Tomáš Holub

Dosluhující prezident Miloš Zeman znatelně promluví do směřování ekonomiky na několik let dopředu. Na konci svého mandátu totiž bude vybírat dva nové členy bankovní rady České národní banky (ČNB). Jedná se o prestižní posty, které vybraní ekonomové budou zastávat nejméně do roku 2029. Ovlivnit mohou například fakt, jak dlouho se budeme potýkat s vysokou inflací. Důsledky Zemanova rozhodnutí nás budou provázet až šest let po jeho konci v úřadu prezidenta.

Vánoční strom v centru Plzně už září. Jeho slavnostní rozsvícení sledovalo plné náměstí Republiky. Nádherně rostlá čtrnáctimetrová jedle ojíněná oblékla stejné světelné ozdoby jako ta loňská. Strom zdobí 3,5 kilometru dlouhé blikající řetězy, tenké tyčky vyvolávající dojem padajícího sněhu a svítící hvězdy. Do ulic také vyjela vyzdobená tramvaj, která kromě svezení nabídla i kulturní program.

Dnes večer rozsvítil primátor města Plzně Roman Zarzycký spolu s biskupem plzeňským Tomášem Holubem a několika dětmi vánoční strom na náměstí Republiky. Tím letošním je jedle ojíněná z Třemošné.

Mezinárodní měnový fond zveřejnil doporučení české mise pro Českou republiku. V nich České národní bance [ČNB] doporučuje zvýšit úrokové sazby. A vládě pak přestat utrácet na plošných podpůrných opatřeních.

18. listopadu se připomíná Den obětí sexuálního zneužívání. K této připomínce se přidává prostřednictvím videospotu i spolek Někdo Ti uvěří.

Po letech ekonomického růstu v minulém desetiletí se v posledních měsících musíme všichni vypořádávat s důsledky rostoucích cen.

Průzkum agentury Reuters z tohoto týdne ukázal, že česká měna v horizontu jednoho roku mírně oslabí. Se slabším kurzem počítá i nová prognóza České národní banky.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém čtvrtečním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Hlavní sazba tak nadále zůstává na sedmi procentech.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes podle očekávání ponechala úrokové sazby na sedmi procentech. Pro zachování výše sazeb, která platí od 22. června, bylo pět členů rady, dva hlasovali pro zvýšení na 7,75 procenta. Podle guvernéra ČNB Aleše Michla sice se zvýšením sazeb počítal základní scénář makroekonomické prognózy, většina rady ale upřednostnila snahu zachovat stabilní podmínky pro ekonomiku. ČNB dnes také představila novou ekonomickou prognózu, která počítá s letošním růstem HDP o 2,2 procenta a s poklesem o 0,7 procenta v roce 2023. Proti srpnové prognóze banka svůj výhled zhoršila.

Nový bytový dům se stovkou bytů převzalo v nově vznikající obytné rezidenci ve Studentské ulici ve čtvrti Bolevec plzeňské biskupství. Jde o šestipodlažní dům s byty o velikosti od 1+kk po 4+kk. V domě bude církev nabízet komerční nájemné za mírně nižší ceny, než je v Plzni průměr pro komerční bydlení.

Nový bytový dům se stovkou bytů převzalo dnes v nově vznikající obytné rezidenci ve Studentské ulici ve čtvrti Bolevec plzeňské biskupství.

Plzeňské biskupství v úterý podepsalo kupní smlouvu na novostavbu domu se stovkou nájemních bytů za víc než 300 milionů korun. Také pražské arcibiskupství mělo v plánu nakupovat tisíce bytů. Tam se ale plány pozdržely kvůli vynucenému odchodu šéfa diecéze Antonína Jurigy.

Česká národní banka (ČNB) by měla ještě nejméně jednou zvýšit úrokové sazby, aby v prostředí rostoucích inflačních očekávání vyslala signál, že to myslí vážně se zkrocením inflace. Agentuře Reuters to řekl člen bankovní rady Tomáš Holub.

