Severoatlantická aliance

Prezident Petr Pavel stále neví, jestli bude součástí delegace na summit NATO v Ankaře. Vláda rozhodnutí o složení delegace odložila na 22. června, původně avizovala už 8. červen. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) by Česko mělo být na summitu zastoupeno delegací v čele s premiérem Andreje Babišem (ANO). Ministrovi také vadila prezidentova „kritika vlády“ na návštěvě Estonska. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) by národní zájmy měli hájit „ti nejvyšší, nejsilnější, s největšími kompetencemi“, prezidentovu účast na akci tak podporuje. Diskuzí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Do vzdušného prostoru Lotyšska v pondělí dopoledne pronikl dron z Ruska, následně jej sestřelil francouzský stíhací letoun pobaltské mise NATO. Jde o další z řady bezpilotních letounů, které v posledních dnech a týdnech vzbudily obavy v pobaltských státech či Finsku, jež v některých případech přisuzují vinu za jejich přelety Ukrajině, která se už pátým rokem brání ruské agresi.

Severoatlantická aliance spouští projekt, který výrazně posiluje její přítomnost na severním okraji Evropy. V oblastech za polárním kruhem, kde NATO sleduje vojenskou aktivitu Ruska a rostoucí zájem Číny o region, vzniká nová mnohonárodní bojová skupina určená pro obranu Dálného severu.

Pro současné i budoucí hrozby ze vzduchu je třeba se zaměřit nejenom na drony, ale i špičkové technologie, míní náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe. Vzdušného cvičení Ramstein Flag se do 19. června nad Evropou účastní 19 států, letouny budou startovat asi 150krát denně. „Pracovat s tolika národy je dar,” popisuje Gräfe v rozhovoru s webem iROZHLAS.cz.

Rozhodnutí o složení delegace na summit NATO v Ankaře nepadlo, řekl prezident Petr Pavel při odchodu z Úřadu vlády. Premiér Andrej Babiš (ANO) měl zároveň prezidenta ujistit, že výkon jeho pravomocí omezovat nehodlá a zopakoval, že vláda o složení delegace rozhodne 22. června. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) by měl na neformální části summitu zastoupit Česko někdo, kdo skutečně rozhoduje. Vláda zároveň v pondělí schválila Pavla jako vedoucího delegace Valného shromáždění OSN.

Kvůli jakémusi vládnímu zmocněnci pro klimatickou politiku a Green Deal, který nebyl jmenován ministrem, nedokázala Česká republika několik měsíců rozhodnout, kdo bude v delegaci na červencovém summitu NATO v turecké Ankaře. Bez ohledu na to, zda je někdo příznivcem prezidenta Petra Pavla nebo premiéra Andreje Babiše (jeden z nich tu delegaci povede), vyhráli jsme kvůli našim politikům mistrovství světa v trapnosti, kterému můžeme říkat i macinkiáda.

Brusel - Jednotky Severoatlantické aliance dnes zahájily několik operací zaměřených na posílení obrany v okolí Švédska a Finska, informovala agentura AFP. Oba severské státy jsou nejnovějšími členy aliance, kteří se v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu v roce 2022 vzdali své desetiletí trvající vojenské neutrality. Finsko vstoupilo do NATO v roce 2023 a Švédsko následovalo o rok později.

Vláda rozhodne o složení delegace na červencový summit Severoatlantické aliance až 22. června, řekl v pátek před jednáním lídrů zemí Evropské unie a západního Balkánu premiér Andrej Babiš (ANO). Dříve udával termín pondělí 8. června. V tento den teď podle něj prezident Petr Pavel, jenž o účast na summitu navzdory nevoli kabinetu stojí, dorazí na jednání ministrů.

