Botanika

Jedné z největších sbírek kaktusů a sukulentů v Česku, kterou má v soukromé botanické zahradě v Orlové pětapadesátiletý Otakar Potyka, hrozí zánik. Muž se totiž kvůli vysokým cenám energií potýká s obrovskými dluhy.

Vědci v Japonsku identifikovali nový druh orchideje, jejíž růžovo-bílé křehké květy vypadají jako dílo uměleckého skláře, informoval zpravodajský server CNN. Nově popsaná květina se velmi podobá příbuznému druhu orchideje zvanému Spiranthes australis, který běžně roste v japonských parcích a zahradách.

Kvízová dáma, Kalkulátor nebo dokonce Doktor Vševěd…vrátíte se ke svému týmu nebo Vás lovec dožene? Otestujte svoje znalosti z oblasti botaniky v našem kvízu a pokuste se odpovědět na všechny otázky bez jediné chyby. Lov začíná!

Rodinné nakladatelství Baobab získalo mnohá ocenění za své ilustrované knihy pro děti, jež patří tematicky i po grafické stránce k těm nejlepším. K jeho uznávaným autorům patří Jiří Dvořák (nar. 1970), který napsal jedenáct originálních knih pro děti, za něž obdržel významné knižní ceny.

Pokud jste závislými na kávě, čtěte dál. Na scénu po arabice a robustě zřejmě přijde nový druh kávy. Těšte se na stenophyllu.

Čeští vědci zjednodušili systém členění parazitických hub, což podle nich pozitivně ovlivní potravinářství, medicínu nebo biotechnologie. Některé houby z daného rodu s názvem Aspergillus (česky kropidlák) jsou totiž využívané například k fermentaci potravin a nápojů, jiné ale zase potraviny kontaminují, uvedla Akademie věd ČR (AV ČR). Nový systém dělení má ulehčit kontrolu potravin, navrhli jej odborníci z Univerzity Karlovy a Mikrobiologického ústavu AV ČR.

Nový typ symbiotického vztahu mezi houbami a řasami objevili vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Nazvali jej alkobioza, sdělil Botanický ústav AV ČR. Podle ústavu se dané soužití řas a kornatcovitých stopkovýtrusých hub obvykle nachází v lesích mírného pásu po celé střední Evropě.

„Potřebujeme nutně sami sebe přemyslet a rostliny nám v tom mohou pomoci,“ říká filosof vědy Paco Calvo, autor mezinárodně úspěšné knihy o inteligenci rostlin Planta sapiens (česky Kazda 2022; přeložil Vojtěch Ettler). Calvo působí v Laboratoři minimální inteligence (MINT Lab) na univerzitě ve španělské Murcii, kde se věnuje vnitřnímu světu rostlin z pohledu rostlinné neurobiologie a ekologické psychologie – jeho práce tak přináší inspirativní poznatky o rostlinách i o lidech.

Nový typ symbiotického vztahu mezi houbami a řasami rozkryli vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Nazvali jej alkobioza. Podle nich se soužití řas a kornatcovitých stopkovýtrusých hub obvykle nachází v lesích mírného pásu po celé střední Evropě. Není to nic vzácného, nicméně daná problematika byla dosud vědecky přehlížena, tudíž odborníci stále nevědí, co přesně ze vzájemného vztahu houby a řasy mají.

Pětimetrový kaktus v liberecké botanické zahradě museli zkrátit na zhruba 60 centimetrů, rostlina byla nestabilní a hrozilo, že se zřítí a porazí i další kaktusy ve své blízkosti. Arborista a stromolezec Pavel Kadlec musel rostlinu postupně zkrátit zavěšený na laně. Špičku kaktusu zkusí v zahradě nechat znovu zakořenit a do expozice kaktusů ji vrátí. Zbylý pahýl po začištění zůstane na místě, zahradníci věří, že obrazí.

Více než 150 let byla desítky milionů let stará jantarová fosilie rostliny mylně zařazená. Dnešním vědcům se podařilo určit její správný rod. Na případu je zajímavé, že za identifikací nestál jasně předem stanovený výzkumný cíl, ale pouhá náhoda a špetka zvědavosti. Výsledkem objevu pak je i nový pohled na to, jak asi vypadal les v severní Evropě mezi vyhynutím dinosaurů a evolucí prvních lidí.

