Záviš Kalandra

Vězeňská služba sestavila seznam 69 popravených a zemřelých politických vězňů, jejichž zpopelněné ostatky rozsypali dozorci v 60. letech minulého století na bývalém popravišti pankrácké věznice. Pozůstalé by ráda pozvala na ekumenický obřad na společném pohřebišti. Žádá je proto, aby se přihlásili. Na seznamu figuruje například i Záviš Kalandra, který byl popraven ve vykonstruovaném procesu s političkou Miladou Horákovou.

Vězeňská služba by ráda pozvala pozůstalé na ekumenický obřad na společném pohřebišti. Žádá je proto, aby se přihlásili.

Vězeňská služba sestavila seznam 69 popravených a zemřelých politických vězňů, jejichž zpopelněné ostatky rozsypali dozorci v 60. letech minulého století na bývalém popravišti pankrácké věznice. Pozůs…

Otázka, zda komunisté skutečně zavraždili Miladu Horákovou, vedla před třemi lety k mediální přestřelce.

Prezident Petr Pavel přišel spolu se svou ženou vyjádřit úctu obětem komunistické totality u příležitosti Dnes památky obětí komunismu. Kromě ocenění statečnosti všech, kteří proti zlu bojovali, přizn…

Dnes se konají různé vzpomínkové akce k uctění památky Milady Horákové, právničky a političky, která byla v roce 1950 komunisty nespravedlivě odsouzena k trestu smrti ve vykonstruovaném procesu.

V úterý tomu je 73 let, kdy byla ve vykonstruovaném procesu zavražděna právnička Milada Horáková. Komunistická prokuratura ji odsoudila k smrti za údajné vyzvědačství a velezradu. Na její památku je 27. červen Dnem památky obětí komunistického režimu.

Prezident Petr Pavel v úterý uvedl, že lituje období své nevědomosti před rokem 1989, kdy systémová selhání komunistického režimu pokládal za chyby jednotlivců. Řekl, že po doplnění vzdělání a získání životních zkušeností se z toho poučil a že si o to víc váží všech těch, kteří již před pádem komunismu dokázali mít k totalitnímu režimu jasný postoj a odvahu se mu postavit. Díky těmto lidem máme možnost poznat význam slova svoboda, uvedl na pietním shromáždění k uctění památky obětí komunismu…

Prezident Petr Pavel dnes uvedl, že lituje období své nevědomosti před rokem 1989, kdy systémová selhání komunistického režimu pokládal za chyby jednotlivců.

Den památky obětí komunistického režimu je připomínkou pronásledovaných a usmrcených odpůrců čtyřicet let trvající totality. Připadá na 27. června, kdy byli v roce 1950 po vykonstruovaném politickém procesu popraveni Milada Horáková, Jan Buchal, Oldřich Pelcl a Záviš Kalandra. Rozsudek smrti, zejména v případě Milady Horákové, vyvolal mezinárodní pozornost. Milost pro odsouzené se snažili získat například Albert Einstein nebo Eleanor Rooseveltová.

27. červen je 178. dnem letošního roku, do jehož konce zbývá 187 dní. Svátek slaví Ladislav, Ladislava aSamson. V tento den v roce 1950 proběhla justiční vražda čtyř odsouzených z vykonstruovaného politického procesu: Popravena byli Milada Horáková, Záviš Kalandra, Jan Buchal a Oldřich Pecl.  Kdo dnes má narozeniny? A co se stalo v hudebním světě? …

Památník, který vznikl na místě bývalého komunistického lágru, byl v roce 2001 vyhlášen kulturní památkou. V úterý 20. června zde odslouží pietní mši duchovní správce farnosti sv. Petra na Slivici Jan Böhm.

Pohřebiště, kde se nacházejí zpopelněné ostatky zřejmě více než 80 politických vězňů, kteří zemřeli mezi lety 1948 a 1965, odhalili vědci ve vazební věznici na Pankráci v Praze. Mezi zemřelými byli jak popravení odpůrci režimu z různých věznic v Česku, tak lidé, kteří zemřeli v pankrácké vězeňské nemocnici. Byli mezi nimi také vojáci, kteří se účastnili protikomunistického odboje. Výsledky archeologického průzkumu dnes na tiskové konferenci představili historik Vězeňské služby Aleš Kýr, Alena Šimánková z Národního archivu a ředitel Archeologického ústavu AV ČR Jan Mařík.

