Severoatlantická aliance

Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker ve čtvrtek na síti X zkritizoval Českou republiku za nedostačující výdaje na obranu. Příspěvek sdílela také americká ambasáda v Praze. Whitaker sdílel článek, podle nějž Češi schválili rozpočet na letošní rok, který nedosahuje závazku na obranu v rámci NATO. Velvyslanec napsal, že všichni spojenci musí nést svůj díl odpovědnosti. Premiér Andrej Babiš ve Sněmovně řekl, že Česko závazky plnit bude.

Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker zkritizoval na síti X Česko za nedostačující výdaje na obranu, příspěvek sdílela v českém překladu také americká ambasáda v Praze. Whitaker sdílel článek, v němž se píše, že tuzemský rozpočet na letošek nedosahuje závazku na obranu v rámci NATO. Podle velvyslance musí všichni spojenci nést svůj díl odpovědnosti „bez výmluv a výjimek“. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně ve sněmovně slíbil, že Česko závazky bude plnit. Později napsal, že obranné výdaje tuzemska letos dvě procenta HDP přesáhnou.

Členské státy Severoatlantické aliance (NATO), které dostatečně nefinancují svou obranu, ohrožují nejen sebe, ale hlavně své spojence. Na tiskové konferenci po setkání s prezidentem Petrem Pavlem to řekl jeho litevský protějšek Gitanas Nauséda. Kritický k omezování výdajů na zbrojení byl i český prezident.

Česko a Lotyšsko sdílejí podle lotyšského prezidenta Edgarse Rinkévičse podobný pohled na konflikt na Blízkém východě. Neměl by ale zastínit situaci na Ukrajině, řekl v úterý v Rize po jednání se svým českým protějškem Petrem Pavlem. Podle české hlavy státu bude mít blízkovýchodní konflikt přímý dopad na Evropu, a je tudíž v jejím zájmu o důsledcích diskutovat a hledat společný přístup.

Evropa se opět ocitá na pokraji války, kterou nezačala a nemá ji ani sílu zastavit. Íránské drony a rakety s doletem okolo dvou tisíc kilometrů ohrožují ropovody a přístavy od Kypru až po Rumunsko. Navíc hrozí teroristické útoky na řadu cílů po celém evropském kontinentu. Americko-izraelský útok na režim v Teheránu odhalil křehkost mezinárodního řádu.

Koalice už letos nebude zvyšovat výdaje na obranu nad plánovaných 155 miliard. Částka odpovídá 1,73 procenta HDP. Před finálním hlasováním o státním rozpočtu se na tom shodují všechny vládní strany. Poslanci budou rozhodovat ve středu. Nic na tom nemění ani apel amerického velvyslance. Nicholas Merrick v týdnu řekl, že Česko riskuje nesplnění svých závazků vůči NATO.

Česko v návrhu státního rozpočtu na letošní rok podle amerického velvyslance v Praze Nicholase Merricka riskuje, že bude patřit mezi země s nejnižšími výdaji na obranu v Severoatlantické alianci (NATO), co se týče jejich podílu na hrubém domácím produktu (HDP).

Severoatlantická aliance před dvěma týdny zahájila misi Arktická stráž. Měla tím reagovat především na výroky Donalda Trumpa o nutné potřebě zvýšení ochrany Arktidy a neméně i na jeho kontroverzní vyjádření o Grónsku, kde by rád viděl americkou vlajku. Z dlouhodobějšího hlediska jde ale i o tamní aktivity Ruska a Číny. Vojenská operace by dané území měla především mapovat, a to ve všech sférách – od moře a pevniny až po vesmír či kyberprostor.

Seškrtáním rozpočtu na obranu se Česká republika stane dalším „padouchem“ Severoatlantické aliance, protože výdaje na obranu nebudou ani dvě procenta HDP. S odkazem na několik diplomatů ze zemí NATO o tom informoval list Politico. Podle jednoho ze zdrojů to šéf aliance Mark Rutte nenechá jen tak, protože by se do NATO kvůli tomu mohl pustit americký prezident Donald Trump.

Všichni si uvědomujeme ohrožení, situace je vážná, řekl šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski na úvod svého vystoupení před poslanci. Polsko, jehož vzdušný prostor loni na podzim narušily ruské drony, čelí sabotážím, žhářským útokům, záplavě dezinformací a dvěma až třem tisícům kybernetických útoků denně. Většinu se daří odrazit, ale míra tohoto jevu musí vyvolávat znepokojení, uvedl ministr podle webu Onet.