Dopady kosmické radiace a ultrafialového záření na přežití a růst mikrořas zkoumají vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Loni vyslali do stratosféry sondu, která nesla několik desítek vzorků. Krátký pobyt ve vesmíru řasy dlouhodobě ovlivnil. Nové poznatky chtějí vědci využít k vytipování odolných druhů, které by astronauti mohli využívat například k výrobě biopaliva nebo čištění vody, uvedla mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová.

Ani v roce vypuknutí největší války v Evropě za dlouhé dekády nebyla nouze o dobré zprávy. Například už za pár let bude skoro třetina planety chráněna a už teď se jednoduššího života dočkaly stejnopohlavní páry v několika zemích.

Jen 30 kilometrů od Brna pěstují v Přibicích dva nadšenci stovky subtropických rostlin a provozují Exotickou zahradu. Je nejen atraktivním turistickým cílem, ale i vyhledávaným místem pěstitelů, kteří si jezdí kupovat sazenice. Dlouhá léta pěstoval Miroslav Effenberger rostliny na zahradě u svého domu, ale čím dál vyšší zájem návštěvníků i pěstitelů jej dovedl k tomu, že nedaleko koupil starý dům s velkým pozemkem a proměnil je na zahradu o ploše 2000 metrů čtverečních. V letní sezoně přijde denně nejméně 100 lidí, řekl Effenberger ČTK.

Ať už vyřizují pochůzky v okrajových čtvrtích Sevilly nebo se pohybují v labyrintu úzkých uliček v centru, vždycky očima zabloudí k popelnicím a kontejnerům. Jakmile zahlédnou zelený výhonek nebo opuštěnou pokojovou rostlinu, okamžitě přecházejí do akce, dělají fotky a nahrávají je na sociální sítě. Tým záchranářů tak zkouší dát nový život rostlinám, které jejich původní majitelé vyhodili, napsal deník The Guardian.

Molekulární život rostlin budou vědci studovat ve výzkumném centru, které počátkem příštího roku vznikne v Českých Budějovicích. Dvě nové skupiny v Biologickém centru Akademie věd ČR (BC AV) mají také rozvíjet moderní metody výzkumu buněk, sdělila Daniela Procházková.

Tým odborníků z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně zvýšil na jemenském ostrově Sokotra o 7,5 procenta populaci unikátních kadidlovníků, jejichž počet v posledních deseti letech výrazně klesá a hrozí jim vyhynutí. Objevili i deset nových kříženců, uvedla mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová.

V Botanické zahradě Praha mohou návštěvníci nově vidět nejmenší leknín na světě. Expozici tropických deštných lesů ve skleníku Fata Morgana, kde je leknín trpasličí umístěn, lze navštívit každé úterý až neděli. Ve volné přírodě tato vodní rostlina již neexistuje. ČTK o tom informovala tisková mluvčí Botanické zahrady Praha Michaela Bičíková.

Nový biostimulátor růstu nazvaný MTU, který vyvinuli čeští vědci, dokáže snížit spotřebu dusíkatých hnojiv až o 15 procent a zvýšit výnosy plodin. Látka také zvyšuje odolnost rostlin proti vysokým teplotám a suchu. Novinářům to dnes řekl Jaroslav Nisler z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, který na jejím vývoji pracoval přes deset let. Licenci na výrobu látky vlastní britská společnost Intracrop, která ji ve svém produktu Status chce příští rok uvést na český trh a považuje jí za zásadní objev.

Nový biostimulátor růstu nazvaný MTU, který vyvinuli čeští vědci, dokáže snížit spotřebu dusíkatých hnojiv až o 15 procent a zvýšit výnosy plodin. Látka zvyšuje i odolnost rostlin proti vysokým teplotám a suchu. V licenci s britským partnerem se již prodává ostrovním zemědělcům přípravek jménem Status, který obsahuje právě patentovanou českou látku. Příští rok má být dostupný i u nás.

