Terezín

Oldřich Nový za války odmítl rozvod s židovskou manželkou a skončil v lágru. Zachránil jí tím život, ale zaplatil vysokou cenu.

V tom podivném vlaku bez oken se jí podařilo najít skulinu v prkně a sledovat okolní prosluněnou krajinu. Asi jako jediná se do Terezína těšila – setká se svou láskou Hermanem. Maud Beerová se ve svých třinácti letech ocitla v transportu do koncentračního tábora. Pocházela ze staré židovské rodiny Steckelmacherových, která již několikátou dekádou žila

Pevnost Terezín se stala ghettem, kde se utrpení proměnilo v každodenní řád. Hlad, strach a transporty nebyly náhodou, ale výsledkem promyšleného systému, za nímž stáli konkrétní lidé a jejich rozhodnutí.

Když se řekne český komiks, většině lidí se vybaví Kája Saudek. Muž s nezaměnitelnou linkou, fantazií roztočenou na plné obrátky a energií bigbeatové kultury 60. let. Jeho životní příběh je stejně komiksový jako jeho nejslavnější kresby.

Na opěrné zdi na křižovatce u domu Sebnitzer Straße 6 v Saupsdorfu je umístěna pamětní deska pochodu

Herec Josef Větrovec si zažil skutečné hrůzy. Od bídy až po pobyt v koncentračním táboře.

V české kulturní historii se často mluví o velkých hercích a režisérech, ale za mnohými z nich stojí silné ženy, které formovaly jejich osudy. Jednou z nich byla Alice Nová, rozená Wienerová-Mahlerová, manželka legendárního Oldřicha Nového.

VIDEO: Ani poslední den roku 2025 nemohl chybět v Terezíně tradiční již 63. Silvestrovský cyklokros. Sportovní akce, která se koná pod záštitou starosty města Reného Tomáška a již 19. rokem zároveň jako Memoriál Pavla Sládka, je vůbec nejstarším cyklokrosovým závodem v České republice. Závodilo se v kategoriích vypsaných pro licencované závodníky, ale i v kategoriích

V tom podivném vlaku bez oken se jí podařilo najít skulinu v prkně a sledovat okolní prosluněnou krajinu. Asi jako jediná se do Terezína těšila – na setkání se svou láskou Hermanem. Maud Beerová se ve svých třinácti letech ocitla v transportu do koncentračního tábora.

Každého formují lidé, které v životě potká. Dáma (její kulturní rozhled), které je věnována dnešní vzpomínka, ovlivnila můj život zcela zásadním způsobem. Byla malinko svérázná, ale stýská se mi.

Seznamte se se skutečným příběhem Herberta Hellera. Pusťte si trailer.

Josefa Větrovce, představitele předsedy JZD K. Mrázka ze seriálu Chalupáři si mnozí zamilovali. Vyrůstal v chudobě, měl proto silné levicové smýšlení. Dokázal ale za sebou pálit mosty. Odstřihl se od své rodiny, což jeho matka psychicky neunesla.

Štědrý den nebyl vždy svátkem, jako tomu je dnes. Jak vypadal 24. prosinec v polovině 20. století, vyprávěla dříve pro Paměť národa Hana Totušková, která před několika dny zemřela v nedožitých 100 letech.

Poslední chvíle života Karla Poláčka, jednoho z nesporně největších českých spisovatelů dvacátého století, zůstanou už asi navždy zahaleny určitým tajemstvím a nejistotou. Jisté je jedno jediné, že byly tragické.

Její život započal ve zlaté éře Masarykovy republiky. Nic nenasvědčovalo tomu, že by mělo její bezstarostné dospívání něco narušit. Rázem se ale Evě obrátil život vzhůru nohama.

V neděli by spisovatel Arnošt Lustig oslavil 99. narozeniny. Přežil holokaust, miloval ženy a smích. Připomeňte si osud muže, který se nikdy nevzdal.

Rozsáhlý požár na půdě zemědělské budovy zaměstnal sedm jednotek hasičů. Oheň způsobil milionové škody a vyžádal si několikahodinový zásah.

