Uprchlík

Během sedmi let přesvědčily čínské úřady k návratu více než deset tisíc lidí. Jejich agenti často operují na území cizího státu v civilu.

V době vrcholících severoirských nepokojů v 70. a 80. letech 20. století věznila britská vláda stovky příslušníků Irské republikánské armády (IRA) v nechvalně proslulé věznici Maze. Věznice Maze byla v té době označována za nejbezpečnější věznici v Evropě a byla považována za odolnou proti útěku, tedy až do chvíle, kdy 38 vězňů IRA v září 1983 uskutečnilo největší útěk z vězení v britské historii.

V názoru na to, jak jednat s Ruskem, se Unie neshoduje, myslí si politolog Christian Lequesne z pařížské školy Sciences Po. V rozhovoru pro Seznam Zprávy hodnotí i šance začínajícího francouzského předsednictví.

Kdo by to byl řekl, že i SMS zprávy bude možné dražit, a ještě ke všemu za opravdu pěkné peníze. První SMS na světě, která byla odeslaná 3. prosince 1992, se prodala za 107 tisíc eur (2,7 milionu korun). Britská telekomunikační skupina Vodafone výtěžek z dražby věnuje Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.

Na hranicích Polska s Běloruskem od léta trvá humanitární krize. Polské úřady však razantně odmítají k hladovým a mrznoucím lidem na útěku pustit jakoukoli pomoc.

Novak Djokovič byl převezen do australského imigračního hotelu. Jeho rodina a srbská vláda si hlasitě stěžují na hrozné podmínky, kterým tam tenista musí čelit. Oproti žadatelům o azyl, kteří hotel také obývají, ale jenom dočasně.

Před rokem prchl severokorejský gymnasta do Jižní Koreje. Po roce se ale vrátil zpět, protože čelil chudobě a dalším problémům. Není sám.

Podle právníka neziskové organizace Utopia 56 měly pobřežní stráže Francie a Spojeného království povinnost poskytnout pomoc uprchlíkům z převrženého člunu.

Severokorejského uprchlíka, který o víkendu překročil přísně střeženou hranici z Jižní Koreje zpět do vlasti, mohla k nebezpečnému návratu na autoritářský sever dohnat tíživá finanční situace, uvedl deník The Guardian. Třicátník z KLDR pracoval po svém přeběhnutí do Jižní Koreje v roce 2020 jako uklízeč.

Severokorejského uprchlíka, který o víkendu překročil přísně střeženou hranici z Jižní Koreje zpět do vlasti, mohla k nebezpečnému návratu na autoritářský sever dohnat tíživá finanční situace, uvedl dnes deník The Guardian. Třicátník z KLDR pracoval po svém přeběhnutí do Jižní Koreje v roce 2020 jako uklízeč.

Britské úřady se v uplynulém roce potýkaly s rekordním přílivem migrantů, kteří spíše než kamiony začali využívat lodní dopravu. Na palubě nejrůznějších plavidel se loni přes Lamanšský průliv do Británie dostalo nejméně 28 300 uprchlíků. Tamní vláda chce proto zpřísnit migrační pravidla.

Českým policistům ve spolupráci se svými zahraničními kolegy a diplomaty se na konci loňského roku povedl mimořádný kousek, dopadli hledaného muže, který se u…

Člověk, který o víkendu překročil přísně střeženou hranici z Jižní Koreje do KLDR, byl pravděpodobně Severokorejec, který v roce 2020 uprchl přes stejnou část demilitarizované zóny na jih.

Podle jihokorejské agentury Jonhap je navrátilým uprchlíkem bývalý severokorejský gymnasta.

Člověk, který o víkendu překročil přísně střeženou hranici z Jižní Koreje do KLDR, byl pravděpodobně Severokorejec, jenž v roce 2020 uprchl přes stejnou část demilitarizované zóny na jih. Podle agentury Reuters to dnes uvedlo jihokorejské ministerstvo obrany.

Trojice lidí zachráněných v takzvaných kindertransportech varuje před dalšími tragédiemi v Lamanšském průlivu, pokud Británie uprchlíkům nedovolí přijet bezpečně. Je mezi nimi i Alf Dubs zachráněný Nicholasem Wintonem.

