Přemysl Pitter

Václav Havel napsal Olze z vyšetřovací vazby a vězení celkem sto pětašedesát dopisů. Výběr sto čtyřiačtyřiceti z nich se později stal knihou Dopisy Olze. Zatímco Havel seděl za mřížemi, Olga Havlová venku sama čelila obvinění z podvracení republiky.

Po hrůzách Terezína a Osvětimi našly stovky vyčerpaných dětí první bezpečí na zámcích u Prahy. Silný příběh bolesti, naděje a lidí, kteří po válce dokázali zůstat lidskými.

Narodily se v meziválečných letech a jejich život brzy ovlivnil sílící nacismus. Výstavy o dětství ve střední Evropě ve 30. a 40. letech 20. století představují kurátoři v Praze a v Krakově. Mimo jiné nabízejí vhled do světa, jenž formoval tuto generaci.

Přemysl Pitter už za první republiky pomáhal chudým dětem na Žižkově a za okupace tajně podporoval Židy. Jeho nejtěžší zkouška přišla po válce. Odmítl princip kolektivní viny a začal pečovat o německé děti, což mu mnozí Češi nemohli zapomenout.

Kamenice (u Prahy) - Pochod provázející účastníky mezi čtyřmi středočeskými zámky dnes připomněl Přemysla Pittra a Olgu Fierzovou, kteří se starali o děti přeživší druhou světovou válku. Působili na zámcích Kamenice, Olešovice, Štiřín a Lojovice. Poválečná humanitární akce, od jejíhož začátku letos uplynulo 80 let, pomohla více než 800 dětem. Obě osobnosti nově připomínají dva nové pamětní kameny ve Štiříně, řekla dnes ČTK autorka nápadu a předsedkyně spolku Kamenicko Michaela Valentová.

Dožínky čtyř národů – to je název oblíbené akce, konané symbolicky u příležitosti konce žní ve slezskoostravských Kunčičkách. Letos se uskutečnil už její osmnáctý ročník, a kromě bohatého kulturního programu byla na pořadu dne taky dobročinná sbírka.

Lesní školka téměř v centru města. Právě s takovým zadáním se museli vypořádat architektky a architekti z ateliérů Terra Florida a Jasná. Nová dřevěná realizace školky navíc pronikla mezi 25 finalistů z 271 přihlášených do soutěže Česká cena za architekturu 2025. Výsledky budou vyhlášeny 13. listopadu. Uspěje právě lesní – pardon – parková školka na Žižkově v dohledu zdejší televizní věže?

Kameny zmizelých, německy Stolpersteine, vznikají jako pomníčky obětí holocaustu vsazené do dlažby před místa, která daní jednotlivci před deportací během druhé světové války do ghett a lágrů obývali. Dva takové na památku židovských manželů Lízy Karpeové-Sattlerové a Alfréda Karpeho byly na adrese Havlovská 40 v Praze 6 instalovány tento týden v úterý. Oba pravděpodobně zahynuli v plynových komorách tábora Chelmno roku 1942.

Široký chodník se stal územím pro vyvolené, kritizují cedule místní.

Akce Zámky - ačkoli to zní jako tajná operace komunistické Státní bezpečnosti, jmenoval se tak poválečný projekt na záchranu a uzdravení židovských dětí. Ty ihned v květnu 1945 začal shromažďovat kazatel a spisovatel Přemysl Pitter, který jim následně zajistil péči na konfiskovaných zámcích po Němcích ve středních Čechách. Jeho bohulibá činnost si ale záhy vysloužila řadu kritiků – to když se kromě židovských dětí, které se vrátily z koncentráků často bez rodin, začal stejně starat i o německé děti, které trpěly po válce ve sběrných táborech pro Němce.

Během prvních poválečných prázdnin humanista Přemysl Pitter spustil takzvanou akci zámky pro osm set dětí bez rodin nejrůznějších národností, které se vracely z koncentračních a internačních táborů. Pitter proměnil v ozdravovny čtyři šlechtická sídla – Štiřín, Olešovice, Kamenice a Lojovice – a jeden penzion v okolí Prahy. „On se mezi námi objevil coby člověk, který s námi mluvil jako s lidmi. Chtěl pro nás jen to dobré,“ vzpomínala v roce 2015 přeživší holocaustu Maud Beerová. Pitter se postaral také o německé děti z internačních táborů. Na zámcích se tak ty židovské učily žít bez nenávisti k národu, který jim vzal příbuzné.

Pražský magistrát v uplynulých dnech otevřel nově zrekonstruovaný Azylový dům Přemysla Pittra v Karlovarské ulici v Praze 6, zařízení pro děti v akutních životních situacích. Od 1. července nabídne dočasné zázemí dětem, které nemohou zůstat ve své rodině, například kvůli týrání či zneužívání. Objekt provozuje příspěvková organizace Zahrada pro duši, která v metropoli zajišťuje mimo jiné specializovanou péči o ohrožené děti. Oprava budovy stála zhruba 5,5 milionu korun bez DPH a nabídne místo až osmi dětem. Informoval o tom mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.