Česko-americký tým popsal změny uspořádání vodivých pletiv, které před stovkami milionů let pomohly rostlinám zvládat sušší prostředí na pevnině. Poznatky z výzkumu mohou podle vědců v současnosti přispět k lepšímu šlechtění rostlin odolných vůči suchu. Studii publikoval prestižní časopis Science, uvedl Botanický ústav Akademie věd ČR.

Zástupci vedení města, kraje i zástupci církve včera v zahradě augustiniánského kláštera na Starém Brně otevřeli obnovený Mendelův skleník. Gregor Johann Mendel zde prováděl pokusy s hrachem, při nichž objevil zákony dědičnosti, a položil tak základ nového vědního oboru - genetiky. Skleník za 38 milionů korun převážně ze skla a oceli vyrostl na půdorysu původního skleníku, kde v polovině 19. století Mendel pracoval. Návrh skleníku vytvořilo studio Chybík + Kristof. Sloužit bude jako polyfunkční objekt pro pořádání přednášek, školení či kulturních a společenských akcí.

V době sklizně město Grasse zaplní vůně růží, tuberózy a jasmínu. Město na svazích francouzské Riviéry je často považováno za hlavní město moderního parfumérství, je zdrojem květin pro značky jako Chanel a Dior. Kvalita květin z Grasse, zejména jasmínu, který se prodává za cenu vyšší než zlato, činí tento region důležitým pro řadu špičkových parfémů. Letos se však Grasse potýká s problémy. Stejně jako většinu západní Evropy ho zasáhlo extrémní sucho, které zničilo úroku květin, píše agentura Bloomberg.

Botanická zahrada v Liberci pomohla navrátit na Riegrovu stezku u Semil vzácnou rostlinu, lomikámen trsnatý vlnatý. Jde o endemický poddruh, který se kromě Pojizeří vyskytuje jen v Chráněné krajinné oblasti České středohoří. Je veden jako kriticky ohrožený, řekl ČTK ředitel zahrady Miloslav Studnička.

Pražská botanická zahrada má za neoprávněný zásah do projektu skleníku Fata Morgana zaplatit jeho autorovi Zdeňku Deylovi 268 000 korun. Po 17 letech sporů výši odškodného definitivně určil Vrchní soud v Praze. Informují o tom Hospodářské noviny (HN). Botanická zahrada musí zaplatit také 140 000 korun na úrocích a další statisíce korun za náklady soudního řízení.

Nové metody genetických úprav rostlin jsou cestou, jak do budoucna zabezpečit udržitelnou produkci potravin pro celou planetu. Na konferenci o genových editacích to uvedli zástupci Akademie věd ČR i hosté ze zahraničí. Podporu těmto metodám vyjádřilo i několik europoslanců, evropská legislativa zatím ale neumožňuje jejich využití. Takzvané molekulární nůžky mohou umožnit vyšlechtění například plodin odolných proti nákazám nebo zlepšit jejich výživové vlastnosti.

Nejméně deset lidí se na jihu Itálie přiotrávilo mandragorou, která byla zřejmě smíchaná se špenátem na místním trhu u Neapole. Z deseti hospitalizovaných je jeden v ohrožení života, informovala v pátek agentura APA.

Ostravské muzeum vystavilo sbírku starých tisků a spisů z díla významného renesančního lékaře a botanika italského původu Pietra Andrey Mattioliho. K vidění je i první česky psaný herbář z roku 1562. Výstava Příběh Mattioliho herbáře potrvá do 16. října, sdělila pracovnice muzea Hana Kölblová.

Bilbergie, zvané také čínský oves, jsou krásné rostliny s poutavými květy, které nosí své jméno po švédském přírodovědci Gustavu Johanu Billbergovi. I když původně byl G. J. Billberg právník, měl mnoho koníčků, mezi nimi byla i přírodověda. Zajímal se nejen o botaniku, ale hlavně o zoologii. Svůj zájem upíral hlavně ke hmyzu.

V indonéské botanické zahradě vykvetla raflézie Arnoldova, která se vyznačuje největšími květy na světě. Je to vůbec poprvé, co tento druh vykvetl mimo své přirozené prostředí, uvedla agentura Kjódó. Průměr květu ohrožené raflézie Arnoldovy může dosahovat až 150 centimetrů. Vyznačuje se pronikavým zápachem, který připomíná hnijící maso, což tomuto druhu vysloužilo přezdívku "mrtvolná lilie".

