Sucho

Štíhlé tělo, hřbetní ploutev, plavání pod vodou. A k tomu mrštnost, specializace na lov ryb a podobnost s Dimetrodonem. To byl štíhlý predátor z období středního Permu, Secodontosaurus.

Írán se potýká s nejhoršími suchy za posledních šedesát let. Tamní jezera registrují významný pokles objemu přitékající vody. Během listopadu zaznamenal pokles v úhrnu srážek o 96,5 procenta, spadly necelé dva milimetry srážek.

Na vedra a přívalové deště si už začínáme zvykat.Jenže klima se mění i nenápadněji – sucho přichází častěji, trvá déle a působí větší škody.

Jednou vedro a sucho, jindy nekonečný déšť a povodně. Je tohle normální podnebí, nebo na vlastní oči vidíme důsledky globální klimatické změny? To už nám dnes vysvětlí Radim.

Evropa čelí suchu. Nejnovější analýza ukazuje, že se na kontinentu snižují zásoby vody. Podle odborníků je potřeba začít vodou šetřit, zaměřit se na její recyklaci a využívat přírodní řešení.

První globální systém monitoringu a předpovědi výskytu sucha a jeho dopadů spustili v uplynulých dnech čeští vědci z brněnského Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe s americkými kolegy z Národního centra pro zmírňování dopadů sucha. Je založený na neustálé analýze mediálních výstupů ve čtrnácti světových jazycích.

Prestižní vědecký časopis Nature Communications publikoval výsledky rozsáhlého evropského výzkumu, který zkoumal dopady klimatických změn na růst stromů. Na studii se podílelo i několik tuzemských univerzit a akademických ústavů. Výsledky výzkumu jsou varující.

Íránské úřady varují, že v Teheránu hrozí během pár týdnů „den nula“, kdy vyschnou kohoutky. Za krizí stojí změny klimatu, špatné hospodaření i nedávná válka s Izraelem. Islámská republika začala s oséváním mraků a zvažuje využití odsolené vody z Perského zálivu. Obě řešení jsou ale pro skomírající ekonomiku nákladná. Podle expertů může krize vyústit i v pád režimu.

Československo v roce 1947 sužovalo nejhorší sucho za pět set let. Vyschlé řeky a hlad využil Stalin, když poslal obilí a posílil vliv Sovětského svazu.

Zatímco v půdě do hloubky jednoho metru není v Česku prakticky nikde sucho, u povrchových vod to neplatí. Je to vidět zejména na hladinách některých přehradních nádrží, zejména v Čechách.

Technologická agentura ČR ocenila nejlepší projekty aplikovaného výzkumu 2025. Absolutním vítězem je bezpečnější jaderné palivo.

Írán v posledních šesti letech sužují silná sucha. Hladina vody v teheránských nádržích klesla na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Agentura Reuters upozornila, že pokud bude situace přetrvávat, z teheránské metropole se stane neobyvatelné místo. Podle médií hrozí kvůli nedostatku vody navíc násilné protesty a nepokoje. Krize nabývá na síle i z důvodu západních sankcí uvalených na Írán, kvůli kterým se země ocitla v silné ekonomické krizi.

Čtvrté nejlidnatější město Turecka a významné průmyslové a zemědělské centrum Bursa čelí bezprecedentnímu nedostatku vody. Obě hlavní nádrže téměř vyschly. Podle úřadů i odborníků hrozí, že v jedné z nejúrodnějších oblastí 86milionové země skončí zemědělství.

Írán trápí historické sucho. Hlavní město Teherán čelí nedostatku vody kvůli vysychání vodních nádrží a dochází k omezení dodávek vody. Podle prezidenta Masúda Pezeškjána bude nutno některé obyvatele Teheránu evakuovat, pokud do konce roku nezaprší.

Pořádný letní déšť si nechali v uplynulých dnech vyrobit od dobrovolných hasičů za pomoci dvou cisteren vědci z brněnské Mendelovy univerzity (MENDELU). Šlo o netradiční experiment, k němuž si vybrali les u Březiny na Brněnsku. Cílem bylo sledovat, jak si terén poradí s vodou s ohledem na její vsakování. Poznatky pomohou v budování lesních cest v Česku.

Vyprahlé pouště, žíznivá města a déšť, který přichází jen na přivolání. Spojené arabské emiráty (SAE) investují miliony dolarů do programu umělého vyvolávání deště, který má pomoci řešit dlouhodobý nedostatek vody – i za cenu sporů o jeho účinnost a dopadů na životní prostředí.

Teploty vody v amazonském jezeře, kde žijí ohrožení kytovci, stouply během vln veder o deset stupňů. Zvířata nebyla schopná se tomu přizpůsobit a zemřela, stejně jako spousta ryb.

