Romové

Prezident Rumunska Nicușor Dan zaslal v pondělí 6. dubna poselství u příležitosti Mezinárodního dne Romů a svátku romské menšiny v Rumunsku. Uvedl v něm, že skutečná profesní a sociální integrace Romů není možná bez zajištění rovného přístupu ke vzdělání a že problémy se nezmírní, dokud se nepodaří výrazně snížit sociální a ekonomické nerovnosti.

Organizace bojových sportů Clash, zaměřující se především na zápasy známých osobností, přitahuje velkou pozornost. Silné emoce a konflikty z ní dělají obsah, který přitahuje široké publikum. V Clashi se objevují i Romové – profesionálové bojových sportů, jako například Alexandr Cverna, i kontroverzní influenceři typu Král Pablo. Jsou vidět, mluví se o nich a ve veřejném prostoru mají velký dosah. Viditelnost těchto jednotlivců však ovlivňuje to, jak je vnímána celá komunita.

Soutěž, která se nyní odehrává v maďarské volební kampani před parlamentními volbami, je vyhrocená a velmi intenzivní. Politická scéna v zemi se proměňuje, protože nová strana TISZA vyzývá vládní stranu, která je u moci už šestnáct let. Politické strany mobilizují voliče, včetně Romů, kteří jsou největší menšinou v Maďarsku a tvoří přibližně 876 tisíc lidí, tedy asi 8 až 10 procent obyvatelstva.

Velikonoce patří k nejvýznamnějším křesťanským svátkům a pro řadu Romů mají mimořádný význam. Vedle připomínky zmrtvýchvstání Ježíše Krista jsou také časem rodinných setkání, společného jídla, hudby a návštěv. Podle etnografických svědectví se velikonoční zvyky v romských rodinách často podobaly tradicím většinové společnosti, výrazný důraz se ale kladl na soudržnost rodiny.

Úřad vlády ČR vyhlásil výzvu k podávání nominací kandidátů a kandidátek na členství v Radě vlády pro záležitosti romské menšiny. Hledá tři experty či expertky z řad Romů, přihlášky je možné podávat do 30. dubna 2026.

Prezident republiky Petr Pavel a Eva Pavlová přijmou ve středu 8. dubna od 11 hodin na Pražském hradě romské komunitní lídry. Oznámila to bez dalších podrobností Kancelář prezidenta republiky.

Dnes si zmapujeme neviditelný svět české politiky – strany, jejichž samotná podstata jim zakazuje stát se většinovými. Je to text plný paradoxů, absurdit a jednoho kandidáta do Senátu, který získal třináct hlasů.

V březnu 1945 obklíčili příslušníci maďarské fašistické strany romskou osadu u Hurbanova. Místní farář prosil, aby vraždy nespáchali přímo ve městě. Vyslechli ho, a vyhnali Romy na pochod smrti k Malému Dunaji. Hurbanovo bylo osvobozeno tři dny poté

Životní cesta Jakuba Jarého dokazuje, že pokud člověk opravdu chce, dokáže překonat i překážky, které se jiným mohou zdát nepřekonatelné.

Krátké video z Mostu, které se šíří na sociálních sítích a na němž je vidět policista s dlouhou zbraní u skupiny nezletilých romských chlapců, zachycuje podle policie zákrok po incidentu v tramvaji z neděle 23. března. Policie uvedla, že vyjížděla k oznámení o závažném protiprávním jednání a následně zjistila slovní a fyzické napadení. Matka jednoho z chlapců serveru Romea.cz řekla, že policisté byli arogantní a rodině nic nevysvětlili.

Jan Cina, nadaný herec, zpěvák a tanečník romského původu, patří mezi nejvšestrannější osobnosti českého umění své generace. Narodil se v Praze, kde od dětství si razil cestu mezi divadelními prkny, filmovými plátny i televizními obrazovkami.

Olomoučané se budou moci od pondělí opět zapojit do čtyřiadvacetihodinového maratonu čtení z bible. Akce se každoročně účastní kolem 200 až 300 lidí všech věkových kategorií. Úryvky z bible postupně čtou školáci, studenti, sportovci i zástupci spolků. Letos pořadatelé přizvali i zástupce romské komunity.

