Tádžikistán

Už je to nějaký ten rok, kdy Zbyněk Drda vyhrál pěveckou soutěž SuperStar. I když by se u něj dal předpokládat velký úspěch, ten ve skutečnosti nezaznamenal. Až do nedávno po něm nebylo ani stopy a kdysi nenápadný roztomilý mladík se vzhledově dost změnil.

Před osmi roky na tom byli hůř než Tádžikistán, teď startují na světovém šampionátu a v kádru mají i vítěze Ligy mistrů. Už neplatí, že Kanada = hokej. Její multikulturní fotbalový tým se stal nejpřirozenějším reprezentantem země, kde to tenhle sport nikdy neměl jednoduché.

„Motorkářem se nelze stát, musíš to mít v krvi,“ říká cestoval Ondřej Vlk, který na motorce projel velkou část světa. Procestoval třeba Mongolsko, Gruzii, Střední Asii nebo Írán. Dnes plánuje cestu na Nový Zéland, a podělil se s námi, jak se na takovou dobrodružnou výpravu vydat. Co musí motorkář o cestách vědět? A co potřebuje s sebou? Prý stačí jen znát cestu, a pak už si jen užívat tu neuvěřitelnou dávku svobody. Ale je to opravdu všechno?

Ruské úřady se během mobilizace soustředily na migranty ze středoasijských republik, jako je Tádžikistán, Uzbekistán, Turkmenistán. V Rusku je doslova „loví“ v migračních centrech i na ulicích, aby je i násilím donutily ke službě v ruské armádě.

Dvojnásobný olympijský vítěz Lukáš Krpálek zapsal do své veleúspěšné kariéry další úspěch. Na Grand Slamu v Abú Dhabí triumfoval poté, co ve finále váhové kategorie nad 100 kilogramů porazil na ipon Nizozemce Jura Spijkerse. Předtím 31letý judista vyřadil Itala Sylvaina Lorenza Agra, Slovince Eneje Mariniče a Temura Rachimova z Tádžikistánu.

Lukáš Krpálek je na Grand Slamu v Abú Zabí ve finále. O vítězství ve váze nad 100 kilogramů se utká s mistrem Evropy Jurem Spijkersem z Nizozemska.

Judista Lukáš Krpálek je na Grand Slamu v Abú Zabí ve finále. O vítězství ve váze nad 100 kilogramů se dvojnásobný olympijský šampion utká s úřadujícím mistrem Evropy Nizozemcem Jurem Spijkersem.

Judista Lukáš Krpálek zvítězil na Grand Slamu v Abú Zabí. Dvojnásobný olympijský šampion ve finále váhové kategorie nad 100 kilogramů porazil úřadujícího mistra Evropy Nizozemce Jura Spijkerse na ipon.

Na Twitteru se opět rozšířily spekulace o zdraví Vladimira Putina. Nad tím se vznášejí otazníky poté, co jeden z komentátorů upozornil na podezřelé skvrny na ruce prezidenta Ruské federace. Video, které bylo podezřele rychle staženo, ukazovalo na prezidentově ruce něco, co připomínalo vstupy od kapaček. Není to poprvé, co se spekuluje o tom, že Putin je vážně nemocný.

Se zahájením válečného konfliktu na Ukrajině ruský prezident Vladimir Putin výrazně oslabil. Myslí si to bývalý ruský poslanec Dmitrij Gudkov. Podle něj se šéf Kremlu stává toxickým i pro své spojence na mezinárodním poli. Ti začínají využívat situaci ve svůj prospěch.

Palbu na odvedence v ruském Belgorodu, která si vyžádala nejméně 11 životů a 15 zraněných, zřejmě způsobili muslimští Tádžikové. Podle očitého svědka je urazil podplukovník Andrej Lapin, který v proslovu nazval islámského boha Alláha zbabělcem. Ruské ministerstvo obrany útok označilo za teroristický čin.

