Severoatlantická aliance

Donald Trump se vrátil do Bílého domu a s ním i jeho staronový nápad: získat kontrolu nad Grónskem. Jenže tentokrát to nevypadá jako pouhá provokace na sociálních sítích. Americký prezident mluví otevřeně o tom, že USA vezmou největší ostrov světa „tak či onak" – a nevylučuje ani vojenskou sílu. Článek Trump chce Grónsko. Dánové říkají ne. A NATO se třese se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Zatímco Trump mluví o strategickém zisku, Američané jsou skeptičtí. Pouze 17 procent z nich podporuje Trumpovu snahu získat Grónsko. Většina se obává oslabení vztahů s Evropou a ohrožení Severoatlantické aliance.

Americký prezident Donald Trump si dělá zálusk na Grónsko i kvůli nerostnému bohatství. Pravdou však je, že dosud nikdo nenašel smysluplný způsob, jak se k cenným surovinám dostat. V cestě stojí brutální přírodní podmínky. I tak to ale Trump zkusit může. Ani k tomu nepotřebuje ostrov koupit nebo dokonce napadnout.

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.

Kodaň - Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil dnes grónský premiér Jens-Frederik Nielsen před novináři na tiskové konferenci. Nielsen také zopakoval, že Grónsko není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.

Evropští spojenci v Severoatlantické alianci pod vedením německých a britských představitelů připravili společný návrh, jehož cílem je odradit Spojené státy od vojenského zabrání Grónska. Evropské alianční země by na ostrově rozmístily své jednotky, aby ukázaly, že starý kontinent bere obranu autonomního území Dánska vážně.

Spojené státy v pondělí před Radou bezpečnosti OSN odsoudily ruské použití rakety Orešnik proti Ukrajině jako nebezpečnou a nevysvětlitelnou eskalaci konfliktu. Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja veškerou kritiku odmítl, uvedla AFP.

Donald Trump znovu mluví o Grónsku. A tentokrát to nevypadá jako další z jeho provokací na sociální síti. Severoatlantická aliance posiluje přítomnost v Arktidě – tiše, ale rozhodně. Bruselské jednání z minulého týdne ukázalo, jak vážně Evropa bere nejnovější výhrůžky z Washingtonu. A jak moc se bojí, že by mohly znamenat konec aliance v podobě, jakou známe. Článek Arktida se stává šachovnicí: NATO reaguje na Trumpovy ambice se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že jeho moc jako vrchního velitele Spojených států je omezena pouze jeho vlastní morálkou a že nepotřebuje mezinárodní právo. Trump to řekl v rozhovoru s deníkem The New York Tmes (NYT). Šéf Bílého domu podle listu prakticky smetl ze stolu koncept mezinárodního práva jako omezení své schopnosti použít vojenskou sílu k úderům, vojenským invazím či vyvíjení nátlaku na státy po celém světě.

Praha - Prezident Petr Pavel hovořil s americkým velvyslancem v ČR Nicholasem Merrickem o Čechovi zadržovaném ve Venezuele i o aktuálních mezinárodních otázkách. Na webu to po schůzce uvedl odbor komunikace prezidentské kanceláře. Shodli se také na zásadním významu transatlantického partnerství, úzké spolupráce v Severoatlantické alianci (NATO) i na potřebě odpovídajících obranných výdajů, dodal Hrad.

Americký prezident Donald Trump chce získat Grónsko. A k jeho ovládnutí nevylučuje ani možnost vojenského zásahu. Podobné zprávy v posledních dnech ilustrují sílící napětí mezi Spojenými státy a Evropou. Pokud Trump svůj záměr uskuteční silou, může to podle odborníků otřást základy Severoatlantické aliance. Server Newsweek nastínil čtyři možné scénáře ohledně možností NATO a jeho reakce na případnou okupaci dánského území, jímž ostrov dosud je.

Válka Ukrajiny proti Rusku si vynutila zásadní přehodnocení způsobu boje moderních armád. Výsledný koncept, pokud se plně prosadí, by mohl ovlivnit západní pozemní doktrínu na příští desetiletí, uvádí nová studie britského think-tanku Royal United Services Institute.

Napětí mezi Spojenými státy americkými a Evropou roste poté, co Bílý dům nevyloučil možnost vojenského zásahu pro získání Grónska. Tento krok by mohl podle politiků a komentátorů otřást základy NATO a prohloubit rozkol mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a evropskými lídry. Před Trumpovými plány varoval i demokratický senátor Chris Murphy, podle kterého to americký prezident s Grónskem myslí vážně.

