Uprchlík

Policie obvinila dva muže a dvě ženy, kteří podle ní neoprávněně čerpali podporu určenou pro rodiny poskytující ubytování ukrajinským uprchlíkům. Získali tak zhruba 2,8 milionu korun. Pokud by jim byly proplacené další podané žádosti, které ale úřad práce zamítl, navýšila by se podle vyšetřovatelů škoda o více než tři miliony korun. Peníze utráceli za nákupy a drahé dovolené, informovala dnes mluvčí moravskoslezské policie Soňa Štětínská.

Kriminalisté specializující se na závažnou hospodářskou trestnou činnost obvinili dva muže a dvě ženy, kteří měli podvodně získat miliony korun určené pro solidární domácnosti, peníze legalizovat ...

Za dávky získali 2,8 milionu korun. Přitom na ně neměli nárok. Dva cizinci využili údaje několika ukrajinských žen a pobírali na ně příspěvek na bydlení. Společně se svými partnerkami peníze utráceli za dovolené a nákupy. Kriminalisté obvinili muže i jejich přítelkyně z trestného činu.

Rychlejší vyřizování žádostí o azyl, jasnější pravidla pro navracení uprchlíků a nový digitální systém pro hraniční kontroly. Reformu migrační politiky evropského bloku podpořili poslanci Výboru Evropského parlamentu pro občanské svobody. Mezi bezpečné země mají patřit Bangladéš, Kolumbie, Egypt, Indie, Kosovo, Maroko a Tunisko.

Kandidát na ministra vnitra se po schůzce s prezidentem Petrem Pavlem vyjadřoval poměrně jasně a srozumitelně. Hovořil o tom, že legální migraci Česká republika potřebuje, jelikož dokáže nasytit trh práce. Jde o zcela logickou záležitost. Věta se týká především Ukrajinců, kteří mají evropskou ochranu až do roku 2027. To je ještě vcelku dlouho doba. Voliči SPD budou ale nejspíše z tohoto výroku poněkud zmatení. Vždyť tato strana chtěla s migranty zatočit co nejdříve.

Libanon čelí obnovené hrozbě války s Izraelem i hlubokým vnitřním problémům. Jedním z nich jsou zhoršující se podmínky uprchlíků, kteří tvoří až čtvrtinu obyvatel země. Po sérii několika krizí libanonský stát de facto zbankrotoval a přestal poskytovat většinu veřejných služeb. To se negativně projevilo zejména v nejchudších oblastech. Podle expertů hrozí spuštění další migrační vlny. Předcházet jí pomáhá zahraniční pomoc, a to včetně té z tuzemska. Česko pomohlo darem v hodnotě zhruba pěti milionů korun nemocnici ve vesnici Mašgara. Stát si od toho slibuje posílení stability oblasti obývané zčásti i uprchlíky ze sousední Sýrie. Nemocnice, která je spádovou pro šedesát tisíc lidí, je téměř plně závislá na zahraničních dárcích.

Rok 1940. Nacisté jsou dosud neporazitelní, západní Evropa je na kolenou. V tu dobu se na konzulátu malé neutrální země odehrává jeden z nejodvážnějších činů druhé světové války. Hrdina, který zachránil desetitisíce, nakonec přišel takřka o vše.

Měl to být svátek klidu, krocana a rodinné pohody. Místo toho Donald Trump naservíroval Americe další chod své nenávistné rétoriky. V sérii nočních příspěvků použil urážlivý výraz pro mentálně postižené na adresu guvernéra Tima Walze, obvinil somálské uprchlíky z převzetí Minnesoty a trvale zastavil migranty z „třetího světa“.

Nejen sir Nicholas Winton. Také další lidé výrazně pomáhali pronásledovaným československým dětem i dospělým. Jedním z nich byl norský architekt Odd Nansen, který z okupované střední Evropy vyvezl do Norska nejméně 260 Čechoslováků.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že zastaví přijímaní migrantů ze všech zemí třetího světa do Spojených států. Chce také přestat vyplácet jakoukoli federální podporu lidem, kteří nejsou občany USA. Uvedl to na své síti Truth Social krátce poté, co zemřela členka Národní gardy, kterou podle úřadů nedaleko Bílého domu ve středu postřelil muž původem z Afghánistánu.

Trump je na koni. Hned připomněl, že po pádu Kábulu zdůrazňoval rizika spojená s "neuvěřitelným počtem neprověřených migrantů".

