Vladimír Černý

Extrémně vysoký počet lůžek intenzivní péče, na něž jsou často odesíláni staří polymorbidní pacienti, kterým nemá taková léčba šanci pomoct. To jsou největší bolesti segmentu, který nutně potřebuje reformy a restrukturalizaci. Na 3. ročníku konference NIKEZ to řekl předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Vladimír Černý.

Vstup některých inovativních technologií na tuzemský trh dnes trvá až dva roky, upozorňují jejich dodavatelé. Zeptali jsme se proto předsedů odborných společností (také zde a zde), jak rychlost vstupu klíčových technologií vnímají a co by se podle nich mělo změnit, aby se proces urychlil.

Vedení zdravotní dokumentace – včetně elektronického – dostává nová pravidla, pacientům například vzniká právo na bezplatné získání její první kopie. Oslovili jsme proto předsedy odborných společností (první reakce zde), abychom se jich zeptali, jak je podle nich tuzemské zdravotnictví připraveno na plnou elektronizaci, či zda se kvůli nové úpravě neobávají nárůstu byrokratické zátěže.

Lékaři na anesteziologicko-resuscitačním oddělení a urgentním příjmu Fakultní nemocnice Bulovka budou od října nově pracovat v nepřetržitém provozu. Na protest proti novému primáři chtěli lékaři těchto oddělení vypovědět dobrovolné přesčasy, nové uspořádání provozu jim tuto formu protestu znemožní.

KOMENTÁŘ / Média rozsáhle referují o protiukrajinských náladách, které zavládly mezi značnou částí českých Romů. Šlo však o špičku ledovce. Facebookové účty řady romských uživatelů ukazují, že mnoho z…

Nemocnici Bory za 250 milionů eur [cca 5,9 mld. Kč] dnes [30.3.] v Bratislavě otevřela finanční skupina Penta Investments. Zařízení se 405 lůžky, které nabídne plánované a akutní zákroky, přejde do plného ostrého provozu letos na podzim.

Novou nemocnici Bory za 250 milionů eur [cca 5,9 mld. Kč] v Bratislavě otevřela finanční skupina Penta Investments. Zařízení se 405 lůžky, které nabídne plánované a akutní zákroky, přejde do plného ostrého provozu letos na podzim.

/FOTO/ Každý rok se na ně sjíždějí stovky lidí. Svatováclavské hody v Rouchovanech jsou zkrátka pojem, který dalece přesahuje hranice okolí. Regionální pracoviště tradiční lidové kultury při Muzeu Vysočiny Třebíč, které je pověřeno péčí o tradiční lidovou kulturu na území Kraje Vysočina, je nyní zařadilo na krajský Seznam nemateriálních statků.

Padlých dodavatelů energií už je celá řada. Do režimu dodavatele poslední instance tak přibývají další spotřebitelé. Některé z nich se ale nedaří kontaktovat, možná tedy o ničem neví, zbytečně budou platit za energie víc a poté spadnou do režimu neoprávněného odběru. Dodavatel poslední instance zjednodušeně řečeno zajišťuje, že v případě krachu nebo ukončení činnosti vašeho dodavatele energie nezůstanete bez elektřiny či plynu, dokud si nenajdete dodavatele nového.

Někteří dodavatelé energií svým zákazníkům doporučují nevýhodné produkty, a dokonce se jim snaží podstrčit nové smluvní podmínky. Odběratelé elektřiny a plynu tak tápou, co si dodavatel může dovolit a co už ne.

Ceny energií rostou. Někteří dodavatelé začali své smlouvy ohýbat, aby se zbavili nevýhodných produktů s dlouhodobě fixovanou cenou. Společnosti by garantované ceny neměly měnit nebo smlouvy jinak obcházet, varuje regulační úřad.

Pro třetí dávku vakcíny proti covidu-19 si zatím přišlo přes 7400 lidí z asi 40 000 očkovaných, kteří na ni mají nárok. Zájem je zatím hlavně mezi zdravotníky.

Až 15 tisíc lidí v Česku nemuselo v souvislosti s covidem-19 zemřít, pokud by se zavedla restriktivnější opatření, řekl v Interview ČT24 bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO). Covid-19 má v Česku dosud přes 30 400 obětí. Bývalý náměstek ministerstva zdravotnictví Vladimír Černý, který byl ve vedení resortu v době nejhorší krize, to ale odmítá.