Česká republika určitě nenastupuje cestu směrem k obranným výdajům ve výši 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Ve čtvrtečním rozhovoru pro Deník.cz to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Ukrajina podle něj v souladu s volebním programem vládních stran není prioritou jeho kabinetu, válku musí vyřešit americký prezident Donald Trump s lídry Evropy a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Jak odstrašit nepřítele od útoku? Podle Severoatlantické aliance třeba bleskovým přesunem tisíců vojáků. Právě to teď NATO procvičuje se svými silami rychlé reakce v Německu. „Jsou připraveni na všechny možné druhy krize. V NATO se tomu říká 360 stupňů, to znamená kdykoliv, kamkoli,“ přibližuje generál Václav Vlček z velitelství pro operace. Největšího letošního aliančního cvičení se účastní také dvě stovky českých vojáků.

Ruská federace za zavřenými dveřmi požaduje, aby se Severoatlantická aliance zavázala, že se nebude rozšiřovat na východ a aby přehodnotila summit v Bukurešti v roce 2008, kde přislíbila členství Ukrajině a Gruzii. Informují o tom média, podle nichž jde o zákulisní informace ze současného vyjednávání v Ženevě.

Polsko by mělo mít kvůli ruské válce na Ukrajině vlastní jaderný program, uvedl prezident Karol Nawrocki v televizi Polsat News. Není podle něj jasné, zda to mezinárodní závazky a další otázky umožní, sám ale takový postup podporuje. Podle zástupců vládních stran země k tomuto kroku přistoupí, pokud bude nutný. Výroků Nawrockého si všimla i zahraniční média, píší polské servery.

Polský prezident Karol Nawrocki požaduje zavedení vlastního jaderného programu. Argumentuje tím, že se jeho země nachází těsně u hranice ozbrojeného konfliktu.

Lidé ve velkých zemích Severoatlantické aliance méně než dřív považují Spojené státy za spolehlivého partnera. Stejně tak jsou více skeptičtí k tomu, že by je spojenectví s USA ochránilo od potenciálního útoku. Den před začátkem Mnichovské bezpečnostní konference to ukázal průzkum serveru Politico provedený v Německu, Francii, Kanadě a Velké Británii.

I kdyby se Vladimir Putin v případě konfliktu s NATO stavěl na hlavu, přišel by o výhody z Baltského moře, na nichž je ovšem Rusko existenčně závislé.

Ukrajina má přislíbenou vojenskou pomoc ve výši 35 miliard dolarů od více než padesáti spřízněných států. Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho potřebuje Ukrajina především prostředky protivzdušné obrany.

Brusel - Spojenci Ukrajiny na dnešním bruselském zasedání kontaktní skupiny, která zahrnuje státy NATO i další země, přislíbili napadené zemi vojenskou pomoc ve výši 35 miliard dolarů (715 miliard korun). Na tiskové konferenci to oznámili ministři obrany Německa a Británie Boris Pistorius a John Healey. Za pomoc v tomto objemu poděkoval ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov, podle kterého jeho země potřebuje každou raketu a každý dron.

Ministři obrany zemí Severoatlantické aliance budou ve čtvrtek v Bruselu jednat o další vojenské pomoci Ukrajině, obranných výdajích jednotlivých zemí aliance i posílení role NATO v oblasti Arktidy. Severoatlantická aliance ve středu oznámila zahájení mise Arctic Sentry (Arktická stráž). Česko bude na schůzce poprvé zastupovat nový ministr obrany Jaromír Zůna.

Česká muniční iniciativa si klade za cíl zajistit pro Kyjev dělostřeleckou munici v hodnotě pěti miliard eur (přes 121 miliard korun), zatím má ale přísliby pouze na 1,4 miliardy eur, řekl v Bruselu ve středu nejmenovaný vysoký vojenský představitel NATO. Neupřesnil ale, jestli má tato částka pokrýt dodávky na rok 2026 či jinak dlouhé časové období. Činitel připomněl, že tuzemská vláda potvrdila, že bude iniciativu i nadále koordinovat. Vyzval proto spojence, aby do ní přispívali.

