Pražské jaro

Na závěrečném koncertu se publiku představil český dirigent s oslnivě rozjetou kariérou Petr Popelka, který nastoupí na prestižní post ve Vídni.

Fagotista Václav Vonášek jako by byl důkazem toho, že dětské sny i podvědomá přání se mohou splnit vnějším okolnostem navzdory. A také, že štěstí přeje odvážným a připraveným. Na svém kontě má řadu významných domácích i zahraničních ocenění – v Melbourne zvítězil v roce 2004, v polské Łódźi v roce 2005, na Pražském jaru v roce 2009. Působil v Pražské komorní filharmonii, od roku 2006 v České filharmonii a od roku 2016 je kontrafagotistou Berlínských filharmoniků. Když hovoří Václav Vonášek o fagotu, jako by hovořil o svém kamarádovi a blízkém příteli. Však je pro něj fagot nástroj vskutku osudový!

Již po šestnácté (od roku 2008) se v Praze konal významný podzimní festival Dvořákova Praha, který tvoří hodnotný pendant k osvědčenému Pražskému jaru.

Přední český varhaník Jaroslav Tůma představí na svém recitálu dvě významné osobnosti české hudby i hudbu krále francouzských varhaníků Charles-Marie Widora.

Festival klasické hudby zahájí dvojicí koncertů orchestr curyšské Tonhalle. Sólistou toho pátečního bude klavírista Ivo Kahánek.

Polský dirigent, který letos v březnu vystoupil v Praze s Janem Lisieckim a FOK, se nové pozice ve Švýcarsku ujme od příští sezóny 2024/2025.

Orchestr BERG a PONEC – divadlo pro tanec otevírají v úterý 5. září 2023 novou sezónu premiérou hudebně-taneční inscenace Stále stejný příběh zpracovávající inuitská legendu.

KGB u něj našla poezii, kterou napsal na protest proti invazi vojsk Varšavské smlouvy. U soudu se k ní hrdě přiznal, a dokonce ji odrecitoval.

Přední český violoncellista zkoumal odkaz českého houslisty a pedagoga na Fulbrightově stipendiu ve Spojených státech amerických. Nejen o svém bádání, ale třeba i o letošním vystoupení na Pražském jaru, o bytových koncertech nebo Ševčíkově akademii mluvil v pořadu Hudba v miléniu.

Ivan Soeldner byl muž mnoha talentů. Živil se jako publicista, fotograf i filmař. U událostí roku 1968, vrcholících invazí vojsk Varšavské smlouvy, nemohl chybět. S kameramanem Holomkem natočil i první oběť okupace.

Bývalý šéf komunistů na Ukrajině Petro Šelest tvrdí, že takzvaný zvací dopis převzal on.

Na Ukrajině se nyní děje něco podobného jako v Československu v roce 1968, řekl Pavel.

Invaze vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 byla pro československou armádu morální rána, ze které se nikdy nevzpamatovala, řekl Právu historik z Vojenského historického ústavu Prokop Tomek. Vysvětlil také, proč se po invazi v armádě tolik rozmohla šikana.

V noci na pondělí uplynulo 55 let od chvíle, kdy 21. srpna 1968 okupační armády vojsk Varšavské smlouvy překročily hranice Československa, aby potlačily reformní proces komunistického režimu nazývaný pražské jaro. Na novém portálu Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) k tomu zájemci najdou snímky ze srpnových událostí, textové a zvukové záznamy vysílání rozhlasu i seznam obětí invaze.

Představy o „socialismu s lidskou tváří“ byly dlouho vysmívány jako iluze a debaty o „odcizení člověka“ skončily na skládce filosofického starého železa. Tváří v tvář současným krizím se potřebujeme vrátit k obojímu.

Mezi postavami reformních šedesátých let v Československu najdeme jen málo žen. Stopu Ireny Dubské ale nelze ignorovat.

Prostory, do kterých se vydáme za hudbou v dalším pořadu Slaná auditoria, obsahují protiklad. Pojem kaple bývá vesměs vnímán jako místo menší než kostel, ale určené rovněž k modlitbám, případně ke mším. Opačný byl ovšem příběh vzniku Betlémské kaple v srdci Prahy. Nabídla místo třem tisícovkám věřícím. Což bylo na tehdejší Prahu, kde žilo necelých třicet tisíc obyvatel, cosi neskutečného. Vznikla však za účelem, který nesměřoval k obvyklým bohoslužbám, nýbrž pro kázání. Osvětu. Jiný výklad světa než ten oficiální. A to nemohlo nenarazit.

