Pražské jaro

Zážitky z prvního dne okupace v Brně s ukázkami dobové slovesné tvořivosti.

Syn venkovského statkáře a vnuk pravoslavného kněze, zázračné dítě, které od sedmi let studovalo na vídeňské konzervatoři. George Enescu. Skladatel a pedagog, jehož jméno dnes nese jedna z hudebních soutěží ve východní Evropě.

Světoznámý rumunský dirigent, skladatel a hudební pedagog Sergiu Celibidache proslul svým radikálně odlišným přístupem k interpretaci klasické hudby. Věřil, že hudbu nelze oddělit od prostoru. Pod vlivem zen-buddhismu byl jeho styl hluboce ovlivněn východní filozofií. Hledal v hudbě absolutní přítomnost a duchovní prožitek a věřil, že ji nelze oddělit od prostoru. Zemřel před rovnými 30 lety.

Nejmladším synem slavného českého virtuóza Jana Kubelíka a maďarské hraběnky Czaky-Szellové byl světově proslulý dirigent Rafael Kubelík. Od jeho úmrtí 11. srpna si připomínáme rovných 30 let. Kubelík proslul především jako interpret děl českých a dalších slovanských skladatelů a byl také vyhlášeným odborníkem na skladby Gustava Mahlera či Bély Bartóka. Méně už je o něm známo, že také sám komponoval a rovněž hrál na housle.

Po únoru 1948 odešel Rafael Kubelík do exilu a odmítal se vrátit, dokud Československo nebude svobodné. Roku 1990 znovu stanul před Českou filharmonií. Včera uplynulo 30 let od jeho smrti.

K posledním úspěchům pianisty Jana Čmejly patří debutové album Přeskoumáno s díly Sergeje Rachmaninova a českého skladatele Adama Skoumala z roku 2024 a o rok později vítězství na prestižní Mezinárodní bachovské soutěži v Lipsku a sólové matiné na festivalu Pražské jaro.

Československo v srpnu 1968 údajně požádalo Sovětský svaz o „bratrskou pomoc“. Objednávka byla stručná, přísně tajná a zahrnovala pomoc „všemi prostředky“. Dodavatel si tuto formulaci vyložil velkoryse a poslal tanky.

Vladimír Řehák patřil k nejvýznamnějším vojenským mozkům Československa. Chtěl, aby naše armáda hájila především české zájmy, proto se po srpnové okupaci stal nepřítelem komunistů. Místo zatčení ale zvolil šokující cestu na Západ.

Na jaře 1968 se Československo nepokoušelo jen reformovat socialismus. Poprvé po dvaceti letech se objevila otázka, kdo nese odpovědnost za politické procesy padesátých let. Naděje na spravedlnost však trvala jen několik měsíců.

Vzpomínky z dětství.

Čínský tenorista Kang Wang, který dobývá světová pódia v rolích lyrického oboru, se představil v Národním divadle v roli Ježíše při koncertním provedení Massenetova oratoria Máří Magdaléna v rámci letošního ročníku festivalu Pražské jaro.

Rok 1968 patří k nejdramatičtějším obdobím moderních československých dějin. Během několika měsíců se začal rozpadat dosavadní mocenský systém, slábla cenzura, média se vymykala kontrole komunistické strany a společnost stále hlasitěji požadovala reformy.

Celá řada významných hudebních osobností pro ni napsala skladby přímo na tělo a jako interpretku ji potkáte téměř na každém koncertě soudobé hudby.

Potřebuju si však ujasnit, co jsem přečetl. Proto píšu tento článek jako kombinaci vzpomínek, výkladu pro mladší, recenze a úvahy.

Jako nejmladší z osmi dětí generálního ředitele Škodových závodů doktora inženýra Františka Hanuše se narodil český hudební skladatel 20. století, ale též nakladatel a organizátor Jan Hanuš. Jeho dílo čítá více než sto dvacet číslovaných opusů rozličných hudebních forem a žánrů od úprav lidových písní přes skladby komorní až po symfonie a celovečerní scénická díla – opery a balety. Jan Hanuš zemřel 30. července 2004.