Kaufering III, prosinec 1944. Viktor Frankl dokončil kopání tunelu pod silnicí - sám, bez pomoci, v mrazu. Těsně před Vánocemi dostává „dárek“ - prémiové kupony v hodnotě dvanácti cigaret. Může je vyměnit za dvanáct polévek. Vánoční zázrak v táboře.

Proč viděla malá Galina ozdobený stromeček až v pěti letech? Kam se pro strom vypravily děti z Terezína? A proč se v některých rodinách musela oslava Vánoc prostě odložit?

Bedřich Fritta kreslil oficiální plány pro SS. Po večerech tajně dokumentoval hrůzu ghetta. V létě 1944 nacisté jeho kresby našli. Obviněn z „propagandy hrůzy“, zemřel v Osvětimi. Synovi předtím nakreslil obrázkovou knížku o světě, který neuvidí.

Terezín, prosinec 1943. Jedenáctiletá Ela strčí hlavu do otvoru v plakátu a stane se Kočkou. Sundala si žlutou hvězdu – jediný moment svobody. Za hodinu musí s dětmi porazit Brundibára. Všichni vědí, že Brundibár je Hitler. Nikdo to neřekne nahlas.

Spisovatel, který rozdával smích, dobrovolně nastoupil do transportu za láskou a zahynul na pochodu smrti.

Veterináři potvrdili ptačí chřipku u uhynulé labutě, kterou objevila městská policie na cyklostezce u vody v Terezíně na Litoměřicku. Obcím do deseti kilometrů od…

V den svých 22. narozenin ho srazila německá sanitka. V nemocnici ho odmítli ošetřit – byl Žid. 1. září 1941 zemřel. Týž den Heydrich nařídil Židům nosit žlutou hvězdu.

Terezín (Litoměřicko) - Snímky oceňovaného fotografa Antonína Kratochvíla ukazují v Terezíně na Litoměřicku zločiny spáchané na civilistech v konfliktech po celém světě. Fotograf se kvůli nim nejednou dostal do ohrožení života, řekl dnes ČTK. Výstavu Bezpráví si mohou lidé prohlédnout v Centru studií genocid ve Wieserově domě v období od prosince do března od pátku do neděle od 11:00 do 16:00 hodin. Expozice bude přístupná do prosince 2026.

VIDEO: Mikuláš, anděl a čert chodí každý rok také do SeniorCentra SeneCura v Terezíně. Družina se sem dostavila v pátek 5. prosince dopoledne. Trojice obešla všechny pokoje v zařízení a klientům rozdala balíčky dobrot.

Alice Herz-Sommerová milovala hudbu od chvíle, kdy její prsty poprvé dosáhly na klávesy. Netušila, že jí jednou zachrání život. V Terezíně odehrála okolo 150 koncertů – za ostnatým drátem se klavír stal jejím štítem proti strachu, hladu i smrti.

Před sedmdesáti lety oficiálně vznikl Havířov. 4. prosince 1955 získal usnesením vlády svůj název a městská práva. Redakce Šuplíku výročí slaví jako připomínku, jak nicotné jsou naše pojmenovávací a přejmenovávací starosti dnes.

Politička. Učitelka. Vedoucí postava ženského hnutí. Odbojářka a oběť nacismu. Všechna tato slova vystihují Františku Plamínkovou, od jejíhož narození uplynulo letos sto padesát let. Národní muzeum její odkaz připomíná výstavou, která ale víc než o minulosti má být dialogem o současnosti.

VIDEO: V budově bývalého krankerevieru v terezínské Malé pevnosti je nová pamětní deska. Slavnostně byla odhalena ve středu 19. listopadu. Věnována je vojenskému odboji za druhé světové války.

Když zemřít, tak čestně, napsal generál Ludvík Krejčí (1890-1972), po roce 1938 nejvyšší představitel branné moci u nás, v jednom ze svých hlášení. Ač generál, Krejčí byl za protektorátu vězněm gestapa, které ho umístilo do své věznice v terezínské pevnosti. Na cele číslo 9, kde s dalšími pobýval, mu ve středu odhalili pamětní desku.

