Primáti

Kameraman Dieter Plage se v džungli pohyboval, jako by se v ní narodil. Když na jeho tým během natáčení zaútočil rozzuřený samec gorily, Plage zachoval klid a duchapřítomně začal obírat bobule z keřů.

Olomoucká zoo přivítala loni ve svých řadách nového samce kočkodana husarského. Hned rok na to vítají na Svatém Kopečku nové mládě. Nejrychleji běhající primáty chová Zoo Olomouc od roku 2003. Chovatelé od té doby přivedli na svět 24 mláďat.

Kočkodani, nejrychleji to běhající primáti planety, v loňském roce přivítali nového člena, chovného samce původem z Makedonie. Nic sice nesliboval, ale konal.

V berlínské zoologické zahradě oslavila v pondělí 13. dubna 69. narozeniny zřejmě nejstarší gorila na světě. Samice Fatou se do německé metropole dostala v roce 1959 a datum jejího narození bylo stanoveno na 13. dubna 1957. Její zdravotní stav již není nejlepší, ale pořád se ještě zvládne pohybovat bez pomoci.

Je zvláštní, nepřehlédnutelný a trochu nepochopený. Kahau nosatý patří k nejvýraznějším zvířatům Bornea - a zároveň k těm, která z něj pomalu mizí.

Nový fosilní nález z Egypta naznačuje, že kolébka lidoopů mohla ležet severněji, než jsme si dosud mysleli.

Zoo Chleby hlásí radostnou novinku. V uplynulých dnech se zde narodila malá opička gueréza, která na první pohled zaujme neobvyklou bílou srstí.

Lidé a lidoopi sdílejí většinu DNA. Přesto my stavíme vesmírná plavidla, zatímco oni pouze žvýkají listí. Jaká obyčejná věc nastartovala naši evoluci?

V pralesích Ghany a Pobřeží slonoviny žije jeden z nejvzácnějších primátů naší planety: kočkodan Rolowayův. Tento druh s nápadným vousem je symbolem mizející africké přírody a jeho osud je nejistý. V přírodě už jich žije méně než dva tisíce.

S východem slunce uslyšíte v asijských deštných pralesech zvuk, který je slyšet až na kilometr a půl. Nejsou to ptáci, ale giboni. Primáti, kteří se evolučně velmi podobají lidem.

Chovatelé z hodonínské zoo si všimli kazu, který měl opičák mangabej rudohlavý na předním zubu. Vyšetření v narkóze odhalilo větší poškození chrupu, veterináři proto následně museli hned dva zuby odstranit.

Západní povodí Amazonky je domovem mnoha nejrůznějších opic. Uakari šarlatolící, který patří mezi takzvané ploskonosé opice Nového světa, však představuje naprostý vizuální i evoluční unikát. Jeho vzhled může na nepřipraveného pozorovatele působit až trochu děsivě.

V průběhu lidské evoluce umožnilo používání nástrojů našim předchůdcům mimo jiné lov větší zvířecí kořisti, kdy konzumace na energii bohatého masa vedla ke zvětšení jejich mozků. Ovšem používání nástrojů není jen doménou lidí.

Člověk je jediným primátem s bradou. Unikátní část těla ale vznikla jako vedlejší produkt evoluce, jak nově zjistili američtí antropologové z Univerzity v Buffalu. Náhodný vývojový prvek přirovnali například k prostoru pod schodištěm, který vzniká, ačkoliv nemá žádný účel.

Kdo taky často prokrastinuje nad videi roztomilých koťátek či opiček, které se nechají dobrovolně pomazlit nebo podrbat za ouškem? Jestli i zvířata sdílejí stejné nadšení při lidském dotyku, nám odpoví Ondra.

Nártouni filipínští jsou na první pohled úžasná stvoření. Drobní primáti ale nejsou pozoruhodní jen kvůli svému vzezření. Za povšimnutí bezpochyby stojí jejich až pětimetrové skoky, ultrazvuková komunikace, ryze masitá strava a fakt, že aktivní podnikavý duch drobných poloopic jen těžce snáší zajetí.