Masakr na vojenském cvičišti v Rusku, při kterém bylo oficiálně zabito nejméně 11 lidí a 15 zraněno, se podle nezávislého ruského portálu Medusa odehrál poté, co jeden z velitelů řekl o Alláhovi urážlivá slova.

Šéf Kremlu Vladimir Putin vypil hořký nápoj na summitu Sdružení nezávislých států (SNS) v kazašské Astaně. Prezident Tádžikistánu Emómalí Šarifovič Rahmónov totiž na tomto setkání žádal svůj ruský protějšek, aby „respektoval“ Tádžikistán a další středoasijské země, jak uvádí web ozodi.org.

Sobotní střelba na ruské vojenské střelnici si vyžádala 11 mrtvých a 15 zraněných. Ruské ministerstvo obrany incident označilo za teroristický čin.

Nejméně 11 lidí zahynulo a dalších 15 utrpělo zranění při střelbě ve výcvikovém středisku v jihoruském Belgorodu nedaleko ukrajinských hranic. Do vojáků, kteří přijeli dobrovolně bojovat na Ukrajinu, začali v sobotu večer střílet dva z nich, původem z nejmenovaného bývalého sovětského státu.

Nejméně 11 lidí zahynulo a dalších 15 utrpělo zranění při střelbě ve výcvikovém středisku v jihoruském Belgorodu nedaleko ukrajinských hranic. Do vojáků, kteří přijeli dobrovolně bojovat na Ukrajinu, začali střílet dva z nich. Podle Oleksije Arestovyče, poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského citovaného agenturou Reuters, šlo o dva Tádžiky, kteří se s ostatními hádali kvůli náboženství.

Nepříjemné chvíle prožil na konci tohoto týdne ruský prezident Vladimir Putin na summitu Sdružení nezávislých států (SNS) v kazašské Astaně. U kulatého stolu se na něj před zapnutými kamerami utrhl dlouholetý prezident Tádžikistánu Emómalí Šarifovič Rahmónov a v několikaminutovém monologu lamentoval nad tím, jak se Rusko k jeho zemi a dalším bývalým členům SSSR chová povýšeně.

"Co jsme nějací mimozemšťani?... Nejme žádní žebráci." Prezident Tádžikistánu Emómalí-ji Rahmón v pátek v rozsáhlém projevu nebývale pokáral ruského prezidenta Vladimira Putina a apeloval na něj, aby respektoval středoasijské státy a nepohlížel na ně jako na součást Sovětského svazu. Stalo se tak na summitu zemí střední Asie a Ruska v Astaně. Rusové podle Rahmóna zacházejí s Tádžiky špatně a zajímají se pouze o ropu a plyn.

Ruský prezident Vladimir Putin je pověstný tím, že nechává své partnery před jednáním čekat. Teď sklízí, co si zasel.

Kyrgyzstán v neděli jednostranně a bez bližšího vysvětlení zrušil vojenské manévry zemí Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), které měly začít v pondělí na východě této středoasijské země. K uskupení patří také Rusko a přizvány byly Srbsko, Sýrie a Uzbekistán, informovala agentura AP.

Kyrgyzstán na poslední chvíli zrušil vojenské manévry Ruskem vedené Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti. Začít měly už v pondělí.

Jedná se vůbec o první případ, kdy dostaly všechny ruské síly na Ukrajině společného velitele.

Ruská armáda na Ukrajině má nového velitele. Do pozice vrchního šéfa společné armádní skupiny na Ukrajině byl jmenován armádní generál Sergej Surovikin. Surovikin až doposud plnil funkci vrchního velitele vzdušných sil.

Ruské ministerstvo obrany v sobotu jmenovalo nového velitele ruských jednotek nasazených na Ukrajině - stal se jím dosavadní velitel Jižního vojenského okruhu a velitel ruských vzdušných a kosmických sil Sergej Surovikin.

