Letitý Bezděkovský mlýn v Rohozné si lidé mohli prohlédnout už podruhé
Před 16 dny
sou mlynáři chlapi, chlapi, když jim mlýny klapy, klapy. Takhle končí knížka Vlasty Javořické Dva mlýny. Popisuje osudy dvou mlynářských rodů, jejich strasti a radosti, a na konci už autorka ví, že jim dlouho klapat nebudou, protože přejdou pod správu státu. Další takovou mlynářskou publikací je povídková kniha Karla Tůmy Z českých mlýnů, kdy využil pobyt u svého strýce mlynáře a zpracoval jednotlivé humorné příhody. Podle knihy byl volně natočený film stejného názvu. Tohle všechno nám letělo hlavou, když jsme se blížili k Bezděkovskému mlýnu u obce Rohozná na pomezí Jihlavska a Pelhřimovska. Ten nabídl své prostory k prohlídce v sobotu 9. května v rámci Dne otevřených mlýnů. Jednalo se o jedno ze šestice podobných zařízení v Kraji Vysočina. Zájemci si mohli prohlédnout i Větrný mlýn v Třebíči, vodní mlýny Červený u Jemnice, Chadimův v Horních Dubenkách u Horní Cerekve, Dašovský mlýn nedaleko obce Štěměchy a Kubitův mlýn ve Strážku na Žďársku. Při příjezdu nás šokuje a zároveň těší zájem, ale místo k parkování se najde. Míříme k vlastnímu mlýnu, po levé straně vidíme hovězí dobytek, známku zemědělské činnosti. Majitelka Věra Řezníčková nás vítá v kroji a její úsměv naznačuje, že ze všech návštěvníků má velkou radost. To vše doprovodí výborný chléb, neméně výborná bábovka a skvělá káva. Praotec Jan „Moc mě mrzí, že jsem se v mládí víc nevyptávala svých předků, a když mě vše kolem mlýna začalo zajímat, tak už všichni zemřeli,“ lituje, což jsou slova mnoha potomků. U vstupu nás vítá deska připomínající významnou osobnost mlýna: Zdejší „Dolní mlýn“ postavený L. P. 1759 nechal zásadně zrekonstruovat a přestavět (1916 – 1917) Josef Bezděkovský (12. 11. 1873 – 20. 12. 1949) mlynář a hospodář, dlouholetý starosta Rohozné (1910 – 1923), okresní politik za Československou stranu lidovou, starosta Společenstva mlynářů a ředitel lidové záložny v Pelhřimově. Ujímá se nás Ladislav Bezděkovský, bratránek maminky Věry Řezníčkové. „Původní mlýn postavil v roce 1759 Tomáš Bezděkovský, který sem přišel z Rožkovského mlýna. Narodil se v roce 1705, ale rod Bezděkovských je starší, protože ten nejstarší, my říkáme praotec Jan Bezděkovský, byl na mlýně v Sedleci Prčice, shodou okolností taky číslo 36, jako tady,“ vypráví Ladislav Bezděkovský. „Podle datace v matrikách o úmrtí, kde je uvedený i věk, tak se pravděpodobně narodil někdy kolem roku 1583, 1584. Mám zpracovanou knihu o rodu Bezděkovských, má asi sto stránek, ale zatím jsme ji nevydali. A historie se dá dohledat na webových stránkách mlýna,“ doplňuje starší syn Ladislava Jan Bezděkovský. Vysvětluje, že to byl právě on, kdo s Věrou Řezníčkovou před dvěma roky iniciovali na mlýně odhalení desky Josefu Bezděkovskému. Na její instalaci se podílel i finančně. Voda náhonem Dozvídáme se, že na druhém konci obce Rohozná stával Horní mlýn, který provozoval František Bezděkovský, bratr Josefa. Mlýn ovšem v roce 1928 vyhořel. Ladislav Bezděkovský naznačuje, že zařízení, které si mohou zájemci prohlédnout, pochází z doby kolem roku 1940. Původně se na mlýn přiváděla voda náhonem. Náhon poháněl i elektrickou turbínu, a když bylo málo vody, pomáhal naftový agregát. Prohlížíme si dobové fotografie, které ukazují, jak mlýn vypadal v dávné historii. Následně zdoláváme i příkré schody do vyššího patra. A obdivujeme, v jaké čistotě majitelé mlýn k prohlídce připravili. Ladislava Bezděkovského samozřejmě těší, že mlýn se podařilo zachovat v původním stavu, i když už tam působí Řezníčkovi, nikoli Bezděkovští. Řezníčkovi jako potomci rodu Bezděkovských ale mají k rodovému majetku velice kladný vztah, o čemž svědčí i Den otevřených mlýnů. Věra Řezní