Anesteziologie a intenzivní medicína je lékařský obor, bez jehož existence si dnes efektivní fungování péče o pacienta vlastně už nelze představit. Z tohoto pohledu je Klinika anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny Fakulty zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Krajské zdravotní, a.s. – Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o.z., (KAPIM) nejvýznamnějším zdravotnickým pracovištěm v Ústeckém kraji. Při pandemii v průběhu uplynulého roku a půl soustřeďovala a léčila pacienty s nejtěžším průběhem nemoci COVID-19. Pro ŽivotvČesku.cz poskytl rozhovor přednosta kliniky Vladimír Černý, a to zejména, jakým vývojem v současnosti obor prochází vývojem.

Jediná cesta k ukončení pandemie koronaviru je imunizace společnosti, tedy její promoření nebo očkování, trvá na svém bývalý náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Černý. Uvedl to v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Minulý týden ho premiér Andrej Babiš označil za „doktora Smrt“. Pokud šéf vlády bude v takových výrocích pokračovat, je Černý připraven se bránit.

Bývalý náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Černý byl před nedávnem Andrejem Babišem označen za doktora Smrt. Podle Černého slov je totiž imunizace obyvatelstva a promořování lidí v České republice jediným způsobem, jak se bránit nemoci covid-19. Teď promluvil v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.

Ministerstvo zdravotnictví plánuje poslat v příštích dvou letech zhruba 150 milionů korun na analýzy poznatků získaných v době epidemie covidu-19. Mají pomoct při hledání vhodných postupů pro zdravotní péči pro případ, že bude epidemie pokračovat nebo se bude opakovat. Ministerstvo proto navrhlo vládě rozšířit Program na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu na léta 2020 - 2026, vyplývá z dokumentu pro vládu.

Premiér Andrej Babiše veřejně připustil, že nezvládnutý průběh koronavirové epidemie, v jehož důsledku zemřelo přinejmenším třicet tisíc lidí, nebyl dílem náhody, ale zřejmě důsledkem řady chyb, které udělala Babišova vláda a úředníci na ministerstvu zdravotnictví.

Pětina hospitalizovaných s covidem-19 potřebovala intenzivní péči. Celkově bylo vloni v nemocnicích přes 78 tisíc nakažených, přičemž na jednotkách intenzivní péče (JIP) bylo 16 600 z nich, uvedl ve čtvrtek na odborné konferenci NZIS Open bývalý náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Černý. Právě on měl na starosti národní dispečink intenzivní péče.

Pětina ze všech letos hospitalizovaných s covidem-19 potřebovala intenzivní péči. Celkově bylo v nemocnicích přes 78.000 nakažených, přičemž na jednotkách intenzivní péče (JIP) bylo 16.600 z nich. Na dnešní odborné konferenci NZIS Open to řekl bývalý náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Černý, který měl na starosti národní dispečink intenzivní péče. Podle něj data nikdy neukázala situaci, kdy by se pacient nedostal na lůžko, které potřeboval. Některé nemocnice v krajích ale takové případy v době nejvyššího zatížení hlásily.

Zřiďte okamžitě polní nemocnici, přikázalo loni v říjnu Ministerstvo zdravotnictví Nemocnici Na Bulovce. Kvůli koronavirové pandemii se totiž bálo nedostatku lůžek. Kdo za ni zaplatí?

Ministerstva zdravotnictví se znovu zmocňují promořovači, prohlásil v pořadu 360° televize CNN Prima NEWS evoluční biolog a parazitolog Jaroslav Flegr. Reagoval tak na ukončení spolupráce s odborníky z Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES). Zároveň varoval, že až se ochladí, epidemie se vrátí.

Ze zemí, kde se rychleji očkuje, budou přicházet mutace, které budou odolné vůči očkování, varoval ve vysílání televize CNN Prima NEWS evoluční biolog Jaroslav Flegr. Podle něj tak Česko může doplatit na to, že očkuje pomaleji. Mělo by prý získat jakékoliv schválené vakcíny a rychle proočkovat populaci.

