Primáti

Nártoun filipínský má celou řadu nej. Jedná se o vůbec nejmenšího primáta a nezřídka je také označován za nejroztomilejšího nebo nejokatějšího. Na svých domovských Filipínských ostrovech je symbolem přírodního bohatství. I on se ale potýká s problémy, které mu pomáhají řešit čeští vědci.

Zlín - Zlínská zoologická zahrada úspěšně odchovala dvě mláďata malých opic, kotulů veverovitých. Narodila se v červenci. Dosavadní tlupa více než 20 drobných jihoamerických primátů se díky nim v zoo znovu rozrostla. Obě mláďata skvěle prospívají a potvrzují, že se zdejší skupině skutečně daří, uvedla v tiskové zprávě mluvčí zahrady Romana Mikešová.

Zoo Zlín odchovává dvě mláďata kotulů veverovitých. Narodila se na začátku července a postupně začínají prozkoumávat okolí.

Opice si nehrají, nepečují a nevytvářejí sociální vazby jen mezi sebou – vědci popsali stovky případů, kdy podobné vztahy navázaly i s jinými druhy zvířat.

Dlouho se myslelo, že velkou mozkovou kůru máme kvůli rozvoji čelního laloku, který se považuje za centrum myšlení. Cogito ergo sum. Nový výzkum lebek primátů to smetl ze stolu. Čelní lalok během evoluce primátů velmi spořádaně kopíruje celkovou velikost mozku. Skutečný příběh velkého mozku se odehrává někde jinde.

Smích není výsadou lidí. Vědecký výzkum z roku 2020 prokázal, že existuje přibližně 65 druhů zvířat, která při hravých aktivitách vydávají zvuky připomínající smích. Primáti, hlodavci, ptáci i velcí savci dokážou projevovat radost způsobem, který se lidskému smíchu velmi podobá. Naopak obojživelníci, plazi a ryby zůstávají vůči vtipům zcela imunní.

V Safari Parku Dvůr Králové se narodilo roztomilé mládě vzácného nočního lemura. Maki trpasličí patří mezi nejmenší primáty na světě a jeho úspěšný odchov je velkou vzácností. Proč je záchrana těchto zvířat z Madagaskaru pro zoo tak důležitá?

Safari Park Dvůr Králové nad Labem má vzácné mládě madagaskarské poloopice makiho trpasličího. Narodilo se 26. června a je v pořádku. Zřejmě je to samec. Dvorská zoo je jednou z mála na světě, kde makie chovají. Zástupci safari parku označili přírůstek tohoto druhu za pozoruhodný.

Safari Park Dvůr Králové nad Labem má vzácné mládě madagaskarské poloopice makiho trpasličího. Narodilo se 26. června a je v pořádku.

Nejen lidé, jak jsme si donedávna mysleli, ale i ostatní primáti, od hominoidů až po lemury, mají zálibu v mazlíčcích. Nejčastěji pečují o evoluční blízké druhy, ale dovedou si najít přátele i mezi psy, ptáky nebo třeba okouzlujícími veverkami ratufami. S mazlíčky si nejčastěji hrají mláďata primátů, ošetřují je samice a samci je mají obvykle na háku.

Doteky, objetí a polibky před stresujícími událostmi mohou být prastarým způsobem budování důvěry, domnívají se vědci, kteří studují velké primáty z řad nejbližších příbuzných lidí. Výzkumníci z Durhamské univerzity sledovali šimpanze učenlivé a šimpanze bonobo, jak se navzájem uklidňují fyzickým kontaktem.

Hluboko v deštných pralesích Demokratické republiky Kongo žije malá černá opice, kterou věda dlouho přehlížela. Místní obyvatelé ji znají po generace, biologové ji ale nikdy pořádně nepopsali. Teď se to konečně změnilo a svět se seznamuje s primátem, jehož obličej působí překvapivě lidsky.