TEREZÍN – V Malé pevnosti Památníku Terezín byla dnes slavnostně odhalena nová pamětní deska věnovaná statečným mužům, kteří bojovali v řadách vojenského odboje v letech 1939–1945. Deska nese citát armádního generála Ludvíka Krejčího: „Když zemřít, tak čestně.“, který symbolicky podtrhuje odvahu a odhodlání československých vojáků bojujících proti nacistické okupaci. Slavnostního aktu se zúčastnili představitelé Památníku

Terezín (Litoměřicko) - V bývalé policejní věznici v Malé pevnosti Terezín dnes odhalili pamětní desku vojenskému odboji. PIetní akt byl poslední akcí Památníku Terezín k připomenutí 80 let od konce druhé světové války. Ředitel organizace Jan Roubínek zdůraznil odvahu mužů, kteří se rozhodli vzdorovat v době, kdy se zdálo, že vše je již ztraceno, vzdorovat režimu, který byl monstrózní nejen svojí brutalitou, ale i svojí ideologií, která chtěla svobodu, lidskost a právo na život zašlapat do země.

Dva měsíce putovala po moři ze Spojených států do Česka část pozůstalosti slavné české diskařky Olgy Fikotové-Connollyové. Olympijská medailistka z roku 1956 z Melbourne zemřela vloni a její rodina darovala Národnímu muzeu v Praze řadu dokumentu, fotografií a také disk, se kterým sportovkyně trénovala. Dokumenty si převzali pracovníci muzea v depozitáři v Terezíně.

Pevnosti Josefov a Terezín mohou čerpat další peníze na projektové přípravy nebo údržbu památek, které jsou v havarijním stavu. Ministerstvo pro místní rozvoj totiž vypsalo další v pořadí druhou výzvu. Ta s sebou přináší i určité změny.

Muž omezené inteligence se pro svoji oddanost nacistům stal obávaným i vysmívaným symbolem terezínské každodennosti. Vězni mu mezi sebou říkali Pinďa.

Členové vojenského odboje, kteří se postavili německým okupantům za druhé světové války, budou mít v Terezíně novou pamětní desku. Její slavnostní odhalení proběhne už za několik dní v Malé pevnosti Terezín.

Tým duševního zdraví pro děti a mládež Naděje se přestěhoval z Terezína do Litoměřic. Nově nyní sídlí na adrese Mostecká 13. Vchod do objektu...

Do Pardubic zavítaly vnučky Karla Winternitze, spoluzakladatele Automatických mlýnů. Poprvé si prohlédly Gočárovy budovy, které dnes slouží jako galerie a společenské centrum. Příběh rodiny Winternitzových, z velké části zavražděné během holocaustu, připomínají ve městě od čtvrtka i kameny zmizelých.

Instagramový profil @bydlime_ve_stodole má přes 50 tisíc sledujících a fanoušci nepřestávají obdivovat, co keramička Lenka Hložková s manželem dokázali. Zachránili starou stodolu a vytvořili z ní nádherný domov – a to svépomocí!

Na první pohled by se mohlo zdát, že peníze ztrácejí smysl tam, kde vládne hlad, násilí a naprostá nesvoboda. Přesto i v prostoru, který měl být jen přestupní stanicí smrti, v terezínském ghettu, vznikl v roce 1943 propracovaný „peněžní systém“.

Nedávno jsme na našem portálu zveřejnili příběh rysa, kterého se podařilo zachytit na fotopast v CHKO Brdy. Informaci přinesl oficiální facebookový účet Správy CHKO Brdy.

Projekt Vlak Lemkin putuje po České republice už dva roky. Jméno nese po Rafaelu Lemkinovi, polském právníkovi židovského původu, který se stal autorem pojmu „genocida“. Stal se unikátní platformou pro diskuzi o lidských právech a důsledcích extremistických ideologií v moderních dějinách. Stávající program bude návštěvníkům představen naposledy, od příštího roku projekt čekají velké změny.

