Alena Schillerová

Šéf hnutí ANO, Andrej Babiš, sedí častěji na lavici obžalovaných než na lavici poslanecké, prohlásila předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). V diskuzním pořadu Partie kritizovala Babiše za to, že svůj mandát poslance vykonává ledabyle. Její oponentka, poslankyně Alena Schillerová (ANO) svého blízkého spolupracovníka bránila s tím, že je Babiš ve Sněmovně vždy, když ho o to požádá.

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová se ostře střetla s bývalou ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) kvůli elektronické evidenci tržeb. Zatímco předsedkyně Poslanecké sněmovny si zrušení EET pochvaluje, Schillerová vidí za pádem kontrolního nástroje jen samá negativa. V Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS prohlásila, že se zrušením EET se bude stále častěji objevovat požadavek na platbu hotovostí. Schillerová si navíc postěžovala, že už nyní jsou jí odmítány platby kartou.

Šéfka Sněmovny a vládní TOP 09 Markéta Pekarová Adamová se pustila do předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, který je jedním z favoritů blížících se prezidentských voleb. V Partii na CNN Prima News uvedla, že by funkci hlavy státu nevykonával ve prospěch občanů. Dokládá to jeho neúčast na jednáních dolní komory, kdy častěji je podle ní i u soudu.

Andrej Babiš (hnutí ANO) svůj mandát vykonává ledabyle. Častěji na lavici obžalovaných u soudu než v poslanecké lavici, prohlásila v pořadu Partie na CNN Prima NEWS předsedkyně poslanecké ...

V hádku o Andreje Babiše se zvrtla debata mezi předsedkyní Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) a bývalé ministryně financí Aleny Schillerové (ANO). Zatímco šéfka koaliční TOP 09 vyčítala Babišovi slabou docházku do Sněmovny a jeho měnící se postoje, tak Schillerová se snažila svého předsedu hájit. Podle ní není Babiš v žádném případě zbabělý. Do předvolebních debat nepůjde, protože chce být co nejvíce mezi voliči, řekla exministryně v pořadu Partie na CNN Prima NEWS.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) se v pořadu Partie na CNN Prima NEWS tvrdě pustila do kandidáta na prezidenta a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Podle ní sedí někdejší premiér častěji u soudu než ve Sněmovně. Kritiku odmítá předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová, která poukázala na to, že koalice Spolu nebyla schopná představit vlastního kandidáta.

Povinnost elektronické evidence tržeb přestane platit v lednu příštího roku.

Předseda opozičního hnutí ANO a uchazeč o post hlavy státu Andrej Babiš se do konce roku nezúčastní žádné debaty prezidentských kandidátů. Strategii pro leden…

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš se do konce roku nezúčastní žádné debaty prezidentských kandidátů, místo toho bude dál objíždět regiony a setkávat se s běžnými lidmi. Expremiér svůj záměr potvrdil v pátek, kdy ministerstvo vnitra zveřejnilo seznam devíti kandidátů, kteří se mohou do klání o Hrad zapojit. Podle generála Petra Pavla – jednoho z favoritů volby – Babišova taktika pramení z nedostatku sebejistoty.

Drahé energie, drahé potraviny a zřejmě i drahé Vánoce. Dělá vláda maximum? V nedělní Partii Terezie Tománkové o tom budou diskutovat předsedkyně Sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a předsedkyně poslanců hnutí ANO Alena Schillerová. Ve druhé části pak diváky čeká velká politická diskuze senátorek a senátorů napříč politickým spektrem. Hosty budou Adéla Šípová (nestr. za Piráty), Jana Zwyrtek Hamplová (BEZPP), Tomáš Czernin (TOP 09) a Jiří Čunek (KDU-ČSL).

Kromě televizních debat se Babiš nezúčastní například ani on-line diskuse s žáky a studenty, která se pod názvem Zavolíme uskuteční 1. prosince.

Elektronická evidence zřejmě definitivě skončí k závěru letošního roku. Její konec bez náhrady v pátek schválila Sněmovna. Vládní návrh musí ještě posoudit Senát a…

Předseda opozičního hnutí ANO a uchazeč o post hlavy státu Andrej Babiš se do konce roku nezúčastní žádné debaty prezidentských kandidátů. Strategii pro leden teprve s týmem bude řešit, sdělil dnes na dotaz ČTK.

