Věra Jourová

Bývalý ministr průmyslu a obchodu za STAN ve Fialově vládě čelil kritice i mnohých spolustraníků za to, že nedostatečně vysvětloval svoje kroky veřejnosti. To se zjevně nezlepšilo ani s jinou misí a na jiném místě.

Volba předsedy sněmovny je tajná, takže v okolí Andreje Babiše budí možná právem pochybnosti. Otázka ale je, jak chce poslance kontrolovat.

Plány avizované v posledních týdnech před volbami Andreji Babišovi tak úplně nevyšly.

Umělá inteligence se v roce 2025 stala klíčovým bojištěm globální konkurence. USA sází na rychlost a deregulaci, Čína zavádí státem řízený přístup. Evropa řeší, jak upravit vlastní regulaci, aby jí neujel vlak. Selhává přitom v tom hlavním, co mělo být její výhodou – vytvoření jednotného evropského trhu.

Brusel - Do Bruselu přijela Veronika Şentürk Musilová před jedenácti lety. Do unijní diplomatické služby ji vyslalo české ministerstvo zahraničí a původně měla v belgické metropoli zůstat jeden rok. V Bruselu je ale dodnes, podílela se na českém předsednictví v Radě EU ve druhé polovině roku 2022, pracovala v kabinetu místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové a nyní zastává jedno z vlivných úřednických míst v kabinetu předsedy Evropské rady Antónia Costy. Má na starosti vztahy se zeměmi Asie a Tichomoří a také s neunijními státy západní Evropy, tedy například s Británií. "Mám ráda multikulturní prostředí, baví mě pracovat s lidmi z jiných kultur, z jiných prostředí a v různých jazycích," uvedla v rozhovoru s ČTK Şentürk Musilová.

Sledujte výsledky sněmovních voleb ve speciálním živém vysílání z volebního štábu Seznam Zpráv. Hosty budou politici, odborníci i osobnosti redakce. Přímo z pražské Radlické kulturní sportovny.

Po několika neúspěšných pokusech se nyní snaží silně kontroverzní návrh protlačit dánské předsednictví v Radě EU, které si to určilo jako jednu z priorit. K zásadnímu hlasování má dojít už 14. října, zástupci unijních států budou rozhodovat o přijetí či odmítnutí kompromisu, který má však naprosto stejný problém jako všechny návrhy před tím: konec soukromí v konverzacích lidí na internetu i riziko vzniku desítek tisíc falešně podezřelých lidí ze sdílení dětské pornografie. Zatímco dosud z Evropské komise zaznívalo, že k žádnému ohrožení soukromí nedojde, dánský ministr spravedlnosti Peter Hummelgaard už si nebral servítky a řekl, že používání šifrované komunikace na internetu není žádné lidské právo.

„Domnívám se, že je nejvyšší čas přejít od slov k činům,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou prorektorka Univerzity Karlovy a bývalá místopředsedkyně Evropské Komise Věra Jourová. Reagovala tak na kroky Ruska, jehož drony v posledních týdnech několikrát narušily vzdušný prostor členských zemí NATO. Naposledy se bezpilotní letouny objevily nad dánskými letišti, podle Kodaně nicméně zatím nejsou důkazy, které by incidenty spojovaly s Ruskem. Jourová se ovšem domnívá, že pravděpodobně jde o součást ruské hybridní války proti zemím Evropské unie. „Myslím si, že toto nemůže trvat nekonečně dlouho a pokud budou provokace pokračovat, tak bude třeba vojenskou techniku použít,“ prohlásila. NATO podle ní musí ukázat, že si umí ochránit svůj prostor. Jourová dále hovořila například o jednotnosti EU, roli OSN či o situaci ve Spojených státech amerických.

Předvolební kampaň hnutí ANO s sebou nese dvě otázky: Kde chce Andrej Babiš vážně vzít peníze na svoje předvolební sliby? A proč kandiduje Jaroslav Faltýnek?

Bývalá evropská komisařka popsala, jak se hnutí, které loni po deseti letech opustila, změnilo a s ním se změnil i jeho lídr.

