René Neděla

Ministerstvo průmyslu a obchodu se pokouší zachránit pověst biopaliv tím nejjednodušším způsobem – přejmenováním. Pohonné hmoty s biosložkou nemají mezi českými řidiči dobrou pověst a řada z nich se jim raději vyhýbá. Podle vrchního ředitele sekce energetiky MPO Reného Neděly může změna označení na čerpacích stanicích odstranit psychologickou bariéru. Inspiraci hledá ministerstvo v jižní Evropě, kde stejný produkt přejmenovali na "zero diesel". Skutečný problém ale není v názvu, nýbrž v tom, že česká veřejnost biopalivům prostě nevěří.

Na veřejné projednání návrhu oblastí pro zóny k rychlejší výstavbě obnovitelných zdrojů energie v Česku přišlo v pátek několik stovek lidí. Akce trvala téměř 12 hodin, skončila krátce před 22:00. Úředníci z několika ministerstev během dopoledne představili detaily dokumentu a jeho zpracování, odpoledne pak odpovídali na desítky dotazů veřejnosti. Drtivá většina účastníků záměr kritizovala jako nesmyslný, debata tak byla místy velmi rušná a plná emocí, obešla se ale bez výraznějších excesů.

Energetický balíček pro občany – cenově dostupná energie pro všechny. Tak se jmenuje koncepční materiál, který vypracovala Evropská komise a který cílí na snížení koncových cen elektřiny pro domácnosti. Na první pohled chvályhodný záměr však žádné velké nadšení mezi českými státními úředníky a politiky nevyvolává.

Česká republika v květnu vypíše první aukci na provozní podporu biometanu. Uspějí v ní ti, kteří nabídnou nižší cenu oproti konkurenci. Již letos chce stát podpořit vznik zařízení s produkcí 90 milionů metrů krychlových „zeleného“ plynu ročně, upozornil vrchní ředitel sekce energetiky ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla.

Končící topná sezóna byla náročnější než ta předchozí, spotřeba plynu v domácnostech stoupla o desetinu. Na účtech se to ale příliš neprojevilo – ceny plynu klesaly. To se však změnilo po útoku Spojených států a Izraele na Írán koncem února, od té doby plyn na burze výrazně zdražil.

Zelená transformace už není pro Evropu jen ekologickým projektem, ale klíčovým pilířem obrany a bezpečnosti. Ministři zahraničí sedmadvacítky potvrdili strategický obrat. Odklon od fosilních paliv je jedinou cestou, jak se zbavit zranitelnosti vůči Rusku či krizi v Hormuzském průlivu.

Pohonné hmoty s přidanou biosložkou řidiči někdy odmítají tankovat z obav, že mohou poškodit motory jejich vozů. Odborníci na konferenci České justice a Ekonomického deníku s názvem Právo a energetika se ale shodli na tom, že tento strach nemá opodstatnění. The post Biopaliva se přejmenují, plánuje ministerstvo. Mají tady špatný zvuk appeared first on Česká justice.

Pohonné hmoty s přidanou biosložkou řidiči mnohdy odmítají tankovat z obav, že mohou poškodit motory jejich vozů. Odborníci na konferenci Ekonomického deníku a České justice Právo a energetika se ale shodli na tom, že tento strach nemá opodstatnění. Některé státy jižní Evropy proto přistupují ke změně názvů paliv na čerpacích stanicích, aby psychologický efekt odrazily.

Biopaliva jsou nyní levnější než nafta, přesto Česko bez jasného plánu jejich využití evropské emisní cíle v dopravě nesplní. Na konferenci České justice a Ekonomického deníku Právo a energetika to zdůraznil šéf regulace společnosti Orlen Unipetrol Jakub Iwanowski. The post Bez více biopaliva se neobejdeme. Vodík je extrémně drahý, říká šéf Orlen Unipetrolu appeared first on Česká justice.

Biopaliva jsou dnes levnější než nafta, přesto Česko bez jasného plánu jejich využití evropské emisní cíle v dopravě nesplní. Na konferenci Ekonomického deníku a České justice Právo a energetika to zdůraznil šéf regulace společnosti Orlen Unipetrol Jakub Iwanowski.

