Rohozná

Zapalovač, suchá tráva a nebezpečná touha po adrenalinu. Kriminalisté dopadli sériového žháře (24), který čelí obvinění, že na pomezí Jihlavska a Pelhřimovska založil celkem 12 požárů. Mladý muž plameny nejen záměrně rozdmýchával, ale sám je pak pomáhal i hasit. Kriminalisté ho zadrželi přímo na koupališti v Třešti, a to v druhé polovině předminulého týdne. I tam měl u sebe plynový zapalovač. V případě prokázání viny mu u Okresního soudu v Jihlavě hrozí za zločin obecného ohrožení až osmileté vězení. Kombinace obyčejného zapalovače a suché trávy rozpoutávala nekontrolovaně se šířící oheň, který postupně pohlcoval mýtiny, lesy, oplocenky, ale také seník a ještě také jeden opuštěný objekt. Škody, které za sebou zanechával, vznikaly veliké a stejně tak představovaly podle policejní komisařky Jany Kroutilové značné riziko pro široké okolí. Po zadržení skončil na policejním oddělení v Jihlavě v cele. „Od loňského jara založil ve 12 případech požár. Nejčastěji zapálil suchou trávu, poté místo okamžitě opustil a oheň se nekontrolovaně rozšířil do okolí. Zaměřil se zejména na lokalitu Cejle – Hutě, dále založil požár u obcí Bezděčín, Rohozná, Vyskytná nad Jihlavou, Zbilidy a také u Řeženčic na Pelhřimovsku,“ sdělil šéf jihlavských kriminalistů Jakub Pivoňka. Obviněný na tato místa jezdil autem nebo na kole. Někdy vzniklý požár způsobil škodu za desítky tisíc korun, v dalších případech se škody pohybovaly ve statisících. U Vyskytné nad Jihlavou zničil oheň přes deset hektarů lesa a škoda tam přesáhla dva miliony korun. K nejzávažnějšímu případu došlo vloni v říjnu v Dušejově. Muž v obci zapálil seník, způsobil požár budovy s uskladněným senem a škoda vznikla v řádu milionů korun. V kamenolomu Boršov se zase stal jeho cílem opuštěný objekt. Poslední požár založil předminulý týden kolem jedné hodiny odpoledne a ještě ten den ho kriminalisté zadrželi. „Zakládání požárů bylo pro muže hlavně zdrojem adrenalinu, velmi rád sledoval oheň a sám následně vzniklé požáry pomáhal hasit,“ sdělila policejní komisařka Jana Kroutilová. Obviněný je stíhaný na svobodě. Před propuštěním ze zadržení byl poučen o vazebních důvodech. Celý případ kriminalisté dále vyšetřují.

Jihlavští kriminalisté objasnili sérii požárů. Obvinění již čelí čtyřiadvacetiletý muž, kterému v případě odsouzení hrozí až osm let za mřížemi. Momentálně je však stíhán na svobodě. Kriminalisté obja…

Jestli plánujete výlet do Rohozné, tak v průběhu letních prázdnin počítejte s objížďkou. V obci nedaleko Jihlavy probíhá generální rekonstrukce příjezdové komunikace. Právě proto s tím souvisí uzavírka úseku silnice III/1335 až po křižovatku II/639. Práce jsou rozděleny do dvou etap a mají skončit nejpozději v pátek 28. srpna letošního roku.

Policie obvinila kvůli založení 12 požárů čtyřiadvacetiletého muže z Jihlavska. Zadržela ho minulý týden v Třešti na koupališti. Požáry, které zakládal, způsobily podle policie…

Jihlavští kriminalisté objasnili sérii založených požárů, ke kterým podcházelo v lokalitě hranice jihlavského a pelhřimovského okresu. Kombinace zapalovače a suché trávy rozpoutávala ...

Policie obvinila kvůli založení 12 požárů čtyřiadvacetiletého muže z Jihlavska. Zadržela ho minulý týden v Třešti na koupališti. Požáry, které zakládal, způsobily podle policie několikamilionové...

