Šumava

Jako revizor Anděl na horách trávila své dovolené v Krkonoších či na Šumavě před sametovou revolucí většina lidí. Horské boudy, chalupy i obří rekreační střediska patřila tehdy národním nebo státním podnikům a jejich zaměstnanci se tam na společných většinou velice levných pobytech seznamovali s horskou turistikou, lyžováním i mezi sebou. Dnes tyto výhody lidé často při vzpomínání na totalitní režim zmiňují jako ty, které jim chybí.

Naše republika je plná krásných a honosných církevních staveb, tyčících se na městských či obecních prostranstvích. Jedna kaplička, sice skromná, přesto však důstojně sloužící k chvále Boží, údajně stávala i uprostřed šumavských lesů. Za svůj vznik vděčí Boží návštěvě.

Od strašlivé jaderné havárie v Černobylu uplynulo 33 let, ale i po takto dlouhé době vykazují některé druhy hub v sousedním Německu vysoké množství radioaktivity. Jednou z nejvíce postižených oblastí je podle Spolkového úřadu pro ochranu před zářením (BfS) také bavorská strana Šumavy.

Debata o způsobu ochrany přírody v Národním parku Šumava začíná dostávat absurdní nádech. Vedení Jihočeského kraje obviňuje vědce, že se nechtějí zúčastnit veřejné debaty se svými oponenty, ti ale tvrdí, že žádnou debatu neodmítli. A naopak obviňují kraj ze záměrné lži.

Sovy představují trochu tajemné obyvatele našich lesů a koluje o nich mnoho zvěstí a legend. Možná to bude i tím, že se jedná o tvory, kteří jsou aktivní především v noci a i z toho pramení jistá forma záhady.

Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR objevili při potápěčském průzkumu Prášilského jezera na Šumavě, který byl zaměřen na výskyt šídlatky, kolonie čistomilných bezobratlých živočichů. Překvapil je zejména nález lahvenky velké. Informoval o tom ve čtvrtek hydrobiolog Petr Znachor z Biologického centra Akademie věd.

Hydrobiologové z Akademie věd ČR objevili v Prášilském jezeře na Šumavě kromě řady druhů čistomilných bezobratlých živočichů také lahvenku velkou. Jde o první zdokumentovaný nález tohoto nálevníka v ČR. Původním záměrem potápěčského průzkumu bylo ověření výskytu šídlatky. Vzácnou vodní rostlinu v kyselém jezeře nenašli, ale bujný život je velmi překvapil. ČTK to řekl hydrobiolog Petr Znachor z Biologického centra Akademie věd.

Agresor je podezřelý nejen z domácího násilí, ale i toho, že svoji nevlastní dceru roky zneužíval.

Jednou ze známých osobností, které zasáhl odchod Karla Gotta (✝80) , je také Petra Janů (66) . „Odešel hodný člověk, který nikdy nikomu neublížil! Navíc obrovský profesionál, milující své posluchače. Nahoře mu ale smutno nebude. Je tam už spousta kamarádů. Je mi smutno,“ napsala po skonu zpěváka na svůj profil na sociální síti Petra Janů.

Společný projekt Správy Národního parku Šumava a Grantové služby Lesů ČR potvrdil existenci rozptýlených porostů pralesovitého charakteru na desítkách zkoumaných ploch na území Chráněné krajinné oblasti Šumava.

Ferdinand Engelmüller se narodil se v Praze na Novém Městě (Těšnov 1) 22. prosince 1867 jako první potomek rodičů Ferdinanda a Rosiny rozené Le Gros.

Podhůří Šumavy v okolí Klatov nabízí kromě krásné přírody a dalekých výhledů až na šumavské vrcholky také svědky dávné historie. Třeba v okolí obce Loreta můžete navštívit hned dvě poutní kaple, jejichž osudy se liší.

Výzkumníci potvrdili existenci rozptýlených starých pralesovitých porostů na desítkách zkoumaných ploch hospodářských lesů na území Chráněné krajinné oblasti Šumava. Podle výzkumníků je pravděpodobné, že takových starých pralesovitých porostů může být po Šumavě rozeseto mnohem více. Projekt potvrdil, že je možné, aby se lesnická a ochranářská organizace domluvily na hledání společných řešení, která na základě zkoumání navrhnou vědci – konkrétně odborníci z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví (VÚKOZ). Informuje o tom NP Šumava.

