WikiLeaks

Komunistický režim se v rámci slibovaného boje s korupcí zaměřil na městský stát Macao, ráj hazardu pro bohaté Číňany.

Soudní porota ve středu uznala vinným někdejšího zaměstnance americké Ústřední zpravodajské služby (CIA), který byl obžalován ze zavinění největšího úniku tajných dokumentů v dějinách rozvědky. Joshua Schulte byl souzen za obvinění, že citlivé informace o praktikách americké kybernetické špionáže zpřístupnil serveru WikiLeaks, který je následně publikoval. Vinu 33letý muž odmítá.

Julian Assange se odvolal proti rozhodnutí Británie o jeho vydání do Spojených států. Zakladatel WikiLeaks je v zámoří stíhán v souvislosti s 18 trestnými činy, včetně špionáže. Extradici se snažil několik let zabránit.

Dne 9. června byli v Doněcku odsouzeni k smrti britští občané Aiden Aslin a Shaun Pinner a marocký občan Ibráhím Sádún, kteří v rusko-ukrajinské válce bojovali v svazcích ukrajinské armády a byli zajati, protože nejsou ukrajinskými občany, nevztahují se na ně Ženevské konvence o zacházení se zajatci. Osm dní nato, 17. června, rozhodla britská ministryně Priti Patel o vydání šéfredaktora stránek WikiLeaks, specializujících se na zveřejňování tajných materiálů světových vlád, Juliana Assange, do USA, pod moc amerického soudnictví. Doněčtí odsouzení mají na odvolání měsíc, Assange dva týdny. Rozuzlení obou případů, které spolu souvisí geopoliticky a v budoucnu se mohou protnout a ovlivnit i fakticky, se tedy odehraje počátkem července…

Anonymous v systémech velvyslanectví operovali čtyři roky, aniž by si jich kdokoli všiml. Za tu dobu shromáždili desetitisíce tajných informací.

Assange je ve vězení od jara 2019.

Britská ministryně vnitra Priti Patelová dala v pátek souhlas s vydáním zakladatele portálu WikiLeaks Juliana Assange do Spojených států. Informuje o tom agentura Reuters. Assange je v USA stíhán v souvislosti s osmnácti trestnými činy, včetně špionáže. Extradici se několik let snaží zabránit a proti nynějšímu rozhodnutí se odvolá, oznámila na twitteru organizace WikiLeaks.

Britská ministryně vnitra Priti Patelová v pátek dala souhlas s vydáním zakladatele portálu WikiLeaks Juliana Assange do Spojených států. Informuje o tom agentura Reuters. Assange je v USA stíhán v souvislosti s 18 trestnými činy, včetně špionáže. Extradici se několik let snaží zabránit a proti nynějšímu rozhodnutí odvolá, oznámila na twitteru organizace WikiLeaks.

Britské ministerstvo vnitra dalo souhlas s vydáním Australana Juliana Assangeho do Spojených států. Tam je aktivista a zakladatel serveru WikiLeaks stíhán mimo jiné za špionáž.

Britská ministryně vnitra Priti Patelová v pátek dala souhlas s vydáním zakladatele portálu WikiLeaks Juliana Assange do Spojených států. Informuje o tom agentura Reuters. Assange je v USA stíhán v souvislosti s 18 trestnými činy, včetně špionáže.

Assange je v USA stíhaný v souvislosti s 18 trestnými činy, včetně špionáže. Extradici se několik let snažil zabránit. Proti nynějšímu rozhodnutí ministryně vnitra se může ve dvoutýdenní lhůtě odvolat.

Assange je kromě jiného obviněn ze špionáže.

Britská ministryně vnitra Priti Patelová dnes souhlasila s vydáním zakladatele portálu WikiLeaks Juliana Assange do Spojených států. Assange je v USA stíhán v souvislosti s 18 trestnými činy, včetně špionáže. Extradici se několik let snaží zabránit a proti nynějšímu rozhodnutí se odvolá, oznámila na twitteru organizace WikiLeaks. Tiskové agentury uvádějí, že právní sága kolem muže označovaného jedněmi za bojovníka za svobodu slova a druhými za nebezpečného nepřítele státu ještě nekončí.

Britské ministerstvo obrany rozhodlo o vydání zakladatele portálu WikiLeaks Juliana Assange do Spojených států. Tam ho stíhají kvůli 18 trestným činům včetně špionáže. V případě odsouzení mu hrozí tak vysoký trest vězení, že se rovná několika násobnému doživotí.

