Záviš Kalandra

Historie českého vězeňství sice zná jména mnoha katů, nikoli však všech. Známý je proslulý kat Mydlář i první poválečný kat František Nenáhlo, který popravil Karla Hermanna Franka. V době komunismu, po únoru 1948, však žádní profesionální kati nebyli; rekrutovali se z řad dobrovolníků, lidí s běžným civilním povoláním, kteří si k popravám jen odskočili od své běžné práce. Za

Rozsudek státního soudu v Praze z 8. června t.r., potvrzený rozsudkem Nejvyššího soudu z 24. června t.r., jímž byli Milada Horáková, Jan Buchal, Oldřich Pecl a Záviš Kalandra odsouzeni pro zločiny velezrady a vyzvědačství k trestu smrti, byl vykonán.

Dnes je den památky obětí komunistického režimu. Byl vyhlášen jako významný den na památku perzekvovaných a usmrcených obětí československého komunistického režimu na den, kdy byli v roce 1950 po politickém procesu oběšeni Milada Horáková, Jan Buchal, Oldřich Pecl a Záviš Kalandra. V této souvislosti si Kverulant dovoluje připomenout, že jsme se s touto odpornou ideologií ještě zcela nevypořádali. Komunistická strana zmizela z poslanecké sněmovny teprve nedávno a zástupci někdejší komunistické organizace pro děti a mládež Pionýr stále existují a od roku 1998 si z veřejných prostředků načerpali přes 600 milionů korun. The post Den památky obětí komunistického režimu first appeared on kverulant.org.

Několik pietních akcí dnes v Praze uctí památku lidí popravených, umučených a vězněných komunistickým režimem.

Poprava Milady Horákové je jeden z příkladů kruté totalitní moci komunistické strany. Hrdá žena a bojovnice se skrze svoji smrt stala symbolem tohoto nesvobodného období. Proces s celou odsouzenou skupinou rezonoval po celém světě. Klementu Gottwaldovi přišlo do prezidentské kanceláře mnoho dopisů od těch nejvýznamnějších osobností. O kom je řeč?

Několik pietních akcí dnes v Praze uctí památku lidí popravených, umučených a vězněných komunistickým režimem. Piety se uskuteční například u památníku na Újezdu nebo v pankrácké věznici, kde ...

Je nutné nezapomínat na zločiny komunismu a neodvracet zrak od dopadů nynější ruské agrese na Ukrajině, zaznělo dnes v Praze na pietě za oběti komunistické totality. Zástupci vlády, Sněmovny, Senátu, Prahy, církve i bývalí političtí vězni si u památníku na Újezdu připomněli právničku a političku Miladu Horákovou, oběť justiční vraždy, a další lidi popravené, umučené a vězněné z politických důvodů za minulého režimu. Od popravy Horákové, právníka Oldřicha Pecla, štábního strážmistra SNB Jana Buchala a novináře Záviše Kalandry dnes uplynulo 72 let.

Na pietním aktu k uctění památky obětí komunistického režimu dnes řečníci na Ďáblickém hřbitově v Praze ve svých projevech varovali před totalitními režimy. Každoroční akce u pomníku na čestném pohřebišti popravených a umučených politických vězňů a příslušníků druhého a třetího odboje se zúčastnili zástupci vlády, armády, velvyslanectví některých zemí nebo bývalí političtí vězni.

Komponovaný program zahájí mše v 16.00 a pokračuje koncertem skupiny PCHS od 17.00.

Tragický příběh Záviše Kalandry nám ilustruje absurditu minulého režimu. Byl jediným marxistickým teoretikem ve státě, přesto jej soudruzi popravili. Jaký byl příběh člověka, kterému historikové přezdívají „hodný komunista“?

Co charakterizuje proudy radikálně levicového hnutí v někdejším Československu? I na to jsme se zeptali historika Jana Mervarta. Přetiskujeme článek z nového čísla A2, jehož hlavním tématem je československá radikální levice.

Otázka, kdy a kde poprvé zaznělo současné pojmenování naší kotliny a zároveň nás všech příslušníků českého národa je dozajista více než zajímavá. Stejně tak zajímavá, jako zjištění, kde všude ještě žijí potomci našeho nejslavnějšího rodu – Přemyslovců.

V neděli 27. června uplynulo již 71 let od popravy odpůrkyně komunistického režimu Milady Horákové. Před svou smrtí významná právnička a politička napsala dojemný dopis, který o více než šedesát let později spojil životy dvou významných žen české historie. Vzkaz na rozloučenou totiž načetla nedávno zesnulá herečka Libuše Šafránková. V mnohých pasážích má však posluchač pocit, že se loučí právě legendární česká Popelka.

Den památky obětí komunistického režimu 27. června si připomíná také Příbram.