Česká vláda rozhodne o složení delegace na červencový summit Severoatlantické aliance 22. června. Novinářům to v pátek před jednáním lídrů zemí Evropské unie a západního Balkánu řekl český premiér Andrej Babiš. Dodal, že v pondělí 8. června přijde na jednání vlády prezident Petr Pavel. Prezident, který dosud na summity NATO jezdil, trvá na své účasti. Babiš už dříve řekl, že by Pavel neměl být součástí delegace.

Česká vláda rozhodne o složení delegace na červencový summit Severoatlantické aliance 22. června. Novinářům to v pátek před jednáním lídrů zemí Evropské unie a západního Balkánu řekl český premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že v pondělí 8. června přijde na jednání vlády prezident Petr Pavel.

Jak dokázal Řím během jediného roku skokově navýšit své výdaje na obranu o celou třetinu a poprvé od roku 2014 pokořit bájnou 2procentní hranici hrubého domácího produktu (HDP), aniž by do armády reálně napumpoval masivní balíky hotovosti navíc? Tento problém se přitom úzce týká také České republiky.

Okresní soud v Českých Budějovicích potrestal pořadatele protivládních demonstrací Ladislava Vrabela za dotační podvody. Za manipulace s žádostmi o podporu pro firmy v době pandemie covidu-19 mu soud vyměřil osmnáctiměsíční podmínku s odkladem na třicet měsíců. Dva a půl roku také nesmí vést firmy. České televizi to sdělila mluvčí soudu Markéta Bartizalová. Vrabel podle obžaloby způsobil státu škodu přes 568 tisíc korun. Rozsudek je pravomocný.

Dosáhne Česko dvou procent HDP na obranu? „Samozřejmě v tuto chvíli to nevypadá, ale ještě stále je před námi celá řada měsíců, ve kterých mohou přijít některá rozhodnutí týkající se akvizic. To by také mohlo posunout procento tvrdých výdajů na obranu někam dál,“ říká místopředseda vlády a ministr obrany za SPD Jaromír Zůna v rozhovoru pro Radiožurnál.

„Samozřejmě v tuto chvíli to nevypadá, ale ještě stále je před námi celá řada měsíců, ve kterých mohou přijít některá rozhodnutí týkající se akvizic. To by také mohlo posunout procento tvrdých výdajů na obranu někam dál,“ říká místopředseda vlády a ministr obrany za SPD Jaromír Zůna. Jak na armádu dopadají omezené zdroje financí? A ovlivňuje nejistý finanční výhled přípravu nové koncepce? Poslechněte si rozhovor.

Evropa se před summitem NATO snaží napravit vztahy s Donaldem Trumpem a ukázat, že bere obranu kontinentu vážně. Friedrich Merz proto chystá schůzku největších evropských hráčů, která má připravit společný vzkaz Washingtonu. V sázce nejsou jen výdaje na obranu, ale i americká vojenská přítomnost v Evropě.

Německý kancléř Friedrich Merz chce tento měsíc uspořádat schůzku evropských lídrů kvůli plánu, jak na červencovém summitu Severoatlantické aliance zlepšit vztahy s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem. V pondělí o tom s odvoláním na své zdroje informovala agentura Bloomberg. Na jednání chce Merz pozvat také generálního tajemníka NATO Marka Rutteho.

Spor mezi vládou a prezidentem o summit NATO dál nemá jasné řešení. Kabinet měl rozhodnout 8. června, premiér Andrej Babiš ale naznačil možný odklad a do hry se vrací kompromis, podle něhož by do Ankary jeli on i Petr Pavel. Právě tam se přitom bude řešit jedno z nejcitlivějších témat pro Česko: obranné výdaje a tlak spojenců na jejich navýšení.

Evropa se ocitla na hraně otevřeného střetu. Dopady ruských dronů na území státu NATO už nelze ignorovat. Pokud Aliance nezačne jednat agresivněji, Kreml v testování naší odvety zajde ještě dál.

