Bitva u Stalingradu

Věhlasu bitvy u Stalingradu nebo vylodění v Normandii zpráva z Osvětimi nedosahuje, přesto jde o zásadní moment druhé světové války.

Sophie Scholl je kulturním a morálním dědictvím Německa, každý zde zná její příběh a prakticky v každém městě je po ní nebo jejím bratrovi pojmenována ulice. Čím si to zasloužili?

Ruští pravoslavní duchovní, kteří vysvětili nový pomník někdejšího komunistického diktátora Josifa Stalina při veřejném odhalení na západě Ruska, jednali bez požehnání a souhlasu svých nadřízených v církevní hierarchii, uvedlo dnes vedení místní diecéze podle ruských médií.

Je známo, že cílem Hitlera bylo nastolení světovlády. Ale byl si jasně vědom toho, že toho lze dosáhnout jenom tehdy, pokud bude disponovat novou, mocnou zbraní, jakou ještě nikdo neměl. Nicméně veškerý vývoj prováděný v této oblasti vyžadoval nejenom čas, ale i supervýkonné zařízení, schopné vytvářet neskutečnou energii.

Nová socha sovětského diktátora Josifa Vissarionoviče Stalina stojí od úterý ve městě Velikije Luki na západě Ruska. Cílem památníku, odhaleného Fondem na ochranu kulturního dědictví Ruský rytíř, je prý podpořit „historickou spravedlnost“.

Do Velké vlastenecké války se zapojili i sovětští policisté, kteří ač velmi úsporně ozbrojeni, se neváhali postavit silnějšímu a mnohem lépe vybavenému protivníkovi.

Byl to šokující objev. Nacisté v zimě roku 1943 sice prohráli důležitou bitvu o Stalingrad, ale stále se pohybovali na území Polska, které bylo původně okupováno Sovětským svazem. U katyňského lesa byly odhaleny masové hroby v zemi. Tisíce mrtvol se svázanýma rukama a kulkou v hlavě. To byl výsledek plánu jednoho z nejbrutálnějších politiků té doby – Lavrentije Beriji. Krvavý podpis pod tímto rozhodnutím však nesl Stalinovo jméno.

První prototyp byl připraven a předveden Adolfu Hitlerovi v říjnu 1943 a první kompletní podvozky a nástavby byly hotové v prosinci 1943. První tři Sturmtigery byly v továrně v Alkettu vyrobeny do 20. února 1944.

V Rusku se – pod dohledem Kremlu – chystají nové učebnice dějepisu, které mají mladé generaci odhalit „všechny důvody pro zahájení speciální vojenské operace“

Ruský motorkářský klub Noční vlci, který má úzké vazby na ruského prezidenta Vladimira Putina, v sobotu vyrazil na „vlasteneckou“ spanilou jízdu z Moskvy do Berlína. Informovala o tom agentura AFP s odkazem na svého zpravodaje na místě. Do německé metropole chtějí motorkáři vybavení symboly na podporu války na Ukrajině dojet 9. května. V Rusku se tento den slaví jako Den vítězství a připomínka porážky nacistického Německa.

Hitlerovo rozhodnutí zaútočit v roce 1942 na město pojmenované po sovětském vůdci se ukázalo jako zničující a osudové.

Komunističtí poslanci ruského parlamentu požadují od kriminální ústředny, aby trestně stíhala novou ředitelku Puškinova muzea výtvarného umění Jelizavetu Lichačovovou. A sice za to, že přirovnala sovětského vůdce Josifa Stalina ke komiksové postavičce Mickeyho Mouse. Uvedl to zpravodajský server Meduza.

Boje o město Bachmut na východě Ukrajiny, které začaly v létě roku 2022, pokračují v nezmenšené míře. Bitva, která má pro Rusko pochybný bezprostřední strategický přínos, se stala symbolem jeho ...

Odpověď na tuto otázku je poměrně komplikovaná a nejednoznačná, jak již to ve válce bývá. Do hry vstupují politické, strategické i taktické, ekonomické či psychologické zájmy a též mnohdy jen umíněnost a nepředvídavost nejvyššího velení.

Už několik měsíců probíhají v doněckém městě Bachmut kruté boje mezi ruskými okupačními silami a Ukrajinci. Igor Girkin, jeden z vrchních ruských propagandistů, válečný štváč, vojenský expert, bývalý důstojník FSB a 2. ministr obrany Doněcké lidové republiky vyjádřil své obavy.

Situace v Bachmutu je nadále složitá, ukrajinští obránci však odrážejí všechny útoky Rusů, kteří se snaží dobýt město na východě země. Uvedl to dnes velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj.