I do Frenštátu pod Radhoštěm a jeho okolí se vrátila paní Zima. Podívejte se na mrazivé fotky. Snímky z březnového pátečního rána nám pohotově poslal spolupracovník Deníku Jiří Baran.

Komunisté nebudou stahovat Tomáše Kalába z kandidátky do zastupitelstva Olomouckého kraje kvůli jeho slovům na adresu Milady Horákové. Na dotaz Novinek to ve čtvrtek uvedl předseda KSČM Vojtěch Filip. Kaláb uvedl, že lze diskutovat o výši trestu pro Horákovou, která byla v roce 1950 ve vykonstruovaném procesu odsouzena k smrti, ale nikoli o její vině.

Do 24. srpna bude instalována plenérová výstava "Nezapomeňte na mne. JUDr. Milada Horáková a největší politický proces", kterou si lze prohlédnout v parku poblíž Muzea Kampa.

Na budovu pražského sídla KSČM v ulici Politických vězňů byl v rámci pietní akce u příležitosti 70. výročí vraždy Milady Horákové komunisty od půlnoci do brzkých sobotních hodin promítán její portrét a filmové úryvky z jejího monstrprocesu. KSČM sdělila, že k pořádání akce nebyla požádána.

Plaketa na domě v centru hlavního města nově připomíná filozofa a historika Záviše Kalandru, který byl odsouzen k smrti v zinscenovaném procesu s Miladou Horákovou. Tabulku dnes umístili zástupci Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a Kalandrovi příbuzní jako součást projektu Poslední adresa, který upozorňuje na osudy obětí komunistického režimu. Právě byt v paláci Viktoria v Revoluční ulici byl posledním místem, kde Kalandra, od jehož popravy v sobotu uplyne 70 let, žil před svým zatčením.

V sobotu ráno uplyne přesně sedmdesát let od chvíle, kdy komunisté po nespravedlivém procesu popravili političku Miladu Horákovou. Jejich obětí ale bylo toho dne více. Například novinář, filosof a historik Záviš Kalandra, který si svůj osud trochu paradoxně předpověděl už o třináct let dříve.

V sobotu 27. června uplyne 70 let od popravy doktorky Milady Horákové. To, že se jednalo o justiční vraždu, kterou má na svědomí tehdejší komunistický režim, o tom nemůže být pochyb a nic na tom nezmění ani pokusy o „ohýbání pravdy a historie“ ze strany současné KSČM. Bohužel, Milada Horáková nebyla jediná, která tehdy na popravišti v pankrácké věznici skončila a nebyl to ani první a ani poslední politický proces tohoto charakteru, který jen potvrzoval zrůdnost tehdejšího komunistického režimu.

Výročí justiční vraždy právničky a političky Milady Horákové dnes v Česku připomněly černé prapory a transparenty s její podobiznou na budovách, pietní shromáždění i zvukové záznamy z jejího vykonstruovaného procesu vysílané do veřejného prostoru. Portrét Horákové se bude od půlnoci do rána promítat na sídlo KSČM v Praze. Horáková byla oběšena před 70 lety, 27. června 1950. Byla jedinou ženou, kterou komunistická justice nechala z politických důvodů popravit. Některé z akcí byly vzpomínkou i na další oběti komunistické totality.

Před 70 lety byla po vykonstruovaném procesu zavražděna Milada Horáková, bojovnice proti nacismu a odpůrkyně komunismu.

Promítání podobizny Milady Horákové na řečnický pult mělo připomenout nejznámější justiční vraždu, od níž na konci června uplyne 70 let.

Symbolem politických procesů v poúnorovém Československu se stal soud s Miladou Horákovou a dalšími 12 lidmi, vesměs představiteli nekomunistických stran, kteří čelili falešnému obvinění ze "záškodnického spiknutí proti republice". Podobných procesů sice byla v té době řada, tento byl však výjimečný rozsahem, výší trestů, vynesených 8. června 1950, ale také tím, že byl poprvé inscenován podle scénáře uplatňovaného ve 30. letech minulého století v SSSR.

Poslední květnový den před sedmdesáti lety byl zahájen proces se skupinou Milady Horákové. V hlavním řízení byla česká národně-socialistická politička spolu s dalšími třemi obžalovanými odsouzena k trestu smrti. Popravena byla 27. června 1950 jako jediná žena v poúnorových politických procesech. Monstrproces s její skupinou byl největší, protože na něj byly navázány další procesy. Celkem bylo obžalováno 639 lidí, deset jich dostalo trest smrti.

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková prý netušila, kdo byl prokurátor Josef Urválek, se kterým spolupracovala na několika textech. Společně hájili sovětský model ochranného dohledu, který byl často zneužíván proti disidentům. Zarážející je i skandální způsob její dnešní obhajoby.