René Neděla

Tlak na státní rozpočet roste ze všech stran. Ještě v roce 2020 stačilo veřejnému sektoru na zaplacení všech účtů za energie 21 miliard korun. Loni už to bylo výrazně více, stát, kraje a obce v součtu uhradily 37 miliard.

Tlak na státní rozpočet roste ze všech stran. Ještě v roce 2020 stačilo veřejnému sektoru na zaplacení všech účtů za energie 21 miliard korun. Loni už to bylo výrazně více, stát, kraje a obce v součtu uhradily 37 miliard.

Konec uhlí v tuzemsku se blíží. Společnost Sokolovská uhelná by už nyní uzavřela své elektrárny, kdyby nesloužily i k výrobě tepla, řekl České televizi předseda dozorčí rady společnosti Pavel Tomek. Odstavení zdrojů předpokládá v příštích letech. Minulý týden oznámil zavření svých uhelných provozů majitel skupiny Sev.en Pavel Tykač.

Tykačovy elektrárny vyrábí přes desetinu elektřiny v Česku. Pokud by se země bez nich neobešla, stát začne jejich provoz dotovat.

Chceme podpořit výstavbu nových plynových elektráren, abychom zvýšili spolehlivost dodávek elektřiny. Tak lze jednou větou shrnout žádost, kterou poslala Evropské komisi k posouzení česká vláda. Komise teď vyzývá zájmové skupiny, ať se k českému záměru vyjádří. Vlády jiných zemí, energetické společnosti, podnikatelské svazy či spotřebitelské a ekologické organizace.

Rostoucí náklady na energie i tlak na snižování spotřeby v soukromém i veřejném sektoru nutí organizace hledat cesty k energetickým úsporám. Jednou z možností, která se díky kombinaci investic a dosažených úspor prosazuje čím dál více, jsou projekty EPC (Energy Performance Contracting).

Rostoucí náklady na energie i tlak na snižování spotřeby nutí nemocnice a další zdravotnická zařízení hledat cesty k energetickým úsporám. Jednou z možností, která se díky kombinaci investic a dosažených úspor prosazuje čím dál více, jsou projekty EPC (Energy Performance Contracting).

Rostoucí náklady na energie i tlak na snižování spotřeby v soukromém i veřejném sektoru nutí organizace hledat cesty k energetickým úsporám. Jednou z možností, která se díky kombinaci investic a dosažených úspor prosazuje čím dál více, jsou projekty EPC (Energy Performance Contracting).

Flotila současných dvanácti biometanových stanic se má do roku 2030 rozrůst na zhruba stovku a produkce biometanu má být oproti dnešku skoro dvacetinásobná. Potenciál metanu na globálním oteplování je přibližně 28krát vyšší než u CO2.

Česko je připravené na zimu. Plynové zásobníky jsou podle ministerstva průmyslu a obchodu aktuálně naplněné zhruba z 96 procent, tedy ještě více, než byly loni ve stejném čase. To odpovídá 3,3 miliardy kubíků plynu. Ačkoliv by toto množství vydrželo při průměrné spotřebě asi na půl roku, v zimním období se využití výrazně zvyšuje. Plyn by tak vystačil jen na devadesát dnů, a to jak pro domácnosti, tak pro průmysl.

Na bioplyn i biometan netrpělivě čeká sektor dopravy i vytápění, zatím se ale bioplynkařům spíše hází klacky pod nohy.

Flotila současných dvanácti biometanových stanic se má do roku 2030 rozrůst na zhruba stovku, a produkce biometanu má být oproti dnešku skoro dvacetinásobná. Aby Česká republika splnila stanovené cíle ve výrobě této ekologické alternativy dováženého zemního plynu, neobejde se bez rozumného nastavení

Hlavní výhody i nevýhody kogeneračních jednotek popíší během konference odborníci z různých sektorů. Dny kogenerace se uskuteční 21. a 22. října.

Němci i Poláci už je mají, teď přichází jejich čas i v Česku. Řeč je o záložních elektrárnách na zemní plyn. Státní podporu pro elektrárny, které budou připraveny v záloze a budou startovat v případě potřeby, chce ministerstvo průmyslu a obchodu vysoutěžit v příštím roce.

