Sovětský svaz

Polaritní rozdělení naší planety nadále trvá: Stále proti sobě stojí velmi odlišné světy, ale už to není svět západní a svět východní – a někdy jich je víc než dva. Mnohdy už ani nezáleží na tom, jaké světy to jsou, ale jen, že existují.

Sovětský svaz vyznamenal během druhé světové války řadu vojáků titulem Hrdina Sovětského svazu. Jedním z nich byl i Pjotr Kuzněcov. Ten se však po válce dopustil kriminálního jednání a titul mu byl odňat.

Rusko v květnu představilo plány na vývoj stroje Čajka-2, který je nečím mezi letadlem a lodí. Tento stroj je určen k pohybu těsně nad povrchem, přičemž ve vzduchu ho drží takzvaný dynamický přízemní efekt. Podobné obří stroje byly konstruovány v bývalém Sovětském svazu.

Znáte Lajku? Proč se vlastně ptáme, tu zná přece každý. Od letu prvního živého tvora na oběžnou dráhu Země uběhlo už dlouhých 63 let.

Záběry ukazují ruskou ponorku třídy Kilo naloženou na obrovském náklaďáku. Irán tyto ponorky používá pro operace u svého pobřeží, kde jsou schopny zaútočit na nepřátelské lodě, a to včetně cílů stejně velkých jako americké letadlové lodě.

Ve speciální díle pořadu Svět bez obalu nabízíme dokument, který se natáčel ve městě Rusinovo v Kalužské oblasti Ruska.

Socialismus v naší vlasti zvítězil. To se psalo v úvodním prohlášení k Ústavě Československé socialistické republiky (ČSSR), kterou přesně před 60 roky, 11. července 1960, jednohlasně přijalo tehdejší Národní shromáždění. Dokument zaručoval svobodu slova a tisku, ovšem v souladu se zájmy pracujícího lidu, kterému patřila v zemi veškerá moc. Vedoucí silou ve společnosti i ve státě byla KSČ.

Že si sovětský vládce dělal zálusk na různé země, není žádné tajemstvím. Ve druhé světové válce ale usiloval i o anexi severních regionů Iránu, které chtěl připojit k Ázerbájdžánské sovětské socialistické republice.

Byl 10. červenec 1991 a Boris Jelcin se stal ruským prezidentem. Dnes, o dvě dekády později, patří mezi nejméně populární postavy novodobých dějin Ruska, byť do určité míry nezaslouženě.

Vývojáři akci Warfare 1944 popisují jako mix titulů Battlefield 1942, Red Orchestra a Squad.

"Ve jménu vědy a zdravého rozumu - ve věku, v němž jaderné zbraně ohrožují další existenci lidstva, je třeba zříci se válek," stálo v prohlášení, jež v sobotu 9. července 1955 zveřejnil Bertrand Russell, britský vědec a filozof. Kromě něj se pod text manifestu podepsalo 11 dalších intelektuálů. Mezi nimi i autor teorie relativity Albert Einstein. Zemřel pár dní poté, co manifest podpořil.

V období soupeření dvou supervelmocí byla nejdůležitější technologie, ve které jasně dominovaly Spojené státy, což dokládá incident ze začátku 60. let. Američané vykonali několik průzkumných letů, stroje se zpravidla nacházely ve výšce dvaceti kilometrů, kam Sověti nedostřelili. Zlom nastal v květnu, kdy byl zasažen letoun U-2 pilotovaný Francisem Powersem. Muž přežil, 8. července 1960 jej komunisté obvinili ze špionáže a čekal ho soud.

„Tady nejsme v Sovětském svazu,“ zlobí se poslanec a starosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha. Na domě v památkové zóně se totiž objevila neonová pěticípá hvězda a nápis Kreml v azbuce. Blaha už podal trestní oznámení.

Co všechno víme o Kim Il-sungovi? Pravděpodobně nic. Jiné to ale bude, když se na stejného člověka podíváme pod jménem, pod nímž ho známe docela určitě. Řeč je o Kim Ir-senovi, “Velkém vůdci, Věčném prezidentu a Slunci čučche” Korejské lidově demokratické republiky, který zvládal skutečně všechno, na co si jen smrtelník (a snad i nesmrtelník) umí vzpomenout. Zvěsti o jeho schopnostech jsou stejně nezapomenutelné jako on sám - alespoň pro Severní Koreu.

V názvu knihy reportáží z roku 1932 označil Julius Fučík Sovětský svaz za „zemi, kde zítra již znamená včera“. Měl-li tehdy jeho výlet do (údajné) budoucnosti podobu přesunu v prostoru, pak Ivan Krastev ve svém eseji Už je zítra? Aneb jak pandemie mění Evropu (přeložil Ladislav Nagy, Karolinum 2020) tvrdí, že jsme se do budoucnosti přesunuli – během prvních měsíců tohoto roku – skokem v čase.

