Balet

Náš první operní podcast věnovaný velkému rebelantovi a reformátorovi opery Richardu Wagnerovi pátrá po skutečné inspiraci a smyslu posledního, v mnohém kontroverzního Wagnerova díla – Parsifala, který nemá být operou v tradičním smyslu, nýbrž „slavnostní hrou zasvěcení“. Podobenství o soucitu jako léku na krvácející rány lidského utrpení bývá často mylně chápáno téměř jako „křesťanská opera“, a to především díky mnoha symbolům přejatým právě z křesťanství. Pod „křesťanským kabátem“ se ale skrývá dosti odlišný Wagnerův filozofický svět a teprve do něj nás má jeho Parsifal zasvětit… V podcastu zní ukázky z inscenace Parsifal, která měla premiéru 26. března 2026 ve Státní opeře. Účinkují: Matthew Newlin (Parsifal), Ester Pavlů (Kundry), Timo Riihonen (Gurnemanz), Jiří Hájek (Amfortas), Martin Bárta (Klingsor), Ivo Hrachovec (Titurel), Josef Moravec (První rytíř), Miloš Horák (Druhý rytíř), Magdaléna Hebousse, Yukiko Smetáčková Kinjo, Marek Žihla a Vít Šantora (Čtyři panoši), Barbora Perná, Valeria Pronina, Magdaléna Hebousse, Yukiko Smetáčková Kinjo, Stanislava Jirků a Marie Svobodová (Čarovné dívky), Sbor Státní opery, Sbor Národního divadla, Kühnův dětský sbor a Orchestr Státní opery. Sbormistři: Zuzana Kadlčíková, Pavel Vaněk. Sbormistři Kühnova dětského sboru: Jiří Chvála, Petr Louženský. Dirigent: Markus Poschner.

Tématem Omeletek je práce. Moje maminka byla nesmírně ambiciózní. Nejdřív ze mne chtěla mít baletku. V mateřské zaslepenosti nepostřehla, že nejsem pro kariéru baletky stavěná. Až po dvou letech utrpení pochopila, že mi balet extra nejde a přihlásila mě na krasobruslení. Tam jsem skončila, když jsem při závodech srazila ze židle na led předsedu poroty. Halina Pawlowská přečte svoji povídku Pytlík živých veverek a přidá recept na lahodnou italskou polévku Ribollitu.

Adolphe-Charlese Adama proslavily především balety Giselle a Korzár a opery Postilion z Lonjumeau a Kdybych byl králem. Francouzský skladatel a kritik zemřel před rovnými 170 lety, 3. května 1856.

Real Madrid skončí s největší pravděpodobností druhou sezonu za sebou bez trofeje, to se slavnému klubu nestalo dvacet let. Pod vlnou kritiky jsou trenér Alvaro Arbeloa i hlavní hvězda týmu Kylian Mbappé, ani jeden nemá v klubu jistou budoucnost. S kým bude dál tančit Bílý balet proberu s bývalým novinářem, současným trenérem a zakladatelem webu bílýbalet.cz Tomášem Podvínem.

Režijní duo SKUTR – Lukáš Trpišovský a Martin Kukučka – představuje na jevišti Státní opery vlastní výběr z rozsáhlého cyklu epických básní, který v patnácti knihách shrnuje více než 250 řeckých a římských mýtů. Jejich společným jmenovatelem jsou fyzické i metafyzické proměny. Podle jakého klíče volili příběhy, se kterými se setkáme? Proč je Minotaurus v této inscenaci vybaven zrcadlem místo hlavy? Jak se divadelní herec může vyrovnat s písní, jejíž kouzlo bylo podle mýtu nadlidské? A proč právě tyhle příběhy staré přes dva tisíce let popisují svět, který dobře poznáváme? Podcastem provází dramaturg inscenace Róbert Štefančík, uslyšíte také režijní duo SKUTR – Lukáše Trpišovského a Martina Kukučku – a hereckou dvojici Pavlínu Štorkovou a Radúze Máchu, kteří ztvárnili ústřední příběhy Ariadny a Thésea či Eurydiky a Orfea. V podcastu zazní ukázky a hudba z inscenace Proměny.

Co se vám vybaví, když se řekne Frankenstein? Možná vás překvapí, že slavné dílo britské autorky Mary Shelley nepředstavuje jen hrůzné zelené monstrum se šrouby v hlavě, jak ho známe z popkultury. Román z roku 1818 se ve skutečnosti věnuje mnohem hlubším tématům – osamění, přijetí druhými i touze po blízkosti. Režisérka Petra Tejnorová v inscenaci Činohry Národního divadla skládá tomuto zásadnímu dílu poctu a zve diváky na cestu napříč krajinami i vnitřními světy. To vše v podmanivé, lehce děsivé a zároveň magické gotické estetice. V čem se netvor ukazuje být lidštější, než bychom čekali? Jak inscenace pracuje s principy live cinema? Jaké možnosti přineslo zasazení děje na jevištní točnu? A proč je příběh vědce, který nedokáže nést odpovědnost za své dílo, stále aktuální? Epizodou provází dramaturgyně Nina Jacques, uslyšíte také herce Petra Vančuru v roli netvora a scénografa Antonína Šilara. V podcastu zazní ukázky a hudba z inscenace Frankenstein.

Farářův konec - světec naruby nebo podvodník a lhář? Zneuznaný kostelník z pražské farnosti se vydává na český venkov hledat své štěstí. Za bouřky zakotví v jedné vesnici, kde ho duchovně vyprahlí místní pasují do role faráře. Objevuje tak život komunity, která se hemží groteskními typy, a současně se v něm ozývá svědomí. V podobenství o české povaze nasvěcuje falešný farář svou vnitřní rozporuplností celou vesnici. “Dává tomu oči,” jak popisuje v podcastu Šimon Krupa. Co vše kostelník vidí a kam až ho situace dožene? Poslechněte si, díky čemu se zkušený herec původem z Ostravy cítil ve spolupráci s režisérem Janem Mikuláškem bezpečně a svobodně, jak se mu hrálo na scéně Dragana Stojčevskeho i jak přemýšlí o víře. Moderuje Jitka Kostelníková. V epizodě uslyšíte ukázky a hudbu z inscenace Farářův konec.

Do studia Frekvence 1 dorazila baletka a lektorka tance Amálie Malinová. „Tanec léčí mentálně i fyzicky," říká s tím, že pro ni to není jen profese, ale i způsob, jak vnímat své tělo a emoce. Skrze pohyb si člověk uvědomí, jak se skutečně cítí. Podle ní není potřeba řešit, jak u toho člověk vypadá. Důležitější než estetika je podle ní napojení na vlastní tělo, ze kterého pak přirozeně vychází i samotný pohyb. V rozhovoru také s Lubkou a Mírou probrala, jak moc náročná je profese tanečníků, ale že největší překážkou není tělo, ale hlava. Poslechněte si celý rozhovor.