Přemýšlíte-li o účinném a komfortním vytápění domácnosti, tepelná čerpadla bezpochyby okupují přední příčky vašeho seznamu. Nejste sami. Lidé si je s oblibou pořizují do novostaveb i starších rodinných domů, poněvadž patří k nejúspornějšímu topení dostupnému na trhu.

Další velké výpadky proudu nehrozí, říká René Neděla, vrchní ředitel sekce energetiky ministerstva průmyslu a obchodu.

Poslanecká sněmovna schválila novelu energetického zákona LEX Plyn, jejímž cílem je urychlit výstavbu plynových elektráren a posílit energetickou bezpečnost Česka. Prezident Petr Pavel novelu ve čtvrtek odpoledne podepsal. Novela vznikla na základě politické a odborné shody a reaguje na postupný odklon od uhelných elektráren. Plyn má v nadcházejících dekádách sloužit jako přechodný, ale nezbytný zdroj v rámci transformace směrem k jádru a obnovitelným zdrojům.

Majitelé bioplynových stanic nemají zrovna klidné spaní. V nejbližších letech mnoha z nich skončí dvacetileté období, ve kterém pobírali zvýhodněné výkupní ceny elektřiny. Ochota státu podporovat další provoz bioplynek je v současné podobě omezená. Vláda preferuje jejich rekonstrukci na výrobu biometanu, k nelibosti mnoha investorů.

Tentokrát to nebyl střet mezi vládním a opozičním táborem. Na opačném konci stolu – fyzicky i názorově – se ocitli dva vlivní členové hnutí STAN. Na jedné straně ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček, na druhé předseda senátního výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Miroslav Plevný.

Výstavba paroplynových elektráren s podporou státu či delší provoz uhelných bloků v případě energetické nouze? Tato témata dnes pozornost senátorů z podvýboru pro energetiku a dopravy nevyvolala. Dotazy padaly na jiná témata. Třeba na budoucí osud bioplynových stanic a podobu chystaných kontrol ziskovosti solárních elektráren.

Představa, že Česko jen tak doveze chybějící elektřinu levně z okolních zemí, je mylná. Levnou elektřinu dovážet lze, ale jen v některých denních hodinách. Hlavně v době, kdy Německo a Polsko mají přebytek výroby z větrných a solárních elektráren.

Topná sezona končí a skoro dva miliony domácností dostávají vyúčtování za dálkově odebrané teplo v roce 2024. Mnohé si už předloni, kdy energie nejvíc zdražily, zvýšily zálohy. Na účtech tak i kvůli aktuálně klesajícím cenám nacházejí přeplatky. Až pětina uživatelů ústředního topení ale musí naopak doplácet. Vyúčtování za energie by si lidé měli vždy dobře zkontrolovat. A pokud s ním nesouhlasí, mohou jej reklamovat u distributora.

Evropská směrnice o energetické náročnosti budov zakazuje vytápění fosilními palivy, tedy i zemním plynem, od roku 2040. Je tento termín závazný? Nestane se podobným symbolem odporu proti EU jako zákaz spalovacích motorů?

Zákaz topení zemním plynem by v EU měl platit od roku 2040. České ministerstvo průmyslu však tvrdí, že tento termín není závazný.

Pokud chce Česko začít plnit evropské cíle o bezemisních budovách, musí v následujících letech přidat. Potřebnou rekonstrukcí například neprošla zhruba polovina rodinných domů. Stát nyní hledá cestu, jak dohody naplnit a také jak podnítit majitele starších budov k jejich renovacím. Stavební firmy ale varují, že na trhu může chybět dostatek pracovníků.

Nové domy by postupně měly vznikat v bezemisním standardu. Počítá s tím unijní směrnice o energetické náročnosti budov. Bude se týkat i těch stávajících, ale ne tak přísně, a ministerstvo průmyslu chce při úpravách legislativy brát ohled na české podmínky. Právě budovy přitom spotřebují čtyřicet procent energie. Na jejich renovace má jít do konce dekády z různých zdrojů asi 200 miliard korun.