Jako na významnou představitelku československého exilu, spoluzakladatelku nakladatelství Sixty-Eight Publishers, překladatelku, spisovatelku a také jako na rodinnou přítelkyni a talentovanou zpěvačku…

V pátek 8. srpna, začala platit většina ustanovení Evropského zákona o svobodě médií (EMFA). Nová pravidla jsou přelomová a upravují mimo jiné transparentní vlastnictví médií, poskytování státní inzerce či používání spywaru proti novinářům.

Silné osobnosti, stojící proti tíze světa, to nemají nikdy lehké. Alexeje Navalného to dokonce stálo život, jak se píše v jeho knize Patriot. Jednoduché to nemají ani silné ženy, jak nám ukazuje v publikaci Sebe-vědomé novinářka Světlana Witowská. Výraznou ženou byla i slavná Mona Lisa. I její příběh najdeme v nabídce. Kromě toho nás čeká bestseller Kód růže jako audiokniha, dále dvě detektivky, první z třicátých let 20. století a druhá ze 17. století.

Jestli se Česko v příštích letech stane čistým příjemcem, anebo naopak plátcem vůči rozpočtu Evropské unie, zatím není jisté. V rámci národních programů by podle nedávného návrhu rozpočtu EU na roky 2028 až 2034 mělo dostat zhruba stejně jako doposud, objem společných peněz se přitom ale má téměř zdvojnásobit. Česko totiž už rozhodně nepatří mezi chudé členské země.

Dnes, v pátek 8. srpna, vstupuje v účinnost většina ustanovení Evropského zákona o svobodě médií (EMFA). Nová pravidla jsou přelomová a upravují mimo jiné transparentní vlastnictví médií, poskytování státní inzerce či používání spywaru proti novinářům. Členské státy mají podle tohoto zákona povinnost respektovat redakční svobodu provozovatelů médií a vyvarovat se jakýchkoliv zásahů do redakční činnosti.

Evropskou unii čeká na v příštích dvou letech zásadní debata, která do velké míry ovlivní také odkaz současné předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Návrh sedmiletého rozpočtu zatím sklízí kritiku ze všech stran a oslovení bývalí eurokomisaři a experti se shodují, že ještě bude muset doznat zásadních změn, aby dostatečně reagoval na současný vývoj ve světě. Von der Leyenová navíc čelí institucionálně i mezinárodně rozdrobenému politickému tlaku.

Ursula von der Leyenová i její současná Evropská komise jsou v sevření různých krizí a obrovských politických tlaků, při jednání o dlouhodobém rozpočtu Evropské unie ale nejde vyhovět všem. V rozhovoru pro Echo24 to řekla bývalá dlouholetá eurokomisařka Věra Jourová, která má zkušenosti s vyjednáváním o aktuálně platném rozpočtu na roky 2021 až 2027. Dodala, že von der Leyenová si už nemůže dovolit, aby byl finální rozpočet, o kterém se teprve začíná jednat, podobně neflexibilní jako ty…

Tak už je to tady, kritizování emisních povolenek nezná konce a opozice tepe vládu za to, že jen čeká na zdražení prakticky všeho. Emisní povolenky by měly podle všeho vcelku drasticky zdražit jak paliva, tak i energie. V médiích dokonce vyšel rozhovor s bývalým ministrem životního prostředí Babišovy vlády Brabcem, který hovořil o tom, že by příští vláda za předpokladu vítězství ANO dala EU k soudu. Zvláštní, že to povídá právě tento ministr, který byl mimo jiné také u zrodu samotného Green Dealu. Jak to tedy ve skutečnosti bylo? Na to se podíváme v následujících řádcích.

Věra Jourová byla jako místopředsedkyně Evropské komise nejmocnější Češkou v naší historii. V knižním rozhovoru Bohové, mlíkař a já, který napsala s Viktorem Daňkem, vypráví nejen o deseti letech v Evropské komisi, ale i o tom, co jim předcházelo, a naznačuje i své další životní kroky.