Řidiče na Jihlavsku čeká od poloviny června další dopravní omezení. Krajská správa a údržba silnic...

sou mlynáři chlapi, chlapi, když jim mlýny klapy, klapy. Takhle končí knížka Vlasty Javořické Dva mlýny. Popisuje osudy dvou mlynářských rodů, jejich strasti a radosti, a na konci už autorka ví, že jim dlouho klapat nebudou, protože přejdou pod správu státu. Další takovou mlynářskou publikací je povídková kniha Karla Tůmy Z českých mlýnů, kdy využil pobyt u svého strýce mlynáře a zpracoval jednotlivé humorné příhody. Podle knihy byl volně natočený film stejného názvu. Tohle všechno nám letělo hlavou, když jsme se blížili k Bezděkovskému mlýnu u obce Rohozná na pomezí Jihlavska a Pelhřimovska. Ten nabídl své prostory k prohlídce v sobotu 9. května v rámci Dne otevřených mlýnů. Jednalo se o jedno ze šestice podobných zařízení v Kraji Vysočina. Zájemci si mohli prohlédnout i Větrný mlýn v Třebíči, vodní mlýny Červený u Jemnice, Chadimův v Horních Dubenkách u Horní Cerekve, Dašovský mlýn nedaleko obce Štěměchy a Kubitův mlýn ve Strážku na Žďársku. Při příjezdu nás šokuje a zároveň těší zájem, ale místo k parkování se najde. Míříme k vlastnímu mlýnu, po levé straně vidíme hovězí dobytek, známku zemědělské činnosti. Majitelka Věra Řezníčková nás vítá v kroji a její úsměv naznačuje, že ze všech návštěvníků má velkou radost. To vše doprovodí výborný chléb, neméně výborná bábovka a skvělá káva. Praotec Jan „Moc mě mrzí, že jsem se v mládí víc nevyptávala svých předků, a když mě vše kolem mlýna začalo zajímat, tak už všichni zemřeli,“ lituje, což jsou slova mnoha potomků. U vstupu nás vítá deska připomínající významnou osobnost mlýna: Zdejší „Dolní mlýn“ postavený L. P. 1759 nechal zásadně zrekonstruovat a přestavět (1916 – 1917) Josef Bezděkovský (12. 11. 1873 – 20. 12. 1949) mlynář a hospodář, dlouholetý starosta Rohozné (1910 – 1923), okresní politik za Československou stranu lidovou, starosta Společenstva mlynářů a ředitel lidové záložny v Pelhřimově. Ujímá se nás Ladislav Bezděkovský, bratránek maminky Věry Řezníčkové. „Původní mlýn postavil v roce 1759 Tomáš Bezděkovský, který sem přišel z Rožkovského mlýna. Narodil se v roce 1705, ale rod Bezděkovských je starší, protože ten nejstarší, my říkáme praotec Jan Bezděkovský, byl na mlýně v Sedleci Prčice, shodou okolností taky číslo 36, jako tady,“ vypráví Ladislav Bezděkovský. „Podle datace v matrikách o úmrtí, kde je uvedený i věk, tak se pravděpodobně narodil někdy kolem roku 1583, 1584. Mám zpracovanou knihu o rodu Bezděkovských, má asi sto stránek, ale zatím jsme ji nevydali. A historie se dá dohledat na webových stránkách mlýna,“ doplňuje starší syn Ladislava Jan Bezděkovský. Vysvětluje, že to byl právě on, kdo s Věrou Řezníčkovou před dvěma roky iniciovali na mlýně odhalení desky Josefu Bezděkovskému. Na její instalaci se podílel i finančně. Voda náhonem Dozvídáme se, že na druhém konci obce Rohozná stával Horní mlýn, který provozoval František Bezděkovský, bratr Josefa. Mlýn ovšem v roce 1928 vyhořel. Ladislav Bezděkovský naznačuje, že zařízení, které si mohou zájemci prohlédnout, pochází z doby kolem roku 1940. Původně se na mlýn přiváděla voda náhonem. Náhon poháněl i elektrickou turbínu, a když bylo málo vody, pomáhal naftový agregát. Prohlížíme si dobové fotografie, které ukazují, jak mlýn vypadal v dávné historii. Následně zdoláváme i příkré schody do vyššího patra. A obdivujeme, v jaké čistotě majitelé mlýn k prohlídce připravili. Ladislava Bezděkovského samozřejmě těší, že mlýn se podařilo zachovat v původním stavu, i když už tam působí Řezníčkovi, nikoli Bezděkovští. Řezníčkovi jako potomci rodu Bezděkovských ale mají k rodovému majetku velice kladný vztah, o čemž svědčí i Den otevřených mlýnů. Věra Řezní

