WikiLeaks

Chelsea Manning se narodila jako muž jménem Bradley Manning, který se stal vojákem. Při svém pobytu v Iráku se dostala k dokumentům, které ji značně znepokojily. Rozhodla se je proto ukázat světu. Za to byla odsouzena k 35 letům vězení. Nakonec ji ale zachránila amnestie. Zdroj

Našel plány na hromadné vraždy, našel důkazy o hromadných vraždách, o zločinech. Našel porušování státních i mezinárodních zákonů a úmluv. A pak je zveřejnil. Nahlásil je veřejnosti, aby viděla vraha. Na to konto ho obvinili ze znásilnění, musel se skrývat, pak ho uvěznili a jednají o tom, že ho nechají zavřeného na doživotí. Na několik doživotí za sebou. Přes 170 let mu chtějí vyměřit. Bez pardonu. Je z toho na smyčku. Přitom by měl dostat Nobelovu cenu míru. Řeč je Julianu Assange, kterého Velká Británie právě svým soudním rozhodnutím odsoudila k peklu v USA. Chystají se demonstrace. I u nás.

Vláda USA vyhrála odvolací soudní řízení ohledně vydání Juliana Assange do Spojených států. Britský nejvyšší soud tak zvrátil původní zamítavé rozhodnutí soudu nižší instance. Co se nyní s australským whistleblowerem stane?

Zakladatel Wikileaks Julian Assange může být vydán ze Spojeného království do USA, rozhodl Nejvyšší soud. Známému whistleblowerovi hrozí v USA až 175 let vězení.

Britský odvolací soud v pátek otevřel cestu k vydání zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange do Spojených států. Zrušil stanovisko soudu nižší instance, podle kterého je Assangeovo psychické zdraví příliš křehké na to, aby byl schopen zvládnout podmínky panující v americkém vězeňském systému. Assangeova snoubenka, právnička Stella Morrisová řekla, že Assange se proti rozsudku odvolá, jakmile to bude možné.

Zrušil stanovisko soudu nižší instance, podle kterého je psychické zdraví zakladatele serveru WikiLeaks příliš křehké na to, aby byl schopen zvládnout podmínky panující v americkém vězeňském systému.

Za trestné činy, ze kterých je obžalovaný, hrozí až 175 let vězení. Nejdelší trest, jaký soud v USA v podobném případě udělil, je 63 měsíců.

Britský odvolací soud otevřel cestu k vydání zakladatele WikiLeaks Juliana Assange do Spojených států. V pátek zrušil odmítavé stanovisko soudu nižší instance vydané letos v lednu, uvedl list The Guardian.

Britský odvolací soud dnes otevřel cestu k vydání zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange do Spojených států. Zrušil stanovisko soudu nižší instance, podle kterého je Assangeovo psychické zdraví příliš křehké na to, aby byl schopen zvládnout podmínky panující v americkém vězeňském systému. Assangeova snoubenka, právnička Stella Morrisová řekla, že Assange se proti rozsudku odvolá, jakmile to bude možné.

Vězněný zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange dostal povolení, aby se ve věznici oženil se svojí partnerkou, právničkou Stellou Morisovou. S ní se Assange seznámil během svého sedmiletého pobytu na ekvádorské ambasádě v Londýně. Na velvyslanectví se uchýlil, aby se vyhnul vydání do Švédska na základě obvinění ze znásilnění a sexuálního obtěžování.

Dnešní svodka zpráv ze Spojených států je temnější než obvykle. Kromě sociální sítě Donalda Trumpa se totiž podíváme na zprávy o údajném potenciálním atentátu na Juliana Assange nebo sérii nepovedených poprav v Oklahomě.

Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange by mohl chtít po svém případném vydání do Spojených států spáchat sebevraždu a nic na tom nemění sliby americké strany, že by ve vazbě nebyl vystaven nejpřísnějším opatřením. Tak dnes argumentoval Assangeův právník u soudu v Londýně, kde se USA snaží zvrátit verdikt nižší instance blokující extradici 50letého Australana. Toho chce Washington stíhat kvůli odtajnění dokumentů americké vlády mimo jiné o válkách v Iráku a v Afghánistánu.

U soudu v Londýně dnes začalo dvoudenní odvolací slyšení ve vleklé kauze zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange, která se týká jeho možné vydání do Spojených států. Americká vláda po lednovém neúspěchu trvá na jeho stíhání v USA a dnes představila několik záruk týkajících se jeho případné vazby, které podle ní zásadně mění situaci. Mimo jiné avizovala, že kdyby byl Assange v USA odsouzen, mohl by si trest odpykat v rodné Austrálii.