Dosavadní výdaje českého státu na pomoc Ukrajině od začátku ruské vojenské invaze za všechna ministerstva i orgány státní správy činí celkově 91,3 miliardy korun, řekl po dnešním zasedání vlády novinářům premiér v demisi Petr Fiala (ODS).

Od začátku ruské vojenské invaze na Ukrajinu vydal český stát na pomoc napříč všemi resorty a orgány státní správy celkem 91,3 miliardy korun. Uvedl to po jednání vlády premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Příjmy státu podle něj tyto výdaje překročily o 12,7 miliardy korun.

Tisíce uprchlíků z Ukrajiny už mají jistotu, že v Česku budou moci zůstat dalších pět let a budou mít možnost získat trvalý pobyt. Z patnácti a půl tisíce lidí, kteří projevili zájem o zvláštní dlouhodobý pobyt a splnili náročné podmínky, už jich má přes pět tisíc celý proces dokončeno. Zbytek to stihne do konce roku, ten další by se pak mohlo vypsat další kolo udělování pobytů. To však nejspíše bude už na příští vládě ANO, SPD a Motoristů. Byť firmy Ukrajince potřebují, od zástupců nastupující koalice se ozývají hlasy, že by program nemusel pokračovat.

Uprostřed mokřadů na hranici Virginie a Severní Karolíny existoval svět, o kterém se dlouho nevědělo vůbec nic. Stovky uprchlých lidí z otroctví tam žily desítky let – mimo dohled, mimo zákony, mimo dějiny. Great Dismal Swamp.

Zadrženým podezřelým ze středeční střelby na dva příslušníky americké Národní gardy je Afghánec, který v zemi pobýval čtyři roky. Podle agentury AP to v noci na dnešek řekl americký prezident Donald Trump, který tím potvrdil původní informace médií. Poté, co vyzval k prověření všech afghánských uprchlíků, kteří do země přišli za předchozí administrativy, přestala americká imigrační služba vyřizovat žádosti afghánských občanů. Úřady střelbu vyšetřují jako teroristický čin, napsala agentura…

Evropa razantně posiluje boj proti organizovaným sítím pašeráků lidí. Agentura Europol získá silnější nástroje a bude mít více peněz i lidí na rozbití gangů převaděčů. Se změnami v drtivé většině souhlasili evropští poslanci. Nové možnosti boje s pašeráky lidí dostává evropská agentura Europol, která se zaměřuje na boj s organizovaným zločinem.

Jen dva zápasníci sumo se mohou aktuálně chlubit hodnosti jokuzuny. Už brzy se k nim ale může přidat jedenadvacetiletý vítěz Císařského poháru Danylo Yavhushyshyn. Japonská asociace sumo ho právě povýšila do hodnosti ozeki.

Vykořisťování v Česku nejvíce bují v oblastech, kam se uchýlilo množství válečných uprchlíků, kteří na trhu práce představují zranitelnou skupinu. Stát už začal formulovat nutné kroky v boji proti nelegální práci.

Ani v době, kdy byla železná opona pevně utažena a hranice ve střední Evropě patřily k těm nejstřeženějším místům na světě, neztráceli lidé naději, že ji překonají a dočkají se vytoužené svobody.

Po skončení druhé světové války se na Západě odehrála jedna z nejtemnějších kapitol. Spojenci vydali miliony uprchlíků a válečných zajatců zpět do Sovětského svazu a dalších komunistických zemí, kde je čekalo pronásledování nebo rovnou smrt.

Dočasnou ochranu lidem prchajícím před ruskou agresí na Ukrajině poskytuje Evropská unie už čtvrtým rokem. V Česku i přesto někteří politici z možné budoucí vládní koalice volají po kontrole Ukrajinců, kteří tuto ochranu využívají. V celé Evropské unii taky sílí debata o návratech afghánských nebo syrských uprchlíků. Čekají Evropu deportační lety po vzoru Spojených států, nebo si kontinent založený na solidaritě a lidských právech dokáže poradit jinak?

Teplickému Centru humanitární pomoci (CeHuPo), které již téměř čtyři roky zajišťuje služby válečným uprchlíkům z Ukrajiny, hrozí, že na začátku příštího roku nebude mít peníze na provoz. Stovky ukrajinských klientů z lázeňského města a okolí by zůstaly bez pomoci například při hledání bydlení nebo zaměstnání. Aby přežilo, žádá centrum o finanční pomoc veřejnost.

