Úrokové sazby

V bance už hypotéku pod 4 % nedostanete. Státní fond ale nabízí lidem do 40 let půjčku na bydlení za 2,49 %. Zájem je veliký, zbývá necelých 500 milionů korun.

Ani na nejlepších termínovaných vkladech neschováte úspory před rostoucí inflací, ale aspoň vám je nesníží o tolik jako na běžných účtech. Dřív nabízel nejlepší ochranu stát, teď už ne.

V závěru loňského roku se průměrná úroková sazba hypoték dostala těsně pod hranici tří procent (2,99 procenta), rostla tak vůbec nejrychleji od roku 2003, kdy společnost Fincentrum začala ukazatel Hypoindex sestavovat.

Ani na prosincových 2,99 % už teď v praxi nikdo nedosáhne. Noví zájemci v lednu těžko seženou hypotéku s úrokem pod 4 %.

Další banky výrazně vylepšují spořicí účty. Poradíme, kam se podívat, když chcete opravdu nejvíc a bez omezení.

Strach z rychlejšího růstu úrokových sazeb ze strany Fedu dál terorizuje světové burzy, ale je možné že už nás čeká to lepší. Takto by se dal ve zkratce charakterizovat uplynulý týden na finančních trzích, kde investoři dál sledovali vývoj na amerických desetiletých vládních dluhopisech (tzv. 10 year Treasury bonds) a jejich dopad směrem k rotaci z technologických akcií. A jaké byly hlavní události uplynulého období?

Moneta hned v úvodu tohoto týdne informovala, že od úterka mění úrokové sazby u nově sjednávaných i refinancovaných hypotečních úvěrů. Při refinancování bude možné získat sazbu již od 3,54 procenta ročně, u nově sjednaných hypoték pak budou úrokové sazby začínat na 3,79 % p.a.

Začínající rok plný magických dvojek přinese finančním trhům celou řadu potenciálních rizik a spouštěčů výprodejů akcií, nicméně letos je lze přece jen o něco lépe předjímat a počítat s nimi dopředu.

Rok 2021 byl rokem hypoték. Banky a stavební spořitelny loni poskytly nové hypoteční úvěry za rekordních 379 miliard korun, což je meziroční nárůst o 70 procent. Celkem, tedy včetně refinancování, to bylo 178 tisíc hypoték za rekordních 541 miliard korun, uvádí statistika České bankovní asociace Hypomonitor. V případě počtů úvěrů jde o zhruba 50procentní nárůst a u objemu o 73 procent.

Inflace pálí úspory lidí, které v koronavirové krizi narostly na rekordní úroveň. Naspořené peníze je proto vhodné chránit například pomocí protiinflačních státních dluhopisů. Standardní úročení vkladů v bankách není při současné inflaci dostatečné.

Jihokorejská centrální banka zvýšila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,25 procenta, a to ve snaze omezit inflaci a růst zadlužení domácností. Základní sazba se tak vrátila na úroveň, kde byla před začátkem pandemie covidu-19, uvedla agentura Reuters.

Česká národní banka (ČNB) minulý týden zveřejnila zápis z posledního loňského zasedání bankovní rady, které se uskutečnilo 23. prosince. Centrální bankéři na něm rozhodli o zvýšení základní úrokové sazby o jeden celý procentní bod, což opět překonalo očekávání analytiků.

Koruna ve čtvrtek odpoledne středoevropského času poprvé od září 2012 posílila pod psychologickou úroveň 24,50 za euro. Hlavním důvodem je rozevírání nůžek mezi úrokovými sazbami na koruně a na euru. Trh nyní předpokládá, že se do března rozevřou do největší šíře od prvního pololetí roku 1999, tedy takřka za celou existenci eura.

Česká národní banka (ČNB) loni zvýšila základní úrokovou sazbu suverénně nejvýrazněji mezi všemi centrálními bankami ekonomicky vyspělého světa. ČNB zvýšila základní sazbu o 3,5 procentního bodu.

Na pražské burze letos akcie a výnosy rostou jako nikde jinde v Evropě a v celém vyspělém světě. Parketu pomáhá růst úroků ČNB, poměrně silná koruna i rekordní zdražování energií a povolenek

Kvůli zvýšení sazeb centrální bankou můžeme v roce 2022 očekávat ochlazení na trhu s hypotékami, kdy v prvním čtvrtletí budou sazby atakovat hranici pěti až šesti procent. Dle vyjádření guvernéra České národní banky (ČNB) bude v únoru a březnu pokračovat jestřábí politika a pokračování růstu sazeb hodně nad čtyři procenta.