Dovolím si připomenout, že Julian Assange, spoluzakladatel Wikileaks, je stále vězněn ve Velké Británii. 27. a 28. října proběhne další jednání o jeho vydání do USA, které Velká Británie v předchozích stáních zařízla s odůvodněním, že si nemůže být jista spravedlivým procesem na půdě Spojených států.

Někteří funkcionáři CIA v roce 2017 plánovali unést, či dokonce zavraždit australského novináře a zakladatele WikiLeaks Juliana Assangea. Ten se v té době ukrýval na ekvádorské ambasádě v Londýně. S tímto třaskavým odhalením přišli investigativní novináři serveru Yahoo News.

Členové americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) plánovali únos Juliana Assange (50), zakladatele serveru WikiLeaks, který se za vlády bývalého prezidenta Donalda Trumpa skrýval na ekvádorském velvyslanectví v Londýně. CIA měla uvažovat i o atentátu. V pondělí o tom na webu informovala Mezinárodní federace novinářů.

Podle informací reportérů nicméně extrémnější z projednávaných opatření nikdy nebyla schválena.

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) vedla během prezidentství Donalda Trumpa "válku" proti projektu WikiLeaks, jejíž součástí bylo plánování únosu zakladatele Juliana Assange i debaty o možnosti podniknout na něj atentát. V neděli o tom napsal web Yahoo News, jehož rozsáhlý článek vychází z rozhovorů s více než 30 bývalými americkými činiteli. Podle informací reportérů nicméně extrémnější z projednávaných opatření nikdy nebyla schválena.

Za smrt novinářky Daphne Caruanaové Galiziové nese odpovědnost maltský stát. Podle závěrů vyšetřování nezávislé komise k vraždě novinářky přispěl pocit beztrestnosti, který na ostrově vytvořili nejvyšší státní činitelé.

Julian Assange je stále ve vězení. Za to, že zveřejnil na svém serveru Wikileaks desítky a stovky přímých důkazů o páchání válečných zločinů, kterých se dopouštěla armáda Spojených států ve válkách v Iráku a Afghánistánu. Za tuto doslova službu celému lidstvu přišel o svobodu a mnohé zaoceánské politické autority křičely po jeho popravě.

Obžaloba amerického ministerstva spravedlnosti proti zakladateli a vydavateli serveru WikiLeaks Julianu Assangovi se rozpadá. Důležitý svědek pro islandský server Stundin přiznal, že si zásadní nařčení proti Assangovi vymyslel. Australskému aktivistovi hrozí ve Spojených státech až 175 let vězení, Británie ho ale zatím nevydala.

Daniel Ellsberg se proslavil jako muž, který vynesl tisíce stránek tajných dokumentů, dodnes známých jako Pentagon Papers.

Krátká historie technologie veřejného blockchainu je plná úspěšných útoků a fatálních zranitelností. Nejde přitom jen o problém menších platforem.

Má dnes ještě cenu rozlišovat mezi jednotlivými blockchainy? Pravidelný blockchainový hype se v posledním kryptoměnovém bullmarketu nějak poprvé zapomněl konat. Je tedy technologie mrtvá a má ještě smysl se jí zabývat?

Duchovní v íránském městě Qom učinil v úterý prohlášení, které pobouřilo veřejnost a je homofobní. Tvrdil totiž, že lidé, kteří byli očkováni proti covidu, se po obdržení vakcíny stali homosexuály. Informoval o tom web The Jerusalem Post.

Hnutí Black Lives Matter (BLM), které získalo sílu po usmrcení neozbrojeného Afroameričana George Floyda policistou v USA, se dočkalo navržení na Nobelovu cenu míru. Oznámil to v sobotu podle televize ZDF Petter Eide, norský socialistický poslanec.

V noci z 16. na 17. ledna začala před třiceti lety operace Pouštní bouře, vrchol konfliktu v Perském zálivu. Byla to vůbec první válka, která se díky televizním obrazovkám odehrávala u všech lidí v obývacích pokojích.

Vědci vyvinuli umělou inteligenci, která by měla umět rozlišit skutečná spiknutí a konspirační teorie. Taková služba se jeví zvlášť aktuální v současné době, kdy sdílení nejrůznějších konspirací dost zásadním způsobem ovlivňuje veřejnou debatu - a jak se zdá, tak i voličské preference a občanské chování.

