Botanika

Vypadá jako strom z fantasy filmu, ale je až děsivě skutečný. Jeho semena vás můžou zasáhnout stejně bolestivě jako kulka.

Begónie z Hvězdných válek? Anakin Skywalker by něco takového nejspíš neocenil. Překrásnou květinu objevili na Borneu.

Nejstarší pražská botanická zahrada letos oslavila 250. výročí. Jaký je její význam dnes? Zjistěte, jak funguje moderní genová banka a proč jsou sbírky rostlin klíčové pro vědecký výzkum i ochranu přírody.

Proč naši předkové viděli raději vlka na dvorku než slunce na obloze? Přečtěte si poučné povídání botanika Václava Větvičky. Svého času pan Munzar (klimatolog Jan, nikoliv herec Mistr Luděk) se v pro mne…

Farmaceutická fakulta UK v Hradci Králové nově otevírá od akademického roku 2026/2027 magisterský studijní program Fytochemie.

Profesor umění Sam Van Aken povýšil roubování na zázrak. Jeho unikátní strom nese 40 druhů peckovin a kvete v různých barvách.

I když meteorologové hlásí o víkendu prudké ochlazení s přívaly sněhu, na mnoha místech Česka jako by začalo jaro a rozkvétají první sněženky. V Národním parku Podyjí a v jeho okolí se ve srovnání s uplynulými roky ukázaly v plné kráse dokonce o několik týdnů dříve. Novinkám to řekl botanik Radomír Němec z Jihomoravského muzea ve Znojmě.

Rýchory patří k místům, která překvapí svou zachovalou přírodou a menším množstvím turistů oproti jiným částem Krkonoš.

Nejkrásnější stromy světa dokazují, že příroda umí vytvořit skutečné barevné divadlo. Některé druhy v době květu promění celé krajiny v pohádkovou scenérii. Podívejte se na výběr exotických dřevin, které fascinují botaniky i cestovatele po celém světě.

Banány jsou botanicky bobule, což je obzvlášť matoucí v kontextu, že jahody nejsou. Tyto plody mezi které jsou také zařazovány je spousta věcí, které lidé neocení, ale možná jednou z nejvíce nepochopených a nespravedlivě kritizovaných vlastností je ten malý černý kousek, který najdete na konci.

Botanická zahrada na Slupi je ikonou Prahy, ale věděli jste, že původně sídlila na druhém břehu Vltavy? Přežila povodně i bomby. Tato minisérie časopisu ABC odhaluje historický příběh zahrady, kde rostou cykasy pamatující 19. století a kde vás osvěží tropický déšť.

Zimní krajina se pro stromy, které u nás rostou, stává nemilosrdnou zkouškou. Nejde jen o samotný mráz, ale i o fyziologické sucho – stav, kdy se z půdy kvůli ledu nedá čerpat voda. Jak se tomuto drsnému klimatu přizpůsobily naše původní i zdomácnělé druhy, je ukázkou sofistikované strategie.

Proces fotosyntézy, při níž rostliny za využití slunečního světla získávají důležité živiny, je považován za naprosto klíčový. Jak se však ukázalo, ne každá rostlina ho pro svou existenci potřebuje. Buk z Moravského krasu na Blanensku se obejde i bez něj.

Rostliny jako zdroj budoucích léčiv, moderní laboratoře a silné uplatnění na trhu práce. Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové přichází s novým navazujícím magisterským programem Fytochemie. Od akademického roku 2026/2027 nabídne studentům specializované vzdělání v oblasti biologicky aktivních látek rostlinného původu. Fakulta o tom informovala v tiskové zprávě.

Fanoušci Harryho Pottera vědí, že Bradavice jsou plné kouzelných rostlin. Některé z nich však mají reálné předlohy, které můžete najít i ve vlastní zahradě. Přinášíme fascinující přehled, kde fantazie potkává botaniku a pěstování rostlin se stává malým kouzlem.

Odborníci z Botanického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR) zkoumají mimořádný případ bílého buku v Moravském krasu, který postrádá chlorofyl a není schopen fotosyntézy,…

Metr vysoký buk žije třicet let bez chlorofylu díky cizím cukrům. Genetika vyloučila výmladek a potvrdila srůst kořenů s jiným dárcem energie. Strom postrádá ochranu a slouží jako sladká potrava pro hladovou zvěř.