Tento týden je jedna z posledních příležitostí, kdy se Poslanecká sněmovna může ve třetím čtení vyjádřit k legislativnímu návrhu zákona o digitální ekonomice, dlouhodobě bojkotovanému ze strany části opozice.

Prorektorka Eva Voldřichová Beránková se měla s rektorkou Milenou Králíčkovou v pátek sejít, ze zdravotních důvodů ale schůzku zrušila. Králíčková ráno na webu UK napsala, že rezignaci prorektorky bere na vědomí.

Ve vedení Univerzity Karlovy (UK) možná skončí i prorektorka pro zahraniční záležitosti Eva Voldřichová Beránková. Podle rektorky školy Mileny Králíčkové avizovala rezignaci ve společné konverzaci kolegia.

PPF má v čele dvě ženy, které ovládly letošní žebříček nejvlivnějších Češek. Někdejší místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová se v pořadí propadla.

Praha - Nejvlivnější ženou Česka podle časopisu Forbes zůstává majitelka PPF Renáta Kellnerová. Na druhé příčce je i nadále Lenka Bradáčová, která je od letošního dubna nejvyšší státní zástupkyní. Třetí místo nově obsadila finanční ředitelka PPF Kateřina Jirásková. Z předních příček naopak vypadla Věra Jourová, která loni skončila na pozici místopředsedkyně Evropské komise a nyní je prorektorkou na Univerzitě Karlově. Časopis zveřejnil žebříček dnes na webu.

RECENZE / Věra Jourová vydává knižní rozhovor, v němž rekapituluje svou politickou dráhu – od zatčení a vazbu přes působení v Evropské komisi až po rozchod s Andrejem Babišem. Kniha Bohové, mlíkař a j…

Znepokojivých případů zatýkání a stíhání za nevýhrůžné projevy na internetu přibývá napříč starým kontinentem.

Na Univerzitě Karlově (UK) končí jeden z nejvlivnějších členů vedení. Podle informací deníku Echo24 končí prorektor pro strategii a rozvoj Josef Fontana, který patřil mezi nejbližší spolupracovníky rektorky Mileny Králíčkové. „S panem Fontanou jsme se domluvili na ukončení spolupráce v mém kolegiu na pozici prorektora pro strategii a rozvoj ke konci května,“ uvedla Králíčková v dopise vedení univerzity.

V srpnu má začít platit Akt o svobodě médií, tedy evropská legislativa, která má chránit novináře i zajistit nezávislost jejich redakcí. „EMFA byla přijata jako zákon, který Evropská unie nikdy neměla potřebovat,“ říká editorka slovenského serveru Euractiv Barbara Zmušková. „Počítalo se s tím, že když se země stane členským státem, tak je automatické, že má svobodná média. Ukázalo se, že ve více zemích to prostě je problém.“

Slovenská sněmovna jedná ve druhém čtení o sporné předloze skupiny vládních poslanců týkající se změn ve fungování nevládních organizací. Podle kritiků se tvůrci legislativy inspirovali v Rusku, což vláda odmítá. Podle návrhu mají organizace nově dodávat pravidelné výkazy o svých kontaktech a hospodaření. Kontroverzní plán označovat některé za lobbisty by měl z předlohy zmizet.

Univerzita Karlova oslavila v pondělí 7. dubna výročí 677 let od svého založení. Při této příležitosti byly již tradičně předány Ceny Miloslava Petruska za reprezentaci a propagaci a také Ceny Bedřicha Hrozného za tvůrčí počin.

Na červnovém summitu Evropské unie se bude schvalovat Bílá kniha EU o obraně, kterou před několika dny představila v Bruselu vysoká představitelka pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. „Kdo chce mír, musí se připravovat na válku,“ říká unijní velvyslankyně v Praze Monika Ladmanová.

Bývalá místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová má jasno: Za vše, co za svou kariéru dokázala, vděčí mužům, kteří ji podceňovali. To se stává ženám nejen ve veřejné správě, ale také když míří do vedoucích pozic firem nebo si chtějí rozjet vlastní byznys.