Dosažení dvouprocentní hranice vláda avizovala už na konci roku. Další navyšování výdajů však zůstává politicky citlivé, zejména v souvislosti s novými cíli NATO.

Česko loni vydalo na obranu 171,1 miliardy korun. Výdaje představují 2,02 procenta hrubého domácího produktu (HDP), takže země splnila zákonnou povinnost obranných výdajů ve výši nejméně dvou procent HDP. Novinářům to v úterý řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Americký prezident Donald Trump musí přestat se svými hrozbami vůči Dánsku ohledně možné anexe Grónska, zdůraznila podle agentury Reuters dánská premiérka Mette Frederiksenová. Trump v neděli, den po americké vojenské intervenci ve Venezuele, znovu zopakoval, že Spojené státy „potřebují Grónsko“.

Bývalý generál a ředitel Centra bezpečnostních studií na CEVRO Univerzitě František Mičánek upozorňuje, že honba za výší obranného rozpočtu zastírá podstatnější otázku – jaké schopnosti armáda za to skutečně získává. Priority modernizace nejsou podle něj nastavené ideálně, byť práci předchozího vedení ministerstva obrany hodnotí jako rozběhnutou správným směrem.

Rumunsko přispěje na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu 1,2 miliardy korun, Chorvatsko 5,7 miliardy korun. Do iniciativy NATO PURL je tak nyní zapojeno 24 zemí, Česko mezi nimi ale není.

Společnost Elbit Systems, největší zbrojařský výrobce v Izraeli, byla dočasně vyřazena z nových tendrů NATO kvůli vyšetřování podezření z korupce. Česká armáda v minulosti zvažovala některé její technologie, zejména bezpilotní systémy, aktuálně s ní však nemá žádný přímý smluvní vztah.

Vyzbrojit letadla Gripen účinnou střelou s plochou dráhou letu z nich udělá efektivní drtiče strategických cílů do vzdálenosti nejméně stovek kilometrů.

Útoky na Ukrajinu a provokace ve vzdušném prostoru na hranicích zemí NATO se váží k evropským Vánocům. Ty ruské začínají až 7. ledna. Rusové na Ukrajinu vyslali desítky raket a více než 600 dronů. Na síti Telegram to napsala ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ještě předtím Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří.

V průběhu let se finský polární kruh přetvořil na stálý tematický park zimy, sobů a polární záře a stal se celosvětovou destinací pro ty, kteří hledají nadčasové Vánoce a pečlivě navržený zážitek kolem mýtu o Otci Vánoc. V Santově domě se však vždy skrývají další překvapení a do finského Laponska právě dorazil nečekaný a zásadní prvek: Evropa se znovu skládá.

Jakožto bývalá země Sovětského svazu byl Kazachstán dlouho závislý na Rusku a jeho výzbroji. Změna směru proto Moskvu značně znervózňuje.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte prohlásil, že pokud členské státy NATO nebudou dávat dohodnutých pět procent HDP na obranu, Rusové se za pár let stanou silnějšími než Aliance. Řekl to v rozhovoru pro britskou stanici BBC s tím, že to by bylo extrémně nebezpečné.

Tři ruští pohraničníci ve středu nelegálně překročili hranici do sousedního Estonska, kde pobývali asi dvacet minut, než se vrátili do Ruské federace. Serveru Delfi to řekl estonský ministr vnitra Igor Taro. Estonsko je členem Evropské unie i NATO.

Ruská federace rozmístila na hranicích se Severoatlantickou aliancí 360 tisíc vojáků, kteří jsou okamžitě připraveni k boji. V rozhovoru pro německou stanici N-TV to uvedl expert na obranu a německý poslanec Roderich Kiesewetter (CDU). Podle něj jde o dva armádní sbory, které se nacházejí v Bělorusku. Litevská armáda tuto informaci popřela a označila ji za dezinformaci.

Itálie se pokouší vyvinout nový základ pro řadu dělostřeleckých systémů. Výhodou má být také vysoká kadence i integrovaná ochrana proti dronům.