Evropská agentura pro potírání organizovaného zločinu má získat nové pravomoci v rámci boje proti nelegálním uprchlíkům. Neziskový sektor se obává, že větší objem zpracovávání osobních údajů zvýší rizika porušování lidských práv zadržených osob. Europoslanec Jeroen Lenaers (EPP/Nizozemsko), který má legislativu na starost, kritiku v rozhovoru pro EU Perspectives kategoricky odmítl.

Před třiceti lety byla dívkou v červeném kabátku ze Schindlerova seznamu. Dnes Oliwia Dabrowska pomáhá uprchlíkům z Ukrajiny a otevřeně mluví o svém traumatu.

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy si připomněla Mezinárodní den romského jazyka. V programu byla přednáška o tom, jak se romština používá jako komunikační jazyk v akademickém projektu. O práci v romskojazyčném výzkumném týmu mluví romistka Markéta Hajská.

Rušení štědrých německých sociálních dávek uprchlíky z Ukrajiny moc neděsí. Stejně chtějí pracovat a pobírání sociálních dávek je podle některých Ukrajinců dokonce nespravedlivé. „Mám ruce a nohy, můž…

Polovinu pětiletého trestu odnětí svobody si ve věznici ve Stráži pod Ralskem odseděl 32letý vězeň, který začátkem týdne zaměstnal kriminalisty. Pro dobré chování byl teprve před týdnem přeřazen do volnějšího režimu, který zahrnoval i práci na volném pracovišti. Volání svobody, která se najednou zdála tak blízko, ale muž nedokázal odolat a v pondělí ráno z tohoto pracoviště utekl. Jenže kriminálka ho lapila po pouhých dvou hodinách už při cestě do firmy, ze které utekl. Těch 120 minut svobody teď vězni přijde draho, kvůli útěku mu hrozí prodloužení výkonu trestu o dalších pět let. A na volnější režim ve věznici může taky zapomenout.

Finanční pomoc ukrajinským uprchlíkům v Německu se brzy sníží. Nově příchozí budou mít nárok pouze na nižší příspěvky podle azylového zákona – stejně jako ostatní žadatelé. Podle ministra vnitra Alexandera Dobrindta (CDU) nový rámec schválí vláda už tento týden.

Představitelé dánské Kodaně chtějí přijímat palestinské uprchlíky z Gazy. Tamní zastupitelé to odsouhlasili minulý týden. Vládní ministři jsou ale proti. Podobně o možnost pomáhat válečným migrantům žádali i zástupci některých německých měst, ani jim ale federální vláda nevyšla vstříc. Některé ostatní evropské země naopak Palestince přijímají, nejvíce jich míří do Belgie.

Britská vláda chystá zpřísnění podmínek pro migranty, kteří v posledních letech přicházejí do země nelegální cestou v rekordních počtech. Labouristická vláda hodlá mimo jiné zrušit automatické přidělování sociálních dávek či výrazně prodloužit dobu nutnou pro získání trvalého pobytu. Tamní média píší o tom, že reforma se má inspirovat Dánskem a kabinetu premiéra Keira Starmera má pomoci zbrzdit vzestup strany Reform UK, která svou protiimigrační rétorikou oslovuje voliče a vede v průzkumech.

Podíl Ukrajinců v ČR, mužů v aktivním věku, vzrostl od roku 2023 z pětiny na třetinu. A dál roste.

Ukrajinští uprchlíci, kteří do Německa přišli po 1. dubnu letošního roku, nebudou mít nárok na zařazení do systému podpory v nezaměstnanosti. Pobírat budou dávky stejně jako jiní uprchlíci na základě azylového zákona. Podle agentury DPA se na tom shodli ministr vnitra Alexander Dobrindt a ministryně práce a sociálních věcí Bärbel Basová.

Rusko zintenzivnilo útoky na záporožské frontě. Podle ukrajinského analytického projektu Deep state je jejich cílem město Huljajpole na severovýchodě Záporožské oblasti.

Ženy a děti z Ukrajiny tvořily v únoru 2023 asi 75% podíl osob s dočasnou ochranou v ČR, nyní je to 64 %. Podíl mladých mužů naopak roste.

