Před 29 dny
Jak jen můžu, snažím se vyhýbat novodobému anglosaskému filmovému umění, protože sice trikově exceluje, ale co se kultury týká, tak se stává spíše výkrmnou. Bohužel jsem přesto měl tu čest s jedním veledílem z poslední doby. A smutně konstatuju, že anglosaský svět je nemocný. Smrtelně nemocný. Ztratil smysl pro hodnoty, ztratil vtip, ztratil nápaditost, ztratil soudnost. Jen smysl pro drama mu zbyl. Ale takové to drama hysterky, která si chce vykřičet pozornost, která dupe, aby si jí někdo všiml. Když na ni společnost upře pozornost, vidí jen trosku, zoufalou, křičící nenápadně o pomoc, ale neustále přehrávající podle zadaných not. Obraz k smrti unavené loutky, za kterou stojí tyranský loutkovodič. A život prchá, uniká, mizí. Brzy loutkovodič povede na provazech jen mrtvolu. Ale mrtvolu s širokým úsměvem vytetovaným na ztrhaný výraz.