Atentát

Obžalobě z pokusu o vraždu čelí u pražského městského soudu 40letý Petr Zemánek, který zaútočil nožem na Bělorusa, o němž si myslel, že je to Ukrajinec. Zemánek ve středu připustil konflikt i napadení, své jednání ale přičítal silné opilosti a odmítl národnostní motiv. Za pokus o vraždu s národnostním motivem muži hrozí až 20 let vězení, případně i výjimečný trest.

Riisnæs také zažíval četné epizody neobvyklého chování a podivných fascinací, a to jak před válkou, tak během ní, a trápily ho paranoidní sny a bludy. Jeho stav navíc v letech před válkou a během ní ještě zhoršovala značná konzumace alkoholu. V únoru 1945 jím hluboce otřáslo, když byl jeho přítel a šéf státní policie Karl Marthinsen zavražděn norským odbojem. Marthinsenova smrt způsobila v nacisty okupovaném Norsku šok, protože co se týče následných odvetných opatření, byla do počtu obětí na životech nejnákladnějším atentátem svého druhu za celou válku. Hned v den atentátu svolal říšský komisař Josef Terboven mimořádnou schůzku s norskou kolaborantskou vládou i německou správou v okupovaném Norsku. Argumentoval tím, že Marthinsenova vražda ohrožuje důvěryhodnost nacistického režimu, a požadoval, aby bylo v odvetě popraveno 75 Norů. Norští představitelé, včetně Vidkuna Quislinga, ministra policie Jonase Lieho a Sverre Riisnæse, vznesli námitky, ale byli přehlasováni. Nakonec bylo během dvou dnů zastřeleno 32 obětí, včetně čtyř náhodně vybraných civilistů. Šokující je, že sám norský ministr spravedlnosti Sverre Riisnæs se 9. února střelby osobně zúčastnil a později prohlásil: "Mám pocit, že jsem svého dobrého přítele Marthinsena pomstil." V době vražd byl silně opilý...