Úrokové sazby

Ostře sledovanou událostí tohoto týdne bylo zasedání amerického Fedu (centrální banka USA, pozn. red.). K zásadnímu překvapení však nedošlo. Klíčovou úrokovou sazbu ponechal beze změny, prostor pro „hike“ v letošním roce, který stále implikuje aktualizovaný „dot plot“, si však ponechal. I přes pauzu je proto vyznění zasedání jestřábí. Podle nás k dalšímu zvýšení již nedojde a první snížení sazeb přijde až ve druhém čtvrtletí příštího roku.

Měnám středoevropského regionu se ve čtvrtek příliš nedařilo. Investoři po středečním zasedání americké centrální banky (Fed), kde zaznělo, že úrokové sazby ve Spojených státech pravděpodobně zůstanou vyšší po delší dobu, preferují oproti měnám rozvíjejících se trhů americký dolar.

Americká centrální banka (Fed) v souladu s očekáváním trhů ponechává úrokové sazby v pásmu 5,25 až 5,50 procenta. Je to nejvyšší úroveň za 22 let. Letos Fed očekává jedno zvýšení úrokové sazby o 0,25 procentního bodu, příští rok její snížení o 0,5 procentního bodu.

Další ostře sledované zasedání Fedu je tady a nic na tom nemění fakt, že ke zvýšení úroků tentokrát velmi pravděpodobně nedojde. Ve hře bude totiž nová prognóza a ta hodně napoví, kde chce americká centrální banka tento cyklus ukončit a kde vidí dlouhodobou rovnovážnou úroveň oficiální úrokové sazby. Obojí může dost zásadně ovlivnit dolarovou výnosovou a tím i nepřímo ostatní trhy. Konec konců poslední obchodní seance jako by již takové chování indikovaly.

Air Bank snižuje úrokové sazby hypoték až o 0,4 procentního bodu, nově budou začínat už na 5,29 procenta ročně. Přičemž průměrná nabídková sazba hypoték podle Swiss Life Hypoindexu v srpnu činila 6,1 procenta.

Bitcoin minulý týden vykazoval známky drobných zisků a za sedm dní vzrostl přibližně o 3,25 procenta. Kryptoměna zahájila minulý týden na úrovni kolem 25 400 dolarů a zaznamenala propad pod úroveň 24 800 dolarů, než po zbytek týdne rostla. Nyní se na například na platformě eToro obchoduje kolem 26 350 dolarů.

Centrální banky v eurozóně i v Británii musejí pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, aby odvrátily takzvanou stagflaci, tedy kombinaci stagnující ekonomiky a vysoké inflace. Podle agentury Bloomberg to řekl americký ekonom Nouriel Roubini, který je známý svými pesimistickými prognózami.

Zvýší se tím pádem sháňka po nemovitostech a i zhodnocování nemovitostních fondů, píše ekonom Lukáš Kovanda.

Nemovitostní fondy prožívají slabší rok. Zejména proto, že jim zdražují splátky úvěrů. Ty si fondy totiž velmi často berou v eurech. Evropská centrální banka přitom letos poměrně razantně navyšuje své úrokové sazby, takže financování právě v eurech prodražuje.

Nemovitostní fondy prožívají slabší rok. Zejména proto, že jim zdražují splátky úvěrů. Ty si fondy totiž velmi často berou v eurech. Evropská centrální banka přitom letos poměrně razantně navyšuje své úrokové sazby, takže financování právě v eurech prodražuje.

Výnosy z nemovitostí v prvním pololetí letošního roku klesly. Proč tomu tak je a je snad důvod k úprku? V pravidelné anketě Očima expertů jsme se ptali portfolio manažerů i nezávislých analytiků.

Desáté zvýšení úrokových sazeb může být posledním zvýšením ze strany Evropské centrální banky (ECB) a pojistkou proti inflaci, kterou označuje za „příliš vysokou na příliš dlouhou dobu“, a to ve výši pěti procent.

Evropská centrální banka zvýšila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,50 procenta. Ke zvýšení úroků přikročila už podesáté za sebou, zpřísňováním měnové politiky se snaží dostat pod kontrolu inflaci. Část analytiků předpokládala, že ECB už sazby nezvýší. Banka naznačila, že zvýšení by mohlo být poslední. Zhoršila zároveň výhled ekonomiky eurozóny pro letošek i na další dva roky.

