Stalin

Jan Novák napsal knihu o Milanu Kunderovi s takovou představou o literatuře, s jakou by prošel u maturity jen na těch nejzanedbanějších středních školách.

Lídr opozice Navalnyj referendum označil za nový rekord ve švindlování s hlasy.

V kontextu východní Evropy se jedná o zvláštní příklad diktátora, který se nebál ukázat Sovětskému svazu záda a klidně navazoval kontakty se západem. Poctivě budovaný kult osobnosti okoukal od Josipa Tita a do osudného pádu režimu byl neomezeným vládcem Rumunska. Svou moc chtěl udržet i za cenu krveprolití, což se mu stalo osudným. Obrázky z jeho popravy, kde stojí vedle své ženy, se staly symbolem pádu minulého režimu v satelitních zemích pod vlivem Sovětského svazu. Čím vším si Ceausescu znepřátelil vlastní národ?

My středoevropané se prý už ruských tanků nedočkáme. Zato obyvatelé Pobaltí, Finové a Kazaši by se měli mít před prezidentem Putinem na pozoru, tvrdí známý ruský komentátor, publicista a „kremlolog“ Konstantin Eggert.

Poválečný vývoj v Evropě byl ovlivněn hned několika faktory. Rozdělení sféry vlivu na západ a východ se pod tlakem Sovětského svazu vytvářel už během konce války. Detailů do skládačky tak v rozhodování o budoucnosti Československa bylo víc než pouze jeden zásadní historický moment. Odmítnutí Marshallova plánu však bylo razítkem nad faktem, že nejsme nezávislý stát.

Vladimir Putin v čele Ruska až do roku 2036. O tom, ale také o dalších ústavních změnách se rozhodlo v celostátním referendu. O co všechno v hlasování šlo a jakou roli Putin v dnešním Rusku má?

Na tom, co český prezident říkal o hnutí Black Lives Matter na recepci ke Dni nezávislosti, velmi záleží.

Jeden z nejvýraznějších českých sochařů současnosti Michal Gabriel není z aktuálního trendu ničení a strhávání „závadných“ soch nijak nadšený. Dle jeho názoru by naopak sochy měly mít potenciál vydržet co nejdéle v čase. „U některých soch mě nemrzí, že zmizely, protože měly špatné téma, autory i formu. Jiné však byly z odborného pohledu zajímavé,“ říká Gabriel s tím, že je mu líto, že na vlastní oči nikdy neviděl sochu Stalina na Letné. Proč by sochy měly stát vlastně všude? Jaký je jejich úkol ve veřejném prostoru? A jaké sochy se chystá sám odhalit? Podívejte se na celý rozhovor v úvodu článku.

Fotograf Antonín Kratochvíl v podcastu Petra Viziny mluví o nočních můrách, hněvu uprchlíka i aféře, při které se ho nikdo z kolegů nezastal.

V nakladatelství Argo vyšla skoro devítisetstránková biografie Kundera: Český život a doba. Autor Jan Novák v ní přináší svůj značně kritický pohled na obdivovaného i kontroverzního spisovatele. Kolem Novákových názorů na Milana Kunderu se okamžitě strhl poprask.

KSČ si neomezenou moc v poválečném Československu získávala různými způsoby. Kromě zásadní podpory ze Sovětského svazu a cílené propagandě vůči dělnické třídě se jedním z hlavních nástrojů na uchopení moci v Československu stala Státní bezpečnost. Kdy a za jakých okolností vůbec vznikla? Jaká byla její role po roce 1945?

Užhorod, Mukačevo nebo Chust, tato města byla v době první republiky nedílnou součástí nově vzniknuvšího Československa. Do zaostalé oblasti zajížděli někteří spisovatelé pro inspiraci jako například Ivan Olbracht, který si oblíbil vesnici Kolčava. Obyvatelstvo nejvýchodnější části země čekal hořký osud, 29. června 1945 se Podkarpatská Rus stala součástí Ukrajinské sovětské socialistické republiky a skončila v rukou Stalina.

Britský publicista a hudební kritik Norman Lebrecht si pro dnešní recenzi vybral CD: Dmitrij Šostakovič – houslové koncerty, kde hraje na housle Alina Ibragimova za doprovodu ruského akademického orchestru pod taktovkou Vladimira Jurowského.