Na konci července 1968 jednali Dubček s Brežněvem o řešení krize. O tři týdny později přijely tanky. Od Československa po Ukrajinu se vrací stejné poučení: samotným slibům Moskvy nelze věřit.

Oto Klempíř odpověděl na kritiku Ani Geislerové nečekaně ostře. Hereččina slova o jeho proměně v politika odbyl s tím, že právě od ní je mu to úplně jedno.

Z kanceláře ÚV KSČ jej odvedli vojáci a StB. Po dnech izolace stanul Dubček před sovětskými vůdci a dokumentem, který měl pohřbít pražské jaro.

Svou tvorbu i svůj pohled na soudobou hudbu tento týden v pořadu Hudba v miléniu představí hudební skladatel a lingvista Haštal Hapka.

V pondělí 13. července uplynulo 22 let od smrti zpěváka Karla Zicha, kterému se díky jeho hlubokému hlasu a zálibě v rock'n'rollu přezdívalo český Elvis Presley. Zemřel tragicky na dovolené při potápění, bylo mu 55 let. Jaké bylo jeho soukromí?

Pochází z rodiny komunistického funkcionáře, jehož jméno se objevuje v téměř každém článku či reportáži o pražském jaru. Už ve 14 letech se ale stal zarytým antikomunistou. Otcův pád po srpnu 1968 navíc způsobil, že se na začátku normalizace mohl jen vyučit a poté vystudovat průmyslovou školu. Petr Špaček se později stal jedním ze zakladatelů československé kontrarozvědky po roce 1989.

Vyprávění o soudružce, která potřebovala péct vánoční cukroví. A také nesouhlasila s kritizováním Antonína Novotného a neměla ráda trampy.

Docent Tomáš Jelínek z Lékařské fakulty Ostravské univerzity a Fakultní nemocnice Ostrava získal jedno z nejprestižnějších českých vědeckých ocenění – Cenu Neuron pro nadějné vědce za medicínu.

Premiér Andrej Babiš zahájil pracovní program na summitu NATO v turecké Ankaře. Ještě před oficiálními jednáními zamířil společně s manželkou Monikou na neformální večeři, o čemž informoval na sociálních sítích. Pozornost tentokrát poutala právě Monika Babišová, která zvolila elegantní bílou róbu od české návrhářky Petry Balvínové. Nešlo však o premiéru – stejné šaty oblékla už v roce 2024 na oslavu na tureckém velvyslanectví.

Slavnostním podpisem darovací smlouvy dnes předal ředitel Pražského jara Robert Hanč do rukou ředitele Národního archivu Milana Vojáčka dokumenty mapující historii Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro mezi léty 1946 až 2024. Informovala o tom mluvčí hudebního festivalu Iva Nevoralová. Celkem se jedná o 25 běžných metrů archiválií, 200 kartonů, jejichž obsahem jsou mimo jiné tištěné programy koncertů, doprovodné publikace, plakáty, novinové výstřižky, smlouvy či výroční a závěrečné zprávy.

Někde mezi stíny poválečné minulosti se pohybuje muž, který by nejraději zmizel. Není hrdinou. Není ani nevinnou obětí. Za zády má zločiny, před sebou neznámé pronásledovatele a kolem sebe svět, v němž se spravedlnost a pomsta nebezpečně prolínají. Muž na útěku patří mezi zapomenutá díla československé kinematografie.

Právnička, bývalá poslankyně, primátorka města Brna, senátorka, soudkyně Ústavního soudu a dcera politického vězně Zdeňka Kesslera Dagmar Lastovecká slaví 75. narozeniny. V seriálu Paměťová stopa vzpomíná na své první setkání s otcem při návštěvě vězení, vypráví o dětství poznamenaném perzekucí rodiny, nadějích Pražského jara i proměnách po listopadu 1989.