Státy NATO oznámily zahájení mise Arctic Sentry. Jejím cílem je posílit sílu Aliance v arktické oblasti a snížit napětí vyvolané americkým prezidentem Trumpem. Ten několikrát zopakoval, že oblast je nedostatečně chráněná.

Británie do tří let zdvojnásobí počet vojáků rozmístěných v Norsku z 1000 na 2000. Britská vláda ve středečním prohlášení uvedla, že krok má za cíl posílit bezpečnost v Arktidě vzhledem k rostoucím hr…

Americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se tento týden zúčastní Mnichovské bezpečnostní konference, odcestuje z bavorské metropole na Slovensko a poté do Maďarska. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters. V Bratislavě, kde se v neděli 15. února setká s vládními představiteli, bude jednat o bezpečnosti a také o jaderné energetice.

Spojené státy přenechají dva z významných velitelských postů v rámci Severoatlantické aliance evropským představitelům. Jedná se o velitelství italské Neapoli a v Norfolku v americkém státě Virginia. Jedno velitelství naopak získají USA, napsala v pondělí agentura AFP s odvoláním na své diplomatické zdroje. Krok odpovídá požadavku amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby evropské země převzaly větší odpovědnost za svou vlastní bezpečnost.

Washington přenechá velitelství v Neapoli Italům, v americkém Norfolku ve státě Virgnia se velení ujme Velká Británie. Změny odpovídají politice Donalda Trumpa, který po aliančních spojencích požaduje převzetí větší odpovědnosti.

Severoatlantická aliance pravděpodobně v následujících dnech zahájí misi Arctic Sentry (Arktická stráž), píše agentura Reuters s odvoláním na své diplomatické a vojenské zdroje. Cílem je posílit roli NATO v arktické oblasti a zmírnit napětí mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a evropskými spojenci vyvolané Trumpovým neskrývaným zájmem získat Grónsko. Rozhodnutí o zahájení mise by podle zdrojů agentury mohlo padnout již tento týden na setkání ministrů obrany zemí aliance v Bruselu.

Spojené státy přenechají dva z významných velitelských postů v rámci Severoatlantické aliance evropským představitelům. Jedná se o velitelství v italské Neapoli a v Norfolku v americkém státě Virginia. V pondělí o tom píše agentura AFP s odvoláním na diplomatické zdroje. Krok odpovídá požadavku amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby evropské země převzaly větší odpovědnost za svou vlastní bezpečnost.

Spojené státy přenechají dva z významných velitelských postů v rámci Severoatlantické aliance evropským představitelům. Jedná se o velitelství italské Neapoli a v Norfolku v americkém státě Virginia.

Brusel - Severoatlantická aliance pravděpodobně v následujících dnech zahájí misi Arctic Sentry (Arktická stráž), píše agentura Reuters s odvoláním na své diplomatické a vojenské zdroje. Cílem je posílit roli NATO v arktické oblasti a zmírnit napětí mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a evropskými spojenci vyvolané Trumpovým neskrývaným zájmem získat Grónsko. Rozhodnutí o zahájení mise by podle zdrojů agentury mohlo padnout již tento týden na setkání ministrů obrany zemí aliance v Bruselu.

Vstup Finska do NATO vyvolal v Kremlu bezprecedentní reakci, kterou nyní potvrzují čerstvé satelitní snímky i zpravodajské analýzy. Rusko v severozápadní oblasti u hranic s Aliancí narychlo buduje a modernizuje vojenská letiště, opravuje zchátralá kasárna a rozšiřuje logistické trasy, píší finská média.

S cílem zvýšit bezpečnost v Arktidě začala Severoatlantická aliance vojenské plánování cvičení s názvem Arctic Sentry (Arktická stráž). Reaguje tak na kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který hrozil zabráním Grónska.

Severoatlantická aliance je nástrojem amerického imperialismu, který omezuje francouzskou suverenitu! Tak zdůvodnila hlavní francouzská levicová strana La France insoumise (LFI; Nepoddajná Francie) návrh rezoluce požadující vystoupení Francie z NATO.

Pokud to s posilováním obranyschopnosti Česka myslíme vážně, nevyhneme se jako baltské státy či Nizozemsko vyšším daním.

