Stanislav Sucharda

Marta Sandtnerová vyprávěla příběh secesní vily sochaře Stanislava Suchardy, svého rodného domu. Sídlo, postavené pro rodinnou idylu, se za jejího života stalo svědkem vyhánění Židů, bojůvek s nacisty, drancování komunisty. „Hostilo“ i smutné vojačky Rudé armády.

V Česku se naživo konala jedna z prvních aukcí umění od pandemie koronaviru. Obraz Jana Zrzavého se z vyvolávací ceny 1,6 milionu korun dostal na 3,2 milionu.

Správa železnic otevřela Fantovu kavárnu v historické výpravní budově na pražském hlavním nádraží.

Nevšední výběr ze všedních zážitků uplynulého týdne

Rudolf Březa (*5. dubna 1888 v Podolí u Brna) se vyučil kamenosochařem v závodě Antonína Tomoly v Brně a po dobu čtyř let pracoval pod vedením vídeňského sochaře Lehmanna. Roku 1907 se přihlásil na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, kde studoval u glyptika prof. Josefa Drahoňovského a tři roky ve figurální speciálce prof. Stanislava Suchardy.

Výstava Stanislav Sucharda 1866–1916: Tvůrčí proces, která trvá do 5. dubna 2020, představuje dílo sochaře a medailéra, jenž se významně zapsal do výtvarného umění na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Ukazuje ho coby autora, který se dokázal vymanit z myslbekovské tradice klasického sochařství a dospěl až k modernímu výrazu, navazujícímu na secesní sochařství či symbolismus.

Josef Mauder se narodil 1. prosince 1854 jako nejmladší ze čtyř dětí v pražské měšťanské rodině krejčího v novoměstském domě čp. 940 (Jindřišská 22 x Růžová 4). Jeho starší bratři Jeroným (*1849) a Karel (*1852) byli zlatníky.

Výstava „Stanislav Sucharda 1866–1916: Tvůrčí proces“ představuje osobnost významného českého sochaře přelomu 19. a 20. století, v jehož tvorbě se prolínají region a metropole a přechod od tradic směrem k moderně.

Křtěn jako Cyrill Mikoláš Bouda (*14. listopadu 1901 v Kladně), za kmotra mu byl sám Mikoláš Aleš.