Elektronická evidence zřejmě definitivě skončí k závěru letošního roku. Její konec bez náhrady dnes schválila Sněmovna. Vládní návrh musí ještě posoudit Senát a podepsat prezident. Evidence byla od jara 2020 kvůli pandemii covidu přerušena do konce letošního roku a stala se fakticky dobrovolnou. Pokud by se zákon nepodařilo schválit, začala by od příštího roku opět fungovat a rozšířila by se navíc na další obory podnikání. Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), který evidenci prosazoval, řekl již dříve, že EET narovnala podnikatelské prostředí a vynesla více než 35 miliard korun.

Elektronická evidence zřejmě definitivě skončí k závěru letošního roku. Její konec bez náhrady v pátek schválila Sněmovna. Vládní návrh musí ještě posoudit Senát a podepsat prezident. Evidence byla od jara 2020 kvůli pandemii covidu přerušena do konce letošního roku a stala se fakticky dobrovolnou. Pokud by se zákon nepodařilo schválit, začala by od příštího roku opět fungovat a rozšířila by se navíc na další obory podnikání.

Elektronická evidence tržeb (EET) zřejmě definitivě skončí k závěru letošního roku. Její konec bez náhrady schválila sněmovna. Vládní návrh musí ještě posoudit Senát a podepsat prezident. Evidence byla od jara 2020 kvůli pandemii covidu přerušena do konce letošního roku a stala se fakticky dobrovolnou. Pokud by se zákon nepodařilo schválit, začala by od příštího roku opět fungovat a rozšířila by se navíc na další obory podnikání. Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), který evidenci prosazoval, řekl již dříve, že EET narovnala podnikatelské prostředí a vynesla více než 35 miliard korun.

Podnikatelé se už nebudou muset znovu zapojit do elektronické evidence tržeb (EET), jejímž původním cílem bylo omezit daňové úniky. Definitivní zrušení této povinnosti dnes potvrdili poslanci na návrh koaliční vlády ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů.

Definitivní zrušení EET ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident.

Sporný vládní návrh na úplné zrušení elektronické evidence tržeb (EET) projednávají poslanci. Mimořádnou schůzi na pátek svolala, z už dříve ohlášeného podnětu koaličních poslanců, předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), sdělil její mluvčí Martin Churavý. Předloha o zrušení zákona o elektronické evidenci tržeb je jediným bodem návrhu programu. V případě mimořádných schůzí jej není možné měnit ani upravovat.

Sněmovna hlasuje o úplném zrušení elektronické evidence tržeb. Zatímco opoziční ANO zavedení EET brání, vládní koalice chce zrušit nejen povinnost EET, ale i dobrovolnou variantu.

Důvodem ostrého útoku je zákon o fotovoltaice. Novela měla odbourat mnoho byrokratických bariér, které bránily majitelům domů v instalaci fotovoltaiky. Schillerová tvrdí, že Síkela slíbil návrh už v létě, to se však nestalo. Ministr návrh předložil až v listopadu a podle jejích slov „naprosto zmršený."

Kdo bere hodně peněz, mohl by platit vyšší daně. O tom se chce s koaličními partnery bavit ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Jednalo by se podle něj o akt solidarity s chudšími občany. Česká státní kasa má totiž výrazný deficit a díry by mohly zalepit vyšší daně. Jenže to je něco, čemu se ODS, tedy nejsilnější vládní strana, dlouhodobě brání. A kritizuje to i bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Už rok nebyl v práci poslanec ANO Milan Wenzl. Neodevzdává ani návrhy zákonů, nepracuje ve výborech. I přesto ale pobírá plat a náhrady. Dlouhodobě se lečí s vážnou nemocí.

Česko by kvůli omezování zisků energetických firem mohla čekat lavina žalob. Způsob, který vláda zvolila, jde totiž podle některých expertů proti doporučení Evropské komise a může být i v rozporu s českým právem.

Na výrobce elektřiny zřejmě dopadne povinnost platit odvody z nadměrných příjmů z jejího prodeje. Novelu energetického zákona, která zavádí horní hranici ceny elektřiny u výrobců, dnes schválila Sněmovna ve stavu legislativní nouze. Stát plánuje na odvodech vybrat asi 80 miliard korun. Mají sloužit ke kompenzacím za vysoké ceny energií. Zákon musí ještě projednat Senát a podepsat prezident.