O litevském startupu Repsense jste možná ještě neslyšeli. Rozhodně si však jeho jméno zapamatujte, protože je dost dobře možné, že se o něm v budoucnu bude psát mnohem častěji. A to nejenom v souvislosti s novou investicí ze strany tuzemského fondu Tensor Ventures a Seed Starteru České spořitelny. Na jeho platformu Havel umožňující sledovat a předvídat dopad informací na sociálních sítích i v tradičních médiích totiž už nyní spoléhá i Severoatlantická aliance a některé evropské vládní instituce…

Bezpečnostní záruky pro Ukrajinu budou obdobou článku pět smlouvy o Severoatlantické alianci. V pondělí to po berlínských jednáních o mírovém řešení války na Ukrajině prohlásil podle agentury Reuters nejmenovaný americký činitel. Řekl rovněž, že prezident Spojených států Donald Trump je spokojen se stávajícím stavem diskusí. Zmíněný činitel řekl, že pondělní část jednání se týkala právě především bezpečnostních záruk.

V tuto chvíli není hotov žádný ideální mírový plán, současný návrh je stále jen pracovní verze, řekl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. USA podle něj chtějí pokročit k mírové dohodě rychle, Ukrajina však potřebuje zajistit kvalitu takového míru, dodal podle agentury Reuters. Zelenskyj po jednání s představiteli evropských zemí a USA v Berlíně dle Reuters také sdělil, že Ukrajina neuzná východoukrajinský Donbas za ruské území ani de iure ani de facto a že tam nevznikne žádná svobodná ekonomická zóna pod kontrolou Moskvy, jak zněl jeden z bodů americko-ruského plánu.

Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) doufá, že se nastupující kabinet ANO, SPD a Motoristů nechá přesvědčit o významu české muniční iniciativy a bude v ní nějakým způsobem pokračovat. Kritiku iniciativy, která zajišťuje velkorážovou munici pro Ukrajinu čelící ruské vojenské invazi, pokládá za mimořádně nezodpovědnou. Iniciativa je dle něj unikátní a v zahraničí oceňovaná věc, kterou by byla chyba zničit. Bude prý škoda, pokud nová vláda zruší důchodovou reformu a další kroky končící vlády, jako třeba nákup amerických letounů F-35.

Šéf NATO Mark Rutte ve čtvrtek vyzval spojence v Alianci, aby zesílili obranné úsilí a zamezili tak možné válce vedené ze strany Ruska. Takový konflikt by se podle něj mohl rozsahem rovnat válce, kterou „zakusili naši prarodiče a praprarodiče“, varoval. Informovala o tom agentura Reuters.

Americká Sněmovna reprezentantů schválila návrh ročního obranného rozpočtu v rekordní výši 901 miliard dolarů (18,7 bilionu korun). Očekává se, že Senát ho schválí příští týden. Návrh zákona zajišťuje Ukrajině vojenskou pomoc ve výši 400 milionů dolarů (8,3 miliardy korun) v každém z následujících dvou let. Posiluje rovněž závazek USA k obraně Evropy navzdory národní bezpečnostní strategii amerického prezidenta Donalda Trumpa, který Evropu ostře kritizuje.

Unijní podpora Ukrajiny zůstává při pokračujících mírových rozhovorech neochvějná, shodli se po schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa. Zelenskyj označil společný postup se zástupci Evropské unie (EU) a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem za koordinovaný a konstruktivní, uvedly agentury Reuters a DPA.

Americký prezident Donald Trump a jeho vláda v nové oficiální národní bezpečnostní strategii viní EU a migraci z toho, co označují za bezprostředně hrozící a totální kulturní a civilizační rozklad Evropy. Napsal o tom zpravodajský server Politico.

Kvůli zlepšení ochrany východního křídla Severoatlantické aliance vyslalo Německo do Polska několik stíhaček Eurofighter a zhruba 150 vojáků. Podle agentury DPA o tom informovalo německé armádní letectvo. Krok už v polovině října oznámil ministr obrany Boris Pistorius. Reagoval tak na několik případů narušení vzdušného prostoru zemí NATO ruskými stíhačkami a drony.

Dvě třetiny členských států NATO se zavázaly poskytnout zbraně Ukrajině prostřednictvím iniciativy PURL, uvedl šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte. Norsko dá dalších pět set milionů eur (dvanáct miliard korun), Německo přispěje dalšími dvěma sty miliony eur (4,8 miliardy korun), uvedli ministři zahraničí obou zemí Espen Barth Eide a Johann Wadephul před jednáním v Bruselu. Celkem podle Rutteho spojenci a partneři přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard korun).

Polská prokuratura obvinila osmadvacetiletého Rusa ze špionážních aktivit a vedení skupiny sabotérů v Polsku. S odvoláním na tamní úřady to v úterý napsala tisková agentura PAP. Prokurátoři vznesli obvinění proti Michailu Mirgorodskému v jeho nepřítomnosti, protože je v zahraničí. Podle agentury AFP ho viní z toho, že pracoval na popud ruských tajných služeb.