Zásoby plynu v Česku se dál ztenčují. Podle ministerstva průmyslu a obchodu jsou nádrže naplněné asi ze čtrnácti procent, loni touto dobou tam bylo 25 procent suroviny. Na rozdílu se podepsalo předchozí chladnější počasí a teď už také cena. Plyn je kvůli válce na Blízkém východě výrazně dražší. Obchodníci proto s plněním rezervoárů na další sezonu vyčkávají, přitom v dubnu s tím už obvykle začínají.

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.

Nejméně 18 změn zákonů letos předloží ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček na jednání vlády. Z toho polovinu hned v únoru. Mezi tyto rychlé body patří transpozice evropské směrnice o energetické náročnosti budov nebo další novela energetického zákona, jejímž cílem je zlepšení ochrany před manipulací s energetickým trhem.

Ministři nové vlády se pustili do personálních změn na svěřených úřadech. Někdy v této souvislosti padá i termín čistka. Není to však případ ministerstva průmyslu a obchodu, kde staronový šéf Karel Havlíček (ANO) provedl zatím jen dílčí změny. Tou nejviditelnější je příchod nových politických náměstků.

ROZHOVOR: Podnikatel Pavel Tykač oznámil, že ukončí výrobu ve svých uhelných elektrárnách Počerady a Chvaletice. Náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla, který má na starosti právě energetiku, vysvětluje, že se na tuto situaci úřad připravoval. Obhajuje i to, proč některé analýzy nakonec tak úplně nevycházejí.

Do energeticky úsporných projektů se zaručeným výsledkem, neboli EPC projektů, se pouští hlavně veřejný sektor. Velký potenciál ve snižování spotřeby energií je přitom také v průmyslu či jinde v soukromé sféře, upozornil Filip Ovčačík, obchodní ředitel společnosti Advance Energo ze skupiny Veolia, během vystoupení na konferenci Právo, EPC a úspory.

Do energeticky úsporných projektů se zaručeným výsledkem, neboli EPC projektů, se pouští hlavně veřejný sektor. Velký potenciál ve snižování spotřeby energií je přitom také v průmyslu či jinde v soukromé sféře, upozornil Filip Ovčačík, obchodní ředitel společnosti Advance Energo ze skupiny Veolia, během vystoupení na konferenci Právo, EPC a úspory.

Česko dohání deficit ve větrné energetice – letos se uskutečnil rekordní počet místních referend o větrnících. S jejich instalací ve své obci ale dlouhodobě souhlasí pouze kolem 40 procent lidí. S větrnou energií jsou spojené i různé dezinformace a fámy. Obnovitelné zdroje se dle odborníků také stále více stávají i cílem dezinformačních kampaní Ruska, které nemá zájem na jejich rozvoji. Stát ve snaze větrnou energetiku rozvíjet pak naráží někdy i na odpor krajů, informovali Reportéři ČT. O tématu natáčel Tomáš Vlach.

Snižování energetické náročnosti budov běží v Česku pomalým tempem. Vrchní ředitel sekce energetiky na ministerstvu průmyslu a obchodu René Neděla proto očekává, že budeme muset otevřít debatu o přísnější regulaci. Konkrétně o povinných úsporách, za které ponesou odpovědnost dodavatelé energií, řekl Neděla během vystoupení na konferenci Právo, EPC a úspory. The post Maďarsko náš vzor? V oblasti energetických úspor by inspirovat mohlo appeared first on Česká justice.

Snižování energetické náročnosti budov běží v Česku pomalým tempem. Vrchní ředitel sekce energetiky na ministerstvu průmyslu a obchodu René Neděla proto očekává, že budeme muset otevřít debatu o přísnější regulaci. Konkrétně o povinných úsporách, za které ponesou odpovědnost dodavatelé energií, řekl Neděla během vystoupení na konferenci Právo, EPC a úspory.

Tlak na státní rozpočet roste ze všech stran. Ještě v roce 2020 stačilo veřejnému sektoru na zaplacení všech účtů za energie 21 miliard korun. Loni už to bylo výrazně více, stát, kraje a obce v součtu uhradily 37 miliard.

Tlak na státní rozpočet roste ze všech stran. Ještě v roce 2020 stačilo veřejnému sektoru na zaplacení všech účtů za energie 21 miliard korun. Loni už to bylo výrazně více, stát, kraje a obce v součtu uhradily 37 miliard.