Podle kontroverzního článku v maďarském deníku Magyar Nemzet Maďaři na Slovensku v roce 1968 vítali maďarské vojáky jako osvoboditele.

Alena Hron, rozená Jelínková, vystoupila ve Dvořákově síni Rudolfina 22. května s FOK a sólistou Tomášem Jamníkem.

Srpen 68 není jen pár řádků v učebnicích dějepisu, nýbrž memento, které nás bude provázet ještě hodně dlouho. Ať se nám to líbí, nebo ne.

Orchestr BERG a PONEC – divadlo pro tanec otevřou v úterý 5. září 2023 novou sezónu premiérou hudebně-taneční inscenace Stále stejný příběh. Renomovaná choreografka Mirka Eliášová a špičková hudební skladatelka Jana Vöröšová, která bude také jednou z performerek na jevišti, se inspirovaly dávným inuitským příběhem. Hudebníci se rozpohybují a tanečníci se rozezvučí v představení, jehož tématem jsou člověk a příroda. Proto se v něm přednostně využívají „recykláty“ – tvůrci se pro ně ponořili do svých skladů, kde na další život čeká nepřeberné množství materiálů, hudebních nástrojů a dalších předmětů.

Ansámbl, který se specializuje na soudobou hudbu, ji zkouší v pražském Divadle Ponec s choreografkou Mirkou Eliášovou a skladatelkou Janou Vöröšovou.

"Recyklované" představení Stále stejný příběh se bude hrát v Divadle Ponec. Hudbu vytvořila Jana Vöröšová, choreografii Mirka Eliášová.

Začátek Letních Shakespearovských slavnostní i Karlovarského filmového festivalu. Kulturní události měsíce června

Janáčkova filharmonie Ostrava (JFO) doprovodí na posledním koncertu 69. sezony tři mladé talentované umělce – teprve šestnáctiletou houslistku, bicistu a polského tenoristu

Archiv matematika a amatérského fotografa Karla Bucháčka skrývá skutečné poklady. Přesto se o něm příliš neví. Chce to změnit připravovaná kniha.

Christian Ferras se v roce 1972 představil i českému publiku. V rámci Pražského jara zahrál s českým klavíristou Josefem Hálou díla Bély Bartóka, Clauda Debussyho a Johanna Sebastiana Bacha.

Přední český violoncellista zkoumal odkaz českého houslisty a pedagoga na Fulbrightově stipendiu ve Spojených státech amerických. Nejen o svém bádání, ale třeba i o letošním vystoupení na Pražském jaru, o bytových koncertech nebo Ševčíkově akademii bude mluvit v pořadu Hudba v miléniu.

1. června 2023 se uskutečnil první ze dvou závěrečných koncertů Pražského jara, tradičně uzavíraného monumentální 9. symfonií Ludwiga van Beethovena v podání České filharmonie. Dirigent Christoph Eschenbach přinesl, spolu s tvůrci festivalu, pěkný příběh. Začínal tichým mystériem skladby Atmosphères György Ligetiho, následovaný pozvolným stoupáním k výšinám Písně osudu Johannesa Brahmse, kde se zjevil titán Beethoven, který se, přes boj se svým osudem, dopracoval až ke smířlivému a optimistickému poselství Ódy na radost.

Světová premiéra symfonických písní ukrajinského skladatele a violoncellisty Eduarda Resatsche, Straussovo Duett-Concertino s vynikajícími výkony loňských laureátů soutěže Pražského jara a Mozartova Symfonie č. 38 D dur „Pražská“ tvořily program festivalového debutu ukrajinské dirigentky Oksany Lyniv. První skladba zapůsobila naléhavostí a dramatičností. Mozartově symfonii nescházela energičnost, ani elegance. Orchestr PKF – Prague Philharmonia pod vedením Lyniv podal skvělý výkon plný výrazových fines.

Koncert Pražského jara 26. května 2023 v DOX+ byl součástí Prague Offspring, který se věnuje soudobé hudbě v špičkovém provedení. Rakouský ansámbl Klangforum Wien se stal rezidenčním souborem festivalu. Na programu koncertu byla i skladba letošního rezidenčního umělce Georga Friedricha Haase Kdo, kdybych křičel, kdo by mě zaslechl…, dále objednaná premiéra skladby úspěšné české autorky Jany Vöröšové Lunapark a dvě kompozice jubilujícího Györga Ligetiho (sto let od narození), a to Komorní koncert a Koncert pro klavír a orchestr.