Archeologický výzkum v prostorách Vazební věznice Pankrác objevil v prostoru za vězeňskou nemocnicí anomálii nasvědčující tomu, že právě v těchto místech mohly být zlikvidovány urny s ostatky více než 80 politických vězňů, kteří zemřeli mezi lety 1948 a 1965. Pravděpodobně jsou mezi nimi i ostatky popravených členů skupiny bratří Mašínů Václava Švédy a Zbyňka Janoty. Možná i Záviše Kalandry.

Pohřebiště, kde se nacházejí zpopelněné ostatky zřejmě více než 80 politických vězňů, kteří zemřeli mezi lety 1948 a 1965, odhalili vědci ve vazební věznici na Pankráci v Praze. Mezi zemřelými byli jak popravení odpůrci režimu z různých věznic v Česku, tak lidé, kteří zemřeli v pankrácké vězeňské nemocnici. Byli mezi nimi také vojáci, kteří se účastnili protikomunistického odboje.

Pohřebiště, kde se nacházejí zpopelněné ostatky zřejmě více než 80 politických vězňů, kteří zemřeli mezi lety 1948 a 1965, odhalili vědci ve vazební věznici na Pankráci v Praze. Mezi zemřelými byli jak popravení odpůrci režimu z různých věznic v Česku, tak lidé, kteří zemřeli v pankrácké vězeňské nemocnici. Byli mezi nimi také vojáci, kteří se účastnili protikomunistického odboje. Výsledky archeologického průzkumu v pondělí na tiskové konferenci představili historik Vězeňské služby Aleš Kýr…

Počátkem května bývá stále ještě slaveno ukončení 2. světové války. Pro východní polovinu Evropy je však „výročí osvobození“ termín zcela nevhodný. Svoboda do této části kontinentu dorazila teprve s pádem Berlínské zdi.

Jednou za rok vytáhnou lebku a připomínáme si vraždu, o které nevíme, jestli to byla vražda a ze které jsme obvinili někoho, proti komu nemáme víc než jen dohady. Bylo, nebylo, žili, byli dva bratři. Jeden z nich byl kníže, jeden z nich ctnostný křesťan, druhý neurvalý pohan. Jeden nechtěl válku a platil mírovou daň, druhý chtěl moc a chystal vraždu. Když svůj ohavný čin dokonal, nezbylo mu než také platit mírovou daň. Zbývá jen pro objektivnost dodat, že tahle historka se s největší pravděpodobností stala za devatero horami a sedmero řekami. Až donedávna to vypadalo, že největší spor o vraždu svatého Václava je v jejím datu. Historici se postupně sjednotili v tom, že se to celé neodehrálo v roce 929, ale v roce 935. Jenže s posledními desítkami let se začínají objevovat čím dál tím větší pochybnosti o tom, jak to vlastně bylo. Existovali bratři? S prvními pochybnostmi přišel historik Záviš Kalandra, když upozornil na to, že jména Václav a Boleslav jsou jména totožná. Problém je v tom, že všechny informace o životě a smrti světce máme z pozdějších legend. Je k nim třeba přistupovat velmi rezervovaně. Jejich cílem nebylo předat informace, ale glorifikovat. Informací je v nich tedy velmi málo. Tím spíš si při pokusu o rekonstrukci děje není možné vybírat pouze selektivně. Například podle Kristiánovy legendy si Václavova sestra, řeholnice Přibyslava, přisvojila část Václavových ostatků, konkrétně čelist, kterou lámala na menší relikvie, které rozdávala a byla za to potrestána. Jenže lebka, která je Václavu připisována, je kompletní. Legenda o Přibyslavě může být jen přimyšlená mravoučná povídačka. Je to přeci jen legenda. Ale to jsou všechny dostupné informace o Václavu rovněž. Navíc: Antropologický rozbor profesora Vlčka přisoudil lebce věk čtyřicetiletého muže. Svatý Václav se narodil roku 907 ve Stochově. Pokud zemřel roku 935, nemohlo mu být čtyřicet let ani náhodou. Kde to bylo? Nejnovější archeologické výzkumy navíc začaly pochybovat o […]

Antikomunismus – odmítnutí orientace na východní despocie sledované ve jménu „systémové alternativy“ – rozhodně nepředstavuje nic anachronického, jak se snažili tvrdit levičáčtí revizionisté.

Historie českého vězeňství sice zná jména mnoha katů, nikoli však všech. Známý je proslulý kat Mydlář i první poválečný kat František Nenáhlo, který popravil Karla Hermanna Franka. V době komunismu, po únoru 1948, však žádní profesionální kati nebyli; rekrutovali se z řad dobrovolníků, lidí s běžným civilním povoláním, kteří si k popravám jen odskočili od své běžné práce. Za

Rozsudek státního soudu v Praze z 8. června t.r., potvrzený rozsudkem Nejvyššího soudu z 24. června t.r., jímž byli Milada Horáková, Jan Buchal, Oldřich Pecl a Záviš Kalandra odsouzeni pro zločiny velezrady a vyzvědačství k trestu smrti, byl vykonán.