Juliana Assange Britové do USA nevydají. Otevřela se tak znovu debata o WikiLeaks, uniklých informacích i morálních otázkách. Co je víc – absolutní svoboda slova, nebo utajování informací i kvůli ochraně lidských životů?

Britský soud své rozhodnutí odůvodnil rizikem útěku.

Agenti prý chtěli využít kontakt na švagra britské panovnice Alžběty II.

Do Spojených států, kde by čelil obvinění ze špionáže a nezákonného zveřejňování tajných dokumentů, sice vydán nebude, ve vazbě ale zůstane. Britský soud dnes žádosti aktivisty Juliana Assange nevyhověl.

Martin Macík v Ivecu se po čtvrtém místě ve 4. etapě Rallye Dakar posunul v kategorii kamionů na celkovou druhou příčku.

Zakladatel portálu WikiLeaks Julian Assange zůstane ve vazbě v Británii. Žádost o jeho propuštění na kauci dnes zamítl londýnský soud. Rozhodnutí odůvodnil rizikem útěku. Informovala o tom agentura Reuters. USA viní 49letého Australana ze špionáže a nezákonného zveřejnění tajných dokumentů. V pondělí britský soud odmítl jeho vydání do Spojených států. Rozhodnutí zdůvodnil tím, že by se v americkém vězení mohl pokusit o sebevraždu. Americká vláda oznámila, že se hodlá proti tomuto verdiktu odvolat, Mexiko nabídlo Assangeovi politický azyl.

Zakladatel portálu WikiLeaks Julian Assange zůstane ve vazbě v Británii. Žádost o jeho propuštění na kauci ve středu zamítl londýnský soud. Ten již v pondělí odmítl jeho vydání do Spojených států, kde čelí obvinění ze špionáže a nezákonného zveřejnění tajných dokumentů.

Zakladatel portálu WikiLeaks Julian Assange zůstane ve vazbě v Británii. Žádost o jeho propuštění na kauci ve středu zamítl londýnský soud. Informovala o tom agentura Reuters.

Bosporská univerzita v Istanbulu patří k těm nekvalitnějším vysokým školám v Turecku. V pondělí v jejím kempusu protestovaly stovky studentů i pedagogů. Odmítají rektora dosazeného prezidentem Erdoganem.

Soud zamítl vydání zakladatele portálu WikiLeaks do USA.

Britský soud v pondělí odmítl americkou žádost o vydání spoluzakladatele portálu WikiLeaks Juliana Assange do Spojených stýtů. Australan čelí v USA obvinění ze špionáže a nezákonného zveřejnění tajných dokumentů, za což mu hrozí 175 let vězení. Americká vláda oznámila, že se proti rozhodnutí britského soudu odvolá.

Devětačtyřicetiletému Australanovi by v USA hrozil trest 175 let vězení.

Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange nemůže být vydán do Spojených států, kde by čelil stíhání za špionáž a napadení vládních počítačů. Rozhodl o tom v pondělí britský ústřední trestní soud, uvedl list The Guardian. Podle něj se dá čekat, že se žaloba proti verdiktu odvolá.

Britská justice nevydala Juliana Assange do Spojených států amerických. Tam by mu hrozil trest ve výši 175 let vězení.

Zakladatel webu WikiLeaks Julian Assange si má v pondělí vyslechnout rozhodnutí o svém vydání do USA. Devětačtyřicetiletý Australan čelí 18 obviněním, která ho v případě usvědčení mohou v USA dostat do vězení až na 175 let. Washington Assange viní ze spiknutí s bývalou analytičkou amerického vojenského zpravodajství Chelsea Manningovou, v rámci něhož v roce 2010 unikly na veřejnost tajné materiály ohledně vojenských operací USA.

Britský soud rozhodl, že zakladatel portálu WikiLeaks Julian Assange nemá být vydán do Spojených států, protože hrozí, že v tamním vězení spáchá sebevraždu. USA viní Assange z porušení zákonů týkajících se špionáže a ze spiknutí s cílem získat americké tajné dokumenty nabouráním se do vládních počítačů. Devětačtyřicetiletému Australanovi by v USA hrozilo až 175 let vězení. Americká vláda oznámila, že se hodlá proti verdiktu britského soudu odvolat, a Mexiko nabídlo Assangeovi politický azyl.