Česká národní banka (ČNB) by měla ještě nejméně jednou zvýšit úrokové sazby, aby v prostředí rostoucích inflačních očekávání vyslala signál, že to myslí vážně se zkrocením inflace. Agentuře Reuters to řekl člen bankovní rady Tomáš Holub.

ANALÝZA. Růst mezd příští rok podle centrální banky nesmí překročit šest procent, a to navzdory mnohem vyšší inflaci. Pokud se budou firmy doporučením České národní banky řídit, na krizi nejvíc doplatí zaměstnanci.

Pro ponechání úrokových sazeb na dosavadní úrovni sedm procent hlasovalo na posledním zasedání bankovní rady České národní banky (ČNB) minulý týden pět členů, zvýšit sazby o 0,75 procentního bodu naopak chtěli Marek Mora a Tomáš Holub. Vyplývá to z dnes zveřejněného záznamu jednání. Sazby rada zvyšovala v první polovině roku kvůli rostoucí inflaci.

Ve čtvrtek 29. září 2022 se v Měšťanské besedě před začátkem abonentního koncertu konala malá slavnost – světlo světa spatřily „Japonsko-české inspirace“, nové CD Plzeňské filharmonie. Své požehnání mu dal plzeňský biskup Tomáš Holub, pozvání přijal i japonský velvyslanec Hideo Suzuki.

Příští týden bude bankovní rada ČNB opět rozhodovat o nastavení úrokových sazeb. Už nyní lze předpovědět, že svou základní sazbu nechá na současných sedmi procentech.

Bankovní rada ČNB zřejmě ve čtvrtek ponechá základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, tedy na nejvyšší úrovni od roku 1999. Očekává to většina analytiků, které ČTK oslovila. Sedmiprocentní sazby platí od 22. června, pro jejich zachování se v uplynulém týdnu vyslovili v médiích i viceguvernérka Eva Zamrazilová a člen rady Jan Frait.

Společné evropské měně se tento týden nedařilo. Zatímco na začátku týdne se ještě pohybovala nad paritou, vyhlášení částečné mobilizace v Rusku, jestřábí rétorika a zvýšení sazeb v USA, rekordně vysoké ceny německých průmyslových výrobcích a celkově slabá data přicházející z eurozóny poslaly kurz eura v závěru týdne na nejnižší úroveň za posledních dvacet let (0,977 USD/EUR).

Centrální banky by měly opustit strategii přehřátí ekonomiky. Měly by se vrátit zpět ke kořenům a reagovat na rizika odukotvení inflačních očekávání. Takové je poselství Tomáše Holuba z ČNB. Ten dlouhodobě volá po dalším zvýšení úroků, většina bankovní rady jej ale ani na zářijovém zasedání nevyslyší.

Finanční trhy ve středu ráno ovlivnila zpráva o částečné mobilizaci v Rusku, kterou vyhlásil tamní prezident Vladimir Putin. Tato eskalace geopolitického rizika pomohla americkému dolaru proti euru na nejsilnější hodnotu za posledních dvacet let, když se kurz dostal až k 0,9885 USD/EUR.

Bankovní rada České národní banky se na srpnovém zasedání soustředila více na politickou než měnovou část.

Čeká nás další extrémní zdražování a podle odborů také hrozí propouštění. Odbory a zaměstnavatelé proto po vládě chtějí svolání mimořádné jednání tripartity i proto, že meziroční inflace v červnu vystoupala na 17,2 procenta. Hodnota peněz stále klesá. „Prodraží se nákup dárků i potravin,“ potvrzuje pro Čtidoma.cz Štěpán Křeček, ekonomický poradce premiéra Petra Fialy.

Kdo může za vysokou inflaci? Mezi obvyklé viníky, aspoň podle vyjádření politiků, ekonomů či komentátorů, patří Rusko a jeho agresivní tažení proti Ukrajině a také mzdová inflace. Podle hlavního ekonoma České spořitelny Davida Navrátila je ve hře ještě jeden přehlížený viník – nenasytnost firem při navyšování marží a zisků.