Íránská vláda plánuje pravidelně přerušovat dodávky vody v Teheránu, aby omezila její spotřebu a zabránila plýtvání. Podle agentury AFP to dnes řekl ministr energetiky Abbás Alí Abádí. Oznámení přichází v době, kdy země čelí bezprecedentnímu suchu a vysychání vodních nádrží. Místní média již informovala o nočních výpadcích.

Íránská vláda plánuje pravidelně omezovat dodávky vody v Teheránu kvůli vysychání vodních nádrží. Informoval o tom ministr energetiky Abbás Alí Abádí. Země čelí největším vlnám sucha za několik desetiletí. Místní média již informovala o nočních výpadcích. Podle prezidenta Masúda Pezeškjána bude nutné obyvatele metropole evakuovat, pokud do konce roku nezaprší.

Zatímco většinu Evropy čeká déšť, střední Evropa zůstane do poloviny listopadu téměř beze srážek. Letošní srážkový deficit se tak znovu prohloubí.

Pozornost světa na Írán se teď točí hlavně kolem otázek spojených s dopady útoků USA a Izraele a jaderného programu. Teherán ale řeší i jinou obří výzvu. Ze sucha se tam stal problém, který ohrožuje už i politické a mocenské cíle.

Úřady v Dillí v úterý podnikly experiment, při kterém se nad městem, jehož obyvatele dusí smog, pokusily uměle vyvolat déšť. Letadlo v mracích nad některými čtvrtěmi indické metropole rozptýlilo chemikálie, které mají kromě deště pročistit ovzduší.

Klimatická změna zvýšila riziko extrémních lesních požárů v některých oblastech světa mnohonásobně. Vědci z 60 výzkumných institucí po celém světě, kteří jsou zapojení do projektu State od Wildfires, spočítali, že v severovýchodní Amazonii se pravděpodobnost extrémního požárního počasí zvýšila třicetkrát až sedmdesátkrát. V povodí Konga v Africe je to třikrát až osmkrát. Vyplývá to ze studie, kterou vědci zpracovali k požární sezoně mezi loňským březnem a letošním únorem.

Letošní léto, tedy období od začátku června do konce srpna, bylo v Česku srážkově podprůměrné – napršelo 207 milimetrů. Na třetině území nenapršelo proti průměru za roky 1961 až 2000 dokonce ani 80 procent srážek. S ohledem na výrazné regionální rozdíly pršelo podprůměrně na 88 procentech území, na zbytku byly srážky nadprůměrné, uvedl klimatolog z brněnské pobočky ČHMÚ Pavel Zahradníček.

Letošní léto, tedy období od začátku června do konce srpna, bylo v Česku srážkově podprůměrné. Za tři letní měsíce napršelo 207 milimetrů. Na třetině území nenapršelo proti průměru za roky 1961 až 2000 dokonce ani 80 procent srážek. S ohledem na výrazné regionální rozdíly pršelo podprůměrně na 88 procentech území, na zbytku území byly srážky nadprůměrné, řekl ČTK klimatolog z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Pavel Zahradníček.

V Česku už déle než měsíc není půdní sucho do hloubky jednoho metru. Podle vědců, kteří situaci monitorují, jde o nezvyklou situaci. Poměrně dobrá situace se týká i podzemních pramenů a povrchových toků. Ač mají některé podprůměrné průtoky, pod hranicí sucha prakticky nejsou. Vydatnost pramenů už ale není taková, aby dokázala toky zásobovat, takže jejich průtok závisí téměř výhradně na srážkách. ČTK to řekli klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe a vedoucí oddělení hydrologie na brněnské pobočce Českého hydrometeorologického ústavu Hana Hornová.

Brno - V Česku už déle než měsíc není půdní sucho do hloubky jednoho metru. Podle vědců, kteří situaci monitorují, jde o nezvyklou situaci. Poměrně dobrá situace se týká i podzemních pramenů a povrchových toků. Ač mají některé podprůměrné průtoky, pod hranicí sucha prakticky nejsou. Vydatnost pramenů už ale není taková, aby dokázala toky zásobovat, takže jejich průtok závisí téměř výhradně na srážkách. ČTK to řekli klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe a vedoucí oddělení hydrologie na brněnské pobočce Českého hydrometeorologického ústavu Hana Hornová.

Země se podle zprávy 160 vědců z celého světa dostává do nové reality. Report o klimatických bodech zlomu varuje především před jedním z nich. Tím je bělení korálů, z nichž je postižených asi osmdesát procent, což ohrožuje schopnost těchto organismů přežít.