Snaha ulevit rodinnému rozpočtu, možnost dovolit si víc, levnější pohonné hmoty i jiné potraviny. To vše jsou důvody, které motivují Čechy k nakupování v Polsku. Tamním obyvatelům se ale nájezdy Čechů nelíbí a polská vláda je změnou zákona dost možná překazí.

Většina poslanců v pátek ve zrychleném režimu schválila novelu energetického zákona, která na výrobce elektřiny uvaluje povinnost odvádět do státní kasy 90 procent z nadměrných příjmů. Pokud v nejbližších dnech zákon schválí také senát a podepíše prezident, tak začnou elektrárenské společnosti platit odvody již od začátku prosince. Podoba zákona se téměř nezměnila.

Kauzu úniků informací z policejních spisů, do které jsou podle obžaloby namočení bývalí i současní policisté, ale i známé postavy z korupční kauzy Stoka, začne řešit soud. Soudkyně brněnského krajského soudu Dita Řepková nařídila na konec prosince hlavní líčení. Detektivové přitom v Brně v této kauze zatýkali už v roce 2017 a prověřování v případu začalo dokonce už v roce 2014.

Poslanci v pátek mají zrychleně, ve stavu legislativní nouze, schvalovat vládní energetickou novelu, která stanovuje odvody výrobců energií podle jejich tržeb. Proti zrychlenému přijetí se staví opoziční hnutí ANO.

Česko si dnes připomíná 33 let od počátku pádu komunistického režimu. Jako první z politiků se na Národní třídě objevil kandidát na prezidenta a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Ten dnes ráno po 08:00 položil květiny u pamětní desky 17. listopadu, který se podle něj pojí se svobodou vyjadřování názorů nebo možností cestovat. Několik lidí na Babiše při pokládání květin křičelo. Na místě rovněž čekal muž v kostýmu opice a nabízel Babišovi banány.

Předseda hnutí ANO a kandidát na prezidenta Andrej Babiš dnes ráno po 08:00 položil květiny u pamětní desky 17. listopadu, který se podle něj pojí se svobodou vyjadřování názorů nebo možností cestovat. Několik lidí na Babiše při pokládání květin křičelo. Na místě rovněž čekal muž v kostýmu opice, jenž Babišovi nabízel banány.

Předseda hnutí ANO a kandidát na prezidenta Andrej Babiš dnes ráno po 08:00 položil květiny u pamětní desky 17. listopadu, který se podle něj pojí se svobodou vyjadřování názorů nebo možností ...

Předseda hnutí ANO a kandidát na prezidenta Andrej Babiš dnes ráno po 08:00 položil květiny u pamětní desky 17. listopadu, který se podle něj pojí se svobodou vyjadřování názorů nebo možností cestovat. Několik lidí na Babiše při pokládání květin křičelo.

Vládní i opoziční politici i řada kandidátů na prezidenta si dnes na pražské Národní třídě připomněli výročí 17. listopadu 1989 a 1939. Většina z nich zdůraznila hodnotu svobody a demokracie a upozornila, že nejsou samozřejmé.

Dnes ráno začaly oslavy 17. listopadu, které budou zejména v Praze velmi pestré. Kromě už tradičních oslav revoluce na Národní v centru hlavního města pod názvem Korzo Národní se uskuteční také několik koncertů, například na Koncertu pro budoucnost na Václavském náměstí večer zahrají Pussy Riot. Policisté dnes budou dohlížet hned na 21 nahlášených shromáždění, mimo jiné i na pochod demonstrantů k České televizi. K pietnímu místu na Národní třídu od rána míří lidé, aby na místo položili svíčku nebo kytici.

Dokumentace státního rozpočtu na rok 2023 prozrazuje, že za nezvladatelný schodek může exploze sociálních a zdravotnických výdajů, které se už čtvrtý rok nedaří dostat pod kontrolu.

Schválení vládního návrhu, který má zrušit plánované automatické zřizování datových schránek počítačové gramotným fyzickým osobám, hned v prvním čtení v Poslanecké sněmovně neprošlo. Materiál tak putuje k bleskovému jednání do výboru a poté do tzv. druhého čtení. Zrychlené schválení navrhovala vláda proto, aby parlament stihl návrh zákona, kterým se mění zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, schválit do konce roku. Automatické zřizování má totiž…

Poslanci vládní koalice přehlasovali veto prezidenta Miloše Zemana, který jim nespokojený se stavem veřejných financí vrátil do sněmovny novelu letošního státního rozpočtu. Zákonodárci tak v počtu 103 hlasů podpořili především navýšení schodku rozpočtu o 95 miliard na 375 miliard korun, které podle koalice zavinily především výdaje spojené s válkou na Ukrajině. Podle ekonomů ale takto vláda už nemůže pokračovat dál a musí začít vyrovnávat nepoměr mezi příjmy a výdaji.

