Ašraf Ghaní

Jedny z nejhodnotnějších darů za rok 2021 dostal americký prezident Joe Biden od ruského prezidenta Vladimira Putina nebo později svrženého afghánského prezidenta Ašrafa Ghaního, ukázala dokumentace, kterou Bílý dům zveřejnil ve čtvrtek. Informovala o tom agentura AP.

Taliban zahájil pátrání po afghánském zlatě starém 2000 let a dalších cenných artefaktech. Ty mají hodnotu miliard dolarů a pocházejí z dávných dob. Nejen vědci, ale také teroristé, se tak zřejmě snaží najít největší zlatý poklad světa, který se ztratil přesně před rokem.

Je to už rok, co 15. srpna 2021 vstoupili bojovníci Tálibánu do Kábulu a nesetkali se s žádným odporem.

Už rok vládne Afghánistánu Tálibán. Radikální islamisté získali nad zemí kontrolu poté, co z ní Spojené státy začaly stahovat své vojáky. V srpnu vstoupili i do hlavního města Kábulu, kde se ujali moci. Tálibán opakovaně ujišťoval západní svět, že se změnil. Nic takového se ale nestalo. Například v sobotu radikálové střelbou a bitím rozehnali demonstraci žen, které se dožadovaly svobody a vzdělání.

Tálibán zrušil některá oddělení bývalé vlády kvůli napjatému rozpočtu. Zbytečná mu přišla například komise pro lidská práva.

Schovávají se a bojí o svou budoucnost nebo i životy. O afghánských ženách toho bylo napsáno mnoho. Co si však skutečně myslí? Čtyři z nich našly odvahu pro BBC upřímně promluvit o tom, jak to v Afghánistánu vypadá, a sdílet svůj pohled na věc. Porodní asistentka, pracovnice zpravodajské služby, studentka a policistky popisují, jak se vyrovnávají se situací ve své zemi po převzetí moci Tálibánem.

Až budoucí historici budou psát o neúspěchu americké snahy v Afghánistánu, možná se budou opírat o tweet americké ambasády v Kábulu z letošního začátku léta. „Měsíc červen je považován za měsíc (LGBTI) hrdosti. Spojené státy respektují důstojnost a rovnost LGBTI lidí a oslavují jejich společenské příspěvky. Jsme i nadále odhodláni podporovat občanská práva menšin, včetně LGBTI osob.“

Znepokojenému světu slíbili, že afghánským vojákům spolupráci s Američany odpustí. Tvrdili, že budou jiní než Tálibán před 20 lety. Zprávy od samotných Afghánců ale vypovídají o tom, že se Tálibán dávných praktik nevzdal.

Televize CNN přinesla příběh Afghánce Abdula Malika, který prodal za 2200 dolarů (asi 48,5 tisíce korun) prodat svou devítiletou dceru, aby dokázal uživit manželku a další děti. Jeho rodina, která žije v severozápadní části země, podle stanice živoří už léta. Dohromady denně vydělá desítky korun, i proto Malik už před několika měsíci prodal dalších ze svých dcer ve věku 12 let.

Ideologické spory a nudící se válečníci ohrožují stabilitu tálibánské vlády v Afghánistánu.

Před 25 lety, 26. září 1996, dobylo islámské fundamentalistické hnutí Tálibán Kábul. Afghánská metropole padla do rukou Tálibánu prakticky bez boje.

Ghaní opustil Afghánistán 15. srpna, kdy bylo jasné, že Tálibán obsadí hlavní město Kábul.

Bývalý afghánský prezident Ašraf Ghaní se omluvil spoluobčanům, že v srpnu uprchl ze země a nepostavil se radikálnímu hnutí Tálibán. Svůj lid prý opustit neplánoval, údajně ale neměl jinou možnost.

Bývalý afghánský prezident Ašraf Ghaní, který 15. srpna opustil Afghánistán, když radikální islámské hnutí Tálibán proniklo do metropole Kábulu a ovládlo prakticky celou zemi, se dnes omluvil afghánskému lidu za to, že mu nedokázal zajistit lepší budoucnost. Informovala o tom agentura AFP.

Tálibán v nadcházejících dnech oznámí složení nové afghánské vlády, uvedl mluvčí tohoto islamistického hnutí Zabíhulláh Mudžáhid. Mluvčí znovu slíbil, že vláda bude zahrnovat různé strany, a odmítl tvrzení některých médií, že o podobě kabinetu vedou různé frakce Tálibánu vnitřní spory. Hnutí, které usiluje o mezinárodní uznání, pozvalo na ceremoniál Rusko, Čínu a další země, informovala agentura TASS.