Mezi náměstky na ministerstvu zdravotnictví přichází přednostka pneumologické kliniky pražské Thomayerovy nemocnice Martina Vašáková. Klinickou skupinu ke koronaviru nově vede náměstek Martin Havrda, Národní dispečink lůžkové péče přednosta kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice v Motole Tomáš Vymazal. Na twitteru to dnes oznámil ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO).

Tisková mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová v neděli oznámila, že ve funkci končí. O rozhodnutí informovala na svém Twitteru.

Odchod z ministerstva zdravotnictví v tuto chvíli neplánují náměstci, kteří tu byli v éře Jana Blatného. A odejít nehodlá ani šéfka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová.

V Česku jsou od minulého pátku první dávky experimentálního amerického léku Regn-cov2 určeného na léčbu vysoce ohrožených pacientů s covidem. Jsou jich čtyři tisíce. Dalších osm tisíc přijde ve dvou várkách v dubnu a květnu. A k tomu zbývá v nemocnicích ještě zhruba dva tisíce dávek obdobného léku Bamlanivimab. Celkem nějakých 14 000.

Experimentální americký lék Regn-cov2 určený na léčbu vysoce ohrožených pacientů s covidem v úterý jako první převzala fakultní nemocnice v pražském Motole, která ho už podala prvnímu pacientovi.

Premiér Andrej Babiš (ANO) o víkendu vyzval nemocnice, aby více používaly experimentální lék bamlanivimab od firmy Eli Lilly, který pomáhá předejít těžkému průběhu nemoci u rizikových pacientů. Zájem lékařů je podle něj zatím malý. Ze sta nemocnic se ozvalo šest desítek, které převzaly šest set balení. Česká republika jich přitom objednala tři tisíce.

Post náměstka pro zdravotní péči Ministerstva zdravotnictví zůstává od ledna neobsazen. Stále probíhá výběrové řízení, které ovšem skončilo v prvním kole neúspěšně. Ministerstvo proto vyhlásilo v souladu se Zákonem o státní službě 8. března kolo druhé, které má tu výhodu, že má mírně upravená kritéria a umožňuje hlásit se širšímu okruhu uchazečů.

Zdravotnická zařízení nadále čelí vysokým počtům hospitalizovaných a jejich kapacity jsou významně vytížené. V sobotu bylo v nemocnicích 8365 pacientů s covidem, z toho 1935 v těžkém stavu. Oproti předchozí sobotě vzrostl počet hospitalizací o 222 případů. I přes přísnější opatření zavedené od 1. března se nezdá, že by epidemie brzdila. Podle evolučního biologa Jaroslava Flegra (73) by stačily 3 kroky, které by podle jeho slov situaci v zemi výrazně zlepšily.

Studii kolumbijských vědců z města Cali, která měla vědecky popsat vliv ivermektinu na léčení mírného průběhu nemoci covid-19, sponzorovali významní světoví výrobci nebo potenciální výrobci vakcín proti covidu-19 Janssen (Johnson and Johnson), Sanofi/Pasteur a GlaxoSmithKline. Vyplývá to z textu povinného přiznání možného střetu zájmů autorů studie, které je součástí závěrečné zprávy, publikované americkým lékařským serverem JAMA.

Ministerstvo zdravotnictví chce s rozhodnutím ohledně podávání ivermektinu praktickými lékaři počkat na stanovisko Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Na dotaz Práva to potvrdila mluvčí resortu Barbora Peterová. SÚKL v tuto chvíli doporučuje, aby pacienti, kteří budou ivermektin dostávat, byli pod dohledem lékaře.

Když už začalo být jasné, že situace není nadmíru výtečná, zvolili nejvyšší představitelé novou strategii. Aby se moc nepátralo, kdo za pohromu s koronavirem může, začalo se tvrdit, že za ni nemůže nikdo. Nikdo podle nich přece nemohl vědět, co nastane. Jenže to není pravda.

Česká republika aktivovala zahraniční pomoc a požádala o součinnost s umístěním minimálně desítek pacientů s onemocněním covid-19 do Německa, Švýcarska a Polska. Důvodem je, že řada nemocnic není podle resortu schopna pacientům zajistit obvyklé standardy poskytované péče.

Situace v České republice došla do bodu, kdy se hodí každá pomocná ruka. I ze zahraničí.

