Sucho

„Neházejme odpovědnost za boj se suchem jen na stát. Pomoci může každý,“ říká respektovaný klimatolog Miroslav Trnka.

Vedení Holštejna na Blanensku nesouhlasí s hájením lokality v katastru obce pro možnou výstavbu přehrady, protože stavba by poškodila jeskynní systém v Moravském krasu.

Kůrovec, dosud spojovaný především s ničením stromů v rozlehlých lesích, se přesouvá i do městských parků. Bojovat s ním nyní začali například v Liberci nebo v Praze.

Sucho, jež prožíváme, nezažili naši prarodiče ani jejich prabáby. V Česku je nejhorší sucho za 500 let, trpí jím 98 % území. Pomůže vystavět přehrady? Výzva s hydrogeologem Zbyňkem Hrkalem z Výzkumného ústavu vodohospodářského.

Sucho v České republice je viditelné z vesmíru. Vědci totiž situaci monitorují prostřednictvím satelitů Evropské vesmírné agentury. Z nich získaná data za poslední měsíc ukazují, že v ČR je zřejmě nejnižší vlhkost půdy za posledních šest let. V některých oblastech je rozdíl oproti průměru až 30 procent. Nejhorší je situace na Olomoucku a Ústecku. Informovala o tom Evropská vesmírné agentura (ESA). Satelitní data mohou využívat i zemědělci k pojištění a ochraně proti škodám způsobených suchem.

Deště, které minulý týden zasáhly téměř celou republiku, výrazně dosytily půdu do hloubky 40 centimetrů a sucho v této vrstvě už panuje pouze v Karlovarském a Ústeckém kraji a v Jeseníkách. V hlubší vrstvě zůstává často velmi intenzivní sucho prakticky v celé republice. Při zprůměrování sucha na celý půdní profil do jednoho metru panují tři nejhorší stupně sucha na 15 procentech území. O týden dřív to bylo téměř čtyřikrát více, vyplývá z dnes aktualizované mapy na portálu InterSucho.

Dlouho jsem přemýšlel nad názvem tohoto článku. Voda se přeci nikam neztrácí. Planeta Země má dostatečnou gravitaci k tomu, aby z ní neunikla ani molekula. Už pohled na glóbus, na kterém modrá barva dominuje, nám říká, že tady je něco špatně. Voda opravdu neubývá, pouze se přesunula jinam, je jinak rozdělena, někde je jí hodně a někde se zkrátka nedostává.

Jak sucho změní Česko? Už teď tu máme klima jako v Bulharsku a změna bude pokračovat, tvrdí přírodovědec Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Řešení, která teď nabízí vláda, jsou ale nesmyslná. Je potřeba změnit dotační politiku a odvodňování krajiny. Sucho odnesou hlavně běžní lidé, kteří ho pocítí na svých peněženkách. A taky české lesy.

Nebývalé sucho zdraží základní potraviny. V jisté nadsázce řečeno: Vyvolávači deště, čiňte se! Poslední zprávy ministrů životního prostředí a zemědělství jsou jasné: Země je vyprahlá tak, že i kdyby pršelo čtrnáct dnů v kuse, nic moc to nezmění.

V posledních dvou až třech letech není po zimě půda v Jihlavě kvůli minimu sněhových srážek dostatečně prosycená vodou. Situace se každým rokem zhoršuje, zásoba půdní vody klesá a čím dál níž se posouvá i hladina spodní vody.

Pondělní vydatný déšť zkřížil plány pražskému magistrátu. Ten na čtvrtek 14. května naplánoval tiskovou konferenci s názvem „Praha bojuje se suchem“, nyní ji ale odkládá. Paradoxně kvůli tomu, že místo konání konference je podmáčené.

Sucho se i nadále nachází na 99 % území České republiky. Prší také méně, než by mělo. Předpovědi sice naznačují mírné zlepšení v příštích dnech, ale také následný návrat do současného stavu.

Zpět do přírodních koryt se vrátily Zádolský potok a jeho levostranný přítok vrátily na Svitavsku. V nivě se tak zase drží voda, která dříve odtékala napřímeným zahloubeným korytem.

Kroky ministerstev zemědělství a životního prostředí míří správným směrem, ale pomalu, řekl ke zvládání sucha rektor České zemědělské univerzity v Praze Petr Sklenička. O situaci dnes jednala Národní koalice pro boj se suchem, jíž je Sklenička členem. Podle něj se také pouze počítá se současnou situací a nehledí se do budoucna, jak bude vypadat krajina za několik desetiletí. Podpořil ale jako rozumný kompromis omezování velikosti polí na 30 hektarů, což plánuje ministerstvo zemědělství.

