Sergej Mironovič Kirov

S. M. Kirov, „nejbližší druh soudruha Stalina“, byl zabit 1. prosince 1934. Stalin obvinil tři své hlavní ideové protivníky - Trockého, Zinověva a Kameněva, avšak vraždu zajistil na ústní Stalinův příkaz lidový komisař vnitra SSSR Jagoda.

Sedmnáctý listopad ještě před tím, než se stal významným datem v českých dějinách, zapsal se rudým písmem do dějin někdejšího Sovětského svazu. Ten den v roce 1935 se v Kremlu konala První všesvazová konference stachanovců. Vystoupil na ní s hlavním projevem soudruh Josef Vissarionovič Stalin.

V dlouhé řadě sovětských politiků byli dva „aparatčici“, kteří si byli velice podobní, ač je od sebe dělily desítky let – Sergej Kirov a Michail Gorbačov. Působili spíše jako filmové hvězdy, měli výrazné osobní charisma a plnými doušky si užívali svou popularitu. Kirov za ni nakonec draze zaplatil.

Není až tak vzácné, že atentátník nedohlédne důsledků svého činu, který poté zásadně ovlivní životy tisíců či milionů dalších lidí. To platí i o zabití komunistického prominenta Sergeje Kirova, jehož vražda rozpoutala stalinský Velký teror.

Velký teror, někdy také nazývaný velká čistka, byl největší státní masakr, jaký kdy byl v Evropě v době míru proveden. Během šestnácti měsíců při něm bylo v letech 1937–38 zlikvidováno na 750 000 sovětských občanů.

Byl mnohem populárnější než Stalin, čímž si zároveň Sergej Kirov podepsal ortel smrti. Žárlivý Stalin jej dal bez milosti zavraždit a tím spustil velké kolo čistek nejen v komunistické straně.

Po půlnoci 25. srpna 1936 byli Kameněv a Zinovjev, kdysi nejbližší Stalinovi spolupracovníci vyvlečeni z cel Lubjanky a odvedeni do popravčí místnosti. Měli být jedni z prvních zlikvidovaných ve velkém monstrprocesu.

Velká ruská čistka, známá také jako Stalinova čistka, byla série represeí, politických pronásledování a hromadných poprav prováděných v Sovětském svazu v průběhu 30. let 20. století, především v letech 1936 až 1938. Tato událost je úzce spojena s vedením Josifa Stalina a jeho snahou eliminovat jakékoliv potenciální hrozby pro jeho moc a autoritu.

Být v Sovětském svazu populárnější než Stalin? To nebyla dvakrát záviděníhodná situace. Sám se o tom na vlastní kůži přesvědčil Sergej Mironovič Kirov. Jeden z nejvlivnějších bolševiků třicátých let přišel o život rukou nájemného vraha a zdá se, že nitky vedly právě k maršálu Stalinovi.

Ucpání, případně ruptura cév v mozku patří nejen k nejčastějším zdravotním příhodám, ale také k těm nejstudovanějším. Vzhledem k nespočtu publikací a haldě tlustých knih by si na nějaký překvapivý objev v této oblasti vsadil jen málo kdo. Mezinárodnímu týmu vedenému Sergejem Kirovem se ale nejspíš něco takového nyní poštěstilo.

Dne 3. prosince 1952 byl spolu s deseti spoluobviněnými popraven bývalý generální tajemník ÚV KSČ Rudolf Slánský. K smrti byl paradoxně odsouzen za činy, které nikdy nespáchal. Jeho vykonstruovaný proces byl vrcholem komunistického bezpráví 50. let.

5. 3. 1953 byl posledním dnem života Josifa Stalina, který umíral sám bez pomoci. A můžeme říct, že si mnozí vysocí kremelští představitelé oddechli.

Být v Sovětském svazu populárnější mezi lidem a komunisty více než Stalin? To nebyla dvakrát záviděníhodná situace. Sám se o tom na vlastní kůži přesvědčil Sergej Mironovič Kirov. Jeden z nejvlivnějších bolševiků třicátých let přišel o život rukou nájemného vraha a zdá se, že nitky vedly právě k maršálu Stalinovi.

Prvního prosince roku 1934 byl v Leningradu zavražděn první tajemník leningradského oblastního výboru komunistické strany Sergej Kirov. Jeho smrt posloužila sovětskému diktátorovi Josifu Vissarionoviči Stalinovi jako záminka k rozpoutání teroru. Mezi jeho první oběti se zařadili Stalinovi oponenti Grigorij Zinovjev a Lev Kameněv.

Dne 30. července 1937 byl podepsán tajný rozkaz NKVD č. 00447. Tento den je považován za počátek Velkého teroru – období politických represí, během nichž bylo v letech 1937–1938 v Sovětském svazu zatčeno nejméně 1,7 milionu lidí (více než 700 000 z nich bylo popraveno) – „nepřátel lidu“, „kontrarevolucionářů“, „sabotérů“, ale i jejich příbuzných a přátel. Jak to všechno probíhalo a také proč?

Narcistická porucha osobnosti se projevuje neustálou potřebou obdivu ostatních, ale také arogancí, přehnanou kritikou a nedostatkem empatie. Existují tři typy narcistických lidí.

Vypadal trochu jako filmová hvězda. Byl urostlý, usměvavý, stále ještě poměrně mladý (v době smrti mu bylo 48), a třebaže nebyl žádný demokrat, u lidí v Sovětské svazu byl ve 30. letech poměrně oblíbený. Dne 1. prosince 1934 zastavil Sergeje Kirova výstřel z pistole.