Bernard Law Montgomery

2. listopadu 1942 prolomily britské jednotky a jednotky Commonwealthu německé linie a předznamenaly tak vrcholný okamžik druhé bitvy u El Alameinu. Tehdy se odehrály hrdinské souboje na rozpáleném pouštním písku, ve kterých vynikali brilantní stratégové a bojovníci. Boje v severní Africe za druhé světové války se v některých ohledech staly mýtem po vzoru artušovských příběhů, i když se odehrávaly teprve před 80 lety.

Egyptský přístav El Alamein na pobřeží Středozemního moře byl v létě 1942 poslední obrannou linií, na níž se podařilo Britům, ale také Kanaďanům, Australanům a Novozélanďanům zadržet zle dotírající německý Afrikakorps. Tady, pouhých 260 kilometrů od Káhiry, se mělo rozhodnout o osudu Suezského průplavu a britských kolonií na Blízkém Východě.

Vrchní velitel má zásadní úlohu v tom, jak si jeho vojáci vedou na bitevním poli. Musí umět nejen plánovat, ale podřízení v něj musí věřit a mít dobrou morálku.

Během bitev se spojenečtí velitelé utkávali s generály Wehrmachtu a na své protějšky si vytvářeli různé názory. Zatímco někteří němečtí důstojníci se u soupeře těšili úctě a vážnosti, jiní tak dobrý dojem nezanechali. Jedním z nejrespektovanějších byl polní maršál Erwin Rommel.

Britský polní maršál Bernard Law Montgomery byl bezesporu jedním z nejvýznamnějších britských velitelů druhé světové války. Za své zásluhy byl povýšen také do šlechtického stavu. V první světové válce však málem přišel o život a byl už pro něho vykopán hrob.

Bez brilantního plánování a hrdinských obětí invaze v Den D by Spojenci nacistické síly v Evropě možná nikdy neporazili. Dne 6. června 1944 vtrhlo více než 156 000 amerických, britských a kanadských vojáků k ostře bráněným plážím Normandie v severní Francii v operaci, která se ukázala být rozhodujícím bodem obratu ve druhé světové válce, píše server History Net.

Během severoafrické válečné kampaně došlo i na odlehčené okamžiky. Dva slavní velitelé - Bernard Montgomery a Dwight Eisenhower - se vsadili o bombardér B-17. Kdo vyhrál?

Obrana arnhemského mostu v září 1944 byla heroickou epizodou operace Market Garden, největší výsadkové akce v dějinách.

V rámci Královského obrněného sboru sloužila řada mužů, kteří si na bojišti vysloužili vysoká vyznamenání. Velká Británie přitom s podobnými oceněními nikdy neplýtvala – například Viktoriiných křížů udělila za druhé světové války pouze 182

4. února 1945 se v krymském městě Jalta sešli tři spojenečtí vůdcové na své druhé schůzce, aby rozhodli o osudu Německé říše po porážce nacistů. Sovětský vůdce Josif Stalin měl v úmyslu ovládnout východní polovinu Evropy pod komunistickou vládou. V době konání konference se sovětská vojska nacházela pouhých 65 km od Berlína, hlavního města Německa. Sovětský vůdce byl tak v silné pozici.

Britové dorazili do Francie v prvních dnech druhé světové války, aby pomohli zastavit imperiální ambice Německa. Poté, co se Hitlerova mašinerie obrátila na západ, vojáci Jeho Veličenstva museli bojovat o holý život

Byla to ambiciózní operace, která měla urychlit konec druhé světové války. Po sérii úspěchů v Normandii už spojenečtí velitelé přemýšleli, jak co nejrychleji porazit třetí říši. Proto odstartovali největší výsadek ve vojenské historii, který měl v okupovaném Nizozemsku vytvořit koridory pro pozemní armádu až do Berlína. Tehdy ale Spojenci netušili, že hluboko za nepřátelskou linií odpočívají elitní německé oddíly. Nákladná operace Market Garden skončila pro Spojence velkým debaklem.

Britové chtěli strategické město získat již v den vylodění. Nakonec se boje protáhly na dva měsíce. Velká část Caen se změnila v ruiny.

John W. Martin se narodil 12. května 1922 v Columbusu ve státě Ohio. Po vystudování základní školní docházky začíná, tak jako jeho otec, pracovat na železnici. Po vypuknutí 2. světové války se příliš dlouho nerozmýšlí a v domovském Columbusu se dobrovolně hlásí k novému druhu vojsk americké armády, k výsadkové pěchotě. Po přijetí je odeslán do výcvikového tábora Toccoa, kde je zařazen do stavu roty E 2. praporu 506.

Kamufláže a dezinformace používali ke zmatení nepřítele za druhé světové války, velmi často. Jednu velkou a hodně promyšlenou použili i před vyloděním v Normandii.

Druhá světová válka si vyžádala nejméně 60 milionů lidských životů. Zuřila prakticky na celé planetě a odehrálo se během ní nepočítaně střetů – od soubojů muže proti muži až po gigantické kampaně. V redakčním žebříčku se podíváme na 11 bitev, které podle nás měly největší dopad na průběh a výsledek konfliktu.

Je sychravé ráno a je mi příšerně blbě. Nevim jestli je to mořkou nemocí nebo tim žvejkacím tabákem. Ve vyloďovacím člunu je vody sice jen po kotníky, ale stejně jsme díky vlnám všichni na kost mokrý a promrzlý. Už se to blíží, pobřeží Francie. Nikdy by mě nenapadlo, že maj naši tolik lodí, letadel a techniky. Snad ty smějdi náckovský ještě chrápou a dostaneme se s klukama alespoň z lodí. Někdo vedle mě se modlí, někdo pořád zvrací ty příšerný vojenský blafy, co máme k jídlu a já?

Frank Perconte, další ze slavných příslušníků roty E, se narodil 10. března 1917 v městečku Joilet ve státě Illinois. V roce 1935 ve svém rodném městě absolvuje střední školu a následně se kvůli doznívající velké hospodářské krizi stěhuje do Gary, kde začíná pracovat v ocelárně. 17. srpna 1942, osm měsíců po vstupu Spojených států do války, se v Chicagu hlásí k nové zbrani americké armády – výsadkové pěchotě. Je dokonce jedním z prvních čtyř mužů roty E, 2. praporu, 506. výsadkového pluku, 101.

Zatímco o životě vojáků v zákopech už bylo napsáno mnoho knih, každodennosti jejich velitelů se věnuje méně pozornosti. Pojďme si ji přiblížit na příkladu britských generálů, o nichž se v tomto ohledu dochovaly nejpodrobnější informace.

Eugene Roe, známý díky knize Bratrstvo neohrožených a možná ještě více ze stejnojmenného seriálu, se narodil 17. října 1922 v Bayou Chêne ve státě Lousiana. Na konci 30. let se rodina stěhuje do Morgan City. Základní školní docházku Roe nedokončí a již ve velmi mladém věku začíná pracovat v továrně, kde udržuje různé stroje v provozu.