Poslanci navrhli ve státním rozpočtu na příští rok přesuny peněz v celkovém objemu téměř 119 miliard korun. V dnešním druhém čtení přednesli na šest desítek úprav. Drtivou většinu z nich podali opoziční zákonodárci. Přesuny peněz žádají ale i koaliční poslanci, navrhli je celkem skoro za dvě miliardy korun. Z toho 1,1 miliardy má směřovat do školství. Celková suma, kterou chtějí poslanci přesunout, odpovídá asi pěti procentům plánovaných výdajů rozpočtu 2,22 bilionu korun. Poslanci chtějí přidávat peníze například do školství, na sociální dávky nebo sociální služby. Více peněz by podle nich měla dostat i kultura. Plánovaný schodek rozpočtu je 295 miliard.

Sněmovna v úterý v usnesení označila současný ruský režim za teroristický. Odsoudila zejména rozsáhlé útoky na ukrajinské civilní obyvatelstvo nebo klíčovou energetickou infrastrukturu. Neuznává ...

Poslanci se v úterý neshodli na zrychleném projednání vládní novely, která má zrušit automatické zřizování datových schránek občanům. Návrh na schválení novely totiž již během úterního prvního čtení vetovalo hnutí ANO, následně prošlo zkrácení lhůty pro projednání o 59 dní.

Hlavním tématem úterní řádné schůze Poslanecké sněmovny, která začala ve 14 hodin, je novela státního rozpočtu pro letošní rok, kterou poslancům vrátil prezident Miloš Zeman. Vládní poslanci již avizovali, že veto přehlasují.

Inflace je vysoká a lidé mají strach z budoucnosti. Kabinet nepodporuje důvěru v ekonomiku a své kroky, jedná se o jednu z nejméně oblíbených vlád, řekla v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS exministryně financí Alena Schillerová a zkritizovala návrhy rozpočtu pro i příští rok.

Jak asi každý čekal, Andrej Babiš (ANO) nakonec skutečně oznámil kandidaturu na prezidenta. Znamená to pro něj mnoho, například šanci opět se vyhnout soudům.

Na regionální úrovni panuje čilá spolupráce ODS s ANO. V téměř polovině měst, kde mají uskupení své zastupitele, se spojily v koalici. A to navzdory předvolební rétorice. „Něco jiného je centrální politika a něco jiného komunální,“ říká Českému rozhlasu Plus Alena Schillerová, šéfka poslaneckého klubu ANO. „Myslím, že v řadě případů nebyly alternativy, které by byly funkční a dohodnutelné,“ dodává Marek Benda, předseda poslaneckého klubu ODS.

V porovnání se zářijovým průzkumem si hnutí ANO pohoršilo o tři procentní body.

Ministr financí slíbil, že půjde o komplexní balík zákonných úprav.

Že by Andrej Babiš odešel z čela ANO a v prezidentských volbách bojoval jako nadstranický kandidát? To preferuje hejtman Moravskoslezského kraje a místopředseda hnutí Ivo Vondrák. Podle něj by se o tom v ANO měla vést seriózní debata. CNN Prima NEWS se proto zeptala poslanců hnutí, zda by byli pro. Většina ale svého šéfa brání a tvrdí, že není nutné, aby Babiš v průběhu prezidentské kampaně sesedl z křesla šéfa hnutí.

Každý kandidát na post nového českého prezidenta musí mít založen transparentní účet, ze kterého financuje svoji kampaň a na který mu lidé posílají peníze. Výjimkou není ani bývalý premiér Andrej Babiš, kterému však v hojném počtu chodí částky v řádu halířů. K příspěvkům přidávají lidé také velmi nelichotivé a urážlivé vzkazy.