Jedna z největší událostí na Domažlicku je za námi. Chodské slavnosti a Vavřinecká pouť se konala uplynulý víkend od 12. do 14. sprna. Desítky lidí se opět oblékly do krásných pestrobarevných krojů a vyrazili na mši svatou, kterou kázal Tomáš Holub a Pavel Petrašovský. Součástí programu bylo také mnoho koncertů dechovek, ale vystoupil například i Petr Bende nebo Dalibor Bárta.

Česká národní banka (ČNB) v pátek zveřejnila zápis z měnově-politického jednání své bankovní rady v minulém týdnu. Podle očekávání z něj plyne, že pro růst základní úrokové sazby, a to z úrovně sedmi na osm procent, zvedli ruku viceguvernér Marek Mora a radní Tomáš Holub.

Česká národní banka v pátek zveřejnila zápis z měnověpolitického jednání bankovní rady minulý týden. Podle očekávání z něj plyne, že pro růst základní úrokové sazby, a to z úrovně sedmi na osm procent, zvedli ruku viceguvernér Marek Mora a radní Tomáš Holub. Oba ale nabízeli kompromis. Byli ochotni přistoupit na zvýšení v menším rozsahu než o jeden procentní bod. I tento kompromis ale zbylá pětice radních, včetně guvernéra Aleše Michla, odmítla.

Pravidelně si nachází cestu na slavnosti do Domažlic desetitisíce lidí z celé republiky. Poslední dva roky, ale významně ovlivnila pandemie koronaviru, která jeden ročník dokonce úplně odsunula do virtuálního prostředí. Už tento pátek ale vypuknou Chodské slavnosti v podobě, jak je známe. Chybět nebude bohatý kulturní program, trhy s legendárními koláči ani tradiční Vavřinecká pouť.

Bankovní rada České národní banky na svém srpnovém zasedání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Jednala poprvé v čele s novým guvernérem Alešem Michlem, který je odpůrcem předchozího zvyšování sazeb. Nicméně lze očekávat, že další růst sazeb přijde na podzim.

Čím méně si budou členové bankovní rady svazovat křídla neuváženými sliby, tím se jim bude v těžkých podmínkách lépe kormidlovat.

Základní úroková sazba centrální banky se nezvýší a zůstane stále na 7% úrovni. Co to znamená pro spotřebitele a jaký bude další vývoj? Kdy se a zda vůbec se zastaví inflace? Česká národní banka (ČNB) ponechala na svém zasedání 4. srpna 2022 v novém složení bankovní rady dvoutýdenní repo sazbu na úrovni 7 %, diskontní sazbu na 6 % a lombardní sazbu na 8 %. Rada se také rozhodla, že i v budoucnu bude bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

Jestřábi Marek Mora a Tomáš Holub zůstali v menšině. Noví členové bankovní rady se přiklonili k holubičí rétorice svého guvernéra.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek rozhodla ponechat základní úrokovou sazbu na stávající úrovni sedmi procent. Jde o výsledek, který čekala zhruba polovina expertů oslovených agenturou Bloomberg.

Bankovní rada České národní banky dnes ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Jednala poprvé v čele s novým guvernérem Alešem Michlem, který je odpůrcem předchozího zvyšování sazeb. Analytiky rozhodnutí nepřekvapilo, další mírný růst sazeb by podle nich mohl přijít na podzim. ČNB také zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok, pro příští rok ho naopak zhoršila. Meziroční růst spotřebitelských cen očekává ČNB na podzim kolem 20 procent, průměrnou inflaci za letošní rok 16,5 procenta.

Rada České národní banky se ve čtvrtek poprvé sejde v novém složení k jednání o měnové politice a po roce možná změní dosavadní kurz. Po roce zvyšování sazeb, které nabralo v posledních měsících rapidní tempo, vstupují do hry noví členové i nový guvernér Aleš Michl, který patřil dlouhodobě k menšině odmítající zvedání úrokových sazeb. A ve hře jsou i miliardy z devizových rezerv.