S blížícími se volbami se stále více pozornosti upíná na Maďarsko. Také proto se daleko více mluví o aplikování kontroverzního zákona, který dává starostům právo vybírat si nové obyvatele svých obcí. Podle vlády Viktora Orbána má hájit zájmy a životní styl starousedlíků. Kritici tvrdí, že zákon lze snadno zneužít třeba proti Romům.

V okolí Chráněné krajinné oblasti Brdy se od 26. do 29. března 2026 uskuteční 29. setkání romských studentů BARUVAS. Akci pořádá organizace ROMEA v rámci svého stipendijního programu pro studenty středních, vyšších odborných a vysokých škol. Program je zaměřený na osobní rozvoj, praktické dovednosti, posilování identity a vzájemné sdílení zkušeností.

Dům zahraniční spolupráce ocenil za rok 2025 projekty zaměřené na vzdělávání o klimatu, rozvoj sportující mládeže v paralympijském sportu boccia či podporu romských žáků ve vzdělávání Pro lepší budoucnost. Za ním stojí Adéla Gorolová, bývalá stipendistka organizace ROMEA. „Právě naše vlastní zkušenosti byly největší inspirací,“ říká.

Komunitní práce ve vyloučených lokalitách s přítomností romských obyvatel představuje v České republice jeden z klíčových nástrojů sociálního začleňování. Zároveň je i ukazatelem vztahu mezi majoritní společností a minoritou, přičemž zvláštní důraz se klade na postavení a roli romských lídrů v těchto procesech. Spolupráce mezi obcemi, úřady a komunitními aktéry je ale často formální, fragmentovaná a neukotvená v dlouhodobých strategiích.

„Přítomnost většího počtu Ukrajinců v Plzni hodnotí negativně 61 procent obyvatel.“ To je věta z analýzy pocitů bezpečnosti, kterou si loni nechal vypracovat magistrát západočeské metropole. Reprezentativního průzkumu se zúčastnilo přes patnáct set respondentů.

Občanský aktivista Jaroslav Miko podal trestní oznámení na provozovatele plzeňského hudebního klubu 21. Tvrdí, že ochranka jej a jeho blízké nepustila dovnitř kvůli tomu, že jsou Romové. Podobné negativní zkušenosti mají podle svědectví i někteří Ukrajinci nebo další cizinci. Podnikatel uvedené informace důrazně odmítl a označil je za křivá obvinění.

„V případě, že ucítím jakýkoliv vliv nebo nátlak na moji osobu nebo na moji agendu, tak se funkce vzdám. To jsem několikrát řekla i v médiích. V tuto chvíli ale tento pocit prostě nemám,“ říká v podcastu Versus vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková. V rozhovoru s autoremTomášem Bystrým vysvětluje, proč pokračuje ve funkci i ve vládě, jejíž součástí jsou SPD a Motoristé, jak vnímá jejich výroky o Romech, jaké má úřad zmocněnkyně reálné možnosti něco změnit a co bude s Agenturou pro sociální začleňování.

Na tuhle část lidských dějin bychom rozhodně neměli zapomínat.

Na pět let za mříže poslal v úterý Vrchní soud v Olomouci Ladislava Hartmanova (36) za to, že v červnu 2023 s dalšími pěti komplici napadl v Brně dvojici Ukrajinců. O půl roku mu tak snížil trest, který mu uložil loni Krajský soud v Brně. Eriku Dvořákovi (26) potvrdil tříletou podmínku se zkušební dobou pěti let.

Nadcházející maďarské volby, které se uskuteční 12. dubna, budou v politickém životě země historickou událostí, vezmeme-li v úvahu vývoj posledních patnácti let. Poprvé od roku 2010 totiž vládní strana čelí politickému vyzyvateli s reálnou šancí uspět ve volbách a nespokojenost občanů s vládou je velmi výrazná.

Devět měsíců zbývá do chvíle, kdy skončí možnost uplatnit nárok na odškodnění za protiprávní sterilizaci žen. Lhůta pro podání žádostí končí 2. ledna 2027. Přestože již byla přiznána a vyplacena významná část odškodnění, stovky žen nadále čekají na rozhodnutí – některé měsíce, jiné i více než dva roky. Co je ještě potřeba v tomto směru zlepšit, zjišťovala Jana Šustová u zástupců Ministerstva zdravotnictví a Rady vlády pro záležitosti romské menšiny.