KOMENTÁŘ. Vláda potřebuje uchlácholit lid a zalepit alespoň na čas chřadnoucí státní kasu. Tak si prosadila mimořádné zdanění bank a firem obchodujících s energiemi. Rozumím tomu, že se snaží rychle najít zdroje. Zapadnout by ale nemělo ani to, že zhruba čtyřicet procent obyvatel Česka nemá rezervy na dobu delší než tři měsíce. To je alarmující. Mimořádná

Šéf ANO Andrej Babiš odmítl televizní duel, ke kterému ho vyzval jiný uchazeč o Hrad, Petr Pavel. Nevěří si. Debaty mu obecně příliš nejdou, je v nich uječený a neumí souvisle odpovědět na otázky. V duelu se statickým – byť generálovi příznivci by možná řekli elegantním – Pavlem by navíc mohl ztrácet body u své vlastní cílové skupiny voličů. Na Pavla ani nemůže vytáhnout své dosavadní oblíbené „mučící nástroje“. A tak se souboj odkládá.

Na platy zaměstnanců státu by mělo jít ze státního rozpočtu v nadcházejícím roce o 17,9 miliardy korun víc, než kolik předpokládá letošní původně schválený rozpočet. Celkem by mělo jít o částku 264,3 miliardy korun. Počet míst placených státem se má zvýšit o 7961. Uvedla to na konci října vláda v návrhu státního rozpočtu na příští rok. "Možná vás překvapím, ale v tomto směru vládu nebudu kritizovat," sdělila pro ŽivotvČesku.cz exministryně financí Alena Schillerová (58) a přidala vysvětlení.

Schodek státního rozpočtu bude v příštím roce vyšší, než v současnosti odhaduje vláda. Shodli se na tom ekonomové v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Podle nich deficit výrazně překročí 300 miliard korun, podle návrhu vlády by měl být 295 miliard korun. Podle ekonomů bude v budoucnu nutné zvýšit daně.

Mimořádná daň z neočekávaných zisků, která prošla v pátek sněmovnou, cloumá veřejností. Zatímco politici z vládního tábora ji označují za důležitou ke stabilizaci veřejných financí, z druhé strany přicházejí výtky za nesystémovost a to, že se mimořádné zdanění nebude týkat už letošního roku. Panuje tak obava, že dotčení si do dalších let hospodaření optimalizují, aby měli zisky nízké. Pomyslným vrcholem pak bylo oznámení koncernu EPH Daniela Křetínského, že přesune svou obchodní společnost…

"Bez snížení výdajů, ale hlavně bez zvýšení příjmů to dlouhodobě česká ekonomika nevydrží," tvrdí ekonom a člen NERV Daniel Münich.

Vládní koaliční poslanci schválili podobu windfall tax, neboli zdanění mimořádných zisků. Na příští rok by speciální válečná daň měla přinést do rozpočtu 85 miliard korun. Návrh by měl platit od příštího roku do roku 2025 a sazba by měla činit 60 procent. Daň padne na firmy ze sektoru bankovnictví, petrolejářství nebo energetiky. Samotné jednání provázely spory mezi poslanci.

Vládní koalici dochází čas prosadit před víkendem svůj návrh mimořádné daně z nečekaných zisků. Sněmovní debatu totiž od rána provázely ostré spory s opozičními poslanci, kteří nejsou spokojeni s tím, v jaké formě návrh z pera ministra financí Zdeňka Stanjury vláda předkládá. Poslanci přitom v pátek mají čas jen do 14 hodin, poté se už podle jednacího řádu nemůže projednat zákon ve třetím čtení. Daň z nečekaných zisků se schvaluje v rámci vládního daňového balíčku.

Zmatky okolo daně z mimořádných zisků pokračují, ačkoliv premiér Petr Fiala (ODS) říká, že jeho vláda má času dost. O návrzích se přitom má hlasovat už v pátek. Daň má být zásadním příjmem v rozpočtu roku 2023, který má pokrýt výdaje za zastropování cen energií. Podle opozice je chybějící dohoda vládních stran ukázkou neshod uvnitř koalice a nekoncepčního jednání kabinetu.

Chybějící dohoda vládních stran na podobě nové daně z mimořádných zisků poukazuje podle místopředsedkyně opozičního hnutí ANO Aleny Schillerové na neshody uvnitř koalice a…

Chybějící dohoda vládních stran na podobě nové daně z mimořádných zisků poukazuje podle místopředsedkyně opozičního hnutí ANO Aleny Schillerové na neshody uvnitř koalice a nekoncepční jednání kabinetu. Premiérovi Petru Fialovi (ODS) patrně nikdo neoznámil, že se o návrzích má hlasovat v pátek ráno, když tvrdí, že je na nalezení dohody dost času, řekla dnes Schillerová novinářům ve Sněmovně.