V korunách stromů deštného pralesa v Demokratické republice Kongo se skrýval dosud neznámý druh opice. Colobus congoensis má černou srst, dlouhý ocas a především výrazné růžovo-oranžové „rty“. Zároveň jde teprve o pátý nový druh opice objevený na africkém kontinentu za posledních 75 let.

Pseudospermie, které experti poprvé vytvořili v laboratorním prostředí, jsou těm opravdovým podobné na 97 procent. Vědci je chtějí využít zatím hlavně na výzkum poruch plodnosti a také pro vývoj nových léků.

Každý rok jsou v Africe nelegálně odchyceny a obchodovány tisíce primátů, přičemž šimpanzi jsou nejobchodovanějším druhem afrických primátů vůbec. Nelegální obchod poháněný obchodem s domácími mazlíčky, lovem divokých zvířat a rozšiřujícími se činnost člověka představuje obrovskou hrozbu pro přežití tohoto již tak ohroženého druhu. Světový den šimpanzů, který připadá na 14. července, připomíná tuto neblahou skutečnost a apeluje na ochranu šimpanzů i dalších primátů. Měly by tomu napomoci i moderní technologie a výzkumné metody.

Vědci potvrdili existenci dosud nepopsané guerézy z konžských pralesů. Za posledních 75 let jde o teprve pátého nově popsaného afrického primáta.

Černá opička s výrazně růžovooranžovým zbarvením v obličeji, kterou měli vědci v hledáčku už od roku 2008, je oficiálně novým živočišným druhem. Jmenuje se gueréza konžská a v hustých pralesích se ráda schovává v korunách stromů.

Obří stoličky nalezené v čínských lékárnách odhalily existenci tvora, který neměl mezi primáty obdoby. Gigantopithecus byl největším lidoopem všech dob, přesto ho nepřemohli predátoři ani lidé.

Zoo Ostrava chová kriticky ohrožené lemury širokonosé od roku 2023. Tato vzácná poloopice žije výhradně na Madagaskaru. Díky úspěšnému fungování záchovného programu se však populace v lidské péči postupně rozrůstá.

Zoologická zahrada v Plzni slaví další chovatelský úspěch. Na svět tam přišlo mládě guerézy angolské. Šestitýdenní sameček dostal jméno Tano. Zahrada chová tyto opice s nápadnou černobílou srstí od roku 1998. Od té doby se tam narodilo už 13 mláďat.

Co mají společného děti, šimpanzi a orangutani? Všichni se smějí, když je někdo lechtá.

Více než čtyřicet let vědci předpokládali, že primáti vznikli v teplých tropických lesích. Studie publikovaná v srpnu 2025 v prestižním PNAS tento obraz obrací: nejstarší primáti nejspíš žili v chladné, sezónní Severní Americe.

Zoo Brno ve vedrech ochlazuje některá zvířata sprchami i takzvanými ledovými dorty. Dostávají je lední medvědi, ale třeba i primáti. Péče obecně se v době veder nejvíce mění u druhů ze severních oblastí. ČTK to řekl mluvčí zoo Jan Bedřich. Také o víkendu Česko čekají horké dny, na jihu Moravy meteorologové na neděli předpovídají až 40 stupňů Celsia.

Zoo Brno ve vedrech ochlazuje některá zvířata sprchami i takzvanými ledovými dorty. Dostávají je lední medvědi, ale třeba i primáti. Péče obecně se v době veder nejvíce mění u druhů ze severních oblastí.

Ostravská zoologická zahrada rozšířila své expozice o vzácného obyvatele – poloopici loriho šedého. Desetiletý samec, který do Česka doputoval z nizozemské zoo v Rotterdamu, je nyní k vidění v pavilonu Wanderu.

Ostravská zoologická zahrada získala nového obyvatele. Je jím lori šedý, druh poloopice, který se ve volné přírodě vyskytuje v Indii a na Srí Lance. Jeho početnost ale dlouhodobě klesá. Zoo Ostrava získala desetiletého samce z Rotterdamu. Na samičku si ale bude muset ještě počkat.

