Žofie Bavorská

Bylo pondělí 15. března 1400. Z Pražského hradu vyšel velmi dlouhý a pečlivě seřazený průvod do katedrály svatého Víta. Pod nebesy nesenými zemskými pány v něm kráčela Žofie Bavorská, manželka českého krále Václava IV., oděná prostě, a přesto slavnostně: v dlouhé kněžské roucho připomínající tuniku s pozlacenou kápí, prostovlasá, jen s perlovým věncem, a obutá v sandálech. Byl to den její korunovace českou královnou.

Na jím postavená sídla v Bavorsku nyní míří tisíce návštěvníků. Jsou tak okouzlující, že i kvůli nim se mu přezdívá Pohádkový král. Skutečný příběh bavorského krále Ludvíka II. Wittelsbacha měl ale od pohádky daleko. Tento velký mecenáš umění a obdivovatel děl Richarda Wagnera byl při ztrátě samostatnosti svého království a následně přišel i o trůn, když jej prohlásili za nesvéprávného. Krátce poté zemřel za dodnes nevyjasněných okolností.

Hned dvě minisérie v němčině o Alžbětě Bavorské, rakouské císařovně Sisi, vznikly v rozpětí několika měsíců pro televizní a streamovací služby.

O mladí budoucího hejtmana husitských vojsk toho není moc známo. Odhaduje se, že se narodil někdy v roce 1360 v Trocnově. Jeho jihočeská tvrz v Trocnově přinášela drobný zisk, a tak Žižka žil na úrovni bohatšího sedláka. Nakonec o statek i polnosti přišel, dodnes není známo proč. Snad ho prodal, snad propadl věřitelům, možná byl vypálen.

O českém králi Václavu IV. se traduje, že byl slabým panovníkem, který se více než vladaření věnoval svým zálibám – vínu, lovu a sličným lazebnicím. Do jaké míry je toto pravdou? A nepodepsala se na Václavově složité povaze také výchova jeho otce Karla IV.? Pojďme se podívat na to, jaký tento panovník vlastně byl.

I když to zpočátku vypadalo, jaké terno udělala, příliš štěstí si v neklidných Čechách neužila. Na trůně vystřídala svou tetu Johanu, která zemřela za tragických okolností uprostřed jedné noci na Karlštejně.

Od počátku byl protekční dítě a všichni mu pomáhali, seč mohli. I král Václav IV. s manželkou Žofií Bavorskou. Pochvalná slova pro něj nalezl dokonce Jan Hus, který ho nazval druhým Plútarchem. Přesto Vavřinec z Březové na svůj talent nehřešil a stal se nejúspěšnějším českým autorem první třetiny 15. století.

Teprve po uklidnění poměrů v monarchii a obnovení absolutismu dozrál čas, aby se František Josef I. konečně rozhlédl po vhodné nevěstě. Ovšem hlavní roli v hledání nejvhodnější císařovny chtěla hrát dominantní Franziho matka Žofie Bavorská.

O českém králi Václavu IV. se traduje, že byl slabým panovníkem, který se více než vladaření věnoval svým zálibám – vínu, lovu a sličným lazebnicím.

Dnes uplynulo 600 let od úmrtí Václava IV. Připomíná ho výstava, kterou Pražský hrad označuje za jednu ze svých událostí roku.