Stejně jako před 80 lety u Stalingradu by mohla bitva o Bachmut určit vítěze války. U Stalingradu bylo nasazeno obrovské množství zdrojů a velké množství vojska oběma stranami. A obě strany utrpěly ohromné ztráty. Pro jednu se to ukázalo jako fatální.

Vladimir Putin přepisuje dějiny. Kremelská dezinformační laboratoř nepůsobí jen teď a tady, ale obrací se i hluboko do minulosti. Mimo jiné obviňuje někdejší spojence z podpory nacistů za druhé světové války a tvrdí, že v bitvě u Stalingradu na hrdinné sovětské vojáky ve skutečnosti útočila celá Evropa. S podotekem, že podobné je to přeci dnes na Ukrajině. V

Renegade Game Studios navrací klasiku všech klasik.

Druhého února uplynulo 80 let od vítězství Rudé armády v bitvě o Stalingrad. Tato téměř půl roku trvající bitva vstoupila do dějin nejen tím, že znamenala začátek zkázy nacistického Německa, ale ...

Vedení ukrajinského hlavního města Kyjeva na dnešním zasedání schválilo přejmenování dalších 31 ulic, uliček, náměstí a třídy, jejichž dosavadní názvy byly spjaty s Ruskem či sovětskou minulostí. Oznámil to starosta Vitalij Kličko. Minulostí je tak například třída a náměstí Vítězství, anebo Mičurinova ulička.

Putinův stoupenec a jedna z hlavních tváří kremelské propagandy Dmitrij Kiseljov prohlásil, že Rusko se dosud chovalo zdrženlivě a posílalo shovívavě na Ukrajinu horší zbraně, než ve skutečnosti má k dispozici. Při příležitosti výročí bitvy u Stalingradu zároveň vzkázal Západu, že moderní válka s Ruskem bude úplně jiná.

Při příležitosti 80. výročí rozhodujícího sovětského vítězství nad nacisty se prezident Vladimir Putin snažil ukázat ruskou invazi jako ctnostný čin a slíbil, že Rusko brzy zvítězí nad Ukrajinou, píše deník New York Times.

Téměř před rokem rozpoutalo Putinovo Rusko ničivou válku proti Ukrajině. Hynou tam lidé, města mizí v rozvalinách po barbarských útocích ruské armády, stovky tisíc Ukrajinců jsou mimo domov a nevědí, kdy se budou moci vrátit, Evropa pociťuje ekonomické následky války… Je přirozené, že by každý chtěl vědět, alespoň přibližně, kdy už skončí ta ruská zima, kterou Kreml vnucuje cizím zemím.

Zdá se, že Vladimir Putin si na státní návštěvu přivezl svůj "jaderný kufřík". Ruský prezident si jej přivezl do Volgogradu na jihu Ruska, když si připomínal 80. výročí vítězství nad Hitlerem v bitvě u Stalingradu.

Německé tanky ohrožují Rusko stejně jako za druhé světové války. Ruský prezident Vladimir Putin to prohlásil během dnešního proslovu ve Volgogradu u příležitosti 80. výročí vítězství Sovětského svazu v bitvě u Stalingradu nad armádou nacistického Německa. Ruský lídr zároveň varoval, že Moskva je připravena reagovat na agresi Západu.

Ruský prezident to uvedl u příležitosti 80. výročí vítězství sovětské armády nad nacistickými silami v bitvě o Stalingrad.

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že jeho zemi „opět“ ohrožují německé tanky. Podle tiskových agentur to pronesl během proslovu ve Volgogradu u příležitosti 80. výročí vítězství Sovětského svazu v bitvě u Stalingradu nad armádou nacistického Německa. Putin tak reagoval na nedávné rozhodnutí Berlína poskytnout tanky Leopard 2 německé výroby Ukrajině, aby se mohla bránit současné ruské vojenské agresi. Rusko téměř před rokem zaútočilo na sousední zemi a rozpoutalo tím největší…

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že jeho zemi „opět“ ohrožují německé tanky. Podle tiskových agentur to pronesl během proslovu ve Volgogradu u příležitosti 80. výročí vítězství Sovětského svazu v bitvě u Stalingradu nad armádou nacistického Německa. Putin tak reagoval na nedávné rozhodnutí Berlína poskytnout tanky Leopard 2 německé výroby Ukrajině, aby se mohla bránit současné ruské vojenské agresi.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že jeho zemi „opět“ ohrožují německé tanky. Podle tiskových agentur to pronesl během proslovu ve Volgogradu u příležitosti 80. výročí vítězství Sovětského svazu v bitvě u Stalingradu nad armádou nacistického Německa. Putin tak reagoval na nedávné rozhodnutí Berlína poskytnout tanky Leopard 2 německé výroby Ukrajině, aby se mohla bránit současné ruské vojenské agresi. Rusko téměř před rokem zaútočilo na sousední zemi a rozpoutalo tím největší pozemní konflikt v Evropě od druhé světové války.