Výzkumníci zjistili, že naši zvířecí předci nejenže nemají problém s alkoholem, denně jsou schopni spořádat ekvivalent hned několika drinků.

I dospělý outloň vypadá jako plyšák s obrovskýma očima. Vidět jeho mládě nejen přináší obrovskou dávku serotoninu, ale taky je to obrovská vzácnost.

Homosexuální aktivity lze sledovat u rozličných tvorů – u ptáků, hmyzu, pavouků, plazů či obojživelníků, nicméně často se o nich mluví v souvislosti se savci, a ještě konkrétněji s primáty. Není divu, ostatně typický příklad takových aktivit bychom našli v tlupách šimpanzů bonobo.

Příběh roztomilého mláděte makaka Punche hýbe nejen internetem, ale i emocemi. Ze smutného uzlíčku tisknoucího se k plyšové hračce, protože jej vlastní matka odvrhla, se stává šťastná opička. Do tlupy jej začali přijímat ostatní členové. A plyšák? Z toho je najednou nedostatkové zboží.

Představte si, že si malé dítě hraje s prázdnými šálky na džusový dýchánek. Jakoby „nalévá“ neexistující džus svým plyšákům, pamatuje si, kde nápoj „je“ a kde „není“ a pak ten imaginární nápoj ze správně vybraného šálku „jakoby“ pije. Pokud toto dítě díky své představivosti zvládne, má v hlavě jasný obrázek něčeho, co v realitě neexistuje, a umí si díky tomu přehrávat imaginární děj, i když ho nebude zaměňovat za děj skutečný.

V rámci studie stejnopohlavního sexuálního chování u primátů se experti zaměřili mimo jiné na makaky rhesus. Stejně jako u šimpanzů bonobo jsou u těchto zvířat projevy homosexuality velmi časté. Jedná se o značně rozšířený a rovněž velmi známý druh.

Banány jsou botanicky bobule, což je obzvlášť matoucí v kontextu, že jahody nejsou. Tyto plody mezi které jsou také zařazovány je spousta věcí, které lidé neocení, ale možná jednou z nejvíce nepochopených a nespravedlivě kritizovaných vlastností je ten malý černý kousek, který najdete na konci.

Mnozí experti si nad tím lámali hlavy. Sexuální chování, k němuž se zvířata relativně často uchylují, přesto že nevede k reprodukci, označovali za paradoxní. Jen že dané téma je o dost složitější, než by se na první pohled mohlo zdát.

Lidé mají největší přirození mezi primáty – ale ne proto, že by evoluce fandila alfasamcům. Nový výzkum ukazuje, že klíčovou roli hrály ženské preference i mužský strach z rivalů. A že „větší“ má své limity.

Dvojčata nejmenších opic na světě se narodila v zoologické zahradě na Svatém Kopečku u Olomouce. Zoo chová kosmany zakrslé východní od loňského roku. Dospělý kosman zakrslý váží zhruba 100 gramů a narozená mláďata pouze pět až sedm gramů.

Teprve loni zahájila Zoologická zahrada na Svatém Kopečku u Olomouce chov páru kosmana zakrslého východního, nejmenší opice (vyššího primáta) na světě vůbec. Již nyní tu přitom mohou slavit přírůstek. Samici se narodila dvojčata.

Velikost mužských genitálií je výsledkem evoluce. Neobvykle větší rozměry u člověka ve srovnání s primáty vznikly kvůli vyšší atraktivitě pro partnerky a zastrašení rivalů, zjistila nová studie vědců z několika australských univerzit.

Velikost mužských genitálií je výsledkem evoluce. Neobvykle větší rozměry u člověka ve srovnání s primáty vznikly kvůli vyšší atraktivitě pro partnerky...

Makak lví patří k nejohroženějším primátům světa. V Zoo Ostrava se těmto vzácným zvířatům daří – žije největší skupina těchto primátů v Evropě a koncem roku se zde narodila další dvě mláďata, o která matky příkladně pečují. Zjistěte více o tomto ohroženém druhu.