Ve středu 31. května 2023 se v rámci festivalu Pražské jaro konal ve Dvořákově síni Rudolfina koncert německého kontratenoristy Andrease Scholla a souboru Czech Ensemble Baroque pod vedením dirigenta Romana Válka.

Les Talens Lyriques je souborem světového renomé v interpretaci barokní a klasicistní hudební tvorby. Více než třicet let od jeho vzniku se podařilo soubor získat pro vystoupení v České republice. Pro koncert Pražského jara si soubor vybral mimořádný program z oblasti vrcholného období francouzského baroka.

Není sice žádnou výjimkou, že se někteří čeští herci dokázali prosadit hned v několika oborech a jejich umělecký talent vzbuzuje velký respekt, avšak příběh Pavla Trojana je přece jenom výjimečný.

Hra s osvětlením byla součástí skladby In vain od Georga Friedricha Haase, kromě ní zazněly světové premiéry děl současných českých tvůrců.

Pražské jaro navazuje na novinku svého minulého ročníku, kdy poprvé představilo koncept víkendu věnovaného soudobé hudbě. Prague Offspring tak i tento rok do Prahy pozval soubor Klangforum Wien, aby zde odehrál dva koncerty a vedl dva typy masterclassu – kompoziční a interpretační. Právě těm bylo věnováno sobotní odpoledne 27. května 2023 v Centru současného umění DOX v pražských Holešovicích.

Pódium Pražského jara dnes v Rudolfinu patřilo umělkyním z Ukrajiny a vítězům loňské festivalové soutěže. PKF - Prague Philharmonia vedla Oksana Lynivová, v cyklu písní pro soprán a orchestr Eduarda Resatscha V plamenech vystoupila Julia Tkačenková. Duett-concertino pro klarinet, fagot a komorní orchestr Richarda Strausse provedli vítězové soutěže Pražského jara, korejská fagotistka Kim Mind-žu a francouzský klarinetista Lilian Lefebvre. Ve druhé polovině večera zazněla Symfonie č. 38 D dur Pražská.

Na festival bude dirigovat proslulý Němec, který tu mimo jiné uvedl Mahlerovu Symfonii tisíců v O2 areně za skoro deset milionů korun.

Jeden z vrcholných koncertů Pražského jara proběhl v úterý 24. května 2023 ve Smetanově síni pražského Obecního domu. Před vyprodaný sál nastoupil německý Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu (Symphonieorchester des Bayerischen Rundfunks), který dirigoval špičkový britský dirigent Daniel Harding.

Letošní ročník festivalu představuje skladatele Františka Ignáce Tůmu z 18. století. Brzy by jeho jméno mohlo opět zarezonovat v evropském kontextu.

John Adams dirigoval Českou filharmonii. Sólistou večera, jejž pořádalo Pražské jaro, byl jeden z nejdiskutovanějších klavíristů Víkingur Ólafsson.

Velmi pestrým programem zahrnujícím písně Schumanna, Mahlera, Janáčka, Wolpeho, Kurtága a Srnky se na Pražském jaru představili altistka Bella Adamova a německý klavírista Malte Schäfer. Adamova zaujala jako již zkušená interpretka klasického písňového repertoáru i v extrovertní poloze zpívající herečky.

Francouzský cembalista Jean Rondeau letos opět zahrál v Praze, tentokrát na festivalu Pražské jaro. V sále pražského Anežského kláštera předvedl koncertní blok pojmenovaný Gradus ad Parnassum (Schody na Parnas), ve kterém zahrál poměrně široký průřez skladbami z období od 17. do 19. století. Identický repertoár také vydal na stejnojmenném albu v březnu tohoto roku.

Rezidenční umělec Pražského jara Antoine Tamestit při svém závěrečném čtvrtém koncertu na festivalu vystoupil v zaplněném Rudolfinu s německou houslistkou Isabelle Faustovou. Francouzský violista letos předsedal porotě Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro v oboru viola. Poprvé vystoupil s kolegy porotci, podruhé s Českou filharmonií a potřetí s klavíristou Cédricem Tiberghienem.