V jistých zemích k Tálibánu přistupují navzdory vlastní krizi s nepokrytým obdivem. „Afghánská situace se v Myanmaru hodí oběma stranám. Junta i prodemokratické hnutí si z ní vytáhly, co se jim hodí,“ říká pro SZ analytička.

Orientalista Petr Pelikán ve Zprávách PLUS na CNN Prima NEWS odmítá názory některých odborníků, že se spolupracovníci české armády při misi v Afghánistánu přiučí české kultuře a jejich případná integrace do naší společnosti bude snazší.

Masivní zahraniční penězovod, který dosud představoval hlavní finanční zdroj afghánské ekonomiky, je u konce.

Petr Pelikán zná Afghánistán jako málokdo. V zemi několik let žil a v současnosti platí za jednoho z největších tuzemských expertů na islám.

Marketingová strategie Tálibánu má ukázat vlídnou a starostlivou tvář afghánských islamistů. Poučili se z minulých chyb a usilují o mezinárodní uznání.

Jen 150 kilometrů severně od Kábulu se krajina Afghánistánu svažuje do údolí Pandžšír. V oblasti žije zhruba sto tisíc lidí, kteří si během posledních čtyřiceti let napříč režimy dokázali ubránit svobodu. Odrazili Sověty při válce v Afghánistánu a odradili i Tálibán na sklonku minulého století. Teď se ale radikální hnutí znovu pokouší Pandžšír dobýt.

Ve Spojených státech se už navzájem obviňují současný a bývalý prezident Joe Biden a Donald Trump, kdo může za tragickou situaci v Kábulu. Agentura Bloomberg a list The Wall Street Journal ale připomínají, že k ní nemalou měrou přispěly také kroky afghánského prezidenta Ašrafa Ghaního, který před svým útěkem ztížil Afgháncům možnost opustit zemi.

Tálibán si během několika týdnů podmanil téměř celý Afghánistán. Poté, co byla obsazena i metropole Kábul, považuje hnutí vládu nad zemí prakticky za hotovou věc.

Afghánský prezident Ašraf Ghaní, který v neděli i s rodinou uprchl do zahraničí, odmítl nařčení, že z Kábulu odletěl se 169 miliony dolarů (3,67 mld. Kč) ze státní pokladny. „Jde o naprosto nepodložené obvinění,“ zdůraznil ve videu na Facebooku.

Ruské zdroje tvrdí, že Ašraf Ghaní při útěku z Afghánistánu s sebou vzal také miliony dolarů.

Jakmile se na začátku července stáhly z Afghánistánu americké vojenské jednotky, Taliban rychle postupoval zemí a přebíral moc nad většinou velkých měst. V neděli 15.

„Když mě zajali, řekli mi, že nejde o nic osobního. A vyměnili mě za své přátele, kteří byli v afghánských věznicích, nebo za tři miliony dolarů v hotovosti,“ vypráví v Checkpointu polský novinář Wojciech Jagielski o Tálibánu.

Americký prezident Joe Biden řekl, že někteří příslušníci amerických vojenských jednotek zřejmě budou muset zůstat v Afghánistánu i po termínu, do kterého se měli všichni stáhnout. Ozbrojení radikálové z Tálibánu blokují letiště v Kábulu, odkud se zoufalí lidé snaží evakuovat.

Rostou obavy, že ženy nebudou moci v Afghánistánu pod vládou Tálibánu studovat a budou muset nosit burky. Mluvčí Tálibánu Vahídulláh Hášimí, který má blízko k radě Tálibánu, ve středu řekl, že o tom rozhodnou islámští učenci. Ti interpretují právo šaría, jímž se má země řídit.

Je poslední ze 34 afghánských provincií, kterou islamističtí radikálové z Tálibánu nedobyli. Do malé provincie Pandžšír, kterou obklopují neprodyšné hory, se po stažení amerických vojsk ze země ukryl nyní už bývalý viceprezident Amrulláh Sálih. Podle ústavy jsem nyní prezidentem já, přidejte se k odboji, vyzývá bývalý špion, kterému tálibové umučili sestru.

Bývalý afghánský prezident Ašraf Ghaní je s rodinou ve Spojených arabských emirátech, sdělilo podle tiskových agentur tamní ministerstvo zahraničí. Neuvedlo žádné další podrobnosti ani přesné místo pobytu. Země Ghaního přijala na základě "humanitárních důvodů", doplnil úřad. Ghaní později z emirátů popřel informaci, podle níž z Afghánistánu uprchl s penězi, a řekl, že musel odejít, aby zabránil krveprolití. Washington už nepovažuje Ghaního za hráče na afghánské politické scéně.