Americký viceprezident J. D. Vance a prezident Donald Trump odmítají kritiku, že by se k Evropě obraceli zády. Naopak tvrdí, že ke kontinentu chovají hluboké sympatie. Jejich požadavky na zvýšení výdajů na obranu a přísnější migrační politiku jsou prý motivovány snahou o záchranu evropské civilizace. Podle Trumpa se ale Evropa v současnosti ubírá špatným směrem.

Požadavek Severoatlantické aliance, aby státy postupně navyšovaly výdaje na obranu, nevnímá nová vláda jako závazek. Po premiérovi Andreji Babišovi (ANO) to uvedli i další ministři. Například ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v neděli v televizi Prima prohlásila, že výdaje na obranu porostou podle možností rozpočtu.

Polsko dnes podepsalo dohodu s mezinárodním konsorciem o pořízení 18 baterií systému obrany proti dronům San, který se má stát součástí integrovaného systému protivzdušné obrany země. Polský premiér Donald Tusk dohodu označil za přelomovou pro obranu východní hranice Severoatlantické aliance.

Americký ministr obrany Pete Hegseth se nezúčastní únorového summitu ministrů obrany NATO v Bruselu. S odkazem na dva zdroje obeznámené se situací o tom informuje agentura Reuters, která podotkla, že by to byl druhý summit v řadě, jehož se nebudou USA účastnit na nejvyšší úrovni. Loni nepřijel ministr zahraničí Marco Rubio.

Předseda hnutí STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan nechápe počínání ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) vůči prezidentovi Petru Pavlovi. Hlava státu v úterý zveřejnila Macinkovy vzkazy kvůli Pavlově odmítání jmenovat Filipa Turka (za Motoristy) ministrem životního prostředí. Bývalý ministr se proto nebojí použit slovo vydírání a obhajuje prezidentovo jednání. Rakušan byl hostem pořadu Interview ČT24, moderovaného Barborou Kroužkovou.

Ministři zahraničí EU se shodli na zařazení íránských revolučních gard na seznam teroristických organizací, oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Dříve schválili uvalení dalších sankcí na íránské představitele a subjekty, uvedlo české zastoupení při Evropské unii. V Bruselu hovořili také o situaci na Ukrajině, v souvislosti s tím podle Kallasové přidali Rusko na seznam zemí podezřelých z praní špinavých peněz. Česko zastupoval ministr Petr Macinka (Motoristé).

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte ocenil pokračování české muniční iniciativy, díky které Ukrajina bránící se ruské invazi získává velkorážní munici. Českým novinářům v Bruselu to po středečním setkání se šéfem aliance řekl český ministr zahraničí Petr Macinka. Zároveň uvedl, že Ruttemu vysvětlil rozdílné postoje členů české vládní koalice k iniciativě. Odpovědi na dotaz, zda s Ruttem řešil i případnou účast prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Turecku, se ale Macinka…

Vláda ANO, SPD a Motoristů schválila návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) to bylo „maximum možného“. Kritizovala návrh z pera předchozího kabinetu. Člen sněmovního hospodářského výboru a předseda ODS Martin Kupka naopak vytknul vládě, že navýšení deficitu „zaplatí všechny budoucí generace“. Nesouhlasil ani se snížením výdajů na obranu. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.

Podle Andreje Babiše je výrok Donalda Trumpa o vojácích v Afghánistánu za hranou. Náčelník generálního štábu Karel Řehka pro Seznam Zprávy vzpomněl na naše úderné operace v Afghánistánu. „Tlačili jsme se dopředu,“ řekl.

Praha - Prezident Petr Pavel dnes vyzdvihl nasazení tisícovek českých vojáků, kteří v náročných podmínkách pod vedením NATO bezmála 20 let působili v Afghánistánu. V příspěvku na síti X připomněl i 14 z nich, kteří v této zemi zemřeli, a další desítky zraněných. Spolek Vlčí máky pomáhající zejména novodobým válečným veteránům mrzí, že se představitelé českého státu ani armády veřejně neohradili proti výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa zpochybňujícím roli spojenců z NATO při bojích v Afghánistánu. Spolek to uvedl ve vyjádření, které dnes večer zaslal ČTK. Trump tento týden zpochybnil zapojení členských států Severoatlantické aliance v Afghánistánu, podle šéfa Bílého domu se jednotky ostatních států držely mimo bojovou frontu.