Blíží se první měnověpolitické zasedání bankovní rady České národní banky (ČNB) poté, co se změnilo obsazení tří ze sedmi jejích členů. Finanční trhy se nacházejí v mírné nejistotě a jen odhadují, zda se změní kurs měnové politiky, nebo bude pokračovat zvyšování sazeb. Experti se ale spíše kloní k názoru, že růst úroků bude zastaven. Alespoň na nějakou dobu.

Bankovní rada České národní banka zřejmě ve čtvrtek nechá základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, tedy nejvýše od roku 1999. Vyplývá to z vyjádření ekonomů, které oslovila ČTK. Rozhodnutí je ale podle nich velkou neznámou. Zásadní bude komunikace rady. Někteří analytici mírné zvýšení sazeb nevylučují.

Kurz koruny měl během tohoto týdne tendenci spíše posilovat. Krátce se dostal i pod hladinu 24,30 CZK/EUR. Zisky nicméně neudržel a v závěru týdne se pohyboval nad úrovní 24,50 CZK/EUR. Na trhu je stále patrná přítomnost centrální banky, která navzdory hrozbě plynové krize i oslabování eura a ostatních regionálních měn pomáhá koruně držet se na silnějších úrovních.

S Tomášem Holubem z ČNB o neshodách s guvernérem, obraně koruny a netrpělivých dětech v autě

Zvyšování základních úrokových sazeb a všeobecné zdražování má tvrdý dopad na domácnosti, které mají hypotéky. Právě u půjček na bydlení došlo ke zhoršení podmínek, kdy skončila doba levných úvěrů. Současná průměrná výše úrokových sazeb u hypoték se vyšplhala až na 6 procent. Pro jedince, kterým končí několikaletá fixace to může znamenat i velké problémy s ufinancováním. Měsíční splátky se totiž mohou vyšplhat i o několik tisíc korun oproti minulosti. Navyšování sazeb má také dopad…

V minulém týdnu se nůžky mezi klíčovým úrokem na koruně a na euru rozevřely do největší šíře v celé historii eurozóny, psané od roku 1999. Po zvýšení základní sazby České národní banky (čtrnáctidenní repo sazby, pozn. aut.) na rovných sedm procent se totiž rozdíl mezi touto sazbou a depozitní sazbou Evropské centrální banky (ECB) zvýšil na 7,5 procentního bodu.

V minulém týdnu se nůžky mezi klíčovým úrokem na koruně a na euru rozevřely do největší šíře v celé historii eurozóny, psané od roku 1999. Po zvýšení základní sazby České národní banky (tedy čtrnáctidenní repo sazby) na rovných sedm procent se totiž rozdíl mezi touto sazbou a depozitní sazbou Evropské centrální banky zvýšil na 7,5 procentního bodu. Překonal tak dosavadní rekord, 6,75 procentního bodu, ze začátku roku 1999.

Zdražování potravin je hlavním tahounem inflace. Zemědělci, výrobci potravin i jejich prodejci se přou, kdo za to může a kdo si přilepšil víc, než je zdrávo.

V nedávných rozhovorech Tomáše Holuba i Jiřího Rusnoka, o českých komentátorech na Twitteru nebo mimo něj nemluvě, je cítit (někdy mezi řádky, jindy otevřeně), že z nového guvernéra ČNB – eufemisticky řečeno – nikdo nadšením neskáče.

Rozvrat centrální banky se nekoná. Obměna na vedoucích pozicích sice není dle představ odcházejícího guvernéra, ale rozhodně ani dle nastupujícího.

Evropská centrální banka (ECB) bude muset už ve druhé polovině letošního roku razantně zvedat úrokové sazby. Ve své nové analýze tak praví experti Bank of America, druhé největší banky ve Spojených státech.