Skupina makaků lvích v Zoo Ostrava se znovu rozrostla. Před Vánocemi přišla na svět dvě mláďata tohoto vzácného indického primáta. Ostravská skupina tak s 21 jedinci patří k největším chovaným v lidské péči.

Homosexualita není výstřelkem moderní doby ani „odchylkou od přírody“. Nejrozsáhlejší vědecké studie posledních let ukazují, že vztahy osob stejného pohlaví jsou běžnou součástí života stovek živočišných druhů – od primátů po tučňáky. V přírodě slouží k budování vazeb, zmírňování konfliktů i přežití ve složitých společenstvích. Věda tak dává jasnou odpověď na otázku, kterou si lidé kladou už staletí.

Homosexuální chování není rozšířené jen mezi lidmi, ale i u mnoha druhů zvířat včetně primátů. Vědci chápou, že má zřejmě hluboké evoluční kořeny a že není omylem či chybou, zatím ale nedokázali popsat její příčiny. Podle nového výzkumu přináší řadu výhod. Autoři práce nicméně zdůrazňují, že nelze srovnávat homosexuální chování u zvířat a moderního člověka.

Proč se primáti uchylují ke stejnopohlavnímu sexu? Nová analýza 491 druhů nelidských primátů potvrzuje, že jde o aktivní strategii přežití v drsných podmínkách – ne o evoluční anomálii.

Homosexuální chování je u savců natolik rozšířené, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.

Nová studie ukazuje, že sexuální interakce mezi jedinci stejného pohlaví nejsou u primátů jen okrajovou záležitostí, ale hrají klíčovou roli v budování sociálních vazeb a udržování složitých skupinových struktur.

Ve 49 letech uhynula samice šimpanze jménem Ai, která uměla rozpoznat barvy, čísla i více než 100 čínských znaků a písmen latinské abecedy. S odvoláním na japonské vědce z Kjótské univerzity to napsala agentura AFP.

Ve 49 letech zemřela samice šimpanze jménem Ai, která uměla rozpoznat barvy, čísla i více než 100 čínských znaků a písmen latinské abecedy. S odvoláním na japonské vědce z Kjótské univerzity to napsala agentura AFP

Zoologická zahrada na Svatém Kopečku u Olomouce se loučí s opičí samicí Babčou, která byla jedním z nejstarších žijících makaků na světě. Uhynula ve věku přes třicet let. Samice byla zakládající členkou chovu tohoto druhu v olomoucké zoo a sama zasloužilou matkou.

Prvním letošním přírůstkem Zoologické zahrady v Hodoníně je mládě guerézy běloramenné, což je ohrožený druh primátů. Zvíře spatřili chovatelé 3. ledna v expozici s matkou. Jde přitom o druhé mládě tohoto druhu v Hodoníně.

Gorilí samici Mafuko se v národním parku Virunga narodila dvojčata, podle ochránců zvířat jde o vzácný jev. Přestože se v Kongu odehrávají občanské konflikty, počet goril horských se tam pomalu zvyšuje.

Další významný chovatelský úspěch se podařil v hodonínské zoologické zahradě. Jak nyní chovatelé informovali, druhého prosince se tam narodilo již druhé mládě silně ohroženého mangabeje rudohlavého.

Zoo Hodonín se může pochlubit dalším chovatelským úspěchem. Na začátku prosince se tam narodilo už druhé mládě ohroženého mangabeje rudohlavého. Hodonínská zoologická zahrada je přitom jediným místem v Česku a na Slovensku, kde tento vzácný druh primátů chovají.

Obchodování se zvířaty dosáhlo v roce 2025 rekordních hodnot. Mezinárodní policejní organizace Interpol uvedla, že při koordinované operaci v období mezi zářím a říjnem zabavila téměř třicet tisíc zvířat a identifikovala 1100 podezřelých z pašeráctví. Tento obchod roste především kvůli vysoké poptávce po exotických domácích mazlíčcích.

Líbání považujeme za samozřejmost a přirozenost. Zamilované páry v Evropě si běžně vyměňují polibky na veřejnosti, protože je to součástí běžné kultury.

