Sucho

Předchozí sezóna se sice teplotně udržela v tabulkách, dlouhodobý trend je ale jasný. Česko mělo navíc spíše jen kliku, zbytek světa naopak zažil třetí nejteplejší rok v historii.

Nízká hladina Orlíku v uplynulé sezóně vyvolala mezi lidmi spekulace, že se nádrž vypouští kvůli plánovaným opravám. Povodí Vltavy ale uvádí jasně: hladina klesla kvůli dlouhodobému suchu a nízkým přítokům, nikoli kvůli stavebním zásahům. Opravy se pouze přizpůsobily situaci, která nastala sama od sebe.

Na některých místech Turecka se krajina začíná měnit. Pole, silnice i volná krajina se propadají do hloubky a v zemi se tvoří ohromné krátery. Co se to tu vlastně děje?

Meteorologové potvrdili zásadní posun atmosférických řek směrem k pólům. Změna přinese sucho na jihu a povodně na severu. Do toho se v létě 2026 vrátí El Niño.

Rok 2025 se na území České republiky zařadil mezi teplotně normální až mírně nadnormální roky. Průměrná roční teplota dosáhla 8,8 °C, což je o půl stupně více, než činí klimatický normál období 1991–2020. Zároveň byl rok 2025 o 1,5 °C chladnější než rekordně teplý rok 2024. Z hlediska srážek však skončil jako podnormální.

Rok 2025 byl v Česku vyhodnocen jako třináctý nejteplejší od počátku systematického měření v roce 1961. V kontextu posledních let však patřil spíše k těm chladnějším. Srážkově byl výrazně chudý, především kvůli abnormálně suché první polovině roku.

Loňský rok, který se stal čtvrtým nejchladnějším v poslední dekádě, měl průměrnou teplotu 8,8 stupně Celsia. Zároveň ale patří k těm teplejším, jelikož se zařadil na třináctou příčku nejteplejších od roku 1961.

Loňský rok byl s průměrnou teplotou 8,8 stupně Celsia čtvrtým nejchladnějších v poslední dekádě. V dlouhodobějším srovnání od roku 1961, kdy meteorologové začali průměrné roční teploty v zemi počítat, se ale přiřadil k těm teplejším. Byl 13. nejteplejším, plyne z předběžných údajů Českého hydrometeorologického ústavu zveřejněných v pátek na síti Facebook.

Rok 2025 ukázal, že sucho je pro krajinu pod Brdy reálný problém. Podle dat Českého hydrometeorologického ústavu spadlo ve Středočeském kraji za celý rok méně než dvě třetiny obvyklého množství srážek. Nejhorší byly letní měsíce, kdy úhrny klesly pod polovinu normálu. Potoky vyschly, studny v obcích na Příbramsku zůstaly prázdné a hladina Orlíku klesla pod provozní minimum. Právě proto stát od 1. října 2025 zavedl nové závazné podmínky pro obce: chránit mokřady, zadržovat vodu v krajině a bránit jejímu úbytku. Příbram je mezi lokalitami, kterých se tato povinnost přímo týká.

Satelitní snímky pořízené NASA ilustrují dopady klimatických změn i lidské činnosti na podobu Země během uplynulého roku.

Kroměřížská radnice vybuduje příští rok v místní části Bílany biocentrum se sadem, trávou a vodní plochou. Biocentrum v oblasti Přední pastviska poslouží k rekreaci a zároveň by mělo být přínosem pro životní prostředí. Krajina bude díky biocentru schopna lépe reagovat na sucho i přívalové deště, řekl kroměřížský starosta Tomáš Opatrný (ANO).

Do kdy se v tajících Alpách bude dát lyžovat? To bude záležet na tom, jak dlouho lidé unesou rostoucí náklady na nahrazování přirozeného sněhu. Umělý sníh ale nezahojí jiný, mnohem širší problém - úbytek zásob vody pro veletoky.

V Jihočeském kraji je dlouhodobý nedostatek srážek. Projevuje se to mimo jiné v tom, že výrazně klesly hladiny rybníků a přehrad. Mimořádně suchý je…

V Jihočeském kraji je dlouhodobý nedostatek srážek. Projevuje se to mimo jiné v tom, že výrazně klesly hladiny rybníků a přehrad. Mimořádně suchý je podle hydrologů prosinec, což potvrzují dlouhodobé statistiky. ČTK to řekl hydrolog českobudějovického meteorologického ústavu Tomáš Vlasák. Špatná situace je podle něj především na Šumavě, což jindy bývá na srážky bohatá oblast.