Dnes je den památky obětí komunistického režimu. Byl vyhlášen jako významný den na památku perzekvovaných a usmrcených obětí československého komunistického režimu na den, kdy byli v roce 1950 po politickém procesu oběšeni Milada Horáková, Jan Buchal, Oldřich Pecl a Záviš Kalandra. V této souvislosti si Kverulant dovoluje připomenout, že jsme se s touto odpornou ideologií ještě zcela nevypořádali. Komunistická strana zmizela z poslanecké sněmovny teprve nedávno a zástupci někdejší komunistické organizace pro děti a mládež Pionýr stále existují a od roku 1998 si z veřejných prostředků načerpali přes 600 milionů korun. The post Den památky obětí komunistického režimu first appeared on kverulant.org.

Několik pietních akcí dnes v Praze uctí památku lidí popravených, umučených a vězněných komunistickým režimem.

Poprava Milady Horákové je jeden z příkladů kruté totalitní moci komunistické strany. Hrdá žena a bojovnice se skrze svoji smrt stala symbolem tohoto nesvobodného období. Proces s celou odsouzenou skupinou rezonoval po celém světě. Klementu Gottwaldovi přišlo do prezidentské kanceláře mnoho dopisů od těch nejvýznamnějších osobností. O kom je řeč?

Několik pietních akcí dnes v Praze uctí památku lidí popravených, umučených a vězněných komunistickým režimem. Piety se uskuteční například u památníku na Újezdu nebo v pankrácké věznici, kde ...

Je nutné nezapomínat na zločiny komunismu a neodvracet zrak od dopadů nynější ruské agrese na Ukrajině, zaznělo dnes v Praze na pietě za oběti komunistické totality. Zástupci vlády, Sněmovny, Senátu, Prahy, církve i bývalí političtí vězni si u památníku na Újezdu připomněli právničku a političku Miladu Horákovou, oběť justiční vraždy, a další lidi popravené, umučené a vězněné z politických důvodů za minulého režimu. Od popravy Horákové, právníka Oldřicha Pecla, štábního strážmistra SNB Jana Buchala a novináře Záviše Kalandry dnes uplynulo 72 let.

Na pietním aktu k uctění památky obětí komunistického režimu dnes řečníci na Ďáblickém hřbitově v Praze ve svých projevech varovali před totalitními režimy. Každoroční akce u pomníku na čestném pohřebišti popravených a umučených politických vězňů a příslušníků druhého a třetího odboje se zúčastnili zástupci vlády, armády, velvyslanectví některých zemí nebo bývalí političtí vězni.

Komponovaný program zahájí mše v 16.00 a pokračuje koncertem skupiny PCHS od 17.00.

Tragický příběh Záviše Kalandry nám ilustruje absurditu minulého režimu. Byl jediným marxistickým teoretikem ve státě, přesto jej soudruzi popravili. Jaký byl příběh člověka, kterému historikové přezdívají „hodný komunista“?

Co charakterizuje proudy radikálně levicového hnutí v někdejším Československu? I na to jsme se zeptali historika Jana Mervarta. Přetiskujeme článek z nového čísla A2, jehož hlavním tématem je československá radikální levice.

Otázka, kdy a kde poprvé zaznělo současné pojmenování naší kotliny a zároveň nás všech příslušníků českého národa je dozajista více než zajímavá. Stejně tak zajímavá, jako zjištění, kde všude ještě žijí potomci našeho nejslavnějšího rodu – Přemyslovců.

V neděli 27. června uplynulo již 71 let od popravy odpůrkyně komunistického režimu Milady Horákové. Před svou smrtí významná právnička a politička napsala dojemný dopis, který o více než šedesát let později spojil životy dvou významných žen české historie. Vzkaz na rozloučenou totiž načetla nedávno zesnulá herečka Libuše Šafránková. V mnohých pasážích má však posluchač pocit, že se loučí právě legendární česká Popelka.

Den památky obětí komunistického režimu 27. června si připomíná také Příbram.

I do Frenštátu pod Radhoštěm a jeho okolí se vrátila paní Zima. Podívejte se na mrazivé fotky. Snímky z březnového pátečního rána nám pohotově poslal spolupracovník Deníku Jiří Baran.