Fotografie ze zatčení atentátníka Gavrilo Principa, který zabil následníka trůnu Františka Ferdinanda, se stala slavnou. Jenže na fotografii vůbec není on. A jeho tělo nakonec možná neskončilo v Sarajevu, ale v Praze.

Osvětim-Birkenau, 1944. Čtrnáctiletá dívka sedí v dětském bloku a hlídá dvanáct knih. Ve vzduchu poletuje popel. Ale děti se učí abecedu. A Dita si pamatuje, komu jakou knihu půjčila. Nemá kam to zapsat. Pokud ji chytí s knihou, zemře.

Ve věku 96 let zemřela v Jeruzalémě Dita Krausová, jedna z posledních pamětnic holocaustu. Informoval o tom server Seznam Zprávy. Rodačka z Prahy přežila celkem šest koncentračních, pracovních a vyhlazovacích táborů. Na motivy její autobiografie Odložený život vznikl román Osvětimská knihovnice španělského autora Antonia Gonzáleze Iturbeho.

Praha - Ve věku 96 let dnes po půlnoci zemřela v Jeruzalémě Dita Krausová, jedna z posledních pamětnic holokaustu. Dnes o tom informoval server Seznam Zprávy. Rodačka z Prahy byla v mládí vězněna v Terezíně, Osvětimi, Hamburku a Bergen-Belsenu. Na motivy její autobiografie Odložený život vznikl román Osvětimská knihovnice španělského autora Antonia Gonzáleze Iturbeho.

Na nádraží Praha-Bubny bylo 16. října 1941 chladné ráno. Lidé tiše stáli s kufry, nevěděli, kam míří. Toho dne byl před 84 lety vypraven první transport z Prahy

Jaromír Nechanský patří k těm tragickým postavám československých dějin, kteří za druhé světové války riskovali život proto, aby z nich komunistický režim udělal neprávem zrádce.

Sestra Franze Kafky Ottilie nebyla jen nejmilejší blízkou příbuznou a velkou podporovatelkou známého spisovatele. Byla také skutečnou hrdinkou se srdcem na dlani. Dokázala to (nejen) svým osudným obětavým činem, na který by se nemělo zapomínat.

Architekt Norbert Troller přežil Terezín i Osvětim. Svými kresbami zachytil, jak se žilo v koncentračním táboře. Po válce se proslavil v USA.

V úterý 14. října od 9 do 12 hodin proběhne v areálu Lovochemie cvičení integrovaných záchranných složek (IZS) simulující havárii s únikem čpavku. V...

Před 245 lety, v úterý 10. října 1780, na soutok Labe a Ohře poblíž Travčic a Německých Kopist zavítal zvláštní host. Byl jím sám císař Josef II., jenž se objevil uprostřed stavebních dělníků, aby osobně položil základní kámen nové pevnosti, ochraňující severní hranici rakouské říše. Na počest panovníkovy matky získala pevnost jméno Theresienstadt – česky Terezín. Obrannou funkci ale nikdy neplnila. Vojska ji obcházela.

Přinášíme čerstvé informace o stavbách, které v současné době komplikují dopravu nejen ve městě. Okružní křižovatka u Terezína – Zhotovitelská...

Terezín – město, které vzniklo z císařského rozkazu jako dokonalá pevnost, ale dějiny z něj udělaly symbol lidského utrpení. Místo, kde se krása vojenské architektury střetla s hrůzou války.

Terezínský Kavalír září v novém filmu známé polské režisérky, která si pro vedlejší role vybrala i oblíbené české herce.

Praha, prosinec 1941. Dívka sedí u stolu a pečlivě balí svůj batoh. Vedle oblečení a základních potřeb ukládá něco neobvyklého – pastelky, vodové barvy a kreslicí blok. Za pár hodin ji odvezou do neznáma.

Do voleb se zapojilo i mnoho Čechů, kteří jsou trvale v zahraničí. Mezi nimi i Petr Nejtek, pocházející z dnešní místní části Terezína Českých Kopist, kde v minulosti sedlačil jeho dědeček.