České Budějovice - V Jihočeském kraji je dlouhodobý nedostatek srážek. Projevuje se to mimo jiné v tom, že výrazně klesly hladiny rybníků a přehrad. Mimořádně suchý je podle hydrologů prosinec, což potvrzují dlouhodobé statistiky. ČTK to řekl hydrolog českobudějovického meteorologického ústavu Tomáš Vlasák. Špatná situace je podle něj především na Šumavě, což jindy bývá na srážky bohatá oblast.

Sucha, přívalové deště a klimatické extrémy mění tvář české krajiny rychleji, než si stačíme uvědomit. Půda ztrácí schopnost zadržovat vodu, vegetace mizí a odvodněné toky nestíhají čelit extrémům počasí. Přitom právě zdravá půda, pestrá vegetace a chytrá správa vody mohou rozhodnout o tom, zda česká krajina budoucnosti bude živá a odolná — nebo vyschlá a zranitelná.

Odmítání majitelů pozemků, ale i složité byrokratické překážky. Obojí v Česku citelně brzdí snahy o obnovu krajiny, která čelí stále častějším a silnějším zkouškám v podobě sucha, či naopak přívalových dešťů způsobujících povodně.

Lépe porozumět zranitelnosti krajiny v měnících se klimatických podmínkách a navrhnout taková opatření, která jí umožní zvládnout i extrémy počasí. Takové jsou cíle projektu, který zahájil Národní ústav pro integrovanou krajinu (NÚIK) na jaře roku 2025. Zapojené obce v povodí říček Bělé a Vidnávky na Jesenicku díky němu získají podrobný rozbor krajiny ve svém okolí a návrhy konkrétních opatření, které mají posílit její odolnost a zvýšit v ní retenci vody. Důležitou součástí projektu je spolupráce s místními obyvateli. „Místní znalost je klíčová – nikdo nezná krajinu lépe než ti, kdo v ní žijí,“ uvádí autoři projektu.

Pod vrchem Cecemín obce příkladně spolupracují hned na několika úrovních. To i díky převaze žen v jejich samosprávě. Ty se teď připojily do projektu LIFE WILL.

Triasový vrcholový predátor, který vzbuzoval hrůzu a respekt. Byl příbuzným dnešních krokodýlů.

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.

Od počátku 21. století se v Turecku vytvořily stovky masivních propadlin. V posledních letech jejich počet navíc roste výrazně rychleji, což úřady přičítají suchu a nadměrnému čerpání podzemní vody pro zavlažování. Propadliny zvyšují rizika pro zemědělskou půdu i pro lidské životy.

Vzhled polí na jižní Moravě a to, jak se na nich hospodaří, není dlouhodobě udržitelné. Hrozí snížení výnosů i vymření polních druhů zvířat. Klíčem je návrat k přírodě, menší políčka a jejich šetrnější obhospodařování.

Štíhlé tělo, hřbetní ploutev, plavání pod vodou. A k tomu mrštnost, specializace na lov ryb a podobnost s Dimetrodonem. To byl štíhlý predátor z období středního Permu, Secodontosaurus.

Írán se potýká s nejhoršími suchy za posledních šedesát let. Tamní jezera registrují významný pokles objemu přitékající vody. Během listopadu zaznamenal pokles v úhrnu srážek o 96,5 procenta, spadly necelé dva milimetry srážek.

Na vedra a přívalové deště si už začínáme zvykat.Jenže klima se mění i nenápadněji – sucho přichází častěji, trvá déle a působí větší škody.

Jednou vedro a sucho, jindy nekonečný déšť a povodně. Je tohle normální podnebí, nebo na vlastní oči vidíme důsledky globální klimatické změny? To už nám dnes vysvětlí Radim.

Evropa čelí suchu. Nejnovější analýza ukazuje, že se na kontinentu snižují zásoby vody. Podle odborníků je potřeba začít vodou šetřit, zaměřit se na její recyklaci a využívat přírodní řešení.