Chystáte se vzít batoh a vyrazit do hor? Vydejte se po stezkách, kde místo turistů lovících nejlepší selfie, potkáte jen ticho a nespoutanou přírodu.

Jméno Přemysla Pittra upadlo v zapomnění, protože se křesťanský humanista ocitl v nemilosti. Žádné z 810 dětí, o které se postaral, ale nezapomnělo.

Od poloviny května 1945 začíná na území Česka vyhánění a zabíjení tisíců německých starousedlých civilistů a rabování nepředstavitelných rozměrů.

V Praze na Žižkově vznikla lesní třída, která si vystačí bez skutečného lesa. Jmenuje se Větvíci a ilustruje, jak lze „lesní“ školky přizpůsobit podmínkám husté městské zástavby.

Pražský magistrát zrekonstruuje objekt v Říčanské ulici na Vinohradech, ze kterého vznikne Centrum duševního zdraví. Městští radní dnes schválili záměr stavby, město nechá vypracovat projektovou dokumentaci. Poliklinika se zaměří zejména na prenatální péči v souvislosti s duševním zdravím, poskytovat má pomoc těhotným ženám, rodičům, dětem a adolescentům s psychickými obtížemi. Předpokládaná cena projektu je 24,3 milionů korun bez DPH. Hotové by centrum mohlo být v roce 2027.

Praha spustila komplexní projekt na podporu duševního zdraví. Od ledna pomáhá Pražanům nová příspěvková organizace hlavního města s názvem Zahrada pro duši, která vznikla transformací Metropolitního zdravotnického servisu a neziskové organizace Dům tří přání.

Není národní obrození; dnes je úplně jedno, jestli je někdo Izraelec, Palestinec, Libanonec, Američan, Čech, Slovák, nebo Rus, jediné na čem záleží, jestli je, nebo není nácek.

O duševní zdraví Pražanů se bude starat nová městská organizace Zahrada pro duši. Vznikne spojením Metropolitního zdravotnického servisu a neziskové organizace Dům tří přání. Fungovat bude od 1. ledna 2025 a bude mít na starost strategii a služby v péči o duševní zdraví Pražanů. Novinářům to řekla náměstkyně primátora Alexandra Udženija (ODS). Transformaci zmíněných organizací do nové zahájilo hlavní město letos na jaře.

O duševní zdraví Pražanů se bude starat nová městská organizace Zahrada pro duši. Vznikne spojením Metropolitního zdravotnického servisu a neziskové organizace Dům tří přání.…

O duševní zdraví Pražanů se bude starat nová městská organizace Zahrada pro duši. Vznikne spojením Metropolitního zdravotnického servisu a neziskové organizace Dům tří přání. Fungovat bude od 1. ledna 2025 a bude mít na starost strategii a služby v péči o duševní zdraví Pražanů. Novinářům to řekla náměstkyně primátora Alexandra Udženija (ODS).

Výtvarná dílna pro děti s vyprávěním o historii Ostravy-Přívozu. Jedna z prvních akcí, která je součástí půlročních oslav 100 let Velké Oslavy. Děti malovaly obrázky, které budou mít i svou výstavu. Program celých oslav je navržen tak, aby bavil a vzdělával. Součástí jsou i dvě velké hry.

Akce Zámky a jméno Přemysla Pittra upadly v zapomnění, protože se křesťanský humanista se ocitl v nemilosti. Nezapomnělo na něj ale žádné z 810 dětí, o které se po válce se svým týmem staral.

Akce Zámky a jméno Přemysla Pittra upadly v zapomnění. Křesťanského humanistu donutili komunisté v roce 1950 k emigraci. Nezapomnělo na něj ale žádné z 810 dětí, o které se po válce se svým týmem staral.

Vzpomínky z Prahy, nechť jsou Ti nejhezčí, napsala Iva Jarošová 30. května 1945 na zadní stranu své podobenky a věnovala ji Josefu Kapelovi, devatenáctiletému židovskému chlapci, kterého po osvobození přivedl do Prahy její tatínek František Jaroš.

Přemyslu Pittrovi a jeho spolupracovníkům se podařilo zachránit 810 dětí. Takzvaná Operace zámky ale upadla v zapomnění.

Ve čtyřech českých zámcích Štiřín, Kamenice, Olešovice a Lojovice vznikly krátce po druhé světové válce zotavovny pro židovské děti.

Kříž za zásluhy první třídy Halíkovi z pověření spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera předal německý velvyslanec Christoph Israng.

Před letními prázdninami získala Praha nazpět pozemky pod Parukářkou do své péče. Zástupci radnici minulý týden symbolicky i fakticky přestřihli plot a tím je vrátili k užívání veřejnosti.