Medúza velká sotva jako nehet, jejíž jed dokáže vyvolat nesnesitelnou bolest, jediný jedovatý primát na světě nebo had, který má v jediném uštknutí dost jedu na zabití až stovky lidí....

Bornejští orangutani nemají většího nepřítele, než je had. O to dojemněji působí gesto orangutaní samice, která se sklonila k vodě plné nebezpečných krajt mřížkovaných, aby z ní vytáhla člověka.

V africkém pralese žije opice, kterou nelze zaměnit s žádným jiným zvířetem. Mohutný mandril kombinuje nápadné barvy, obrovské špičáky a složitou společnost, v níž rozhoduje síla i postavení.

Na Ostrově lemurů v pražské zoo mají nové obyvatele. K lemurům kata se přistěhovali variové bělopásí, kteří si podle chovatelů na nové prostředí rychle zvykli a se svými sousedy vycházejí bez problémů. Návštěvníci mohou skupinu madagaskarských primátů pozorovat společně hned u hlavního vchodu do areálu.

Ostrov lemurů v Zoo Praha má překvapivé nové obyvatele! K oblíbeným lemurům kata se do průchozí expozice u hlavního vchodu nastěhoval kriticky ohrožený madagaskarský primát, vari bělopásý. Zjistěte, jak probíhá soužití těchto unikátně fotogenických zvířat.

Představa, že konzumace alkoholu je čistě lidským vynálezem, bere v posledních letech za své. Zdá se, že kvašené ovoce a z něj plynoucí opojení vyhledávají i naši nejbližší příbuzní, tedy šimpanzi.

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.

Společné soužití lemurů kata a váriů bělopásých v pražské zoo je realitou. Po pečlivém procesu seznamování, kdy si zvířata na sebe postupně zvykala, obě skupiny nyní obývají expozici Ostrov lemurů bez jediného problému.

Něžný čumáček, velké oči, heboučká srst... Vypadá jako úplně živý plyšák. Rozhodně ale není na mazlení. Kdo by to byl řekl, že je to jediný toxický primát na planetě.

Z ostravské zoologické zahrady ve středu utekl samec lemura kata. Zoo žádá veřejnost, aby případný výskyt nahlásila. Lidé by se ale neměli pokoušet zvíře sami odchytit, sahat na něj nebo ho krmit. Mohl by je pokousat.

Z ostravské zoo utekl jeden lemurů kata, informovala ve středu zoologická zahrada na facebooku. Lidé se nemají snažit zvíře odchytit, ale zavolat na telefonní…

Ostravská zoologická zahrada slaví historický úspěch, který nemá ve světě obdoby. Tamní tlupa hulmanů posvátných se rozrostla o deset mláďat a celkově čítá už 39 členů. Podívejte se, jak tito fascinující primáti žijí v unikátním výběhu Čitván.

Paraziti se mezi lidmi, psy a volně žijícími primáty přenášejí častěji, než se dosud myslelo. Výzkum Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a brněnské Masarykovy univerzity ukazuje, že v tropických lesích Středoafrické republiky sdílejí lidé a zvířata stejné typy infekcí. Jejich studie radí, jak proti nim bojovat.

Na první pohled vypadají jako plyšová zvířata. Velké oči, pomalé pohyby a klidný výraz. Jenže outloňové jsou ve skutečnosti noční primáti s jedovatým kousnutím a životem, který je mnohem drsnější, než se zdá.

Zoo Praha má nový přírůstek mezi vzácnými primáty. Mládě chápanů můžete pozorovat přímo v expozici – a stojí to za to.

Bez drápů a bez síly, přesto ne bez šance. Lemur kata spoléhá na to, že si nebezpečí všimne dřív, než bude pozdě. V případě potřeby se ve skupině dokáže postavit i nebezpečné fose.

Lidoopi dokážou víc, než si vědci ještě nedávno připouštěli.