První globální systém monitoringu a předpovědi výskytu sucha a jeho dopadů spustili v uplynulých dnech čeští vědci z brněnského Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe s americkými kolegy z Národního centra pro zmírňování dopadů sucha. Je založený na neustálé analýze mediálních výstupů ve čtrnácti světových jazycích.

Prestižní vědecký časopis Nature Communications publikoval výsledky rozsáhlého evropského výzkumu, který zkoumal dopady klimatických změn na růst stromů. Na studii se podílelo i několik tuzemských univerzit a akademických ústavů. Výsledky výzkumu jsou varující.

Íránské úřady varují, že v Teheránu hrozí během pár týdnů „den nula“, kdy vyschnou kohoutky. Za krizí stojí změny klimatu, špatné hospodaření i nedávná válka s Izraelem. Islámská republika začala s oséváním mraků a zvažuje využití odsolené vody z Perského zálivu. Obě řešení jsou ale pro skomírající ekonomiku nákladná. Podle expertů může krize vyústit i v pád režimu.

Československo v roce 1947 sužovalo nejhorší sucho za pět set let. Vyschlé řeky a hlad využil Stalin, když poslal obilí a posílil vliv Sovětského svazu.

Zatímco v půdě do hloubky jednoho metru není v Česku prakticky nikde sucho, u povrchových vod to neplatí. Je to vidět zejména na hladinách některých přehradních nádrží, zejména v Čechách.

Technologická agentura ČR ocenila nejlepší projekty aplikovaného výzkumu 2025. Absolutním vítězem je bezpečnější jaderné palivo.

Írán v posledních šesti letech sužují silná sucha. Hladina vody v teheránských nádržích klesla na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Agentura Reuters upozornila, že pokud bude situace přetrvávat, z teheránské metropole se stane neobyvatelné místo. Podle médií hrozí kvůli nedostatku vody navíc násilné protesty a nepokoje. Krize nabývá na síle i z důvodu západních sankcí uvalených na Írán, kvůli kterým se země ocitla v silné ekonomické krizi.

Čtvrté nejlidnatější město Turecka a významné průmyslové a zemědělské centrum Bursa čelí bezprecedentnímu nedostatku vody. Obě hlavní nádrže téměř vyschly. Podle úřadů i odborníků hrozí, že v jedné z nejúrodnějších oblastí 86milionové země skončí zemědělství.

Írán trápí historické sucho. Hlavní město Teherán čelí nedostatku vody kvůli vysychání vodních nádrží a dochází k omezení dodávek vody. Podle prezidenta Masúda Pezeškjána bude nutno některé obyvatele Teheránu evakuovat, pokud do konce roku nezaprší.

Pořádný letní déšť si nechali v uplynulých dnech vyrobit od dobrovolných hasičů za pomoci dvou cisteren vědci z brněnské Mendelovy univerzity (MENDELU). Šlo o netradiční experiment, k němuž si vybrali les u Březiny na Brněnsku. Cílem bylo sledovat, jak si terén poradí s vodou s ohledem na její vsakování. Poznatky pomohou v budování lesních cest v Česku.

Vyprahlé pouště, žíznivá města a déšť, který přichází jen na přivolání. Spojené arabské emiráty (SAE) investují miliony dolarů do programu umělého vyvolávání deště, který má pomoci řešit dlouhodobý nedostatek vody – i za cenu sporů o jeho účinnost a dopadů na životní prostředí.

Teploty vody v amazonském jezeře, kde žijí ohrožení kytovci, stouply během vln veder o deset stupňů. Zvířata nebyla schopná se tomu přizpůsobit a zemřela, stejně jako spousta ryb.

Íránská vláda plánuje pravidelně přerušovat dodávky vody v Teheránu, aby omezila její spotřebu a zabránila plýtvání. Podle agentury AFP to dnes řekl ministr energetiky Abbás Alí Abádí. Oznámení přichází v době, kdy země čelí bezprecedentnímu suchu a vysychání vodních nádrží. Místní média již informovala o nočních výpadcích.

Íránská vláda plánuje pravidelně omezovat dodávky vody v Teheránu kvůli vysychání vodních nádrží. Informoval o tom ministr energetiky Abbás Alí Abádí. Země čelí největším vlnám sucha za několik desetiletí. Místní média již informovala o nočních výpadcích. Podle prezidenta Masúda Pezeškjána bude nutné obyvatele metropole evakuovat, pokud do konce roku nezaprší.