Ekonomice Velké Británie se v posledních měsících vůbec nedaří. Země bojuje s vysokou inflací a s poklesem hospodářského růstu. Britské ostrovy tak brzy mohou spadnout do recese.

Úroky na spořicích účtech v létě nerostly, výjimkou je nová nabídka od Komerční banky. Na druhou stranu u většiny bank ani neklesly, zůstávají stabilní stejně jako základní úroková sazba České národní banky.

Poslední tři roky přinesly v hypotečním trhu značné změny. Ekonomická situace se neustále vyvíjí a s ní se mění i úrokové sazby, což výrazně ovlivňuje hypoteční trh. Přestože po zavedení povinných parametrů České národní banky (ČNB) v předchozím roce došlo k poklesu počtu nově uzavřených smluv, čísla ukazují, že zájem klientů o hypotéky stále roste.

Měny středoevropského regionu ve středu významně ztrácely, a to po překvapivě výrazném poklesu úrokových sazeb v Polsku. Tamní centrální banka totiž snížila základní úrokovou sazbu o 75 bazických bodů na šest procent, zatímco finanční trh očekával snížení pouze o 25 bazických bodů.

Polská centrální banka ve středu poprvé po třech letech snížila svou hlavní úrokovou sazbu, a to navzdory dvouciferné inflaci. Učinila tak méně než šest týdnů před volbami.

Tuzemské banky posílají vzkaz zákonodárcům: Pokud neodsouhlasíte poplatky za předčasné splacení úvěru, budeme napříště dávat jen krátkodobé fixace, anebo taky vůbec žádné. A pak už někteří lidé na hypotéky nemusí dosáhnout vůbec. Parlament se v dohledné době chystá projednávat návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří, v jejichž rámci je zařazena i změna zákona o spotřebitelském úvěru. Ta chce zavést sankce pro klienty bank, kteří se rozhodnou svoji hypotéku předčasně splatit mimo období, kdy to smějí udělat, tedy například při převodu hypotéky ke konkurenci uprostřed fixačního období. Novela zákona chce, aby tito klienti bance za odchod zaplatili náhradu účelně vynaložených nákladů, které mají činit až 2 % z dosud nesplacené jistiny hypotéky.

Kvantitativní uvolňování. Kdo pozorně sledoval dění v měnové politice (nejen) v posledních letech, jistě toto terminologické spojení nemohl minout. Lidově se pro něj vžilo označení „tištění peněz“. Co přesně ale ono kvantitativní uvolňování je a je skutečně pravdou, že centrální banky tisknou peníze?

Odchylka míry úspor od dlouhodobého průměru byla v Česku na začátku roku 2023 výrazně vyšší než v jiných zemích. A to při porovnání nejen s průměrem eurozóny, ale i s nejspořivějšími kouty eurozóny včetně Německa. Proč tomu tak je?

Kam zainvestovat, když váš apetit neuspokojí podílové fondy, burzovní indexy a jiné méně rizikové investice? Jedna z nejzajímavějších příležitostí může z pohledu rizika a potenciálního výnosu stále ležet v amerických státních dluhopisech.

Růst globálních úrokových sazeb tlumily množící se obavy ohledně stavu čínské ekonomiky. Data tamní průmyslové produkce a maloobchodních tržeb za červenec zveřejněná v tomto týdnu výrazně zklamala.

Cena zlata během dnešního obchodování sestoupila pod 1900 dolarů (zhruba 42 tisíc korun) za troyskou unci (31,1 gramu) a dostala se tak na nejnižší úroveň za jeden a půl měsíce. Za poklesem stojí očekávání, že úrokové sazby ve Spojených státech zůstanou delší dobu na vysoké úrovni.

Čínská centrální banka nečekaně snížila úrokovou sazbu u střednědobých a krátkodobých úvěrů. Úroky u střednědobých úvěrů přitom snížila už podruhé za tři měsíce. Rozhodnutí přišlo současně se statistikou, která proti očekávání ukázala horší vývoj. Čína uvolňuje měnovou politiku s cílem podpořit oživení ekonomiky. Oznámený krok podle analytiků otevírá možnost, že centrální banka by mohla příští týden snížit klíčovou primární úvěrovou sazbu (LPR), uvedla agentura Reuters.