Český vědecký tým zaujal mimořádný buk albín z Moravského krasu. Metr vysoký strom postrádá chlorofyl a přestože nefotosyntetizuje, roste zhruba třicet let. Odborníci se zaměřili na zdroje, ze kterých strom získává cukry, aby přežil. Výsledky publikovali v časopise Tree Physiology.

V hlubokých lesích Moravského krasu na Blanensku roste 30 let buk albín s pohádkově bílými listy, který je světovou raritou. Vědci si lámou hlavu nad tím, jak vznikl a jak vůbec může přežívat, když v něm neprobíhá fotosyntéza, která rostlinám poskytuje životadárný cukr.

Odborníci z Botanického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR) zkoumají mimořádný případ bílého buku v Moravském krasu, který postrádá chlorofyl a není schopen fotosyntézy, přesto přežívá přibližně tři desetiletí.

U většiny druhů potravin máte jasno, zda se jedná o ovoce či zeleninu, ořech nebo luštěninu. Spíš nad tím ani nepřemýšlíte. Ale pak jste svědky diskuse na téma „Je rajče ovoce či zelenina“ nebo zaslechnete, že vaše oblíbené sladké melouny možná nejsou až tak ovoce, jak se zdály být, a v hlavě máte rázem zmatek. Jak to tedy je?

V nakladatelství Academia právě vyšla odborná monografie Karpatské lesostepní louky, která se věnuje jednomu z nejbohatších a zároveň nejméně pochopených ekosystémů střední Evropy. Autorem knihy je Jan Roleček spolu s kolektivem autorů z Botanického ústavu AV ČR, Masarykovy univerzity a dalších českých univerzit. Publikace přináší ucelený pohled na vegetaci, druhovou pestrost a vývoj lesostepních luk […]

Jsme svědky fascinujícího cyklu: lidstvo pálí fosilní paliva (pozůstatky karbonu), čímž uvolňuje uhlík, který vrací k životu právě ty rostliny, které toto palivo před 300 miliony let vytvořily.

Když se chcete dostat po silnici ze Šluknovského výběžku do Děčína, který je pro tamní obyvatele okresním městem, musíte jet přes Chřibskou. Městečkem v Lužických horách na dohled Českého Švýcarska prochází jediná rychlejší silnice, kterou se můžete vyhnout neprostupnému skalnímu městu táhnoucímu se až do Německa.

Největší květina na světě roste jen v Asii. Kromě toho, že nepříjemně zapáchá, připomíná fiktivní monstrum z celosvětově známé série od Netflixu, Stranger Things. Pojďme si o této fascinující květině jménem raflézie Arnoldova sdělit pár faktů a zajímavostí.

Rod guzmánie obsahuje více než sto druhů. Pocházejí převážně z Jižní a Střední Ameriky, ale také z Floridy či oblasti Karibiku. Nejznámější a také nejprodávanější je Guzmania lingulata. Ta jako pokojovka zaujme v každém interiéru.

Pampelišky jsou jako trosečníci na ostrůvcích zeleně v centrech měst, obklopených betonem a asfaltem. Ani tam to ale nevzdaly a jejich evoluce běží dál. Bezohledný přírodní výběr jim zkracuje chmýry, protože létání se v městské džungli nedoporučuje. Darwin by měl obrovskou radost!

Vypadá to jako další internetová senzace. Jed, proti kterému neexistuje protijed. Roste v Česku. A je prý až šest tisíckrát silnější než kyanid. Titulek, který by klidně mohl patřit béčkovému thrilleru – jenže tentokrát nejde o film, ale o botaniku, chemii a trochu nepohodlnou realitu.

Český svaz ochránců přírody (ČSOP), jeden z největších a nejstarších ochranářských spolků u nás, věnuje každý rok vždy nějaké zajímavé skupině rostlin či živočichů. Na dané téma připraví putovní výstavu, přednášky, vycházky, semináře či soutěže. Pro rok 2026 vybral hořce a hořečky.

Zimní keře dokážou rozkvést ve chvíli, kdy zahrada ještě odpočívá pod sněhem. Lýkovce patří mezi ty nejodvážnější – kvetou už v mrazu, silně voní a patří k prvním poslům jara. Krása ale klame, jde o rostliny, které si zaslouží respekt.