Výkonným ředitelem nevládní organizace Globsec se stal Daniel Braun, který dříve působil jako šéf kabinetu někdejší místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové. Instituce zabývající se bezpečností a mezinárodní politikou vznikla před 20 lety na Slovensku. Tento rok přesouvá svou centrálu z Bratislavy do Prahy. Každoročně pořádá mezinárodní bezpečnostní konferenci, která se letos uskuteční v červnu stejně jako loni v české metropoli.

Každý den slyšíme, jak si musíme na obranu půjčit. Ale proč neslyšíme, jak snížit výdaje, které nemají s obranou nic společného? Tuto otázku pokládá bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. O tom, že na obranu bude potřeba si půjčit skutečně mluví velká část vlády i expertů. Další část vládních představitelů ale naznačuje i to, kde by se mohly najít úspory. A nejde o nic překvapivého.

Třiadvacítka úspěšných žen vystoupí v úterý 25. března v galerii DOX na velké konferenci Hospodářských novin.

Rozhodnutí vlády USA ukončit financování stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) považuje bývalá místopředsedkyně Evropské komise a současná prorektorka Univerzity Karlovy Věra Jourová za krátkozrakou politiku. V Interview ČT24 uvedla, že nastala doba, aby si Evropa ujasnila své možnosti směrem k této stanici. Podobně by měl starý kontinent hrát větší roli ve své obraně a bezpečnosti, je přesvědčena.

Jubilejní dvacátý ročník prestižního ocenění TOP ženy Česka zná své vítězky.

Hnutí ANO formuje svůj evropský tým pro případ úspěchu v podzimních volbách. Po znalcích unijní agendy pošilhává v Bruselu, ve hře jsou i nestraníci. Řídit by je měl přímo premiér, extra rezort není dle hnutí potřeba.

Městský soud v Praze ve středu zamítl žalobu bývalého děkana Národohospodářské fakulty VŠE Miroslava Ševčíka. Ten se bránil proti svému odvolání. Podle něj šlo o politicky motivované rozhodnutí. Verdikt je pravomocný, Ševčík může podat kasační stížnost.

Rozkol není mezi Evropou a Amerikou, ale mezi lidmi, již důvěřují svobodě, a těmi, kteří mají strach a hledají nějaký typ kontroly, říká Strossenová.

Už v neděli bude jasné, jak moc dokážou Elon Musk a lidé kolem Donalda Trumpa ovlivňovat evropskou politiku. V posledních týdnech vsadili na podporu až krajně pravicové AfD v německých parlamentních volbách. Co to znamená pro nás?

Druhý muž Spojených států, J. D. Vance, vyvolal značný rozruch svým pátečním vystoupením v Mnichově. Mluvil o omezování svobody projevu v Evropě.

Na mnichovské bezpečnostní konferenci vyvolal pozdvižení zástupce nové americké administrativy J. D. Vance, když kritizoval Evropu, která podle něj omezuje své oponenty a svobodu projevu. „Těžko si představit některého evropského státníka, který by udělal totéž ve Washingtonu,“ uvádí pro Radiožurnál bývalá místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty, transparentnost a dodržování zásad právního státu Věra Jourová.

Zpravodaj Slovenské televize a rozhlasu (STVR) v Praze Boris Kršňák dostal od vedení veřejnoprávní společnosti výpověď. Novinář o tom informoval na svém účtu na Facebooku. Server Aktuality.sk napsal, že Kršňák se před několika dny připojil k otevřenému podpisu kritizujícímu výkon moderátora STVR Mateje Beránka v rozhovoru s premiérem Robertem Ficem. Firma věc odmítla komentovat.

Vždy je nutné brát na zřetel, jestli nehrozí zneužití nového paragrafu v trestním zákoně, řekla v souvislosti s novelou Lex Ukrajina 7 bývalá eurokomisařka Věra Jourová v pořadu Chuť moci. Současně varovala před přijetím sporného přílepku, který by ukotvil nový trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc, a poznamenala, že tomuto kroku nepředcházela „podrobná debata na poli trestního práva“.

