Severoatlantická aliance

Odpoledne v projevu zkritizoval Evropany, večer ale v tlaku polevil. Donald Trump měl ve středu ve švýcarském Davosu ostře sledovaný proslov, očekávalo se, co řekne ohledně Grónska. Nakonec ale uvedl, že vojenskou sílu proti ostrovu, který je dánským autonomním územím, použít neplánuje. Po debatě s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem pak vyšlo najevo, že vzniká nová dohoda o Grónsku.

Praha - Návrat ke vztahům s Ruskem je velmi komplikovaný, neboť země pokračuje v agresi proti suverénní Ukrajině. V projevu k zahraničním velvyslancům působícím v Česku to dnes řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česká vláda podle něj podporuje diplomatické kroky k ukončení války.

Nezvyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru“, který provází smlouvání cen. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje.

Na sociálních sítích se v posledních dnech šíří tvrzení, že Francie stojí na prahu vystoupení ze Severoatlantické aliance. Příspěvky se odvolávají na informaci, že ve francouzském Národním shromáždění byl předložen návrh požadující odchod země z NATO. Tato informace má reálný základ, její interpreta

Donald Trump stupňuje tlak na Evropu kvůli ovládnutí Grónska, což v Moskvě vyvolává neskrývané nadšení. Zatímco ruská státní média prorokují konec NATO, vojenští blogeři varují před krutou realitou. Přiznávají, že ruské námořnictvo není schopné operovat ve vzdálených vodách a ambiciózní plány na modernizaci loďstva skončily naprostým krachem.

Co bude s NATO v případě, že se Trump pokusí získat kontrolu nad Grónskem silou? Podle analytika Michala Smetany může Aliance nadále fungovat jako „institucionální zombie“, která bude vyčkávat na změnu v Bílém domě.

Ekonomické fórum v Davosu, které začíná v pondělí, se mělo letos pokusit po výměně vedení o svoji resuscitaci. A nejspíš se to i podaří. Budou na něm totiž probíhat ostře sledovaná jednání evropských lídrů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, která by měla zažehnat nejvážnější krizi mezi Evropou a USA za poslední dekády.

Francie žádá o uspořádání cvičení Severoatlantické aliance v Grónsku a je připravena se na něm podílet, oznámila ve středu ráno kancelář francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Francie už minulý týden poslala na severské poloautonomní území Dánského království 15 vojáků. Vojáky na ostrov vyslaly i další státy v reakci na stupňování tlaku amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož administrativa se snaží arktický ostrov získat.

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.

Spor evropských lídrů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli Grónsku může podle některých skončit i zánikem Severoatlantické aliance NATO. Část představitelů se domnívá, že Spojené státy americké již nejsou spolehlivým spojencem, a tak je nutné do budoucna vytvořit nová spojenectví. Uvažují například o Ukrajině.

Americký prezident Donald Trump publikoval na své sociální sítí Truth Social soukromou zprávu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Francouzská hlava státu v ní píše Trumpovi, že nerozumí jeho postupu získat pro Spojené státy Grónsko, a navrhuje schůzku v Paříži. Podle francouzských zdrojů agentury Reuters je text autentický. Stejný osud potkal také zprávu od generálního tajemníka Severoatlantické aliance Marka Rutteho.

Nástup Donalda Trumpa zamíchal vztahy s americkými spojenci v Severoatlantické alianci. Bezpečnostní záruky přestaly být jistotou a řada lídrů hledala cestu, jak si získat přízeň šéfa Bílého domu. V mapě shrnujeme hlavní proměny.

Do Grónska v pondělí večer přiletí další dánští vojáci. Dánsko v oblasti pořádá cvičení Arctic Endurance, zapojilo se do něj i několik členů Severoatlantické aliance.

Hrozba z Ruska je příliš velká a Polsko ji nechce podceňovat. Hodlá proto posílit armádu na 0,5 milionu vojáků. Počítá s celkovou transformací ozbrojených sil.

