Před 24 dny
Katyňský masakr patří mezi nejničivější válečné zločiny spáchané v Evropě během druhé světové války. Na jaře roku 1940, na přímý rozkaz Josifa Stalina a sovětského politbyra, provedla NKVD popravy více než 22 000 polských důstojníků, intelektuálů, policistů a státních úředníků. Tito muži padli do zajetí po sovětské invazi do východního Polska v září 1939 — invazi uskutečněné na základě tajných dodatků paktu Molotov–Ribbentrop, který rozdělil Polsko mezi nacistické Německo a Sovětský svaz. Vězni byli transportováni z táborů v Kozelsku, Starobělsku, Ostaškově a z několika věznic NKVD na popraviště v lesích u Katyně, Kalininu (dnes Tver) a Charkova. Tam byli v odhlučněných místnostech nebo v odlehlých lesích střeleni ranou do týla a pohřbeni v masových hrobech. Mezi klíčové postavy odpovědné za masakr patřili Lavrentij Berija, šéf NKVD, a Vasilij Blochin, hlavní kat, který osobně během několika týdnů zavraždil tisíce lidí. Když německé jednotky v roce 1943 masové hroby objevily, nacistická propaganda se pokusila zločin politicky zneužít. Sovětský svaz reagoval naprostým popíráním, obvinil z vražd Němce a pravdu potlačoval téměř padesát let...