Nevpuštění do podniku kvůli národnosti nebo barvě pleti. V Plzni s tím mají cizinci a Romové opakované zkušenosti a potvrzuje to i zakladatel plzeňské Rady Romů David Tišer. Dokazování takového jednání je ale obtížné. Plzeňské Drbně poskytl svědectví například lidskoprávní aktivista Jaroslav Miko, který podal trestní oznámení na jeden bar.

Organizace ARA ART letos v Praze pořádá již 12. ročník Národních oslav Mezinárodního dne Romů. Program oslav se uskuteční od 3. do 8. dubna a nabídne kulturní, vzdělávací i komunitní akce pro veřejnost. Vyvrcholí 8. dubna slavnostním galavečerem v paláci Žofín, který poprvé v historii živě odvysílá ČT art.

Kdy vzniklo flamenco? Zhruba v 15. století a jeho vývoj dodnes neskončil. A kde? Na klikaté cestě z Indie do Španělska s koncem v Andalusii, kde mu dali expresivní podobu, jakou známe dnes, tamní cikáni. Paradoxně k tomu vůbec nemuselo dojít, kdyby je předtím Španělé neměli v úmyslu vyhladit. V druhém díle seriálu o příběhu současného flamenka vás vítá Jiří Moravčík.

Devět měsíců zbývá do chvíle, kdy skončí možnost uplatnit nárok na odškodnění za protiprávní sterilizaci žen. Kolik žen čeká na rozhodnutí? Představíme Nikolase Petíka, tvůrce projektu Mít svůj sen, a také pedagožku a zpěvačku Pavlínu Matiovou.

Jan Cina se objevil před kamerou už coby čtrnáctiletý hoch, zahrál si adoptovaného chlapce. Už tehdy bylo jasné, že se jedná o obrovský talent a nyní, když slaví už 38. narozeniny, to jen potvrzuje. Jeho cesta jako člověka romského původu nebyla vůbec lehká, dokonce se setkal s ošklivým odmítnutím.

Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace (CERD) rozhodl, že Severní Makedonie porušila práva sedmi romských občanů, kterým po nuceném návratu z Německa úřady zabavily pasy a části z nich také zakázaly vycestovat. O rozhodnutí informovalo Evropské centrum pro práva Romů (ERRC), které stěžovatele podpořilo v případu Salim a další proti Severní Makedonii.

Státní fond kinematografie poprvé ve své historii rozděloval miliony korun, hlavně z kapes daňových poplatníků, na vývoj hraných TV seriálů a minisérií. Podle fondu témata či žánry předložených projektů "pokrývají téměř celé spektrum současné televizní tvorby" včetně mystery folk-hororu či dětské látky.

V romské komunitě v Moravském Berouně vyrostly, nyní pomáhají řešit její problémy. I díky působení komunitních pracovnic Andrey Hlaváčové a Terezy Lackové se například ve městě daří zvyšovat počty romských dětí v mateřských školách. „Vidíme ty rozdíly, když děti do školy chodí. Jaké dělají pokroky a jak jsou pak připravené pro nástup do první třídy. Naše školka je v tomhle úplně super,” hodnotí zařízení Tereza Lacková.

Vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková ve vyjádření pro zpravodajský server Romea.cz uvedla, že Agentura pro sociální začleňování se v průběhu let vzdálila svému původnímu poslání, kterým byla podpora integrace Romů a řešení situace v sociálně vyloučených lokalitách. Kritizuje nedostatek měřitelných výsledků, transparentních dat i skutečné participace Romů a odkazuje také na závěry Nejvyššího kontrolního úřadu z roku 2024. Podle ní je proto na místě uvažovat o zásadní transformaci a přenastavení agendy sociálního začleňování.

Problematika dezinformací se v posledních letech dostává do popředí veřejného i odborného zájmu a stává se čím dál aktuálnějším tématem. Zatímco dříve byly dezinformace spojovány především s mezinárodní politikou a bezpečnostními hrozbami, dnes se z nich stává silný nástroj využívaný v domácím prostředí – mimo jiné i v boji proti různým komunitám s odlišnou národnostní nebo etnickou příslušností.

