Telč

Vážnou dopravní nehodu řešili policisté v úterý 2. června ráno v Telči. Senior se po sražení nechal jen odvézt domů, následně ale musel s vážným zraněním vyhledat lékaře.

Na Vysočině vzniká projekt, který spojuje turistiku, příběhy, šifry i objevování známých míst úplně jiným způsobem. Za venkovními únikovými hrami Vyšlápni ven stojí parta lidí, která chce dostat lidi od obrazovek zpátky ven. Jak celý nápad vznikl, kdo hry vytváří a proč dnes lidé chodí několik hodin po lese s tajemnou truhlou? O tom jsme si povídali s Matějem Hinkem z Hodic, jedním ze zakladatelů projektu.

Kostel svatého Jakuba Staršího v Telči se v pátek zapojil do celostátní akce Noc kostelů. Návštěvníci měli možnost během odpoledne a večera nahlédnout do historie kostela, zúčastnit se kulturního programu nebo si prohlédnout běžně méně přístupné části kostela.

Na pondělí 1. 6. připadá Den dětí. A podle toho bude vypadat dění na Jihlavsku nadcházející víkend. V sobotu 30. 5. se chystá Olympijský Panda cup ve Stonařově. Trasa startuje (od 14.30) i končí na fotbalové hřišti. V sobotu budou v Jamném mít Dětský den na královském hradě (od 15).

České smyčcové kvarteto Pavel Haas Quartet tento čtvrtek na zámku ve Slavkově u Brna zahájí 31. ročník hudebního festivalu Concentus Moraviae.

Ve uplynulém týdnu se v areálu Kemp U Roštěnky, u Roštejnského rybníka uskutečnil závod Slavata Triatlon Tour 2026. Sportovní akce pro děti a mládež ve věku od 4 do 18 let přilákala přibližně 160 závodníků z řad veřejnosti i dětských domovů. Celé odpoledne probíhalo v přátelské a rodinné atmosféře, která byla plná sportu. K tomu všemu přálo i hezké počasí.

Sledování zpráv o myslivosti ze všech médií - noviny, časopisy, televize, rádio, internetové zdroje

Hudbu a léto v Telči už více než čtyři desítky let pojí folkové Prázdniny. V posledních letech se však stále výrazněji hlásí o slovo i Festival v Telči. Ten proběhne letos 19. a 20. června a hlásí nejnabitější line-up ve své prozatím krátké historii a spoustu novinek. Patří mezi ně hned tři samostatná pódia, skvělé jídlo, drinky a spousta zábavy. Vstupenky lze zakoupit prostřednictvím NFC Tronu.

Na 18. květen připadá od roku 1978 Mezinárodní den muzeí. Také letos ho připomene program Muzejní a galerijní noci. V jejím rámci jsou muzea, galerie a památkové objekty otevřeny déle než obvykle (někdy i přes půlnoc) a vstupné do nich bývá snížené, nebo úplně zdarma. Cílem je podpořit zájem veřejnosti o muzea a podobné instituce. V Telči na Jihlavsku se v pátek 15. května zapojí zámek, městská galerie Hasičský dům, Panský dvůr či Muzeum techniky. Až do 21.30 hodin budou např. přístupné části zámku. Hereckou nebo výtvarnou dílnu nabídne Univerzitní centrum. Pobočka Muzea Vysočiny Jihlava na Starém Městě v Telči připravila přednášky o archeologických výzkumech hradů Roštejn, Telč a Štamberk nebo o výzkumech spojených s hraběnkou Františkou Slavatovou. Výročí 350 let od smrti této mecenášky a výrazné osobnosti barokní etapy města si letos Telč připomíná po celý rok. I když Mezinárodní den muzeí připadne na pondělí, kdy bývá v muzeích zavřeno, Muzeum Vysočiny Jihlava se 18. května připojí dvěma komentovanými prohlídkami. Prohlídky historických a přírodovědných expozic budou začínat dopoledne v 10 a odpoledne v 16 hodin. Vstup bude zdarma. Bazilika, prohlídky i podzemní chodba K muzejní a galerijní noci se na Vysočině připojí desítky organizací též v Počátkách, Novém Městě na Moravě, Pelhřimově, Žďáru nad Sázavou nebo Jaroměřicích nad Rokytnou. Bližší informace jsou dostupné na webech institucí. Např. v třebíčském muzeu budou moci lidé 29. května zavítat do zámeckých prostor, do baziliky sv. Prokopa nebo do expozice Cesty časem v Předzámčí. Atmosféru časů před druhou světovou válkou dokreslí výstava fotografií. Vítaní tu budou návštěvníci v dobových kostýmech. Program začne v 18 hodin (více o něm na jiném místě stránky). Galerie a muzeum v Havlíčkově Brodu se připojí 5. června programem pro malé i velké návštěvníky. Po celou dobu akce od 17 do 22 hodin budou zdarma přístupné všechny aktuální výstavy a expozice. V galerii si návštěvníci budou moci prohlédnout výstavu Třikrát Šalamounovi aneb Maxipes Fík letos slaví 50 let! a výstavu prací žáků ZUŠ J. V. Stamice Mikro-makro světy. Připraven bude též kvíz k výstavě o Maxipsu Fíkovi a tematický workshop. V muzeu bude k vidění výstava Letní čas u našich předků, stálá expozice Karel Havlíček Borovský – život a odkaz a tajemné podzemí inspirované Panuškovými strašidly. Zájemce tu čeká též Synchronická báseň Můj Brod a dílny věnované 770. výročí první písemné zmínky o městě. Dílny budou mít téma Letní čas našich předků aneb Od obilí až po koláče a perníky. „Znovu se otevře také podzemní chodba mezi muzeem a galerií, takže návštěvníci budou moci objevovat prostory nejen nad zemí, ale i pod ní,“ avizuje Filip Prokop z havlíčkobrodské galerie a muzea. Program doplní od 17.30 hodin loutkové představení divadla KUBKO s názvem Zvířátka a loupežníci v galerii. Od 18 hodin pak vystoupí v muzeu harfenistka Alžběta Trojanová a od 19.30 zahraje v prostoru za galerií kapela Maya a lidi kolem. Festival muzejních nocí proběhl poprvé v roce 1997 v Berlíně, v ČR pak v roce 2004 v Praze. S ohledem na ohlas se poté rozšířil do dalších měst. Letos se jeho národní zahájení uskuteční 15. května v Jihomoravském muzeu ve Znojmě. Organizuje ho Asociace muzeí a galerií ve spolupráci s ministerstvem kultury a dalšími subjekty. Do letošního ročníku se přihlásilo rekordních 646 institucí ve 203 městech.