Konec uhlí v tuzemsku se blíží. Společnost Sokolovská uhelná by už nyní uzavřela své elektrárny, kdyby nesloužily i k výrobě tepla, řekl České televizi předseda dozorčí rady společnosti Pavel Tomek. Odstavení zdrojů předpokládá v příštích letech. Minulý týden oznámil zavření svých uhelných provozů majitel skupiny Sev.en Pavel Tykač.

Tykačovy elektrárny vyrábí přes desetinu elektřiny v Česku. Pokud by se země bez nich neobešla, stát začne jejich provoz dotovat.

Chceme podpořit výstavbu nových plynových elektráren, abychom zvýšili spolehlivost dodávek elektřiny. Tak lze jednou větou shrnout žádost, kterou poslala Evropské komisi k posouzení česká vláda. Komise teď vyzývá zájmové skupiny, ať se k českému záměru vyjádří. Vlády jiných zemí, energetické společnosti, podnikatelské svazy či spotřebitelské a ekologické organizace.

Rostoucí náklady na energie i tlak na snižování spotřeby v soukromém i veřejném sektoru nutí organizace hledat cesty k energetickým úsporám. Jednou z možností, která se díky kombinaci investic a dosažených úspor prosazuje čím dál více, jsou projekty EPC (Energy Performance Contracting).

Rostoucí náklady na energie i tlak na snižování spotřeby nutí nemocnice a další zdravotnická zařízení hledat cesty k energetickým úsporám. Jednou z možností, která se díky kombinaci investic a dosažených úspor prosazuje čím dál více, jsou projekty EPC (Energy Performance Contracting).

Rostoucí náklady na energie i tlak na snižování spotřeby v soukromém i veřejném sektoru nutí organizace hledat cesty k energetickým úsporám. Jednou z možností, která se díky kombinaci investic a dosažených úspor prosazuje čím dál více, jsou projekty EPC (Energy Performance Contracting).

Flotila současných dvanácti biometanových stanic se má do roku 2030 rozrůst na zhruba stovku a produkce biometanu má být oproti dnešku skoro dvacetinásobná. Potenciál metanu na globálním oteplování je přibližně 28krát vyšší než u CO2.

Česko je připravené na zimu. Plynové zásobníky jsou podle ministerstva průmyslu a obchodu aktuálně naplněné zhruba z 96 procent, tedy ještě více, než byly loni ve stejném čase. To odpovídá 3,3 miliardy kubíků plynu. Ačkoliv by toto množství vydrželo při průměrné spotřebě asi na půl roku, v zimním období se využití výrazně zvyšuje. Plyn by tak vystačil jen na devadesát dnů, a to jak pro domácnosti, tak pro průmysl.

Na bioplyn i biometan netrpělivě čeká sektor dopravy i vytápění, zatím se ale bioplynkařům spíše hází klacky pod nohy.

Flotila současných dvanácti biometanových stanic se má do roku 2030 rozrůst na zhruba stovku, a produkce biometanu má být oproti dnešku skoro dvacetinásobná. Aby Česká republika splnila stanovené cíle ve výrobě této ekologické alternativy dováženého zemního plynu, neobejde se bez rozumného nastavení

Hlavní výhody i nevýhody kogeneračních jednotek popíší během konference odborníci z různých sektorů. Dny kogenerace se uskuteční 21. a 22. října.

Němci i Poláci už je mají, teď přichází jejich čas i v Česku. Řeč je o záložních elektrárnách na zemní plyn. Státní podporu pro elektrárny, které budou připraveny v záloze a budou startovat v případě potřeby, chce ministerstvo průmyslu a obchodu vysoutěžit v příštím roce.

Přemýšlíte-li o účinném a komfortním vytápění domácnosti, tepelná čerpadla bezpochyby okupují přední příčky vašeho seznamu. Nejste sami. Lidé si je s oblibou pořizují do novostaveb i starších rodinných domů, poněvadž patří k nejúspornějšímu topení dostupnému na trhu.

Další velké výpadky proudu nehrozí, říká René Neděla, vrchní ředitel sekce energetiky ministerstva průmyslu a obchodu.