Diskriminace a rasismus. Takovému podezření teď čelí plzeňský Club 21 v samotném centru západočeské metropole. Dokazovat to mají očitá svědectví i řada recenzí na internetu. O své zkušenosti promluvil pro Plzeňskou Drbnu i lidskoprávní aktivista Jaroslav Miko, který nechce nechat situaci jen tak a podal trestní oznámení. Majitel klubu ve vyjádření pro naši redakci vše odmítl. Podle něj existují důvody, proč někoho nevpouštět do podniku. Národnost nebo barva pleti v tom prý ale nehraje roli.

O Romech se v Česku často mluví, ale mnohem méně se jim skutečně naslouchá. Hostkou 21. dílu podcastu SODAcast je Iveta Millerová, která popisuje, proč veřejná debata podle ní nevidí celek, jaké limity mají instituce a proč bez vůle samotných rodin a komunit žádná zásadní změna nenastane.

U Kroščenových jsem poprvé zazvonil v únoru 2013, tehdy Simona a Milan vychovávali 10 ještě nezletilých dětí. A posléze se jim narodily další dvě holčičky, Nikolka a Sára. „Kromě těch dvou už jsou dneska všechna děcka plnoletá, ale nemají to lehké,“ vypráví 72letý Milan Kroščen. O nejstaršího syna dokonce přišel, skočil z okna policejní stanice, ochrnul a do roka umřel. Nikolka má deset let, Sára v těchto dnech oslaví deváté narozeniny a obě holčičky taťku radostně objímají. Část Romů stále touží zakládat početné rodiny a vychovávat kupu dětí, u majority je to spíše výjimka.

Plzeňský Club 21 čelí podezření z diskriminačního jednání vůči části hostů. Na možné odmítání lidí kvůli etnickému původu, národnosti nebo zemi narození upozorňují veřejně dostupné recenze i další svědectví z posledních let. Aktuálně podobnou zkušenost popsal také občanský aktivista Jaroslav Miko, který uvedl, že jemu a jeho doprovodu nebyl vstup umožněn proto, že jsou Romové. Redakce zpravodajského serveru Romea.cz požádala majitele klubu o vyjádření, na zaslané dotazy však zatím nereagoval.

Romské komunity v Evropě nadále čelí výrazně nižší délce života v důsledku přetrvávajících sociálních a zdravotních nerovností. Projekt RomaPlaceAge se zaměřil na zkušenosti Romů starších 40 let žijících ve Spojeném království, konkrétně v lokalitách Govanhill, Luton a Peterborough. Na projektu se podílí také organizace Kompas Charity v Peterborough, kterou vede Petr Torák.

V hlavním městě Ukrajiny Kyjevě se 3. března konalo II. Národní fórum o implementaci Romské strategie s názvem „Oceňování rozmanitosti“. Setkání uspořádala nevládní organizace Asociace romských žen Voice of Romni. Zúčastnili se ho zástupci romských organizací, státní správy i mezinárodních institucí.

Zpěvák, kterého proslavila soutěž Česko Slovenská SuperStar se těší mimořádnému zájmu fanoušků. Oblíbili si jej nejen lidé z romské komunity. Jeho cesta ke slávě byla jako na houpačce. Musel zvládnout nejedno složité období.

Komunitní divadlo Spokane Civic Theatre v americkém státě Washington pozastavilo připravovanou inscenaci muzikálu The Hunchback of Notre Dame poté, co kritiku vyvolalo převážně bílé obsazení romských postav. Herci a členové komunity upozorňují, že jde o příběh o diskriminaci Romů, a poukazují na nedostatek diverzity při castingu.

Neslyšící, disidenti, Romové. A další… Tyto skupiny lidí se vymykaly. Ta „souostroví“ měly a mají (!) něco společného: obyvatelé ostrovů si je nevybrali. Kvůli své jinakosti ale často trpěli a trpí. Paměť národa o nich vydává knihu a její autorka ji křtí.