Více než čtvrt století vládne Bělorusku jediný muž a jeho všemocný Stát. Jak přesně tento systém funguje? A může brzy nastat jeho konec?

Příběh o snahách tajných služeb, které porušovaly mezinárodní právo, odhalil novozélandský dokumentarista John Daniell.

Fyzik Pavel Litvinov, který se narodil 6. července 1940 v prominentní sovětské rodině, se do historie zapsal jako jeden z „osmi statečných“. Tedy skupiny disidentů, která v srpnu 1968 na moskevském Rudém náměstí protestovala proti invazi vojsk Varšavské smlouvy vedené SSSR do Československa. Pár minut trvající vystoupení z 25. srpna 1968 přineslo všem účastníkům pronásledování. Litvinov skončil na pět let v zabajkalské Čitě a v roce 1974 emigroval do USA.

Ničí chemické bojové jedy i pesticidy. Za vynález prášku degradujícího toxické látky dostal vědec Jiří Henych koncem června prémii Otta Wichterleho.

O podstatě komunistické spravedlnosti se začátkem 50. let u nás přesvědčil americký novinář William Nathan Oatis. Dnes je jeho případ téměř zapomenutý, ale otřesný zůstává stále stejně. Že si před komunistickou zvůlí nemohli být jisti vlastní občané bylo u nás i v SSSR normou. Ale občan USA?

Vzhledem k odvěké rivalitě Spojených států a Sovětského svazu či Ruska je to překvapivé, ale nakonec je to pravda. Zatímco americký Antarktický křižník selhal hned, jak mohl, Charkovčanka jezdí v tomto století.

Už od počátku historie vesmírných výletů spolu Sovětský svaz a Amerika soupeřili v tom, kdo bude mít větší úspěch. V roce 1957 se dostala do vesmíru sovětská umělá družice Sputnik, v dubnu 1961 se na oběžnou dráhu vydal první člověk, také Sovět.

Roy Cohn v 50. letech poslal na smrt manžele Rosenbergovy, později učil Donalda Trumpa útočit a nikdy se neomlouvat. Podle nového filmu HBO byl Cohn opravdovým „ztělesněním zla“.

V kontextu východní Evropy se jedná o zvláštní příklad diktátora, který se nebál ukázat Sovětskému svazu záda a klidně navazoval kontakty se západem. Poctivě budovaný kult osobnosti okoukal od Josipa Tita a do osudného pádu režimu byl neomezeným vládcem Rumunska. Svou moc chtěl udržet i za cenu krveprolití, což se mu stalo osudným. Obrázky z jeho popravy, kde stojí vedle své ženy, se staly symbolem pádu minulého režimu v satelitních zemích pod vlivem Sovětského svazu. Čím vším si Ceausescu znepřátelil vlastní národ?

Poválečný vývoj v Evropě byl ovlivněn hned několika faktory. Rozdělení sféry vlivu na západ a východ se pod tlakem Sovětského svazu vytvářel už během konce války. Detailů do skládačky tak v rozhodování o budoucnosti Československa bylo víc než pouze jeden zásadní historický moment. Odmítnutí Marshallova plánu však bylo razítkem nad faktem, že nejsme nezávislý stát.

Spletité vazby mezi majiteli aut, držiteli licencí pro taxislužby a řidiči, které mnohdy nejdou rozklíčovat. Tak hodnotí situaci u některých dopravců jezdících pod aplikacemi Bolt a Uber městská policie Praha. Podle autorů Analýzy aktuálního stavu v taxislužbě v Praze se jedná především o velké flotily, v nichž jezdí řidiči z bývalého Sovětského svazu. „Jedná se o osoby, které jsou v ČR na turistická víza, nebo mají pracovní vízum vydané v Polsku a měly by v ČR pracovat v některém výrobním podniku například v Kolíně. Osoba, která vozidla pronajímá, nenese za činnost těchto řidičů žádnou zodpovědnost, ale plynou mu velice slušné zisky,“ uvádí se doslova v analýze.

Moldavská policie odhalila tajnou továrnu, která vyráběla nelegální kopie sovětských vrtulníků Kamov Ka-26. V úterý o tom informoval server Balkan Insight. Stroje se pašovaly do zemí bývalého Sovětského svazu či Afriky.

Tak podivně se měly v 60. letech jmenovat rakety vyvíjené v rámci sovětského programu „hvězdných válek“. SSSR s touto ideou předběhl USA o víc než dvacet let a kdyby ji dokázal i realizovat, svět by dnes vypadal úplně jinak.