Projektant mu vysvětloval, že dům orientovaný na severovýchod bude energeticky neefektivní a že přijde o drahocenné solární zisky v zimním období. Jenže Ondřej chtěl dům, ve kterém se bude cítit dobře v létě i v zimě.

Rok 2026 je v Telči zasvěcen ženě, která před více než třemi staletími zásadně ovlivnila podobu města, když do Telče přizvala řád jezuitů. S tím souvisel i stavební vývoj renesančního jádra města v době baroka, výstavba jezuitské koleje naproti zámku, kostela Jména Jažíš a dalších objektů. Od smrti mecenášky Františky Slavatové, hraběnky z Meggau (+ 1676), letos uplyne 350 let. Místo posledního odpočinku této ženy s velkým společenským vlivem dnes paradoxně neznáme. Její ostatky byly původně uloženy v kryptě pod kostelem Jména Ježíš, odkud ale byly po zrušení jezuitského řádu přeneseny vojskem zřejmě na hřbitov na Starém Městě v Telči. V nejhlubším místě krypty pod kostelem se nicméně dochovala dřevěná truhlice s fragmenty kosterních pozůstatků. A právě na jejich prozkoumání a vyhodnocení se v rámci projektu Rok Františky Slavatové zaměřuje tým doc. Evy Drozdové z laboratoře biologické a molekulární antropologie Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Tým provádí standardní analýzu telčského nálezu v rámci tzv. sekundárního pohřbu. Vedle toho chce také ověřit možnost, že by se mezi fragmenty kostí nalézaly ostatky Františky Slavatové, o jejichž osudu se dochovaly jen velmi kusé zprávy. Fragmenty kostí Laboratoř se věnuje zkoumání kosterních pozůstatků nalezených při archeologických výzkumech. „Hlavně se zaměřujeme na genetický nebo paleogenetický výzkum těchto pozůstatků,“ vysvětluje doc. Drozdová. Průzkum pozůstatků z telčské krypty podle jejích slov tým laboratoře velmi zajímá. Podobných úkolů má již řadu za sebou. V roce 2022 např. provedl průzkum ostatků Johana Gregora Mendela. „Za svoji třicetiletou kariéru jsem měla to štěstí studovat různé příslušníky různých šlechtických rodů z našeho území. Takže jsem byla moc ráda, že se můžeme podílet i na tomto výzkumu,“ uvažuje doc. Drozdová. S týmovými kolegyněmi Lenkou Falk a Danou Buriánkovou Fialovou přijela E. Drozdová 2. července 2025 do Telče k terénnímu ohledání místa uložení ostatků v kryptě. Ohledání se účastnili též studenti MU, studijního směru biologie člověka. Jak doc. Drozdová vysvětluje, v truhle se nenacházejí celé kostry, ale soubor jednotlivých kostí: „Tento sekundární pohřeb jsme tady v terénu otevřeli a rozebrali a poté kosterní pozůstatky odvezli k nám do laboratoře, kde jsou do dneška.“ Z kostí byly odebrány vzorky na paleogenetickou analýzu, která je v současné době v běhu, a také na antropologickou analýzu. „Také na této analýze pracujeme, protože těch kostí je strašně moc. Ono to vypadá, že to byla malinkatá truhlička, ale to je plné těch kostí a fragmentů, takže se to docela i špatně studuje. Nejedná se o celé jedince, nejsou to celé kosti, ale všelijaké úlomky, takže přece jen potřebujeme čas do podzimu, abychom prezentovali, co jsme zjistili,“ vysvětluje doc. Drozdová. Obdobné sekundární pohřby jsou podle ní zpracovávány tak, že se v základním popisu určí všechny nalezené kosti a spočítá se tzv. minimální počet jedinců. Počítá se také maximální počet jedinců, což může být i celkový počet kostí, pokud by každá kost patřila jednomu jedinci. „Tyto sekundární pohřby jsou velice zajímavé z hlediska paleopatologie,“ dodává doc. Drozdová. Lze totiž předpokládat, že v nálezu bude zastoupeno poměrně hodně jedinců, takže se zde mohou vyskytovat některá onemocnění, která se projevují na kostech. „To je docela zajímavé. Často jsou tam raritní věci, které se na normálních pohřebištích vyskytují poměrně zřídka. Tam nemůžeme studovat tolik lidí, abychom to zachytili,“ vysvětluje odbornice z laboratoře MU. U telčského nálezu bude její tým určovat také pohlaví jedinců a jejich věk tam, kde to půj

