Teleskop

Běžné záblesky gama záření ve vesmíru trvají od zlomků sekund do několika minut. Ovšem 2. července zaznamenala NASA neobvykle silný gama záblesk, který trval skoro sedm hodin a zahrnoval tři oddělené výbuchy. Teď vědci diskutují, co bylo jeho příčinou. A část z nich se kloní k názoru, že šlo o velmi vzácný jev, kdy se do nitra hvězdy zřítila černá díra.

Nad observatoří Paranal, kterou v chilské poušti Atacama provozuje mezivládní organizace Evropská jižní observatoř (ESO), byl podle vyjádření vědců spatřen doslova „strašidelný netopýr“. Ve skutečnosti se jedná o působivou mlhovinu.

Teleskop Jamese Webba, který spravuje Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), odhalil pravděpodobně nejvzdálenější vesmírný objekt, jaký jsme kdy pozorovali.

Vědci objevili ve vesmíru exoplanetu, která je přibližně stejně velká jako Země. Domnívají se, že existuje velká šance, že by mohla hostit život.

Dějiny astronomie nabízejí řadu fascinujících příběhů a objev Neptunu, jehož polohu nezávisle na sobě vypočítali dva matematici, patří k těm vůbec nejpozoruhodnějším.

Vynález dalekohledu patří k největším milníkům v dějinách vědy a techniky. Jedním z prvních, kdo jej namířil na noční oblohu, byl Galileo Galilei, jehož objevy zasadily tvrdý úder církevní představě o vesmíru.

Nedávno zprovozněná Observatoř Very C. Rubinové v Chile zachytila mezihvězdnou kometu 3I/ATLAS na svých snímcích oblohy „zcela mimoděk“, a to ještě před jejím oficiálním objevem 1. července. Díky chilské observatoři máme dokonce k dispozici i krátké video pohybu této komety na hvězdném pozadí. Vědci postupně získávají i řadu dalších informací o tomto pozoruhodném objektu, který k nám nejspíš přiletěl od cizí hvězdy.

U hvězdy Alfa Centauri A je planeta, která se podobá Zemi. Její existenci potvrdil tým astrofyziků, který obsluhuje Webbův teleskop.

Když Galileo na počátku 17. století poprvé pozoroval tmavé skvrny na povrchu Slunce, netušil, že odstartuje vědeckou záhadu, která přetrvá staletí.

V polovině července oznámil mezinárodní tým astronomů významný objev nového vzdáleného objektu Sluneční soustavy, oficiálně označeného jako 2023 KQ14. Tento malý objekt o průměru asi 220–380 km byl vědci zejména z Japonska a Tchaj-wanu neoficiálně pojmenován jako „Ammonite (Amonit)“ – jako symbol toho, že je svým způsobem „fosilním“ reliktem, „konzervujícím“ některé důležité informace o stavu či vývoji mladé Sluneční soustavy.

Astronomové z mezivládní organizace Evropská jižní observatoř (ESO), jejímž členem je i Česko, pořídili velmi detailní snímek, který odhaluje dosud neviděné rysy v galaxii Sochař. Pomocí soustavy dalekohledů VLT (Very Large Telescope) na chilské observatoři Paranal pozorovali tuto blízkou galaxii v tisících barev současně.

Vědci z observatoře v Chile zveřejnili první snímky nového výkonného dalekohledu, které ukazují jeho jedinečné schopnosti pozorovat, co se skrývá v temném vesmíru.

Kdy plně porozumíme vnějšímu okraji Sluneční soustavy? Tvoří ji osm známých planet: Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. Vedle toho je zde řada o něco menších objektů, tzv. trpasličích planet, přičemž jednou z těch větších je Pluto. Čtyři vnitřní planety jsou kamenné světy (jedním z nich je naše Země) a vnější čtyři jsou plynní a ledoví obři, kteří jsou mnohonásobně větší než Země.

Na první pohled je vesmír plný světla. Září hvězdy, planety odrážejí sluneční svit a galaxie se rozprostírají do hlubin času. Ale to, co skutečně tvoří většinu vesmíru, zůstává zcela skryté – temná hmota. Zní to jako název z nějakého sci-fi filmu nebo jako cosi, co se potuluje na okraji reality. Jenže ve skutečnosti je to naprosto reálná věc.