Inflace se dostane nad 7 % již začátkem roku 2022. To bude mít vliv na základní úrokovou sazby ČNB, čeká se opět její zvýšení. Vyšší úroky na spoření, ale bohužel i na úvěrech, které tím zdraží. A levnější euro. Co bude znamenat další zvýšení základní úrokové sazby Českou národní bankou? Výběr z komentářů analytiků.

Pohonné hmoty v Česku dál zlevňují, jejich ceny klesly čtvrtý týden v řadě. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 36,26 koruny, před týdnem byl o 20 haléřů dražší. O 18 haléřů na litru zlevnila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 35,27 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny pohonných hmot sleduje.

Bankovní rada České národní banky těsně před Vánocemi překvapivě znovu razantně zvýšila základní úrokovou sazbu, o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Základní úroková sazba je tak nejvyšší od roku 2008. Guvernér ČNB Jiří Rusnok následně uvedl, že ve zvyšování sazeb bude rada pokračovat i v příštím roce, kdy základní úrokovou sazbu zřejmě zvýší výrazně nad čtyři procenta. Co to znamená a co lze čekat v příštím roce, popisuje v komentáři Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.

Na rozhodnutí České národní banky, která znovu prudce zvýšila základní úrokovou sazbu, reagovaly hned během středy první komerční banky: Trinity, Expobank a Creditas. Úroky na nejlepších spořicích účtech se po mnoha letech dostaly nad tři procenta.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) na posledním zasedání v letošním roce zvýšila svou repo sazbu o plný jeden procentní bod, na úroveň 3,75 procenta, což je nejvyšší úroveň od počátku srpna 2008.

Po dnešním zvýšení úrokových sazeb bychom se v příštím roce měli dočkat postupného snižování inflace. Spolu s inflací však bude brzděn i ekonomický růst.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém dnešním měnověpolitickém zasedání rozhodla zvýšit základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na úroveň 3,75 procenta. Jde o překvapení, i když mírnější než posledně – obecně se čekal růst úroku na 3,25 nebo 3,5 procenta.

Trinity Bank reaguje na zvýšení úrokových sazeb ČNB zvýšením sazby na spořicím účtu na 3,08 procenta ročně.

Bankovní rada České národní banky na svém středečním měnověpolitickém zasedání rozhodla zvýšit základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na úroveň 3,75 procenta. Jde o překvapení, i když mírnější než posledně – obecně se čekal růst úroku na 3,25 nebo 3,5 procenta.

Mimořádně vysoká inflace nutí centrální banku k mimořádným krokům. Sazby opět zvýšila víc, než se čekalo. Základní úrok je poprvé od roku 2008 nad třemi procenty a blíží se ke čtyřem.

Češi přibrzdili ve spoření. V srpnu podle statistiky sestavované Českou národní bankou vklady v bankách v korunách i cizích měnách oproti červenci stouply o téměř 13,1 miliardy korun. V září to byly jen 2,1 miliardy a v říjnu 1,5 miliardy. Celkem Češi k 1. listopadu už naspořili rekordních 3,26 bilionu korun, z toho na téměř neúročených běžných účtech 1,85 bilionu.

Po velmi dlouhých měsících takřka nulových úrokových sazeb se úrokové sazby Komerčky odlepí ode dna. Úročení se zvyšuje na všech spořicích účtech včetně dětského spořicího konta. ČNB skokově zvýšila základní úrokovou sazbu, aby zpomalila inflaci, která aktuálně dosahuje necelých 6 %. Úrokové sazby spořicích účtů už zvýšily všechny banky a záložny. U termínovaných vkladů však stále mnoho bank úrokové sazby drží blízké nule. Komerční banka není výjimkou. Vnímáme situaci na trhu i to, že během pandemie Češi významně spořili. Na spořicích účtech u nás mají v současné době na 92 miliard korun, které jim od nového roku bude úročit zvýšenými sazbami, říká Lukáš Fridrich, manažer depozitních a pojistných produktů KB.

Trh očekává zvýšení o tři čtvrtě procentního bodu. Z 2,75 na 3,5 procenta. Osobně čekám celý procentní bod. Mimochodem, před měsícem byl trh obrovsky překvapen ze zvýšení sazeb o 1,25 procentního bodu, čekal se nižší růst.

V příštím roce by proto průměrná úroková sazba mohla vyšplhat až k pěti procentům.

Tento týden zasedaly dvě, pro globální finanční trhy nejvýznamnější centrální banky, a to americký Fed a Evropská centrální banka (ECB). Obě shodně vyjádřily odhodlání omezit programy nákupů aktiv, které zavedly na podporu ekonomik zasažených pandemií a zároveň ve své komunikaci u slůvka inflace vypustily adjektivum dočasná.