Nově příchozí ukrajinští uprchlíci už v Německu dostanou méně peněz. Po téměř čtyřech letech totiž Ukrajinci v zemi přijdou o zvláštní status válečných uprchlíků a bude s nimi nakládáno stejně jako s ostatními žadateli o azyl. O nové dohodě mezi ministrem vnitra Alexanderem Dobrindtem (CSU) a ministryní sociálních věcí Bärbel Basovou (SPD) informoval deník Bild.

Polsko požádalo Evropskou komisi o úplné vyjmutí z mechanismu solidarity v migračním paktu Evropské unie, a to kvůli tlaku na hranicích a přijetí uprchlíků z Ukrajiny, napsala ve středu agentura PAP s odvoláním na mluvčí polského ministerstva vnitra. O osvobození Česka od příspěvku do společného rozpočtu na řešení nelegální migrace požádal ve středu EK také český ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN).

Polsko požádalo Evropskou komisi o úplné vyjmutí z mechanismu solidarity v migračním paktu Evropské unie, a to kvůli tlaku na hranicích a přijetí uprchlíků z Ukrajiny, napsala ve středu agentura PAP s odvoláním na mluvčí polského ministerstva vnitra. O osvobození Česka od příspěvku do společného rozpočtu na řešení nelegální migrace požádal ve středu EK také český ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN).

Ukrajinští uprchlíci přispívají do českého státního rozpočtu mnohem více peněz, než kolik čerpají.

Praha - Počet uprchlíků z Ukrajiny se v Česku ve srovnatelných obdobích meziročně zvedá. Složení lidí s dočasnou ochranou se mění. Klesá podíl dětí, roste podíl mužů v aktivním věku. Vyplývá to ze statistik ministerstva vnitra. K nedělní půlnoci pobývalo v ČR přes 397.400 osob s dočasnou ochranou.

Ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN) ve středu odeslal Evropské komisi žádost o osvobození České republiky od příspěvku do společného rozpočtu na řešení nelegální migrace. Řekl to na tiskové konferenci po jednání vlády. Komise v úterý zveřejnila zprávu, ze které vyplývá, že ČR kvůli velkému počtu uprchlíků z Ukrajiny spadá do kategorie zemí zažívajících významnou migrační situaci. Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) zároveň uvedla, že počet nelegálních přechodů…

Komise v úterý zveřejnila zprávu, ze které vyplývá, že Česko kvůli velkému počtu uprchlíků z Ukrajiny může požádat o vynětí z mechanismu solidarity.

Ukrajinští uprchlíci napjatě sledují vyjednávání o nové vládě. Zatímco rétorika politiků se po volbách částečně zklidnila, nejistota ohledně budoucí podpory Ukrajiny mezi uprchlíky přetrvává.

Ministr vnitra v demisi Vít Rakušan v dopisu do Bruselu požádá o úplné osvobození od příspěvků kvůli migraci.

Váleční uprchlíci za třetí čtvrtletí letošního roku do českého rozpočtu odvedli více než dvojnásobek toho, kolik stát vydal na jejich podporu. Ukazují to čerstvá data ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Nová koalice ale chystá omezení migrace.

Ministerstvo vnitra v dopisu Evropské komisi (EK) požádá o úplné osvobození od solidárních příspěvků kvůli migraci. Úřad o tom dnes informoval na síti X v reakci na první výroční zprávu unijní exekutivy o migraci a azylu.

Výdaje rezortu MPSV na Ukrajince s dočasnou ochranou jsou konstantní. Inkaso daní a pojistného od nich ale roste.

Tunel 57 byl největší únikový podzemní projekt. Provoz ukončila přestřelka, při níž zemřel východoněmecký pohraničník. Propaganda toho hned využila, pravdu odhalilo až sjednocení Německa. Příběh tunelu, astronauta a obětí komunistické dezinformace.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) uvádí, že ve 3. čtvrtletí 2025 činily příjmy spojené s uprchlíky z Ukrajiny 8,2 miliardy Kč a výdaje 3,9 miliardy Kč, takže rozpočet vykázal přebytek 4,3 miliardy Kč. Od roku 2024 příjmy opakovaně převyšují výdaje. Po schodku 2,6 miliardy Kč v roce 2023 následoval v roce 2024 přebytek 9,7 miliardy Kč a za první tři čtvrtletí 2025 je kumulativní přebytek 11,7 miliardy Kč.