Patrně všichni známe Jirotkova Saturnina a zejména jeho užitečný počin, když společně s dědečkem založili „Kancelář pro uvádění románových příběhů na pravou míru“. Rozhodl jsem se pro podobnou iniciativu, pouze jsem romány červené knihovny nahradil několika texty, kterými nás neúnavně zásobuje doc. Jan Pokorný (dále jen JP) ve snaze ukázat, jak katastrofální důsledky má přechodná ztráta dospělých smrků na kůrovcem postižených částech Šumavy na klima, sucho i šíření kůrovce samotného ve zbytku ČR.

Jihočeský kraj se zapojil do projektu záchrany hořečku mnohotvarého českého. Ohrožená květina s fialovými listy roste v česku jen na několika místech, například v oblasti u Šumavy. Projekt na záchranu hořečku představili v Horesedlech a Sudslavicích na Prachaticku ve středu novinářům zástupci Jihočeského kraje a přírodovědci.

Na několika desítkách šumavských lokalit se rozjel evropský projekt na záchranu kriticky ohroženého hořečku mnohotvarého českého. Jde o endemit, který se vyskytuje jen v Čechách a přilehlých zemích. Centrem jeho výskytu jsou jižní Čechy a především pak Šumava. Do krajiny ho vrací návrat k tradičnímu zemědělskému hospodaření.

Přesně před 20 lety, 21. září 1999, byla po dvou měsících ukončena nenásilná občanská blokáda, při níž více než dvě stovky dobrovolníků a ochránců přírody z celé republiky úspěšně bránily vykácení unikátního Trojmezenského pralesa v jižní části národního parku Šumava.

Vedení Národní parku Šumava požádalo meteorology, aby ověřili platnost teorie docenta Jana Pokorného, podle kterého přispívají takzvané bezzásahové zóny na Šumavě k suchu v níže položených oblastech. Meteorologická měření nic takového nepotvrdila. Docent Pokorný přesto na své teorii trvá.

Vrcholová skála, německy Dreisselberg, (1302 m), připomíná prý tři stolce, kde se dle pověsti měli setkávat králové ze tří sousedních státu. Z Čech, Rakouska a Bavorska. Každý prý seděl na svém území. Panovníci ale nebyli žádní turisté, na potkávačky měli jiné pohodlnější objekty.

I krásné a užitečné aromatické rostliny, které se nyní znovu vrací na zahrady, můžeme pěstovat v podobě starých či krajových odrůd. Pěstovaly je totiž už naše prababičky.

Na vršku zvaném Prant nedaleko Chalup u Zemětic na jižním Plzeňsku vzniká svým způsobem ojedinělá stavba vyhlídkové věže solitérního charakteru. Za projektem věže Štěpánka totiž stojí člověk, který měl možnost svůj pozemek s krásným výhledem do širokého okolí využít k zemědělství nebo stavbě fotovoltaické elektrárny. Ekonomický profit však Petr Štepanovský hodil za hlavu a začal přemýšlet, jak louku využít ve prospěch všech, a tak padla volba na rozhlednu.

Stále častěji se objevují zprávy o tom, že hřebeny Šumavy, na kterých odumřela většina dospělých smrků kvůli kůrovci a vichřicím, způsobují sucho v českém vnitrozemí. Nejrůznější vědecká měření však nic takového nenaznačují a ani meteorologové nepotvrzují, že by odumřelé horní stromové patro nějak významně ovlivňovalo počasí v České republice. Informuje o tom Národní park Šumava.

Šumavský les si nelze splést s žádným jiným. Ne, to není narážka na kůrovce. Nekonečná kamenná moře, žulové skály, kapradiny, lesní zákoutí, kam lidská noha nevkročí i řadu let. Suchopár, který je vzápětí vystřídán podmáčenými ostrůvky mechů, nepřeberných odstínů zelené barvy. Lesní divočina, kterou paradoxně chránily minulé a nepříliš krásné časy v dějinách této země.

Dnešní průmyslová doba čistému ovzduší nepřeje. Kdo chce ulehčit svým plicím, musí z města pryč. Nejlépe do lesa. A ideálně do lesů šumavských. Neboť vrcholek, nazývaný Pancíř, je co do kvality vzduchu druhým nejčistším místem střední Evropy.

„Kůrovec nečeká, až se otevřou obálky s nabídkami,“ říká Petr Doležal z Entomologického ústavu Akademie věd a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V Česku platí za předního odborníka na kůrovce, kterého vzácně  uznávají jak lesníci, tak ekologičtí aktivisté. V rozhovoru s INFO.CZ mimo jiné popisuje, proč bychom se měli poučit z poválečné kůrovcové kalamity a v čem je naivní představa, že se v budoucnu v Česku obejdeme bez smrku. Co čeká tuzemské lesy?