Kameraman Dieter Plage se v džungli pohyboval, jako by se v ní narodil. Když na jeho tým během natáčení zaútočil rozzuřený samec gorily, Plage zachoval klid a duchapřítomně začal obírat bobule z keřů.

Olomoucká zoo přivítala loni ve svých řadách nového samce kočkodana husarského. Hned rok na to vítají na Svatém Kopečku nové mládě. Nejrychleji běhající primáty chová Zoo Olomouc od roku 2003. Chovatelé od té doby přivedli na svět 24 mláďat.

Kočkodani, nejrychleji to běhající primáti planety, v loňském roce přivítali nového člena, chovného samce původem z Makedonie. Nic sice nesliboval, ale konal.

V berlínské zoologické zahradě oslavila v pondělí 13. dubna 69. narozeniny zřejmě nejstarší gorila na světě. Samice Fatou se do německé metropole dostala v roce 1959 a datum jejího narození bylo stanoveno na 13. dubna 1957. Její zdravotní stav již není nejlepší, ale pořád se ještě zvládne pohybovat bez pomoci.

Je zvláštní, nepřehlédnutelný a trochu nepochopený. Kahau nosatý patří k nejvýraznějším zvířatům Bornea - a zároveň k těm, která z něj pomalu mizí.

Nový fosilní nález z Egypta naznačuje, že kolébka lidoopů mohla ležet severněji, než jsme si dosud mysleli.

Zoo Chleby hlásí radostnou novinku. V uplynulých dnech se zde narodila malá opička gueréza, která na první pohled zaujme neobvyklou bílou srstí.

Lidé a lidoopi sdílejí většinu DNA. Přesto my stavíme vesmírná plavidla, zatímco oni pouze žvýkají listí. Jaká obyčejná věc nastartovala naši evoluci?

V pralesích Ghany a Pobřeží slonoviny žije jeden z nejvzácnějších primátů naší planety: kočkodan Rolowayův. Tento druh s nápadným vousem je symbolem mizející africké přírody a jeho osud je nejistý. V přírodě už jich žije méně než dva tisíce.

S východem slunce uslyšíte v asijských deštných pralesech zvuk, který je slyšet až na kilometr a půl. Nejsou to ptáci, ale giboni. Primáti, kteří se evolučně velmi podobají lidem.

Chovatelé z hodonínské zoo si všimli kazu, který měl opičák mangabej rudohlavý na předním zubu. Vyšetření v narkóze odhalilo větší poškození chrupu, veterináři proto následně museli hned dva zuby odstranit.

Západní povodí Amazonky je domovem mnoha nejrůznějších opic. Uakari šarlatolící, který patří mezi takzvané ploskonosé opice Nového světa, však představuje naprostý vizuální i evoluční unikát. Jeho vzhled může na nepřipraveného pozorovatele působit až trochu děsivě.

V průběhu lidské evoluce umožnilo používání nástrojů našim předchůdcům mimo jiné lov větší zvířecí kořisti, kdy konzumace na energii bohatého masa vedla ke zvětšení jejich mozků. Ovšem používání nástrojů není jen doménou lidí.

Člověk je jediným primátem s bradou. Unikátní část těla ale vznikla jako vedlejší produkt evoluce, jak nově zjistili američtí antropologové z Univerzity v Buffalu. Náhodný vývojový prvek přirovnali například k prostoru pod schodištěm, který vzniká, ačkoliv nemá žádný účel.

Kdo taky často prokrastinuje nad videi roztomilých koťátek či opiček, které se nechají dobrovolně pomazlit nebo podrbat za ouškem? Jestli i zvířata sdílejí stejné nadšení při lidském dotyku, nám odpoví Ondra.

Nártouni filipínští jsou na první pohled úžasná stvoření. Drobní primáti ale nejsou pozoruhodní jen kvůli svému vzezření. Za povšimnutí bezpochyby stojí jejich až pětimetrové skoky, ultrazvuková komunikace, ryze masitá strava a fakt, že aktivní podnikavý duch drobných poloopic jen těžce snáší zajetí.