Konflikt v Arktidě v širším významu již začal, míní Ian Brzezinski, který působil v administrativě amerického prezidenta George Bushe mladšího. Zatímco Rusko a Čína posilují vojenskou přítomnost v regionu, Severoatlantické alianci (NATO) chybí ucelená strategie, upozorňuje. Svůj vliv chce v Arktidě prosadit i americký prezident Donald Trump, jenž se myšlenky na ovládnutí Grónska nevzdá, dokud bude ve funkci, je přesvědčen Brzezinski.

Praha - Prezident Petr Pavel věří, že na červencový summit Severoatlantické aliance NATO nakonec pojede on i premiér Andrej Babiš (ANO), každý by se mohl věnovat jiné části. Pavel to dnes řekl České televizi. Babiš s prezidentem se už několik měsíců přou, zda se hlava státu summitu v Ankaře zúčastní. Babiš v sobotu neodpověděl na novinářský dotaz, zda by prezident mohl letět na jeden ze dvou dnů summitu a premiér na druhý. Vláda o složení delegace na summit NATO rozhodne 8. června.

„Určitě to není dobrý signál. Jestliže něco organizujeme a jsme lídrem projektu, měli bychom se tak také chovat,“ řekl bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý o přístupu současné vlády k muniční iniciativě pro Ukrajinu. V současné době na ni Česko žádné peníze nepřispívá a věnuje se její správě. „Každý člověk by měl jít příkladem. Čím více se budeme blížit ke splnění našich závazků, tím lépe se budou přesvědčovat partneři,“ dodal bývalý ministr obrany Karel Kühnl v Nedělní debatě.

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Kroky Spojených států z poslední doby se Čechům nelíbí, většina si dokonce myslí, že politika USA oslabuje obranyschopnost Severoatlantické aliance. Největší obavy mají lidé v Česku z války na Ukrajině.

V pátek proniknul ruský dron do vzdušného prostoru Rumunska. Jeho výbuch v obytné zástavbě v městě Galati opět dokazuje, že ruská agrese představuje hrozbu pro černomořský region i celou Evropu, řekl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sibiha. „Pravděpodobnost spíše směřuje k tomu, že to nebyl úmysl. Jednalo se buď o chybou navigaci, nebo velmi dobře zafungoval ukrajinský systém protidronové obrany,“ myslí si bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Pokud se Rusko v příštích letech rozhodne otestovat NATO, budeme si možná přát, abychom do obrany investovali víc a dřív, říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy generál Grynkewich, který by v případě krize řídil obranu Aliance.

Atrium CEVRO Univerzity, soustředěné tváře a témata, ze kterých mrazí, ale o kterých je nutné mluvit s chladnou hlavou. Na něco přes hodinu se prostory pražské CEVRO Univerzity proměnily v malou, avšak o to významnější pevnost Severoatlantické aliance. Pod hlavičkou Prague Center for Transatlantic Relations (PCTR) se zde uskutečnila klíčová bezpečnostní debata s názvem „Defending Our Future: Addressing NATO's Security Challenges“.

Polsko a Velká Británie podepsaly novou obrannou dohodu. Ta má posílit bezpečnost hranic, kyberprostor i výrobu raket. Polský prezident kritizuje vládu, že o podpisu smlouvy neinformovala prezidentskou kancelář s předstihem.

Polský premiér Donald Tusk ve středu se svým britským protějškem Keirem Starmerem podepsal v Londýně novou bezpečnostní a obrannou dohodu. Cílem smlouvy je odradit potenciální hrozby, uvedla agentura PAP. Dohoda zahrnuje posílení vojenské spolupráce, včetně pořádání společných cvičení, a spolupráci obou zemí v obranném průmyslu. Oba premiéři se shodli, že největší hrozbu představuje Rusko.

Severoatlantická aliance připravuje výrazné posílení obrany svého východního křídla. NATO podle informací agentury Reuters vytvoří novou velitelskou strukturu, která má v případě konfliktu s Ruskem umožnit rychlejší přesun sil do Pobaltí, především do Lotyšska a Estonska.