Česká republika kvůli kritické situaci v tuzemských nemocnicích po týdnech naléhání některých hejtmanů požádala Německo, Polsko a Švýcarsko o umístění minimálně několika desítek českých pacientů. Zatím nebylo rozhodnuto o převozu žádného pacienta, podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) jde pouze o formální krok.

Česká republika aktivovala zahraniční pomoc a požádala o součinnost s umístěním minimálně desítek pacientů s onemocněním covid-19 do Německa, Švýcarska a Polska. V páteční tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo zdravotnictví. Důvodem je to, že řada nemocnic není podle resortu schopna pacientům zajistit obvyklé standardy poskytované péče. Zatím ale podle zprávy nebylo požádáno o převoz konkrétního pacienta.

Saské nemocnice jsou připraveny přijmout prozatím devět českých pacientů s těžkým průběhem nemoci covid-19, další lůžka pak nabízí další německé spolkové země. Dnes to prohlásil saský premiér Michael Kretschmer, který tak reagoval na oznámení českého ministra zdravotnictví Jana Blatného, že Česká republika žádá Německo, Švýcarsko a Polsko o lůžkové zaopatření minimálně desítek infikovaných. Pomoc dnes jménem Berlína slíbil i německý ministr zahraničí Heiko Maas.

Nekomunikuje dobře, dělá opatření, ale neinformuje veřejnost. Takto to nemůže fungovat. Slova, jimiž premiér Andrej Babiš (ANO) loni v červenci kritizoval ředitelku hygieny Moravskoslezského kraje Pavlu Svrčinovou.

Jeden z hlavních aktérů boje proti epidemii, koordinátor lůžkové péče Vladimír Černý, nedostal funkci náměstka Ministerstva zdravotnictví pro zdravotní péči - i když vyhrál výběrové řízení a bylo oznámeno jeho jmenování.

Premiér Andrej Babiš je nespokojen s prací vysokých úředníků ministerstva zdravotnictví a podle informací Zdravotnického deníku tlačí na jejich výměnu. Nejvíce ohroženo je křeslo hlavní hygieničky Jarmily Rážové, kterou by v blízké době měla nahradit šéfka Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje Pavla Svrčinová. Tato kuloární informace sice zatím nebyla oficiálně potvrzena, ale shoduje se na ní několik na sobě nezávislých zdrojů. Nespokojenost premiéra ale také směřuje proti dalším expertům z nejužšího týmu ministra Jana Blatného – zejména profesorovi Vladimíru Černému. Ten přitom před několika dny prošel úspěšně výběrovým řízením na post odborného náměstka pro zdravotní péči, ale jeho jmenování bylo náhle v pondělí skrečováno.

Klinická skupina ministerstva zdravotnictví o víkendu odmítla kritiku premiéra Andreje Babiše (ANO), že brzdí dodávky většího množství léků proti covidu-19 ze zahraničí.

Koordinátor zdravotní péče Žižka tak reagoval na slova náměstka ministra zdravotnictví Černého, že aktuální situace není “ničí vina”.

Rozdílné názory, které vedly až k hádce, hájili ve vysílání CNN Prima NEWS analytička Lenka Zlámalová a komentátor Petr Kolář. Do střetu se dostali kvůli novým vládním opatřením, návratu dětí do škol i možné výměně vlády. Shodli se však, že Češi po roce s koronavirovou pandemií postupně ztrácejí motivaci a vláda do situace vnáší další chaos.

Vláda překvapivě přiznala, že zemi dovedla až na pokraj katastrofy, kdy se vlastně jen čeká, až se hrozivá čísla nově nakažených agresivnější britskou mutací promítnou do poslední vlny těžkých případů, jež definitivně položí na kolena zdravotníky v nemocnicích. Náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Černý to zhodnotil úřednickým způsobem, kdy neukázal ani kapku emocí nebo snad vlastní zodpovědnosti a navíc lakonicky dodal, že za to nikdo nemůže, že je to zkrátka katastrofa jako každá jiná.

Sérií chybných vládních kroků jsme se dostali do neřešitelného bodu.

Kroky vlády proti pandemii dávají smysl především těm, kteří existenci covidu popírají.

