Úrokové sazby

Většina tuzemských bank zvýšila úroky u hypoték již v reakci na červnový růst základní úrokové sazby stanovované Českou národní bankou (ČNB). Průměrná nabídková sazba hypoték podle Fincentrum Hypoindexu tak za poslední měsíc vzrostla pouze o 0,04 procentního bodu a k 5. srpnu činila 6,28 procenta ročně.

Banky teď nabízejí hypotéky s průměrným úrokem 6,28 %. Ukazuje to statistika Fincentrum Hypoindex, která vychází z nabídkových cen (dřív – do letošního března – sledovala hodnoty až ve skutečně sjednaných smlouvách).

Úroky u hypoték začínají podle Fincentrum Hypoindexu stagnovat. Průměrná nabídková sazba v srpnu vzrostla pouze o 0,04 procentního bodu na 6,28 procenta. Některé hypoteční úvěry dokonce zlevnily. Už v září ale může být vše jinak. Záleží, zda bankovní rada České národní banky (ČNB) zvedne sazby. Vyloučené to není. Tuto možnost již připouští i Aleš Michl, nový guvernér ČNB a vrchní odpůrce zvyšování sazeb.

Proběhlo první zasedání rady České národní banky. My se dnes zaměříme na to, jak bude nejspíše vypadat monetární politika obměněného tělesa v následujících měsících a letech. Co bude s úrokovými sazbami?

Základní úroková sazba centrální banky se nezvýší a zůstane stále na 7% úrovni. Co to znamená pro spotřebitele a jaký bude další vývoj? Kdy se a zda vůbec se zastaví inflace? Česká národní banka (ČNB) ponechala na svém zasedání 4. srpna 2022 v novém složení bankovní rady dvoutýdenní repo sazbu na úrovni 7 %, diskontní sazbu na 6 % a lombardní sazbu na 8 %. Rada se také rozhodla, že i v budoucnu bude bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

Fakt, že ČNB nezvýšila sazby, je podle Pavla Sobíška, hlavního ekonoma Unicredit Bank, v pořádku. Sazby jsou již tak dost vysoké, je dobré si nechat čas a zhodnotit, jak se výše sazeb promítne do ekonomiky, míní Sobíšek. Není podle něj vyloučené, že k nějakému zvýšení sazeb na podzim ještě dojde. Česká ekonomika se podle něj recesi přesto asi nevyhne. Je prý otázkou, jak bude hluboká, a jak dlouhá.

Bankovní rada České národní banky na svém zasedání ve čtvrtek rozhodla ponechat základní úrokovou sazbu na stávající úrovni sedmi procent. Jde o výsledek, jež čekala zhruba polovina expertů oslovených agenturou Bloomberg.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek rozhodla ponechat základní úrokovou sazbu na stávající úrovni sedmi procent. Jde o výsledek, který čekala zhruba polovina expertů oslovených agenturou Bloomberg.

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní sazba na 8 %.

Česká národní banka na svém prvním zasedání v novém složení ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba zůstává sedm procent, tedy nejvýše od roku 1999. Dál budou pokračovat i intervence proti slabší koruně.

Dnes zasedá bankovní rada České národní banky k měnově-politickému jednání vůbec poprvé ve svém novém složení. Předpokládáme, že se v jejím rámci nakonec nenajde dostatečná podpora pro zvýšení základní sazby ani o 0,25 procentního bodu. Nově jmenovaní bankovní radní totiž zastávají spíše zdrženlivý postoj k dalšímu zpřísnění měnové politiky, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Raiffeisenbank v ČR v prvním pololetí letošního roku meziročně stoupl čistý zisk o 78,4 procenta na 3,01 miliardy korun. Banka uvedla, že její aktiva vzrostla o 15,5 procenta na 593 miliard korun. Zisky letos výrazně rostou také ostatním velkým bankám.

Jednorázový bonus 1500 liber přidá k srpnové výplatě britská HSBC. Snaží se tak svým níže postaveným zaměstnancům pomoci překonat razantní nárůst cen, který se v Británii blíží deseti procentům, uvádí agentura Bloomberg.