Argentinské primárky přinesly ohromné překvapení. Favoritem nadcházejících voleb v zemi plné ekonomických problémů se stal Javier Milei, libertarián označovaný za ultrapravicového politika. Místní centrální banka na to reaguje mimořádnými kroky: devalvuje peso o 18 procent a zvyšuje úrokové sazby o 21 procentních bodů. Aktuálně tak je argentinská základní úroková sazba 118 procent.

Objem hypoték poskytnutých bankami v červenci meziměsíčně klesl podle aktuálních dat Hypomonitoru České bankovní asociace (ČBA) zhruba o pětinu (18 %). Projevil se tak každoroční prázdninový efekt, kdy v době hlavních prázdnin a letních dovolených pravidelně klesá zájem o hypotéky.

V pátek zveřejněný záznam z posledního jednání bankovní rady České národní banky (ČNB) zdůrazňuje proinflační rizika. Minulý čtvrtek centrální bankéři jednohlasně rozhodli o ponechání úrokových sazeb na současné úrovni. Základní repo sazba tak zůstává na sedmi procentech.

Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v červenci zrychlil na 3,2 procenta z červnových tří procent. Vyplývá to z dnešní zprávy amerického ministerstva práce.

Měsíční splátka hypotéky na 3,5 milionu korun sjednané do 80 procent ceny nemovitosti, splatnosti 25 let a průměrné nabídkové sazbě 6,19 procenta ročně se v srpnu snížila o 118 korun na 22 950 korun. Vyplývá to z aktuálního Swiss Life Hypoindexu, s nímž se redakce FAEI.cz seznámila.

Chile oznámilo nečekaně razantní snížení úrokových sazeb. Stává se tak prvním rozvojovým trhem, který v současném cyklu začal s jejich uvolňováním. Tento krok může být katalyzátorem, který odstartuje rozsáhlejší uvolňování úrokových sazeb napříč rozvojovými ekonomikami. Právě ty totiž v minulosti zpřísnily sazby velmi rychle, aby tím stihly dostat rostoucí inflaci pod kontrolu.

Průměrná nabídková sazba hypoték třetí měsíc v řadě mírně klesla. Úvěr do 80 % ceny nemovitosti (LTV) nabízejí banky v průměru za 6,19 % p.a., zatímco před měsícem to bylo za 6,14 %. Vyplývá to ze statistiky Swiss Life Hypoindex k 7. srpnu.

Úrokové sazby zůstaly po jednání centrální banky opět beze změny, ČNB v doprovodném komentáři formálně oznámila ukončení devizových intervencí. Zhruba o dvě desítky haléřů v reakci oslabila česká měna k euru po tomto rozhodnutí.

Cenové tlaky napříč ekonomikou zvolňují, inflace však zůstává nadále až příliš vysoká na to, aby mohla ČNB začít snižovat úrokové sazby. A tak jak už v červnových rozhovorech s médii členové bankovní rady avizovali, úrokové sazby na dnešním měnově-politickém zasedání ponechali beze změny. Základní úroková sazba zůstává na sedmi procentech. ČNB také představila svou novou makroekonomickou prognózu, kterou analytici považují za významnější než samotné rozhodnutí o sazbách.

Tuzemský růst cen sice zpomalil pod deset procent, ale inflace je přesto stále vysoká, a neumožňuje České národní bance snížit úrokové sazby. Senátorům to řekl guvernér ČNB Aleš Michl při představování Zprávy ČNB o výkonu dohledu nad finančním trhem. Červnová meziroční inflace zpomalila na 9,7 procenta, byla o 0,4 procentního budu nižší, než očekávala ČNB ve své květnové prognóze.

Tuzemský růst cen sice zpomalil pod deset procent, ale inflace je přesto stále vysoká, a neumožňuje České národní bance snížit úrokové sazby. Senátorům to řekl guvernér ČNB Aleš Michl při představování Zprávy ČNB o výkonu dohledu nad finančním trhem. Červnová meziroční inflace zpomalila na 9,7 procenta, byla o 0,4 procentního budu nižší, než očekávala ČNB ve své květnové prognóze.