Proč nás přitahuje „Fungl Nové Mimi“? Jak to souvisí s konzumací placenty? A k čemu jsou dobré babičky? O tom všem pojednává poutavá i provokativní kniha americké antropoložky a primatoložky Sarah B. Hrdy.

Britská vláda představila plán, jak v zemi ukončit v blízké době utrpení zvířat způsobené testy. Má je nahradit využívání moderních technologií včetně umělé inteligence.

Skupina potenciálně nemocných laboratorních opic uprchla po dopravní nehodě na hlavní mezistátní dálnici v Mississippi. Místní policie upozornila, že ani po 24 hodinách se je nepodařilo všechny chytit. Dle výzkumného centra, které primáty poskytuje, uprchlí jedinci nakažliví nejsou. Transport laboratorních zvířat je rizikovou částí výzkumu, nemocná zvířata zatím nikdy nezpůsobila velkou epidemii, ale k drobnějším incidentům došlo.

Šimpanzi už byli hrdiny a vedlejšími postavami mnoha filmů. Inteligentní primáti se jeví jako ideální partie k domestikaci, ale přece jenom patří do divočiny, kde bychom si s nimi zahrávat moc nechtěli. Hororový snímek Primát (Primate), v českých kinech vysílaný od 8. ledna, nabídne klasický slasher o zabijákovi teenagerů s tímto netradičním zvířecím antagonistou, který v realitě stojí mimo jiné za jedním brutálním a nechvalně proslulým incidentem.

Před dvaceti lety přišli vědci s hypotézou opilé opice, která říká, že předkové člověka pravidelně konzumovali v potravě tolik alkoholu, že ho mají lidé rádi dodnes. Teď tuto teorii podpořily dosud nejsilnější důkazy. Primatologové popsali, že průměrný šimpanz si dá denně „tři panáky“ alkoholu.

Přestože patří malpy kapucínské mezi nejchytřejší primáty, a dokonce používají nástroje, vědci u nich teď popsali společenské chování, jež nepředpokládali. Malpy unášejí mláďata jiného druhu. Měsíce pozorování nenabídly jasnou odpověď na otázku, proč tak činí, vědci ale mají hypotézu.

Vědci poprvé natočili divoké šimpanze, jak spolu sdílejí fermentované ovoce. Má to sociální význam?

Není náhoda, že první důkazy o složitějším myšlení pocházejí ze stejné doby, kdy začal vznikat lidský jazyk. Nový výzkum ukazuje, jak dlouho tento proces trval a jaké byly jeho dopady.

Přežití malého primáta tamarína pestrého závisí na městském plánování v Manausu, které je hlavním městem brazilského státu Amazonas, píše server The Guardian. Pokud město nechce dopustit vyhynutí této černo-bílé opice, jež žije pouze v okolí města, musí do nových plánů zařadit více zeleně. Rozšířil by se tím životní prostor tohoto drobného savce a z více stromů a parků by těžili i obyvatelé města, tvrdí ochránci přírody. Situace je přitom kritická, očekává se, že se populace tamarína pestrého v následujících dvaceti letech zmenší o osmdesát procent.

Levharti jsou vrcholoví predátoři vyskytující se na africkém a asijském kontinentu. Ačkoli jsou tyto velké kočky považovány za metodické lovce, kteří svou kořist sledují v tichosti, jsou také oportunistickými lovci. To znamená, že využijí všechny příležitosti, které se jim v danou chvíli naskytnou.

Při sledování dnešního videa budete svědky osudové chyby v úsudku, která přivedla nebohého paviána k náhlému konci života. Primát se domníval, že je dostatečně daleko od vody, aby unikl útoku krokodýla. Jak ukazují následující záběry, ve skutečnosti tomu tak nebylo.

Zdá se, že běh o život je vždycky věc, kterou vídáme jen ve filmech. Ať už jde o rozzuřeného medvěda, který se řítí na dívku městem, nebo vraha se sekerou, který někoho pronásleduje po domě.

Seznamte se s gibonem, pravděpodobným kandidátem na titul nejpodivínštějšího primáta. Jeho gymnastické dovednosti však nejsou k smíchu, protože je opravdu zdatný. Co když ale přijde do kontaktu s obyčejným ježkem?