Zprávy, že inflace bude začátkem příštího roku možná přes osm, nebo dokonce přes deset procent, plní média. Zdraží elektřina, potraviny, stavební materiál, papír, pojistky, prostě všechno.

Na sociálních sítích to vypadá, že se strhla mezi analytiky tak trochu soutěž, kdo bude větším jestřábem v odhadech, co udělá tento prosincový týden ČNB. Ne tedy o tom, zda své úrokové sazby zvýší či nikoliv, jako spíše o kolik to bude. Vypuklo to poté, co listopadová inflace překonala odhady centrální banky. V naší současné situaci může být pochopitelné, že tu je obava z toho, že i po novém roce bude přírůstek inflace větší, než prognóza předpokládala. Tato obava je všudypřítomná.

Jen v listopadu – měsíci, který za standardních podmínek nepatří v hypoteční poptávce k těm nejsilnějším – sjednaly banky hypotéky za více než 37 miliard korun. Za celý letošní rok by se pak podle odhadu Fincentrum Hypoindexu mohl jejich objem vyšplhat až za hranici 420 miliard korun, a to navzdory rostoucím sazbám. Trh v příštích měsících ale čeká ochlazení. Jednak kvůli již ohlášenému zpřísnění pravidel pro poskytování hypoték ze strany ČNB, tak i rostoucím sazbám, které úvěry na bydlení citelně prodražují.

Zájem o hypotéky zůstává vysoký, úroky mají dál růst. Průměrná výše hypotéky je dnes o 59 % vyšší než před pěti lety.

Viceguvernér České národní banky (ČNB) Marek Mora v rozhovoru pro Reuters uvedl, že by centrální banka měla i na svém prosincovém zasedání výrazněji zvýšit úrokové sazby, neboť se stále potýká s vysokou inflací. Sám se bude rozhodovat mezi zvýšením o 50 a 75 bazických bodů. Tak či onak by se tedy podle něho měla dvoutýdenní repo sazba v prosinci dostat nad tři procenta.

Vyšší listopadová inflace, která se zastavila na hranici šesti procent, je pro centrální banku bezesporu dalším argumentem pro rychlejší růst úrokových sazeb. Ale nejen ta. Silné proinflační tlaky se množí.

Zájem o hypotéky se v listopadu opět zvýšil, a to navzdory postupnému růstu úrokových sazeb. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor.

Průměrná sazba hypoték v ČR stoupla v listopadu na 3,75 procenta, a to z říjnové hodnoty 3,1 procenta. Jde o nejvýraznější meziměsíční zdražení hypoték v historii, jak vyplývá ze statistik společnosti Golem Finance.

Nejvýhodnější nabídku stavebního spoření bez výraznějších omezení má ode dneška Liška. Rozdíly mezi spořitelnami však zůstávají minimální.

Průměrná nabídková sazba hypoték stoupla v listopadu na 3,75 % z říjnových 3,1 %. Je to nejrychlejší meziměsíční růst úrokových sazeb v historii. Vyplývá to z čerstvých statistik společnosti Golem Finance.

Během listopadu působily na hypotéční trh několik faktorů, které jej jeden po druhém ovlivňovaly. Obecně přitom lze říci, že zprávy byly pro trh s hypotékami vesměs negativní. Hypotéky ovlivnilo především zvýšení úrokových sazeb a také nové, přísnější, limity a požadavky kladené na potenciální klienty. Půjde navíc o ovlivnění dlouhodobějšího charakteru a i do budoucna lze počítat s efekty v podobě navyšování úroků hypotéčních úvěrů.

Česká ekonomika čelí celé řadě faktorů, které na ni nemají v poslední době úplně dobrý dopad. Analytik Martin Lobotka společnosti Conseq Investment Management rozebírá, zda jsou kroky ČNB z posledních měsíců nasměrovány správným směrem...

Česká národní banka koncem listopadu rozhodla, že bude více regulovat hypoteční trh a sáhla ke zpřísnění limitů pro poskytování hypoték, a to od dubna 2022. „Proto na jaře příštího roku kvůli těmto novým opatřením nedosáhne na hypotéky desetina lidí, kteří by za předchozích podmínek hypotéku dostali,“ uvádí Jiří Sýkora, hypoteční analytik společnosti Fincentrum & Swiss Life Select. Na jaře mohou sazby dosáhnout i do nedávna nepředstavitelných 6 procent.

Úvěrové ukazatele, které ovlivňují zda se svými příjmy dosáhnete na hypotéku či nikoli, se změní. Jak se to projeví a od kdy začnou novinky platit? Centrální banka utahuje měnovou politiku. Kromě růstu úrokových sazeb nyní sáhla i do nástrojů makroobezřetnostní politiky a rozhodla o znovuzavedení dalších limitů pro úvěrové ukazatele. Ty ovlivňují to, kteří žadatelé ještě se žádostí o úvěr vzhledem k výši jejich příjmů uspějí a kteří už sítem neprojdou.