Ani po jmenování Aleše Michla do čela ČNB nervozita na trzích a v byznysovém zákulisí neutichá. Čeká se totiž na tři nová jména členů bankovní rady.

Inflace v České republice by podle ekonomů mohla klesnout v červenci. Za květen a červen by se mohla dostat nad 15 procent. Nebýt války na Ukrajině, spotřebitelské ceny by už byly nižší. Na jednociferná čísla se inflace zřejmě dostane až příští rok. Situace by nemusela být výrazně lepší, ani kdyby se v ČR platilo eurem. V boji proti růstu inflace pomůže zvyšování úrokových sazeb, ale vláda by také měla zpomalovat růst mezd. Ekonomičtí experti to řekli v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce.

Inflace v Česku vystoupá v květnu a červnu ještě výš než dosud a v červenci možná poprvé přestane růst. Zlom a návrat k jednociferným hodnotám podle nich přijde až příští rok, pokud se nezačnou rychle zvedat mzdy.

Jestřábí komentáře centrálních bankéřů tlačily tržní úrokové sazby směrem vzhůru, obavy ohledně možné recese ekonomik naopak srážely ceny akcií. Už i na vývoji finančních instrumentů je tak patrná dichotomie spojená se stagflačním vývojem.

Aleš Michl chybuje. Popsali jsme to již v pondělním reportu. Naše slova později potvrdil člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub. Ukázalo se, že Holub zůstává pevným zastáncem „ortodoxní“ měnové politiky, která je v současném vysoce proinflačním prostředí potřeba. A rétorika přiostřuje i v ECB.

Člen bankovní rady České národní banky (ČNB) Tomáš Holub v rozhovoru pro Hospodářské noviny (HN) uvedl, že podle jeho názoru půjdou v červnu úrokové sazby opět vzhůru. Zároveň však dodal, že současná bankovní rada nemůže „brát zodpovědnost za to, jak bude – nebo by měla – rozhodovat bankovní rada v novém složení“.

Novým generálním vikářem Diecéze plzeňské se stane od 1. června Petr Hruška, který až doposud působil jako farář v Chebu. Jde o syna bývalého politického vězně Luboše Hrušky, zakladatele proslulé plzeňské Meditační zahrady. Začátkem května požádal o uvolnění z postu generálního vikáře kněz Jakub Holík. Důvodem k tomu kroku je navázání partnerského vztahu.

Novým generálním vikářem plzeňské diecéze se od 1. června stane chebský farář a okrskový chebský vikář Petr Hruška. Na svých stránkách o tom dnes informovalo plzeňské…

Plzeňské biskupství má náhradu za Jakuba Holíka, který nečekaně odešel z funkce generálního vikáře. Padesátiletý Holík opustil post koncem dubna a vzdal se kněžské služby kvůli partnerskému vztahu se ženou. Vystřídá ho dosavadní chebský farář Petr Hruška.

Koruna během necelého týdne oslabila o téměř čtyři procenta. Stalo se tak vinou spekulace o příštím guvernérovi ČNB, a nakonec i jeho jmenováním.

Arcibiskupovi Graubnerovi bude za rok 75 let, což znamená, že by Vatikán měl hlavu české církev hledat brzy znovu.

Kardinála Dominika Duku v čele pražského arcibiskupství vystřídá z rozhodnutí papeže Františka olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Do úřadu bude uveden 2. července. Duka, který arcidiecézi vedl od roku 2010, před čtyřmi lety dosáhl věku 75 let, kdy církevní hodnostáři obvykle své funkce opouštějí. Graubnerovi, považovanému v církvi za konzervativce, bude 75 let příští rok. Stejně jako Duka začal do nejvyšších církevních kruhů stoupat po listopadu 1989. Podle prezidenta Miloše Zemana papež svým výběrem potvrzuje důležitost kontinuity v české církvi. Římskokatolická církev je nejpočetnější v ČR, při loňském sčítání se k ní přihlásilo přes 741.000 lidí.