Teleskop

Díky rostoucím možnostem pozorovací astronomické techniky známe stále více exoplanet (planet obíhajících kolem jiných hvězd). První byla objevena v roce 1995, dnes jich oficiální katalog obsahuje kolem 6000. Počet exoplanet, které by mohly mít podmínky vhodné pro život, však zůstává skromný.

Astronomové ze Severního Irska zachytili unikátní explozi na Měsíci. Objekt zasáhl povrch rychlostí 35 km/s a vytvořil záblesk viditelný až ze Země.

Vědci NASA zjistili, že tajemné červené tečky jsou obrovské hvězdy z raného vesmíru, které daly vzniknout supermasivním černým dírám.

Na začátek nového roku si pro nás firmy SpaceX a ExoLaunch připravily nový druh sdílených misí. Ty ponesou jméno Twilight a jejich specifikum bude speciální druh heliosynchronní oběžné dráhy, konkrétně takzvaná Dawn/Dusk. Díky kombinaci sklonu a výšky má tato dráha vlastnost, že družice na ní umístěné přelétají nad předem vybraným místem Země ve stejný sluneční čas. Co se týče nákladu, nejzajímavějším kouskem je pravděpodobně Pandora - malý teleskop provozovaný agenturou NASA. Průměr hlavního zrcadla je pouhých 45 centimetrů a zaměří se studium atmosfér exoplanet, přičemž jeden z jeho úkolů také bude odhalovat exoplanety, které budou dostatečně zajímavé pro podrobnější zkoumání pomocí Webbova teleskopu. Mimo Pandoru bude na oběžnou dráhu vyneseno dalších 39 družic, především CubeSatů a 3U CubeSatů.

Astronomové nahlédli hluboko do minulosti a objevili obrovský objekt, který popírá dosavadní předpovědi o tom, jak by se vesmír měl vyvíjet.

Teleskop v Severním Irsku zaznamenal krátký, ale výrazný záblesk na povrchu Měsíce. Malý kosmický objekt narazil do jeho povrchu rychlostí desítek kilometrů za sekundu a celý okamžik se podařilo zachytit na video v přímém přenosu.

Koncem minulého roku se Česko připojilo k největší evropské infrastruktuře v oblasti radiové interferometrie, mezinárodnímu teleskopu LOFAR (zkratka z LOw Frequency ARray). Jde o soustavu téměř padesáti přijímacích stanic pracujících nebo budovaných nyní v celkem jedenácti evropských zemích, a jedna z nich by měla do tří let vzniknout i v Česku.

Profesor Tomonori Totani z Tokijské univerzity našel v datech z Fermiho vesmírného dalekohledu americké NASA přebytek záření gama, které přichází z oblasti kolem středu Mléčné dráhy, tedy z naší galaxie. Toto záření by podle něj mohlo být výsledkem kolizí částic, jež zřejmě tvoří velkou část vesmírné temné hmoty.

NASA před koncem roku dokončila montáž dlouho očekávaného nového teleskopu Nancy Grace Roman. A nejde jen o nějaký další teleskop, který bude sledovat, co se ve vesmíru děje.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) dokončil práce na novém dalekohledu Nancy Grase Roman Space Telescope. Dva jeho hlavní segmenty inženýři spojili v Goddardově vesmírném středisku, což znamená, že k vynesení na oběžnou dráhu by mohlo dojít v letech 2026 až 2027.

Běžné záblesky gama záření ve vesmíru trvají od zlomků sekund do několika minut. Ovšem 2. července zaznamenala NASA neobvykle silný gama záblesk, který trval skoro sedm hodin a zahrnoval tři oddělené výbuchy. Teď vědci diskutují, co bylo jeho příčinou. A část z nich se kloní k názoru, že šlo o velmi vzácný jev, kdy se do nitra hvězdy zřítila černá díra.

Nad observatoří Paranal, kterou v chilské poušti Atacama provozuje mezivládní organizace Evropská jižní observatoř (ESO), byl podle vyjádření vědců spatřen doslova „strašidelný netopýr“. Ve skutečnosti se jedná o působivou mlhovinu.

Teleskop Jamese Webba, který spravuje Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), odhalil pravděpodobně nejvzdálenější vesmírný objekt, jaký jsme kdy pozorovali.

Vědci objevili ve vesmíru exoplanetu, která je přibližně stejně velká jako Země. Domnívají se, že existuje velká šance, že by mohla hostit život.

Dějiny astronomie nabízejí řadu fascinujících příběhů a objev Neptunu, jehož polohu nezávisle na sobě vypočítali dva matematici, patří k těm vůbec nejpozoruhodnějším.