Snímky odhalující Slunce v dosud neviděných detailech pořídil největší pozemní solární dalekohled Inouye, nacházející se na Havaji. Vědci jej vybavili novou kamerou, díky čemuž nyní ukázal shluk slunečních skvrn. S nově instalovaným zařízením má vytvářet i další záběry odhalující dění na povrchu hvězdy v dosud nejvyšší kvalitě.

Barnardova hvězda je po trojité hvězdě Alfě Centauri druhým nám nejbližším hvězdným systémem. Leží od nás asi šest světelných let směrem k souhvězdí Hadonoše. Po desetiletích marných nadějí a předchozích nepotvrzených zprávách o objevu exoplanet (planet mimo Sluneční soustavu) máme u této hvězdy konečně jistotu: tento malý a chladný červený trpaslík hostí soustavu nejméně čtyř pravděpodobně kamenných planet, které všechny obíhají velmi blízko kolem něj.

Z kalifornské základny Vandenberg odstartovala ve středu 12. března raketa Falcon 9 firmy SpaceX s novým teleskopem SPHEREx a čtyřmi družicemi experimentu PUNCH na palubě. První jmenovaná mise od amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) slibuje dosud nevídané mapování vesmíru v infračerveném (okem neviditelném) oboru světla, a druhá lepší pochopení toho, jak na hranicích sluneční korony vzniká sluneční vítr.

Americká NASA do vesmíru v noci na středu vyslala dalekohled SPHEREx, který má pomoci vysvětlit, jak vznikaly a po miliardy let se vyvíjely galaxie a také, jak se vesmír krátce po svém vzniku začal tak rychle rozpínat. Uvedla to agentura AP.

Nad inteligencí v jiných světech dumáme jako lidstvo od prvních civilizací. Moderní hledání mimozemšťanů začalo docela nevinně. Jaká je tedy tato historie?

Teleskop Jamese Webba přinesl nový pohled na černou díru ve středu Mléčné dráhy, kde vědci zaznamenali nečekané záblesky.

Teleskop Xuntian nabídne nové možnosti pro výzkum vesmíru díky svému jedinečnému designu a schopnosti pravidelné údržby na oběžné dráze.

Podle údajů NASA zveřejněných v úterý má asteroid, který by mohl srovnat se zemí celé město, už 3,1procentní pravděpodobnost, že v roce 2032 zasáhne Zemi. To z něj dělá nejnebezpečnější planetku, jakou kdy moderní předpovědi zaznamenaly. Odborníci však uklidňují, že v tuto chvíli se nejedná o krizi.

Astronomové a vědci z mezivládní organizace Evropská jižní observatoř (ESO) se obávají nárůstu světelného znečištění v chilské poušti Atacama, které by zhoršilo pozorování vesmíru. Nárůst světelného znečištění, které by snížilo výkony dalekohledů, které má ESO v Chile, by mohla způsobit výstavba rozsáhlého průmyslového areálu na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, a to jen několik kilometrů daleko.

Hubbleův teleskop pořídil unikátní snímek galaxie Andromeda, která je nejbližší sousední galaxií naší Mléčné dráhy. Sestavení jedinečné mozaiky trvalo vesmírné sondě dlouhých 10 let a vědci díky ní mohou lépe pochopit, jak se Andromeda vyvíjela do současné podoby.

Čeští odborníci se prostřednictvím vývoje optických systémů a technologií pro teleskopy významně podílejí na chystané výstavbě soustavy více než šedesáti dalekohledů ve Španělsku a Chile. Zajistili například výrobu velmi přesných zrcadel a různých pohyblivých částí teleskopů. Informovala o tom Univerzita Palackého v Olomouci.

Sledovat hvězdy můžete klidně i ze svého mobilu. Nepotřebujete k tomu přitom ten nejnadupanější smartphone, který se bude chlubit špičkovým přiblížením. Místo toho jednoduše bezdrátově připojíte kompaktní teleskop, který se vejde i do kapsy.

Po 24 letech se zřejmě podařilo nějakému českému astronomovi objevit kometu. Objevitelem nejnovější „české“ komety, tedy oficiálně zatím ještě kandidáta na novou kometu, se stal Martin Mašek z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Kometa byla objevena na sérii snímků pořízených v průběhu vánoční noci z 24. na 25. prosince. Jde o druhou kometu objevenou tuzemským astronomem od rozdělení Československa.

