Sucho

Mnozí obyvatelé Katalánska si stěžují na to, že hotely v době sucha spotřebovávají příliš mnoho vody. Hotel Samba v Lloret de Mar je v tomto ohledu výjimkou. Už před lety zavedl speciální systém, díky kterému šetří, co to jde.

Největší město Jihoafrické republiky - Johannesburg - čelí bezprecedentnímu kolapsu vodovodního systému. Krize zasahuje miliony lidí.

„Vláda léta věděla, že taková situace přijde, a nepřijala žádná opatření, aby tomu předešla,“ komentují historické sucho Grassotovi, kteří v Katalánsku po generace pěstují rýži. Letos se bojí, že poprvé nesklidí žádnou úrodu.

Cena kakaa se od začátku letošního roku zhruba zdvojnásobila a dostala se na rekordních více než 8400 dolarů (195 500 korun) za tunu. Za poslední dva roky vzrostla čtyřnásobně. Žádná globálně obchodovaná komodita letos nezdražuje rychleji, což se v nejbližších měsících začne podle analytiků naplno projevovat i v maloobchodní síti. Ceny čokolád a jiných kakaových produktů by se tak mohly zvýšit až o desítky procent.

Jak přimět mraky pršet? Stačí šikovný pilot, speciální letadlo a sloučenina soli. Alespoň tak to aktuálně dělají ve Spojených arabských emirátech (SAE)Tam se rozhodli bojovat proti suchu metodou vysévání mraků. Nejedná se přitom o žádnou novinku, obdobné řešení využívají třeba Spojené státyV otázce sucha patří SAE k velmi rizikovým oblastem. Koneckonců, nedostatkem vody je na Blízkém východě ohroženo 83 procent obyvatel Globální oteplování je problém, který se týká celé Země, jeho projevy se ale v různých regionech mohou lišit. Zatímco u nás jej pociťujeme třeba skrze teplejší zimy, jinde pro změnu zápasí s tajícími ledovci a zvedající se hladinou oceánů, kdežto například v oblasti Blízkého východu zase musejí vzdorovat extrémnímu suchu.

„Ach jo, zase ti mladí s jejich klimatickou úzkostí! To za nás se nic takového neřešilo a v pohodě jsme přežili.“ Slyšeli jste tohle už taky? Ano, někteří se obavám mladé generace a jejich strachu z klimatických změn vysmívají.

Španělsko zažilo historicky nejteplejší leden i únor. „Výjimečně může v lednu být třeba 25 °C nebo 26 °C, ale nikdy 30 °C,“ řekla v rozhovoru pro Seznam Zprávy klimatoložka María del Carmen Llasatová z Barcelonské univerzity.

Vyprahlá krajina, mrtvá srna, uschlé slunečnice a znepřátelení farmáři. Nejnovější snímek Bohdana Slámy Sucho vstoupil do kin uprostřed selských bouří napříč Evropou. Snímek reflektuje aktuální problémy jako šetrné zacházení s krajinou, protesty ekologických aktivistů a tvrdé praktiky v tuzemském zemědělství. Film je ale především sociální sondou do hlubin české vesnice. Na pozadí souboje dvou sousedských klanů jde hlavně o letní love story dvou mladých lidí. Etablovaný tuzemský režisér, jenž…

Půda v Česku je ve špatném stavu. Průmyslové zemědělství z obrovských lánů polí udělalo „střechu“, za které většina vody odtéká pryč. K tomu se přidávají zimy bez sněhu. I kdyby pršelo jako dosud, budeme vysychat, řekl Novinkám ekolog a vodař Jiří Malík.

Přestože na srážky byla meteorologická zima 2023/2024 velmi bohatá, sněhu se udrželo velmi málo. Podle dat Českého hydrometeorologického ústavu bylo jeho množství na konci zimy třetí nejnižší za posledních 44 let.