Vynález dalekohledu patří k největším milníkům v dějinách vědy a techniky. Jedním z prvních, kdo jej namířil na noční oblohu, byl Galileo Galilei, jehož objevy zasadily tvrdý úder církevní představě o vesmíru.

Nedávno zprovozněná Observatoř Very C. Rubinové v Chile zachytila mezihvězdnou kometu 3I/ATLAS na svých snímcích oblohy „zcela mimoděk“, a to ještě před jejím oficiálním objevem 1. července. Díky chilské observatoři máme dokonce k dispozici i krátké video pohybu této komety na hvězdném pozadí. Vědci postupně získávají i řadu dalších informací o tomto pozoruhodném objektu, který k nám nejspíš přiletěl od cizí hvězdy.

U hvězdy Alfa Centauri A je planeta, která se podobá Zemi. Její existenci potvrdil tým astrofyziků, který obsluhuje Webbův teleskop.

Když Galileo na počátku 17. století poprvé pozoroval tmavé skvrny na povrchu Slunce, netušil, že odstartuje vědeckou záhadu, která přetrvá staletí.

V polovině července oznámil mezinárodní tým astronomů významný objev nového vzdáleného objektu Sluneční soustavy, oficiálně označeného jako 2023 KQ14. Tento malý objekt o průměru asi 220–380 km byl vědci zejména z Japonska a Tchaj-wanu neoficiálně pojmenován jako „Ammonite (Amonit)“ – jako symbol toho, že je svým způsobem „fosilním“ reliktem, „konzervujícím“ některé důležité informace o stavu či vývoji mladé Sluneční soustavy.

Astronomové z mezivládní organizace Evropská jižní observatoř (ESO), jejímž členem je i Česko, pořídili velmi detailní snímek, který odhaluje dosud neviděné rysy v galaxii Sochař. Pomocí soustavy dalekohledů VLT (Very Large Telescope) na chilské observatoři Paranal pozorovali tuto blízkou galaxii v tisících barev současně.

Vědci z observatoře v Chile zveřejnili první snímky nového výkonného dalekohledu, které ukazují jeho jedinečné schopnosti pozorovat, co se skrývá v temném vesmíru.

Kdy plně porozumíme vnějšímu okraji Sluneční soustavy? Tvoří ji osm známých planet: Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. Vedle toho je zde řada o něco menších objektů, tzv. trpasličích planet, přičemž jednou z těch větších je Pluto. Čtyři vnitřní planety jsou kamenné světy (jedním z nich je naše Země) a vnější čtyři jsou plynní a ledoví obři, kteří jsou mnohonásobně větší než Země.

Na první pohled je vesmír plný světla. Září hvězdy, planety odrážejí sluneční svit a galaxie se rozprostírají do hlubin času. Ale to, co skutečně tvoří většinu vesmíru, zůstává zcela skryté – temná hmota. Zní to jako název z nějakého sci-fi filmu nebo jako cosi, co se potuluje na okraji reality. Jenže ve skutečnosti je to naprosto reálná věc.

Snímky odhalující Slunce v dosud neviděných detailech pořídil největší pozemní solární dalekohled Inouye, nacházející se na Havaji. Vědci jej vybavili novou kamerou, díky čemuž nyní ukázal shluk slunečních skvrn. S nově instalovaným zařízením má vytvářet i další záběry odhalující dění na povrchu hvězdy v dosud nejvyšší kvalitě.

Barnardova hvězda je po trojité hvězdě Alfě Centauri druhým nám nejbližším hvězdným systémem. Leží od nás asi šest světelných let směrem k souhvězdí Hadonoše. Po desetiletích marných nadějí a předchozích nepotvrzených zprávách o objevu exoplanet (planet mimo Sluneční soustavu) máme u této hvězdy konečně jistotu: tento malý a chladný červený trpaslík hostí soustavu nejméně čtyř pravděpodobně kamenných planet, které všechny obíhají velmi blízko kolem něj.

Z kalifornské základny Vandenberg odstartovala ve středu 12. března raketa Falcon 9 firmy SpaceX s novým teleskopem SPHEREx a čtyřmi družicemi experimentu PUNCH na palubě. První jmenovaná mise od amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) slibuje dosud nevídané mapování vesmíru v infračerveném (okem neviditelném) oboru světla, a druhá lepší pochopení toho, jak na hranicích sluneční korony vzniká sluneční vítr.

Americká NASA do vesmíru v noci na středu vyslala dalekohled SPHEREx, který má pomoci vysvětlit, jak vznikaly a po miliardy let se vyvíjely galaxie a také, jak se vesmír krátce po svém vzniku začal tak rychle rozpínat. Uvedla to agentura AP.

Nad inteligencí v jiných světech dumáme jako lidstvo od prvních civilizací. Moderní hledání mimozemšťanů začalo docela nevinně. Jaká je tedy tato historie?