Francouzská strana Nepodrobená Francie (LFI) v Národním shromáždění předložila parlamentní návrh požadující vystoupení Francie ze Severoatlantické aliance. Informoval o tom server Berliner Zeitung, který o návrhu hovořil s poslankyní uskupení Clémence Guettéovou. Podle ní k tomuto kroku přistoupili kvůli tomu, že se USA opět vrátily k otevřené imperiální politice.

Do Grónska dorazili první němečtí vojáci. Přistání v hlavním městě Nuuk se podle listu Bild odehrálo okolo páteční 18. hodiny. Na palubě civilního letadla měli sedět zkušení experti včetně logistiků a odborníků na leteckou dopravu. Vojáci zemí NATO vyrážejí do Grónska kvůli stupňující se rétorice amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně mluví o anexi arktického ostrova.

Geopolitická situace si vyžádala vojenský vzestup Německa. Ačkoliv k případné obraně proti Rusku nebo USA by Němci nestačili, Francouzům už teď nahání hrůzu. Navyšování vojenských výdajů Německa je nejnovějším a možná největším strategickým dilematem Evropy. Spojenci Německa delší dobu naléhají na největší evropskou ekonomiku, aby využila svého diplomatického a vojenského vlivu.

Lvov (Ukrajina) - Spor o Grónsko, které chce americký prezident Donald Trump připojit k USA, lze řešit diskusí v rámci Severoatlantické aliance, řekl český prezident Petr Pavel při návštěvě Ukrajiny. Americké převzetí ostrova, který formálně patří Dánsku, by bylo vážnou hrozbou pro NATO. Pavel odmítl silová řešení a prohlásil, že konflikt uvnitř aliance by pouze nahrál jejím protivníkům. USA i Dánsko patří k zakládajícím členů NATO.

Ministr zahraničí Petr Macinka se chystá na klíčová jednání s dánskými diplomaty o budoucnosti Grónska. Zatímco Babiš volí cestu dialogu, evropské mocnosti již vydaly společné prohlášení na podporu dánské suverenity nad ostrovem.

Snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa dostat Grónsko pod americkou nadvládu podle nejnovějšího průzkumu agentury Ipsos podporuje pouze 17 procent Američanů. Podpora pro případné nasazení amerických vojsk na ostrově je ještě výrazně nižší.

Donald Trump se vrátil do Bílého domu a s ním i jeho staronový nápad: získat kontrolu nad Grónskem. Jenže tentokrát to nevypadá jako pouhá provokace na sociálních sítích. Americký prezident mluví otevřeně o tom, že USA vezmou největší ostrov světa „tak či onak" – a nevylučuje ani vojenskou sílu. Článek Trump chce Grónsko. Dánové říkají ne. A NATO se třese se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Zatímco Trump mluví o strategickém zisku, Američané jsou skeptičtí. Pouze 17 procent z nich podporuje Trumpovu snahu získat Grónsko. Většina se obává oslabení vztahů s Evropou a ohrožení Severoatlantické aliance.

Americký prezident Donald Trump si dělá zálusk na Grónsko i kvůli nerostnému bohatství. Pravdou však je, že dosud nikdo nenašel smysluplný způsob, jak se k cenným surovinám dostat. V cestě stojí brutální přírodní podmínky. I tak to ale Trump zkusit může. Ani k tomu nepotřebuje ostrov koupit nebo dokonce napadnout.

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.

Kodaň - Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil dnes grónský premiér Jens-Frederik Nielsen před novináři na tiskové konferenci. Nielsen také zopakoval, že Grónsko není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.

Evropští spojenci v Severoatlantické alianci pod vedením německých a britských představitelů připravili společný návrh, jehož cílem je odradit Spojené státy od vojenského zabrání Grónska. Evropské alianční země by na ostrově rozmístily své jednotky, aby ukázaly, že starý kontinent bere obranu autonomního území Dánska vážně.

Spojené státy v pondělí před Radou bezpečnosti OSN odsoudily ruské použití rakety Orešnik proti Ukrajině jako nebezpečnou a nevysvětlitelnou eskalaci konfliktu. Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja veškerou kritiku odmítl, uvedla AFP.

