Vězeňská služba České republiky

Janoušek se návratu za mříže bál kvůli tomu, že by kvůli jeho neurologickým potížím měla případná nákaza koronavirem těžký průběh. Soud mu přisvědčil.

Vězeňská zařízení jsou během současné pandemie koronaviru velmi ohrožena. Velký počet lidí v uzavřeném prostoru a žádná izolace je ideální prostředí pro šíření nemoci.

Umožnit vězňům používat ve věznicích CD přehrávače se sluchátky a nosit alternativní oděvy chtěla prosadit bývalá ombudsmanka Anna Šabatová. Věznice Rapotice, jejíž vězeň si stěžoval, povoluje jen přehrávač bez sluchátek. Podle ředitele věznice vězni se sluchátky na uších nereagují na pokyny, sčítání, odchody nebo cvičné poplachy. Případ proto nyní míří do parlamentu. O částečné možnosti nenosit vězeňské stejnokroje jedná ombudsman Stanislav Křeček s ministerstvem spravedlnosti.

Pražský městský soud měl o žádosti rozhodnout už v březnu. Jednání ale bylo odročeno, když jeden z přísedících musel do karantény kvůli šíření nemoci covid-19, uvedl soudce Tomáš Kubovec.

Při návštěvách nebude možný fyzický kontakt mezi návštěvou a vězněnou osobou, stejně tak nebude možná konzumace jídla.

Ve Vazební věznici v Brně je první člověk, který má onemocnění covid-19. Je prvním případem z řad vězněných. Uvedla to mluvčí Vězeňské služby ČR Petra Kučerová. Neupřesnila věk ani pohlaví vězně. Na případ upozornil server irozhlas.cz, podle kterého tento člověk skončil ve vazbě z obavy, že bude nemoc úmyslně šířit.

Pokud nyní udělený trest bude pravomocný, bude jej muset odsouzená žena vykonat po odpykání trestu za vraždu.

Luboš Dörfl čeká, že soudy budou řešit i složité spory podnikatelů se státem. O odškodnění za zavřené obchody a živnosti.

Infekci černým kašlem řeší hygienici a vězeňská služba ve věznici na pražské Pankráci. Onemocnělo přes dvacet vězňů a jeden dozorce.

Vězeňská služba (VS) požádala v souvislosti s koronavirovou situací vládu o 88,5 milionu korun. Z toho 16,7 milionu plánuje využít v souvislosti s výrobou roušek ve věznicích a zbylé peníze mají sloužit k navýšení platů příslušníků bezpečnostního sboru.

Česká republika musí zvětšit vazební a vězeňské cely, aby vyhověla Evropskému výboru proti mučení a nelidskému zacházení. Každý první vězeň musí mít nově 6 metrů životního prostoru, každý další 4 metry, přičemž do plochy se nezapočítává sociální zařízení. Ministerstvo navrhuje novou úpravu prostřednictvím vyhlášek o vazebním a vězeňském řádu. Vyhlášky také upravují obsah balíčku nebo ubytování žen s dětmi, kde převládne zájem dítěte nad zájmem matky. Zakázán má být mák, který není povolen ani v psychiatrické léčebně.

Dovedete si představit existenci počítačového programu, který vám dokáže říct, jak se budete v budoucnu chovat? Zdali budete zločinci, či spořádaní občané? Je vůbec možné připustit existenci nástrojem připomínající spíše věšteckou kouli, díky níž uvidíte do budoucnosti? Domníváte se, že jde o science fiction? Nikoliv! Vězeňská služba ČR takovýto nástroj využívá už dlouhé roky! Oč vlastně jde a jak to v praxi funguje, vám představím v dnešním díle našeho seriálu.

V rámci projektu Tlapka v dlani dostali vybraní vězni v takzvané otevřené věznici Jiřice dvě štěňata, z nichž v budoucnosti budou vodící psi pro nevidomé. Podle vězňů je to nejen velká zodpovědnost, ale také zpestření pro celou instituci.

Loni v létě započatý projekt Tlapka v dlani má za sebou první úspěšnou fázi. Dvě štěňata, kterých se ujala čtveřice vězňů z takzvané Otevřené věznice v Jiřicích, se naučila od svých dočasných páníčků základní povely.

Nejvyšší správní soud (NSS) minulý týden vyhověl kasační stížnosti 16 dozorců z Věznice Plzeň a zrušil rozhodnutí Krajského soudu v Plzni, který zamítl jejich žalobu na vedení věznice, v níž se domáhali proplacení přestávek na jídlo a odpočinek. Plzeňský soud tak bude muset opět posoudit, zda příslušníci Vězeňské služby mají na proplacení sporných přestávek nárok.