Vůbec první žena, která byla vyslána do vesmíru, byla obyčejnou dcerou jednoho traktoristy pocházejícího z městečka Maslennikovo v Jaroslavské oblasti v Sovětském svazu. Celým jménem Valentina Vladimirovna Těreškovová se stala legendou.

Ruský youtuber natřel octavii růžovou barvou a postavil ji hned vedle pomníku sovětským tankistům. Protestuje tak proti odstranění sochy maršála Koněva. Češi podle něj zneucťují svatyně; vadí mu i růžová barva na smíchovském tanku a jeho odstranění z čestného místa v centru Prahy.

Píše se rok 1960, svět se nachází v jednom z nejtěžších období studené války. A tato doba je samozřejmě i zlatou érou špionáže. A každá země se stejně tak snaží svoje vojenská zařízení co nejvíce utajit. Vláda Spojených států vydává sérii plakátů, kterými nabádá obyvatelstvo k obezřetnosti, a to jak doma, tak i na cestách mimo USA.

KSČ si neomezenou moc v poválečném Československu získávala různými způsoby. Kromě zásadní podpory ze Sovětského svazu a cílené propagandě vůči dělnické třídě se jedním z hlavních nástrojů na uchopení moci v Československu stala Státní bezpečnost. Kdy a za jakých okolností vůbec vznikla? Jaká byla její role po roce 1945?

Užhorod, Mukačevo nebo Chust, tato města byla v době první republiky nedílnou součástí nově vzniknuvšího Československa. Do zaostalé oblasti zajížděli někteří spisovatelé pro inspiraci jako například Ivan Olbracht, který si oblíbil vesnici Kolčava. Obyvatelstvo nejvýchodnější části země čekal hořký osud, 29. června 1945 se Podkarpatská Rus stala součástí Ukrajinské sovětské socialistické republiky a skončila v rukou Stalina.

Pavel Bartko má ve sbírce více než tři tisíce kartiček Dominika Haška. Sám bývalý brankář narazil na karty v NHL a spíš podepisoval, než aby sbíral.

Jakmile Rudá armáda dobyla Užhorod, Stalinův diktátorský režim tam začal okamžitě upevňovat moc. Bez ohledu na to, že se Sověti nacházeli na území, které před válkou náleželo Československu.

Historik Jiří Kocián v rozhovoru pro deník Právo popsal události, které předcházely monstrprocesu s bývalou národněsocialistickou poslankyní Miladou Horákovou. Česko si nyní připomíná 70. výročí její vraždy komunistickým režimem.

Rusové mají megalomanství v krvi a spojí-li se s národní hrdostí a historickým odkazem jejich vlastních ozbrojených sil a věhlasných vojevůdců, výsledkem je ultimátní oslava vojenství prostřednictvím obrovského komplexu, který si můžete prohlédnout na velice detailním videu umístěném níže.

V Československu se vyráběly v průběhu času snad všechny nejčastější druhy stavebních strojů, bohužel jsou tu i dva směry, které v tuzemsku v minulosti nedostaly příliš šanci – traktorobagry a buldozery. Oba tyto druhy strojů spojuje společný příběh toho, proč nedošlo k výrobě, nicméně dnes to vezmeme z pohledu buldozerů.

USA a Sovětský svaz se neměli zrovna v lásce, ale i tak nejde upřít, že se pokoušeli alespoň trochu o vzájemné poznávání kultur. V roce 1959 se v Moskvě uskutečnila exhibice, ve které USA představovala své národní poklady a ty nejlepší západní produkty. Zúčastnily se společnosti jako IBM, Disney, ale také Pepsi.

Kladenský horník stojí na chodbě se svým soudruhem a rozmlouvá o Horákové... „Ta nemluví jako člověk, jak žena. Ta vystupuje jako Hitler.“ - „Dovedu si ji představit jako vrchní esesačku v čele koncentračního tábora.“

Svými bulváry a překrásnými stavbami může směle soupeřit s Paříží. Po Moskvě je druhým největším městem Ruska, které bylo kdysi metropolí i kolébkou revoluce. Přežije hrůznou válečnou blokádu s milionem mrtvých a dnes je vzorně upravenou destinací, přitahující turisty z celého světa.

Vladimir Putin se chce zuby nehty udržet u moci. Vsadil proto na osvědčenou kartu: na verbální militarismus a nostalgii o skvělém včerejšku.

Vzpomínky Anny Garasjovové, ruské anarchistky a přítelkyně Alexandra Solženicyna, se pokoušejí vysvětlit dobu plnou nelidských a často iracionálních běsů Sovětského svazu.

Před 70 lety začala korejská válka. Připomeňte si tento konflikt velkou grafikou.