Za několik týdnů začne na Jihlavsku pravá festivalová sezona, která do Jihlavy a do Telče přiláká přední hudebníky a muzikanty. Do krajského města dorazí Dymytry s Václavem Noidem Bártou, přijede i Anna K. a další české kapely. Telč letos opět zaplní dva festivaly. Na konci června Festival v Telči a uprostřed léta oblíbené Prázdniny v Telči.

Jaro v Telči má neopakovatelné kouzlo, které v jiných ročních obdobích nezažijete. Zatímco v létě město pulzuje turistickým ruchem, dubnové a květnové dny nabízejí možnost procházet se po dlážděných ulicích v naprostém klidu.

Opuštěné objekty často hyzdí města. Mají radnice na majitele nějaké páky? Starosta Telče Vladimír Brtník chápe, že v historickém centru je situace citlivější, protože jde o prostor, který vnímá jak veřejnost, tak návštěvníci města. Svou roli zde hraje památková ochrana. Město však ani v těchto případech nemá přímé nástroje, jak majitele donutit k okamžité nápravě – klíčová je komunikace a snaha o dohodu. „Možnosti města jsou omezené, pokud nemovitost není v jeho vlastnictví. Opět zde zdůrazňuji vzájemnou komunikaci a snahu o dohodu. V otázkách stavebních může jednat stavební úřad, což ale není samospráva, ale státní správa,“ naznačuje Brtník. Upozorňuje, že jednat mohou i orgány památkové péče, případně lze řešit situace, kdy objekt ohrožuje okolí. „Důležitou roli hraje také motivace – například informujeme vlastníky o možnostech čerpání dotací, zejména z Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón, který může pomoci s financováním oprav historických objektů,“ vysvětluje Brtník. Chápe, že kdyby se tyto domy opravily a nabídly k bydlení, byl by to pro město přínos. Každý opravený a obývaný dům znamená oživení prostoru a zlepšení atmosféry města. V případě Telče je důležité, aby historické centrum nebylo jen turistickým místem, ale i živým prostorem pro každodenní život. Opravy a nové využití těchto objektů by tedy měly pozitivní dopad jak na bydlení, tak na celkový rozvoj města. „Ve většině případů se majitele dohledat podaří díky veřejným evidencím. Komplikace ale nastávají u složitějších vlastnických vztahů – například u spoluvlastnictví, probíhajících dědických řízení nebo právních sporů. V těchto případech bývá řešení situace časově i administrativně náročné,“ doplňuje starosta Telče Vladimír Brtník. Zákonné páky Podle stavebního odboru městského úřadu v Havlíčkově Brodě existují zákonné páky, jak majitele motivovat k jednání. Stavební zákon je v tomto nejsilnějším nástrojem. Pokud stavba hyzdí okolí nebo je nebezpečná, může stavební úřad nařídit udržovací práce. Když se majitel o dům nestará a ten začíná ohrožovat okolí nebo výrazně znehodnocovat prostředí, úřad mu může údržbu nařídit. Stavební úřad může také nařídit úpravy z důvodů hygienických, bezpečnostních či estetických. Je-li dům v tak špatném stavu, že ohrožuje životy a oprava není možná, může být nařízena demolice na náklady majitele. Problém řeší stavební zákon. „Městský úřad v tomto bodě vykonává přenesenou působnost státní správy. Samozřejmě existují i další varianty, jak lze obecně postupovat v případě nejen Havlíčkova Brodu, ale v jakémkoliv jiném případě,“ informuje mluvčí Jana Vránová. Město může majiteli aktivně nabízet tržní nebo znaleckou cenu, aby objekt získalo do svého vlastnictví a zrekonstruovalo ho. Příkladem takového postupu je v Havlíčkově Brodě odkup domu v Haškových Sadech, byť nešlo o ruinu. Tam došlo letos na jaře k převodu objektu do vlastnictví města, které plánuje jeho demolici kvůli zpřehlednění přilehlé křižovatky. Dotační programy Některá města vypisují dotační programy na opravy domů v historickém centru. Majitel dostane část peněz, pokud se do opravy pustí. Město Havlíčkův Brod se podílí již 20 let spolufinancováním na opravách domů v městské památkové zóně prostřednictvím Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón, který vypisuje ministerstvo kultury. Musí však jít o památkový objekt. „Pokud bychom se chtěli podívat i na možnosti negativní motivace, pak mají města od roku 2024 a 2025 díky konsolidačnímu balíčku větší volnost v nastavování koeficientů daně z nemovitosti. Mohou zvýšit

Odborníci zkoumají ostatky z krypty telčského kostela Jména Ježíš. Doufají, že mezi nimi najdou ostatky hraběnky Františky Slavatové. S identifikací by mohly pomoci její dochované rukavičky, které by podle Evy Drozdové z Ústavu experimentální biologie Masarykovy univerzity mohly nést hraběnčino DNA. Město si letos připomíná Rok Františky Slavatové, zakladatelky jezuitského areálu v Telči, která zemřela před 350 lety.

Monitoring zpráv z myslivosti ze všech médií - noviny, časopisy, televize, rádia, internetové zdroje

Japonské inspirace s poetikou domova na Vysočině, filozofie čerpající z prožitých let a dějů i hluboká úcta ke generacím předků. To vše se snoubí v originální zahradě, která se návštěvníkovi nečekaně otevírá za jedním z telčských domů. Zahrada návratu domů, o kterou v Telči už řadu let pečuje paní Marie Gregorová, se i letos v červnu otevře návštěvníkům. Výjimečně to ale tentokrát nebude v termínu celoevropské akce Víkend otevřených zahrad, která připadá na 13. a 14. červen. „V tom termínu budu tentokrát pryč, a tak se Zahrada návratu domů otevře pro zájemce o prohlídku a komentář už o týden dříve,“ vysvětluje M. Gregorová, původem z Třeštice na Jihlavsku. Mohutný kamenný předěl, jezírko a vodopád, mostky, brány, meditační jeskyně, kamenná želva jako součást zenové zahrady, soška smíření… Svoji zahradu začala její tvůrkyně budovat za domem v Komenského ulici 251 v roce 2015. Od pěstování bonsají byl tehdy jen krok k japonským zahradám, které se jí při tvorbě staly základní inspirací. „Ale ta zahrada je přizpůsobená Vysočině, já jsem patriot,“ popisuje M. Gregorová. Vedle specifické filozofie, kterou je prostoupena, se tak její zahrada stala právě místem návratů do konkrétních míst a prožitých chvil. „Ve filozofickém rozměru je tahle zahrada především můj návrat domů, do Třeštice. I takřka všechny kameny v zahradě jsou od Třeštice, každá její část pro mě symbolizuje určitou část té mé vsi,“ zamýšlí se autorka zahrady uprostřed zeleně a vlastnoručně vytvořených keramických soch, sošek a objektů. A tak v její zahradě provázejí keramické tabulky návštěvníky místy zvanými Stříbrňák, Širočka nebo Třeštický potok. Kousek dál je rybník Pančák, kam se chodilo koupat, Stráně, Džbány, Roštejn na skále nad vsí. Jen tři kameny jsou tu odjinud. Jeden z těch základních přivezli z mrákotínského lomu. I k němu, a k prostředí okolo Lhotky, odkud pochází maminka paní Gregorové, se váže konkrétní vzpomínka na rodinné předky. O Sdílení… Paní Marie Gregorová je držitelkou Ceny města Telče z roku 2011. Město ocenilo její práci v oblasti sociální péče, kde se zasloužila o vznik hospicové služby Sdílení. Více v tištěném vydání JL s datem 24. 4. v magazínu Dům, byt, zahrada

Obnovené interiéry ze třicátých let minulého století, původní mobiliář i historický automobil. Zámek v Telči zpřístupnil nově zrekonstruovaný byt posledních majitelů, který přibližuje jejich každodenní život i vztah k cestování. K vidění

Plánovanou elektrifikaci a rekonstrukci tratě 227 z Kostelce u Jihlavy do Slavonic komplikuje nákladný rozpočet. Letos Správa železnic bude vypisovat soutěž na dodavatele stavby, která se rozpočtem šplhá až k šesti miliardám korun. Začít se mělo letos na podzim, nyní to však vypadá až na příští rok. Dokončení je naplánované v roce 2029.

Hned několik případů silně opilých lidí zaměstnalo v polovině dubna policisty na Jihlavsku. Během pouhých tří dnů skončilo na protialkoholní záchytné stanici šest osob, přičemž naměřené hodnoty alkoholu se v některých případech vyšplhaly až nad hranici tří promile.

Pokud hledáte místo s opravdovou atmosférou, centrum Prahy vás možná nenadchne. Václavské náměstí má své kouzlo, ale dnes působí spíš rušně a uspěchaně. Pro klidnější a vizuálně působivý zážitek se vyplatí vyrazit na Vysočinu – třeba do náměstí Zachariáše z Hradce v Telč, které patří k nejhezčím v Česku.

Od začátku dubna jezdí každý víkend speciální linka, která třikrát denně doveze z Jihlavy do Telče cyklisty i s jejich koly. Nastupovat nebo vystupovat je možné i po trase, s kolem lze navíc cestovat i ve vlaku.

Od smrti hraběnky Františky Slavatové, zakladatelky jezuitské koleje v Telči, letos uplyne 350 let. Její ostatky původně pohřbené v kostele Jména Ježíš se ztratily během napoleonských válek a prý byly pohřbené v neoznačeném hrobě. Tuto teorii by teď mohl nabourat nález v podzemí pod kryptou. Našla se tam truhla plná kostí.

Odborníci zkoumají kosti z krypty telčského kostela Jména Ježíš. Doufají, že mezi nimi budou ostatky hraběnky Františky Slavatové. S identifikací by mohly pomoci její…

Telč (Jihlavsko) - Odborníci zkoumají kosti z krypty telčského kostela Jména Ježíš. Doufají, že mezi nimi budou ostatky hraběnky Františky Slavatové. S identifikací by mohly pomoci její dochované rukavičky, snad ponesou hraběnčino DNA, řekla dnes v Telči novinářům Eva Drozdová z Ústavu experimentální biologie Masarykovy univerzity. Město si letos připomíná Rok Františky Slavatové, zakladatelky jezuitského areálu v Telči, která zemřela před 350 lety.

Souprava dvou drážních vozidel, která včera ujela ze stanice Telč na trati do Dačic, se samovolně zastavila přibližně po 11 kilometrech. Po cestě souprava poškodila výhybku a projela přes 15 železničních přejezdů zabezpečených pouze výstražnými kříži. Informaci sdělil inspektor Drážní inspekce Jan Kučera. Zraněný nikdo nebyl. Škoda způsobená na trati byla odhadnutá na 100.000 korun, stejně vysoká je i škoda na drážním vozidle. Policie dopoledne uvedla, že se drážní stroj rozjel poté, co z něj vystoupil strojvedoucí. Dechovou zkouškou u něj policisté nezjistili alkohol. Událost se stala včera v 09:53 na trati 227 mezi Kostelcem u Jihlavy a jihočeskými Slavonicemi, kde jezdí osobní vlaky. Ujel strojní vytahovák pražců s přívěsným vozíkem. Rychlost jeho jízdy se podle Kučery nedá zjistit, protože to je pracovní stroj, který nemá registrační rychloměr. Příčiny a okolnosti na místě prověřovali tři inspektoři Drážní inspekce. "Zkoumáme, zda selhal člověk, nebo technika," uvedl Kučera. Provoz na dráze byl přerušený od 10:00, náhradní autobusy jezdily mezi Třeští na Jihlavsku a Dačicemi v okrese Jindřichův Hradec. České dráhy na webu informovaly o obnovení provozu mezi Třeští a Telčí okolo 15:30. Po 20:00 mohly vlaky jezdit také v úseku Dačice - Telč, informoval novináře mluvčí Správy železnic pro mimořádnosti Martin Kavka. Podobné případy se staly i v minulosti. Například v květnu 2024 se samovolně rozjela prázdná souprava osobního vlaku u Klínce u Prahy. Ujela přes pět kilometrů a projela čtyři železniční přejezdy při rychlosti 100 kilometrů v hodině. V únoru 2019 se samovolně rozjel osobní vlak s 11 cestujícími ve Velkém Meziříčí, ujel několik kilometrů a nikdo se nezranil. Vlak se tehdy rozjel poté, co z něho kvůli poruše brzdy vystoupil strojvedoucí. Na základě této události natočil o pár let později režisér Jiří Havelka film Mimořádná událost.

Souprava dvou drážních vozidel, která ve středu ujela ze stanice Telč na trati do Dačic, se samovolně zastavila přibližně po 11 kilometrech. Po cestě…

Ve středu dopoledne se na Jihlavsku samovolně rozjel pracovní vlak poté, co z něj vystoupil strojvedoucí. Zatímco internet incident glosuje s ironií a vtipy, nekontrolovaná dvanáctikilometrová jízda odhaluje vážná bezpečnostní rizika na železnici.