Odsouzení v plzeňské borské věznici mají od středy novou práci. Podílejí se na výrobě ochranných nanomasek proti virům. Tu vyvinula plzeňská firma Workpress Aviation (WPA).

Podle zjištění Aktuálně.cz se Romanu Janouškovi nechce zpět do vězení, vrátit se tam měl 30. dubna.

Loni bylo trestně stíháno 142 příslušníků bezpečnostních sborů, což je o 46 osob méně než rok předtím. Šlo o 91 policistů, 18 příslušníků vězeňské služby a sedm celníků. Zbytek tvořili zaměstnanci těchto tří bezpečnostních složek.

USA je známá velmi netradičními příběhy. To co by se mohlo zdát jako výmysl je v této zemi docela normální. Velmi podivnou historku přinesl americký deník The Tallahassee Democrat. Jakou formou protestu se rozhodl mladý muž pomoc k osvobození vězňů?

Vražedkyně Petra Janáková, nyní Nová, odsouzená na 30 let za vraždu sběratele, dostala u Okresního soudu v Opavě osmiměsíční nepodmíněný trest za falešné obvinění dozorce. Nařkla jej ze znásilnění, když ve věznici otěhotněla.

Vražedkyně Petra Janáková, nyní Nová, odsouzená na 30 let do vězení za vraždu sběratele, dostala u Okresního sudu v Opavě osmiměsíční nepodmíněný trest za falešné obvinění dozorce. Nařkla jej ze znásilnění, když ve věznici otěhotněla. ČTK dnes o rozsudku informoval mluvčí soudu Jiří Urban. Soud rozsudek, který ještě není pravomocný, vynesl v úterý.

Vražedkyně Petra Janáková, nyní Nová, odsouzená na 30 let do vězení za vraždu sběratele, dostala u Okresního sudu v Opavě osmiměsíční nepodmíněný trest za falešné obvinění dozorce. Žena dozorce nařkla ze znásilnění, když ve věznici otěhotněla.

Ministerstvo zdravotnictví nařídilo Vězeňské službě neprodleně rozdělit vězně podle jejich zařazení na pracovišti, tyto pak oddělit od ostatních vězňů a ubytovat společně. Opatření platí od 16. dubna až do 1. července 2020. Ministerstvo zdravotnictví tak hodlá více než měsíc od vyhlášení nouzového stavu na začátku března zabránit šíření koronaviru v českých věznicích. Důvodem je „nepříznivý vývoj epidemiologické situace způsobené koronavirem“, stojí v opatření, jehož účelem je snížit riziko onemocnění a dále zaměstnávat vězně.

Šíření koronavirové nákazy značně urychlilo vybavování tuzemských věznic technologiemi, díky kterým mohou advokáti komunikovat s odsouzenými přes internet, a nemusejí tak jezdit za mříže na osobní návštěvu. Potřebné vybavení zatím získalo čtrnáct věznic po celém Česku.

Advokáti a jejich věznění klienti mohou odedneška komunikovat na dálku prostřednictvím platformy Skype. Odpadne tak nutnost dojíždění právníků do věznic. Ve společné tiskové zprávě to uvedly Vězeňská služba (VS) a Česká advokátní komora (ČAK). Instituce dodaly, že spuštění projektu urychlil současný nouzový stav.

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) loni obvinila 142 lidí, o 46 méně, než v roce 2018. Stejně jako v předchozích letech bylo nejvíce stíhaných v Praze.

Jejich původním byznysem byly součástky pro letecký průmysl. Během tří týdnů inženýři z Workpress Aviation z Plzně vytvořili ochrannou masku s filtry, které zachytí většinu škodlivin včetně virů.

Vězeňská služba ČR trpí jako většina zařízení s nedostatkem ochranných materiálů, a tak do výroby roušek zapojila i odsouzené. Centrální výroba ochranných roušek běží ve věznicích Pardubice a Světlá nad Sázavou. Podívejte se na video.

Vězeňská služba požádala předsedy krajských soudů, aby lidé odsouzení za banální trestné činy nemuseli za současné situace šíření koronaviru nastupovat do vězení. Toto opatření má snížit riziko zavlečení nákazy do věznic. Generální ředitel Vězeňské služby Petr Dohnal dnes v Radiožurnálu řekl, že do výkonu trestu nastupuje asi 500 odsouzených měsíčně. Ministerstvo spravedlnosti ČTK sdělilo, že žádost podporuje. U žádného vězně v Česku dosud nebylo onemocnění covid-19 zjištěno.