Markéta Pauzarová, redaktorka ČT A u sucha ještě zůstaneme. Přibývá totiž kvůli němu požárů lesů. Vlastníci by se proti nim mohli pojistit. Ani obce, ani soukromníci o to ale většinou zájem nemají. Rozhodující je pro ně cena. Škoda, kterou oheň v porostech způsobí, totiž bývá nižší, než kolik by zaplatili na pojistném. Blanka Poulová, redaktorka ČT Rohozná na Jihlavsku. Požár lesa tu hasilo 12 jednotek. Michal Ligač, velitel, SDH Rohozná Nepřístupný terén jak pro techniku, tak i pro samotný zasahující hasiče, je tam složitej kamenitej terén. Ztěžoval nám to i větší vítr. Celou videoreportáž najdete zde.

Úředníci odboru životního prostředí jihlavského magistrátu zahájili správní řízení ve více než dvou desítkách obcí po celém Jihlavsku. Magistrát chce v katastru samospráv včetně jejích místních částí provést aktualizaci dat památných stromů. Podle dokumentu zveřejněného na internetových stránkách města se to týká stovek památkově chráněných dřevin. „V případě stromořadí má nově každý strom vlastní kruhové ochranné pásmo. Památné stromy jsou také nově geodeticky zaměřeny,“ píše v dokumentu obcím Olga Dvořáková, vedoucí oddělení ochrany přírody a krajiny. Vyrozumění dostal i obecní úřad v Třeštici nedaleko Telče. V obci, kde trvale žijí necelé dvě stovky obyvatel. Starosta Martin Kodys ale vysvětluje, že obce jako takové se řízení nijak nedotýká. „Dokument jsme obdrželi. Četl jsem ho, ale tím, že jde o stromy, které jsou všechny u mlýna a tím pádem na soukromém pozemku, tak se to nás prakticky nedotýká a bereme to na vědomí,“ říká dlouholetý starosta. V Třeštici jde konkrétně o pětici stromů – hrušku, javor a ještě také tři duby. V Rohozné se to týká dubové aleje, kde je celkem dvacítka stromů, a ještě jednoho javoru v Kopaninách. „Stromy jsou památkově chráněné už dlouho. „Nyní se zkoumá například aktuálně jejich zdravotní stav, ale obce se to nijak nedotýká,“ říká starostka Štěpánka Šteflová.

Obce a spolky sdružené v lokalitě Čertův Hrádek zvou na tradiční Den proti úložišti, který se koná v neděli 19. dubna od 15 hodin u Černé studánky pod Přední skálou.

Řada obcí na Jihlavsku už má za sebou letošní masopustní průvody, merendy či maškarní plesy. Jedny z posledních akcí jsou plánovány na dnešní a zítřejší den. * Šibřinky na téma Zimní olympijské hry pořádají jihlavští sokolové v pátek 20. února. Letos zvolili téma probíhající sportovní události, večerem v divadle DIOD uctí duch fair play a úspěchy i neúspěchy našich reprezentantů. Zahrají Academic Fools, připravují se vystoupení, hry a soutěže. * Tradičně velký rantířovský masopust se koná 21. února. Masky se sejdou v 10 hodin v Hospodě u Tomáše, v 11 hodin obdrží povolení od starosty a vydají se ulicemi. V 16.30 hodin dojde na vzkříšení kobyly na Šaškově statku a v 19 hodin začne v kulturním domě společenská zábava s kapelami Shobullband a The Echoes a tombolou. * V sobotu budou mít masopust s vepřovými hody také v Čenkově. Vše vypukne ve 13 hodin u Kulturního domu. Zahraje Bohemia a po průvodu v Kulturním domě VM Band. * V Rohozné vyrazí v sobotu masky od hospody Na Myslivně ve 14 hodin. Od 16 hodin na průvod naváže zábavný program v sále Rodovny.