Druhý díl reportáže z bosenského kantonu Una-Sana, kde se uprchlíci pokoušejí dostat do Evropské unie

Neplánovaný návrat z Latinské Ameriky do Čech čekal v závěru roku dva uprchlé muže, na které policie vydala zatykač. Oba se vyhýbali vězení. Jednoho z dvojice policie zadržela v Kolumbii a druhý se skrýval v Panamě. Oba muži putovali z Letiště Václava Havla rovnou do věznice.

Mistrovství světa hokejistů do 20 let se nedohraje. Turnaj byl podle zámořských médií po třech zkontumovaných zápasech kvůli koronaviru zrušen.

Policie do Česka v závěru roku eskortovala dva uprchlíky, kteří se vyhýbali vězení v Latinské Americe. Na webu policie o tom ve středu informoval mluvčí policejního prezidia David Schön. Jeden byl podle něj zadržen v Kolumbii a druhý v Panamě. Po přistání v Praze je policisté převezli do věznice.

Taťána Nikolajevna patřila k poslední generaci carského rodu Mikuláše II. Už odmalička se velmi zajímala o politiku. Během první světové války vypracovala systematický plán, jak pomoci uprchlíkům. Společně se svou rodinou byla ale i ona nakonec zavražděna komunistickými revolucionáři.

Článek, který vzal za srdce čtenáře a čtenářky tištěného magazínu Heroine, pro vás odemykáme na webu jako speciální vánoční dárek. A také proto, že právě o Vánocích si často přejeme klid, zdraví a čas s lidmi, které máme rádi. Jen pár set metrů od našich hranic jsou ale lidé, pro které jsou klid, mír a rodina jen vzdáleným snem. Když se Michelle Losekoot rozhodla, že do svého života přijme Mohameda, sedmnáctiletého kluka původem z Maroka, myslela si, že to dělá proto, aby pomohla. „Postupem času ale začínám chápat, že si pomáháme vzájemně,“ píše exkluzivně pro Heroine.

Jestli dobře chápu Ježíška v krmelci, tak znamení doby jsou tu od toho, abych posuzoval především sebe. Dělám něco? Dělám dost? Myslím na druhé?

Aukční síň Aguttes ve Francii uspořádala ve spolupráci s Vodafonem v úterý dražbu vůbec první odeslané SMS zprávy na světě. Ta vynesla 107 000 eur, tedy v přepočtu 2,7 milionu korun. Celý výtěžek z aukce totiž operátor věnuje Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Konkrétně na podporu lidí, kteří byli nuceni kvůli válečným konfliktům opustit své domovy nebo čelí pronásledování.

Ředitel rozhlasu René Zavoral poprvé před zaměstnanci vysvětloval, proč povolal manažerku z televize Prima.

Filozof a sociolog Václav Bělohradský vydává po několika letech svou novou knihu. Jmenuje se Čas pléthokracie a nejen o ní si s ním v novém Kolapsu povídají Jan Bělíček a Pavel Šplíchal.

Usvědčená manipulátorka zpravodajství televize Prima Jitka Obzinová nebude řídit zpravodajství veřejnoprávního Českého rozhlasu. Na sociálních sítích to v pátek oznámil mluvčí rozhlasu Jiří Hošna. Stalo se tak poté, co se kvůli profesním selháním bývalé novinářky proti jejímu jmenování postavilo přes šest stovek zaměstnanců ČRo. Bývalá ředitelka zpravodajství a publicistiky televize Prima se měla od ledna vrátit

Bývalá ředitelka zpravodajství a publicistiky televize Prima se od ledna vrací na mediální scénu.

Obzinová před šesti lety v televizi Prima ovlivňovala vyznění reportáží o uprchlících tak, aby vzbuzovaly protiimigrační vášně.

Bývalá ředitelka zpravodajství a publicistiky televize Prima se od ledna vrací na mediální scénu. Opět v roli ředitelky zpravodajství, tentokrát v Českém rozhlase. Vystřídá na tomto postu Jana Pokorného, který má ale v rozhlase nadále zůstat. Informace o příchodu Obzinové dává vzpomenout právě na její působení v TV Prima a na metody vedení redaktorů, na něž již před pěti

Čeští vojáci jim nebudou pomáhat s opravou plotu.

Není nám lhostejný osud migrantů na polsko-běloruské hranici, vzkazují do světa brněnští a pražští aktivisté. Nelegální uprchlíky z krizových oblastí, kteří se snaží proniknout do zemí Evropské unie, hodlají dobrovolníci zásobit českými SIMkami, aby si zavolali na pomoc polskou neziskovku nebo si promluvili s rodinami.