Zpravodajský server Romea.cz a první romská internetová televize ROMEA TV dnes v úterý 10. března od 15 hodin odvysílají živý přenos z pietního aktu v pražské Ruzyni, který připomene oběti holokaustu Romů a Sintů. Vzpomínková akce se koná u bývalé donucovací pracovny, odkud byli v březnu 1943 Romové a Sintové deportováni do vyhlazovacího tábora Auschwitz II – Birkenau.

Osm poslanců ze stran SYRIZA–PS a Nová levice podalo společnou žádost o okamžité svolání parlamentního výboru pro sociální záležitosti, jehož jsou členy. Tématem má být sociální a ekonomická integrace a ochrana lidských práv Romů v Řecku.

Romské ženy v Severní Makedonii čelí nejen běžné, ale také vícenásobné diskriminaci. Znevýhodňuje je nejen jejich pohlaví, ale i etnický původ a často také chudoba. Vyplývá to ze zprávy Komise pro prevenci a ochranu před diskriminací (KPMD) za období 2022–2024.

Romská historie a kultura zůstávají ve školních osnovách v mnoha členských státech Rady Evropy stále nedostatečně zastoupené nebo jsou prezentovány nepřesně. Vyplývá to z nové tematické zprávy, kterou přijal Výbor ministrů Rady Evropy. Dokument upozorňuje, že současný stav výuky často posiluje stereotypy a nepřispívá k hlubšímu porozumění romské historii a přínosu Romů evropské společnosti.

Ve středu 11. března začne Mezinárodní filmový festival o lidských právech Jeden svět. Letos přinese 106 příběhů o odvaze, moci i naději, které mění pohled na svět. Festival se zaměřuje na problematiku lidských práv po celém světě, přesto i v této celosvětově velice turbulentní a náročné době v něm má místo i snímek o Romech. Je jím španělský hraný film Město, které bdí. Zajímala se o něj Jana Šustová.

Diagnostika lehkého mentálního postižení v Česku podle neuropsychologa Ondřeje Bezdíčka trpí zásadními nedostatky, které mohou negativně dopadat zejména na romské děti. Používané psychologické testy nejsou dostatečně přizpůsobené jazykovým a kulturním odlišnostem. Výsledkem je podle něj mimo jiné nadměrné zastoupení romských žáků ve speciálním vzdělávání. Na problém upozornil v rozhovoru pro server o vzdělávání EDUin.cz.

Snímek Město na Mezinárodním filmovém festivalu Jeden svět. Roma spolek působí v Hradci Králové a zaměřuje se na podporu romské komunity. Projekt RomaPlaceAge se zaměřuje na zkušenosti Romů starších 40 let žijících ve Spojeném království.

„Nedáme si pizzu napůl?“ zeptá se Jan Bendig, český zpěvák romské národnosti, sotva usedne k rozhovoru. A trvá na tom, že náš společný oběd v hotelové restauraci sám zaplatí. Chová se bezprostředně, jako bychom se znali odjakživa. Když mluví o svém partnerovi, rodině a romských svatbách, na nichž se schází a tančí stovky hostů, září mu oči nadšením.

Chrudim – Organizace Šance pro Tebe zve do Klubu Agora na unikátní divadelní inscenaci, která vznikla za podpory Nadace Připomínka, odpovědnost a budoucnost (EVZ) v rámci projektu Muzea romské kultury a organizace Slovo 21 s názvem Příběhy přeživších. Metodou „divadla utlačovaných“ se otevírá téma romského holokaustu prostřednictvím potomků těch, kteří tyto hrůzy přežili. [[img:chrn_fullwidth:28129:Zdroj: Spolek Slovo 21]] Projekt Příběhy přeživších běží od 1. července 2024 do 1. července 2026 a chce vyvolat společenskou debatu o historické nespravedlnosti a křivdě, která byla spáchána za druhé světové války. V divadelní inscenaci svoje autentické prožitky týkající se romského holokaustu sdílí s diváky sedm neherců a nehereček: Zdeněk Daniel, Zdeněk Serinek, Jozef Miker, Stanislav Svoboda, Ilona Ferková, Marcela Surmajová a Emilie Machálková. Jejich rodiny se staly oběťmi nacistické perzekuce. Na konci inscenace dostávají diváci prostor, aby mohli společně jednotlivé situace změnit k lepšímu – třeba tím, že místo nečinnosti nabídnou utlačovaným pomocnou ruku. Metoda divadla utlačovaných dává dle slov tiskové mluvčí Marie-Anny Růžičkové ze spolku Slovo 21 hlas skupinám, kterým se ve veřejné debatě nedostává prostor promlouvat. Lektorka Líza Urbanová uvedla, že metoda využívá divadelních technik, reálných příběhů a situací k práci s lidmi, kteří se ve svém životě setkali s jakoukoli formou útlaku. Koordinátorka projektu Natálie Klee dodala, že chtějí divákům přiblížit, jaké nevýslovné utrpení museli během druhé světové války utlačovaní lidé zažít. Cílem je vyvolat celospolečenskou debatu o tom, co dělat, aby se podobné věci už nikdy neopakovaly. [[img:chrn_fullwidth:28130:Zdroj: Šance pro Tebe]] číst dál

