Japonská vesmírná agentura JAXA vyslala v těchto dnech do kosmu rentgenový vesmírný teleskop a modul pro první přesné přistání na Měsíci. Pokud její sondy uspějí, posunou poznatky a schopnosti člověka při objevování vesmíru o znatelný krok dál.
Astronomům se podařilo zaznamenat pomocí dalekohledu ESO/VLT velkou tmavou skvrnu v atmosféře planety Neptun a nečekaně také menší světlou oblast, která s ní sousedí..
Nový algoritmus umělé inteligence (AI) spolupracující se sítí teleskopů ATLAS detekoval svůj první Zemi potenciálně nebezpečný asteroid. Tento model pročesává data dalekohledů a vyhledává možné hrozby podle zadaných parametrů. Vědci doufají, že identifikují tisíce dalších takových balvanů. Vědcům se osvědčil nový algoritmus umělé inteligence HelioLinc3D. Ten má svůj první úlovek – Zemi potencionálně nebezpečný asteroid 2022 SF289. K Zemi se přiblíží asi na 225 tisíc kilometrů, což je asi polovina vzdálenosti Měsíce, napsal web Space Explorer.
Vesmír sleduje z Lagrangeova bodu 2, který je od Země vzdálen 1,5 milionu kilometrů. Snímky byly pořízeny přístroji VISible a NISP. Mise by měla odhalit, jak se vesmír časem rozpíná a zda opravdu existuje temná energie a hmota.
Devět institucí ze sedmi evropských zemí podepsalo v úterý 25. července v Santa Cruz de Tenerife, největším městě kanárského ostrova Tenerife, zakládací listinu nadace „European Solar Telescope – Fundación Canaria“ (Nadace EST), která uděluje právní charakter projektu Evropského slunečního dalekohledu (EST). Otevírá tím cestu k budoucí výstavbě této velké výzkumné infrastruktury.
Nachází se v planetárním systému PDS 70, který je od Země vzdálen 370 světelných let. Vnitřní disk se od hvězdy nachází v takové vzdálenosti, kde mohou vznikat planety podobné Zemi. Pokud se zde začne vytvářet planeta, bude mít od počátku k dispozici vodu.
Do něj minulý rok záměrně narazila sonda DART. Kolem asteroidu jsou desítky kamenů, které se od něj postupně vzdalují. Podrobnější informace o následcích dopadu sondy přinese plánovaná mise Hera.
Hubbleův kosmický dalekohled máme spojený s krásnými fotografiemi hlubin vesmíru. Hlavní náplní pracovní činnosti teleskopu jsou však vědecká měření, ale i z nich je někdy možné kromě požadovaných vědeckých analýz získat i fotografii, která potěší oko laické veřejnosti. Jeden takový příklad se nyní objevil a týká se kulové hvězdokupy NGC 6544.
Vědci spatřili skutečné monstrum – supermasivní černou díru, jejíž singularita je natolik silná, že v hostitelské galaxii narušila proces vzniku hvězd.
Americká Národní vědecká nadace (National Science Foundation, NSF) zveřejnila minulý týden osm nových snímků Slunce zachycených dalekohledem Daniel K. Inouye Solar Telescope, který hvězdu sleduje z Havaje. Největší solární teleskop na světě přináší pohled nejen na detaily slunečních skvrn, ale i na klidné oblasti Slunce.