Program mezinárodního festivalu Pražské jaro pokračoval 19. května 2023 koncertem orchestru Essener Philharmoniker, který řídil dirigent Tomáš Netopil. Sólistou večera byl houslista Frank Peter Zimmermann. Festivalová dramaturgie zde nabídla Koncert pro housle a orchestr h moll Edwarda Elgara a Symfonii č. 5 F dur Antonína Dvořáka. Nabité Rudolfinum přijalo program i jeho provedení s nadšením a dlouho aplaudovalo německému sólistovi i uměleckému tělesu.

V rámci Pražského jara zazněla na jevišti Národního divadla po 36 letech nová premiéra Dvořákovy poslední opery Armida. Mnohokrát zhudebněnou atraktivní tematiku pohanské kouzelnice a křižáckého rytíře zpracoval v jednom z příběhů své epické básně Osvobozený Jeruzalém Torquato Tasso a pro Dvořáka vytvořil zbásněné libreto Tassův český překladatel Jaroslav Vrchlický.

Slavný skladatel a držitel Pulitzerovy ceny přijíždí ve 76 letech poprvé do Prahy. „Hodně mi záleží na tom, jestli se má hudba dostane k lidem,“ říká.

V rámci mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro vystoupila 17. května 2023 v pražském Rudolfinu Česká filharmonie pod taktovkou Klause Mäkeläho. Sólistou večera byl violista Antoine Tamestit, rezidenční umělec letošního ročníku, který zahrál v první polovině koncertu spolu s uměleckým tělesem Koncert pro violu a orchestr od Alfreda Schnittkeho. Po přestávce pak zazněla Symfonie č. 1 D dur od Gustava Mahlera. Vyprodaný sál aplaudoval vestoje výkonům všech interpretů.

Gustav Mahler: Symfonie č. 7 e moll KONCERT, Pražské jaro, Symphonieorchester des Bayerischen Rundfunks a dirigent Daniel Harding, 24. května „Převážně veselou, obsahem humornou“ nazýval svou sedmou symfonii Gustav Mahler a sám ji poprvé uvedl s Českou filharmonií v roce 1908 na pražském Výstavišti.

Na program koncertu Pražského jara 14. května 2023 byly zařazeny Trois Chansons de Bilitis (Tři Bilitiny písně) z roku 1897, Cinq poèmes de Charles Baudelaire (Pět Baudelairových básní) z let 1887–1889, Ariettes oubliées (Zapomenuté popěvky) z roku 1886–1887 Clauda Debussyho (1862–1918) a Poèmes pour Mi (Básně pro Mi) z roku 1936 Oliviera Messiaena (1908–1992).

Když se ráno probudím, první, co udělám, je to, že sáhnu po knoflíku rozhlasového přijímače. Už léta vstávám a snídám s Českým rozhlasem a je to můj první ranní společník a informátor o tom, co je ve světě nového. Z této čestné pozice ho nedokázala vytlačit televize ani internet.

Jedním s nejpečlivěji sledovaných koncertů letošního Pražského jara je vystoupení České filharmonie s finským dirigentem Klausem Mäkeläm a violistou Antoinem Tamestitem, rezidenčním umělcem festivalu.

Debutant na Pražském jaru, finský dirigent Klaus Mäkelä a francouzský violista Antoine Tamestit nabídnou ve středu v Rudolfinu jeden z nejočekávanějších koncertů letošního ročníku festivalu. Rezidenční umělec festivalu Tamestit se ujme sólového partu v jednom ze stěžejních děl violové literatury druhé poloviny 20. století – koncertu Alfreda Schnittkeho. Ve druhé polovině večera zazní v podání České filharmonie Symfonie č. 1 D dur Titán Gustava Mahlera. Novináře o tom dnes informoval ředitel Pražského jara Pavel Trojan.

Pro altistku je ruská válka na Ukrajině jako déjà vu. Jako tříletá s rodinou utekla do Prahy před válečným konfliktem mezi Ruskem a Čečenskem.

Je dobrým zvykem, že festival Pražské jaro bývá zahajován cyklem symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany v podání zahraničních orchestrů pod taktovkou významných dirigentů. Letos to byl Orchestr velšské národní opery a jeho hudební ředitel – český dirigent Tomáš Hanus. Zahajovací koncert byl významný i účastí předních státníků v čele s prezidentem republiky Petrem Pavlem a jeho manželkou. Po letech, kdy jsme si prvního představitele státu na kulturních akcích odvykli vídat, už prezidentská lóže konečně nezůstala prázdná. Prezidentský pár přišel za zvuku slavnostních fanfár ze Smetanovy Libuše, perfektně provedených dechovou sekcí Orchestru velšské národní opery.