Rostliny schopné přežít v extrémních vysokohorských podmínkách himálajského Ladaku ukazuje nová výstava v průhonickém zámku. Expozice přibližuje také výzkum těchto druhů, který provádí experti z Botanického ústavu Akademie věd ČR. O výstavě za ústav informovala Miroslava Dvořáková. Ladak je nejméně osídlenou oblastí Indie, z hlediska přírody velmi cennou. Tým z Botanického ústavu tamní flóru studuje od 90. let.

V brněnské botanické zahradě letos poprvé vykvetl více než stoletý kaktus, velký exemplář druhu echinokaktus Grusonův. Pro kvetení si shodou okolností vybral rok, kdy Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Kotlářské ulici slaví 100 let existence. Květy ale zůstávají otevřené jen krátce - jediný den.

Silné přívalové deště v americké Arizoně vyvrátily z kořenů odhadem 200 let starý kaktus, který byl dominantou přírodního parku Catalina. Vedení parku rostlinu nechá ležet tak, jak dopadla, aby během rozkladu poskytla potravu a útočiště dalším tvorům, napsala agentura AFP.

Jeden z nejuznávanějších českých krajinářských architektů Ivar Otruba ve středu zemřel, bylo mu 89 let. Vtisknul podobu brněnským botanickým zahradám, navrhoval a upravoval parky, lázeňské areály, ale také hřbitovy a rodinné zahrady. O úmrtí Otruby informoval Ústav zahradní a krajinářské architektury Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity. Poslední rozloučení se uskuteční 9. září v brněnském krematoriu.

V Evropské unii dnes v plném rozsahu začal platit zákaz dovozu ruského uhlí, na kterém se členské země dohodly v dubnu v rámci pátého balíku protiruských sankcí. Ve středu totiž skončila čtyřměsíční lhůta pro ukončení existujících kontraktů. Aktivovalo se tak první embargo EU na dovoz energií z Ruska od začátku útoku ruských vojsk na Ukrajinu, uvedla agentura Reuters.

Dosud neznámý proces, který ovlivňuje aktivaci některé sady genů při vývoji rostlin, objevili vědci z institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně. Vzhledem k tomu, že nově objevený proces souvisí s produkcí semen, mohl by v budoucnu otevřít nové možnosti pro vývoj plodin lépe uzpůsobených změnám životního prostředí.

Historicky první architektonická soutěž na městský development v Praze má svého vítěze. Bytový dům V Botanice s 56 městskými nájemními byty a maloobchodním prostory v přízemí, který se nachází mezi ulicemi V Botanice a Matoušova v Praze 5, navrhne pražské studio Atelier bod architekti. Odborná porota vedená Borisem Redčenkovem ocenila celkový návrh bytového domu, který je přiměřený urbanistické situaci, zajímavé architektonické i materiálové řešení fasády, vytvoření klidného uzavřeného dvora a dobré dispozice bytů. Detailní práce na projektové dokumentaci pro územní řízení budou zahájeny po uzavření smlouvy s vítězem soutěže.

Studie ukazují, že se průměrné teploty postupně zvyšují, s tím pak souvisí i výskyty lesních požárů. Dá se proto předpokládat, že podobných extrémů, jako je ten v Českém Švýcarsku, bude přibývat, uvedl v pořadu 360° Martin Adámek z Katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Pro biologii to má ale prý i přínos. Meteorolog Radek Tomšů dodal, že právě Ústecký kraj patří k nejvyprahlejším regionům.

Studie, kterou letos v červnu v žurnálu Ecology & Evolution uveřejnili biologové z univerzity v Leedsu, není pozitivní svým úvodem, ani obsahem. Popisuje, že navzdory významu rostlin a zásadní roli, kterou sehrály při utváření ekosystémů, civilizací a lidských kultur, je dnes mnoho lidí od botanického světa zcela odtrženo.