Amazonský deštný prales ztrácí schopnost sám sebe zavlažovat. Kácení stromů narušuje takzvané létající řeky, proudy vlhkého vzduchu, které přinášejí déšť hluboko do vnitrozemí Jižní Ameriky. Důsledkem jsou extrémní sucha, požáry a hrozba, že se prales do budoucna promění v savanu.

Na nejsušší poušti světa — Atacamě v Chile — vědci zkoumají malou, neobyčejně odolnou rostlinu. Ta by mohla ukrývat genetické informace, které by v budoucnu pomohly zemědělským plodinám přežít extrémní sucho způsobené klimatickou změnou, píše agentura Reuters.

Na nejsušší poušti světa Atacamě v Chile vědci zkoumají malou odolnou rostlinu. Mohla by totiž ukrývat genetické informace, které by mohly pomoci zemědělským plodinám odolávat v sušších podmínkách způsobených globální změnou klimatu. Rostlina Cistanthe (Calandrinia) longiscapa kvete v době vzácných atacamských dešťů a vytváří mozaiku barev, které se přezdívá kvetoucí poušť.

Výsadba jehličnanů na podzim je ideální, zvlášť pokud hledáte druhy, které zvládnou sucho i bez každodenní péče. Některé jehličnany dokážou prospívat i tam, kde jiné stromy trpí. Poradíme vám, jaké druhy vysadit, aby vaše zahrada zůstala zelená i během nejteplejších dní roku.

Takové sucho nebylo na Lipně už přes dvacet let. Po odkrytých březích chodí hledači cenností i znalci historie, lodě jsou desítky metrů od kraje a bronzová víla u Frymburku ční vysoko nad vodou. V ohrožení je po řadě měsíců provoz přívozu mezi Horní Planou a Bližší Lhotou.

Kvůli dlouhodobému nedostatku vody pro své kytky si bude muset Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně pořídit hlubinný vrt na její čerpání. Nyní je zavlažovaná ze dvou vodovodních řadů. Vrt bude sloužit jako trvalý zdroj vody pro závlahu. Dalším zdrojem má být dešťová voda, kterou chce tým botaniků využívat ze střech budov v kampusu univerzity.

Propojení povodí Dunaje do Dyje může být reálným řešením sucha na jižní Moravě, které se v důsledku klimatických změn zhoršuje. Do oblasti by toto…

Blíží se konec plavební sezóny a ve vodní nádrži Slapy přibyde voda. Povodí Vltavy o víkendu zvýší hladinu kvůli lepšímu vytažení plavidel z nádrže, aby je mohli majitelé snáze zazimovat.

Chcete ochránit les před suchem? Mnoho lidí by vám řeklo: „Dej tam víc druhů stromů, protože diverzita zvýší odolnost ekosystému“. Ale ono to není tak jednoduché. Nedávná studie upřesňuje, jak by měla ona diverzita vypadat. Její závěry mají zásadní význam i pro českou krajinu.

Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně dlouhodobě potřebuje víc vody, škola proto plánuje hlubinný vrt jako trvalý zdroj pro závlahu. Chce také zachycovat dešťovou vodu ze střech v sousedním kampusu. Hospodaření s vodou pak usnadní systém nazvaný digitální dvojče zahrady s informacemi o stavu zdrojů a parametrech prostředí, informovala zprávě mluvčí zahrady Tereza Pospíchalová.

Toužíte po zahradě, která bude krásná i bez složité péče? Suchomilná juka patří mezi nejoblíbenější soliterní rostliny, protože vynikne v každém prostoru a přitom zvládne i sucho a horko. Nový barevný kultivar vás navíc nadchne nejen listy v odstínech zelené a žluté, ale také obřím květenstvím, které promění vaši zahradu v exotickou podívanou.

Stále větší nedostatek vody řeší východní Morava. V plánu je výstavba rozsáhlého vodního díla ve Vlachovicích na Zlínsku, s kterou souvisí i odkanalizování devíti obcí v okolí. Zlínský kraj navíc pošle několika dalším obcím a jejich svazkům téměř 123,5 milionu korun na jejich vodohospodářské projekty.

Častější výskyt extrémního počasí vede k narušení dodavatelských řetězců v globální ekonomice. To má dopady i na ceny zboží. Už nyní kvůli změnám klimatu rostou ceny kávy, kakaa nebo rýže. Ohrožena je také výroba čipů. Povodně, sucha a další klimatické hrozby narušují výrobu, zemědělství a obchodní infrastrukturu. To může vést k dominovým efektům a vytvářet ekonomické krize.

