Tereza Matějčková

V recenzní části se mimo jiné podíváme na Toxickou feminitu, titul německé publicistky a spisovatelky Sophie Fritz o tom, jaké představy o ženách škodí samotným ženám. A na řadu přijde i pravidelná soutěž. Moderuje Karolína Koubová.

„Asi feministou jsem, ale nikdy jsem se k tomu explicitně nehlásil. Nikdy jsem si tuto nálepku nedával. A když jsem pak i během zkoušení Rande s feministou zjišťoval, co to doopravdy feminismus je, odpověděl jsem si, že feminista opravdu docela jsem,“ říká herec Marek Adamczyk. V divadla Ungelt hraje trojroli, podobně jako herečka Barbora Poláková, a to v přes dvě hodiny dlouhé romantické komedii.

„Všichni víme, že se na dětského psychologa čeká několik měsíců. Mladí lidé se teď často potýkají s problémy, které třeba za mého mládí nebyly, nebo byly, ale moc se o nich nemluvilo,“ uvažuje psycholožka Markéta Niederlová. Spolu s kolegy na Metropolitní univerzitě Praha teď založila novou katedru psychologie, o kterou škola usilovala dlouhých deset let.

„Čtenářská gramotnost je obrovský balík dovedností, kde je nejpodstatnější přivést děti ke čtenářství,“ myslí si učitelka a lektorka kurzů pro pedagogy Ludmila Kovaříková. V tzv. čtenářských dílnách si děti vyberou knihu, kterou si pak čtou a hlavně o ní hovoří a učí se jim porozumět.

Češi o sobě s oblibou navzájem říkají: „To je ale pěkná svině!“ V novém speciálu podcastu Kecy a politika jsme chtěli být pozitivní a představit jiný lidský typ – opravdu šťastného člověka. Dotyčným je Pavel Vondráček, šéfredaktor INFO.CZ a muž mnoha podob a názorů. Mluvili jsme s ním o Vánocích a o tom, co to znamená být šťastným. Někteří lidé nesnášejí Vánoce, protože je nutí zastavit se a přemýšlet o sobě, čímž upadají do různých strachů a úzkostí. Co na to Vondráček? A jak si „vyrábí štěstí?“ Je honba za pocity štěstí skutečně opiem moderního světa, jak soudí jedna izraelská autorka? A nejsme my všichni vlastně happychondři, jak o naladění moderních lidí píše filosofka Tereza Matějčková? No, ale tak intelektuální ten speciál zase nebude, protože Vondráček i Pečinka se místy ukazují jako opravdoví prdlouši.

To místo není na plátně s portrétem vln nebo na rytině s portrétem plachetnice, ale klidně by mohlo být. Když tam stojím, vždycky se cítím jako v obraze: divím se a nevěřícně zírám kolem sebe a zároveň mě ani na okamžik nepouští vědomí toho, že jsem pozorován, že mám diváka, jemuž máloco unikne.

Tajemně znějící slovo „kintsugi“ znamená „zlatý spoj“ a označuje starobylé umění, jak opravit kousky rozbité keramiky zlatým lakem. Legenda praví, že kintsugi vzniklo v patnáctém století, kdy osmý šógun Ašikiga Jošimasa poslal svůj rozbitý čajový šálek, který měl zvláště v oblibě, nazpět do Číny, aby mu ho místní umělci opravili. Šálek se mu vrátil vyspravený kovovými svorkami, jak bylo tehdejším zvykem.

Léto bylo letos opět přefestivalované, když nechci použít škaredého slova přemnožené, jež si většina letních festivit a jejich organizátorů věru nezaslouží. Přemnožený je dnes spíš kýč a hra na jistotu, jak říká Josef Čapek, kulturní industrie, a ta je k vidění spíš jinde než na festivalech.

Možná se vám tomu těžko věří, ale i takový spektákl jako pokračující soudní oplétačky Donalda Trumpa v minulém týdnu zastínila jiná událost – velká „občanská válka“ amerického rapu. Do krve se hádají torontský rodák Drake a losangeleský Kendrick Lamar. Oba ztělesňují diametrálně odlišný přístup k rapu a afroamerické kulturní tradici obecně. Jaké největší beefy zažil hiphop za celou svou historii? Co spustilo ten aktuální, který se v menší míře táhne od roku 2013? Jak vše vybublalo od zdravé rivality až k obviněním z pedofilie? Co je to „kulturní sup“? Kdo vyhrál a je vůbec vlastně všemu konec?

Je překvapivé, jak málo českou veřejnost trápí extrémní finanční náklady stavby jaderných bloků. Cena čtyř bloků přesáhne snadno jeden státní rozpočet, jejich provoz budeme dotovat desítky let a za to dostaneme nejspíš nejdražší elektřinu v Evropě. ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz ► postprodukce: Mikuláš Odehnal

Faustovský motiv podpisu smlouvy s ďáblem podmiňuje Klaus Mann ve svém románu Mefisto chorobnou ctižádostí. Hlavní hrdina, herec Hendrik Höfgen se kvůli ní zaprodá nacistické ideologii Třetí řeší. Mannovo dílo se dočkalo nové dramatizace, kterou na prkna Státní opery v Praze uvedl režisér Marián Amsler. A interpret Mefista – Robert Mikluš, byl s námi ve studiu spolu s herečkou Pavlínou Štorkovou, která v inscenaci představuje jeho ženu Barbaru.

Příběh ze stalinského Ruska, rozhovory se záchranářem i kniha na pomezí filozofie a publicistiky. Takové jsou nejlepší knihy loňského roku podle porotců cen Magnesia Litera.