Kvůli klimatické změně nebude patrně největší česká vodárenská nádrž Švihov na Želivce schopna pokrýt budoucí poptávku po pitné vodě. Po roce 2040 může nastat situace, kdy nebude možné zajistit ani všechny povolené odběry. Je třeba udělat řadu opatření, která mají zajistit, aby bylo zásobování pitnou vodou zachované v současné míře a existoval prostor pro další rozvoj zásobovaných území. Na konferenci tvůrců a uživatelů projektu Intersucho to řekl generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. Zjištění vyplývají ze studie, kterou si nechal státní podnik v minulých letech zpracovat.

První měsíc jara 1984 ještě pořád přál lyžařům, i když se v nížinách oteplilo – natolik, že na Nových Mlýnech roztál led a nádrž začala vydávat denně další stovky metráků ryb uhynulých kvůli jedům uniklým z chemičky Jungbunzlauer v rakouském Pernhofenu. Panovalo sucho, a tak čistých vod, které by ekologickou havárii mírnily, se nedostávalo. Na to, že je vláhy málo, si stěžovali samozřejmě i zemědělci, kterým začaly jarní práce. A kontroly – přinejmenším na Slovensku – ukázaly, že stav závlahových systémů v družstvech a na statcích je katastrofální. Čas přitom kvapil – vždyť výlohy a nástěnky se ani nestačily vzpamatovat z tíhy plakátů k vítěznému únoru a už dostaly naloženu další porci, tentokrát k MDŽ. A od únosu československých občanů v Angole už uplynul rok a že bylo to jaro, bez sobotních směn Národní fronty se to neobešlo.

Letošní meteorologická zima byla podle Českého hydrometeorologického úřadu (ČHMÚ) druhou nejteplejší v historii měření. Rekordně teplý byl pak její konec, který způsobil nebývale brzké probuzení vegetace.

Nejnovější snímek Bohdana Slámy Sucho vstoupil do kin v době, kdy se celá Evropa otřásá pod návalem zemědělských blokád. Je proto více než příznačné, že Sucho se zaobírá problematikou tuzemského venkova a farmářů zvlášť. Sláma načrtává venkovské drama, jenž v lecčems připomíná moderní variaci na Romea a Julii z Moravského Toskánska. Režisér zde vkládá naději do mladé generace a připomíná důležitost přístupu do krajiny.

Lesní porosty trápí v posledních letech usychání dřevin a ani v lesoparku Homolka v Plzni na Slovanech tomu není jinak. Dlouhodobá sucha, nerovnoměrné srážky a pokles hladiny podzemní vody má za následek, že město nechá pokácet zhruba 95 stromů, převážně jedlí a borovic. Hotovo chce mít do konce března.

Půda je v Česku podle portálu Intersucho nasycená, úroveň nasycení se na většině míst republiky pohybuje nad 90 procenty. Nižší je na jihu Moravy, především na Znojemsku, místy také na jihu Čech. Půda není promrzlá, voda z dešťů a tání sněhu se tak mohla dostat do větších hloubek a doplňuje zásoby podzemních vod. Intersucho o tom informovalo na sociální síti X. Český hydrometeorologický ústav v úterý uvedl, že stav podzemních vod v Česku je nejlepší od roku 2015, do některých studní se po několika letech vrátila voda.

Podobu zemědělské krajiny Česka čekají se na mnoha místech změny. Pravidelné lány, připomínající z letadla mozaiku z obdélníků s obilím či kukuřicí, bude nutné v některých oblastech přeměnit na pruhy, v nichž se budou střídat druhy pěstovaných plodin. Jen tak lze totiž zabránit splavování půdy.

Jako dva rozlícení kohouti. Tak se chovají hrdinové filmu Bohdana Slámy Sucho, který vstoupil do kin. Jeden chová včely, topí dřevem a zakazuje dětem mobily, druhý zkušeně vydělává na polích, jež obě rodiny obklopují. Spraví to láska jejich teenagerů? Silně ekologicky laděný film nabízí uvěřitelné generační střety, ovšem vykonstruovaný příběh, několik různých linek a nevěrohodné finále jeho výpověď oslabují.