Letošní rok chudý na srážky potrápil jihomoravské rybáře. V některých rybnících jim chyběla voda natolik, že museli ryby vylovit a umístit do jiného rybníku. Obvykle šlo o násadové ryby. Rybáři výjimečně řešili i úhyny ryb kvůli nedostatku vody a kyslíku. Některé rybníky přitom od začátku roku vodu postrádají a rybáři ani nepočítali, že by je letos zarybňovali. Přesto ředitel Rybářství Hodonín Jiří Janoštík a ředitel Rybníkářství Pohořelice Ivan Šútovský doufají, že po výlovech nakonec sezona dopadne alespoň jako průměrná, řekli ČTK.

Rostliny uvažují jako architekti, aby si zajistily dostatek vody, zjistil tým vědců z institutu CEITEC brněnské Masarykovy univerzity a odborníků z dalších pracovišť. Hormony cytokininy brání předčasnému zpevnění buněčných stěn v cévních svazcích, čímž zajišťují optimální vývoj vodivých pletiv. Pokud stěna předčasně ztuhne, cévy mají menší průměr a vedou méně vody. Objev může mít význam nejen pro porozumění růstu rostlin, ale i pro jejich šlechtění a adaptaci na sucho.

Menší povodně a větší zásoby podzemní vody pro období sucha má zajistit projekt, který realizují ochránci přírody v Beskydech. Do nevyužívaných lesních cest a na holinách hloubí jámy. Půda, která byla dříve zhutněná těžkou technikou při kůrovcové těžbě, se tím provzdušní a znovu získá schopnost lépe zadržovat vodu.

Austrálie se bude stále častěji potýkat s přírodními katastrofami v důsledku klimatických změn, což bude znamenat také větší zátěž pro zdravotnické a záchranné služby, uvedla v pondělí vládní zpráva o národním hodnocení klimatických rizik. Žádná australská komunita podle ní nebude imunní vůči „kaskádovitým, shlukujícím se a souběžným“ rizikům zhoršujícího se klimatu.

Extrémní výkyvy počasí ničí sklizeň na indických čajových plantážích a ohrožují budoucnost čajového průmyslu. Zároveň přetvářejí globální obchod, jehož hodnota se odhaduje na více než 10 miliard dolarů ročně. Zatímco produkce stagnuje i v dalších klíčových zemích, pokles indického vývozu, který loni tvořil 12 procent světového obchodu, by mohl vést k růstu cen. Klesající výnosy zvyšují tlak na průmysl, který se už teď potýká s klesajícími maržemi a vysokým zadlužením, což firmám ztěžuje reinvestice do plantáží, výměnu stárnoucích keřů a vývoj odrůd odolných vůči změnám klimatu.

Výzkumníci potvrdili výskyt obrovského množství sladké vody v hloubce pod mořským dnem, a to nedaleko od severoamerického poloostrova Cape Cod. První vrtná operace svého druhu odtud letos extrahovala vzorky prakticky sladké vody. Odborníci plánují i nadále studovat zdejší vzorky vody a sedimentů, aby zjistili, jak je tato voda stará, jaké organismy v ní žijí a zda jde o obnovitelný zdroj, který by jednou mohl hasit rostoucí žízeň mnoha lidí.

O kilometr se do ledna prodlouží koryto řeky Dyje mezi Břeclaví a jejím soutokem s Moravou. Vodohospodáři z podniku Povodí Moravy na ni totiž připojí tři odstavená říční ramena, kterými po desetiletích opět poteče voda. Projekt pomůže udržet v rámci boje se suchem vodu ve vyprahlé krajině, která se stane lepším útočištěm pro chráněné živočichy.

Zatímco před rokem jsme se před topnou sezonou modlili za mírné teploty a vítr, letos přidáme ještě jeden „zdrávas“ za déšť v Norsku. Spotovému trhu s elektřinou hrozí ještě větší výbuchy než vloni.

Chcete mít levanduli korunkatou na zahradě i další rok? Bez správné péče o levanduli přes zimu vám zmrzne. Poradíme, jak ji ochránit a zazimovat, aby znovu vykvetla.

Okrasné traviny patří mezi nejoblíbenější doplňky zahrad a dokážou ozdobit i ta nejméně pohostinná místa. Jednou z nich je albardin – travina, která zvládá extrémní sucho i zasolenou půdu, a přitom působí neuvěřitelně dekorativně. Objevte krásu této rarity a zjistěte, proč by neměla chybět ani ve vaší zahradě.

Plocha spálená divokými požáry v EU letos přesáhla rekordní hranici milionu hektarů a riziko vzniku a šíření ohně kvůli změně klimatu dál poroste. Neznamená to ale, že nás nevyhnutelně čeká ohnivá budoucnost. Spíš je to výzva.

V Česku bylo letošní léto teplotně průměrné – ale to nemůže říct většina jiných zemí. Celkově se totiž léto 2025 zařadí mezi ta úplně nejteplejší v historii měření.