Sergej Mironovič Kirov

5. 3. 1953 byl posledním dnem života Josifa Stalina, který umíral sám bez pomoci. A můžeme říct, že si mnozí vysocí kremelští představitelé oddechli.

Sovětský vůdce Stalin vydal rozkaz k mnoha čistkám a věznění řady osob. Tímto způsobem likvidoval své největší politické rivaly.

Být v Sovětském svazu populárnější mezi lidem a komunisty více než Stalin? To nebyla dvakrát záviděníhodná situace. Sám se o tom na vlastní kůži přesvědčil Sergej Mironovič Kirov. Jeden z nejvlivnějších bolševiků třicátých let přišel o život rukou nájemného vraha a zdá se, že nitky vedly právě k maršálu Stalinovi.

Prvního prosince roku 1934 byl v Leningradu zavražděn první tajemník leningradského oblastního výboru komunistické strany Sergej Kirov. Jeho smrt posloužila sovětskému diktátorovi Josifu Vissarionoviči Stalinovi jako záminka k rozpoutání teroru. Mezi jeho první oběti se zařadili Stalinovi oponenti Grigorij Zinovjev a Lev Kameněv.

Dne 30. července 1937 byl podepsán tajný rozkaz NKVD č. 00447. Tento den je považován za počátek Velkého teroru – období politických represí, během nichž bylo v letech 1937–1938 v Sovětském svazu zatčeno nejméně 1,7 milionu lidí (více než 700 000 z nich bylo popraveno) – „nepřátel lidu“, „kontrarevolucionářů“, „sabotérů“, ale i jejich příbuzných a přátel. Jak to všechno probíhalo a také proč?

Narcistická porucha osobnosti se projevuje neustálou potřebou obdivu ostatních, ale také arogancí, přehnanou kritikou a nedostatkem empatie. Existují tři typy narcistických lidí.

Vypadal trochu jako filmová hvězda. Byl urostlý, usměvavý, stále ještě poměrně mladý (v době smrti mu bylo 48), a třebaže nebyl žádný demokrat, u lidí v Sovětské svazu byl ve 30. letech poměrně oblíbený. Dne 1. prosince 1934 zastavil Sergeje Kirova výstřel z pistole.