Severoatlantická aliance posílí obranu východního křídla NATO vytvořením nové struktury, která by v případě války s Ruskem usnadnila rychlé nasazení sil v Lotyšsku a Estonsku. S odkazem na dva zdroje obeznámené se situací o tom informovala agentura Reuters.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte má nový plán, jak zabránit americkému prezidentu Donaldu Trumpovi, aby se otočil zády k NATO. Spočívá v tom, že hodlá šéfovi Bílého domu slíbit nové obranné dohody, které budou prospěšné pro USA, a vyvinout tlak na evropské spojence, aby nakupovali více vojenského materiálu od Spojených států, napsal portál Politico s odkazem na diplomatické zdroje blízké šéfovi Aliance.

Zatímco Lotyšsko a Litva vydávají čerstvá varování před ruskými drony, Kyjev hoří a Washington přesouvá své vojáky po Evropě, v Praze se sešla bezpečnostní špička kontinentu. Konference GLOBSEC 2026 ukazuje, jak moc se změnila debata o evropské obraně – a jak málo času zbývá na váhání. Článek Praha hostí bezpečnostní elitu v době nových ruských hrozeb se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Spor o delegaci na summit NATO se mění ve frašku. Prezident Pavel nabídl rozumný kompromis, ale vláda pod vlivem ministra Macinky dál riskuje mezinárodní ostudu a hrozbu kompetenční žaloby.

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.

Mark Rutte má recept, jak udržet Donalda Trumpa v NATO. Generální tajemník Aliance vsadil na pragmatický kalkul: přislíbit Washingtonu obranné zakázky, které se vyplatí americkému průmyslu. Před červencovým summitem v Ankaře tlačí evropské spojence, aby přišli s konkrétními dohodami o nákupu zbraní od USA. Článek Rutteho nový plán: Udržet Trumpa v NATO přes americké zbrojní kontrakty se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Silnější odpověď na ruské provokace chce prezident Petr Pavel. V rozhovoru pro britský deník Guardian urgoval Severoatlantickou alianci k tomu, aby ukázala na své východní hranici sílu. Navrhl například odříznutí Ruska od internetu nebo aktivní sestřelování ruských stíhaček, které naruší vzdušný prostor NATO.

Komentář: Prezident Petr Pavel v rozhovoru pro britský list The Guardian uvedl, že Severoatlantická aliance by měla vůči ruským provokacím na východním křídle postupovat významně tvrději. NATO by podle něj mělo takzvaně »ukázat zuby« a reagovat rozhodněji, jinak hrozí, že Moskva bude hranice alianční tolerance dál testovat. Bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor ale pro ŽivotvČesku.cz upozornil, že v současné fázi války na Ukrajině je podle něj klíčové především hledat cestu k jejímu ukončení. Varuje, že tvrdší rétorika i případné akce mohou v atmosféře rostoucí nervozity v Rusku přispět k nebezpečné eskalační spirále.

Ruské provokace podle prezidenta Petra Pavla testují hranice Severoatlantické aliance i její schopnost reagovat jednotně. NATO by proto mělo vůči Moskvě postupovat důrazněji a v krajním případě nevylučovat ani sestřelení ruských letadel při závažném narušení vzdušného prostoru. Pavel to uvedl v rozhovoru pro britský deník The Guardian.

NATO by mělo tvrději reagovat na ruské provokace na východním křídle Aliance, uvedl prezident Petr Pavel pro britský Guardian. Podle něj Moskva rozumí hlavně „jazyku síly“ a Západ nesmí působit nerozhodně.