Stav podzemních vod v Česku je nyní nejlepší od roku 2015, uvedl hydrolog Martin Zrzavecký z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Do některých studní se podle něj po několika letech vrátila voda. ČHMÚ o tom informoval na sociální síti X. Minulý a předminulý týden byl v Česku bohatý na srážky a kvůli teplému počasí také tál sníh na horách.

Až polovinu amazonského deštného pralesa v Brazílii by do roku 2050 mohly zasáhnout nenávratné změny, které jej navždy poškodí. Podle vědců již Amazonie překročila bezpečnou hranici kvůli nedostatku vody, odlesňování i klimatu. To by mohlo ovlivnit celý ekosystém. „Musíme reagovat hned,“ burcuje autor studie, podle které les potřebuje obnovu.

Světové ceny kakaa dosáhly na nový rekord, když cena za tunu na začátku února vystoupala na komoditní burze v New Yorku na dosud nevídaných 5874 dolarů (zhruba 138 000 Kč). Klíčová surovina pro výrobu čokolády tak od začátku loňského roku zdražila na zhruba dvojnásobek. Na vině je suché počasí, které poškodilo úrodu v západní Africe. Píše o tom zpravodajský server BBC.

Nový film režiséra Bohdana Slámy je rozpačitě rozkročený mezi sladkobolným vzdycháním po lepším světě a kritikou problematických lidských vztahů, píše v recenzi pro Seznam Zprávy Iva Baslarová.

Perforování půdy malými důlky zvyšuje šanci, že se v nich zachytí dostatek vláhy i v suchých regionech.

Rozhovor s hercem Markem Danielem o filmu Sucho, comebacku Tondy Blaníka, angažmá v Národním divadle i stand-upech, které lidi vrací na zem.

V tristní přehlídce tuzemských filmů "o ničem" se čas od času objeví snímek, který je "o něčem". Platí to i o nové tragikomedii vynikajícího režiséra a scenáristy Bohdana Slámy „Sucho“.

Cena kakaa se od začátku loňského roku prakticky zdvojnásobila. Suché počasí totiž ovlivňuje úrodu v Ghaně a na Pobřeží slonoviny, tedy v regionech, které patří mezi největší světové producenty kakaa.

„Sucho už trvá tři roky, nádrže jsou naplněné jen na 15,59 %, což se ještě nikdy nestalo,“ říká v rozhovoru pro SZ geograf a klimatolog z Univerzity v Barceloně Javier Martin-Vide.

V tiskové zprávě o tom ve čtvrtek informoval mluvčí státního podniku Petr Chmelař. Průtoky v tocích v povodí se nyní pohybují v rozmezí od…

Den před Štědrým dnem napadlo velké množství mokrého sněhu, následovalo výrazné oteplení a s ním i velké množství vody. V tomto období bylo zaznamenáno…

Srážky ve španělském Katalánsku jsou od konce roku 2020 podprůměrné. Obyvatelé španělského Katalánska se potýkají s omezením spotřeby vody a zákazem koupání v bazénech, protože úřady vyhlásily stav nouze kvůli historickému suchu, píše deník Sky news.

Severovýchod Španělska sužuje historické sucho, v Katalánsku od pátku platí stav nouze. Evropská meteorologická služba Copernicus situaci ilustrovala pomocí snímků nádrže Pantà de la Baells pořízených mezi roky 2021 a 2024.

Některé oblasti Katalánska jsou tři roky bez deště a zásoby vody klesly pod 16 procent. Podle tamního premiéra jde o nejhorší sucho v novodobé historii. Vláda zakázala zalévat parky, uzavřeny budou bazény či sprchy na plážích.

Motýlí keř vám bude závidět snad každý, kdo se zabývá okrasnými zahradami. Rozzáří každou zahradu svými unikátními a nádhernými květy a svou vůní přitáhne motýly. Pojďte s námi prozkoumat druh komule a zejména velmi hojně vysazovanou Davidovu komuli. Rod komule zahrnuje stovky druhů keřů, stromů, polodřevitých bylin a vinné révy.