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že jeho zemi „opět“ ohrožují německé tanky. Podle tiskových agentur to pronesl během proslovu ve Volgogradu u příležitosti 80. výročí vítězství Sovětského svazu v bitvě u Stalingradu nad armádou nacistického Německa.

V projevu, který přednesl během vzpomínkové akce na zlomovou kapitulaci německé armády, Putin znovu spojoval boj s nacismem a nynější válku na Ukrajině.

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že jeho zemi "opět" ohrožují německé tanky. Podle tiskových agentur to pronesl během proslovu ve Volgogradu u příležitosti 80. výročí vítězství Sovětského svazu v bitvě u Stalingradu nad armádou nacistického Německa. Putin tak reagoval na nedávné rozhodnutí Berlína poskytnout tanky Leopard 2 německé výroby Ukrajině, aby se mohla bránit současné ruské vojenské agresi. Rusko téměř před rokem zaútočilo na sousední zemi a rozpoutalo tím největší pozemní konflikt v Evropě od druhé světové války.

Půl roku po zahájení postupu k Volze v červenci 1942 byly německé jednotky vedené generálem Friedrichem Paulusem u Stalingradu v beznadějné situaci. V lednu 1943 vojáci Rudé armády přešli do závěrečné ofenzívy a poslední lednový den se - již polní maršál - Paulus vzdal. Podpisem kapitulace německých vojsk 2. února 1943 v severní části stalingradského „kotle“ pak bitva u Stalingradu skončila.

Od konce nejkrvavější bitvy druhé světové války, ve které Sověti přišli o 1,2 milionu vojáků, uplyne osmdesát let. Kreml se nyní snaží válku na Ukrajině přirovnat ke Stalingradu.

V ruském Volgogradu, který se v dobách Sovětského svazu několik desítek let jmenoval Stalingrad, byla slavnostně odhalena socha diktátora Josifa Stalina. Podle portálu Meduza se tak stalo před návštěvou ruského prezidenta Vladimira Putina, který do města na jihu Ruska zavítá ve čtvrtek.

V ruském Volgogradu, který se v dobách Sovětského svazu několik desítek let jmenoval Stalingrad, byla slavnostně odhalena socha diktátora Josifa Stalina. Podle portálu Meduza se tak stalo před návštěvou ruského prezidenta Vladimira Putina, který do města na jihu Ruska zavítá ve čtvrtek u příležitosti 80. výročí vítězství Sovětského svazu v bitvě u Stalingradu nad armádou nacistického Německa. Stalinovy památníky jsou v současném Rusku poměrně vzácné.

Premiér Petr Fiala (ODS) v pondělí pokračoval v bilančních schůzkách se členy své vlády. Tentokrát se potkal s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) a hodnotili například jeho snahu o zrychlení soudních procesů v zemi. Jak se ministrovi, o kterém se mluví jako vládní spojce na Hrad, daří podle čtenářů CNN Prima NEWS? Jeho působení můžete oznámkovat přímo v tomto článku.

Měla to být rychlá vojenská operace, která z mapy vymaže město nesoucí Stalinovo jméno a přetne významnou zásobovací trasu po Volze. Bitva o Stalingrad se ale nakonec stala hrobem 1,9 milionu vojáků obou stran.

„Selhali jste!” zakřičel velitel. „Disciplína je naší největší zbraní a vy…” přejel očima po seřazených vojácích …„jste dovolili, aby upadla. Neuvědomuje si, jak fatální důsledky to může mít,” nyní téměř šeptal. „Zrádci si zaslouží jediné. Decimaci!”

Před 80 lety, dne 23. listopadu 1942, uzavřela sovětská vojska při své protiofenzívě v bitvě u Stalingradu obkličovací kotel, v němž uvěznila vojáky pod velením německého maršála Friedricha Pauluse. Otočení bitvy u Stalingradu definitivně zbavilo Německo útočné iniciativy. Od té chvíle začal být Adolf Hitler odpočítáván.