Polsko, Maďarsko nebo Řecko investují stovky milionů eur do technologií, jež mají zastavit ilegální uprchlíky. Kromě dronů používají hlukové kanony nebo detektory lži.

Litva se stala cílem migrantů především kvůli Bělorusku, odkud jenom letos přišly tisíce běženců. Vilnius je dále motivuje, aby se vrátili do domovských zemí. Částku, kterou jim za to poskytne, oproti současnosti až třikrát zvýší.

Jedno z mála míst, kam se mohli před nacistickým terorem za druhé světové války uchýlit uprchlí zajatci či Židé z Itálie a dalších koutů Evropy, byl městský stát Vatikán. Odvážný irský kněz vytvořil v Římě rozsáhlou síť spolupracovníků, kteří s vědomím papeže zachránili tisíce lidí a ještě to dělal přímo gestapu před nosem.

Desítky uprchlíků patřící do etnické skupiny Rohingů žalují z Velké Británie a Spojených států amerických společnost Facebook. Obviňují totiž sociální síť z toho, že umožnila šíření nenávistných příspěvků namířených proti nim. Požadují proto odškodnění ve výši 150 miliard dolarů.

Tragické příběhy uprchlíků na polsko-běloruských hranicích, kterých jsme v těchto dnech skrze média svědky, mají většinou jen poražené. Náročné cesty napříč kontinenty navíc překonávají i mladí a nezletilí migranti. Jaké jsou jejich osudy? Kromě přímých svědectví o tom vypráví i nový působivý animovaný film Přes hranici.

Papež František promluvil na rozděleném ostrově o jednotě. Z jihu ostrova, který se potýká s nárůstem počtu uprchlíků, chce převézt skupinu do Itálie a pomoci jí v začátcích.

Francouzští politici tvrdí, že britské firmy využívají uprchlíky k práci načerno. I proto se řada migrantů snaží dostat přes kanál na nafukovacích člunech, i když jim hrozí utopení.

Polské bezpečnostní služby už několik měsíců s tichým souhlasem Evropské unie brání na východní hranici vstupu migrantů z muslimského světa. Ve hře nervů mezi Polskem a Běloruskem už zemřelo nejméně 11 lidí, většinou na podchlazení.

REPORTÁŽ. Tisíce běženců se i s přicházející zimou dál snaží dostat přes hranici Evropské unie v Polsku a Litvě. Podle unijních států je tam posílá a aktivně do Běloruska láká režim diktátora Alexandra Lukašenka. Polsko i Litva vrací zadržené migranty zpět. „Nejsou to uprchlíci. Přijeli do Běloruska s vízy, legálně, měli turistická pozvání. A ta jim udělila běloruská

Migrační krizi na hranicích s Polskem chce běloruský lídr Alexander Lukašenko vyřešit do konce letošního roku. Prozradil to v rozhovoru pro ruskou tiskovou agenturu Ria Novosti. Krize začala v létě, kdy se na hranicích Běloruska s několika unijními státy začaly srocovat tisíce uprchlíků z Blízkého a Středního východu.

Na polsko-běloruské hranici od léta eskaluje humanitární krize. Jaké povinnosti mají státy Evropské unie a jaké cíle sleduje běloruský prezident? Na to jsme se ptali ředitelky Sdružení pro integraci a migraci Magdy Faltové.

Jen od pondělí do čtvrtka se jihomoravským cizineckým policistům podařilo zachytit sedmnáct osob, které, ať už na návěsu kamionu, nebo ve vlacích, cestovaly nelegálně. Včera k číslu přibylo dalších šestadvacet zajištěných migrantů na Břeclavsku. Muži cestovali ve dvou osobních vozech, z nichž jeden kvůli chybě řidiče málem způsobil dopravní nehodu.

Francie s Británií se pustily do křížku kvůli bobtnající migrační krizi u břehů Dunkerku. Ve středu se při snaze překonat Lamanšský průliv utopilo 27 migrantů. Britský premiér Boris Johnson zveřejnil dopis francouzskému prezidentovi Emmanuelovi Macronovi, ve kterém ho žádá, aby zamezil přílivu uprchlíků do Francie. Jenže to Paříž pobouřilo a z migrační krize se stala i krize mezistátní.

Do Británie míří z Francie stále více migrantů a uprchlíků. A neodradily je ani středeční události. „Jdou za svými příbuznými,“ vysvětluje odborník na migraci, podle něhož nesou za tragédii větší vinu Britové než Francouzi.