Epidemiologická situace v České republice se zhoršuje neuvěřitelným způsobem. Chtělo by se říct, že přesně před tímto odborníci zhruba před měsícem varovali. Připomeňme si, že to byla také doba dnes už legendárních výroků ministra Blatného o tom, že do obětí covidu počítáme i autonehody, případně o něco později vzpurného odmítání německé pomoci, o niž teď na poslední chvíli škemráme poté, co jsme Němce ještě stihli urazit. Ono je to ale ve skutečnosti ještě horší než experti počítali.

Velký posun v číslech za pouhý jeden den. V úterý laboratoře v Česku odhalily 15 672 nově nakažených koronavirem, v pondělí to přitom bylo 11 391 nových případů. Úterní výsledek je tedy nejhorší od 6. ledna a jde o 3071 více nakažených než minulé úterý. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Kapacita lůžek intenzivní péče v nemocnicích se podle náměstka ministra zdravotnictví Vladimíra Černého blíží absolutnímu vyčerpání. Volných je nyní zhruba 15 procent. Vyčerpaná, tedy pod pět procent volných, by mohla být za dva až tři týdny.

V úterý přibylo v Česku 15.672 případů nemoci covid-19, což je nejvíce od 6. ledna. Jedná se o šestý nejvyšší denní nárůst počtu nakažených za celou dobu epidemie nemoci. Nejvíce nakažených za den přibylo právě 6. ledna, a to 17.764. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Hospitalizovaných oproti pondělí mírně ubylo, ale pacientů ve vážném stavu je dál téměř 1400. Skóre PES je na 75 bodech, reprodukční číslo zůstává 1,18

Česká republika před sebou má několik kruciálních týdnů. Pokud se totiž epidemiologická situace nebude vyvíjet příznivě, budou kapacity českých nemocnic během dvou až tří týdnů zcela vyčerpány. V současnosti je volných zhruba 15 procent, i to je ale podle náměstka ministra zdravotnictví Vladimíra Černého historicky v ČR nevídaná situace.

Pacienty s covidem-19 bude nově možné převézt i do nemocnic v Německu.

Nemocnice mají v případě kapacitní krize zastavit veškerou péči s výjimkou akutní intenzivní péče. Dopis s tímto doporučením v úterý hejtmanům a ředitelům nemocnic odeslal ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Řekl to České televizi (ČT).

Královéhradecký kraj v posledních dnech jednal s Polskem o případné pomoci při naplnění nemocnic. Díky tomu se podařila vyjednat pomoc, která uleví nemocnicím v regionu. Pokud některé z krajských zařízení dosáhne svého kapacitního maxima, mohou být převezeni pacienti do příhraničních nemocnic v Polsku.

Ministerstvo zdravotnictví fakticky přiznalo nevyhnutelnost přeplnění nemocnic. Reaguje bohužel zatím jen slabými a špatně napsanými rozkazy.

Vědci nesouhlasí s názorem náměstka ministra zdravotnictví Vladimíra Černého, že za současnou situaci kolem pandemie koronaviru nikdo nemůže.

Pokud se v boji proti covidu-19 v Česku nic nezmění, hrozí podle odborníků zhroucení zdravotnictví do tří týdnů. Také děti by se za takové situace letos nejspíš už vrátit do škol nemohly. Dle expertů se musí zpřísnit opatření.

Pokud se v boji proti epidemii covidu-19 v Česku nic nezmění, hrozí podle odborníků zhroucení zdravotnictví do tří týdnů. Také děti by se za takové situace letos nejspíš už vrátit do škol nemohly. V tiskové zprávě o tom v úterý informovalo Centrum pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP).

Pokud se v boji proti epidemii covidu-19 v Česku nic nezmění, hrozí podle odborníků zhroucení zdravotnictví do tří týdnů. Také děti by se za takové situace letos nejspíš už vrátit do škol nemohly. V tiskové zprávě o tom informovalo Centrum pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP). O naplnění kapacit nemocnic do dvou až tří týdnů mluvil dnes náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Černý. Návod, jak by se epidemie mohla zkrotit, přinesla začátkem února iniciativa vědců Sníh. Doporučuje napřít maximální úsilí na snížení počtu případů covidu-19 a urychlit očkování. Potřeba je také monitorovat virové varianty a ideálně je zastavit na hranicích státu.