Generální tajemník NATO Mark Rutte očekává v příštích dnech nové příspěvky od spojenců do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu. Rutte uvítal úsilí Spojených států o ukončení války na Ukrajině. Jak uvedl, je přesvědčen, že toto úsilí nakonec obnoví mír v Evropě.

Prezident USA Donald Trump tvrdí, že Moskva souhlasila s některými ústupky v americko-ruském plánu pro zastavení ruské války na Ukrajině. Popsal je přitom jen jako to, že Moskva přestane bojovat a nezabere další území. Trump také řekl, že už netrvá na dřívějším čtvrtečním termínu, do kterého od Kyjeva očekával souhlas s plánem. Moskva dává opakovaně najevo, že trvá na naprostém zničení Ukrajiny jako státu. Kreml ve středu uvedl, že hovořit o brzkém dosažení dohody je předčasné.

Tallinu pomáhají s bráněním vzdušného prostoru alianční spojenci. Nejčastěji kontrolují neohlášená ruská letadla. Do vzduchu musejí piloti kvůli poplachu v průměru čtyřikrát za měsíc. Estonská obrana ale čelí i dalším výzvám – stále častější jsou například kybernetické útoky ze strany Moskvy. Estonsko chce na obranu do roku 2029 utratit téměř pět a půl procenta hrubého domácího produktu.

Rusko vyslalo v noci na středu na Ukrajinu 48 raket a 470 dronů, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V Ternopilu na západě země zemřelo dvacet šest lidí, uvedla Ukrajinska pravda. Polsko aktivovalo stíhačky, píše agentura Reuters. Drony zasáhly i Charkov, který hlásí 46 zraněných včetně dvou dětí.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) požádal generálního tajemníka NATO Marka Rutteho na úterní společné schůzce o posílení protivzdušné obrany Slovenska. Ministerský předseda Ruttemu během jeho návštěvy Bratislavy také zopakoval, že Slovensko s výjimkou komerčních kontraktů nebude dodávat Ukrajině, která se brání ruské agresi, smrtící zbraně. Informoval o tom úřad slovenské vlády.

Ani dva měsíce od průniku ruských bezpilotních letounů není stoprocentně jasné, co způsobilo poničení domu v obci Wyryki na východě Polska. Budova se bude muset nejspíš zbourat. Samotná země se navíc čím dál častěji potýká s různými provokacemi ze strany Ruska.

Německé vládní strany se dohodly na návrhu nové podoby vojenské služby. Odvody budou plošné, zákon stanoví i cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou „povinnou vojenskou službu z potřeby“. S odvoláním na své zdroje obeznámené s nočním jednáním koaličních stran to napsala agentura DPA.

Prezident Petr Pavel ve středu na Pražském hradě přijal předsedu hnutí ANO a pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše. Jednali o návrhu programového prohlášení vlády, kterou ANO skládá s hnutím SPD a s Motoristy. Tématem byl i Babišův střet zájmů. Možný budoucí premiér po jednání zopakoval, že řešení svého střetu zájmů prezidentovi vysvětlí. Pavel nadále požaduje, aby Babiš do jmenování premiérem veřejně oznámil, jak svůj střet zájmů vyřeší.

Opakované porušování vzdušného prostoru zemí NATO ze strany Ruska by nemělo být donekonečna tolerováno, sdělil v úterý prezident Petr Pavel při diskusi se studenty středních škol Karlovarského kraje. Soudí, že je třeba adekvátní odpověď a Moskvě ukázat sílu. Český prezident a někdejší šéf vojenského výboru Severoatlantické aliance studentům také řekl, že v navrženém programu vznikající vlády mu chybí zmínky o bezpečnosti.

Polské stíhací letouny MiG-29 ve čtvrtek znovu zachytily nad Baltským mořem ruský průzkumný letoun. S odvoláním na polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze to píše agentura Reuters. Jde už o druhý podobný incident v jednom týdnu.

Síly Severoatlantické aliance 17. října zaznamenaly dva neidentifikované drony v blízkosti vojenských kasáren Reedo na jihu Estonska. Jeden z nich se jim podařilo sestřelit, píše estonský web EER.

Vznikající vládní koalice plánuje vydat na obranu dvě procenta HDP. Financovat ji ale chce primárně podle aktuálních potřeb. Výdaje na obranu se musí vynakládat smysluplně, v souladu s potřebami armády a s úkoly, které má Česko v rámci Severoatlantické aliance (NATO), řekla v úterý místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Zástupci hnutí chtějí navýšit počet vojáků a investovat do posílení protivzdušné obrany.