Poslanecká sněmovna schválila novelu energetického zákona LEX Plyn, jejímž cílem je urychlit výstavbu plynových elektráren a posílit energetickou bezpečnost Česka. Prezident Petr Pavel novelu ve čtvrtek odpoledne podepsal. Novela vznikla na základě politické a odborné shody a reaguje na postupný odklon od uhelných elektráren. Plyn má v nadcházejících dekádách sloužit jako přechodný, ale nezbytný zdroj v rámci transformace směrem k jádru a obnovitelným zdrojům.

Majitelé bioplynových stanic nemají zrovna klidné spaní. V nejbližších letech mnoha z nich skončí dvacetileté období, ve kterém pobírali zvýhodněné výkupní ceny elektřiny. Ochota státu podporovat další provoz bioplynek je v současné podobě omezená. Vláda preferuje jejich rekonstrukci na výrobu biometanu, k nelibosti mnoha investorů.

Tentokrát to nebyl střet mezi vládním a opozičním táborem. Na opačném konci stolu – fyzicky i názorově – se ocitli dva vlivní členové hnutí STAN. Na jedné straně ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček, na druhé předseda senátního výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Miroslav Plevný.

Výstavba paroplynových elektráren s podporou státu či delší provoz uhelných bloků v případě energetické nouze? Tato témata dnes pozornost senátorů z podvýboru pro energetiku a dopravy nevyvolala. Dotazy padaly na jiná témata. Třeba na budoucí osud bioplynových stanic a podobu chystaných kontrol ziskovosti solárních elektráren.

Představa, že Česko jen tak doveze chybějící elektřinu levně z okolních zemí, je mylná. Levnou elektřinu dovážet lze, ale jen v některých denních hodinách. Hlavně v době, kdy Německo a Polsko mají přebytek výroby z větrných a solárních elektráren.

Topná sezona končí a skoro dva miliony domácností dostávají vyúčtování za dálkově odebrané teplo v roce 2024. Mnohé si už předloni, kdy energie nejvíc zdražily, zvýšily zálohy. Na účtech tak i kvůli aktuálně klesajícím cenám nacházejí přeplatky. Až pětina uživatelů ústředního topení ale musí naopak doplácet. Vyúčtování za energie by si lidé měli vždy dobře zkontrolovat. A pokud s ním nesouhlasí, mohou jej reklamovat u distributora.

Evropská směrnice o energetické náročnosti budov zakazuje vytápění fosilními palivy, tedy i zemním plynem, od roku 2040. Je tento termín závazný? Nestane se podobným symbolem odporu proti EU jako zákaz spalovacích motorů?

Zákaz topení zemním plynem by v EU měl platit od roku 2040. České ministerstvo průmyslu však tvrdí, že tento termín není závazný.

Pokud chce Česko začít plnit evropské cíle o bezemisních budovách, musí v následujících letech přidat. Potřebnou rekonstrukcí například neprošla zhruba polovina rodinných domů. Stát nyní hledá cestu, jak dohody naplnit a také jak podnítit majitele starších budov k jejich renovacím. Stavební firmy ale varují, že na trhu může chybět dostatek pracovníků.

Nové domy by postupně měly vznikat v bezemisním standardu. Počítá s tím unijní směrnice o energetické náročnosti budov. Bude se týkat i těch stávajících, ale ne tak přísně, a ministerstvo průmyslu chce při úpravách legislativy brát ohled na české podmínky. Právě budovy přitom spotřebují čtyřicet procent energie. Na jejich renovace má jít do konce dekády z různých zdrojů asi 200 miliard korun.

Tisíce lidí v Chodově na Karlovarsku zůstávají v nejistotě kvůli dodávkám tepla. To odebírají od společnosti, která na to ale nemá rozhodnutím soudu licenci. Jenže společnost nechce teplovody předat městské firmě a tamní samosprávy jsou bezradné. Když se o případ začali zajímat naši reportéři, začali situaci řešit jak tamní poslanci, tak hejtmanka.

Česko řeší problém s takzvanými fény, které bez užitku maří elektřinu. Ministerstvo průmyslu a obchodu plánuje jejich zákaz. Návrh je součástí schvalované novely energetického zákona lex plyn. Podle některých expertů je pět minut po dvanácté a problém vymizí i díky umožnění akumulace, velkokapacitním bateriím a dalším alternativním způsobům, jak vyrovnávat síť. Loni provozovatelé zařízení inkasovali miliony za spotřebu přebytečné energie, aniž by ji efektivně využili. Teplo vypouští do ovzduší.

