Teleskop

Vesmírný dalekohled Jamese Webba pozoroval intraclusterové světlo (ICL), velmi slabé záření, které produkují hvězdy vytržené ze svých galaxií.

Materiál vychrlený do okolí je vzdálený 160 000 světelných let. Vědci se domnívají, že oblaka prachu a plynu skrývají neutronovou hvězdu.

Webbův teleskop opět čaroval. Nový snímek ukazuje Pilíře stvoření v nevídaných detailech a dává vzpomenout na skutečnou vesmírnou pohádku.

Vesmírný teleskop Jamese Webba pořídil pomocí infračervených kamer neuvěřitelně detailní snímky mraků a atmosféry Saturnova měsíce Titanu.

V rámci návštěvy prezidenta Macrona byl představen nový snímek galaxií. Dvě galaxie jsou v procesu slučování a kvůli jejich gravitaci mají narušený tvar. Do ústředí NASA přijela kromě francouzského prezidenta i viceprezidentka USA Kamala Harris.

Na Titanu najdeme řeky, jezera a moře plná tekutého metanu a etanu. Pomocí teleskopu mohli vědci nahlédnout do jeho husté atmosféry. Studium atmosféry na Titanu bude pokračovat i v příštím roce.

Galaxie se nachází asi 200 milionů světelných let daleko od Země. Vzájemnou gravitací mezi sebou utvořily slapový ohon z plynu, prachu a hvězd. Na galaxie se později zaměří i teleskop Jamese Webba.

O slovo se znovu hlásí Hubbleův tekleskop. Tentokrát vědcům poslal snímek explodující supernovy, kterou můžeme vidět jako nikdy předtím.

Po šesti letech pozorování Hubbleův teleskop přinesl vůbec první přímý důkaz existence osamělé černé díry plující mezihvězdným prostorem.

Hubbleův vesmírný dalekohled je stále v provozu a podařilo se mu zachytit velmi neobvyklé splynutí galaxií.

NASA zveřejnila úchvatný výjev vypadající jako nebesa nad cizí planetou. Ve skutečnosti je to mlhovina v Orionu, kterou takto nikdo nikdy neviděl.

Na observatoři La Silla v chilské poušti Atacama se v pátek slavnostně uvádí do provozu dalekohled E125, který modernizovala česká firma a budou ho používat a na dálku ovládat čeští astronomové. V rámci projektu PLATOSpec budou pozorovat zejména exoplanety, tedy planety u jiných hvězd, než je naše Slunce.

Vědci jásají! Hubble pořídil úžasnou fotku srážejících se galaxií, které jsou intenzivní gravitací pokřiveny do kolosálního zářícího prstence.

Nikdo nevěřil, že něco takového skutečně existuje. Dalekohled Jamese Webba vyfotil žhnoucí přesýpací hodiny. A je to úchvatná podívaná!

Teleskop pozoroval exoplanetu WASP-39b všemi čtyřmi přístroji, aby určil podrobné složení její atmosféry. Detailní chemické složení exoplanet umožňuje zjistit, jak se planeta vytvářela. WASP-39b se tak stala nejlépe prozkoumanou exoplanetou mimo naši Sluneční soustavu.

Galaxie NGC 7038 je vzdálena 220 milionů světelných let. Hubbleova kamera objekt snímala 15 hodin. Hlavním úkolem bylo zkalibrovat dvě techniky měření vzdálenosti.

Jsme ve vesmíru sami a pokud ne, proč se mimozemšťané ještě neukázali? Jedním z možných vysvětlení může být, že o nás nemají zájem.

Záběry z Hubbleova teleskopu opět předčily očekávání. Vědcům i veřejnosti vyrazil dech detailní snímek úchvatné spirální galaxie NGC 7038.

Protohvězdu odhalil teleskop v mračnu L1527 díky přístroji NIRCam. Mračna z plynu a prachu připomínají tvarem přesýpací hodiny, v jejichž středu se protohvězda nachází.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) při svém pozorování nachází jasné rané galaxie, které nám byly až dosud skryté. Astronomové ve čtvrtek oznámili, že jedna z těchto galaxií se pravděpodobně vytvořila pouhých 350 milionů let po velkém třesku, v rámci kterého se zrodil vesmír, tedy zhruba před 13,5 miliardy let. Snímky zprostředkovala agentura AP.