Zatímco většinu Evropy čeká déšť, střední Evropa zůstane do poloviny listopadu téměř beze srážek. Letošní srážkový deficit se tak znovu prohloubí.

Pozornost světa na Írán se teď točí hlavně kolem otázek spojených s dopady útoků USA a Izraele a jaderného programu. Teherán ale řeší i jinou obří výzvu. Ze sucha se tam stal problém, který ohrožuje už i politické a mocenské cíle.

Úřady v Dillí v úterý podnikly experiment, při kterém se nad městem, jehož obyvatele dusí smog, pokusily uměle vyvolat déšť. Letadlo v mracích nad některými čtvrtěmi indické metropole rozptýlilo chemikálie, které mají kromě deště pročistit ovzduší.

Klimatická změna zvýšila riziko extrémních lesních požárů v některých oblastech světa mnohonásobně. Vědci z 60 výzkumných institucí po celém světě, kteří jsou zapojení do projektu State od Wildfires, spočítali, že v severovýchodní Amazonii se pravděpodobnost extrémního požárního počasí zvýšila třicetkrát až sedmdesátkrát. V povodí Konga v Africe je to třikrát až osmkrát. Vyplývá to ze studie, kterou vědci zpracovali k požární sezoně mezi loňským březnem a letošním únorem.

Letošní léto, tedy období od začátku června do konce srpna, bylo v Česku srážkově podprůměrné – napršelo 207 milimetrů. Na třetině území nenapršelo proti průměru za roky 1961 až 2000 dokonce ani 80 procent srážek. S ohledem na výrazné regionální rozdíly pršelo podprůměrně na 88 procentech území, na zbytku byly srážky nadprůměrné, uvedl klimatolog z brněnské pobočky ČHMÚ Pavel Zahradníček.

Letošní léto, tedy období od začátku června do konce srpna, bylo v Česku srážkově podprůměrné. Za tři letní měsíce napršelo 207 milimetrů. Na třetině území nenapršelo proti průměru za roky 1961 až 2000 dokonce ani 80 procent srážek. S ohledem na výrazné regionální rozdíly pršelo podprůměrně na 88 procentech území, na zbytku území byly srážky nadprůměrné, řekl ČTK klimatolog z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Pavel Zahradníček.

V Česku už déle než měsíc není půdní sucho do hloubky jednoho metru. Podle vědců, kteří situaci monitorují, jde o nezvyklou situaci. Poměrně dobrá situace se týká i podzemních pramenů a povrchových toků. Ač mají některé podprůměrné průtoky, pod hranicí sucha prakticky nejsou. Vydatnost pramenů už ale není taková, aby dokázala toky zásobovat, takže jejich průtok závisí téměř výhradně na srážkách. ČTK to řekli klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe a vedoucí oddělení hydrologie na brněnské pobočce Českého hydrometeorologického ústavu Hana Hornová.

Brno - V Česku už déle než měsíc není půdní sucho do hloubky jednoho metru. Podle vědců, kteří situaci monitorují, jde o nezvyklou situaci. Poměrně dobrá situace se týká i podzemních pramenů a povrchových toků. Ač mají některé podprůměrné průtoky, pod hranicí sucha prakticky nejsou. Vydatnost pramenů už ale není taková, aby dokázala toky zásobovat, takže jejich průtok závisí téměř výhradně na srážkách. ČTK to řekli klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe a vedoucí oddělení hydrologie na brněnské pobočce Českého hydrometeorologického ústavu Hana Hornová.

Země se podle zprávy 160 vědců z celého světa dostává do nové reality. Report o klimatických bodech zlomu varuje především před jedním z nich. Tím je bělení korálů, z nichž je postižených asi osmdesát procent, což ohrožuje schopnost těchto organismů přežít.

Amazonský deštný prales ztrácí schopnost sám sebe zavlažovat. Kácení stromů narušuje takzvané létající řeky, proudy vlhkého vzduchu, které přinášejí déšť hluboko do vnitrozemí Jižní Ameriky. Důsledkem jsou extrémní sucha, požáry a hrozba, že se prales do budoucna promění v savanu.