Komunisté nebudou stahovat Tomáše Kalába z kandidátky do zastupitelstva Olomouckého kraje kvůli jeho slovům na adresu Milady Horákové. Na dotaz Novinek to ve čtvrtek uvedl předseda KSČM Vojtěch Filip. Kaláb uvedl, že lze diskutovat o výši trestu pro Horákovou, která byla v roce 1950 ve vykonstruovaném procesu odsouzena k smrti, ale nikoli o její vině.

Do 24. srpna bude instalována plenérová výstava "Nezapomeňte na mne. JUDr. Milada Horáková a největší politický proces", kterou si lze prohlédnout v parku poblíž Muzea Kampa.

Na budovu pražského sídla KSČM v ulici Politických vězňů byl v rámci pietní akce u příležitosti 70. výročí vraždy Milady Horákové komunisty od půlnoci do brzkých sobotních hodin promítán její portrét a filmové úryvky z jejího monstrprocesu. KSČM sdělila, že k pořádání akce nebyla požádána.

Plaketa na domě v centru hlavního města nově připomíná filozofa a historika Záviše Kalandru, který byl odsouzen k smrti v zinscenovaném procesu s Miladou Horákovou. Tabulku dnes umístili zástupci Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a Kalandrovi příbuzní jako součást projektu Poslední adresa, který upozorňuje na osudy obětí komunistického režimu. Právě byt v paláci Viktoria v Revoluční ulici byl posledním místem, kde Kalandra, od jehož popravy v sobotu uplyne 70 let, žil před svým zatčením.

V sobotu ráno uplyne přesně sedmdesát let od chvíle, kdy komunisté po nespravedlivém procesu popravili političku Miladu Horákovou. Jejich obětí ale bylo toho dne více. Například novinář, filosof a historik Záviš Kalandra, který si svůj osud trochu paradoxně předpověděl už o třináct let dříve.

V sobotu 27. června uplyne 70 let od popravy doktorky Milady Horákové. To, že se jednalo o justiční vraždu, kterou má na svědomí tehdejší komunistický režim, o tom nemůže být pochyb a nic na tom nezmění ani pokusy o „ohýbání pravdy a historie“ ze strany současné KSČM. Bohužel, Milada Horáková nebyla jediná, která tehdy na popravišti v pankrácké věznici skončila a nebyl to ani první a ani poslední politický proces tohoto charakteru, který jen potvrzoval zrůdnost tehdejšího komunistického režimu.

Výročí justiční vraždy právničky a političky Milady Horákové dnes v Česku připomněly černé prapory a transparenty s její podobiznou na budovách, pietní shromáždění i zvukové záznamy z jejího vykonstruovaného procesu vysílané do veřejného prostoru. Portrét Horákové se bude od půlnoci do rána promítat na sídlo KSČM v Praze. Horáková byla oběšena před 70 lety, 27. června 1950. Byla jedinou ženou, kterou komunistická justice nechala z politických důvodů popravit. Některé z akcí byly vzpomínkou i na další oběti komunistické totality.

Před 70 lety byla po vykonstruovaném procesu zavražděna Milada Horáková, bojovnice proti nacismu a odpůrkyně komunismu.

Promítání podobizny Milady Horákové na řečnický pult mělo připomenout nejznámější justiční vraždu, od níž na konci června uplyne 70 let.

Symbolem politických procesů v poúnorovém Československu se stal soud s Miladou Horákovou a dalšími 12 lidmi, vesměs představiteli nekomunistických stran, kteří čelili falešnému obvinění ze "záškodnického spiknutí proti republice". Podobných procesů sice byla v té době řada, tento byl však výjimečný rozsahem, výší trestů, vynesených 8. června 1950, ale také tím, že byl poprvé inscenován podle scénáře uplatňovaného ve 30. letech minulého století v SSSR.

Poslední květnový den před sedmdesáti lety byl zahájen proces se skupinou Milady Horákové. V hlavním řízení byla česká národně-socialistická politička spolu s dalšími třemi obžalovanými odsouzena k trestu smrti. Popravena byla 27. června 1950 jako jediná žena v poúnorových politických procesech. Monstrproces s její skupinou byl největší, protože na něj byly navázány další procesy. Celkem bylo obžalováno 639 lidí, deset jich dostalo trest smrti.

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková prý netušila, kdo byl prokurátor Josef Urválek, se kterým spolupracovala na několika textech. Společně hájili sovětský model ochranného dohledu, který byl často zneužíván proti disidentům. Zarážející je i skandální způsob její dnešní obhajoby.