Varšava

Na podzim roku 1939, kdy nacistické Německo utahovalo svou kontrolu nad okupovaným Polskem, se lesy u vesnice Palmiry staly tichým svědkem jedné z nejvíce systematických kampaní politických vražd prováděných během druhé světové války. Stovky mužů a žen — politici, profesoři, sportovci, novináři, učitelé, kněží a členové polského podzemí — byly odváženy z přeplněných varšavských věznic pod záminkou převozu. Místo toho byli zavlečeni do lesa, postaveni na okraj předem vykopaných jam a v naprostém utajení zastřeleni. Mezi lety 1939 a 1941 bylo tímto způsobem popraveno téměř 1 700 lidí. Palmiry se staly jedním z nejznámějších míst hromadných poprav v okupovaném Polsku — místem, kde se naplno odhalil skutečný cíl nacistické okupační politiky: zničení polské elity a umlčení jakéhokoli potenciálního odporu. Oběti pocházely ze všech oblastí kulturního, politického i společenského života — šlo o promyšlený pokus zbavit národ těch, kteří by mohli vést, inspirovat nebo organizovat odpor...