Ruské ministerstvo obrany v sobotu jmenovalo nového velitele ruských jednotek nasazených na Ukrajině – stal se jím dosavadní velitel Jižního vojenského okruhu a velitel ruských vzdušných a kosmických sil Sergej Surovikin. Dřív se účastnil konfliktů v Čečensku a Tádžikistánu. S odkazem na mluvčího resortu Igora Konašenkova o tom informovala agentura Interfax.

Jak je již známo, 21. září Rusko vyhlásilo „částečnou“ mobilizaci. Tato mobilizace podle dostupných informací umožňuje Rusku odvést statisíce mužů a ozbrojené síly s okamžitou platností začínají oficiálně odvádět ty, kteří mají "vojenské zkušenosti". Zejména se jedná o lidi, kteří už na Ukrajině bojovali, spolu s těmi, kteří bojovali v různých jiných konfliktech Ruské Federace. Zmiňme třeba Sýrii, Gruzii, Arménii, Středoafrickou republiku, Tádžikistán, Dagestán a nebo Čečensko.

Nejde jen o vyprahlou scénu Středního východu, někdy vás zde zastihne chladné klima na hranicích Kyrgyzstánu a Tádžikistánu a velmi pravděpodobně několik sněhových bouří, které by znemožnily průchod horskými sedly.

Zatímco se Rusko soustředí na Ukrajinu, kterou napadlo mimo jiné ve snaze zamezit odklonu země od Moskvy na Západ, ubývá mu sil k udržení vlivu v dalších postsovětských státech.

Uživatelé na sociálních sítích společně s menšími světovými médii šíří neověřené informace o údajně velmi třaskavém dění v Číně. Objevily se spekulace o tom, že tamní armáda využila odcestování prezidenta Si Ťin-pchinga ze země a po jeho návratu z Uzbekistánu státníka uvrhla do domácího vězení. Odborníci považují zprávy za nepravděpodobné.

V posledních týdnech se z území, kde se po dekády rozkládal Sovětský svaz, stal sud s prachem. Rusko vyčerpané válkou na Ukrajině už totiž podle zahraničních pozorovatelů nezvládá udržovat v regionu stabilitu, a v oblasti proto narůstá napětí i počet lokálních půtek. Třaskavá může být situace v sousedních státech, v Arménii, Tádžikistánu, Gruzii nebo Čečensku.

Největším konfliktem je válka Ruska s Ukrajinou, opět se rozhořel konflikt mezi Ázerbájdžánem a Arménií a nově mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem. Všechno postsovětské republiky, jež řeší územní spory, náboženské spory i spory třeba o vodní zdroje nebo spory o energie či snahu jedno nebo druhé získat.

Uzbekistán měl v posledních dnech zazářit. V historických kulisách Samarkandu se odehrál summit Šanghajské organizace pro spolupráci, s účasti prezidentů největších regionálních států, včetně Číny, Indie a Ruska. Během jednání ale mezi dvěma jejími členy vypukla válka, a to přímo v době, kdy hlavy států těchto zemí seděly v jednací síni.

Počet obětí příhraničního konfliktu mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem dosáhl podle oficiálních prohlášení obou zemí 71. Ke snížení napětí a mírovému řešení konfliktu vyzval v neděli v telefonických rozhovorech s prezidenty obou středoasijských zemí ruský prezident Vladimir Putin.

Počet obětí příhraničního konfliktu mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem dosáhl podle oficiálních prohlášení obou zemí 71.

Zástupci Kyrgyzstánu a Tádžikistánu se dnes dohodli na klidu zbraní, napsala agentura TASS. Pohraniční stráž Kyrgyzstánu ale nedlouho poté uvedla, že Tádžikové opět ostřelují kyrgyzské vesnice. Přestřelky a konfrontace se na hranicích obou zemí opět rozhořely tento týden ve středu a obě strany se z ostřelování a palby obvinily znovu dnes ráno. Kyrgyzstán pozdě večer oznámil 24 obětí bojů, informovala o tom agentura AFP.