Turecko patří do EU, odpadly by problémy s uprchlíky, uvedl pro Seznam Zprávy bývalý ministr zahraničí Španělska Miguel Ángel Moratinos. Dříve či později podle něj lidé budou muset pochopit, že všichni musíme žít společně.

Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko není žádný prezident. Je to mocnář, který se ve funkci drží násilím a volebními podvody.

Polští vojáci denně hlásí desítky pokusů o překročení hranice. Běloruský diktátor Alexander Lukašenko si z Blízkého východu "nechal dovézt" velké množství lidí, ale teď neví, co s nimi dělat. Migranti touží po zemi zaslíbené - Německu. To ale dalo jasně najevo, že je nechce. Podle europoslance Tomáše Zdechovského se tak musí zachovat Evropská unie jako celek.

Zatímco na Titaniku zahynulo v dubnu 1912 přes 1 500 cestujících a členů posádky, na chloubě německého námořnictva, lodi Wilhelm Gustloff, našlo smrt v roce 1945 kolem 10 000 lidí. Co stálo za ohromnou tragédií, o níž se příliš nemluví?

Běloruský autoritářský lídr Alexander Lukašenko v rozhovoru pro BBC pronesl, že je „absolutně možné“, že jeho vojáci pomohli uprchlíkům dostat se k hranicím s Evropskou unií. Odmítl však, že by je do své země zval. Dodal, že migrantům v cestě nebránil, protože věděl, že putují do Německa.

Víc než pět let trvalo, než Česko poskytlo mezinárodní ochranu skupině zhruba osmi desítek pronásledovaných čínských křesťanů. Ti dorazili do republiky už na přelomu let 2015 a 2016, teprve letos v létě se ale jejich kauza, alespoň dočasně, uzavřela. Od svého příchodu do Česka žili de facto v právním vakuu s permanentní hrozbou vydání zpět do Číny. „Všichni

O aktuální situaci na polsko-běloruské hranici, přes kterou se snaží několik tisíc uprchlíků vstoupit do Evropské unie, jsme hovořili s polským novinářem Jakubem Medkem.

V Bělorusku je podle prezidentské mluvčí asi sedm tisíc uprchlíků. Předchozí odhady přitom hovořily o zhruba čtyřech tisících. Minsk navrhuje, aby jich Evropská unie přijala dva tisíce, zbývají chce Bělorusko poslat zpět do zemí původu. Z hlavního města mezitím odletělo do Bagdádu první repatriační letadlo s iráckými běženci.

Reakce generála Andora Šándora na vývoj bezpečnostní situace na polských hranicích, konfliktu s Běloruskem a osudu migrantů, kteří jsou tlačeni běloruskými bezpečnostními silami skrze hranice do Polska, respektive na území Evropské unie. Dopad této krize na energetický trh a politiku zejména v Evropě na pozadí Nord Stream II.

Zatímco někteří uprchlíky, kteří na hranici mrznou a hladoví, litují, Hynek Blaško k nim zaujímá zcela jiný postoj.

Pomoc uprchlíkům už není zdaleka tak žhavá, jak tomu bylo v minulosti. Některé evropské státy dávají najevo, že další migranty nepřijmou. Například utečenci oblíbené Německo říká jasné "ne". Podle bezpečnostního experta z toho těží jak Alexandr Lukašenko, tak Vladimir Putin. Podíl Minsku a Moskvy na situaci zejména na polsko-běloruské hranici je zřejmý, říká bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý.

Výročí 17. listopadu spadá do období, které prožívám osobně. Kolem toho data mám totiž narozeniny, jsem jen o pár let starší než Sametovka. Narodila jsem se v roce 1986, do totality, a navíc do disidentské rodiny. Z dnešního úhlu pohledu by se dalo říct, že jsem to vyhrála. Chuť slavit mi ale letos chybí – osobně i celospolečensky. A jedinou smysluplnou oslavu vidím v osobní introspekci. I to je privilegium, které si uvědomuji.

Kurdsky mluvící muž na videu pořízeném v hlavním městě Běloruska přesvědčuje běžence, že se cesty k bělorusko-polským hranicím nemusejí obávat.

Krize na polsko-běloruské hranici se dál vyhrocuje. V úterý se polští pohraničníci nejdřív ocitli pod „palbou“ kamenů, které na ně vrhali z běloruské strany shromáždění uprchlíci.