Cykas je jednou z nejjedovatějších okrasných rostlin vůbec. Obsahuje silné toxiny poškozující játra a nervový systém. Nebezpečný je pro děti a domácí zvířata. Nenápadný vzhled a běžná dostupnost z něj dělají hrozbu, kterou mnoho lidí podceňuje.

Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR objevili v zatopených pískovnách na střední Moravě unikátního křížence lakušníků, což jsou vodní rostliny příbuzné pryskyřníkům.

Zatopené moravské pískovny vydaly tajemství, na které botanici čekali desítky let. Objev unikátního křížence lakušníků mění naše chápání rostlinné evoluce. Je to důkaz, že příroda dokáže tvořit nové druhy i tam, kde jsme to dříve považovali za vyloučené. Podívejte se na jedinečný objev.

Tak jsme vyměnili kalendář a jsme zase o rok starší. A protože rok je taková veskrze pozemská míra, je starší vše na Zemi, včetně rostlin. Rostliny nemají rodný list, takže většinou nevíme, jak jsou staré. Jistě, u stromů v sezonním klimatu se tvoří letokruhy – roční přírůstky dřeva, které můžeme spočítat a dozvíme se jejich věk. […]

Tým českých vědců dosáhl významného posunu v pochopení evoluce rostlin. V zatopených pískovnách na střední Moravě se jim podařilo identifikovat unikátního křížence lakušníků, který představuje dosud chybějící článek v našem poznání toho, jak v přírodě vznikají nové druhy. Tento objev potvrzuje dlouholeté teoretické předpoklady o raných fázích evolučních procesů v této skupině vodních rostlin.

Tým českých vědců dosáhl významného posunu v pochopení evoluce rostlin. V zatopených pískovnách na střední Moravě se jim podařilo identifikovat unikátního křížence lakušníků, který představuje dosud chybějící článek v našem poznání toho, jak v přírodě vznikají nové druhy.

Máte v oblibě nejrůznější botanické raritky? Pak pro vás mám jednu skutečnou lahůdku. Ještě donedávna byste za ní museli vyrazit až na Filipíny, dnes ji ale můžete obdivovat i v evropských botanických zahradách.

Vypadá jako běžné psí víno, ale jde o vysoce nebezpečnou rostlinu. Jedovatec kořenující může způsobit bolestivé puchýře i vážné alergické reakce. Ukážeme, jak tuto nebezpečnou rostlinu poznat, kde se u nás objevuje a proč jí svědčí oteplování.

Vydejte se s námi poodhalit tajemnou roušku fascinujícího světa sukulentů, u nichž se příroda rozhodla pohrát si s tvary a barvami do té míry, že se zrodily zcela unikátní rostliny – lithopsy, známé také pod názvem „živé“ nebo „kvetoucí kameny“.

Otrava durmanem nepřichází náhle. Je plíživá, matoucí a často si postižený uvědomí problém až ve chvíli, kdy už ztrácí kontrolu nad vlastním tělem i myslí.

Mykologové z Botanického ústavu Akademie věd ČR a spolupracujících institucí popsali pozoruhodný případ, který dokládá, že i dobře spravované veřejné sbírky mikroorganismů mohou ukrývat systematické omyly. Studie, publikovaná v prestižním mezinárodním časopise IMA Fungus, odhalila, že sedm kmenů uložených v mezinárodní sbírce pod stejným druhovým názvem představuje ve skutečnosti sedm geneticky i morfologicky odlišných druhů hub, náležejících do čtyř různých řádů a tří tříd v rámci oddělení Ascomycota.

Nadpis má omezený počet znaků a protože Ostrava má ve svém znaku tři vykřičníky, pomohla jsem si prostě touhle značkou. Komentovaná prohlídka skleníků v zoo Ostrava totiž stojí za to a ráda bych vás na ni pozvala.

I v hustě osídlené Praze se stále dají objevit druhy, které dosud nebyly v České republice lokalizovány. Nedávné průzkumy vědců Botanického ústavu AV ČR ve dvou pražských přírodních památkách – v Kalvárii v Motole na území páté městské části a v Oboře Hvězda v Praze 6 – přinesly hned sedm takových nálezů. Za ústav o tom novináře informovala Miroslava Dvořáková. Šest z nálezů tvoří drobné, okem sotva postřehnutelné lišejníky. Sedmým je poměrně nápadná houba, která na lišejnících roste jako parazit.