Rusko v posledních dnech čelí drtivému ukrajinskému protiútoku na východní i jižní frontě. Mezitím roste ale také napětí v jižní části postsovětského prostoru, kde se otevírají staré historické rány. Gruzie debatuje o referendu, zda má vstoupit do války proti Rusku. Opět se rozhořely spory mezi Ázerbájdžánem a Arménií. Naposledy vypukly také přestřelky na hranici mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem. Logicky se tak nabízí otázka, do jaké míry ztratila Ruská federace vlivem vojenských neúspěchů na Ukrajině svůj vliv v okolních zemích.

Kyrgyzští a tádžičtí pohraničníci si ve středu mezi sebou vyměňovali palbu. Došlo k ní ve třech samostatných incidentech. Spor o hranici mezi dvěma středoasijskými národy trvá už delší dobu.

Na hranici mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem v noci na dnešek propukly přestřelky, informovala agentura Interfax. Pohraniční stráže obou zemí se navzájem viní z palby z minometů a dalších zbraní, ohlášeny byly dosud nejméně dvě oběti a několik zraněných.

Zatímco ukrajinská vojska podle dostupných informací pokračují v ofenzivě na severovýchodě a jihu země a podle generálního štábu už od začátku září získala zpět na 6000 kilometrů čtverečních Ruskem okupovaného území, ozbrojené střety jsou hlášeny i z jiných částí postsovětského prostoru. Slavomíra Horáka z Katedry ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy se ptal Tomáš Pavlíček.

Arménie hlásí nové ozbrojené střety s Ázerbájdžánem, pohraniční oblasti podle ní od středečního rána opět čelí útokům a ostřelování. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na ministerstvo obrany v Jerevanu. V úterý zahynulo na obou stranách asi 50 vojáků. Přestřelky propukly i na hranici mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem, uvedla agentura Interfax. Podle kyrgyzské pohraniční stráže tádžičtí vojáci na její členy stříleli z minometů. Konflikty v zemích bývalého Sovětského svazu mohou narůstat…

Na hranici mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem propukly přestřelky, uvádí ve středu agentura Interfax. Pohraniční stráže obou zemí se navzájem viní z palby z minometů a dalších zbraní, ohlášena byla dosud nejméně jedna oběť.

Na hranici mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem propukly přestřelky, uvedla ve středu agentura Interfax. Podle kyrgyzské pohraniční stráže tádžičtí vojáci na její členy stříleli z minometů.

Rusko opustilo za uplynulého půl roku 419 tisíc lidí. Informoval o tom tamní státní statistický úřad Rosstat. Podle portálu RBK je to dvojnásobek proti loňsku, kdy zemi opustilo 202 tisíc lidí. Nejvíce lidí odjelo letos na Ukrajinu (téměř 80 tisíc), na kterou Rusko letos v únoru zaútočilo.

Vypadá to, že problémy spojené s vízy jsou minulostí. Uzbecký MMA zápasník Machmud Muradov, který se proslavil především díky zápasení v České republice a v současné době nastupuje ve slavné UFC, je zpět v Česku. Dvaatřicetiletý bojovník má podle vlastního vyjádření nové vízum a v Praze tak může nejen trénovat, ale navštěvovat dvouletou dcerou, kterou vychovává se zpěvačkou Monikou Bagárovou.

Ve státech bývalého SSSR končících příponou "stán", ale také na Kavkazu, představují zlaté zuby jakési šperky vypovídající o bohatství jejich nositele.

Více než 50.000 vojáků a 5000 kusů zbraní a vojenské techniky, včetně 140 letadel a vrtulníků a 60 lodí, se zapojí do strategického velitelsko-štábního cvičení Vostok-2022 (Východ 2022), které se uskuteční od 1. do 7. září v sedmi vojenských prostorech Východního vojenského okruhu a také v Ochotském a Japonském moři. Oznámilo to podle agentury TASS ruské ministerstvo obrany. To také uvedlo, že do cvičení se zapojí také čínské vojenské námořnictvo.