Výroba elektřiny z uhlí poměrně rychle skončí. Může se ale stát, že uhelné elektrárny bude i přes ekonomickou nevýhodnost nezbytně nutné pro zachování dodávek domácnostem a firmám využít. Na to se stát připravuje v novele energetického zákona.

Senátoři z Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu navrhují z novely energetického zákona, známé jako Lex OZE 3, vyškrtnout kontroverzní přílepky, které do zákona na poslední chvíli protlačilo ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou.

Vysočina disponuje druhým největším větrným potenciálem v Česku, na jejím území by mohly vyrůst desítky až nižší stovky větrných elektráren. Obnovitelné zdroje jsou navíc zásadní pro udržení průmyslu v regionu.

Zrychlené povolovací procesy umožní rozvoj výstavby tolik potřebných velkých obnovitelných zdrojů. Pokud by je Česko i nadále brzdilo, může přijít o klíčové průmyslové společnosti.

Rozhodnutí Sněmovny o krácení dotací solárnímu byznysu přivede do problémů tisíce firem. Řekl to výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. Novela podle něj v sektoru zanechala „pachuť“ a může zkomplikovat i ambice státu navýšit podíl obnovitelných zdrojů. Nově zavedené kontroly firmy prý odradí od dalších výstaveb. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) hledá řešení, uvedl ve vysílání vrchní ředitel sekce energetiky rezortu René Neděla.

Zatím není jasné, jak dlouho bude trvat přerušení dodávek ruské ropy ropovodem Družba, k němuž došlo včera. Ani kdyby trvalo déle, cen pohonných hmot v České republice se to nedotkne, už jednou byly dodávky přerušeny na dva měsíce a situaci na trhu to neovlivnilo. Situace ale může usnadnit zvýšení kapacity ropovodu TAL, který pokryje celou potřebu Česka, řekl Novinkám vrchní ředitel sekce energetiky ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla.

Spor o chytrý měřák elektřiny, který lidem umožňuje využívat levnější proud a částečně si tak snížit náklady, se opět dostal do Sněmovny. Přístroj je totiž podle některých poslanců stále nesmyslně drahý. Snížení jeho ceny přitom sliboval i Josef Síkela ještě coby ministr průmyslu v době, kdy se schvalovalo zastropování cen energií.

Česko začalo čerpat plyn ze zásobníků skoro o měsíc dřív než loni. Minulá topná sezona byla totiž extrémně teplá a dvě třetiny domácností díky tomu dostávají zpět přeplatky na energiích. Letos se to už opakovat nemusí.

V poslední době se v médiích objevují zprávy o předčasném odchodu od uhlí v ČR. Původně se předpokládal konec okolo roku 2033, nicméně v současnosti se mluví dokonce o roce 2028. Hlavním důvodem je, že uhlí se provozovatelům zkrátka nevyplatí. To může vyvolávat obavy o zajištění bezpečnosti dodávek tepla a elektřiny.  

Německé ministerstvo hospodářství uvedlo, že o rezervaci možných kapacit toku plynu rozhodují příslušné plynárenské a tranzitní společnosti. Reagovalo tak na nedávné obvinění českého ministra průmyslu Jozefa Síkely (STAN), že si Německo hromadí plyn určený Česku, a to v době, kdy se země snaží zbavit energetické závislosti na Rusku.

Česko čeká v nadcházejících letech v energetice velmi důležitá etapa. Její směr nastínilo už únorové zveřejnění aktualizace klíčového strategického dokumentu ministerstva průmyslu a obchodu. V energetické koncepci a energeticko-klimatickém plánu totiž stát počítá s odklonem od uhlí a s postupným posilováním jaderných zdrojů a obnovitelných zdrojů energie. Cíle obou dokumentů počítají také s výstavbou nových jaderných zdrojů, o níž usilovaly společnosti EDF z Francie a KHNP z Jižní Koreje. Vláda ve středu oznámila, že vybrala pro dostavbu Dukovan KHNP.