Britská ministryně vnitra Priti Patelová dala v pátek souhlas s vydáním zakladatele WikiLeaks Juliana Assange do Spojených států. Uvedla to agentura Reuters.

Hráče Manchesteru United obvinila ze znásilnění Američanka Kathryn Mayorga v roce 2018.

Anonymous jsou k neutahání. Po tajné službě GRU a vládních webech v Bělorusku teď hackeři okradli ruskou strojírenskou firmu Metprom Group.

Bezmála 32 000 e-mailů se podařilo v tomto týdnu odcizit hackerům z hnutí Anonymous z počítačových systémů společnosti LLC Capital, která na ruském trhu působí v oblasti účetnictví. Všechna zcizená data jsou volně ke stažení prostřednictvím webového projektu DDoSecrets.

Hackerská skupina NB65, která se hlásí k hnutí Anonymous, se s příchodem nového měsíce pochlubila dalším úlovkem v zuřící kybernetické válce. Co do objemu získaných informací jde přitom o největší krádež firemních dat. Obětí hackerského řádění se staly počítačové systémy ruské finanční skupiny Qiwi.

Hnutí Anonymous, které již na konci února vyhlásilo válku Rusku kvůli invazi na Ukrajinu, napadá jeden ruský počítačový systém za druhým. Hackeři se před víkendem pochlubili, že se jim podařilo odcizit již bezmála 10 milionů souborů a e-mailů od tamních firem a uživatelů. Všechny je následně zveřejnili na internetu.

Hackeři uveřejnili další data, která ukradli z banky PSCB Bank JSC. Oligarchové napojení na Kreml, kteří si do ní ukládají peníze, z toho nemají žádnou radost.

Hackeři ve středu zveřejnili e-maily a další data, které odcizili z počítačových systémů Petersburg Social Commercial Bank JSC, kterou hojně využívají ruští oligarchové. K útoku sice došlo již v polovině dubna, data nicméně hackeři zveřejnili až nyní.

Hnutí Anonymous označilo další cíle, na jejichž počítačové systémy se bude při nadcházejících kybernetických nájezdech zaměřovat. Patří mezi ně ruská vláda, ale například i banky působící na tomto trhu. Hackeři o tom informovali na Twitteru.

Assange čelí v USA řadě obvinění, mimo jiné ze špionáže kvůli tomu, že na serveru WikiLeaks zveřejnil americké tajné vládní dokumenty o amerických vojenských misích v Afghánistánu a v Iráku.

Přítomnost ostatních lidí agresora neodradila a stále se pokoušel matku oloupit, až se odvážil zasáhnout jeden z přivolaných.

Britský soudce povolil ve středu vydání zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange do Spojených států, kde je stíhán mimo jiné za špionáž. Konečné rozhodnutí ve věci nyní náleží britskému ministerstvu vnitra.

Hnutí Anonymous proniklo do počítačových systémů inženýrské firmy Neocom Geoservice, která se specializuje na průzkum ropných a plynových polí. Jedním z hlavních partnerů tohoto podniku je přitom ruský Gazprom – největší exportér zemního plynu na světě. Hackeři zveřejnili komunikaci obou podniků.

Videa a další data z dohledového systému Kipod, který je hojně využíván v Bělorusku, zveřejnili hackeři v úterý na internetu. Rozhodli se tak kvůli zuřící válce na Ukrajině, neboť Bělorusové podle nich v celé agresi Rusku pomáhají.

Útoky na ruské cíle pod hlavičkou hnutí Anonymous v rámci zuřící kyberválky jsou v plném proudu. V noci ze čtvrtku na pátek se hackeři na Twitteru pochlubili, že se jim podařilo zaútočit na počítačové systémy dalších dvou významných ruských společností. Z nich ukradli stovky tisíc e-mailových zpráv.

Anonymous napadli další ruské společnosti. Tentokrát to odnesly Technotec a Gazprom Linde Engineering. Jejich data už jsou na internetu.

Uniknout hněvu hackerů z Anonymous je prakticky nemožné. Své o tom už ví i ruský režim, který od března čelí jednomu drtivému útoku za druhým.

Bývalý americký prezident Donald Trump zažaloval Hillary Clintonovou a několik dalších členů Demokratické strany. Viní je z toho, že se snažili zmanipulovat americké prezidentské volby v roce 2016 spojováním jeho kampaně s Ruskem.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by měl být nominován na Nobelovu cenu míru, píše ukrajinská agentura Unian. Evropští politici žádají Nobelovu komisi, aby se prodloužila uzávěrka přihlášek až do 31. března, a tudíž návrh na vyznamenání Zelenského se mohl přijmout. Termín pro uzávěru přihlášek je totiž 1. února.