Členové proruské domobranecké skupiny Českoslovenští vojáci v záloze za mír (ČVZM) u soudu odmítli obžalobu z podpory a financování terorismu. Spoluobžalovaný Miloš Ouřecký přiznal vinu ohledně toho, že pomáhal jako dobrovolník Ruskem koordinovaným vojákům na Donbase. Obžaloba tvrdí, že jej domobranci vyslali na Ukrajinu s cílem, aby jim po návratu předal nabyté bojové zkušenosti pro případné ústavní, hospodářské a politické změny v Česku.

Litva začne sestřelovat meteorologické balony, které na její území pronikají z Běloruska a opakovaně tam narušily leteckou dopravu. Podle agentury Reuters to oznámila premiérka Inga Ruginienéová. Litevské úřady z incidentů obviňují běloruské pašeráky cigaret, kteří podle nich kontraband posílají v malých horkovzdušných balonech. Podporu Litvě vyjádřila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

ANO, SPD a Motoristé v pátek pokračovali ve vyjednávání o programu možné budoucí vládní koalice. Páteční rozhovory věnovali kultuře a diplomacii. Uzavřeli tím jednání o agendách, které odpovídají jednotlivým ministerstvům. První místopředseda ANO Karel Havlíček řekl, že program možné budoucí koalice je z 95 procent hotový. O víkendu podle něho ještě budou subjekty pracovat na programu pro vědu a digitalizaci.

Americký prezident Donald Trump byl jediným člověkem, který mohl otevřít komunikační kanál s ruským vládcem Vladimirem Putinem uprostřed ruské války na Ukrajině. Podle webu CNN to po středeční schůzce s šéfem Bílého domu řekl generální tajemník NATO Mark Rutte. Uvítal také uvalení sankcí na dvě největší ruské ropné společnosti, kterými chtějí Spojené státy přimět Putina ukončit přes tři roky trvající konflikt.

Další evropské země připravují úpravy zákonů o zásazích proti bezpilotním letounům. Mění je tak, aby armády mohly sestřelit neznámé drony nad kritickou infrastrukturou. Po Německu ke kroku přistoupí i Velká Británie – zatím se to bude týkat vojenských základen. Později by ale vojáci mohli zasahovat třeba i na letištích.

Prezidenti Polska a Litvy Karol Nawrocki a Gitanas Nauséda v pondělí otevřeli zrekonstruovaný úsek dálnice Via Baltica na polsko-litevském pomezí v takzvaném Suwalském koridoru, což je území mezi ruskou Kaliningradskou oblastí a Běloruskem. Oba prezidenti podle agentury AP označili novou dálnici za důležitou dopravní tepnu, která je významná i pro bezpečnost Pobaltí.

Více než polovina spojeneckých zemí oznámila, že se chce zapojit do iniciativy označované jako PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, za které platí země Severoatlantické aliance. Po jednání ministrů obrany aliančních zemí to prohlásil generální tajemník NATO Mark Rutte. Ministři debatovali nejen o další podpoře Kyjeva, ale i o navýšení výdajů na obranu či nedávných ruských narušeních evropského vzdušného prostoru.

Pokud bude hnutí ANO ve vládě, přímo z rozpočtu nebude dávat peníze Ukrajině na zbraně. Na tiskové konferenci to řekl předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Česko pomáhá přes Evropskou unii, zbrojovky můžou bez problémů vyvážet, uvedl.

Rusové zaútočili v noci na neděli na Ukrajinu stovkami dronů a desítkami raket, hlavní úder směřoval na západ země. Ve Lvovské oblasti zabil nálet čtyřčlennou rodinu, škody hlásí i Lvov, jehož část připravili Rusové o dodávky elektřiny. Vedení oblasti později dodalo, že šlo o největší ruský útok na region od začátku války. Nejméně jednu ženu zabil a dalších deset lidí zranil ruský útok na Záporoží na jihovýchodě země. Vzdušný poplach byl vyhlášen po celé Ukrajině.

Reakce EU na ruské provokace musí být rozhodná, vzkázali evropští lídři po páteční schůzce východních zemí NATO, Dánska a eurokomisaře pro obranu, kde se řešila hlavně takzvaná zeď protidronové obrany. Podle odborného asistenta z katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jana Ludvíka je NATO sice akceschopné, avšak ruské provokace se dle jeho názoru pohybují v „šedé zóně,“ a proto není zcela jasné, jak se s nimi vypořádat. Uvedl to v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou.