Na oběžné dráze je bezmála 6 000 satelitů – většinu tvoří Starlink. Na snímcích z teleskopu tvoří dlouhé pruhy, které znemožňují zkoumání vesmíru. Problémem je také vesmírný odpad a postupné klesání dalekohledu pod výšku satelitů.
Video bylo utvořeno z mnoha snímků, které dalekohled po nárazu udělal. Díky nim je jasné, co se s troskami následně dělo. Hubble i nyní pozoruje svítící ohon za asteroidem pro pozdější zkoumání.
Teleskop bude mít široké zorné pole a za úkol bude mít zachycovat ultrafialové světlo z vesmíru. Vypuštěn bude za pomoci NASA v roce 2026 na oběžnou dráhu Země. Jeho pozorování by mělo přinést informace o černých dírách, supernovách či neutronových hvězdách.
Pomocí přístroje MIRI může nahlédnout skrze prach v galaxiích. Hubbleův teleskop nemohl tak detailní pohled poskytnout. Díky infračervenému pozorování lze sledovat počáteční tvorbu hvězd.
Galaxie vznikly 500 až 700 milionů let po velkém třesku. Jsou však obrovské a červeně září – to je v rozporu s dosavadními předpoklady o raném vesmíru. Než vědci změní kosmologickou teorii, bude potřeba potvrdit, že se opravdu jedná o galaxie.
Evropská kosmická agentura (ESA) tento týden představila vesmírný dalekohled ke „skenování“ oblohy, u kterého doufá, že nám pomůže lépe porozumět temné hmotě a rozpínání vesmíru. Video o novém přístroji, který se má do kosmu dostat letos v létě, zprostředkovala agentura Reuters.
Galaxie jsou od sebe vzdáleny pouhých 50 tisíc světelných let a souhrnně se nazývají SDSSCGB 10189. Navzájem se gravitačně přitahují, až později vznikne jedna obří galaxie. Pozorování slučování může pomoci dozvědět se více o obřích galaxiích, které vznikly v raném vesmíru.
Saturn aktuálně vstupuje do rovnodennosti a jeho prstence jsou nakloněny hranou ke Slunci. Na prstencích se v tuto dobu objevují paprsky a záhadné útvary. Vědci se domnívají, že za to může proměnlivé magnetické pole, které interaguje se slunečním větrem.
Formování této galaxie je velmi podobné naší Mléčné dráze. Galaxie se nachází 9 miliard světelných let daleko, díky gravitační čočce ji však může Webbův teleskop vidět. Astronomové díky pozorování mohou zjistit, jak se naše Mléčná dráha vyvíjela.
Vesmírný teleskop Jamese Webba sotva začal plnit svou misi a už se začíná hovořit o jeho nástupcích. Habitable World Observatory se pochlubí unikátní konstrukcí s obřím hvězdným štítem, díky kterému bude moci pozorovat povrch vzdálených exoplanet. Ambiciózní projekt dostal na konci roku 2021 zelenou a nyní je v před-designové fázi.
Vesmírný teleskop Jamese Webba učinil další objev. Je neobvyklý tím, že se týká asteroidu, který se již dlouho nachází mezi Jupiterem a Marsem. Díky snímkům z dalekohledu ji astronomové mohli poprvé spatřit, jak uvádí server Science Alert.
Osamocený bílý trpaslík se nachází pouhých 15 světelných daleko od Země. Astronomové vypočítali jeho hmotnost na základě jevu nazývaného gravitační čočka. Hmotnost byla spočítána ve chvíli, kdy bílý trpaslík procházel před hvězdou a gravitace ohýbala světlo.
Po dobu, co je teleskop ve vesmíru, vědci zaznamenali přes 20 zásahů mikrometeroidem. Největší zásah do zrcadlového segmentu nastal minulý rok v květnu. Vědci určili takzvané „mikrometeroidní vyhýbací zóny“, kdy bude teleskop natočen pro co nejmenší pravděpodobnost střetu.
Chybu nahlásil 15. ledna přístroj NIRISS. Podle NASA a CSA byla chyba zapříčiněna kosmickým zářením. Po restartování začal přístroj opět fungovat naplno.
Celý tým NASA, který se podílel na vesmírném teleskopu Jamese Webba, byl vybrán pro udělení ceny Johna L. „Jacka“ Swigerta, Jr. za výzkum vesmíru, což je nejvyšší ocenění od Space Foundation, které každoročně oceňuje kosmické agentury, společnosti či konsorcium organizací v oblasti vesmírného průzkumu a objevů. Cena bude předána 17. dubna v rámci vesmírného sympozia Space Foundation.
Přístroj NIRISS zaznamenal zpoždění v komunikaci v rámci přístroje. NASA společně s CSA pracuje na zjištění příčiny a nápravě. Není to poprvé, co jeden z přístrojů dalekohledu vykazuje poruchu.
Teleskop zkoumal 850 galaxií, které existovaly před 11 až 13 miliardami let. Díky ostřejším snímkům vědci zjistili, že galaxie byly již dříve rozmanité a vyspělé. Dalším pozorováním chtějí astronomové určit, v jakém časovém rozmezí se mohly začít tvořit galaxie s disky.
Teleskop bude vybaven výkonným koronografem, který uvidí i ty nejslabší objekty u hvězd. Vědci se budou při stavbě opírat o již vypuštění teleskop Jamese Webba. Habitate Worlds Observatory bude ve vesmíru umístěn v Lagrangeově bodě 2.