Donald Trump znovu mluví o Grónsku. A tentokrát to nevypadá jako další z jeho provokací na sociální síti. Severoatlantická aliance posiluje přítomnost v Arktidě – tiše, ale rozhodně. Bruselské jednání z minulého týdne ukázalo, jak vážně Evropa bere nejnovější výhrůžky z Washingtonu. A jak moc se bojí, že by mohly znamenat konec aliance v podobě, jakou známe. Článek Arktida se stává šachovnicí: NATO reaguje na Trumpovy ambice se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že jeho moc jako vrchního velitele Spojených států je omezena pouze jeho vlastní morálkou a že nepotřebuje mezinárodní právo. Trump to řekl v rozhovoru s deníkem The New York Tmes (NYT). Šéf Bílého domu podle listu prakticky smetl ze stolu koncept mezinárodního práva jako omezení své schopnosti použít vojenskou sílu k úderům, vojenským invazím či vyvíjení nátlaku na státy po celém světě.

Praha - Prezident Petr Pavel hovořil s americkým velvyslancem v ČR Nicholasem Merrickem o Čechovi zadržovaném ve Venezuele i o aktuálních mezinárodních otázkách. Na webu to po schůzce uvedl odbor komunikace prezidentské kanceláře. Shodli se také na zásadním významu transatlantického partnerství, úzké spolupráce v Severoatlantické alianci (NATO) i na potřebě odpovídajících obranných výdajů, dodal Hrad.

Americký prezident Donald Trump chce získat Grónsko. A k jeho ovládnutí nevylučuje ani možnost vojenského zásahu. Podobné zprávy v posledních dnech ilustrují sílící napětí mezi Spojenými státy a Evropou. Pokud Trump svůj záměr uskuteční silou, může to podle odborníků otřást základy Severoatlantické aliance. Server Newsweek nastínil čtyři možné scénáře ohledně možností NATO a jeho reakce na případnou okupaci dánského území, jímž ostrov dosud je.

Válka Ukrajiny proti Rusku si vynutila zásadní přehodnocení způsobu boje moderních armád. Výsledný koncept, pokud se plně prosadí, by mohl ovlivnit západní pozemní doktrínu na příští desetiletí, uvádí nová studie britského think-tanku Royal United Services Institute.

Napětí mezi Spojenými státy americkými a Evropou roste poté, co Bílý dům nevyloučil možnost vojenského zásahu pro získání Grónska. Tento krok by mohl podle politiků a komentátorů otřást základy NATO a prohloubit rozkol mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a evropskými lídry. Před Trumpovými plány varoval i demokratický senátor Chris Murphy, podle kterého to americký prezident s Grónskem myslí vážně.

Dosažení dvouprocentní hranice vláda avizovala už na konci roku. Další navyšování výdajů však zůstává politicky citlivé, zejména v souvislosti s novými cíli NATO.

Česko loni vydalo na obranu 171,1 miliardy korun. Výdaje představují 2,02 procenta hrubého domácího produktu (HDP), takže země splnila zákonnou povinnost obranných výdajů ve výši nejméně dvou procent HDP. Novinářům to v úterý řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Americký prezident Donald Trump musí přestat se svými hrozbami vůči Dánsku ohledně možné anexe Grónska, zdůraznila podle agentury Reuters dánská premiérka Mette Frederiksenová. Trump v neděli, den po americké vojenské intervenci ve Venezuele, znovu zopakoval, že Spojené státy „potřebují Grónsko“.

Bývalý generál a ředitel Centra bezpečnostních studií na CEVRO Univerzitě František Mičánek upozorňuje, že honba za výší obranného rozpočtu zastírá podstatnější otázku – jaké schopnosti armáda za to skutečně získává. Priority modernizace nejsou podle něj nastavené ideálně, byť práci předchozího vedení ministerstva obrany hodnotí jako rozběhnutou správným směrem.

Rumunsko přispěje na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu 1,2 miliardy korun, Chorvatsko 5,7 miliardy korun. Do iniciativy NATO PURL je tak nyní zapojeno 24 zemí, Česko mezi nimi ale není.

Společnost Elbit Systems, největší zbrojařský výrobce v Izraeli, byla dočasně vyřazena z nových tendrů NATO kvůli vyšetřování podezření z korupce. Česká armáda v minulosti zvažovala některé její technologie, zejména bezpilotní systémy, aktuálně s ní však nemá žádný přímý smluvní vztah.