Příští týden ve čtvrtek zasedá bankovní rada České národní banky (ČNB) k měnověpolitickému jednání vůbec poprvé ve svém novém složení. Předpokládáme, že se v jejím rámci nakonec nenajde dostatečná podpora pro zvýšení základní sazby ani o 0,25 procentního bodu. Nově jmenovaní bankovní radní totiž zastávají spíše zdrženlivý postoj k dalšímu zpřísnění měnové politiky.

Příští týden ve čtvrtek zasedá bankovní rada České národní banky k měnově-politickému jednání vůbec poprvé ve svém novém složení. Předpokládáme, že se v jejím rámci nakonec nenajde dostatečná podpora pro zvýšení základní sazby ani o 0,25 procentního bodu. Nově jmenovaní bankovní radní totiž zastávají spíše zdrženlivý postoj k dalšímu zpřísnění měnové politiky.

Nejvyšší úrok na spořicím účtu mezi bankami dál nabízí UniCredit: 5,5 % ročně (p. a.). Jde však jenom o speciální akci pro zcela nové klienty, kteří u UniCredit dosud nemají vůbec žádný účet. Přístup ke svým dosavadním klientům nemění: na spořicím účtu dosáhnou jen na 2,5 % do půl milionu.

Americký Federální rezervní systém (Fed) zvýšil svou základní úrokovou sazbu o tři čtvrtě procentního bodu na rozmezí 2,25 až 2,50 procenta. Důvodem je snaha zchladit nejintenzivnější inflaci ve Státech od 80. let. Učinil tak navzdory signálům o zpomalování ekonomiky a nástupu případné recese, uvedla agentura Reuters. Zvýšení úroků je v souladu s očekáváním analytiků.

Americká centrální banka (Fed) na svém středečním zasedání podle nás zvýší úrokové sazby o dalších 75 bazických bodů. Důvodem pro toto očekávání je inflace na historicky nejvyšších úrovních na straně jedné a sílící obavy z recese na straně druhé. Původně jsme očekávali 100bodové zvýšení, ale vyjádření přicházející z Fedu plus sílící obavy finančních trhů z nástupu z recese nás přiměly ke snížení očekávání na 75 bazických bodů.

Bojujete se splátkami hypotéky? Refixovali jste a nová výše splátek je nad vaše možnosti? Může se s bankou domluvit na snížení či odkladu splátek, ale nebude to zadarmo. Zaplatíte záznamem v registrech. Rok 2022 tedy skutečně domácím rozpočtům nepřeje. Energie letí prudce nahoru, ceny zboží i pohonných hmot jakbysmet, stejným tempem rostou i úrokové sazby na hypotékách. Kdo nyní aktuálně řeší refixaci úrokových sazeb na další roky, dostává od bank nabídku na úrokovou sazbu na nemilosrdných cca 6 % ročně u fixace na 5 let, což na měsíční splátce může způsobit zdražení až o třetinu oproti původní výši. Jsme na nejvyšším úročení od počátku nového století, vlastně i tisíciletí.

Burzy zalila vlna spokojenosti a hlavní americký index S&P 500 se poprvé od dubna dostal nad svůj 50denní klouzavý průměr. Vliv mělo zejména to, že nenastal hororový scénář okamžitého nedostatku s plynem, který byl na stole vzhledem k politice ruského Gazpromu v poslední době. Do toho proběhlo dlouho očekávané a mírně překvapivé zasedání ECB. A o kolik banka nakonec zvyšovala úrokové sazby nebo, jaké nástroje si připravila na podporu zadlužených zemí eurozóny včele s Itálií?

Sazby spořicích účtů v tuzemských bankách v posledních měsících rostou. Od loňského prosince do současnosti se prakticky zdvojnásobily. Souvisí to s rostoucí inflací a následným zvyšováním základní úrokové sazby České národní banky (ČNB), která se tak pokouší rozjetou inflaci přibrzdit. Které banky aktuálně nabízejí na spořicích účtech nejvyšší úrok?

Rusko překvapilo a Nord Streamem zase teče plyn do Evropy; novým vlastníkem Expobank bude Banka Creditas; státní dluh opět trochu vzrostl; inflace v EU posunula rekord; Coloseum na burze START investory neuchvátilo; soud o Twitter s Muskem už v říjnu; Netflixu ubyli diváci, ale ne zas tolik; MMF zhoršilo Německu výhled; H&M se zcela stáhne z Ruska; Ukrajina kvůli válce devalvovala měnu.