Do Horažďovic přijede Alinde Quintet, oceňované české dechové kvinteto, které spojuje špičkovou techniku, mladou energii a komorní souhru.

Velká hvězda současné hudební scény, zpěvačka, dirigentka a vůbec všestranná performerka Barbara Hannigan vystoupila v rámci své rezidence na čtyřech koncertech Pražského jara. Na každém z nich představila jinou tvář své umělecké osobnosti, každý z nich byl zjevením, na které se jen tak nezapomene.

Na sociálních sítích rezonují slova herečky Aňy Geislerové na adresu ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy). V rozhovoru pro Prostor X na webu Reflex.cz mluvila o tom, že Klempíře v minulosti os…

Autorsko-režijní dvojice Petr Erbes a Boris Jedinák uvedla v Divadle Na zábradlí další inscenaci vycházející z konkrétních faktů a osob. Tentokrát si zvolila soumrak pražského jara, respektive jednání československé a sovětské delegace v Čierne nad Tisou těsně před okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy.

Pražské Divadlo Na zábradlí jako poslední premiéru sezony uvádí dokumentární inscenaci Konec jara. Hra se vrací k jednáním předcházejícím srpnové invazi v roce 1968, ale i k tomu, co se pak dělo.

Málokterá osobnost našich moderních dějin prošla takovými vnitřními zvraty jako Jiří Hájek. Byl to muž, který opravdu věřil ve spravedlivější svět. Podle toho také konal. Ne bez chyb, ale autenticky.

Dirigentka a zpěvačka, která letos oslnila návštěvníky Pražského jara, natočila spolu se švédským Göteborským symfonickým orchestrem nové album s americkou hudbou – skladbami Gershwina, Coplanda a dalších.

Také si vy, dříve narození, říkáte, jak se mohl prostý a inteligencí méně vybavený Milouš Jakeš dostat až do čela KSČ? Jednoduše: volba Jakeše do funkce generálního tajemníka v prosinci 1987 byla „vítězstvím stranického aparátu nad zdravým rozumem“.

Scénář jeho posledního filmu neznali ani ti nejbližší. Byl o muži, pro něhož šplhání po konstrukcích rozestavěných domů bylo hobby. Chtěl-li dokumentarista Pavel Koutecký získat autentické záběry, musel šplhat také. Jenže se zřítil a zemřel. Bylo mu 49 let.

Scénář jeho posledního filmu neznali ani ti nejbližší. Byl o muži, pro něhož šplhání po konstrukcích rozestavěných domů bylo hobby. Chtěl-li dokumentarista Pavel Koutecký získat autentické záběry, musel šplhat také. Jenže se zřítil a zemřel. Bylo mu 49 let.

Hvězdné pěvecké obsazení s sebou do Prahy přivezli dirigent Daniele Gatti a Staatskapelle Dresden neboli Saský státní orchestr Drážďany, kterému od roku 2024 šéfuje. Krom čtyř sólistů se blýskli vynikající sboristé.

Na závěrečném koncertu festivalu Pražské jaro se představilo jedinečné společenství renomovaných umělců. Italský dirigent Daniele Gatti v čele Sächsische Staatskapelle Dresden a hvězdná sestava sólistů s Elīnou Garančaovou, Benjaminem Bernheimem, Eleonorou Burattovou a Riccardem Zanellatem.

Severokorejci zabili amerického námořníka, desítky dalších zajali a obvinili USA ze špionáže. Špionážní loď je dodnes Severokorejcům prezentovaná jako ukázka americké agrese. Takový je příběh USS Pueblo.

Izraelský dirigent Lahav Shani se se svým Rotterdam Philharmonic Orchestra (Rotterdamský filharmonický orchestr), v jehož čele stojí od roku 2018, představil v Obecním domě v posledním týdnu Pražského jara hudbu romantiků 19. století.

Tento článek není odborný ani historický. Jde čistě o můj osobní pohled na události, které patří k jedněm z nejsmutnějších v našich dějinách.