Vyzbrojit letadla Gripen účinnou střelou s plochou dráhou letu z nich udělá efektivní drtiče strategických cílů do vzdálenosti nejméně stovek kilometrů.

Útoky na Ukrajinu a provokace ve vzdušném prostoru na hranicích zemí NATO se váží k evropským Vánocům. Ty ruské začínají až 7. ledna. Rusové na Ukrajinu vyslali desítky raket a více než 600 dronů. Na síti Telegram to napsala ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ještě předtím Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří.

V průběhu let se finský polární kruh přetvořil na stálý tematický park zimy, sobů a polární záře a stal se celosvětovou destinací pro ty, kteří hledají nadčasové Vánoce a pečlivě navržený zážitek kolem mýtu o Otci Vánoc. V Santově domě se však vždy skrývají další překvapení a do finského Laponska právě dorazil nečekaný a zásadní prvek: Evropa se znovu skládá.

Jakožto bývalá země Sovětského svazu byl Kazachstán dlouho závislý na Rusku a jeho výzbroji. Změna směru proto Moskvu značně znervózňuje.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte prohlásil, že pokud členské státy NATO nebudou dávat dohodnutých pět procent HDP na obranu, Rusové se za pár let stanou silnějšími než Aliance. Řekl to v rozhovoru pro britskou stanici BBC s tím, že to by bylo extrémně nebezpečné.

Tři ruští pohraničníci ve středu nelegálně překročili hranici do sousedního Estonska, kde pobývali asi dvacet minut, než se vrátili do Ruské federace. Serveru Delfi to řekl estonský ministr vnitra Igor Taro. Estonsko je členem Evropské unie i NATO.

Ruská federace rozmístila na hranicích se Severoatlantickou aliancí 360 tisíc vojáků, kteří jsou okamžitě připraveni k boji. V rozhovoru pro německou stanici N-TV to uvedl expert na obranu a německý poslanec Roderich Kiesewetter (CDU). Podle něj jde o dva armádní sbory, které se nacházejí v Bělorusku. Litevská armáda tuto informaci popřela a označila ji za dezinformaci.

Itálie se pokouší vyvinout nový základ pro řadu dělostřeleckých systémů. Výhodou má být také vysoká kadence i integrovaná ochrana proti dronům.

O litevském startupu Repsense jste možná ještě neslyšeli. Rozhodně si však jeho jméno zapamatujte, protože je dost dobře možné, že se o něm v budoucnu bude psát mnohem častěji. A to nejenom v souvislosti s novou investicí ze strany tuzemského fondu Tensor Ventures a Seed Starteru České spořitelny. Na jeho platformu Havel umožňující sledovat a předvídat dopad informací na sociálních sítích i v tradičních médiích totiž už nyní spoléhá i Severoatlantická aliance a některé evropské vládní instituce…

Bezpečnostní záruky pro Ukrajinu budou obdobou článku pět smlouvy o Severoatlantické alianci. V pondělí to po berlínských jednáních o mírovém řešení války na Ukrajině prohlásil podle agentury Reuters nejmenovaný americký činitel. Řekl rovněž, že prezident Spojených států Donald Trump je spokojen se stávajícím stavem diskusí. Zmíněný činitel řekl, že pondělní část jednání se týkala právě především bezpečnostních záruk.

V tuto chvíli není hotov žádný ideální mírový plán, současný návrh je stále jen pracovní verze, řekl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. USA podle něj chtějí pokročit k mírové dohodě rychle, Ukrajina však potřebuje zajistit kvalitu takového míru, dodal podle agentury Reuters. Zelenskyj po jednání s představiteli evropských zemí a USA v Berlíně dle Reuters také sdělil, že Ukrajina neuzná východoukrajinský Donbas za ruské území ani de iure ani de facto a že tam nevznikne žádná svobodná ekonomická zóna pod kontrolou Moskvy, jak zněl jeden z bodů americko-ruského plánu.

Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) doufá, že se nastupující kabinet ANO, SPD a Motoristů nechá přesvědčit o významu české muniční iniciativy a bude v ní nějakým způsobem pokračovat. Kritiku iniciativy, která zajišťuje velkorážovou munici pro Ukrajinu čelící ruské vojenské invazi, pokládá za mimořádně nezodpovědnou. Iniciativa je dle něj unikátní a v zahraničí oceňovaná věc, kterou by byla chyba zničit. Bude prý škoda, pokud nová vláda zruší důchodovou reformu a další kroky končící vlády, jako třeba nákup amerických letounů F-35.

Šéf NATO Mark Rutte ve čtvrtek vyzval spojence v Alianci, aby zesílili obranné úsilí a zamezili tak možné válce vedené ze strany Ruska. Takový konflikt by se podle něj mohl rozsahem rovnat válce, kterou „zakusili naši prarodiče a praprarodiče“, varoval. Informovala o tom agentura Reuters.

Americká Sněmovna reprezentantů schválila návrh ročního obranného rozpočtu v rekordní výši 901 miliard dolarů (18,7 bilionu korun). Očekává se, že Senát ho schválí příští týden. Návrh zákona zajišťuje Ukrajině vojenskou pomoc ve výši 400 milionů dolarů (8,3 miliardy korun) v každém z následujících dvou let. Posiluje rovněž závazek USA k obraně Evropy navzdory národní bezpečnostní strategii amerického prezidenta Donalda Trumpa, který Evropu ostře kritizuje.

Unijní podpora Ukrajiny zůstává při pokračujících mírových rozhovorech neochvějná, shodli se po schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa. Zelenskyj označil společný postup se zástupci Evropské unie (EU) a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem za koordinovaný a konstruktivní, uvedly agentury Reuters a DPA.

Americký prezident Donald Trump a jeho vláda v nové oficiální národní bezpečnostní strategii viní EU a migraci z toho, co označují za bezprostředně hrozící a totální kulturní a civilizační rozklad Evropy. Napsal o tom zpravodajský server Politico.

Kvůli zlepšení ochrany východního křídla Severoatlantické aliance vyslalo Německo do Polska několik stíhaček Eurofighter a zhruba 150 vojáků. Podle agentury DPA o tom informovalo německé armádní letectvo. Krok už v polovině října oznámil ministr obrany Boris Pistorius. Reagoval tak na několik případů narušení vzdušného prostoru zemí NATO ruskými stíhačkami a drony.

Dvě třetiny členských států NATO se zavázaly poskytnout zbraně Ukrajině prostřednictvím iniciativy PURL, uvedl šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte. Norsko dá dalších pět set milionů eur (dvanáct miliard korun), Německo přispěje dalšími dvěma sty miliony eur (4,8 miliardy korun), uvedli ministři zahraničí obou zemí Espen Barth Eide a Johann Wadephul před jednáním v Bruselu. Celkem podle Rutteho spojenci a partneři přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard korun).

Polská prokuratura obvinila osmadvacetiletého Rusa ze špionážních aktivit a vedení skupiny sabotérů v Polsku. S odvoláním na tamní úřady to v úterý napsala tisková agentura PAP. Prokurátoři vznesli obvinění proti Michailu Mirgorodskému v jeho nepřítomnosti, protože je v zahraničí. Podle agentury AFP ho viní z toho, že pracoval na popud ruských tajných služeb.

Generální tajemník NATO Mark Rutte očekává v příštích dnech nové příspěvky od spojenců do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu. Rutte uvítal úsilí Spojených států o ukončení války na Ukrajině. Jak uvedl, je přesvědčen, že toto úsilí nakonec obnoví mír v Evropě.

Prezident USA Donald Trump tvrdí, že Moskva souhlasila s některými ústupky v americko-ruském plánu pro zastavení ruské války na Ukrajině. Popsal je přitom jen jako to, že Moskva přestane bojovat a nezabere další území. Trump také řekl, že už netrvá na dřívějším čtvrtečním termínu, do kterého od Kyjeva očekával souhlas s plánem. Moskva dává opakovaně najevo, že trvá na naprostém zničení Ukrajiny jako státu. Kreml ve středu uvedl, že hovořit o brzkém dosažení dohody je předčasné.