Japonsko je strukturou ekonomiky náchylné na rostoucí ceny energií. Problém v posledních měsících představuje také slabý jen.

Navzdory očekávání trhů a předchozí komunikaci zdůrazňující postupnost a uměřenost svých kroků se Rada guvernérů rozhodla zahájit cyklus normalizace sazeb razantnějším růstem o 50 bazických bodů. V eurozóně tak končí éra záporných úrokových sazeb, když se depozitní sazba dostala na nula procent, komentuje rozhodnutí ECB analytik ČSOB Dominik Rusinko.

Ukazatel recese, o kterém se nyní na Wall Street nejvíce mluví, je nejvýš za poslední dvě desetiletí a obavy investorů, že americká ekonomika směřuje ke zpomalení, sílí. Tím ukazatelem je výnosová křivka a její trend, kdy se úroky dlouhodobých vládních dluhopisů dostanou pod ty krátkodobé. Takzvaná inverze předcházela každé recesi v USA za poslední půlstoletí, takže je považována za předzvěst ekonomické zkázy – a to se nyní děje, napsal deník The New York Times.

Evropská centrální banka (ECB) dnes zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 0,50 procenta, ke zvýšení úroků tak přikročila poprvé od roku 2011. Zpřísňováním měnové politiky reaguje na rostoucí inflaci v eurozóně, rozsah zvýšení sazeb je přitom výraznější, než banka původně avizovala.

Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek po 11 letech zvýšila úrokové sazby, a to v masivnějším měřítku. Všechny měnově-politické sazby byly zvýšeny o 50 bazických bodů. Depozitní sazba již tak není záporná, nachází se na nule. ECB je zároveň odhodlána na dalších zasedáních ve zvyšování sazeb pokračovat, pokud to bude třeba.

Evropská centrální banka (ECB) zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 0,5 procenta. Ke zvýšení úroků přikročila poprvé od roku 2011.

Cena zlata ve čtvrtek na světových trzích klesla nejníže od loňského března. Kolem poledne kov ztrácel zhruba 0,8 procenta a jeho cena se pohybovala kolem 1682 dolarů za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Investoři čekají, zda a o kolik dnes Evropská centrální banka (ECB) zvýší základní úrokové sazby. Vyhlídka na zdražování peněz ze strany velkých centrálních bank totiž snižuje atraktivitu zlata, které žádné úroky nenese.

Zvýší Evropská centrální banka úroky? A pokud ano, bude to o čtvrt procentního bodu, nebo dokonce o půl? A zvládnou zadlužené jižní státy eurozóny zvýšené nároky na obsluhu svých dluhů?

Úroková sazba u nově poskytnutých hypoték v červnu vzrostla na pět procent z květnových 4,64 procenta. Průměrná sazba je tak nejvyšší od poloviny roku 2010. Banky a stavební spořitelny poskytly hypoteční úvěry za 19,3 miliardy korun, což je proti květnu pokles o osm procent. Meziroční propad zrychlil na 65 procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Do něj dodávají data všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

ČNB před třemi týdny znovu výrazně zvýšila základní sazbu, od které se nepřímo odvíjejí i úroky na spořicích účtech. Zatímco banky si teď můžou ukládat do ČNB na dva týdny za 7 % (a za 6 % takzvaně přes noc), běžným klientům většinou nedají ani 5 %.

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v USA v červnu nečekaně zrychlilo na 9,1 procenta z květnových 8,6 procenta. Míra inflace se tak nachází na nejvyšší úrovni od listopadu 1981, uvedlo americké ministerstvo práce. Analytici odhadovali, že inflace vystoupá na 8,8 procenta.

Výhled světové ekonomiky se od dubna „výrazně zhoršil“ a vzhledem ke zvýšeným rizikům nelze v příštím roce vyloučit globální recesi. Podle šéfky Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristaliny Georgievové MMF v příštích týdnech již potřetí v tomto roce sníží svou prognózu globálního hospodářského růstu pro rok 2022. V dubnu MMF odhad letošního růstu světové ekonomiky snížil na 3,6 procenta z předchozí prognózy 4,4 procenta.