Tisíce lidí v Chodově na Karlovarsku zůstávají v nejistotě kvůli dodávkám tepla. To odebírají od společnosti, která na to ale nemá rozhodnutím soudu licenci. Jenže společnost nechce teplovody předat městské firmě a tamní samosprávy jsou bezradné. Když se o případ začali zajímat naši reportéři, začali situaci řešit jak tamní poslanci, tak hejtmanka.

Česko řeší problém s takzvanými fény, které bez užitku maří elektřinu. Ministerstvo průmyslu a obchodu plánuje jejich zákaz. Návrh je součástí schvalované novely energetického zákona lex plyn. Podle některých expertů je pět minut po dvanácté a problém vymizí i díky umožnění akumulace, velkokapacitním bateriím a dalším alternativním způsobům, jak vyrovnávat síť. Loni provozovatelé zařízení inkasovali miliony za spotřebu přebytečné energie, aniž by ji efektivně využili. Teplo vypouští do ovzduší.

Výroba elektřiny z uhlí poměrně rychle skončí. Může se ale stát, že uhelné elektrárny bude i přes ekonomickou nevýhodnost nezbytně nutné pro zachování dodávek domácnostem a firmám využít. Na to se stát připravuje v novele energetického zákona.

Senátoři z Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu navrhují z novely energetického zákona, známé jako Lex OZE 3, vyškrtnout kontroverzní přílepky, které do zákona na poslední chvíli protlačilo ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou.

Vysočina disponuje druhým největším větrným potenciálem v Česku, na jejím území by mohly vyrůst desítky až nižší stovky větrných elektráren. Obnovitelné zdroje jsou navíc zásadní pro udržení průmyslu v regionu.

Zrychlené povolovací procesy umožní rozvoj výstavby tolik potřebných velkých obnovitelných zdrojů. Pokud by je Česko i nadále brzdilo, může přijít o klíčové průmyslové společnosti.

Rozhodnutí Sněmovny o krácení dotací solárnímu byznysu přivede do problémů tisíce firem. Řekl to výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. Novela podle něj v sektoru zanechala „pachuť“ a může zkomplikovat i ambice státu navýšit podíl obnovitelných zdrojů. Nově zavedené kontroly firmy prý odradí od dalších výstaveb. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) hledá řešení, uvedl ve vysílání vrchní ředitel sekce energetiky rezortu René Neděla.

Zatím není jasné, jak dlouho bude trvat přerušení dodávek ruské ropy ropovodem Družba, k němuž došlo včera. Ani kdyby trvalo déle, cen pohonných hmot v České republice se to nedotkne, už jednou byly dodávky přerušeny na dva měsíce a situaci na trhu to neovlivnilo. Situace ale může usnadnit zvýšení kapacity ropovodu TAL, který pokryje celou potřebu Česka, řekl Novinkám vrchní ředitel sekce energetiky ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla.

Spor o chytrý měřák elektřiny, který lidem umožňuje využívat levnější proud a částečně si tak snížit náklady, se opět dostal do Sněmovny. Přístroj je totiž podle některých poslanců stále nesmyslně drahý. Snížení jeho ceny přitom sliboval i Josef Síkela ještě coby ministr průmyslu v době, kdy se schvalovalo zastropování cen energií.

Česko začalo čerpat plyn ze zásobníků skoro o měsíc dřív než loni. Minulá topná sezona byla totiž extrémně teplá a dvě třetiny domácností díky tomu dostávají zpět přeplatky na energiích. Letos se to už opakovat nemusí.

V poslední době se v médiích objevují zprávy o předčasném odchodu od uhlí v ČR. Původně se předpokládal konec okolo roku 2033, nicméně v současnosti se mluví dokonce o roce 2028. Hlavním důvodem je, že uhlí se provozovatelům zkrátka nevyplatí. To může vyvolávat obavy o zajištění bezpečnosti dodávek tepla a elektřiny.  

Německé ministerstvo hospodářství uvedlo, že o rezervaci možných kapacit toku plynu rozhodují příslušné plynárenské a tranzitní společnosti. Reagovalo tak na nedávné obvinění českého ministra průmyslu Jozefa Síkely (STAN), že si Německo hromadí plyn určený Česku, a to v době, kdy se země snaží zbavit energetické závislosti na Rusku.