Rakouský astronom objevil na obloze tajný americký špionážní satelit. K jeho objevení mu stačil jednoduchý teleskop.

Objev galaxie, jejíž plyn svítí jasněji než hvězdy, představuje nový krok v pochopení evoluce vesmíru a formování raných galaxií.

Snad nikdy se k Měsíci neupínalo tolik očí jako v roce 1835. Ne, nebyl tehdy k vidění žádný úžasný úplněk ani výjimečné zatmění. To, po čem zraky pozemšťanů pátraly, byla právě objevená lunární civilizace.

Jak prohledáváme oblohu stále výkonnějšími teleskopy, objevili jsme spoustu věcí, které naše nejlepší modely vesmíru nepředpovídaly.

Hubbleův teleskop zachytil detailní snímky Bublinové mlhoviny, která vznikla díky hvězdnému větru z hvězdy 45krát hmotnější než Slunce.

JWST odhalil tajemný vesmírný otazník vytvořený gravitační čočkou. Zjistěte, co nový snímek říká o interakcích galaxií a jejich vývoji.

Poté, co teleskop Jamese Webba objevil šest nových mimozemských světů, astronomové přehodnocují své představy o tom, jak ve vesmíru vznikají hvězdy a planety.

Hubbleův vesmírný dalekohled pořídil zajímavý snímek N11, složitého shluku emisních mlhovin uvnitř Velkého Magellanova mračna.

Mlhovina Kreveta, která je klasifikovaná jako IC 4628, se nachází 6 000 světelných let od Země v souhvězdí Štíra.

NASA a ESA nedávno zveřejnily nový snímek z Hubbleova vesmírného teleskopu, který zachycuje kruhový shluk galaxií známý jako Abell 426.

Vědci americké NASA mají zamotanou hlavu. Čína má na oběžné dráze utajované experimentální plavidlo Shenlong.

Hubbleův vesmírný dalekohled pořídil působivý snímek galaxie NGC 4656, která je vzdálená 30 milionů světelných let od Země.

Nemají existovat, říkají vědci. Teleskop Jamese Webba našel červené body, které neodpovídají současným předpokladům o vývoji vesmíru.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST), revoluční vesmírný teleskop NASA, Evropské vesmírné agentury (ESA) a Kanadské vesmírné agentury (CSA), slaví druhé výročí od prvního zaslání fotografií vesmíru. Tento milník NASA oslavila uveřejněním fascinujícího snímku galaxií Tučňák a Vejce, známých jako Arp 142. Tyto interagující galaxie, vzdálené 326 milionů světelných let od Země, byly zachyceny ve fantastickém záběru. Galaxie Tučňák a Vejce poprvé začaly interagovat před 25 až 75 miliony lety, což vedlo k intenzivní tvorbě nových hvězd. Výzkumy ukazují, že v galaxii Tučňák vzniká ročně 100 až 200 hvězd, zatímco v naší Mléčné dráze se za stejné období vytvoří pouze šest

Vesmírný dalekohled Jamese Webba slaví 2. výročí svého vzniku ohromujícím snímkem interagujících galaxií Arp 124.

Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než leží Slunce, nalezneme ve vzdálenosti šesti miliard světelných let ‚zásnubní prsten‘.

Vzdálená exoplaneta, kde prší roztavené sklo a rok trvá pouhé dva dny, podle nové studie amerických vědců také páchne po zkažených vejcích.

Nemají existovat, říkají vědci. Teleskop Jamese Webba našel červené tečky, které neodpovídají současným předpokladům o vývoji vesmíru.

Vědci NASA obsluhující Webbův teleskop spatřili v dalekém vesmíru něco neskutečného – mlhovinu, která vypadá jako motýl.

Hubbleův vesmírný dalekohled zachytil jakousi "nebeskou fontánu", známou spíše jako skupina slučujících se galaxií Arp 194.

Odborníci hlásí, že vesmírný dalekohled Jamese Webba vyfotil v bezprecedentní kvalitě nejvzdálenější hvězdu, jakou lidstvo dosud spatřilo.

Astronomové se domnívají, že hvězdný prstenec v M94 vznikl tlakovou vlnou, která se pohybuje směrem ven z centra galaxie.