Část soudců pobouřilo jednání některých vedoucích státních zástupců, kteří instruují své podřízené, jak mají předejít své účasti při jednání soudu. Advokáti zase požadují, aby soudci nyní odkládali nástup k výkonu trestu. Na některých soudech museli přijmout s ohledem na rozšíření koronavirové nákazy mimořádná opatření.

S šitím roušek pomáhají už několik týdnů i odsouzené ženy z věznice ve Světlé nad Sázavou na Vysočině. Vyrobily jich už více než sto tisíc. „K dispozici máme čtyřicet šicích strojů a denně je zapojena stovka odsouzených žen ve dvou směnách. Osmdesát žen šije a ostatní dělají pomocné práce, mimo jiné stříhají látky a tkalouny či žehlí,“ popsala mluvčí věznice Jana Rajdlová.

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) loni obvinila 142 lidí, o 46 méně, než v roce 2018. Stejně jako v předchozích letech bylo nejvíce stíhaných v Praze, nejméně jich bylo tradičně na Pardubicku a Vysočině. Vyplývá to ze zprávy o činnosti GIBS za loňský rok, kterou má ČTK k dispozici.

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) loni obvinila 142 lidí, o 46 méně, než v roce 2018. Stejně jako v předchozích letech bylo nejvíce stíhaných v Praze, nejméně jich bylo tradičně na Pardubicku a Vysočině. Vyplývá to ze zprávy o činnosti GIBS za loňský rok.

Průhledné ochranné štíty, které jsou v současné době nedostatkovým zbožím a které dokáží omezit šíření nákazy COVID 19, zvyrábějí odsouzení z Věznice Valdice pomocí 3D tisku. Zdravotní roušky, které ušily odsouzené ženy z vazební věznice Praha Ruzyně a Velké Přílepy zase předala Vězeňská služba do užívání pražským policistům.

V Ústeckém kraji šijí odsouzení roušky ve všech věznicích. S ohledem na zákaz návštěv mohou vězni častěji telefonovat příbuzným a komunikovat přes Skype. Zachovat se věznice snaží zaměstnávání odsouzených.

Jakmile se výroba plně rozjede, bude vězeňská služba schopna vyrobit až 40 tisíc roušek měsíčně, a to jak pro vlastní potřebu, tak i pro potřebu státu.

Do věznic mohou od minulé soboty na návštěvu za odsouzenými a vazebně stíhanými pouze advokáti. Příbuzní vězňů se kvůli šíření koronaviru po Česku do vězeňských zařízení nedostanou. Ta se proto snaží zajistit kontakt alespoň na dálku prostřednictvím internetu.

Nejen roušky, ale také ochranné štíty vznikají v těchto dnech za zdmi ostravské Věznice Heřmanice. Štíty se vyrábějí na 3D tiskárně, kterou má k dispozici školské středisko vězeňské služby, jež v káznici působí.

Vězeňská služba potrestala pokutou svého instruktora za nebezpečný incident z února na Liberecku, při kterém zaměstnanec věznic donutil zastavit řidiče dodávky. Instruktor zůstal u vězeňské služby, musí ale podstoupit psychotesty.

Novinku v podobě videohovorů mezi odsouzenými a jejich příbuznými zavádějí v ostravské Věznici Heřmanice. Jde o reakci na zákaz návštěv, který kvůli šíření koronaviru vyhlásila Vězeňská služba ČR.

Při nedostatku roušek vypomůžou i odsouzení.

Nákaza novým typem koronaviru se v současnosti šíří po celém světě a svá opatření musely zavést také věznice. Hodně lidí na malém prostoru by v případě proniknutí viru za zdi vězení mohlo znamenat katastrofu. Jedním z ochranných opatření je například zákaz návštěv. O tom, co to pro vězněné znamená promluvila mluvčí Vězeňské služby Petra Kučerová v ranním vysílání Rádia Z.

V nejbližší době bude vytvořena užší pracovní skupina, která bude sbírat potřebná data a aktuálně koordinovat činnost všech složek v režimu 24/7.

Generální ředitelství Vězeňské služby České republiky upřesnilo rozsah preventivních opatření před šířícím se koronavirem.

Sbírku na Maxíkův lék podpořili Leoš Mareš i Nikola Štíbrová.

Osobní vůz řídil člen Vězeňské služby.

Ministerstvo spravedlnosti v úterý potvrdilo svůj předchozí závěr, že odsouzený lobbista Marek Dalík neměl ve vězení výhody proti ostatním vězňům.