Mise v Afghánistánu byla již před časem ukončena a čeští vojáci jsou zpět doma. V současné době Česká republika z Afghánistánu evakuuje diplomaty, místní spolupracovníky české ambasády a tlumočníky, kteří pomáhali české armádě.  Hnutí Tálibán v posledních dnech přebírá kontrolu nad celým Afghánistánem. Údajně pro něj válka v zemi skončila a Tálibán si přeje udržovat vztahy s mezinárodním společenstvím.

Ještě minulý týden analytici americké výzvědné služby předpokládali, že než dojde k pádu afghánské civilní vlády a k obsazení Kábulu bojovníky Tálibánu, tak to pravděpodobně ještě pár dalších týdnů potrvá. Jenže ve skutečnosti na to stačilo jenom pár krátkých dní. Proč to šlo tak rychle, se pokusili zodpovědět zpravodajové a komentátoři BBC a CNN.

Afghánský prezident Ašraf Ghaní utíkal podle ruských diplomatů ze země s velkým množstvím peněz, které chtěl přepravit v autech a ve vrtulníku. Napsala to agentura RIA Novosti s odvoláním na mluvčího ruské ambasády v Afghánistánu. Jiný zdroj tuto informaci nepotvrdil.

Válka v Afghánistánu skončila, prohlásilo hnutí Tálibán, které se chystá po dvacetileté válce s mezinárodními silami převzít moc. Kdo bude nyní středoasijské zemi vládnout?

Americký generál Kenneth F. McKenzie vyjednal v katarském hlavním městě Dauhá dohodu s představiteli Tálibánu. Povstalci podle ní nebudou v Afghánistánu bránit americkým vojákům při evakuační operaci lidí z kábulského letiště.

Uzbecká protivzdušná obrana v neděli sestřelila afghánské vojenské letadlo, které se pokusilo narušit hranice země. Podle agentury Ria Novosti to v pondělí oznámilo ministerstvo obrany středoasijské země. Pilot se katapultoval a přežil, píše agentura Reuters s odvoláním na uzbecký resort obrany. Sousední Tádžikistán v pondělí uvedl, že umožnil přistát na svém území několika afghánským vojenským letounům s asi stovkou vojáků, které vyslaly nouzový signál.

Skupina lídrů Tálibánu obklopena desítkami bojovníků v neděli pózovala před kamerami se zbraněmi v rukou v kábulském prezidentském paláci. Natočit se nechali i za stolem afghánského prezidenta Ašrafa Ghaního.

Poté, co Tálibán nečekaně rychle dobyl hlavní město Afghánistánu Kábul, snaží se tisíce lidí na poslední chvíli ze země uprchnout. Na letišti v Kábulu zavládl absolutní chaos. Přímo na letišti zemřelo pět lidí a počet hlášených mrtvých stoupá každou minutou.

Areál kábulského letiště Hámida Karzaího od neděle zaplnily tisíce Afghánců, kteří se podobně jako pracovníci ambasád snaží co nejrychleji dostat ze země ovládané radikálním hnutím Tálibán. Zoufale a za každou cenu se snaží protlačit do letadel. Američtí vojáci začali v pondělí střílet do vzduchu, aby na letišti zjednali pořádek.

Ruský velvyslanec v Afghánistánu se v úterý setká s koordinátorem vedení afghánského islamistického hnutí Tálibán, aby s ním pohovořil o zajištění bezpečnosti ruské diplomatické mise v zemi. Podle agentury TASS o tom dnes informoval zvláštní zmocněnec prezidenta Vladimira Putina pro Afghánistán Zamir Kabulov. Hnutí Tálibán v neděli vstoupilo do hlavního města Kábulu, prezident Ašraf Ghaní opustil zemi a západní státy evakuují své občany.

Afghánská vláda neprojevila vůli bojovat, veškerý odpor vzdala, řekla Afghánka Maryam Zalaová redakci CNN Prima NEWS. Z celé situace je hluboce zklamaná, útěk prezidenta ze země vnímá jako zbabělost. Podle ní jsou v Kábulu slyšet výstřely i křik. „Opravdu nevíme, co se bude dít, kdo bude vnímán jako nepřítel. Bojíme se, co bude dál,“ dodala.