Zdá se, že vesmírný dalekohled Jamese Webba pokračuje ve stírání hranic toho, co je v pozorování vesmíru možné a co ne. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v dosud nejnovějším prohlášení uvedl, že teleskop nachází dosud skryté rané galaxie, a to včetně jedné, která se zformovala pouhých 350 milionů let po velkém třesku.

Teleskop Jamese Webba pokračuje v odhalování tajemství vesmíru a jeho nejnovějším snímkem je protohvězda L1527.

Webbův teleskop nemá konkurenci. Vědce poslal do kolen jeho nový snímek, který ukazuje, jak se z oblaku tmavého prachu rodí hvězda.

Supernovu objevili vědci na archivních snímcích. Poprvé se podařilo zachytit výbuch supernovy z raného vesmíru. Díky rudému posuvu jsou na jednom snímku tři fáze supernovy.

Vědcům se po více než dvou měsících podařilo vyřešit problém na dalekohledu Jamese Webba a ten je tak znovu připraven sloužit lidstvu.

Spektrometr ve středním rozlišení vykazoval tření, vědci tak pozastavili jeho používání. Po pečlivém zkoumání vydal tým několik doporučení, jak postižený mechanismus nadále využívat. Přístroj MIRI opět funguje v plném provozu.

Hubbleův vesmírný dalekohled byl ve správný čas na správném místě. Vyfotil výbuch supernovy a vědci o tom dlouhých 12 let neměli ani ponětí.

Nestává se každý den, abyste nahlédli hluboko do vesmíru a spatřili to, co Hubble. Vědcům poslal fotku, která bere dech a zároveň vzbuzuje obavy.

Hackeři zaútočili na chilskou observatoř ALMA. Největší teleskop na světě od té doby nefunguje. Nikdo netuší, co útokem zločinci vlastně sledují.

Hubbleův vesmírný dalekohled objevil ve vesmíru klíčovou dírku, za kterou možná leží nový svět. Je lidstvo na prahu převratného objevu?

Exoplaneta TRAPPIST-1e se nejvíce podobá Zemi, má však o 40 % menší hmotnost. Pomocí počítačové simulace bylo zjištěno, jak by se exoplaneta chovala při nárůstu skleníkových plynů. Vědci vytvořili rámec, podle kterého se v budoucnu mohou hledat planety vhodné pro život.

Vesmírný teleskop Jamese Webba pořídil pomocí svého přístroje pro střední infračervenou oblast (MIRI) docela strašidelný snímek.

Největší pozemský teleskop ALMA se stal o víkendu terčem kybernetického útoku a musel přerušit pozorování vesmíru. Ve středu to oznámilo vedení observatoře, která se nachází v Chile. Útok, ke kterému se zatím nikdo nepřihlásil, nepoškodil antény ani shromážděná vědecká data, napsala agentura AFP.

NGC 1999 je vesmírná "klíčová dírka" ve vzdálenosti 1 350 světelných let od Země v mlhovině Orion, kterou zachytil Hubbleův teleskop.

Mlhovina NGC 1999 se nachází 1 350 světelných let daleko od Země. Uprostřed ní je tmavá díra, která se podobá klíčové dírce. Jak prázdné místo uprostřed mlhoviny vzniklo, to není jasné.

Radioteleskop Arecibo se loučí s lidstvem mimořádně důležitými daty. Vědci hlásí, že je použili ve studii o asteroidech ohrožujících Zemi.

Nestává se každý den, abyste klíčovou dírkou nahlédli hluboko do vesmíru, ale Hubbleově vesmírnému teleskopu se to nyní podařilo.

Mohl by Zemi včas upozornit na asteroid ohrožující civilizaci či osvětlit podstatu temné hmoty. Hlavně má ale najít až miliardu nových hvězd i těles blízko naší planety. To vše dokáže nově představený objektiv.

Galaxie MACS0647-JD byla objevena pomocí Hubbleova teleskopu před deseti lety. Ten však neumí takto vzdálenou galaxii zobrazit tak dobře jako Webbův teleskop.

Webbův teleskop znovu ukázal, že nemá konkurenci. Vědce poslal do kolen jeho nový snímek zobrazující epickou srážku dvou galaxií.

Astronomové objevili pomocí 3,5metrového teleskopu WIYN planetu, která obíhá kolem chladné červené trpasličí hvězdy s označením TOI-3757 b.