Kdysi Brdy odvodňovali, dnes dělají tamní hospodáři všechno pro to, aby tam vodu udrželi. Státní společnost Vojenské lesy a statky připravuje na rozsáhlých plochách revitalizaci pramenišť dvou tamních potoků, mimo jiné je v plánu částečné zasypání melioračních kanálů.

Mezinárodní skupina vědců mapovala, jak se mění půdní vlhkost. Vážná situace je v řadě míst, o kterých se mluví dlouhodobě. Ale nastala i v dalších regionech, kde už sucho prokazatelně způsobuje i socioekonomické problémy.

Vody v půdě přibývá jen na pěti procentech území, ukázala v prosinci zveřejněná studie. Podle hlavního autora Jana Řehoře se problém týká i Česka, kde voda mizí v části roku, kdy se to hodí nejméně.

Aby rostliny správně rostly, vyžadují mimo světlo také dostatečnou vlhkost. Kolik vlhkosti – to samozřejmě záleží na druhu rostliny. Stejně tak odolnost každé rostliny vůči suchu je jiná. A pravdou je také to, že starší zavedené rostliny jsou vůči suchu odolnější, než mladé, nově vysazené. Naprostá většina rostlin ale vyžaduje udržování vlhké půdy. Pozor – ne mokré! Mezi vlhkostí a mokrostí je obrovský rozdíl.

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,98 stupně Celsia. Uvedla to v úterý meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Konkrétně pro Evropu byl loňský rok ale „jen“ druhým nejteplejším v dějinách záznamů.

V loňském roce se ceny cukru vyšplhaly na 12leté maximum, kdy globálně přesáhly 27 centů za libru

Na třetině území Země, které není trvale zaledněné, se v posledních čtyřech dekádách výrazně snížila půdní vlhkost. A naopak pouze na pěti procentech pevniny se míra vlhkosti zvyšovala. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu pod českým vedením, který vyšel v prestižním časopise Enviromental Research Letters. Vysychání se týká rovněž krajiny v České republice.

Čeští vědci v rámci mezinárodní studie zjišťovali, jak se v posledních 40 letech globálně vyvíjí půdní vlhkost v nezaledněných oblastech. Zjistili, že zatímco na 5 % území roste, na 30 % území celého světa se citelně snižuje.

Odborníci zjistili, že v posledních čtyřech dekádách na třetině světového území, které není trvale zaledněné, docházelo k významnému snižování půdní vlhkosti.

Přinášíme velkou grafiku, která mapuje dopady klimatických změn v tomto roce.

Na třetině území světa, které není trvale zaledněné, docházelo v posledních čtyřech dekádách k významnému snižování půdní vlhkosti, tedy vysychání půdy. Naopak pouze na pěti procentech pevniny se míra vlhkosti dlouhodobě a významně zvyšovala.

Na třetině území světa, které není trvale zaledněné, se v posledních 40 letech významně snižovala půdní vlhkost, půda tedy vysychala. Naopak pouze na pěti procentech pevniny se míra vlhkosti dlouhodobě a významně zvyšovala. Mezi regiony nejvíce postižené stále intenzivnějším suchem patří rovníková Afrika, velká část Jižní Ameriky, středozápad USA a pás od východní Evropy až po východní Asii.

Brno - Na třetině území světa, které není trvale zaledněné, se v posledních 40 letech významně snižovala půdní vlhkost, půda tedy vysychala. Naopak pouze na pěti procentech pevniny se míra vlhkosti dlouhodobě a významně zvyšovala. Mezi regiony nejvíce postižené stále intenzivnějším suchem patří rovníková Afrika, velká část jižní Ameriky, středozápad USA a pás od východní Evropy až po východní Asii, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe Hana Šprtová. Česko patří do té části Evropy, kde je vysušování půdy rychlejší.