Terezín

Helena Vovsová pracovala na zámku v Panenských Břežanech, v době, kdy zde sídlil Reinhard Heydrich. Přesto tajně pomáhala židovským vězňům z Terezína. Byla svědkem smrtí jeho syna i poválečných hrůz.

Vážila 32 kilo a stála tváří v tvář Mengelemu. Jediná lež zachránila Anku i její dítě. Neuvěřitelný příběh Češky, která přežila peklo Osvětimi a porodila dceru u bran Mauthausenu jen pár dní před koncem války, fascinuje svět i po 80 letech.

VIDEO: SeniorCentrum Senevida v Terezíně zaplavila srdíčka, vzkazy a citáty nejen o lásce. Zařízení si tak symbolicky připomnělo 14. únor – svátek všech zamilovaných. Senioři se dokonce dva dny předem věnovali společně pečení a přípravám valentýnských dobrot.

„Oznamuji všem přátelům a známým, že zůstávám i nadále svobodný, přestože si 25. května 1963 v 16 hodin na Staroměstské radnici beru Janu Lichtenbergovou, a to za manželku – Miloš Kopecký.“ Stejné oznámení, jen s opačným pořadím jmen, rozesílala i novomanželka, tanečnice z baru Alhambra.

Příběhy lidí, kteří za války zahynuli v koncentračních táborech, jsou všechny do jednoho smutné. Obzvlášť pak osudy nevinných dětí. Česká židovská holčička Hana Bradyová vešla do povědomí mnoha lidí díky neuvěřitelnému sledu různých událostí, ve kterých hrál hlavní roli starý, otlučený hnědý kufřík s bílým nápisem.

Před válkou byla v Uherském Brodě početná židovská komunita. Během války zde nacisté k transportu do vyhlazovacích lágrů shromáždili okolo tří tisíc Židů. V roce 1945 se jich vrátilo asi třicet. Jednou z nich byla i tehdy pětadvacetiletá Ruth Bejkovská. Narodila se jako Ruth Klein. V Uherském Brodě prožívala krásné, klidné dětství. Její otec Karel

VIDEO: Terezínská Malá pevnost je místo, kde se psaly ty nejtemnější kapitoly našich dějin. Právě zde, u nenápadného pomníku, se i letos sešli ti, kteří nechtějí dopustit, aby jméno jednoho z nejvýznamnějších odbojářů Zdeňka Bořka-Dohalského, v odboji známého pod krycím jménem Bedrník, upadlo v zapomnění.

VIDEO: V SeniorCentru Senevida v Terezíně se poslední lednový čtvrtek připíjelo na zdraví všem, kteří v prvním měsíci roku slaví narozeniny. Odpoledne s živou hudbou a slavnostním občerstvením se v tomto zařízení koná každý měsíc.

Narodil se do světa, který mu sliboval nekonečné obzory. Ovšem do kruté doby. Zemřel tam, kde měl být jeho svět definitivně zničen. Příběh mimořádně nadaného chlapce, šéfredaktora terezínského časopisu Vedem a autora kresby, která obletěla Zemi.

Památky a slavné stavby zná skoro každý. Alespoň si to myslíme. Jakmile ale přijde na otázku, ve kterém kraji skutečně leží, začnou se jisté odpovědi rychle rozpadat.

Její jméno už zná jen hrstka milovníků módních dějin, přesto v době první republiky patřila mezi nejvýraznější osobnosti československé módy. Arnoštka Roubíčková konkurovala nejvýznamnějším salónům své doby.

VIDEO: Už potřetí Mezinárodní den památky obětí holocaustu v Památníku Terezín slavili Průvodem světel. Vzpomínková akce se svíčkami začala u pamětní desky u bývalé vlečky. Odtud se průvod vydal na terezínský židovský hřbitov, kde zaznělo pár slov. Projev pronesl nejen ředitel Památníku Terezín Jan Roubínek, ale také jeden z letošních vzácných hostů – filmový režisér

8. 3. 1944, Osvětim. Fredy Hirsch poslouchá Rudolfa Vrbu, který mu říká, že o zplynování už nemůže být pochyb - všichni z rodinného tábora, 3792 lidí, dospělí i děti, půjdou večer do plynu, a odbojové hnutí v táboře ho žádá, aby vedl povstání.

