Sucho

Pšenice je z hlediska pěstební plochy a produkce ve světě nejčastěji pěstovanou plodinou a současně nejdůležitější obchodovanou obilovinou. Tvoří pětinu celkového denního příjmu energie světové populace.

Opakující se sucha a šířící se kůrovec představují obrovský problém nejen pro lesy v ČR, ale také v Německu a Rakousku. Německé ministerstvo zemědělství chce na jejich záchranu v příštích čtyřech letech uvolnit stovky milionů eur navíc, na některých místech do boje s kůrovcem úřady vyslaly dokonce armádu. Podle odborníků jsou ale změny z posledních let tak dramatické a rychlé, že stejně nakonec nezbude než se jim přizpůsobit, a to především jiným složením lesů, z nichž budou mizet smrky.

Pšenice je z hlediska sklizené plochy nejčastěji ve světě pěstovanou plodinou, její produkce pokrývá pětinu všech kalorií v lidské stravě.

Až 60 procent ploch, na nichž se na planetě pěstuje pšenice, by mohlo do konce století čelit epizodám sucha, které zasáhnou několik produkčních regionů současně. Vyplývá to z mezinárodní studie, kterou vedli vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a Mendelovy univerzity v Brně a kterou ČTK poskytl vedoucí výzkumného týmu Miroslav Trnka. Jde o variantu prognózy, která kalkuluje s tím, že se nepodaří přijmout opatření ke zmírnění změny klimatu. Organizace pro výživu a zemědělství navíc očekává, že do poloviny století vzroste poptávka po obilovinách s ohledem na růst populace o 43 procent, převážně v rozvojových zemích.

Sklizeň plodin v Severní Koreji bude v letošním roce zřejmě nejnižší za pět let, což bude znamenat vážný nedostatek potravin pro 40 procent populace. Může za to sucho a špatné zavlažování. Vyplývá to ze zprávy Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).

Sucho v půdě v hloubce do jednoho metru zůstává po deštích v druhé půli srpna a první polovině září už pouze v Libereckém kraji a v některých místech, které s ním sousedí. Přetrvává také v části jižních Čech a na pomezí Jihočeského a Plzeňského kraje. Na Moravě byly deště posledních týdnů tak vydatné, že dokázaly ve velké části dosytit zcela horní vrstvu do 40 centimetrů, ale i spodní vrstvu do jednoho metru, vyplývá z mapy, kterou dnes zveřejnili vědci na portálu InterSucho.

V Brněnské vodárenské soustavě existuje reálné riziko ohrožení zásobování pitnou vodou v případě, že bude pokračovat sucho, které začalo rokem 2015 a pokračovalo dosud nejkritičtějším rokem 2018. Brněnské vodárny a kanalizace proto na základě nepříznivé situace a pesimistického výhledu loni na podzim nastartovaly adaptační program. Jeho součástí je řada projektů, které mají zajistit zásobování pitnou vodou, vyplývá z výroční zprávy ve Sbírce listin.

Regionální vláda Nového jižního Walesu se rozhodla pro masivní přesun ryb z dolního toku ohrožené řeky Darling, jež spolu s přítoky tvoří největší říční systém v Austrálii. Obává se opakování situace z přelomu roku, kdy došlo k hromadnému úhynu ryb kvůli suchu a nedostatku kyslíku v řece.

Hrubý domácí produkt České republiky by kvůli suchu mohl klesnout o 1,6 procent, nebo dokonce ještě víc. V přepočtu na peníze jde o minimálně 80 miliard korun. Došli k tomu vědci z Centra pro vodu, půdu a krajinu při České zemědělské univerzitě v Praze.

Většinu stromů v kladenských ulicích viditelně sužuje současné sucho. Město proto ve spolupráci se společnostmi Středočeské vodárny a Vodárny Kladno-Mělník sáhlo k jejich záchraně.

Ministerstvo zemědělství (MZe) uvolnilo od roku 2015 na omezení následků sucha 30 miliard korun. Právě v posledních čtyřech letech se projevuje nedostatek vody kvůli ubývajícím srážkám. Česká republika se proto musí naučit lépe hospodařit s vodou, řekl dnes ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) na odborné konferenci na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích.

Lesní školky mění v poslední době kvůli kůrovci sortiment. Výrazně se zvýšila poptávka po listnatých stromech, které lýkožrout smrkový nenapadá. Zároveň je ale pořád zájem i o smrky, správci lesů je sází na holinách. Sazenice většinou nechybí, ale v případě listnáčů roste jejich cena. Obnovu lesů po kůrovcové kalamitě a vichřicích ovšem komplikuje sucho, zjistila ČTK.

Klimatolog Radim Tolasz se podílel na přípravě poslední zprávy mezivládního klimatického panelu, v níž IPCC doporučuje radikální změny ve stylu stravování a v nakládání se zemědělskou půdou. „Nelze to chápat tak, že bychom se měli všichni stát vegetariány a bude po starostech. To by zase přineslo jiné problémy,“ říká Tolasz v rozhovoru pro INFO.CZ.

Obyvatelé Říčan se potýkají s nedostatkem pitné vody. Většina lidí připojených na vodovod nemá problém, nedostatek vody ale hrozí těm, kteří v minulosti spoléhali na vlastní studny. Rozšíření připojení k vodovodnímu řadu je problematické.