Ve středu dopoledne se na Jihlavsku samovolně rozjel pracovní vlak poté, co z něj vystoupil strojvedoucí. Zatímco internet incident glosuje s ironií a vtipy, nekontrolovaná dvanáctikilometrová jízda odhaluje vážná bezpečnostní rizika na železnici.

Telč (Jihlavsko) - Souprava dvou drážních vozidel, která dnes ujela ze stanice Telč na trati do Dačic, se samovolně zastavila přibližně po 11 kilometrech. Po cestě souprava poškodila výhybku a projela přes 15 železničních přejezdů zabezpečených pouze výstražnými kříži. ČTK to sdělil inspektor Drážní inspekce Jan Kučera. Zraněný nikdo nebyl. Škoda způsobená na trati byla odhadnutá na 100.000 korun, stejně vysoká je i škoda na drážním vozidle. Policie dopoledne uvedla, že se drážní stroj rozjel poté, co z něj vystoupil strojvedoucí. Dechovou zkouškou u něj policisté nezjistili alkohol.

Ze stanice Telč ujela bez dozoru samovolně souprava dvou drážních vozidel. Ujela 11 kilometrů a projela minimálně 15 přejezdů zabezpečených jen kříži. Nikomu se nic nestalo.

Na železnici v Telči na Jihlavsku se ve středu samovolně rozjel pracovní drážní stroj poté, co z něj vystoupil strojvedoucí. Zastavil před Dačicemi, které jsou od Telče přibližně 12 kilometrů. Pracovní vlak nevykolejil, nikdo nebyl zraněný. Podle Drážní inspekce vznikla škoda na trati za 100 tisíc korun, to samé na soupravě.

Mimořádnost na železnici řešily dráhy na Jihlavsku, kde se samovolně rozjel pracovní vlak. Poté, co z něj vystoupil strojvedoucí, ujel zhruba 11 kilometrů. Incident se obešel bez zranění či škod.

Na železnici v Telči na Jihlavsku se samovolně rozjel pracovní drážní stroj poté, co z něj vystoupil strojvedoucí. Zastavil před Dačicemi, které jsou od Telče přibližně 12 kilometrů. Pracovní vlak nevykolejil, nikdo nebyl zraněný. Událost prošetřují policie a Drážní inspekce. Vyplývá to z informací policejní mluvčí Michaely Lébrové a mluvčího Správy železnic pro mimořádnosti Martina Kavky. Provoz vlaků na trati je přerušený.

Ve středu, před půl jedenáctou hodinou dopoledne, přijali policisté oznámení, že se na železnici v Telči rozjel drážní pracovní stroj (bagřík) poté, co z něj vystoupil strojvedoucí. Policisté po ...

DAČICE - V úseku Dačice - Telč je aktuálně zastaven provoz na železnici z důvodu samovolného ujetí pracovního vlaku. Událost se obešla bez zranění a vykolejení. Případ šetří Drážní inspekce.

Událost se obešla bez zranění.

Výstava v Telči připomíná 140 let muzea. Nabídne historické exponáty, umění i pohled do zákulisí muzejní práce. Přijďte na vernisáž.

Telč (Jihlavsko) - K autenticitě bytu posledních šlechtických majitelů zámku v Telči pomohly dobové fotografie i první kastelán zámku, který zachránil jeho originální vybavení. Kvůli úpravám je zatím prohlídková trasa se soukromými ložnicemi, pracovnami či knihovnou a jídelnou na státní památce nepřístupná, ale návštěvníci do ní budou moci už 24. dubna. Podle kastelána Romana Dáni je čeká nejen originální interiér, ale i víc informací z každodenního života Leopolda a Marie Podstatských-Lichtenštejnů a jejich tří dětí v době první republiky.

Kraj Vysočina chce dostat do měst turistickou atrakci v podobě takzvaných Poesiomatů. Přispěje na ně 1,35 milionu korun. Český vynález, který přehrává verše a úryvky textů, bude na devíti místech včetně jihlavské zoologické zahrady, řekl novinářům hejtman Vysočiny Martin Kukla (ANO).

Řidiče na Jihlavsku čeká v letošním roce řada omezení. Krajská správa a údržba silnic Vysočiny plánuje opravit přes dvacet kilometrů silnic a několik mostů. Největší akce bude úsek mezi Polnou a Nížkovem.

Řidiči, zpozorněte. Krajští silničáři odhalili, kde letos na Vysočině rozkopou silnice a opraví mosty. Na Jihlavsku půjde o zhruba 22 kilometrů vozovek, omezení čekají i samotnou Jihlavu. Startuje další sezona oprav a uzavírek.