Léto 1944, Osvětim. Dagmar Fantlová stojí v řadě a čeká, až na ni přijde řada, zatímco blokführerka čte jména a kontroluje papíry, a dívky, které mají štěstí, odcházejí stranou k transportu do Německa na práce, což je jediná cesta ven z tohoto pekla.

Česká republika má dvě tváře. Jednu všichni známe: je krásná, s historickou architekturou s věžičkami, lázeňskými kolonádami a přírodou tak působivou, že od ní člověk zrak nemůže odtrhnout. A pak je tu ještě jedna, která je mnohem temnější. Ta se neukazuje na turistických letácích a v průvodcovských brožurách, zato ji milují filmaři. Naši i zahraniční. Existují u nás totiž místa, která američtí tvůrci filmů považují za nejděsivější na planetě.

Tragický příběh židovského filmaře, jehož nacisti donutili vykreslit koncentrační tábor v růžových barvách, čeká zfilmování.

Červen 1944, Osvětim-Birkenau. Toman Brod stojí v řadě před Josefem Mengelem a v jedné ruce drží boty, v druhé šaty, zatímco nahý kráčí k tomu uhlazenému muži v bílých rukavičkách, který vypadá spíš jako lékař, než masový vrah.

Kreslil, psal a snil i tam, kde byla jen temnota. Petr Ginz proplétal čas – ve svých knihách se potkával s dinosaury, v Terezíně hledal únik ve fantazii a jeho kresba Měsíční krajina nakonec doletěla až do vesmíru. Toto je příběh jeho cesty časem.

V lednu 1942 proběhla ve Wannsee nechvalně známá konference při níž bylo navrženo „konečné řešení židovské otázky“. Následně vzniklo i terezínské ghetto. Nezapomínejme ale ani na tzv. Malou pevnost.

Svět si včera připomněl památku obětí holokaustu, pietní akce se konaly v Berlíně, Osvětimi i Terezíně. U rozlehlého památníku holokaustu v Berlíně, který uctívá na šest milionů zavražděných Židů, už brzy ráno zaplápolaly plamínky svíček, píše agentura AP.

27. leden není jen datum. Je to připomínka holocaustu, Auschwitz a Terezína i českých osudů, které zmizely v tichu transportů. Text o paměti, odpovědnosti a varování, jež nepřestává platit.

Terezín – Také v uplynulém roce se klienti Senevidy (bývalé SeniorCentra SeneCura) Terezín zapojili do projektu Ježíškova vnoučata, který propojuje seniory s dárci z celé republiky a pomáhá plnit jejich vánoční přání. Celkem se letos podařilo splnit šest individuálních přání klientů – od drobných praktických dárků až po osobní radosti, které pro ně měly zvláštní

Kameny zmizelých v Rokycanech připomínají další oběť holocaustu. Tentokrát věnovali tuto vzpomínku Floře Strassové, kterou v lednu roku 1942 deportovali do Terezína. Kostky s mosaznou cedulkou umisťují v okresním městě od roku 2023. Ještě jich zbývá položit 56.

Jen pár metrů od tramvajové točny v pražské Divoké Šárce začíná jiný svět. Svět betonu a zapomenutých tragédií. Pod šáreckými skalami se táhnou stovky metrů chodeb, které tam vybudovali nacisté v roce 1943. Neměl to být jen úkryt, ale záložní mozek ruzyňského letiště. Pevnost, ze které chtěli Němci ovládat nebe nad Prahou. Dnes jsou tajuplné prostory domovem netopýrů.

Jak se žilo židovským dětem v terezínském ghettu? To chce především nejmladší generaci žáků a studentů přiblížit unikátní Zvuková cesta Petra Ginze v Terezíně, která vznikla na Univerzitě Palackého v Olomouci (UP). Audiowalk pomocí imerzivního zvukového zážitku přenese návštěvníky Terezína do období holokaustu díky propojení autentických lokalit a dětského vyprávění. Projekt tak může pomoci při vzdělávání generace, které jsou již hrůzy 2. světové války časově vzdálené.

Duben 1945. Vlak projíždí krajinou mezi Klingenthalem a Kraslicemi. V dobytčích vagonech je natlačeno osm set vězňů z Buchenwaldu. Směřují do Dachau. Všichni vědí, co to znamená. Nikdo se nemá vrátit. Ale pak se něco zvrtne.