Česko čeká v nadcházejících letech v energetice velmi důležitá etapa. Její směr nastínilo už únorové zveřejnění aktualizace klíčového strategického dokumentu ministerstva průmyslu a obchodu. V energetické koncepci a energeticko-klimatickém plánu totiž stát počítá s odklonem od uhlí a s postupným posilováním jaderných zdrojů a obnovitelných zdrojů energie. Cíle obou dokumentů počítají také s výstavbou nových jaderných zdrojů, o níž usilovaly společnosti EDF z Francie a KHNP z Jižní Koreje. Vláda ve středu oznámila, že vybrala pro dostavbu Dukovan KHNP.

Chytré elektroměry a komunitní energetika pomohou odběratelům snížit účty za energie. Podle Reného Neděly z Ministerstva průmyslu a obchodu je jejich zavedení revoluční změnou v tuzemské energetice.

Poslanci poprvé jednali o změnách energetického zákona, přichystaných proti překotnému útlumu uhlí. Když některá elektrárna zavře moc brzy, stát ji svěří konkurenční firmě a bude provoz dotovat. Paragrafy se ale mohou ještě měnit.

Praha - Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravilo soubor opatření pro zajištění bezpečnosti dodávek energií i pro případ rychlého útlumu uhelných zdrojů. Podle úřadu zajistí bezpečnost dodávek elektřiny a tepla i v případě nejrizikovějších scénářů vývoje energetiky v Česku. Opatření, která počítají s tím, že ČR bude v budoucnu po určitou dobu více elektřiny dovážet než vyvážet, dnes projednala vláda. Na tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Realistický scénář podle ministerstva počítá s útlumem uhelných zdrojů do roku 2030, kritický scénář do roku 2027.

Česká republika získala od Evropské komise schválení pro významný program státní podpory zaměřený na modernizaci energetických zdrojů. S celkovým rozpočtem 3,2 miliardy eur (75 miliard korun) se plánuje podpora nových a modernizovaných elektráren umožňujících kombinovanou výrobu elektřiny a tepla.

Od 1. července 2024 mají osoby, které jsou kvůli svému zdravotnímu stavu závislé na dodávce elektřiny, nárok na záruku nepřetržité dodávky.

Nově připojované fotovoltaiky a další zdroje, komunitní energetika, nabíjení elektromobilů ze sítě. To vše vytváří a bude vytvářet stále větší nároky na přenosovou a distribuční soustavu, která na takový nápor není připravena. Její provozovatelé proto do ní budou už letos investovat o jedenáct miliard korun více než v předchozích letech. Celkový účet jde ovšem do stamiliard.

Proč se v ČR nestaví nové plynové zdroje? Je česká síť připravena na dovoz elektřiny? A jak v kombinaci s obnovitelnými zdroji postavit jádro?

Investice do dekarbonizace, tedy snižování uhlíkové stopy tuzemského průmyslu, vyjdou do roku 2030 přibližně na 3,5 bilionu korun. Většinu peněz by měli zajistit soukromí investoři, stát proto musí pro ně rychle zajistit stabilní investiční prostředí. Na odborné debatě o vývoji energetiky v ČR to uvedl vrchní ředitel sekce ochrany klimatu ministerstva životního prostředí (MŽP) Petr Holub. Spolu s dalšími experty se shodl na tom, že dekarbonizace je nevratný proces, který nezastaví ani případné politické změny.

Investice do dekarbonizace, tedy snižování uhlíkové stopy tuzemského průmyslu, vyjdou do roku 2030 přibližně na 3,5 bilionu korun. Většinu peněz by měli zajistit soukromí investoři, stát proto musí pro ně rychle zajistit stabilní investiční prostředí.