Ministerstvo životního prostředí chce zavést u nových staveb povinnost akumulovat dešťovou vodu, nebo ji vsakovat. Na tiskové konferenci po jednání takzvané Národní koalice pro boj se suchem o tom informoval ministr Richard Brabec (ANO). Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) také uvedl, že jeho resort bude chtít letos navýšit rozpočet až o 2,5 miliardy korun na vodohospodářské stavby a pozemkové úpravy.

Na koryta některých potoků a říček v Krkonoších je smutný pohled. Místo zurčící vody z jarního tání jsou prázdná, maximálně zarůstají plevelem. Nejvyšší české hory tak nejspíš čeká další extrémně suchý rok.

Kvůli suchu zásobují už třetím rokem Mikulášovice na Děčínsku cisterny s vodou. Brzy budou na tento zdroj místní zcela odkázáni.

Písečná bouře nahnala obrovský oblak písku a prachu nad hlavní město Nigeru, země usazené uprostřed saharské Afriky.

Ministerstvo životního prostředí chce zavést u nových staveb povinnost akumulovat dešťovou vodu, nebo ji vsakovat. Změna v novele vodního zákona by mohla platit od roku 2021, uvedl dnes na tiskové konferenci po jednání Národní koalice pro boj se suchem ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Ministerstvo zemědělství bude letos chtít navýšení rozpočtu o dvě až 2,5 miliardy korun na vodohospodářské stavby a pozemkové úpravy.

Sucho letos v Česku podle Martina Rulíka z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého udeřilo mnohem dříve než v předchozích letech. Následkem bude další výrazný pokles hladiny podzemních vod i průtoků v řekách a potocích. Dřívější sucho je způsobeno slabou sněhovou pokrývkou a také nedostatkem deště na jaře. "Zmírnění sucha nelze očekávat ani v příštích měsících, kdy se naopak bude dál prohlubovat srážkový deficit," sdělil Rulík.

Sucho je pro Česko důležitějším a zásadnějším problémem než současná krize kolem epidemie nového typu koronaviru, řekl dnes v rozhovoru s ČTK prezident Miloš Zeman. Česko by podle něj mělo kvůli suchu vybudovat nové vodní nádrže a přehrady. Zadržování vody v krajině považuje Zeman za nejpodstatnější opatření, protože nyní podle něj voda z republiky odtéká do sousedních zemí bez užitku.

Zhruba 20 miliard na zajištění zásobování Čechů pitnou vodou musí v nadcházejících letech sehnat ministerstvo zemědělství. Investice do vodárenských soustav podle resortu ve stínu koronakrize a s ní spojeného šetření nezapadnou.

Ministerstvo zemědělství chce hájit 31 území pro vodní nádrže. Nejvíce, sedm, je jich v Kraji Vysočina, některé nádrže ve Zlínském kraji by měly mít i přes 200 hektarů. Dnes to zástupci ministerstva oznámili na tiskové konferenci. Celkem by nová místa zadržela 273 milionů metrů krychlových vody, což je zhruba třetina vodní nádrže Orlík. S místy, které dnes ministerstvo představilo, souhlasili starostové tamních obcí, řekl ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) je jasné, že jeho úřad většinu míst podpoří. Nyní je v tzv. generelu lokalit pro akumulaci povrchových vod 65 míst.

Velké stavební firmy, betonárky, štěrkárny, výrobci nádrží, provozovatelé bagrů mají žně. Stát totiž do nejrůznějších opatření k zadržování a uchovávání vody kvůli extrémnímu suchu nalévá miliardy. A další potečou. Rovnou ze dvou pramenů – z resortů ministerstva životního prostředí a ministerstva zemědělství.

Českou republiku podle vědců sužuje nejhorší sucho za posledních 500 let. „Nedokážeme projevy klimatické změny zcela potlačit,“ přiznal ministr zemědělství Miroslav Toman

Lidé vždy milovali vyrývání do kamene. Je to asi ten nejtrvalejší způsob zapsání textu. Některé texty, které se nám tímto způsobem dochovaly, jsou ale trpkou připomínkou nelehké, možná dokonce děsivé minulosti.

Země by se měly poučit jak z epidemie koronaviru, tak z historicky nevídaného období sucha a zaměřit se na ekologičtější fungování. Shodli se na tom světoví státníci i čeští experti.

Katastrofální sucho, o němž mluvil ministr životního prostředí Richard Brabec, pociťují i další evropské státy. Němci znepokojeně sledují pokles hladiny Rýna a doufají, že je květen zachrání od druhého suchého léta za sebou.