Teleskop Jamese Webba přinesl nový pohled na černou díru ve středu Mléčné dráhy, kde vědci zaznamenali nečekané záblesky.

Teleskop Xuntian nabídne nové možnosti pro výzkum vesmíru díky svému jedinečnému designu a schopnosti pravidelné údržby na oběžné dráze.

Podle údajů NASA zveřejněných v úterý má asteroid, který by mohl srovnat se zemí celé město, už 3,1procentní pravděpodobnost, že v roce 2032 zasáhne Zemi. To z něj dělá nejnebezpečnější planetku, jakou kdy moderní předpovědi zaznamenaly. Odborníci však uklidňují, že v tuto chvíli se nejedná o krizi.

Astronomové a vědci z mezivládní organizace Evropská jižní observatoř (ESO) se obávají nárůstu světelného znečištění v chilské poušti Atacama, které by zhoršilo pozorování vesmíru. Nárůst světelného znečištění, které by snížilo výkony dalekohledů, které má ESO v Chile, by mohla způsobit výstavba rozsáhlého průmyslového areálu na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, a to jen několik kilometrů daleko.

Hubbleův teleskop pořídil unikátní snímek galaxie Andromeda, která je nejbližší sousední galaxií naší Mléčné dráhy. Sestavení jedinečné mozaiky trvalo vesmírné sondě dlouhých 10 let a vědci díky ní mohou lépe pochopit, jak se Andromeda vyvíjela do současné podoby.

Čeští odborníci se prostřednictvím vývoje optických systémů a technologií pro teleskopy významně podílejí na chystané výstavbě soustavy více než šedesáti dalekohledů ve Španělsku a Chile. Zajistili například výrobu velmi přesných zrcadel a různých pohyblivých částí teleskopů. Informovala o tom Univerzita Palackého v Olomouci.

Sledovat hvězdy můžete klidně i ze svého mobilu. Nepotřebujete k tomu přitom ten nejnadupanější smartphone, který se bude chlubit špičkovým přiblížením. Místo toho jednoduše bezdrátově připojíte kompaktní teleskop, který se vejde i do kapsy.

Po 24 letech se zřejmě podařilo nějakému českému astronomovi objevit kometu. Objevitelem nejnovější „české“ komety, tedy oficiálně zatím ještě kandidáta na novou kometu, se stal Martin Mašek z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Kometa byla objevena na sérii snímků pořízených v průběhu vánoční noci z 24. na 25. prosince. Jde o druhou kometu objevenou tuzemským astronomem od rozdělení Československa.

Rakouský astronom objevil na obloze tajný americký špionážní satelit. K jeho objevení mu stačil jednoduchý teleskop.

Objev galaxie, jejíž plyn svítí jasněji než hvězdy, představuje nový krok v pochopení evoluce vesmíru a formování raných galaxií.

Snad nikdy se k Měsíci neupínalo tolik očí jako v roce 1835. Ne, nebyl tehdy k vidění žádný úžasný úplněk ani výjimečné zatmění. To, po čem zraky pozemšťanů pátraly, byla právě objevená lunární civilizace.

Jak prohledáváme oblohu stále výkonnějšími teleskopy, objevili jsme spoustu věcí, které naše nejlepší modely vesmíru nepředpovídaly.

Hubbleův teleskop zachytil detailní snímky Bublinové mlhoviny, která vznikla díky hvězdnému větru z hvězdy 45krát hmotnější než Slunce.

JWST odhalil tajemný vesmírný otazník vytvořený gravitační čočkou. Zjistěte, co nový snímek říká o interakcích galaxií a jejich vývoji.

Poté, co teleskop Jamese Webba objevil šest nových mimozemských světů, astronomové přehodnocují své představy o tom, jak ve vesmíru vznikají hvězdy a planety.

Hubbleův vesmírný dalekohled pořídil zajímavý snímek N11, složitého shluku emisních mlhovin uvnitř Velkého Magellanova mračna.

Mlhovina Kreveta, která je klasifikovaná jako IC 4628, se nachází 6 000 světelných let od Země v souhvězdí Štíra.

NASA a ESA nedávno zveřejnily nový snímek z Hubbleova vesmírného teleskopu, který zachycuje kruhový shluk galaxií známý jako Abell 426.

Vědci americké NASA mají zamotanou hlavu. Čína má na oběžné dráze utajované experimentální plavidlo Shenlong.

Hubbleův vesmírný dalekohled pořídil působivý snímek galaxie NGC 4656, která je vzdálená 30 milionů světelných let od Země.

Nemají existovat, říkají vědci. Teleskop Jamese Webba našel červené body, které neodpovídají současným předpokladům o vývoji vesmíru.