Web ruské federální vězeňské služby se stal terčem kybernetického útoku, který jej změnil k nepoznání. Přihlásili se k němu hackeři z Anonymous.

Přečtěte si ukázku z newsletteru TechMIX, ve kterém Pavel Kasík a Matouš Lázňovský každou středu přinášejí hned několik komentářů a postřehů ze světa vědy a nových technologií. Pokud vás výběr zaujme, přihlaste se k jeho odběru.

Dnes je poslední den, do kdy mohou vybrané osoby či organizace předkládat návrhy na udělení Nobelovy ceny míru. Jedním z nominovaných je i zakladatel WikiLeaks Julian Assange (50), který je momentálně držen v britské věznici. Navrhli ho pirátští europoslanci. Ti ho považují za symbol útisku svobody slova a práva veřejnosti na informace. Podrobnosti exkluzivně pro ŽivotvČesku.cz prozradila v rozhovoru pirátská europoslankyně Markéta Gregorová (29).

Zakladatel portálu WikiLeaks Julian Assange se smí obrátit na britský nejvyšší soud a protestovat tak proti rozhodnutí o svém vydání do Spojených států. Američané ho stíhají kvůli špionáži.

Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange dnes uspěl u vrchního soudu v Londýně a může se odvolat k britskému nejvyššímu soudu. Assange spolu se svými právníky bojuje proti vydání do USA, kde mu v případě odsouzení hrozí až 175 let vězení za zveřejnění tajných dokumentů o amerických vojenských misích v Afghánistánu a Iráku. O verdiktu informovaly agentury.

Chelsea Manning se narodila jako muž jménem Bradley Manning, který se stal vojákem. Při svém pobytu v Iráku se dostala k dokumentům, které ji značně znepokojily. Rozhodla se je proto ukázat světu. Za to byla odsouzena k 35 letům vězení. Nakonec ji ale zachránila amnestie. Zdroj

Našel plány na hromadné vraždy, našel důkazy o hromadných vraždách, o zločinech. Našel porušování státních i mezinárodních zákonů a úmluv. A pak je zveřejnil. Nahlásil je veřejnosti, aby viděla vraha. Na to konto ho obvinili ze znásilnění, musel se skrývat, pak ho uvěznili a jednají o tom, že ho nechají zavřeného na doživotí. Na několik doživotí za sebou. Přes 170 let mu chtějí vyměřit. Bez pardonu. Je z toho na smyčku. Přitom by měl dostat Nobelovu cenu míru. Řeč je Julianu Assange, kterého Velká Británie právě svým soudním rozhodnutím odsoudila k peklu v USA. Chystají se demonstrace. I u nás.

Vláda USA vyhrála odvolací soudní řízení ohledně vydání Juliana Assange do Spojených států. Britský nejvyšší soud tak zvrátil původní zamítavé rozhodnutí soudu nižší instance. Co se nyní s australským whistleblowerem stane?

Zakladatel Wikileaks Julian Assange může být vydán ze Spojeného království do USA, rozhodl Nejvyšší soud. Známému whistleblowerovi hrozí v USA až 175 let vězení.

Britský odvolací soud v pátek otevřel cestu k vydání zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange do Spojených států. Zrušil stanovisko soudu nižší instance, podle kterého je Assangeovo psychické zdraví příliš křehké na to, aby byl schopen zvládnout podmínky panující v americkém vězeňském systému. Assangeova snoubenka, právnička Stella Morrisová řekla, že Assange se proti rozsudku odvolá, jakmile to bude možné.

Zrušil stanovisko soudu nižší instance, podle kterého je psychické zdraví zakladatele serveru WikiLeaks příliš křehké na to, aby byl schopen zvládnout podmínky panující v americkém vězeňském systému.

Za trestné činy, ze kterých je obžalovaný, hrozí až 175 let vězení. Nejdelší trest, jaký soud v USA v podobném případě udělil, je 63 měsíců.

Britský odvolací soud otevřel cestu k vydání zakladatele WikiLeaks Juliana Assange do Spojených států. V pátek zrušil odmítavé stanovisko soudu nižší instance vydané letos v lednu, uvedl list The Guardian.

Britský odvolací soud dnes otevřel cestu k vydání zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange do Spojených států. Zrušil stanovisko soudu nižší instance, podle kterého je Assangeovo psychické zdraví příliš křehké na to, aby byl schopen zvládnout podmínky panující v americkém vězeňském systému. Assangeova snoubenka, právnička Stella Morrisová řekla, že Assange se proti rozsudku odvolá, jakmile to bude možné.