U Telče havaroval včera večer cizinec, který následně odmítl dechovou zkoušku a skončil na záchytce. Policisté také zjistili, že nemá řidičský průkaz a zřejmě ani nebyl připoutaný.

Radost, dojetí i tvořivá atmosféra naplnily v pátek 27. 3. prostory Senevida Telč. Žáci 3.A ze Základní školy Hradecká Telč se zde opět setkali se seniory – tentokrát však v mimořádně slavnostním duchu. Důvod byl výjimečný. Organizace Mezi námi, o.p.s., udělila škole značku Mezigeneračně. Ocenění potvrzuje, že pravidelná setkávání dětí a seniorů nejsou jen milou aktivitou, ale mají hluboký smysl a skutečný dopad. Slavnostní odpoledne zahájily děti krátkým vystoupením, které vykouzlilo úsměvy na tvářích všech přítomných. Setkání se neslo v duchu blížících se Velikonoc. Po předání ocenění následovala společná tvůrčí část, která je pro tato setkání typická. Nechyběla ani oblíbená pohádka, ve které se propojují příběhy dětí i seniorů. Právě ta se stala inspirací pro společné tvoření – tentokrát vzniklo velikonoční vajíčko, symbol jara, nového života a radosti.

Zakladatel a dlouholetý ředitel multižánrového festivalu hudby a divadla Prázdniny v Telči Milan Medvěd Kolář převzal v pátek ocenění v soutěži Folkové ceny 2026 Českého rozhlasu Ostrava. V rozhlasové soutěži jsou ocenění udělována v kategoriích písničkářů, objevů roku, kapel, událostí a osobností. Milan Kolář předával ocenění vítězné folkové kapele Žamboši, aby vzápětí sám převzal ocenění pro Prázdniny v Telči v kategorii událostí sezóny. Jak uvedl při ceremoniálu dramaturg rozhlasového pořadu Folki Milan Kaplan, byly tentokrát v této kategorii vyhlášeni dva vítězové, neboť je dělil pouhý jeden hlas. Prázdniny v Telči se tak staly událostí roku společně s Mohelnickým FolkFestem. Folkové ceny Českého rozhlasu Ostrava se letos předávaly potřetí. První ročník se uskutečnil pouze on-line v rámci pořadu Folki. Loni už byly ceny předávány v ostravském Studiu S1, ale ještě ne v přímém rozhlasovém přenosu. Letos už byl ceremoniál přenášen do vysílání a ČR Ostrava. Celý přenos s mnoha koncertními vstupy si lze pustit na YouTube.

První dubnový den i letos nabídl řadu aprílových žertů, přičemž pozadu nezůstaly ani různé instituce či radnice na Jihlavsku. Přinášíme výběr těch nejpovedenějších.

Program na státních památkách na Vysočině je letos věnovaný počátkům globálního turismu. Slavnostní zahájení projektu Šlechta na cestách bude na zámku v Telči 23. dubna. Kromě telčského zámku, který téma cestování propojí i s automobilismem, připravily výstavy s cestovatelskou náplní také zámky v Jaroměřicích nad Rokytnou a Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku. Informace v Náměšti nad Oslavou řekli kasteláni zámků a Petr Pavelec, ředitel územní památkové správy Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích, pod kterou státní památky na Vysočině patří. "Jestli pro poslední majitele telčského zámku, hraběcí rodinu Podstatských-Lichtenštejnů, bylo něco typické, tak to bylo právě cestování, které ještě ke všemu bylo spojené s fenoménem automobilismu. Dokonce jeden z posledních majitelů byl v předsednictvu firmy Laurin a Klement," řekl kastelán zámku Telč Roman Dáňa. Společnost Laurin a Klement byla předchůdkyní současné automobilky Škoda Auto. Mimořádným exponátem v zámecké expozici bude automobil Tatra 17 Phaeton zapůjčený od soukromého majitele. Je to totožný model shodné barvy, který si rodina koupila v roce 1928. Stejný sběratel podle Dáni vlastní i originální vůz Podstatských, který ale zatím není zrekonstruovaný. Zámek by ho rád koupil a nechal obnovit. "Stali bychom se jediným památkovým objektem ve správě Národního památkového ústavu, který má autentický automobil po svých majitelích," dodal Dáňa. Náměšťský zámek připravuje výstavu Hagwitzové na cestách. Přiblíží cesty posledních tří generací hraběcí rodiny po Evropě i do Orientu, z nichž se dochoval soubor různých materiálů. "I fotografické materiály, protože předposlední majitel Jindřich Hagwitz byl velmi vášnivý fotograf a všechno dokumentoval," řekl náměšťský kastelán Marek Buš. Výstava se bude prolínat všemi prohlídkovými trasami. Přístupná bude od 2. června do 1. listopadu. Cestovatelské vášni Hagwitzů chce náměšťský zámek věnovat i letošní Hradozámeckou noc, která bude 22. srpna. Státní památky, které jsou na Vysočině čtyři, letošní sezonu zahájí 2. dubna. V provozu budou i při opravách, které je čekají. Hrad Lipnice na Havlíčkobrodsku dokončí po několika letech výměnu šindelových střech, za poslední část zaplatí asi milion korun. Na přibližně 350.000 korun vyjde restaurátorská obnova části Čínského salonu zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou. Zámek Telč dokončuje úpravu na trase Byt posledních majitelů, kterou veřejnosti otevře 24. dubna. V Náměšti nad Oslavou se chystá oprava čestného schodiště. Státní památky v kraji loni podle Pavelce navštívilo 150.268 lidí, asi o 500 méně než v roce 2024.