Londýn/Praha - Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle aliance, aby zkoušelo odhodlání NATO, uvedl podle britského listu The Guardian Petr Pavel. NATO by v reakci na opakované ruské provokace mělo "ukázat zuby", cituje deník českého prezidenta, který navrhl řadu možností, včetně vypnutí internetu, odpojení bank od globálních finančních systémů i sestřelování letadel, jež naruší vzdušný prostor spojenců. V rozhovoru poskytnutém britskému listu Pavel vyzval NATO k "dostatečně rozhodným, potenciálně i asymetrickým" reakcím, které by čelily provokativnímu chování Moskvy. Jinak podle českého prezidenta hrozí, že Kreml ještě zesílí své počínání.

NATO postrádá cenově efektivní protivzdušnou obranu, která by mohla zneškodnit levné drony. Ty se stále častěji objevují nad státy východního křídla. Tlak na řešení sílí, ale experti upozorňují, že půjde o dlouhodobý problém.

Ministři zahraničí NATO se sešli ve švédském Helsingborgu, aby jednali před nadcházejícím summitem v Ankaře. Prioritami pro něj jsou podle generálního tajemníka Aliance Marka Rutteho větší investice do obrany členských států a pomoc napadené Ukrajině. Také ubezpečil, že závazek spojenců vyplývající z článku pět smlouvy je „neochvějný“. Dříve v pátek prohlásil, že Evropa bude svou pozici v NATO dál posilovat, aby snížila závislost na USA.

Helsingborg (Švédsko) - Evropské země budou dále postupně posilovat svou pozici v Severoatlantické alianci, aby snížily její závislost na Spojených státech. Před dnešním jednáním ministrů zahraničí NATO to řekl generální tajemník aliance Mark Rutte. Doplnil, že USA budou ale stále v Evropě hrát klíčovou roli, a to jak v otázce jaderného odstrašení, tak konvenčních zbraní. Zároveň poděkoval americkému prezidentu Donaldu Trumpovi za oznámené vyslání nových vojáků do Polska. Přesuny amerických vojáků v Evropě nejsou formou trestu. Řekl to dnes podle médií šéf americké diplomacie Marco Rubio na jednání ministrů zahraničí zemí NATO.

Americký prezident Donald Trump na sociální síti oznámil vyslání dalších pěti tisíc amerických vojáků do Polska. Zdůvodnil to dobrými vztahy s polským protějškem Karolem Nawrockým, který stejně jako premiér Donald Tusk v reakci na toto rozhodnutí Trumpovi poděkoval. Podle polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniak-Kamysze krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA. Šéf Bílého domu však neuvedl žádné další podrobnosti, není proto zřejmé, kdy ani odkud vojáci dorazí.

Česko nebude spolehlivým spojencem, pokud nesplní přijaté závazky v Severoatlantické alianci (NATO), řekl ve čtvrtek náčelník generálního štábu Karel Řehka na bezpečnostní konferenci Globsec Forum 202…

Pokud nebudu součástí delegace na červencový summit Severoatlantické aliance NATO, podám kompetenční žalobu, řekl prezident Petr Pavel novinářům na bezpečnostní konferenci Globsec. O účasti vede prezi…

Dva ruské stíhací letouny se nad Černým mořem nebezpečně přiblížily k průzkumnému letadlu britského Královského letectva (RAF). Ministerstvo obrany Spojeného království to uvedlo na síti X a upozornila na to agentura AFP. K incidentu došlo minulý měsíc během mise zaměřené na zabezpečení východního křídla aliance.

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Silnější evropský pilíř v rámci NATO, bližší spolupráci NATO a EU a strategický význam podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) na fóru varoval, že Unie kvůli regulacím ztrácí konkurenceschopnost. Řešením podle něho však není federalizace. Náčelník generálního štábu Karel Řehka řekl, že v případě nedodržení aliančních závazků nebude Česko spolehlivým partnerem.

Rusko bude i v nadcházejících desetiletích největší bezpečnostní hrozbou pro Evropu a bezpečnost nelze odkládat na zítřek. Na konferenci Křehká bezpečnost to ve středu řekl český prezident Petr Pavel. Uvedl také, že Evropa si zvykla na komfort a bezpečnost a spoléhala na Spojené státy, které už ovšem podle Pavla nechtějí být garantem, jenž za Evropu vše vyřeší.