Tálibán chce navázat na roky 1996 až 2001, kdy ovládal až 90 % území dnešního Afghánistánu.

Tálibán nechce být izolován a přeje si udržovat vztahy s mezinárodním společenstvím. V rozhovoru s televizí Al-Džazíra to uvedl jeden z mluvčích radikálního islamistického hnutí, které v posledních dnech přebírá kontrolu nad Afghánistánem. Mimo jiné také prohlásil, že "válka" v asijské zemi skončila a že hnutí je připraveno vést dialog o obavách zahraničních vlád.

Z Kábulu do Prahy odstartovalo v neděli večer první letadlo české armády s Čechy a jejich afghánskými spolupracovníky. Oznámil to premiér Andrej Babiš (ANO).

Po zuby vyzbrojení bojovníci Tálibánu rozmístění na předměstích čekají na rozkazy, v prezidentském paláci se konají intenzivní jednání o předání moci a zahraniční diplomatické mise na poslední chvíli organizují evakuaci svých zaměstnanců. Afghánskou metropoli Kábul v neděli kvůli postupu islamistických povstalců zachvátila nervozita a chaos, mnozí Afghánci se pokoušejí s vypětím sil získat víza, aby mohli ze země odcestovat.

Desítky let bojů. Horečný úprk ze země. Historie jako by se opakovala. Podobnosti mezi událostmi roku 1975, kdy se Američané urychleně stahovali ze Saigonu, a současného stahování se z hlavního města Afghánistánu Kábulu, si všímají političtí komentátoři i veřejnost. Jisté déjà vu umocňují i první fotografie z města.

Tálibán dobyl Kábul a je připraven chopit se moci nad celou zemí. Situace se mění každou minutu. Přinášíme rozhovor z nedělního podvečera s afghánskou lidskoprávní aktivistkou, učitelkou a zakladatelkou organizace Learn Afghanistan.

Radikální islamistické hnutí Tálibán dnes po rychlé ofenzivě z několika posledních dnů bez boje obsadilo Dželálábád a vstoupilo do Kábulu.

Prezident Joe Biden schválil zvýšení počtu amerických vojáků, kteří pomohou s evakuací amerických diplomatů a spolupracovníků z Afghánistánu; místo původních 3000 jich Pentagon do Kábulu vyšle na 5000.

Tálibán v posledních dnech zintenzivnil útoky na afghánská provinční města především v provinciích Hílmand, Kandahár a Herát. Zatímco se armáda snaží tálibánské bojovníky zastavit, stovky tisíc civilistů utíkají ze svých domovů.

Radikální hnutí Taliban dobylo během jednoho dne další tři hlavní města afghánských provincií. Je mezi nimi i Kundúz, dřívější klíčový opěrný bod Talibanu, v němž žije více než čtvrt milionu obyvatel. Postup radikálů se v neděli snažily zastavit americké bombardéry. Své domovy už kvůli bojům opustilo na 250 tisíc Afghánců.

Bojovníci povstaleckého hnutí Tálibán zabili v Kábulu šéfa komunikace afghánské vlády. Zároveň se jim podařilo obsadit první z afghánských provinčních metropolí –⁠ město Zarandž v provincii Nimrúz, informuje o tom BBC.

Centrum afghánského hlavního města Kábulu dnes zasáhly nejméně dvě silné exploze, po nichž následovalo několik menších výbuchů a střelba. Útok si vyžádal čtyři mrtvé a 20 zraněných, píše agentura AFP s odvoláním na zdroje z bezpečnostních složek. K prvnímu výbuchu došlo poblíž diplomatické čtvrti a rušného náměstí s tržištěm, kde stojí řada vládních budov včetně prezidentského paláce, stejně jako kanceláře mezinárodních médií a humanitárních agentur, informovala agentura Reuters.

K výbuchu došlo poblíž diplomatické čtvrti a rušného náměstí s tržištěm, kde stojí řada vládních budov včetně prezidentského paláce.

V úterý zasáhly afghánské hlavní město Kábul nejméně tři rakety. Dopadly poblíž prezidentského paláce během modliteb na muslimský svátek íd al-adhá. Zatím není jasné, kdo za útokem stojí.

Fotoreportér agentury Reuters Dániš Siddikí zemřel v Afghánistánu při přestřelce mezi místními speciálními jednotkami a silami Tálibánu. Držitel Pulitzerovy ceny z roku 2018 byl zabit nedaleko hraničního přechodu s Pákistánem. Agentura to oznámila s odvoláním na afghánského vojenského velitele.