Tato oblast byla již dříve pozorována Hubbleovým vesmírným dalekohledem. Díky infračervenému světlu detekovanému Webbovým teleskopem obsahuje snímek obrovské množství hvězd. Pilíře stvoření se nachází v Mléčné dráze ve vzdálenosti asi 6 500 světelných let.

Obrovský červený kvasar existoval asi před 11,5 miliardami let. K červené barvě dopomáhá takzvaný rudý posuv, který světlo po cestě natahuje.

Několik vesmírných a pozemních dalekohledů bylo svědkem jedné z nejjasnějších zaznamenaných explozí v kosmu. Astronomové se radují z neobvykle jasného a dlouhotrvajícího pulzu vysokoenergetického záření, který se přehnal nad Zemí v neděli 9. října. Šlo o tzv. gama záblesk (GRB), což je podle amerického vesmírného úřadu NASA nejsilnější třída explozí ve vesmíru.

Hubbleův vesmírný dalekohled byl vypuštěn na oběžnou dráhu v roce 1990. Musela u něj být provedena oprava, jelikož došlo k chybě na jeho optice. Hubbleův teleskop nedokáže vidět infračervené světlo jako Webbův teleskop. Webbův teleskop je umístěn daleko od Země a teplo od Slunce odráží sluneční clona. Dokáže vidět hvězdy, které vznikly před 13,5 miliardami let.

Někteří věřili, že za podivnými vlnkami obklopujícími dvě vzdálené horké hvězdy, mohou být mimozemšťané.

Teleskop Arecibo, který vědci využívali k výzkumu vesmíru a k hledání informací o možné existenci mimozemských civilizací, nikdo neopraví.

Srážka hvězd způsobila výtrysk energie téměř rychlostí světla. Kolizi zachytil Hubbleův dalekohled již v roce 2017, ale astronomům zabral výpočet další roky. Výtrysky těchto energií do vesmíru by mohly pomoci pro výpočet toho, jak rychle se vesmír rozpíná.

Hvězdy se střetnou na oběžných drahách každých osm let. Při přiblížení vyvrhnou do vesmíru obrovské množství materiálu, který se přemění na prach. Tyto prachové prstence byly zatím objeveny pouze v tomto systému hvězd.

Webbův teleskop nám umožňuje nahlédnout do tajemných zákoutí vesmíru. Před nedávnem zahlédl bizarní prstence prachu kolem umírající hvězdy.

Spirální galaxie IC 5332 se nachází více než 29 milionů světelných let od Země a má průměr přibližně 66 000 světelných let.

Vědci zkombinovali data ze dvou nejvýkonnějších dalekohledů a vytvořili úžasný snímek dvojice galaxií vzdálených 700 milionů světelných let od Země.

Vědci spojili infračervené světlo Webbova teleskopu a ultrafialové Hubbleova teleskopu pro pozorování dvou galaxií. Pozorování galaktického prachu je důležité, jelikož z části může za vznik hvězd i planet. Díky Webbovu teleskopu mohou vědci pozorovat i velmi vzdálené galaxie, které vyzařují jen slabé světlo.

Poblíž oranžového trpaslíka, vzdáleného 130 světelných let od Země, objevili astronomové překvapení. Hvězdu obíhají tři skalnaté superzemě a dva supermerkury.

Hubleův teleskop pozoruje hluboký vesmír už přes 30 let. Byl umístěn na oběžnou dráhu do výšky 600 kilometrů, časem však klesá. NASA ve spolupráci se SpaceX provedou studii, zda by šlo bezpečně dalekohled posunout výše na oběžnou dráhu.

Kanadští vědci studovali první celobarevný snímek z Webbova teleskopu. Zaměřili se na galaxii Jiskra, která obsahuje kulové hvězdokupy, v nichž se nachází nejstarší hvězdy vesmíru. Díky gravitační čočce se galaxie zdá blíže než skutečně je a astronomové ji mohou lépe pozorovat.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) pořídil první snímek Neptunu, který poskytuje nejjasnější pohled na prstence tohoto ledového obra.

Vesmírný teleskop Jamese Webba ukazuje, že neumí fotit jen vzdálené galaxie, ale také objekty mnohem blíže našemu domovu. Zachytil totiž nejjasnější pohled na prstence této vzdálené planety za posledních více než 30 let.