Data Českého statistického úřadu ukázala, že dovoz ruského plynu do Česka vzrostl na 62 procent. Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) je ale důležité, že na ruském plynu nejsme závislí. Vrchní ředitel sekce energetiky jaderných zdrojů René Neděla podotkl, že nelze stoprocentně určit, kolik ruského plynu do Česka doteklo. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) prohlásil, že je pokrytecké, když vláda tvrdila, že se zbavila ruského plynu a přitom do Česka stále proudí.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vypracovalo dokument, který má nasměrovat českou energetiku do příštích let. Prioritou je i odchod od uhlí. Na otázku, jak udržet uhelné zdroje ve hře dostatečně dlouho, ale koncepce neodpovídá.

Jak účinně nastavená je nová pomoc státu pro firmy s vysokou spotřebou energie? Jak bude rektor Vysoké školy ekonomické postupovat dál po odvolání děkana Ševčíka? A požádaly skutečně katarské úřady vedení Hamásu, aby nadále hledalo útočiště jinde v arabském světě?

Je vhodné omezit hlasovací práva členů energetických společenství, nebo ne? To je nejcitlivější a nejvíce diskutované téma při schvalování aktuální novely energetického zákona v poslanecké sněmovně. Vrchní ředitel sekce energetiky a jaderné energetiky na ministerstvu průmyslu a obchodu René Neděla se domnívá, že zde omezení má být.

Ministerstvo průmyslu a obchodu dokončilo dlouho očekávaný návrh Národního klimaticko-energetického plánu (NKEP) a předalo jej do mezirezortního připomínkového řízení. Návrh počítá s rychlým odklonem od fosilních paliv a masivním růstem fotovoltaiky. Ale ani to ekologickým organizacím nestačí, návrh považují za příliš konzervativní a nedostatečný.

Bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii pro Česko má zajistit aktualizovaný Vnitrostátní klimaticko-energetický plán. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ho spolu s ministerstvem životního prostředí (MŽP) poslalo do mezirezortního připomínkového řízení. Plán má také podpořit výzkum a inovace prostřednictvím přilákání investic, uvedly dnes ministerstva v tiskové zprávě.

Ministerstvo průmyslu a obchodu odeslalo na vládu návrh, ať stát i během roku 2024 platí všechny dodatečné náklady spojené s výkupem elektřiny z obnovitelných zdrojů a některých tepláren. Celkem se jedná o částku 36 miliard korun. Lidé ani firmy by tyto vícenáklady, podobně jako v letošním roce, neměli hradit v cenách elektřiny.

Podoba nové Státní energetické koncepce se už začíná pomalu rýsovat. Ve hře jsou dva scénáře. Zatímco první počítá s rychlou a masivní výstavbu jaderných reaktorů a upozaďuje obnovitelné zdroje, druhý můžeme označit za jaderně-obnovitelný. Počítá totiž jak s novými reaktory, tak s boomem zelené energetiky.

S platností od počátku července se stal vrchním ředitelem sekce Evropské unie a zahraničního obchodu na ministerstvu průmyslu a obchodu David Müller. Ministr Jozef Síkela tak obsadil jednu z klíčových úřednických pozic. Stále však není jasné, kdo povede sekci energetiky a kdo obsadí již půl roku volné místo v Radě Energetického regulačního úřadu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu má ambiciózní plány ohledně rozvoje větrných elektráren u nás. Jenže zůstávají zatím jen na papíře. Projekty se nedaří realizovat a lidé si „větrná monstra“ nepřejí.

V druhém pololetí minulého roku se ceny plynu v Česku meziročně zvedly nejvíce ze všech zemí v Evropě. Oproti tomu nejnižší nárůst zaznamenalo Slovensko. Uvádí evropský statistický úřad Eurostat. V Česku byla průměrná cena elektřiny druhá nejvyšší. „Myslíme si, že se jedná o chybu ve vykazování a ten nárůst nebyl tak výrazný jak Eurostat zveřejňuje,“ říká zástupce vrchního ředitele ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla.

Stát podpoří rozvoj vytápění z obnovitelných zdrojů energie částkou zhruba 9,5 miliardy Kč. Český program notifikovala Evropská komise. Peníze by měly směřovat hlavně na instalaci nových výroben tepla z obnovitelných zdrojů využívající biomasu. Vzniknout by měly kapacity s celkovým výkonem kolem 345 megawattů (MW), informovalo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).