Praha - Česko musí naplňovat svůj závazek o výši obranných výdajů, který přijalo vůči Severoatlantické alianci, pokud chce čekat bezpečnostní garance. Jestli země na tento závazek rezignuje, musí politici jasně říct občanům, jak jinak zajistí jejich bezpečnost. V dnešním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct to řekl prezident Petr Pavel. V současnosti NATO vyžaduje od svých členů, aby na obranu dávali dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), v budoucnu mají výdaje růst.

Šéf Evropské rady svolal mimořádný summit lídrů EU v Davosu. „Sešli se vrcholní představitelé států, jejichž agenda je tak plná, že by si setkání nebyli schopni zajistit. Za mě to byl nejočekávanější summit v Davosu za poslední roky, protože přišel v době, kdy napětí nejenom rusko-ukrajinské, ale i stran transatlantických vztahů mezi Spojenými státy a evropským křídlem NATO, je opravdu velké,“ zdůrazňuje bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Americký prezident Donald Trump opět zpochybnil ochotu zemí Severoatlantické aliance pomoci Spojeným státům v případě napadení. Kritizoval také působení aliančních vojáků za války v Afghánistánu s tím, že spojenci se drželi mimo bojovou frontu.

Kodaň - Dánské jednotky nasazené v Grónsku dostaly minulý týden rozkaz být v případě útoku Spojených států připraveny bojovat, informovala dnes dánská veřejnoprávní stanice DR. Dánská armáda podle ní nařídila, aby vojáci vyslaní na arktický ostrov byli vybaveni ostrou municí. Situace se uklidnila až poté, co americký prezident Donald Trump ve středu v Davosu vyloučil vojenský zásah USA za účelem získání tohoto arktického ostrova. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen se odmítl k těmto informacím vyjádřit.

Současný americký prezident mění pravidla a Evropa zvažuje samostatnost. Přitom Spojené státy evropské spojence potřebují – a Trump je podceňuje, což pro USA může být riskantní, míní experti.

Odpoledne v projevu zkritizoval Evropany, večer ale v tlaku polevil. Donald Trump měl ve středu ve švýcarském Davosu ostře sledovaný proslov, očekávalo se, co řekne ohledně Grónska. Nakonec ale uvedl, že vojenskou sílu proti ostrovu, který je dánským autonomním územím, použít neplánuje. Po debatě s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem pak vyšlo najevo, že vzniká nová dohoda o Grónsku.

Praha - Návrat ke vztahům s Ruskem je velmi komplikovaný, neboť země pokračuje v agresi proti suverénní Ukrajině. V projevu k zahraničním velvyslancům působícím v Česku to dnes řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česká vláda podle něj podporuje diplomatické kroky k ukončení války.

Nezvyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru“, který provází smlouvání cen. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje.

Na sociálních sítích se v posledních dnech šíří tvrzení, že Francie stojí na prahu vystoupení ze Severoatlantické aliance. Příspěvky se odvolávají na informaci, že ve francouzském Národním shromáždění byl předložen návrh požadující odchod země z NATO. Tato informace má reálný základ, její interpreta

Donald Trump stupňuje tlak na Evropu kvůli ovládnutí Grónska, což v Moskvě vyvolává neskrývané nadšení. Zatímco ruská státní média prorokují konec NATO, vojenští blogeři varují před krutou realitou. Přiznávají, že ruské námořnictvo není schopné operovat ve vzdálených vodách a ambiciózní plány na modernizaci loďstva skončily naprostým krachem.

Co bude s NATO v případě, že se Trump pokusí získat kontrolu nad Grónskem silou? Podle analytika Michala Smetany může Aliance nadále fungovat jako „institucionální zombie“, která bude vyčkávat na změnu v Bílém domě.

Ekonomické fórum v Davosu, které začíná v pondělí, se mělo letos pokusit po výměně vedení o svoji resuscitaci. A nejspíš se to i podaří. Budou na něm totiž probíhat ostře sledovaná jednání evropských lídrů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, která by měla zažehnat nejvážnější krizi mezi Evropou a USA za poslední dekády.

Francie žádá o uspořádání cvičení Severoatlantické aliance v Grónsku a je připravena se na něm podílet, oznámila ve středu ráno kancelář francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Francie už minulý týden poslala na severské poloautonomní území Dánského království 15 vojáků. Vojáky na ostrov vyslaly i další státy v reakci na stupňování tlaku amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož administrativa se snaží arktický ostrov získat.