Dlouhodobé problémy eurozóny prohloubila současná energetická krize, která může stáhnout evropskou měnovou unii do recese. Navíc americká centrální banka zvyšuje sazby, což si ECB zatím nemůže dovolit. Výsledkem je propad eura, což zdraží dovoz velké spousty komodit. Naopak výhodu mohou mít exportéři.

Banky teď nabízejí hypotéky s průměrným úrokem 6,24 %. Ukazuje to statistika Fincentrum Hypoindex, která vychází z nabídkových cen (dříve – do letošního března – sledovala hodnoty až ve skutečně sjednaných smlouvách).

O více než 1,2 bilionu korun v posledních měsících klesly investice do dluhopisů rozvíjejících se ekonomik. Důvodem je klesajícíc důvěra investorů způsobená pandemií, válkou i růstem sazeb centrálních bank po celém světě, uvádí deník Financial Times.

První červencový týden přinesl mírné zotavení akcií po bouřlivém prvním pololetí. Kurzotvorných zpráv však bylo méně. Investoři se stále ptají, je již potenciál recese zanesen do cen aktiv? Máme se obávat další prudkých poklesů, nebo je to úplně nejhorší již za námi? To jsou otázky, které se honí hlavou býkům i medvědům napříč investicemi. Pravda bude asi někde uprostřed. Faktem je, že jsme vstoupili do historicky sezonně lepšího období pro akcie.

Slovo recese se stává v posledních týdnech stejně často skloňovaným jako inflace či dříve covid. Není divu, obávají se jí mnohé státy. A mají zřejmě proč – podle analýzy japonské banky Nomura čeká v příštích dvanácti měsících pád do recese většinu velkých světových ekonomik včetně těch evropských, americké, japonské či jihokorejské, uvedl server CNBC.

Regionální devizové trhy reagovaly na růst sazeb v Polsku i Maďarsku. Maďarská centrální banka (MNB) ve čtvrtek zvýšila týdenní depozitní sazbu o 200 bazických bodů na 9,75 procenta, zatímco trhy očekávaly její nárůst o 50 bazických bodů.

Sazby hypoték vzrostly v posledních měsících až k šesti procentům. V roce 2017 byly sazby dvě procenta, teď jsou na šesti.

Spotřebitelské ceny ve Švýcarsku v červnu vzrostly meziročně o 3,4 procenta, nejvíce za 29 let a mnohem více, než čekali ekonomové.

Už za necelé tři týdny zahájí Evropská centrální banka cyklus zvyšování úrokových sazeb. Zvýší je poprvé od roku 2011. Ocitá se tudíž na křižovatce. Předlužené země typu Itálie by totiž nemusely vysoké úroky unést, takže by se mohly zhroutit v bankrotu. Tomu se nyní bude ECB snažit zabránit za každou cenu, dokonce za cenu vážného narušení, ba rozbití jednotného trhu EU. Pokud by totiž padla Itálie, může padnout euro – a to je politicky zcela nepřijatelné.

Prezident Miloš Zeman v neděli vystoupil v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News, kde komentoval dění v z poslední doby. Ať už se jednalo o výměnu ministra školství, plán vlády na úsporný energetický tarif nebo i výměnu Bankovní rady ČNB. Právě ale komentář posledně jmenovaného se velmi pravděpodobně podepíše na kurzu koruny, domnívá se hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Air Bank bude nově na spořicích účtech úročit bonusovou sazbou 4 procenta ročně vklady až do půl milionu korun.

Meziroční růst cen v eurozóně v červnu opět překonal rekordní hranici a zrychlil na 8,6 procenta. To je o pět desetin procentního bodu více než v květnu. Ve svém rychlém odhadu to uvedl Eurostat.

Oznámení velké americké veřejně obchodované nábytkářské firmy RH o sníženém výhledu zisku na letošní rok a zpráva o nejvyšším zvýšení základní sazby za posledních dvacet let ze strany švédské centrální banky. To byly zřejmě poslední hřebíčky do rakve pro americký klíčový index pěti set největších na burze obchodovaných firem S&P 500. Po úderu oznamujícím dnešní půlnoc bude totiž podle všeho jasné, že právě uplynulé pololetí je pro index nejhorší první půlka roku od roku 1970, napsal server CNBC.