V půlce listopadu 1942 napadl v Povolží první sníh. V noci na 19. listopadu husté mraky přinesly další sněhovou nadílku. V mrznoucí mlze bylo vidět sotva na pár metrů. V 7:30 spustila palba nejméně 3500 z 13 000 sovětských děl, minometů a raketometů kaťuša. Mohutná palba byla slyšet do vzdálenosti 50 kilometrů. Rudá armáda spustila u Stalingradu operaci Uran, která přinesla zlom ve válce.

V grandiózní bitvě o Stalingrad zahynulo, bylo zraněno nebo padlo do zajetí na 1,9 milionu vojáků. V půdě přesycené válečným odpadem ještě dlouho nic neporoste a narazit na nepohřbená těla pár centimetrů pod povrchem není nic těžkého.

Volání po jednotě národa je už taková součást rituálu. Kdybychom prý drželi pohromadě, viz pruty Svatoplukovy, nikdo by nás nepřemohl. Je to hezká myšlenka, jen vždycky ztroskotá na tom, že se to ...

Dvoudílný hrdinský epos Píseň o Nibelunzích patří nejen ke stěžejním dílům německé literatury, ale také k zásadním atributům tamních dějin. Známý příběh ovlivnil německou literární scénu, přispěl k obohacení hudebního dědictví a byl dost nepěkně zneužit nacisty.

Ruští vojáci se v Chersonské oblasti zakopávají a připravují se na nejtěžší bitvu, uvedl poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč. Dodal, že nic nenasvědčuje tomu, že by se Rusové hodlali stáhnout.

Sturmpanzer IV díky mohutné houfnici dokázal ničit celé budovy. Nechvalně se tím proslavil ve Varšavě a Budapešti.

Bitvy v městském terénu jsou nesmírně obtížné. Obráncům umožňují se bránit i mnohem početnějšímu protivníkovi. Bývají ale nesmírně krvavé.

Možná jste si také všimli, že na Slezské Ostravě téměř naproti ústřednímu hřbitovu a krematoriu se otevřelo v létě vojenské muzeum.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) je považován za spojku vlády premiéra Petra Fialy (ODS) na prezidenta Miloše Zemana. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS, který vyjde v příštích dnech, popsal, jak korektní vztahy s hlavou státu vybudoval. Blažek tvrdí, že oba spojuje láska k historii a zřejmě proto si jej přímo sám Zeman jako spojku do Strakovy akademie vybral. Přesto ministr varoval, že se dobré vztahy s prezidentem mohou kdykoliv zhatit.

Společnost OceanGate zveřejnila záběry ze své expedice na místo, kde se potopil legendární Titanic. Nové záběry v rozlišení 8K ukazují vrak lodi v naprosto jedinečném detailu.

Včera tomu bylo přesně osmdesát let od chvíle, kdy dal Adolf Hitler rozkaz k zahájení útoku wehrmachtu na Stalingrad. Tento osudový okamžik byl začátkem téměř půl roku trvající bitvy, během které zemřely více než dva miliony vojáků.

Bitva, která znamenala obrat v druhé světové válce. Přesně před 80 lety zaútočil německý wehrmacht na Stalingrad. Boje trvající téměř půl roku ukončila kapitulace německé armády na začátku února 1943. Sovětské vítězství a drtivá porážka Německa u Stalingradu se staly jedním ze symbolů konce nacistické Třetí říše.

Již v pondělí ovládne streamovací svět návrat Hry o trůny. Do té doby máte však stále dost času nakoukávat jiné hity konkurence. A zatímco na Netflixu stále kraluje hlavně Sandman, streamovací obr přináší spoustu menších titulů od prověřených tvůrců. Disney zase vyrukoval s nejnovější marvelovkou.

Dne 17. července 1942 začala bitva o Stalingrad. Největší a nejkrutější bitva celé druhé světové války, která radikálně změnila průběh bojů nejen na východní frontě. Během šesti měsíců se do tohoto obřího konfliktu zapojilo několik milionů vojáků, na vrcholu bitvy jich bojovaly více než dva miliony. Přes milion lidí přišlo v této bitvě o život. Včetně mnoha civilistů.

Těžká samohybná houfnice ISU-152 byla vyvinuta v nejhorší fázi 2. světové války. Dostala se však i ke zničené ukrajinské atomové elektrárně.

Odstřelovači hrají důležitou roli ve válce již stovky let. Poprvé byl tento termín oficiálně použit během americké občanské války, ale taktika podobná odstřelovačům vznikla již mnohem dříve. S každou další válkou se odstřelovači stávali účinnějšími a efektivnějšími, stejně jako jejich vybavení. Na začátku druhé světové války již byli nedílnou součástí mnoha vojenských jednotek, zejména spojeneckých sil.