Akcie eurozóny ve čtvrtek vystoupaly na více než 15leté maximum. Evropská centrální banka podle očekávání zvýšila úrokové sazby o 0,25 procentního bodu. Řada investorů má však za to, že ECB se blíží ke konci cyklu zpřísňování měnové politiky. Index EURO STOXX 50 stoupl o 2,3 procenta na 4447,44 bodu. Je nejvýše od prosince 2007. Panevropský index STOXX Europe 600 se dnes zvýšil o 1,4 procenta na 471,74 bodu. Ocitl se tak na 17měsíčním maximu.

Tuzemský růst cen sice zpomalil pod deset procent, ale inflace je přesto stále vysoká, a neumožňuje České národní bance snížit úrokové sazby. Senátorům to ve čtvrtek řekl guvernér ČNB Aleš Michl při představování Zprávy ČNB o výkonu dohledu nad finančním trhem. Červnová meziroční inflace zpomalila na 9,7 procenta, byla o 0,4 procentního budu nižší, než očekávala ČNB ve své květnové prognóze.

Evropská centrální banka na svém čtvrtečním zasedání zvýšila základní úrok o čtvrt procentního bohu na 4,25 procenta. Rada guvernérů o zvýšení sazeb rozhodla už podeváté za sebou. Ponechala si však otevřené možnosti, zda bude potřeba úroky ještě zvýšit, čímž se snaží vrátit inflaci ke stanovenému dvouprocentnímu cíli.

Americká centrální banka (Fed) na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru zvýšila ve snaze snížit inflaci základní úrokovou sazbu podle očekávání o 0,25 procentního bodu do pásma 5,25 až 5,50 procenta. Úroky jsou tak nejvýše od roku 2001. Otázkou je, co bude dál?

Americká centrální banka (Fed) dnes na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru zvýšila podle očekávání základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu do pásma 5,25 až 5,50 procenta. Úroky jsou tak nejvýše od roku 2001.

Konec července se ponese ve znamení důležitých rozhodnutí globálních hráčů na poli měnové politiky. Rozhodovat o úrokových sazbách budou postupně americký Fed i Evropská centrální banka. U obou se očekává mírné zvýšení sazeb. Naopak čínští představitelé pokračují v „holubičí“ rétorice a nejspíš dojde na další snížení sazeb po červnovém zasedání čínské centrální banky.

Celý trh čeká, kdy inflace konečně spadne do inflačního pásma České národní banky a ta uvolní sazební „okovy“ české ekonomiky. Nejvíc se na to těší realitní trh, který je nyní ve stadiu hibernace. Podle Jakuba Matějů, náměstka ředitele měnové sekce ČNB a poradce bankovní rady, by neměla být očekávání trhu nějakého rychlého klesání sazeb příliš velká. A už vůbec ne v letošním roce. Bankovní rada chce s jejich poklesem počkat, aby si byla jistá, že jsou všechny inflační tlaky za námi. A o návratu základní sazby pod tři procenta si podle Matějů na dlouhé roky můžeme nechat zdát.

Je tomu přesně rok, co Evropská centrální banka (ECB) odstartovala cyklus zpřísňování své měnové politiky. Opuštění záporných úrokových sazeb, které ECB držela dlouhých osm let, bylo od té chvíle následováno nad očekávání razantním cyklem zvyšování sazeb.

Růst výrobních cen může podle analytiků i v dalších měsících zpomalovat. Zároveň však nepředpokládají návrat k cenám před pandemií. Upozorňují také, že vývoj výrobních cen bude argumentem proti zvýšení úrokových sazeb České národní banky na srpnovém zasedání její bankovní rady. Podle čerstvých údajů Českého statistického úřadu v červnu dál zpomalil meziroční růst cen většiny výrobců, v zemědělství se prohloubil pokles cen.

Jak co nejlíp ochránit úspory před inflací, když je potřebujete mít snadno po ruce a nechcete zkusit investice? Porovnali jsme nabídky spořicích účtů a termínovaných vkladů.

V normálních ekonomických cyklech začnou centrální banky v dobách vysoké inflace, napjatého trhu práce a snadné dostupnosti financování – tedy v zásadě na v situaci, v níž se teď všichni nacházíme – zvyšovat úrokové sazby.