Plánované snížení počtu amerických vojáků v Evropě podle NATO neoslabí bezpečnost kontinentu. Generální tajemník Mark Rutte zdůraznil, že jde o řízený krok směrem ke spravedlivějšímu rozdělení odpovědnosti uvnitř aliance.

Spojené státy podle agentury Reuters zmenší objem vojenských sil, které by daly k dispozici na pomoc evropským členům NATO v případě velké krize, jakou by byl například útok na některý z těchto států. Svůj záměr chce Washington spojencům oznámit v pátek, uvedla agentura s odvoláním na tři zdroje obeznámené s americkými plány.

Postupné snižování počtu amerických vojáků v Evropě se odehraje "strukturovaným způsobem", který nebude mít vliv na obranné plány NATO. Na středeční tiskové konferenci v Bruselu to uvedl generální taj…

Premiér Andrej Babiš po jednání s ministrem obrany oznámil, že stát letos zřejmě opět nesplní dvouprocentní obranný závazek vůči NATO. Předseda vlády také není spokojen s představenou koncepcí armády.

Ministerstvo obrany chystá novou koncepci české armády. Premiéru Andreji Babišovi (ANO) ji představí šéf resortu obrany Jaromír Zůna (za SPD). Otázkou reformy bude zejména financování, zabezpečení koncepce prý plánuje ve variantách podle vývoje a možností. Předseda sněmovního výboru pro obranu Josef Flek (STAN) zdůraznil, že vláda prý při sestavování rozpočtu na letošek nevyslyšela argumenty o chybějících prostředcích. Do debaty v Událostech, komentářích se připojil brigádní generál v záloze František Mičánek. Moderovala Tereza Řezníčková.

KOMENTÁŘ / O eskalaci napětí v Baltském moři se mluví prakticky od okamžiku, kdy v reakci na vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance Kreml prohlásil, že nedopustí, aby se z Baltu stalo moře…

Česko je dnes v plnění aliančních závazků asi úplně nejhorší. Mým úkolem bude s tou situací pohnout, říká v rozhovoru pro Novinky Jakub Landovský, nový vládní zmocněnec pro plnění závazků vůči Severoatlantické alianci. Věří, že vláda má stejnou ambici. Hovořil také o škrtech v rozpočtu obrany, summitu v Ankaře i o tom, jestli chce nahradit ministra obrany Jaromíra Zůnu (za SPD).

Zatímco Donald Trump znovu testuje trpělivost evropských spojenců a Ankara se chystá hostit červencový summit Aliance, skupina zemí z východního a severního křídla NATO si v Bukurešti řekla dost. Ne hlasitě, ne teatrálně – prostě pragmaticky. Setkání skupiny B9 a severních spojenců 13. května 2026 potvrdilo, že pokud má Evropa čelit ruské hrozbě, musí se naučit spoléhat víc sama na sebe. Článek Když se Východ a Sever spojí: NATO hledá novou rovnováhu se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Spor mezi Hradem a vládou o červencový summit NATO se dál vyostřuje. Kabinet z aktualizovaného seznamu letů ústavních činitelů odstranil všechny cesty po květnu včetně plánovaného letu premiéra Andreje Babiše (ANO), ministra zahraničních věcí Petra Macinky (Motoristé) a ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) do Ankary. Prezident Petr Pavel dál trvá na tom, že by měl českou delegaci vést.

Severoatlantická aliance (NATO) čelí podle nového vládního zmocněnce pro plnění závazků vůči NATO Jakuba Landovského jedné z nejkritičtějších situací od studené války. Spojenci podle něj musí výrazně posílit vlastní obranné schopnosti, aby aliance zůstala funkčním bezpečnostním rámcem, řekl.