O žádné jiné knize se v České republice poslední dva týdny nemluví tolik jako o právě vydaném životopisu Milana Kundery. Autor knihy Kundera: Český život a doba, spisovatel Jan Novák to od českých kulturních kritiků zatím spíše schytává. Někteří recenzenti si dokonce myslí, že Novák vznesl Kunderovu obžalobu a rovnou jej soudí. Sám Novák v rozhovoru pro Týdeník Echo řekl, že „hodně lidem hrozí, že přijdou o iluze“.

Jakmile Rudá armáda dobyla Užhorod, Stalinův diktátorský režim tam začal okamžitě upevňovat moc. Bez ohledu na to, že se Sověti nacházeli na území, které před válkou náleželo Československu.

Rusové mají megalomanství v krvi a spojí-li se s národní hrdostí a historickým odkazem jejich vlastních ozbrojených sil a věhlasných vojevůdců, výsledkem je ultimátní oslava vojenství prostřednictvím obrovského komplexu, který si můžete prohlédnout na velice detailním videu umístěném níže.

Česko si v sobotu připomene smutné historické výročí. Před 70 lety komunisté zavraždili opoziční političku Miladu Horákovou. Tu režim nespravedlivě odsoudil ve vykonstruovaném procesu, ve kterém zazněly celkem čtyři rozsudky smrti. Jeden pro Miladu Horákovou, další pro Oldřicha Pecla, Záviše Kalandru a Jana Buchala. Čím si trojice mužů vysloužila nejvyšší možný trest?

V sobotu 27. června uplyne 70 let od popravy doktorky Milady Horákové. To, že se jednalo o justiční vraždu, kterou má na svědomí tehdejší komunistický režim, o tom nemůže být pochyb a nic na tom nezmění ani pokusy o „ohýbání pravdy a historie“ ze strany současné KSČM. Bohužel, Milada Horáková nebyla jediná, která tehdy na popravišti v pankrácké věznici skončila a nebyl to ani první a ani poslední politický proces tohoto charakteru, který jen potvrzoval zrůdnost tehdejšího komunistického režimu.

Ve věku 93 let ve čtvrtek zemřel bývalý šéf Vojenského zpravodajství a civilní rozvědky Radovan Procházka. Na Twitteru to oznámil ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Procházka se za války zapojil do protinacistického odboje, za komunismu byl 13 let vězněn. Za zpravodajskou činnost dostal vyznamenání od prezidenta USA, prezident Václav Havel mu v roce 1997 za odpor proti totalitnímu režimu udělil nejvyšší české státní vyznamenání, Řád bílého lva.

Kladenský horník stojí na chodbě se svým soudruhem a rozmlouvá o Horákové... „Ta nemluví jako člověk, jak žena. Ta vystupuje jako Hitler.“ - „Dovedu si ji představit jako vrchní esesačku v čele koncentračního tábora.“

Procházka v 50. letech předával informace na Západ, strávil za to 13 let ve vězení.

Vzpomínky Anny Garasjovové, ruské anarchistky a přítelkyně Alexandra Solženicyna, se pokoušejí vysvětlit dobu plnou nelidských a často iracionálních běsů Sovětského svazu.

Před 70 lety začala korejská válka. Připomeňte si tento konflikt velkou grafikou.

K nejkrvavějším konfliktům 20. století patří tříletá korejská válka, kterou 25. června 1950 zahájil vpád severokorejských jednotek do Jižní Koreje. Ve válce zahynuly nejméně tři miliony lidí, z toho nejvíce Korejců (přes milion a půl) a asi milion Číňanů. Asi čtyři miliony lidí pak ztratily po rozdělení poloostrova možnost kontaktu s rodinami na druhé straně hranice. Následky války bez vítěze, jež skončila uzavřením pouhého příměří, trápí Korejce dodnes.

Ve dnech od 23. října do 10. listopadu 1956 probíhalo maďarské povstání proti sovětské okupaci. Za oběť revoluce padl i nenáviděný symbol komunistické diktatury, socha Stalina.

Přetiskujeme úvodní kapitolu knihy Budoucnost, kterou vydalo nakladatelství IDEA. Naše redaktorka Apolena Rychlíková v něm vykresluje důvody vzniku knihy a vlastní postoj k minulosti i současnosti.

V říjnu roku 1950 proběhl v Litomyšli proces známý jako Stříteský a spol. Státní soud tehdy poslal do vězení 24 osob na celkem 220,5 let. Většinu odsouzených tvořili středoškolští studenti, devět z nich bylo ještě nezletilých.