Věznice v celé České republice v souvislosti se šířením koronaviru přijaly preventivní opatření. Do žalářů se mimo jiné nedostane nikdo, u koho služba při bezkontaktním zjišťování tělesné teploty naměří více než 38 stupňů Celsia.

Nový veřejný ochránce práv Stanislav Křeček strávil v úřadu právě jeden týden. Některá média jej podávají jako začínající apokalypsu, třeba proto, že došlo k některým personálním změnám a přímo Křeček se má věnovat problémům spojeným s diskriminací. Aktuální rozdělení kompetencí bychom ale rovněž mohli použít jako osvětový seznam toho, co všechno může a má ombudsman dělat, tedy kde a v čem může potřebným konkrétně pomáhat. Stanislav Křeček pak dál svérázným způsobem používá své facebookové stránky, což už patrně nikoho nepřekvapí. Na rozdíl od jednoho zapomenutého rozhovoru s jeho „předpředchůdcem“ v úřadu Pavlem Varvařovským.

O významu bilaterálních výměnných stáží zaměstnanců Vězeňské služby ČR jsem psal již minule, ale protože je tato tematika poměrně obsáhlá, vrátím se k ní i dnes. A představím vám, jak vše funguje v jiných zemích v porovnání se systémem tuzemským. Mnozí Češi stále trpí předsudky, že země, jako jsou Polsko, Slovensko, Maďarsko nebo Rumunsko, jsou v mnoha ohledech zaostalejší než my, zvlášť v takové oblasti, jako je vězeňství. Ovšem jak si přečtete, opak je pravdou. S čistým svědomím mohu prohlásit, že právě od těchto zemí se máme ještě mnoho co učit.

V předchozím díle jsem vám představil sociální práci v tuzemských věznicích, mohli jste se dočíst o systematickém vzdělávání sociálních pracovníků. U vzdělávání zůstanu i dnes. Vzdělávají se dostatečně i ostatní zaměstnanci vězeňské služby? Existuje snad nějaký vzor, kterým se inspirují?

V kriminále jsem byl několikrát, pokaždé zatím jen pracovně. Navštívit obviněného ve vazební věznici, navíc v doprovodu jeho advokáta, jde snadno. Ale výkon trestu, to je svět sám pro sebe.

Pod pojmem „sociální pracovnice“ si mnoho lidí (krom jiného) může představit korpulentní, zakomplexovanou ježibabu, které se pořád něco nelíbí. Buďto kritizuje vaši ušpiněnou ratolest, která před chvilkou neodolala vlétnout do toho blátíčka, nebo vám předkládá dalekosáhlý seznam důvodů, proč právě vy nemůžete dosáhnout na ty či ony dávky. Nepochybuji o tom, že mnoho z vás má svých bohatých zkušeností dostatek. Dnešní kapitolu bych však rád věnoval sociálním pracovnicím, které si jako své pracovní působiště zvolily vězeňské prostředí. Na rozdíl od vychovatelů, dozorců či jiných zaměstnanců o nich téměř nevíme, ani se o ně jako vězni nějak významně nezajímáme. Aspoň tedy do té doby, než po nich něco potřebujeme. Přitom si jejich práce zaslouží mnohem větší pozornost respekt a uznání, než jakých se jim dostává.

Na případu s krycím názvem Rajec policie pracovala od loňského září.

Příslušníci GIBS dosud nemají žádné uniformy. I při slavnostních příležitostech spojených s jejich prací tak chodí v civilním oblečení.

Eskorta převezla bývalého hejtmana Davida Ratha odsouzeného za korupci do ruzyňské vazební věznice. Napsal to ve středu server Lidovky.cz. Někdejší politik nastoupil v říjnu do vězení v Teplicích, v polovině ledna teplický soud zamítl jeho návrh na umístění do výkonu trestu do oddělení s nižším stupněm zabezpečení.

O přesunu Davida Ratha z teplického vězení do věznice Ruzyně informovali Lidovky.cz.

Nepochybuji o tom, že každý z vás dokáže nejen rozpoznat, ale i popsat vozidla záchranné služby, hasičů či policie. Dokázali byste však popsat vozy, v nichž se přepravují vězni, tedy eskortní vozidla Vězeňské služby ČR? V autoparku vězeňské služby se nachází mnoho neoznačených vozidel, která jsou na první pohled k nerozeznání od běžně vyráběných sériových aut. Ve většině případů se však používají vozidla označená. V dnešním díle našeho seriálu vám představím eskorty a ty, kteří na ně dohlížejí.

Podle zjištění deníku Aktuálně.cz inspekce nezjistila podezření, že by vyšetřovatel Čapího hnízda postupoval v kauze Neograph nezákonně.