo jiných cenných drahých kamenů (brilianty, diamanty), které posbírali a později zabalili a zapájeli do prázdných krabiček od rozbušek. Jednalo se o 4 zinkové krabice na rozbušky o přibližných rozměrech 35 x 20 x 30 cm. Poklad vojáci podle Sondera zakopali pod jeden z topolů na polní cestě u vesničky Ommeren, západně od Arnhemu. Krabice s cennostmi měly být asi 80 centimetrů hluboko. Hodnota úložky měla být až 3 miliony nizozemských guldenů, což dnes odpovídá přibližně 430 milionům korun. Úřad pro vyšetřování majetku se poklad pokusil vyzvednout hned na počátku roku 1947. Dopis Centrály pro vyšetřování majetku Amsterdam nizozemské vojenské misi v Berlíně ze 16. května 1947: Na začátku ledna tohoto roku jsme provedli šetření na místě, ale vzhledem k tehdejším mrazům a tvrdosti […]

Umělecká díla, šperky a hlavně zlato. Pohyb těch nejcennějších věcí se odehrával během druhé světové války. Od té doby je několik velmi vzácných pokladů nezvěstných. Jaké to jsou a je šance je najít?

Zlato je od dávných dob zárukou přežití národa. Dlouhá staletí se kvůli němu krade, zabíjí a válčí. Bylo dokonce hnací silou druhé světové války. Špatná ekonomická situace nacistického Německa dala věci do pohybu a zlato bylo jedním z hlavních důvodů, proč Adolf Hitler odstartoval nejodpornější konflikt v dějinách lidstva.

Nálezci pokladu stříbrných a zlatých mincí ze 17. století, který byl zakopaný u obce Vysoká u Jevíčka na Svitavsku, zaplatí Pardubický kraj 560.000 korun.

Nálezci stříbrných a zlatých mincí ze 17. století, jež byly zakopány u obce Vysoká u Jevíčka na Svitavsku, zaplatí Pardubický kraj 560 000 korun. Jde o největší známý a dochovaný poklad mincí z tohoto období na historickém území Moravy. Částku ještě musí schválit v červnu zastupitelé, uvedl kraj v tiskové zprávě.

Hledač pokladů našel na bývalém nalezišti zlata v australském státě Victoria kus horniny, který obsahoval 2,6 kilogramu zlata. To má hodnotu v přepočtu asi 3,5 milionu korun.

Ambra neboli velrybí výměšek je pevná až rosolovitá hmota, která se nachází v útrobách vorvaňů. Na první pohled je nevábná, avšak v určitých odvětvích je nesmírně vzácná a ceněná.

Válečný křižník Georgiana měl bojovat v americké občanské válce na straně Konfederace jižanských států jako ten nejvýkonnější a nejmocnější křižník, jaký kdy byl pro konfederační námořnictvo postaven. Místo toho šel ke dnu hned při své první plavbě, aniž by kdy vystřelil. K jeho potopení došlo ve čtvrtek 19. března 1863, přičemž loď na den přesně o 102 let později objevil osmnáctiletý potápěč. Poklad se však nikdy nenašel.

Mladý nizozemský historik našel unikátní 1000 let starý středověký poklad, který se skládá ze čtyř zlatých přívěsků do uší, dvou proužků plátkového zlata a 39 stříbrných mincí.

Severští vědci minulý týden oznámili, že identifikovali nejstarší známý nápis odkazující na severského boha Ódina. Ten objevili na zlatém kotouči nalezeném v roce 2020 na západě Dánska.

Tajná akce americké armády, kdy bez vědomí Prahy vyjela skupina vojáků vyzvednout desítky beden z neznámým obsahem do Štěchovic, rozpoutala v roce 1946 diplomatickou roztržku. A další desítky let zaměstnávala úřady i média.

Muž v Polsku hledal detektorem kovů součástky do traktoru, místo toho ale nalezl skoro 400 let starý poklad v podobě 1000 měděných mincí, který byl zakopán ve skrýši pod zemí. Zhruba stovka z nich zůstala zachována, jiné zkorodovaly a zbarvily se do zelena. Informuje o tom server Livescience.

/VIDEO, FOTO/ Mimořádný objev učinil před několika dny Dalibor Baleja na poděbradském Jezeře. Ve vytěženém štěrku objevil zkamenělinu, kterou po prozkoumání a ověření od Národního muzea identifikoval jako zub mamuta. Vzácný sběratelský úlovek chce věnovat místnímu muzeu.

Je to nová zlatá žíla. Hledači pokladů se snaží objevit ukrytou kořist bojovníků Islámského státu. Jde o uloupené mince, ale i dolary či šperky. Díky tomuto trendu vznikají dosud neobvyklé spojenecké vazby mezi bývalými zapřísáhlými nepřáteli. S popisem dobrodružného a hlavně nebezpečného dění přišel deník The Guardian.

Britské národní muzeum vystavilo vzácný přívěsek, jenž má přímou spojitost s anglickým králem Jindřichem VIII. Je o to cennější, že nebyl součástí žádné sbírky, ale pomocí detektoru jej našel amatérský hledač pokladů.

Archivy vydaly mapu z konce druhé světové války, podle níž němečtí vojáci zakopali na holandském venkově poklad. Nikdo ale netuší, zda zde stále leží.

Mocný řád templářů a jejich ukrytý poklad. Fascinující dobrodružství, které nás přivádí na moravský hrad Veveří. Skrývá se tu skutečně vzácný poklad posledních templářů, prchajících před mstou francouzského krále?

Prsteny, náhrdelníky a náušnice z drahých kamenů, které měli ukrýt nacisté koncem války nedaleko jedné nizozemské vesničky, lákají od ledna hledače pokladů. Národní archiv v Haagu totiž odtajnil dokumenty, které o pokladu hovoří.

V sobotu 14.ledna polská záchranná mořská jednotka SAR byla přivolána na pomoc třem Španělům v Gdaňské zátoce.

Polsko apelovalo na válečné nadšence, aby přestali hledat nacistický vlak plný zlata, který údajně leží neobjevený na polském území.

Usedlíky nizozemské obce Ommeren v posledních dnech rozlobilo, že jim po zahradách chodí houževnatí hledači pokladů. Pátrají tam po údajně ukrytých velmi cenných drahokamech a špercích z dob nacistické okupace během druhé světové války.