Až z Daytonu v americkém státě Ohio se do Česka vrátil model legendárního trolejbusu Škoda 14Tr. Modifikovaná verze 14TrE, která se vyznačuje svou velikostí i osazením dveří, byla vyvinuta speciálně pro americký trh a tamější ulice brázdila přes dvacet let. Daytonský dopravní podnik trolejbus navrátil pro muzejní účely, v budoucnu by však mohl sloužit i pro historické jízdy.

Symbolickou tečkou za odsunem sovětských vojsk byl koncert Adieu C.A., na kterém zahrál s Pražským výběrem americký hudebník Frank Zappa. Odlet posledního vojáka z koncertu Sověti nepovolili, generál Vorobjov odletěl do Moskvy o tři dny později.

Jedna z prvních velkých konfrontací studené války se odehrála v bývalém hlavním městě Třetí říše v roce 1948. Berlín, město rozdělené mezi Východ a Západ, se stalo obětí sovětské blokády, která odřízla západní část metropole od jakéhokoliv zásobování. Osud více než 2 milionů Berlíňanů závisel na statečných pilotech, kteří město přes rok zásobovali ze vzduchu…

Krátce po pádu železné opony, v březnu 1990, měl v kinech premiéru americký velkofilm Hon na ponorku, který se svým dějem vracel ještě do časů studené války. Jeho hrdinou byl sovětský kapitán ponorky Marco Ramius, původem Litevec, jenž se vzbouří proti sovětské moci a pokusí se i se svou supermoderní ponorkou emigrovat. Děj filmu se zčásti inspiroval skutečným příběhem, který se odehrál v roce 1975.

Dva prominentní liberální myslitelé, kteří měli vliv na východoevropské myšlení po pádu Sovětského svazu, kritizují zdejší politický vývoj po roce 1989. Jejich příběh ale není kompletní.

Se svérázným výkladem historie přišel komentátor listu Komsomolskaja pravda Viktor Baraněc. V textu, který připomíná úterní 79. výročí útoku třetí říše na Sovětský svaz, přišel tento plukovník ve výslužbě se šokujícím tvrzením, že nešlo o útok Německa, ale fašistické Evropské unie.

Před třiceti lety přijel prezident Václav Havel s delegací do Moskvy, aby s tehdejším vůdcem SSSR Michailem Gorbačovem vyřešil odsun sovětských vojsk z Československa. Bylo to úspěšné, k odsunu došlo rychle a klidně. Na večeři v Kremlu pak Václav Havel mj. položil otázku: „Jaké by Sovětský svaz chtěl mít Československo za 20 let?” Michail Gorbačov nebyl schopen odpovědět. Něvěděl a neměl představu. Slova se chopil sovětský ministr zahraničí a zkušený politik s přezívkou „bílá liška“ Eduard Ševardnadze: „Je to jedno, budťe s námi, buďte proti nám, ale nebuďte bláto.“ Byla to rada zadarmo, jak uspět v mezinárodní politice a mít respekt. Náš problém je, že tím blátem momentálně jsme. Je to důsledek několika klíčových faktorů.

Často se procesní zvůle obracela proti lidem, kteří mohli být komunistickému režimu nebezpeční právě tím, že toho o něm již „hodně věděli“. To byl i případ divizního generála Heliodora Píky

Murat Bagožajev narazil na své zahradě v kazašské vesnici Žanalyk na hrůzný objev. Při kopání drenážního potrubí zde totiž objevil hromadný hrob.

Biolog a spisovatel Stanislav Komárek právě vydal knihu Zápisky z pozdní doby. Obsahuje další úvahy o přírodě, dějinách, Evropě, byrokratických mašinériích a školství.

V západoněmeckém Gelsenkirchenu v sobotu odhalili sochu bolševického vůdce Vladimira Iljiče Lenina, kterou ve městě nechala instalovat krajně levicová Marxisticko-leninská strana Německa (MLPD). Sobotního slavnostního odhalení dvoumetrové sochy, která byla odlita v roce 1957 v někdejším Československu, se zúčastnilo několik stovek lidí.

Estonsko, Litva a Lotyšsko. Tři pobaltské země spojuje dlouhá biatlonová historie. Sportovci z Pobaltí se prosazovali ještě pod hlavičkou Sovětského svazu, posléze už reprezentovali své samostatné státy. V tomto článku se podíváme na biatlonovou historii těchto tří zemí, ale také na jejich současnost a budoucnost.

Na Den otců 21. června připadá i výročí justiční vraždy armádního generála Heliodora Píky. Komunisté ho popravili na Borech oběšením na šibenici v roce 1949. Prokurátor Karel Vaš až do smrti trval na tom, že Píka byl vinen. Generál sám v dopise na rozloučenou svou smrt označil za politickou vraždu. „Jsem přesvědčen, že nejde o justiční omyl, vždyť je to tak průhledné,“ napsal.