Terezín – Prosincové dny v SeniorCentru SeneCura Terezín se nesly ve znamení adventní pohody, vůně domácího cukroví a drobných radostí, které k Vánocům neodmyslitelně patří. Společně s klienty se aktivizační pracovnice pustily do pečení tradičních vánočních dobrot – lineckého cukroví, vanilkových rohlíčků, perníčků i oblíbených nepečených kokosových kuliček. Pečení nebylo jen o samotném výsledku, ale

Terezín – V úterý 27. ledna od 17 hodin pořádá Památník Terezín u příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu Průvod světel – vzpomínkovou akci se svíčkami. Akce začne v Terezíně u pamětní desky u bývalé vlečky, odkud bude průvod se svíčkami pokračovat na terezínský Židovský hřbitov. Vzpomínkové projevy přednese ředitel Památníku Jan Roubínek a filmový

Oldřich Nový za války odmítl rozvod s židovskou manželkou a skončil v lágru. Zachránil jí tím život, ale zaplatil vysokou cenu.

V tom podivném vlaku bez oken se jí podařilo najít skulinu v prkně a sledovat okolní prosluněnou krajinu. Asi jako jediná se do Terezína těšila – setká se svou láskou Hermanem. Maud Beerová se ve svých třinácti letech ocitla v transportu do koncentračního tábora. Pocházela ze staré židovské rodiny Steckelmacherových, která již několikátou dekádou žila

Pevnost Terezín se stala ghettem, kde se utrpení proměnilo v každodenní řád. Hlad, strach a transporty nebyly náhodou, ale výsledkem promyšleného systému, za nímž stáli konkrétní lidé a jejich rozhodnutí.

Když se řekne český komiks, většině lidí se vybaví Kája Saudek. Muž s nezaměnitelnou linkou, fantazií roztočenou na plné obrátky a energií bigbeatové kultury 60. let. Jeho životní příběh je stejně komiksový jako jeho nejslavnější kresby.

Na opěrné zdi na křižovatce u domu Sebnitzer Straße 6 v Saupsdorfu je umístěna pamětní deska pochodu

Herec Josef Větrovec si zažil skutečné hrůzy. Od bídy až po pobyt v koncentračním táboře.

V české kulturní historii se často mluví o velkých hercích a režisérech, ale za mnohými z nich stojí silné ženy, které formovaly jejich osudy. Jednou z nich byla Alice Nová, rozená Wienerová-Mahlerová, manželka legendárního Oldřicha Nového.

VIDEO: Ani poslední den roku 2025 nemohl chybět v Terezíně tradiční již 63. Silvestrovský cyklokros. Sportovní akce, která se koná pod záštitou starosty města Reného Tomáška a již 19. rokem zároveň jako Memoriál Pavla Sládka, je vůbec nejstarším cyklokrosovým závodem v České republice. Závodilo se v kategoriích vypsaných pro licencované závodníky, ale i v kategoriích

V tom podivném vlaku bez oken se jí podařilo najít skulinu v prkně a sledovat okolní prosluněnou krajinu. Asi jako jediná se do Terezína těšila – na setkání se svou láskou Hermanem. Maud Beerová se ve svých třinácti letech ocitla v transportu do koncentračního tábora.

Každého formují lidé, které v životě potká. Dáma (její kulturní rozhled), které je věnována dnešní vzpomínka, ovlivnila můj život zcela zásadním způsobem. Byla malinko svérázná, ale stýská se mi.

Seznamte se se skutečným příběhem Herberta Hellera. Pusťte si trailer.

Josefa Větrovce, představitele předsedy JZD K. Mrázka ze seriálu Chalupáři si mnozí zamilovali. Vyrůstal v chudobě, měl proto silné levicové smýšlení. Dokázal ale za sebou pálit mosty. Odstřihl se od své rodiny, což jeho matka psychicky neunesla.

Štědrý den nebyl vždy svátkem, jako tomu je dnes. Jak vypadal 24. prosinec v polovině 20. století, vyprávěla dříve pro Paměť národa Hana Totušková, která před několika dny zemřela v nedožitých 100 letech.

Poslední chvíle života Karla Poláčka, jednoho z nesporně největších českých spisovatelů dvacátého století, zůstanou už asi navždy zahaleny určitým tajemstvím a nejistotou. Jisté je jedno jediné, že byly tragické.