Inflace se po 11 měsících v červnu vrátila na jednocifernou úroveň. A už v příštím roce se bude pohybovat kolem hodnoty inflačního cíle ČNB. Fialova vláda tak ještě do voleb bude moci vyhlásit, že inflaci porazila, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.

Inflace v Česku v červnu klesla na 9,7 procenta. Oznámil to Český statistický úřad. Pod deseti procenty byla inflace v Česku naposledy v lednu 2022, kdy činila 9,9 procenta.

Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v červnu zpomalil na tři procenta z květnových čtyř procent. Míra inflace klesla už dvanáctý měsíc za sebou a nachází se nejníže od března 2021. Vyplývá to ze zprávy amerického ministerstva práce.

Sbližování Creditasu s bývalou Expobank proběhne rychleji, říká předseda představenstva Banky Creditas Vladimír Hořejší. Stranou kvůli tomu půjde několik novinek. Některých se ale zákazníci i tak letos dočkají. Jedna z bank bude mít například novou mobilní aplikaci, druhá rozšíří možnosti investování.

Česká národní banka sníží úrokové sazby nejdříve v roce 2025, míní ekonom Národního institutu SYRI a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Tomáš Havránek. Podle něj členové bankovní rady ví, že bude-li inflace kolem nuly nebo v mírném záporu, veřejnost jí to po období s dvoucifernou inflací nebude vyčítat. Toto vědomí je tak silné a potřeba obnovit důvěryhodnost instituce tak urgentní, že snížení sazeb je v letošním roce vyloučené a v roce následujícím nepravděpodobné, uvedl Havránek.

Jak si vedou podílové fondy, hodnotí pravidelně Martin Mašát. Co je podle něj příčinou toho, že v červnu si dobře vedly jak akciové, tak i dluhopisové fondy? A jak to s jejich výkonností bude dál?

Polská centrální banka oficiálně ukončila cyklus zpřísňování měnové politiky a v září by mohla přikročit ke snížení úrokových sazeb. Uvedl to guvernér banky Adam Glapiński. Centrální banka předloni v říjnu zahájila zvyšování úrokových sazeb ve snaze omezit inflaci. Ke zvýšení úroků přikročila celkem jedenáctkrát, naposledy loni v září. Od té doby drží základní sazbu na 6,75 procenta.

Kdo nyní musí refinancovat hypoteční úvěr za šest či sedm procent, si za to může sám. Lepší sazbu si totiž mohl zajistit s předstihem již předloni, v době před růstem úroků na aktuálně nejvyšší úrovně od 90. let, říká finanční expert Newstreamu Zdeněk Pečený.

Nassim Taleb varuje před budoucími následky konání FEDu. Je zde generace obchodníků, kteří netuší, jak fungovat bez nulových sazeb.

V důsledku rostoucí inflace i úrokových sazeb se do popředí zájmu Čechů opět dostaly spořicí účty. Jejich úročení se odvíjí od základní úrokové sazby České národní banky (ČNB), která od června 2021 vzrostla z 0,25 % na současných 7 %. Tento trend se však může v příštích čtvrtletích změnit, zejména pokud se potvrdí předpoklady o klesající inflaci.

V pátek zveřejněný zápis ze zasedání bankovní rady České národní banky (ČNB) se opět nese v duchu zdůrazňování rizik ve směru vyšších sazeb. Mezi zmíněná proinflační rizika se z pohledu bankovní rady stále řadí fiskální politika, hrozba ztráty ukotvenosti inflačních očekávání a související riziko mzdově-inflační spirály.

Úrokové sazby České národní banky (ČNB) nedoznaly změn ani na červnovém zasedání. V souladu s očekáváními tak základní repo sazba zůstává na sedmi procentech. Vyjádření guvernéra centrální banky Aleše Michla byla opět jestřábí. Sazby podle něj zůstanou na současné či vyšší úrovni po delší dobu, než finanční trh očekává.

Bankovní rada tuzemské centrální banky na svém červnovém zasedání ponechala tento týden úrokové sazby beze změny, tedy v souladu s očekáváním finančního trhu. Česká národní banka (ČNB) naposledy zvýšila své sazby loni v červnu a od té doby je drží beze změny, čerstvé rozhodnutí tak znamená stabilitu úroků na osmém měnově-politickém zasedání bankovní rady v řadě.