Drobné cibuloviny nabízejí bohaté kvetení od zimy do léta. Seznamte se s jejich původem, biologií i možnostmi využití v zahradě. Drobné cibuloviny patří k nejvděčnějším okrasným rostlinám zahrady. Nabízejí bohaté kvetení v době,…

Nový objev v tropickém pralese! Vědci zjistili, že když do stromu v tropickém pralese udeří blesk, nemusí to být vždy katastrofa. Některé druhy, jako silovoň ( Dipteryx oleifera ), fungují jako hromosvod a využívají ničivou přírodní sílu ve svůj prospěch.

Kaňony a soutěsky jsou vděčnými turistickými cíli, za kterým putují statisíce cestovatelů po celém světě. Některé velmi zajímavé a dokonce rekordní jsou přitom i v Evropě. Třeba Vikos v Řecku.

Ostravská zoologická zahrada získala pro své pěstební skleníky miniaturní leknín trpasličí. Vzácná rostlina byla několik let považována ve volné přírodě za vyhubenou. Návstěvníci mohou tento botanický klenot vidět při komentovaných prohlídkách.

Vzácný leknín trpasličí, který byl ještě nedávno považován za vyhubený ve volné přírodě, roste nyní v ostravské zoo. Jeho pěstování je pro pracovníky zahrady obrovskou výzvou, protože odporuje všemu, co člověk o leknínech ví. Unikát zoo nyní ukazuje v rámci komentovaných prohlídek skleníků.

Ostravská zoologická zahrada získala pro své pěstební skleníky miniaturní leknín trpasličí. Vzácná rostlina byla několik let považována ve volné přírodě za vyhubenou. Návštěvníci mohou tento botanický klenot vidět při komentovaných prohlídkách. ČTK to sdělila mluvčí zahrady Šárka Nováková.

Ostrava - Ostravská zoologická zahrada získala pro své pěstební skleníky miniaturní leknín trpasličí. Vzácná rostlina byla několik let považována ve volné přírodě za vyhubenou. Návstěvníci mohou tento botanický klenot vidět při komentovaných prohlídkách. ČTK to sdělila mluvčí zahrady Šárka Nováková.

Jmelí je rostlina, která od pradávna budila úžas. Zůstává zelené i v zimě, roste mezi nebem a zemí, a proto lidé věřili, že spojuje dva světy – svět lidí a svět bohů, svět živých a svět mrtvých. Přisuzovali mu schopnost chránit domovy, přinášet naději a dodnes je symbolem štěstí a lásky.

Možná vás taky zastihly zprávy environmentálních katastrofistů, kteří tvrdí, jak svět rekordním tempem přichází o zvířata a rostliny. Jenže zvěstovatelé apokalypsy se zřejmě mýlili.

Spojení astrologie a botaniky sahá hluboko do historie. Už staří alchymisté a bylinkáři věřili, že nebeské sféry a pozemská flóra jsou propojeny neviditelnými nitkami energie. Každé znamení zvěrokruhu představuje určitý charakterový otisk, který reaguje na specifické frekvence a tvary květin.

Nové druhy jmelí se stále objevují a vědci zkoumají jejich parazitickou biologii kvůli možnému využití v onkologii. Tyto nenápadné rostliny jsou klíčové pro celé ekosystémy.

Austrálie je známá svou jedinečnou a často nebezpečnou faunou. S trochou nadsázky se říká, že v australské přírodě vás všechno chce buď zabít, nebo sníst. A jak se zdá, platí to i pro zdejší flóru.

Vánoce jsou pomíjivé, ale některé rostliny s vánočním přídomkem s námi zůstávají mnohem déle. Václav Větvička s nadhledem a botanickou erudicí vypráví o vánočním kaktusu, vánoční hvězdě i vánoční růži – rostlinách, které…

Vánoce jsou spojeny s vůněmi. Některé se mohou chlubit afrodiziakálními účinky, jiné však mohou fungovat jako nesmlouvavý jed.