V sobotu jsem zaskakovala v kavárně na telčském náměstí. Během jedné směny mi opakované otázky turistů připomněly něco, co jsem jako místní už dávno přestala vidět.

Vysočina patří mezi atraktivní cyklistické regiony v Česku. Nabízí pestrou škálu tras – od nenáročných cyklostezek přes ideální terény pro gravel až po technické singletracky a moderní pumptracky.

Zpívající hasič z Telče Jiří „Jurič“ Pařil poslal do hudebního světa další hitovku. Tentokrát svým singlem podporuje prvoligovou hokejovou Duklu na cestě do extraligy v právě probíhajících vyřazovacích bojích. Píseň Dukla zvítězí se podle Pařila začala v jeho hlavě rodit na podzim loňského roku, kdy poprvé zavítal na zápas jihlavských hokejistů do Horácké arény. „Atmosféra byla elektrizující. Fanoušci zpívali, bubnovali, povzbuzovali své hráče a já si uvědomil, že by si Dukla rozhodně zasloužila motivační singl, píseň, která by dokázala ještě víc spojit diváky a tým,“ vrací se do minulosti. Pařil přiznává, že nápad napsat píseň o Dukle vznikl zcela spontánně. „Již dříve jsem tvořil písně oslavující různé profese. Hasiče, kamioňáky, záchranáře, a chtěl jsem v této cestě pokračovat. Tentokrát jsem si vybral sportovní klub, ale s vedením Dukly jsem záměr nekonzultoval. Píseň vznikala úplně nezávisle. Až finální verzi nahrávky jsem jim poslal k případnému využití,“ popsal proces vzniku písně. Do singlu se snažil podle svých slov vložit samotnou podstatu hokeje - tvrdou dřinu, odříkání, pot, krev a celkovou náročnost tohoto sportu. „Nahrávání probíhalo v nahrávacím studiu ve Škrdlovicích. Chvíli jsme na písni pracovali, dolaďovali detaily, zdokonalovali aranžmá a zvuk. Celý proces zabral přibližně tři měsíce, než se skladba dostala na hudební platformy a mohli ji slyšet diváci a veřejnost,“ doplnil zpěvák a autor textu. Píseň je na hudebních platformách zhruba týden a podle reakcí a sledovanosti se jí podle Pařila daří dobře. „Na mém kanále YouTube má už přes tři tisíce zhlédnutí, což považuji za skvělý start,“ míní. „Věřím, že píseň dokáže namotivovat fanoušky i kotel a přispět k ještě lepší atmosféře na zápasech. Zároveň doufám, že může pomoci zvýšit zájem o dění kolem Dukly a přilákat další diváky,“ vysvětluje. Jeho přáním je, aby si skladbu našli i samotní hráči a vedení klubu a případně ji využili, ať už v kabině, nebo při propagačních aktivitách. „Největším snem pro mě ale zůstává, slyšet tuto píseň přímo na některém z domácích zápasů v Horácké aréně,“ říká otevřeně profesionální hasič sloužící na základně v Telči.

Jaro je ve vzduchu a s ním i nezaměnitelná vůně pečených mazanců a jarních květin. Mezi 21. březnem a 12. dubnem ožijí česká i moravská náměstí těmi

Příprava expozic hradu Roštejn na Jihlavsku na novou sezonu trvá i pět týdnů. Kromě úklidu, včetně čištění koberců a odkrývání nábytku, je nutná především instalace všech citlivých exponátů uschovaných přes zimu v jediné vytápěné místnosti goticko-renesančního loveckého sídla. Loni hrad navštívilo asi 31 tisíc lidí, letos se návštěvníkům otevře 3. dubna, řekla ČTK kastelánka krajské památky Kateřina Rozinková.

Pracovní týden je u svého konce a před námi je zasloužený víkend. Organizátoři zvou na akce, z nichž si určitě každý vybere. V nabídce je třeba cestovatelská beseda nebo jarní a velikonoční jarmark. Jihlavská Drbna vybrala čtyři nejzajímavější akce.

Renesanční náměstí v Telči fascinuje odborníky i turisty svou nevídanou architektonickou jednotou. Co stojí za jeho výjimečností a proč podobný celek jinde nenajdete?