Záviš Kalandra

Otázka, kdy a kde poprvé zaznělo současné pojmenování naší kotliny a zároveň nás všech příslušníků českého národa je dozajista více než zajímavá. Stejně tak zajímavá, jako zjištění, kde všude ještě žijí potomci našeho nejslavnějšího rodu – Přemyslovců.

V neděli 27. června uplynulo již 71 let od popravy odpůrkyně komunistického režimu Milady Horákové. Před svou smrtí významná právnička a politička napsala dojemný dopis, který o více než šedesát let později spojil životy dvou významných žen české historie. Vzkaz na rozloučenou totiž načetla nedávno zesnulá herečka Libuše Šafránková. V mnohých pasážích má však posluchač pocit, že se loučí právě legendární česká Popelka.

Den památky obětí komunistického režimu 27. června si připomíná také Příbram.

I do Frenštátu pod Radhoštěm a jeho okolí se vrátila paní Zima. Podívejte se na mrazivé fotky. Snímky z březnového pátečního rána nám pohotově poslal spolupracovník Deníku Jiří Baran.

Komunisté nebudou stahovat Tomáše Kalába z kandidátky do zastupitelstva Olomouckého kraje kvůli jeho slovům na adresu Milady Horákové. Na dotaz Novinek to ve čtvrtek uvedl předseda KSČM Vojtěch Filip. Kaláb uvedl, že lze diskutovat o výši trestu pro Horákovou, která byla v roce 1950 ve vykonstruovaném procesu odsouzena k smrti, ale nikoli o její vině.

Do 24. srpna bude instalována plenérová výstava "Nezapomeňte na mne. JUDr. Milada Horáková a největší politický proces", kterou si lze prohlédnout v parku poblíž Muzea Kampa.

Na budovu pražského sídla KSČM v ulici Politických vězňů byl v rámci pietní akce u příležitosti 70. výročí vraždy Milady Horákové komunisty od půlnoci do brzkých sobotních hodin promítán její portrét a filmové úryvky z jejího monstrprocesu. KSČM sdělila, že k pořádání akce nebyla požádána.

Plaketa na domě v centru hlavního města nově připomíná filozofa a historika Záviše Kalandru, který byl odsouzen k smrti v zinscenovaném procesu s Miladou Horákovou. Tabulku dnes umístili zástupci Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a Kalandrovi příbuzní jako součást projektu Poslední adresa, který upozorňuje na osudy obětí komunistického režimu. Právě byt v paláci Viktoria v Revoluční ulici byl posledním místem, kde Kalandra, od jehož popravy v sobotu uplyne 70 let, žil před svým zatčením.

V sobotu ráno uplyne přesně sedmdesát let od chvíle, kdy komunisté po nespravedlivém procesu popravili političku Miladu Horákovou. Jejich obětí ale bylo toho dne více. Například novinář, filosof a historik Záviš Kalandra, který si svůj osud trochu paradoxně předpověděl už o třináct let dříve.

V sobotu 27. června uplyne 70 let od popravy doktorky Milady Horákové. To, že se jednalo o justiční vraždu, kterou má na svědomí tehdejší komunistický režim, o tom nemůže být pochyb a nic na tom nezmění ani pokusy o „ohýbání pravdy a historie“ ze strany současné KSČM. Bohužel, Milada Horáková nebyla jediná, která tehdy na popravišti v pankrácké věznici skončila a nebyl to ani první a ani poslední politický proces tohoto charakteru, který jen potvrzoval zrůdnost tehdejšího komunistického režimu.

Výročí justiční vraždy právničky a političky Milady Horákové dnes v Česku připomněly černé prapory a transparenty s její podobiznou na budovách, pietní shromáždění i zvukové záznamy z jejího vykonstruovaného procesu vysílané do veřejného prostoru. Portrét Horákové se bude od půlnoci do rána promítat na sídlo KSČM v Praze. Horáková byla oběšena před 70 lety, 27. června 1950. Byla jedinou ženou, kterou komunistická justice nechala z politických důvodů popravit. Některé z akcí byly vzpomínkou i na další oběti komunistické totality.

Před 70 lety byla po vykonstruovaném procesu zavražděna Milada Horáková, bojovnice proti nacismu a odpůrkyně komunismu.

Promítání podobizny Milady Horákové na řečnický pult mělo připomenout nejznámější justiční vraždu, od níž na konci června uplyne 70 let.

Symbolem politických procesů v poúnorovém Československu se stal soud s Miladou Horákovou a dalšími 12 lidmi, vesměs představiteli nekomunistických stran, kteří čelili falešnému obvinění ze "záškodnického spiknutí proti republice". Podobných procesů sice byla v té době řada, tento byl však výjimečný rozsahem, výší trestů, vynesených 8. června 1950, ale také tím, že byl poprvé inscenován podle scénáře uplatňovaného ve 30. letech minulého století v SSSR.

Poslední květnový den před sedmdesáti lety byl zahájen proces se skupinou Milady Horákové. V hlavním řízení byla česká národně-socialistická politička spolu s dalšími třemi obžalovanými odsouzena k trestu smrti. Popravena byla 27. června 1950 jako jediná žena v poúnorových politických procesech. Monstrproces s její skupinou byl největší, protože na něj byly navázány další procesy. Celkem bylo obžalováno 639 lidí, deset jich dostalo trest smrti.

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková prý netušila, kdo byl prokurátor Josef Urválek, se kterým spolupracovala na několika textech. Společně hájili sovětský model ochranného dohledu, který byl často zneužíván proti disidentům. Zarážející je i skandální způsob její dnešní obhajoby.