Její život započal ve zlaté éře Masarykovy republiky. Nic nenasvědčovalo tomu, že by mělo její bezstarostné dospívání něco narušit. Rázem se ale Evě obrátil život vzhůru nohama.

V neděli by spisovatel Arnošt Lustig oslavil 99. narozeniny. Přežil holokaust, miloval ženy a smích. Připomeňte si osud muže, který se nikdy nevzdal.

Rozsáhlý požár na půdě zemědělské budovy zaměstnal sedm jednotek hasičů. Oheň způsobil milionové škody a vyžádal si několikahodinový zásah.

Kaufering III, prosinec 1944. Viktor Frankl dokončil kopání tunelu pod silnicí - sám, bez pomoci, v mrazu. Těsně před Vánocemi dostává „dárek“ - prémiové kupony v hodnotě dvanácti cigaret. Může je vyměnit za dvanáct polévek. Vánoční zázrak v táboře.

Proč viděla malá Galina ozdobený stromeček až v pěti letech? Kam se pro strom vypravily děti z Terezína? A proč se v některých rodinách musela oslava Vánoc prostě odložit?

Bedřich Fritta kreslil oficiální plány pro SS. Po večerech tajně dokumentoval hrůzu ghetta. V létě 1944 nacisté jeho kresby našli. Obviněn z „propagandy hrůzy“, zemřel v Osvětimi. Synovi předtím nakreslil obrázkovou knížku o světě, který neuvidí.

Terezín, prosinec 1943. Jedenáctiletá Ela strčí hlavu do otvoru v plakátu a stane se Kočkou. Sundala si žlutou hvězdu – jediný moment svobody. Za hodinu musí s dětmi porazit Brundibára. Všichni vědí, že Brundibár je Hitler. Nikdo to neřekne nahlas.

Spisovatel, který rozdával smích, dobrovolně nastoupil do transportu za láskou a zahynul na pochodu smrti.

Veterináři potvrdili ptačí chřipku u uhynulé labutě, kterou objevila městská policie na cyklostezce u vody v Terezíně na Litoměřicku. Obcím do deseti kilometrů od…

V den svých 22. narozenin ho srazila německá sanitka. V nemocnici ho odmítli ošetřit – byl Žid. 1. září 1941 zemřel. Týž den Heydrich nařídil Židům nosit žlutou hvězdu.

Terezín (Litoměřicko) - Snímky oceňovaného fotografa Antonína Kratochvíla ukazují v Terezíně na Litoměřicku zločiny spáchané na civilistech v konfliktech po celém světě. Fotograf se kvůli nim nejednou dostal do ohrožení života, řekl dnes ČTK. Výstavu Bezpráví si mohou lidé prohlédnout v Centru studií genocid ve Wieserově domě v období od prosince do března od pátku do neděle od 11:00 do 16:00 hodin. Expozice bude přístupná do prosince 2026.

VIDEO: Mikuláš, anděl a čert chodí každý rok také do SeniorCentra SeneCura v Terezíně. Družina se sem dostavila v pátek 5. prosince dopoledne. Trojice obešla všechny pokoje v zařízení a klientům rozdala balíčky dobrot.

Alice Herz-Sommerová milovala hudbu od chvíle, kdy její prsty poprvé dosáhly na klávesy. Netušila, že jí jednou zachrání život. V Terezíně odehrála okolo 150 koncertů – za ostnatým drátem se klavír stal jejím štítem proti strachu, hladu i smrti.

Před sedmdesáti lety oficiálně vznikl Havířov. 4. prosince 1955 získal usnesením vlády svůj název a městská práva. Redakce Šuplíku výročí slaví jako připomínku, jak nicotné jsou naše pojmenovávací a přejmenovávací starosti dnes.

Politička. Učitelka. Vedoucí postava ženského hnutí. Odbojářka a oběť nacismu. Všechna tato slova vystihují Františku Plamínkovou, od jejíhož narození uplynulo letos sto padesát let. Národní muzeum její odkaz připomíná výstavou, která ale víc než o minulosti má být dialogem o současnosti.

VIDEO: V budově bývalého krankerevieru v terezínské Malé pevnosti je nová pamětní deska. Slavnostně byla odhalena ve středu 19. listopadu. Věnována je vojenskému odboji za druhé světové války.