Populace rysa ostrovida je na Šumavě a v Bavorském lese sledována již několik desetiletí. V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století byla tato kočkovitá šelma opětovně vysazena do prostředí, kde ji člověk vyhubil. Monitorování rysí populace prostřednictvím fotopastí probíhá na obou stranách hranice posledních deset let.

Na území Šumavy a Bavorského lesa je v současnosti zhruba 25 vzácných rysů ostrovidů. V sezoně 2017/2018 jich bylo o čtyři více, třeba před deseti lety bylo ale těchto šelem pouze 16. Navíc mláďat oproti minulé sezoně přibylo. ČTK to sdělili zástupci Národního parku Šumava.

Kvilda, Filipova Huť a Modrava a potom ještě osada Březník, pár stezek a už jsme v místech bývalé státní hranice, za níž se rozkládá Bavorský národní park.

Ačkoliv někteří politici dělají národnímu parku Šumava negativní reklamu, turisty to paradoxně neodrazuje. Počet návštěvníků parku navzdory tvrzení o „měsíční krajině“ roste. A podobné je to i cenami pozemků a domů.

Na Šumavě znovu začal žít vzácný brouk kornatec velký. Do míst se vrátil po více než sto letech. V České republice se kornatec velký vyskytuje jen v několika lokalitách. Pro svůj život potřebuje odumřelá stojící torza smrků nebo jedlí. Ideální podmínky proto mívá hlavně v pralesích. Novináře o tom informoval v tiskové zprávě mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák.

Kampaň Jihočeského kraje v boji proti kůrovci má další trhlinu. Zakázku za 2,1 milionu korun, kterou kraj zadal bez řádného tendru PR agentuře, která vedla kampaň bývalému hejtmanovi Jiřímu Zimolovi (ČSSD), podepsala pouze současná hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD). Porušila tím tak hrubě předpisy vlastního úřadu.

Jsou hrady a zámky, které je nutno navštívit už jaksi z povinnosti. Přeplněná parkoviště, teplé pivo a klobása za cenu, z které se vám protočí hlava. Utahané a protivné děti ruší průvodce. To však, jak se zdá, nikomu nevadí. Odříkávat naučený text a myslet na něco jiného, není pro studenty na prázdninové brigádě problém. Potom návrat, hádka s manželkou a cesta domů, v horku a v koloně aut. Klasický a zkažený prázdninový den.

Utajení výběrového řízení údajně povolil Zimolův blízký přítel Antonín Krák, ten ale tvrdí, že nic takového neposvětil.

Kraj tvrdí, že byl prakticky vyloučen z jednání o novém rozčlenění zón ochrany přírody v Národním parku Šumava.

Kdo byl veřejný pekař? Ten, komu hospodyně přinesla připravený chleba a on ho upekl ve veřejné peci. Toto řemeslo v Čechách a na Slovensku žilo až do 50. let minulého století a pak ho vytlačilo průmyslové pečení. Ožilo však na Šumavě v Lenoře, kde mu vrátil jeho slávu Augustin Sobotovič.

Cestovatelské cíle mohou být velmi rozličné. Záleží na konkrétním člověku a taky náladě. Někomu stačí příjemné koupání a jiný raději vidí něco zajímavého a neobvyklého. Pokud tedy chcete spatřit vskutku něco zajímavého a navíc kus krásné přírody, vydejte se na Šumavu, a to konkrétně na Prachaticko. Najdete zde jedinečnou oboru praturů a ještě si uděláte příjemný výlet.

Vedení Jihočeského kraje oficiálně zahajuje kampaň Poslední šance pro Šumavu, jejímž cílem je snaha zabránit nevratné devastaci šumavských hvozdů ze strany nezodpovědných ekologů. V době, kdy kůrovec „sežral půl republiky“ a na zbytek se chystá, to není možné nazvat jinak než naprostou ztrátou politické soudnosti.

Vyrostl na Šumavě, ale cesty ho zavedly na oceánská pobřeží. Jakub Michna se živí surfováním. Také jste si teď představili vysoké vlny, západ slunce a krystalicky čistou pláž? Zapomeňte na to. Pláže na mnoha místech po světě jsou poseté plasty.

Po Krkonošském národním parku v pátek schválila návrh nových zón i rada Národního parku Šumava. V dalších 15 letech by měly být parky rozděleny na čtyři zóny namísto stávajících tří.