Počítačový svět se za poslední desetiletí značně proměnil. Vedle nových počítačů a mobilů hrály prim především sociální sítě, 3D tisk či internet věcí. Nebývalý nárůst zaznamenaly také kybernetické útoky, které se nevyhýbaly ani státní správě a vládním organizacím.

Ruští hackeři získali přístup ke komunikaci zaměstnanců amerických vládních institucí. Podle společnosti Microsoft ale existují důkazy o útocích v 7 dalších zemí. Experti útoky označují jako nejzávažnější za řadu let.

Britský sociolog William Davies se v eseji pro britský The Guardian tak trochu pouští na tenký led. Jakožto liberál a příslušník britské „elity“ naznačuje, že demagogové a populisté nejsou příčinou dnešní krize liberalismu, nýbrž jen jejím symptomem.

Ohlédnutím za sedmým ročníkem konference Hackers Congress Paralelní Polis je rozhovor Alexandrou Moxin z Kanady. Povídali jsme si o dopadech státní války proti viru, o globálním finančním systému posledních padesáti let a o bitcoinu.

Pokud bude jméno Rona Klaina v tuzemsku někomu povědomé, pravděpodobně to bude kvůli filmu Recount, v němž jej ztvárnil herec Kevin Spacey. Muž, jehož si čerstvě zvolený americký prezident Joe Biden vybral jako svého personálního šéfa Bílého domu, je ale především zkušeným harcovníkem politického zákulisí ve službách demokratů.

Rusko bylo připraveno poslat až 10.000 svých vojáků do Katalánska v případě, že by se tento region v roce 2017 odtrhl od Španělska. Tvrdí to žalobci, kteří ve středu nařídili zatčení 21 příznivců katalánské samostatnosti, napsala ve středu agentura AP. Podle obžaloby katalánští separatisté dostali v roce 2017 podporu Ruska v šíření dezinformací. Ruské velvyslanectví v Madridu reagovalo na zprávu ironickým textem na sociálních sítí. V minulosti ale Rusko nařčení z podpory katalánských separatistů odmítalo.

Britský sociolog William Davies se v eseji pro britský The Guardian tak trochu pouští na tenký led. Jakožto liberál a příslušník britské „elity“ naznačuje, že demagogové a populisté nejsou příčin

Rusko udělilo bývalému spolupracovníkovi amerických tajných služeb Edwardu Snowdenovi povolení k pobytu na neomezenou dobu. Američan zatím neuvažuje o tom, že by požádal o ruské občanství.

Americké ministerstvo zahraničí zveřejní další e-maily bývalé šéfky diplomacie a někdejší prezidentské kandidátky Hillary Clintonové. Ta k pracovním účelům v době svého působení na ministerstvu používala soukromou e-mailovou schránku. Po tlaku prezidenta Donalda Trumpa to oznámil současný ministr Mike Pompeo. Šetření ministerstva ovšem nepotvrdilo, že existují důkazy o nesprávném zacházení s tajnými informacemi.

Zdá se to být tak daleko a někde až za oceánem. A přitom to jsou asi nejdůležitější volby, co kdy pamatujeme. Až už totiž americké volby začátkem listopadu dopadnou jakkoliv, jejich následky pocítí celý svět.

Julian Assange, zakladatel portálu WikiLeaks, zadržovaný ve vyšetřovací vazbě, si pohrává s myšlenkou sebevraždy. Toto riziko je „velmi vysoké“, řekl před soudem psychiatr Michael Kopelman, který Assange v londýnské věznici Belmarsh už dvacetkrát navštívil.

Letošní Nobelova cena za mír by mohla připadnout švédské ekologické aktivistce Gretě Thunbergové a hnutí Fridays for Future (Pátky pro budoucnost), kteří přitáhli pozornost světa k boji za lepší ochranu klimatu. Podle agentury Reuters to uvedli skandinávští experti, kteří šance kandidátů každoročně hodnotí. Thunbergovou favorizují i sázkové kanceláře, společně se Světovou zdravotnickou organizací (WHO).

Letošní Nobelova cena za mír by mohla připadnout švédské ekologické aktivistce Gretě Thunbergové a hnutí Fridays for Future (Pátky pro budoucnost), kteří přitáhli pozornost světa k boji za lepší ochranu klimatu. Podle agentury Reuters to uvedli skandinávští experti, kteří šance kandidátů každoročně hodnotí. Thunbergovou favorizují i sázkové kanceláře, společně se Světovou zdravotnickou organizací (WHO).