Celé Česko v současné době řeší koronavirovou epidemii, která ochromila společnost i tuzemské hospodářství, a to včetně zemědělství. Farmářům chybí brigádníci z východní Evropy. K tomu se přidaly březnové mrazíky a dubnové sucho.

Řeky jsou na suchu. V dubnu mají být nejvodnatější, ale kvůli suchu jsou na třech až 40 procentech obvyklých průtoků. Některé drobné toky, zejména na Moravě, jsou už vyschlé.

Letošní škody na zemědělských plodinách způsobené suchem budou asi větší než předloni, kdy bylo extrémní sucho. Na tiskové konferenci to dnes řekl ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). Podle oblastí se očekává propad o 20 až o 40 procent, škody budou hlavně na jařinách. Předloni stát vyplácel jako kompenzace za sucho zemědělcům dvě miliardy korun, škody byly podle odhadů Agrární komory ČR kolem 11 miliard Kč.

Země je na tom blbě, ale vítězství člověka nad přírodou se blíží.

Hasiči žádají lidi, aby se letos obešli bez pálení čarodějnic. Kvůli katastrofálnímu suchu hrozí extrémní riziko požárů.

Některé drobné toky v povodí Moravy v dubnu vyschly. Průtoky v ostatních tocích jsou výrazně podprůměrné, a to v rozmezí tři až 38 procent obvyklého dubnového stavu. ČTK to řekl mluvčí státního podniku Povodí Moravy Petr Chmelař. Stav by se ale mohl zlepšit, počínaje dneškem se má mírně ochladit a má i zapršet.

V České republice je nyní 25 platných omezení odběrů vody na 49 místech. Loni touto dobou nebylo žádné, předloni byly dvě. Vody v tocích je mezi šesti a 30 procenty dlouhodobých dubnových průměrů, přehrady jsou ale naplněné, samotné pitné vody by tak mělo být dost. Dnes to na tiskové konferenci řekl ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). Od začátku roku přehrady zadržely 485 milionů kubických metrů vody, což je česká spotřeba na 18 měsíců. MZe chce 31 nových míst, kde by se daly budovat nádrže. Na boj se suchem loni vydalo 13,7 mld. Kč.

První květnový týden přinese ochlazení. Teploty v noci se dostanou někde až na nulu, vyloučeny nejsou přízemní mrazíky a na horách může sněžit. Postupně se bude oteplovat. Množství srážek bude podle výhledu Českého hydrometeorologického ústavu průměrné až lehce podprůměrné. Deficit vody se tak nijak nevylepší.

Oslavy čarodějnic byly letos pro hasiče druhé nejklidnější za posledních pět let. Požárů bylo 30. dubna v Česku 76. Vyplývá to z dnešní tiskové zprávy generálního ředitelství hasičů. Poslední dubnový večer je tradičně spjat se zapalováním ohňů k takzvanému pálení čarodějnic. Nejméně požárů na čarodějnice od roku 2016 bylo loni, a to 64. Třeba předloni, kdy bylo na čarodějnice podobně velké sucho jako letos, ale hasiči zaznamenali 136 požárů. Letošní filipojakubskou noc poznamenala kromě sucha také vládní omezení kvůli koronaviru.

Většina Čechů se přes současnou pandemii koronaviru nenechá připravit o pálení čarodějnic a opečený špekáček na ohni. Prodejci i letos k filipojakubské noci připravili speciální nabídku a o buřty, klobásy, hořčice sledují minimálně stejný zájem jako loni. Vyplývá z ankety ČTK mezi prodejci.

Hlavní město na Uhelném trhu umístilo zařízení pro čerpání vody, která se samovolně usazuje v kolektorové síti. Firma Pražské služby ji začne využívat ke kropení ulic a zvlhčování vzduchu v centru metropole. Novinářům to dnes řekli zástupci magistrátu, Prahy 1 a dvou městských firem, které se na projektu podílejí. Další podobné místo je v plánu zřídit na Havlíčkově náměstí v Praze 3. Magistrát zvažuje i možnost využít průsaky v metru.

Současná suchá epizoda, kterou Česko prochází od roku 2015 a stále nekončí, je nejhorší za posledních 500 let, vyplývá z údajů shromážděných týmem vědců z projektu InterSucho.

V obcích, které mají kvůli suchu potíže s vodou už během dubna, je každý bazén napuštěný pitnou vodou problém. Někteří starostové hlásí větší spotřebu vody i kvůli tomu, že lidé nejezdí do práce a zůstávají doma.