Bitcoin se ve čtvrtek ráno opět ocitl pod psychologickou hranicí 19 tisíc dolarů (asi 447 tisíc korun). Oproti svému loňskému listopadovému rekordu je to o 50 tisíc dolarů méně. Důvodem je rostoucí inflace a zvyšování základních sazeb ze stran centrálních bank i tlak, pod kterým zůstávají standardní akciové trhy, uvedl server CNBC.

Letošní rok zažívají akciové trhy výrazné propady. Hlavním důvodem je vysoká míra inflace a reakce centrálních bank, které zvyšují úrokové sazby. Taková situace zde nebyla přes 30 let, alespoň co se vyspělých ekonomik týká.

Zatím poslední bankou, která tento týden v pondělí dorovnala úrokovou sazbu na spořicím účtu na 4,5 procenta, je Creditas. Celkem tak už čtyři banky nabízejí tuto sazbu a dalších sedm poskytuje úrok čtyři procenta nebo o setinky vyšší.

V minulém týdnu se nůžky mezi klíčovým úrokem na koruně a na euru rozevřely do největší šíře v celé historii eurozóny, psané od roku 1999. Po zvýšení základní sazby České národní banky (tedy čtrnáctidenní repo sazby) na rovných sedm procent se totiž rozdíl mezi touto sazbou a depozitní sazbou Evropské centrální banky zvýšil na 7,5 procentního bodu. Překonal tak dosavadní rekord, 6,75 procentního bodu, ze začátku roku 1999.

Nastává lom v měnové politice ECB. Zvyšování úroků už centrální banka eurozóny nepodmiňuje ukončením nákupu dluhopisů. Tento přístup může závažně zvýšit rozdíly mezi bohatými a chudými.

Nynější politika České národní banky a inflace v ekonomice způsobují, že komerční banky po dlouhé době výrazněji zvyšují úroky na spořících účtech. Zatím však pomalu a opatrně. My se na současnou situaci na tomto trhu podíváme podrobněji. Pojďme na to!

Evropské země včetně Česka či Spojené státy s nervozitou a napětím čekají na každé zasedání národních centrálních bank, jestli a hlavně o kolik jednotek či zlomků procenta zvednou v boji proti inflaci základní úrokovou sazbu. V Zimbabwe se pohybují ve zcela jiných číslech – v rámci snahy vyhnout se návratu obří hyperinflace v řádech milionů procent z konce prvního desetiletí nyní centrální banka zvedla základní sazbu z 80 na 200 procent, nejvíce na světě, uvedla agentura Bloomberg.

ČNB v minulém týdnu znovu výrazně zvýšila základní sazbu, od které se nepřímo odvíjejí i úroky na spořicích účtech a termínovaných vkladech. Jak se to zatím projevilo v žebříčku nejlepších?

Mladé štiky ani obtloustlí líní kapři v českém bankovním rybníčku po navýšení základní úrokové sazby České národní banky (ČNB) vody nerozvířili. Trinity Bank, která obvykle jako první reagovala na zvýšení úrokových sazeb, ani dva dny poté nic neoznámila, podobně jako Expobank nebo Creditas.

Bankovní rada České národní banky zvýšila úrokové sazby o 1,25 procentního bodu. Základní úroková sazba tak stoupla na sedm procent. Důvodem je vývoj inflace a rostoucí inflační očekávaní. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Pro rozhodnutí opět hlasovalo pět ze sedmi centrálních bankéřů.

Nejvyšší inflace od roku 1993, tedy ve výši 16 procent, přiměla Českou národní banku (ČNB) k tomu, aby už posedmé v řadě zvedla základní úrokové sazby. Na středečním měnovém jednání zvýšila dvoutýdenní repo sazbu o 1,25 procentního bodu na rovných sedm procent.

Máme za sebou další skokové navýšení základní úrokové sazby České národní banky (ČNB), která se nyní zastavila na sedmi procentech. „Takto rychlý a prudký vývoj nikdo začátkem roku nepředpokládal, ale v dnešní situaci to až tak překvapivé nebylo,“ myslí si Jiří Feix, předseda představenstva Hypoteční banky a ČSOB Stavební spořitelny.