Britský sociolog William Davies se v nedávné eseji pro britský The Guardian tak trochu pouští na tenký led.

Murat Bagožajev narazil na své zahradě v kazašské vesnici Žanalyk na hrůzný objev. Při kopání drenážního potrubí zde totiž objevil hromadný hrob.

Povolžský hladomor let 1921–1922 je temné místo sovětské historie. Souhrnné označení pro zoufalé jednání vyhladovělých lidí skrývá i takové hrůzy, jako je kanibalismus a prodávání těl vlastních dětí na černém trhu.

Skutečné lekce z 75. výročí 2. světové války. Tak se jmenuje článek ruského prezidenta Vladimira Putina, který vyšel v americkém konzervativním časopisu The National Interest. Ruskou verzi otiskl v pátek deník Rossijskaja gazeta.

Tupolev Tu-2 představoval rychlý sovětský dvoumotorový střední bombardér, který se vyráběl během druhé světové války a těsně po ní.

Psal se 20. červen 1945, když ministr zahraničních věcí Spojených států amerických Edward Stettinius mladší schválil jeden pozoruhodný dokument. Týkal se přesídlení Němce Wernhera von Brauna a jeho týmu nacistických raketových vědců do Spojených států. Tento dokument znamenal začátek amerického vesmírného programu – a také dodnes nedořešený morální problém.

Sovětští i ruští představitelé vždycky vynikali v umění nastavit světu tvář mírotvorců a tvářit se ukřivděně, když jim někdo něco vytkl.

„Pro velikášství, pro něčí zisky, pro pokrok, já nevím, pro jaké náramné věci jsme zabili člověka“ – přesně před sto lety vložil Karel Čapek tato slova do úst poslednímu člověku na Zemi.

Pořád ještě žijeme v době svobody a pomalu se bojíme říkat pravdu, prohlásil předseda Senátu při ocenění Jiřiny Šiklové.

Stalin, patrně nejživější kulturní místo v Praze, kde dříve stával monstrózní pomník monstrózního diktátora, opět otevírá na letní sezónu. Po předčasném ukončení té poslední, nejasnostech ohledně technického stavu prostoru a diskuzích o tom, jak s ním naložit, se na oblíbený plácek vrací pivo, limo, drinky i hudební a jiný program. A provozovatelé slibují, že navzdory omezením počítají s plnohodnotným letním provozem.

Premiér Orbán přednesl projev ke stému výročí mírové smlouvy, jež znamenala konec uherského království

Už nějaký čas s podivem sleduji obrazoborecký – či, v tomhle případě, spíš sochoborecký cvrkot.

John Wayne patřil ve své době k nejslavnějším osobnostem na světě. Jeho jméno je dodnes synonymem pro westernové drsňáky. Slavný kovboj byl zároveň náruživým bojovníkem proti komunismu. Dokonce i samotný Stalin v něm viděl hrozbu, že nakonec nařídil KGB jeho fyzickou likvidaci…

Je to teprve pár dní, co se japonská společnost Rakuten, potažmo její dceřinná firma Kobo, vyjádřila proti Applu a jeho nekalým praktikám, které narušují konkurenční prostředí a ohrožují tržby jednotlivých distributorů. Ostatně, na podobný přístup si stěžovala i švédská společnost Spotify, která stojí za stejnojmennou streamovací platformou.

Letos uplynulo 75 let od konce druhé světové války, kterou oficiální propaganda putinovského Ruska drze prezentuje jako Stalinovu one man show.

Když 25. května Derek Chauvin, člověk, který neměl u policie co dělat, zabil černošského recidivistu George Floyda, asi nikdo netušil, jakou vlnu protestů a následně nenávisti vůči historii to zvedne.

Území historických zemí Horní a Dolní Lužice, rozkládající se v Německu a Polsku, patřilo dlouhá staletí k Českým zemím. Dnes je málo známá skutečnost, že po skončení obou celosvětových konfliktů stačilo málo, aby tyto země byly opět součástí Československa.

Jednou z prvních krizí studené války byla blokáda Západního Berlína. Sověti v červnu 1948 uzavřeli všechny pozemní a vodní přístupové cesty do Západního Berlína, který tak byl odříznut. Západ však našel řešení, jak Západnímu Berlínu pomoci v podobě leteckého mostu.