Nedostatek vody trápí jak tradičně sušší části republiky jako je Jižní Morava, dopady jsou patrné i v horských oblastech. A tato chybějící voda pak chybí i zalesněných oblastech, varují vědci z projektu InterSucho.

Současná suchá epizoda, kterou Česko prochází od roku 2015 a stále nekončí, je nejhorší za posledních 500 let, vyplývá z údajů shromážděných týmem vědců z projektu InterSucho.

Mimořádné sucho a současně množství drobných ohnišť rozesetých ve vyprahlé krajině přimělo Správu Národního parku České švýcarsko k vydání zakázu vstupu do lesů.

Státním lesníkům na jaře pomáhá na 1 200 studentů a lidí, které koronavirus připravil o příjmy. Správci lesů se díky jejich pomoci mohou soustředit na přípravy na jarní boj s kůrovcem. Ten vylétne během několika dnů až týdnů.

Ministerstvo zemědělství spolu s lesníky vytipovalo skoro 40 vodních ploch, které by mohly sloužit k uskladnění neprodaného dřeva. Lesníci by se tak vrátili ke kořenům. Upozorňují však, že kůrovcem poškozenému dřevu to nepomůže.

Povodí Vltavy plánuje stavbu vodní nádrže Chlum na Malši severně od Kaplice na Českokrumlovsku. Její zásobovací prostor by měl být 23,34 milionu metrů krychlových vody. Náklady ani datum stavby Povodí neuvedlo. Podle studie, kterou má Jihočeský vodárenský svaz (JVS), by roční spotřeba vody v Jihočeském kraji mohla do roku 2050 stoupnout dvojnásobně až na 30 milionů metrů krychlových pitné vody. ČTK to řekli zástupci Povodí Vltavy a JVS.

Drenážní systémy vznikaly v minulých dekádách s cílem odvodnit příliš zamokřená pole. Nyní vědci hledají efektivní způsoby, jak naopak využít drenáž k udržení vody v suché zemědělské krajině. Na pětiletém projektu se podílejí také pracovníci Mendelovy univerzity v Brně.

Lešany na Benešovsku omezí vyhláškou používání pitné vody z veřejného vodovodu. Od 1. května do 30. září nebude touto vodou možné napouštět bazény, zalévat zahrady a mýt auta. Důvodem jsou omezené zdroje vody, řekl starosta František Ludvík (nez.). Za porušení nařízení hrozí pokuta až 50.000 korun.

„Jako první v zemi jsme čelili něčemu neznámému. Věděli jsme jen nějaké informace z Číny a Itálie,“ popisuje rektor České zemědělské univerzity.

Teplá zima a suché jaro ohrožují rozmnožování obojživelníků. V Krkonoších vyschlo jezírko s tisíci vajíčky. Zachránili je hasiči a správci parku. „Nemůžeme ale být všude,“ říkají.

Na úřední desce středočeské obce Lešany se objevila nová veřejná vyhláška s všeříkajícím názvem: „Dočasné omezení užívání pitné vody z vodovodu pro veřejnou potřebu.“ Důvod je zřejmý – sucho.

Česko opět trápí sucho. Sobotní déšť sice na některých místech v republice zalil zahrady, ale už nenaplnil zásoby podzemních vod ani nedosytil české řeky. A podle meteorologů šlo ve výhledu dalších dnů o poslední srážky.

V Krkonoších se sucho projevuje v řadě oblastí a má mnoho podob. Jednou z nich je vysychání tzv. trdlišť, mokřadů a tůní, kde se rozmnožují obojživelníci. Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) proto tato místa obnovuje, aby nebyl narušen důležitý článek v ekosystému hor, který obojživelníci představují. ČTK to dnes řekla Ondřejka Bachtíková z oddělení ochrany přírody Správy KRNAP.

Zemědělskou společnost Agrokomplex Ohře v Bohušovicích nad Ohří na Litoměřicku trápí sucho. Pole o 20 hektarech zavlažují takzvané velkoplošné závlahy. Srážek je ale tak málo, že na vyrovnání deficitu zavlažovače nestačí. Loni společnost kvůli suchu přišla o 18 milionů korun, letos její ředitel Ivo Kadeřábek počítá s obdobnou ztrátou.

V rybníce Martiňák v Dolních Počernicích vznikl nový ostrov a soustava tůní, která má zamezit suchu v krajině. Práce zajišťuje hlavní město a magistrátní odbor ochrany prostředí. Uvedl to mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman. V plánu projektu přírodního parku, kam spadá například i rekreační zóna U Čeňku, jsou nové louky či výsadba lesních a ovocných stromů.