„Romové nejsou homogenní skupina a nikdo nemůže mluvit za všechny.“ I taková slova zaznívají ve dvacátém bilančním dílu podcastu SODAcast. Jeho autoři Zdeněk Ryšavý a Patrik Banga se vracejí k několika událostem posledních týdnů – od výroku ombudsmana Stanislava Křečka přes debatu o slovu „c*kán“ až po rasistické kauzy kolem hnutí SPD Tomia Okamury a sněmovní hlasování o vydání politiků k trestnímu stíhání. Podcast tradičně nabízí širší kontext témat, která se dotýkají Romů v Česku i celkové politické atmosféry.

V pražském Klášteře sv. Anežky České se dnes večer uskuteční benefiční koncert na podporu Stipendia Václava Havla, které pomáhá romským dětem získat kvalitní vzdělání. Na jubilejním 10. ročníku akce vystoupí romští hudebníci i sbor a orchestr britské školy St. George’s z Říma. Součástí programu bude také charitativní aukce.

Ještě něž se v místnosti rozezní první tóny, ozve se smích. Děti si odkládají bundy, někdo si tiše pobrukuje, jiný zkouší vyšší tón. Pak Milan Giovanni Bindatsch tleskne do rytmu a pěvecká zkouška může začít. Každé úterý se v zázemí organizace Vzájemné soužití na Bieblově ulici v Ostravě schází skupina romských dětí, které tu nehledají jen správnou intonaci, ale i odvahu projevit se nahlas.

Lidé mu často s obdivem říkají, že on je „jiný Rom“. Herec Nick Ferenc ale takové hodnocení odmítá. V nové epizodě podcastu Hlas Heroine říká, že školství páchá na dětech „intelektuální genocidu“ a popisuje s jakou samozřejmostí do sebe dennodenně dostáváme dávky xenofobie. Skrytý rasismus ukazuje na konkrétních situacích z praxe – ať už jde o zpívání lidových písniček, při kterém ve třídě děláme z tmavších dětí terč posměchu, nebo o boj s „rasistickými škraloupy“ na natáčení. Jak sám říká, i špičkoví scenáristé dokážou při psaní romských rolí zahodit talent a napsat plochou karikaturu.

14. listopad 1944, Čierny Balog. Dva týdny vězněni ve škole. Pak je rozdělili na muže a ženy s dětmi. Muže odvedli do Vydrovské doliny a zastřelili. Ženy a děti zahnali do dřevěné chalupy v Jergovské dolině, polili benzínem a zapálili.

Rada vlády pro záležitosti romské menšiny se ve středu na Úřadu vlády sešla k prvnímu letošnímu jednání. Téměř čtyřhodinové zasedání se věnovalo mimo jiné zákonu o podpoře bydlení, nové pozici zdravotně-sociálního asistenta, bezpečnosti Romů na internetu nebo projektům zaměřeným na romskou inkluzi. Na programu byla rovněž aktuální situace v ostravské osadě Bedřiška. Část jednání se zúčastnil také předseda romské rady premiér Andrej Babiš. Přítomni byli rovněž vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha, náměstkyně ministerstva práce a sociálních věcí Edita Stejskalová nebo veřejný ochránce práv Stanislav Křeček.