Druhý díl novodobé planety opic s názvem Úsvit planety opic z roku 2014 režíroval Matt Reeves a s rozpočtem 235 milionů dolarů dokázal utržit rovný trojnásobek. V pokračování nás tvůrci posouvají několik let dopředu, konkrétně do roku 2026.

Protesty proti rasismu a policejní brutalitě související s usmrcením Afroameričana George Floyda s sebou přinesly i ničení a strhávání soch a památníků slavných osobností. Potkalo to i Churchillovu sochu v Praze. Oslovení historici nejsou příznivci takových jednání, vše je třeba posuzovat v kontextu doby.

Od začátku celé operace Barbarossa byla Moskva hlavním operačním cílem skupiny armád Střed (Mitte), neboť dobytí hlavního města nepřítele bývá tradičně považováno za vítězství ve válce. Tato skupina armád pod velením polního maršála von Bocka měla dle směrnic vydaných pro tuto gigantickou operaci směřovat na Moskvu, ale zastavit se ihned jakmile dobude Smolensk a vyčkat nových rozkazů.

Jaká doba, taková jména. To se týká i ulic, tříd i náměstí ve městech po celém světě. Současné protesty proti rasismu po smrti George Floyda urychlily proces, kdy se některé města vyrovnávají se svou neslavnou historií.

Podkarpatská Rus se stala součástí Československé republiky po první světové válce. O tomto se rozhodlo v roce 1919 v Paříži. Na mírové konferenci byla uzavřena smlouva, podle níž se Podkarpatská Rus stala součástí nově vzniklého státu. Druhá světová válka pak znamenala její ztrátu ve prospěch SSSR. Snahy o znovupřipojení po roce 89 pak odmítl i prezident Havel.

Současný boj o pamětní desku vlasovcům v pražských Řeporyjích vyvolal novou vlnu hádek o tuto skupinu. Jaká byla jejich skutečná role při povstání, jaký měli osud a jak na ně vzpomínají pamětníci?

Britský spisovatel a novinář George Orwell se proslavil zejména autorstvím satirizující novely s názvem Farma zvířat a antiutopického románu s názvem1984, který byl vydán 8. června, přesně před 71 lety, nakladatelstvím Secker&Warburg. Od té doby Velký bratr sleduje nejen disidenty bojující proti totalitním režimům, ale také všechny studenty, pokoušející se o úspěšné složení maturity – jedná se totiž o román, který je studenty často zařazován na jejich seznam povinné četby.

Stalin zemřel před necelými sedmdesáti lety, ale dokument Státní pohřeb teprve teď ukazuje řadu nikdy neviděných záběrů, které událost dokreslují. Plačící lidé, řečníci soudruzi, spousta ocele a betonu. Skoro jako by se pohřeb stal mikrokosmem celého Sovětského svazu.

Šestého června 1944 zahájili západní Spojenci pod vrchním velením amerického generála Eisenhowera po jednodenním odkladu pro nepřízeň počasí toužebně očekávanou invazi do Normandie pod krycím názvem „Overlord“. Námořní části vylodění (operace „Neptune“) velel britský admirál Bertram Ramsay, hrdina evakuace Dunkerku v roce 1940, kdežto Spojeneckému expedičním letectvu (AEAF) britský hlavní maršál letectva Trafford Leigh-Mallory.

Ruskou občanskou válku z let 1917 až 1920 si dnes spojujeme zejména s působením československých legionářů, kteří zasáhli v její první fázi. Trochu nám proto uniká třetí a poslední fáze této války, jíž už se legie neúčastnily. Je to škoda, neboť i tato etapa bojů byla pozoruhodná. Zejména díky osobnosti Pjotra Nikolajeviče Wrangela, přezdívaného Černý baron, který se před sto lety postavil Rudé armádě.

Přes mimořádně tvrdé represe proti pravoslavné církvi a jejím představitelům za komunismu zažívá ruské pravoslaví jakýsi zlatý věk. Budují se nové mohutné chrámy, vedení státu včetně prezidenta navštěvuje bohoslužby, duchovní žehnají nejen příslušníkům armády, ale také zbraním, dokonce i zbraňovým systémům hromadného ničení.

Znovuobnovení mariánského sloupu na ústředním českém náměstí není projevem tolerance, ale nátlaku. Vypovídá o neúctě k vlastní historii i veřejnému prostoru.

Mám rozečtenou unikátní knihu, v níž jsou shromážděna dokumentární svědectví o stavu sovětské kultury od března 1953 do srpna 1968.