Čínští vojáci pojedou do Ruska. Zapojí se tam do společného vojenského cvičení. Toho se mají zúčastnit i Indie, Bělorusko, Mongolsko či Tádžikistán. Země chtějí prohloubit strategickou spolupráci.

Čínská armáda vyšle své vojáky do Ruska, aby se tam zúčastnili společného vojenského cvičení. Do manévrů se má zapojit také například Indie, Bělorusko či Tádžikistán, uvedla agentura Reuters s odvoláním na čínské ministerstvo obrany.

Čínská armáda vyšle své vojáky do Ruska, aby se tam zúčastnili společného vojenského cvičení. Do manévrů se má zapojit také například Indie, Bělorusko či Tádžikistán. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na čínské ministerstvo obrany.

Čínská armáda vyšle své vojáky do Ruska, aby se tam zúčastnili společného vojenského cvičení. Do manévrů se má zapojit také například Indie, Bělorusko, Mongolsko či Tádžikistán. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na čínské ministerstvo obrany.

Čínská armáda vyšle své vojáky do Ruska, aby se tam zúčastnili společného vojenského cvičení. Do manévrů se má zapojit také například Indie, Bělorusko či Tádžikistán.

Ve čtvrtek došlo v afghánském Kábulu k teroristickému útoku, při kterém zemřel prominentní člen Tálibánu šejk Rahímulláh Hakkání. Ten se mimo jiné zasazoval o práva žen studovat na škole. K útoku se přihlásil Islámský stát, atentátník měl smrtící nálož schovanou v umělé končetině.

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chamaneí vyzval k prohloubení dlouhodobé spolupráce mezi svou zemí a Ruskem. Po dnešním jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem také řekl, že Teherán a Moskva musejí zůstat „ostražití vůči klamům Západu“, informovala agentura Reuters.

Na operačním sále nemocnice v afghánském Kunduzu se letos potkaly česká anestezioložka Štěpánka Vitovská a slovenská instrumentářka Katarína Madejová. Obě v tamním traumacentru působily na misi mezinárodní organizace Lékaři bez hranic. Podle mluvčí české pobočky Nikoly Tenevové je unikátní, když se experti z Česka a Slovenska v zahraničí při práci na projektech sejdou. Obě ženy se do Afghánistánu dostaly v době, kdy moc převzal Tálibán.

Starší příspěvky z on-line reportáže k válce na Ukrajině.

Ruský prezident Vladimir Putin poprvé od začátku války opustí Rusko, navštíví Tádžikistán a Turkmenistán. Jeho země je přitom od pondělí 27. června v platební neschopnosti, ruský ministr financí Anton Siluanov situaci označil za frašku. Ruská armáda v neděli znovu ostřelovala Kyjev, při útoku zemřel nejméně jeden člověk. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nočním projevu uvedl, že Ukrajina potřebuje silnou protivzdušnou obranu.

Ruský prezident Vladimir Putin se chystá příští týden navštívit Tádžikistán a Turkmenistán, informovala v neděli podle agentury Reuters ruská státní televize. Jednalo by se o první známou zahraniční cestu šéfa Kremlu od února, kdy spustil válku proti Ukrajině, která pokračuje i po čtyřech měsících bojů.

Ruský prezident Vladimir Putin se chystá příští týden navštívit Tádžikistán a Turkmenistán, informovala dnes podle agentury Reuters ruská státní televize. Jednalo by se o první známou zahraniční cestu šéfa Kremlu od února, kdy spustil válku proti Ukrajině, která pokračuje i po čtyřech měsících bojů.

Pád ruské ekonomiky způsobený sankcemi i nedostatek pšenice a vody ohrožují postsovětskou Střední Asii. Země, které dosud ekonomicky závisely na historických vazbách s Moskvou, se nyní ocitají v nezáviděníhodné situaci. Cesta z ní však ještě není ztracená.