Vězněný zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange dostal povolení, aby se ve věznici oženil se svojí partnerkou, právničkou Stellou Morisovou. S ní se Assange seznámil během svého sedmiletého pobytu na ekvádorské ambasádě v Londýně. Na velvyslanectví se uchýlil, aby se vyhnul vydání do Švédska na základě obvinění ze znásilnění a sexuálního obtěžování.

Dnešní svodka zpráv ze Spojených států je temnější než obvykle. Kromě sociální sítě Donalda Trumpa se totiž podíváme na zprávy o údajném potenciálním atentátu na Juliana Assange nebo sérii nepovedených poprav v Oklahomě.

Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange by mohl chtít po svém případném vydání do Spojených států spáchat sebevraždu a nic na tom nemění sliby americké strany, že by ve vazbě nebyl vystaven nejpřísnějším opatřením. Tak dnes argumentoval Assangeův právník u soudu v Londýně, kde se USA snaží zvrátit verdikt nižší instance blokující extradici 50letého Australana. Toho chce Washington stíhat kvůli odtajnění dokumentů americké vlády mimo jiné o válkách v Iráku a v Afghánistánu.

U soudu v Londýně dnes začalo dvoudenní odvolací slyšení ve vleklé kauze zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange, která se týká jeho možné vydání do Spojených států. Americká vláda po lednovém neúspěchu trvá na jeho stíhání v USA a dnes představila několik záruk týkajících se jeho případné vazby, které podle ní zásadně mění situaci. Mimo jiné avizovala, že kdyby byl Assange v USA odsouzen, mohl by si trest odpykat v rodné Austrálii.

Dovolím si připomenout, že Julian Assange, spoluzakladatel Wikileaks, je stále vězněn ve Velké Británii. 27. a 28. října proběhne další jednání o jeho vydání do USA, které Velká Británie v předchozích stáních zařízla s odůvodněním, že si nemůže být jista spravedlivým procesem na půdě Spojených států.

Někteří funkcionáři CIA v roce 2017 plánovali unést, či dokonce zavraždit australského novináře a zakladatele WikiLeaks Juliana Assangea. Ten se v té době ukrýval na ekvádorské ambasádě v Londýně. S tímto třaskavým odhalením přišli investigativní novináři serveru Yahoo News.

Členové americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) plánovali únos Juliana Assange (50), zakladatele serveru WikiLeaks, který se za vlády bývalého prezidenta Donalda Trumpa skrýval na ekvádorském velvyslanectví v Londýně. CIA měla uvažovat i o atentátu. V pondělí o tom na webu informovala Mezinárodní federace novinářů.

Podle informací reportérů nicméně extrémnější z projednávaných opatření nikdy nebyla schválena.

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) vedla během prezidentství Donalda Trumpa "válku" proti projektu WikiLeaks, jejíž součástí bylo plánování únosu zakladatele Juliana Assange i debaty o možnosti podniknout na něj atentát. V neděli o tom napsal web Yahoo News, jehož rozsáhlý článek vychází z rozhovorů s více než 30 bývalými americkými činiteli. Podle informací reportérů nicméně extrémnější z projednávaných opatření nikdy nebyla schválena.

Za smrt novinářky Daphne Caruanaové Galiziové nese odpovědnost maltský stát. Podle závěrů vyšetřování nezávislé komise k vraždě novinářky přispěl pocit beztrestnosti, který na ostrově vytvořili nejvyšší státní činitelé.

Julian Assange je stále ve vězení. Za to, že zveřejnil na svém serveru Wikileaks desítky a stovky přímých důkazů o páchání válečných zločinů, kterých se dopouštěla armáda Spojených států ve válkách v Iráku a Afghánistánu. Za tuto doslova službu celému lidstvu přišel o svobodu a mnohé zaoceánské politické autority křičely po jeho popravě.

Obžaloba amerického ministerstva spravedlnosti proti zakladateli a vydavateli serveru WikiLeaks Julianu Assangovi se rozpadá. Důležitý svědek pro islandský server Stundin přiznal, že si zásadní nařčení proti Assangovi vymyslel. Australskému aktivistovi hrozí ve Spojených státech až 175 let vězení, Británie ho ale zatím nevydala.

Daniel Ellsberg se proslavil jako muž, který vynesl tisíce stránek tajných dokumentů, dodnes známých jako Pentagon Papers.