Hello bank od 1. prosince zvyšuje úročení vkladů. Sazba spořicího účtu stoupne na 1,8 % ročně (dosud 1 %) pro vklady do 200 tisíc korun, částky nad tento limit se neúročí. Vrací se také úročení běžného účtu: nově 0,5 % ročně do limitu 100 tisíc korun (dosud 0 %).

Česká národní banka se na začátku listopadu odhodlala k razantnímu kroku. Zvýšila základní úrokovou sazbu z původních 1,25 procent na 2,75 procenta. Na to musely zareagovat ostatní banky a zdražit jimi poskytované úvěry také. Ačkoliv zájem o hypotéky zatím neklesá, odborníci nevidí vývoj růžově.

Česká národní banka od dubna příštího roku zpřísní podmínky poskytování hypoték jednotlivými komerčními bankami. Vůbec poprvé už toto opatření nemá podobu pouhého doporučení, ale je plně závazné.

Sazby hypoték letí rychle vzhůru. Už se pohybují kolem čtyř procent. A přestože i nové byty stále zdražují, a k tomu dál řádí covid, je letošní rok z pohledu objemu hypoték rekordní. Jak to však bude v době rostoucích sazeb dál? „Refinancování hypoték hodně oslabí,“ říká v rozhovoru pro newstream.cz Jan Sadil, člen představenstva ČSOB a bývalý dlouholetý šéf Hypoteční banky, která je největším poskytovatelem půjček na bydlení v zemi.

Kralování spořicím účtům s úrokem 2,5 % si Moneta Money Bank neužije ani týden. Trinity Bank od čtvrtka 25. listopadu zvýší sazbu na 2,58 %. A oproti Monetě dokonce bez stropu na výši vkladů.

Chystáte se do banky pro novou hypotéku, končí vám fixace nebo uvažujete o refinancování? Ukážeme vám, o kolik si teď připlatíte.

Moneta Money Bank od soboty zvýší úrokovou sazbu spořicího účtu na 2,5 % z dosavadních 1,5 % p.a. To momentálně znamená nejvyšší úrok mezi snadno dostupnými spořicími účty – dosavadní jedničkou je Trinity Bank s 2,08 %.

Zájem o hypotéky pomalu ale jistě proti předcházejícím měsícům klesá. Důvodem jsou jak navyšování sazeb Českou národní bankou, tak i nárůst inflace, která zdražuje řadu zboží a služeb. Co se děje na trhu, popisuje na několika grafech Michal Skořepa, analytik České spořitelny.

Banky výrazně vylepšují spořicí účty. Probudily se dokonce i dvě největší. Poradíme, kam se teď podívat a na jaká omezení si dát pozor. A vysvětlíme, proč to na inflaci pořád nestačí.

Už na konci října banky sjednaly tolik smluv jako v dosud rekordním roce 2016. Zájem ale zpomaluje, úroky u nových nabídek míří k pěti procentům.

Tuzemské banky se tento týden předháněly v tom, které nabízí lepší úrokové sazby při spořicí produkty. A většina z nich, včetně spořitelního družstva Ney, tvrdí, že jde o „jednu z nejlepších nabídek na trhu“. Všechny bankovní domy tak reagují na rozhodnutí České národní banky o zvýšení základních sazeb z konce minulého týdne. Pojďme se na to podívat podrobněji.

Spotřebitelské ceny rostly v říjnu nejrychleji za uplynulých přesně třináct let, neboť naposledy byla inflace výraznější v říjnu 2008. Aktuálně se tedy meziročně vyšplhala už na 5,8 procenta. Lidé si připlatí hlavně za dopravu, oděvy či alkohol.

Za první tři čtvrtletí letošního roku poskytly banky hypotéky v celkovém objemu 323,349 miliardy korun. Oproti loňskému dosud rekordnímu roku, kdy se objemy za prvních devět měsíců roku vyšplhaly na 173,376 miliardy korun, vzrostl objem poskytnutých úvěrů téměř o 90 procent.

Banka Creditas vytvořila národní rekord v rychlosti reakce na zvýšení základní úrokové sazby Českou národní bankou (ČNB). Nepotřebovala k tomu ani 24 hodin. ČNB svoji sazbu bezmála zdvojnásobila z 1,50 na 2,75 procenta.

Česká národní banka (ČNB) má za úkol hlídat inflaci a zvýšení sazeb právě tímhle směrem míří. Podle generálního ředitele a předsedy představenstva Banky CREDITAS jde každopádně o zvýšení výrazné, jedná se o nejvyšší změnu sazeb od roku 1997.