Nikdy v historii jsme nezažili takovou koncentraci moci, jakou má nyní v rukou miliardář Elon Musk. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS to uvedla bývalá místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Po mocných typu Muska prý z pozice eurokomisařky chtěla, aby se nepletli do politiky. Přesně to však nyní u majitele sítě X pozoruje. Vrátila se také k názorové přestřelce mezi ní a Muskem, ke které došlo minulý rok v říjnu.

Nedávné dění okolo voleb v Rumunsku a Moldavsku vyvolalo spekulace, zda se cizí vlivy nechystají ovlivňovat také nadcházející sněmovní volby v Česku. Trápit by nás ale měla spíš jiná otázka –⁠⁠⁠ dokážeme se ubránit?

Nový americký prezident Donald Trump dal již ve svém pondělním inauguračním projevu najevo, že hodlá razantně měnit Spojené státy. Evropu sice ani jednou nezmínil, ale již dříve naznačil proměnu obchodní politiky a s ní i například možné zvýšení amerických dovozních cel. Bývalá místopředsedkyně Evropské komise a nastupující prorektorka pražské Univerzity Karlovy Věra Jourová se však domnívá, že Evropská unie může v mnoha oblastech na americký tlak efektivně reagovat a dosáhnout dobrého výsledku.

Několik evropských zemí má z poslední doby zkušenost s pokusem o ovlivnění voleb. Podle ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky čekají dezinformační kampaně i Česko.

Potřebujeme se zbavit závislostí a být soběstační, zní Evropskou unií. A mělo by znít, však příliš velká závislost je přitěžující, svazující, omezující. A tak v unii zaznělo, že přestaneme být závislí na Rusku. A já to vítám. Diverzifikovat tu chamraď, diverzifikovat, až se zazelená. A tak se podívejme, jak diverzifikujeme. Ne, nebude to o LNG plynu z Ruska, máme tu i jiné závislosti.

Pokud bychom sestavovali výběr politiků, kteří chtějí rozkopávat Evropskou unii, můžeme si být jistí, že tací se už těší, až Joea Bidena v Bílém domě vystřídá 20. ledna Donald Trump. A přemýšlejí, jak se k němu co nejdřív dostat.

Zostřený boj s dezinformacemi nabírá na obrátkách. Jeho vládní koordinátor je vůči občanům čím dál arogantnější. A Sněmovna schválila nový trestný čin „Neoprávněná činnost pro cizí moc“. To vše se děje na pozadí politiky Evropské unie, která reguluje technologické platformy, pořád se snaží prosadit šmírování soukromých zpráv a svými cenzurními zásahy vyhání z Evropy umělou inteligenci, či brání investicím do inovací. Tohle omezování štve a obtěžuje občany. Navíc ničí naši prosperitu.

NÁZOR / Politický útvar Trikolora sdělil, že Věra Jourová je největší personální omyl Andreje Babiše. Teď se v Trikoloře bojí, že Jourová bude kazit mladou generaci a varují před ní. Nebezpečí prý ale…

Prosincový díl Fokusu Václava Moravce se blíže podíval na problematiku svobody slova v demokratické společnosti. Má nějaké hranice a kde případně leží? Co smí, nebo nesmí zaznít v práci, ve škole nebo ve veřejném prostoru? A v čem se liší projev v reálném světě a na sociálních sítích? Tyto a další palčivé otázky otevřeli s moderátorem ČT Václavem Moravcem hosté pořadu: bývalá eurokomisařka Věra Jourová, bývalý vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti), spisovatelka Radka Denemarková, ústavní soudce Jiří Přibáň, novinářka Laura Kellö Kalinská a novinář Karel Hvížďala.

Bývalá eurokomisařka Věra Jourová bude prorektorkou Univerzity Karlovy. Ta samá osoba prosazovala prolomení šifrovaných konverzací.

Bývalá eurokomisařka Věra Jourová bude v poradním sboru prezidenta Petra Pavla pro zahraniční politiku. Řekla to v pátek na zasedání akademického senátu Univerzity Karlovy. Nehodlá vstoupit do žádné strany, z hnutí ANO se rozhodla vystoupit letos v červnu.