Uprchlíci z Ukrajiny přináší do českého rozpočtu více, než kolik stát vynakládá na jejich pomoc. Informace vyplývají z nových dat Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Podle nich výdaje spojené s podporou lidí, kteří k nám z Ukrajiny uprchli kvůli ruské válečné agresi, za třetí letošní kvartál dosáhly 3,9 miliardy Kč. Modelované příjmy do státního rozpočtu z daní a odvodů osob s dočasnou ochranou by ale měly činit rovnou 8,2 miliardy Kč. Jde tedy o 4,3 miliardy korun ve prospěch státního…

Ukrajinští uprchlíci žijící v České republice zaplatili ve třetím čtvrtletí letošního roku na odvodech a daních 8,2 miliardy korun, více než dvojnásobek částky, kterou český stát vynaložil na jejich pomoc. Ministerstvo a práce a sociálních věcí v neděli oznámilo, že výdaje spojené s podporou lidí s dočasnou ochranou činily v tomto období 3,9 miliardy korun, a rozpočet tak byl v plusu 4,3 miliardy korun.

Uprchlíci z Ukrajiny posilují Českou ekonomiku. Na daních a odvodech odvedly ve třetím čtvrtletí letošního roku více než dvojnásobek částky, kterou stát musel vynaložit na jejich podporu. Ukrajinci pomáhají Česku také překonat nedostatek domácí pracovní síly. Proč tedy někteří členové vznikající vlády usilují o jejich „vyhnání“? V České republice žije téměř 600 tisíc ukrajinských občanů.

Ukrajinští uprchlíci žijící v České republice zaplatili ve třetím čtvrtletí letošního roku na odvodech a daních 8,2 miliardy korun, více než dvojnásobek částky, kterou český stát vynaložil na jejich pomoc. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) dnes oznámilo, že výdaje spojené s podporou lidí s dočasnou ochranou činily v tomto období 3,9 miliardy korun, a rozpočet tak byl v plusu 4,3 miliardy korun. Pokračuje tak trend rostoucích příjmů od uprchlíků a klesajících výdajů na jejich dávky…

Ukrajinští uprchlíci žijící v České republice zaplatili ve třetím čtvrtletí letošního roku na odvodech a daních 8,2 miliardy korun, více než dvojnásobek částky, kterou český stát vynaložil na jejich p…

Ukrajinští uprchlíci v Česku zaplatili ve třetím čtvrtletí letošního roku na odvodech a daních 8,2 miliardy korun, více než dvojnásobek částky, kterou český stát vynaložil na jejich pomoc. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v neděli oznámilo, že výdaje spojené s podporou lidí s dočasnou ochranou činily v tomto období 3,9 miliardy korun, a rozpočet tak byl v plusu 4,3 miliardy korun.

Uprchlíci z Ukrajiny Česku na odvodech a daních odvedli více než dvojnásobek toho, co Česko vynaložilo na jejich pomoc. Pokračuje tak trend rostoucích příjmů od uprchlíků a klesajících výdajů na jejich dávky.

Praha - Ukrajinští uprchlíci žijící v České republice zaplatili ve třetím čtvrtletí letošního roku na odvodech a daních 8,2 miliardy korun, více než dvojnásobek částky, kterou český stát vynaložil na jejich pomoc. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) oznámilo, že výdaje spojené s podporou lidí s dočasnou ochranou činily v tomto období 3,9 miliardy korun, a rozpočet tak byl v plusu 4,3 miliardy korun. Pokračuje tak trend rostoucích příjmů od uprchlíků a klesajících výdajů na jejich dávky, konstatovalo ministerstvo.

Před volbami se zejména politici ANO a SPD nebáli silných tvrzení, kdy se strefovali do ukrajinských uprchlíků. V návrhu programového prohlášení vlády však o uprchlících není ani zmínka. V Česku jich je přitom bezmála čtyři sta tisíc, dočasnou ochranu mají nyní do března příštího roku a na evropské úrovni už bylo rozhodnuto, že se jim prodlouží do března 2027. Podle odborníků původně tvrdé postoje skončí u toho, že lídr SPD a nový předseda Sněmovny Tomio Okamura sundá ukrajinskou vlajku ze sněmovní budovy, i kvůli tomu, že česká ekonomika ukrajinské uprchlíky potřebuje.

Na českých sociálních sítích se na konci října 2025 začalo masově šířit video, v němž muž s ukrajinským přízvukem křičí v supermarketu, že má všechny potraviny zdarma, protože je z Ukrajiny. Doprovodné komentáře obviňovaly uprchlíky z zneužívání české pomoci a vyvolávaly vlnu nenávistných reakcí. Ja