Olomoučtí přírodovědci objevili v tropických deštných lesích ostrova Borneo nevšední masožravou láčkovku, která vytváří funkční podzemní pasti. Rostlina dostala jméno Nepenthes pudica (láčkovka stydlivá), které odkazuje na to, že své láčky schovává pod zem. Na výzkumu v indonéské části Bornea se podílel mezinárodní tým pod vedením vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Výzkum v tamních deštných pralesích provádějí olomoučtí přírodovědci s kolegy z ostatních ústavů několik let a na kontě mají řadu objevů.

Vědci popsali nový druh obřího leknínu, gigantickou rostlinu přitom měli posledních 177 let přímo na očích. Leknín se nacházel v londýnské botanické zahradě Kew Gardens a rostl v řadě vodních sbírek, odborníci jej ale omylem identifikovali jako jiný druh, píše server BBC. Své poznatky vědci dnes zveřejnili v odborném časopise Frontiers in Plant Sciences.

V tomto článku se podíváme do říše rostlin. Botanika může být i zábavná. Zjistíme, která rostlina je na světě největší, nejjedovatější a nejvíce zápašná. Některé druhy nalezneme i u nás.

Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR (AV) spolupracují na hledání a výzkumu prospěšných látek z některých polozapomenutých středoevropských bylin, jako je například ožanka či komonice. Zajímají je rostliny, které obsahují skupinu látek nazývaných flavonoidy, které vykazují mimo jiné protizánětlivé účinky. V budoucnu by mohly najít využití v dermatologických preparátech, přípravcích na ošetření otoků či křečových žil, ekzémů nebo akné. Na setkání s novináři v Průhonicích to řekli Miroslav Vosátka z Botanického ústavu AV a Petr Kaštánek ze společnosti Eco Fuel Laboratories.

Před 5400 lety začal kdesi v pobřežních horách Chile růst strom Fitzroya cypřišovitá. Strom ukrytý ve vlhké rokli se vyhnul požárům a těžbě dřeva, které si vyžádaly mnoho podobných rostlin. Vědci se domnívají, že jde o nejstarší strom na světě, píše server Science.

Lékař, profesor botaniky a farmakologie, filantrop, cestovatel, ale především velký tajnůstkář se smyslem pro humor. To byl Bohuslav Jiruš, který odkázal Národnímu muzeu většinu své pozůstalosti. Ta se uložila do obyčejných beden. Dodnes nikdo netuší, co obsahují.

V tropickém skleníku botanické zahrady v Teplicích právě plodí chlebovník. Celé plodenství může vážit až deset kilogramů a přezdívá se mu jackfruit. V Indii ho smaží jako hranolky. Plod z botanické zahrady však poslouží zase botanikům, ČTK to řekl ředitel zahrady Petr Šíla.

Je těžké uvěřit, že tak hojně využívaný zdroj potravy, jako jsou rajčata, byl kdysi považován za smrtelně jedovatý. Dnes je máme k dispozici po celý rok v čerstvé a konzervované formě a o využití této všestranné zeleniny není nouze.

Do Česka byly loni dovezeny řezané květiny v rekordní hodnotě 2,301 miliardy korun, která meziročně vzrostla o bezmála pětinu. ČTK informaci získala z údajů Českého statistického úřadu. Na posílení hodnoty importu řezaných květin se kromě vyššího množství dovezeného sortimentu podílel také růst jejich cen, který souvisel s dopady pandemie koronaviru na tento obor.

Více než 600 let starou bonsaj z tisu uvidí návštěvníci jarní etapy výstavy květin Flora Olomouc, kde budou mít tyto atraktivní dřeviny vlastní expozici. Valná část bonsají pochází z Japonska, do České republiky je dopravil sběratel Josef Valuch. V Olomouci koncem dubna představí kolekci 60 tisů. "Jeho sbírka nemá co do počtu i stáří jednotlivých bonsají v Evropě obdobu," sdělila ČTK předsedkyně představenstva Výstaviště Flora Olomouc Eva Fuglíčková.

Do expozice Botanické zahrady v Liberci přibyla sazenice největšího druhu toulitky, známé i jako anturie (Anthurium salvinii). Jde zároveň o jeden z největších epifytů, neboli organismů, které rostou na žijících rostlinách, ale vyživují se samostatně a neparazitují na svých hostitelích. Její listy mohou být dlouhé i přes 190 centimetrů. Ředitel zahrady Miloslav Studnička ČTK řekl, že takové velikosti by listy libereckého exempláře mohly dosáhnout zhruba za pět let.

Kopřiva je pro mnoho lidí v podstatě synonymem pro plevel. Podle odborníků se ale možná brzy stane běžnou součástí jídelníčku. Díky termoizolačním vlastnostem připadá v úvahu i její využití v textilním průmyslu. Zpracovat se zřejmě dá na mnoho způsobů. Vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity zatím kopřivy pěstují tak, aby byly využitelné nejen jako krmivo pro zvířata, ale i v potravinářství.

Zvláštní vlastnosti, které pomáhají rostlinám přežít na takzvaných půdních i klasických ostrovech, popsal vědecký tým z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Podle expertů mohou rostliny vnímat i krajinu, která se člověku zdá stejnorodá, jako souostroví míst příznivých pro růst v množství nepříznivých podmínek. Výsledky výzkumu poskytly i nový pohled na riziko vymírání druhů rostoucích na ostrovech. O projektu za ústav informovala Miroslava Dvořáková. Studii publikoval vědecký časopis Global Ecology and Biogeography.

Botanická zahrada v pražské Troji začala s výstavbou mostu, který spojí část zahrady u skleníku Fata Morgana s ostatními částmi zahrady. Návštěvníci tak nebudou muset kvůli návštěvě skleníku areál zahrady opouštět, jako to bylo nutné dosud. Přemostění nyní staví za 15,4 milionu korun bez DPH firma Invesalles. Hotovo by mělo být nejpozději na jaře roku 2023. Vyplývá to ze smluvních dokumentů a z informací, které ČTK poskytla mluvčí zahrady Michaela Bičíková.

Kresby i fotografie zobrazující, co rostliny skrývají v podzemí, představuje nová výstava Akademie věd ČR (AV). V pražské Galerii Věda a umění si lidé prohlédnou také rozsáhlý model přibližující život pod povrchem louky. Výstava připomíná 60. výročí založení Botanického ústavu AV.

Arboretum Řícmanice mezi Řícmanicemi a Babicemi nad Svitavou na Brněnsku se po třech letech otevřelo veřejnosti. Zimní den otevřených dveří se měl konat už minulý víkend, překazilo jej však větrné počasí. Lidé si mohou arboretum, které spravuje Školní lesní podnik Masarykův let Křtiny, prohlédnout samostatně nebo při komentované prohlídce s odborníky z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Vznikla jako provizorium, představuje oázu zeleně v centru Brna a jejím symbolem je obří leknín viktorie královská. Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity letos slaví 100 let. Základní členění zahrady přetrvalo od roku 1922 až do současnosti, stejně jako řada původních prvků, třeba některá jezírka, skalky a dřeviny. V těchto dnech v Kotlářské ulici kvetou jarní druhy rostlin, například čemeřice, sněženky a krokusy. Pracovníci zahrady mají v jubilejním roce kromě běžné péče také řadu dalších plánů.

Proč stále častěji slýcháme o destruktivních požárech, když vypalování stanovišť bylo dříve běžným způsobem, jak získat prostor pro pastvu či zemědělství? Mezinárodní tým vědců pátral v jihovýchodní Austrálii po tom, jak se změnilo složení vegetace po příchodu kolonistů a čím se liší současné požáry od těch, které dříve cíleně zakládali domorodí obyvatelé. Jedním z autorů nové studie v časopise Frontiers in Ecology and the Environment je i docent Petr Kuneš z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Botanická zahrada v Teplicích připravila pro návštěvníky valentýnský víkend. Průvodce v komentovaných večerních prohlídkách představí párům rostliny, které mají afrodiziakální účinky a upozorní na zajímavosti spojené s květinami a láskou. Speciální prohlídky spojené s významnými svátky či událostmi lákají do světa rostlin stále více zájemců. ČTK to řekl ředitel botanické zahrady Petr Šíla.

Jak moc dobře znáte bylinky? Ověřte si, jak jste na tom se znalostí botaniky. Připravili jsme pro vás jednoduchou „poznávačku“ sedmi bylinek. Zvládnete správně odpovědět na všechny otázky v našem kvízu?