Petr Pithart dokázal v životě udělat několik zásadních obratů. V 60. letech byl členem KSČ a reformním intelektuálem, po sovětské invazi ale přešel do opozice, stal se signatářem Charty 77 a po roce 1989 usedl do křesla českého premiéra.

Týden velkých oratorií na Pražském jaru otevřela minulé pondělí v Obecním domě monumentální dramatická legenda Hectora Berlioze Faustovo prokletí. Ve středu pak následovalo další velkolepé vokálně-instrumentální drama - Máří Magdaléna Julese Masseneta, a to na prknech Národního divadla.

Na Pražském jaru vystoupí 4. června jako sólistka ve Verdiho Requiem, díle, které sama vnímá jako hlubokou, téměř existenciální záležitost. Elīna Garanča patří k absolutní špičce operního světa a dnes si může vybírat nejen role, ale i vlastní tempo. V rozhovoru mluví o tom, proč nelituje žádného svého rozhodnutí a jak se s věkem proměňuje nejen její hlas, ale i pohled na postavy, které ztvárňuje.

Obraz Josefa Čapka Piják se v Praze vydražil za rekordních 34,08 milionu korun včetně aukční přirážky v aukci Galerie Kodl.

Nedělní aukce Galerie Kodl tak přinesla nový autorský rekord Josefa Čapka i benefiční výtěžek pro Pražské jaro a Centrum Paraple.

Obraz Josefa Čapka Piják se v neděli na aukci Galerie Kodl v Praze vydražil za rekordních 34,08 milionu korun včetně aukční přirážky. Překonal tak dosavadní autorův rekord 30,6 milionu korun, za který se loni v listopadu prodal obraz Nevěstka.

Poslední týden letošního festivalu Pražské jaro se ponese ve velkém stylu. Uzavře se umělecká rezidence kanadské pěvkyně a dirigentky Barbary Hannigan a v pražskojarním debutu vystoupí Rotterdamský filharmonický orchestr, dirigent Lahav Shani a vítěz soutěže ARD Mnichov, klavírista Lukas Sternath. Mezi letadly, auty a lokomotivami Národního technického muzea „prokráčí“ hudba Luigiho Nona, na festival se vrátí klavírní duo bratrů Jussenových a závěrečný koncert nabídne Verdiho Requiem v obsazení snů.

Slavný choreograf Jiří Kylián mluví o tanci, který odhaluje víc než slova, o odvaze riskovat i o zásadním kroku svého života - odjezdu na Západ v srpnu 1968. I v devětasedmdesáti letech sklízí úspěch po celém světě.

Haydnovo Stvoření (Die Schöpfung), třetí z oratorií uvedených na Pražském jaru v tomto týdnu, je dokladem zralého mistrovství tohoto mimořádného klasicistního skladatele.

Pražské jaro dnes a zítra ovládne současná hudba. V Centru současného umění DOX a sále DOX+ se 29. a 30. května uskuteční festivalová platforma Prague Offspring, která nabídne portrét rezidenční skladatelky Unsuk Chin, vystoupení renomovaného Ensemble Modern a hned pět světových premiér českých a slovenských autorů.

Na pomezí oratoria a opery se pohybuje dílo skladatele Julese Masseneta nazvané Máří Magdaléna, které nahlíží poslední dny Ježíše Krista očima bývalé hříšnice.

Jako malá viděla skladatelka Unsuk Chin fotku holandských tulipánů a hned jí bylo jasné, že chce jednou žít v Evropě. Dnes je jejím domovem Berlín a na kontě má nejprestižnější světová ocenění ve svém oboru. Přesně v den našeho rozhovoru k nim přibylo další od Nadace BBVA. Porota z její tvorby jmenovitě vyzdvihla skladbu Akrostichon-Wortspiel, která zazní 29. května na Pražském jaru.

Festival Pražské jaro si člověk spojí především s velkými symfonickými koncerty klasické romantické hudby a slavnými sólisty či dirigenty. Každý ročník ale nabízí také komorní, intimnější programy z oblasti staré i nové hudby.