Botanika

Návod k použití semeníků v akváriích pro poskytnutí úkrytu a míst pro tření tropických ryb.

Jahody patří k nejoblíbenějším plodům léta, jejich historie je ale mnohem překvapivější, než se zdá. Nevznikly tam, kde by je většina lidí hledala, a skrývají řadu tajemství.

Píchoš Woodův je živoucí relikt z dob dinosaurů. Na světě ale existuje jen jako jediný samec – a už více než století marně „čeká“ na samičku.

Některé stromy na Zemi přežívají celé civilizace. Většina lidí počítá jejich věk na desítky let, někdy stovky. Jenže existují i takové, které tu stály už ve chvíli kdy se teprve formoval svět jak ho známe dnes. Jedním z nich je olivovník na Krétě, o němž se mluví jako o několik tisíc let starém.

Vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) přišli s fascinujícím objevem. Podle nové studie to vypadá, že semena rýže dokážou vnímat akustické vibrace dešťových kapek. Semena vystavená tomuto akustickému nárazu vyklíčila až o 40 procent rychleji než ta, která zůstala v tichu.

Moravský kras slaví 70 let. Výročí připomenou exkurze, otevřené jeskyně i říjnová konference v Blansku.

Stromy jsou nádhernou a majestátní součástí naší přírody. Které z nich jsou ale skutečnými globálními rekordmany? Následuje přehled pětice těch nejfantastičtějších…

Všechny mayské nížiny potkal kolem roku 1000 stejný osud: úpadek měst. Lidé je opustili a les se ujal své vlády. Systém bohatých a mocných měst klasického mayského období ohraničeného roky 300 a 900 n. l. se zhroutil a zbývající obyvatelé se přesunuli k moři v severní části poloostrova Yucatán. Vědci se dnes domnívají, že hlavní příčinou tohoto úpadku bylo sucho spojené s klimatickou změnou. Jenže sucho v tom zřejmě zdaleka nebylo samo.

Zkuste odhadnout, co zachycuje fotografie v našem fotokvízu. Správnou odpověď a krátké odborné vysvětlení přineseme v následujícím měsíci. Fotokvíz pro tento měsíc: Foto: Petr Karlík Odpověď z minulého měsíce: Na snímku je zachycen detail povrchu korunního plátku růže (Rosa canina). Pokožkové buňky...

To nejprostší, co příroda nabízí, patří k nejkrásnějšímu. O tom se přesvědčil každý, kdo při toulkách lesem narazil na křehkou vílu sasanku. Skvělá zpráva je, že spokojeně roste také na zahrádce, kde uvítá společnost šlechtěných kultivarů.

Poznat jablko od hrušky zvládne i průměrně inteligentní šimpanz, ale jakmile se ocitnete uprostřed hlubokého lesa nebo v botanické zahradě, vaše sebevědomí dostane pořádně zabrat. Příroda si totiž libuje v maskování a ráda nám servíruje plody, které vypadají jako něco úplně jiného, než čím ve skutečnosti jsou.

Vévoda Albrecht von Bayern (1905–1996) byl významnou osobností nejen německé, ale středoevropské myslivosti. Celým jménem korunní princ Albrecht Luitpold Ferdinand Michael, vévoda bavorský, franský a švábský, falckrabě rýnský se narodil 3. května 1905 v Mnichově jako druhorozený syn korunního prince...

Přírodní památka Farářova louka představuje cenný mokřadní ostrov, který se choulí uprostřed hospodářských lesů nedaleko Hořic v Podkrkonoší. Tato

Unikát je k vidění nedaleko Znojma. Na trávníku v Novém Šaldorfu-Sedlešovicích právě kvete vzácná šalvěj rakouská. Rostlinu považovali odborníci v České republice za vyhynulou. V červnu před třinácti lety ji nalezl a identifikoval botanik Jihomoravského muzea ve Znojmě Radomír Němec. Podobné nálezy jsou ve světě rostlin poměrně vzácné.

Víte, která květina je symbolem lásky, nebo která rostlina vás může překvapit svým masožravým apetitem? Připravili jsme pro vás lehký hospodský kvíz o květinách, kde si ověříte své znalosti z říše flóry. Zjistěte, zda jste pravým znalcem, nebo zda potřebujete trochu zopakovat!

Mokřady a jezera, kromě toho, že jsou zajímavé pro botaniky samy o sobě, jsou také archivy informací o vývoji vegetace. Bezkyslíkaté prostředí zde dobře chrání rostlinné zbytky před rozkladem. Neuchovávají se zde jen pylová zrna, ale také makroskopické zbytky rostlin jako semena, kousky listů, nedokonale spálené uhlíky, schránky různých organismů nebo spory. Tyto nálezy lze […]

Plody stromů a keřů kolem nás potkáváme na každém kroku - v parku, v lese i na vlastní zahradě. Některé bezpečně poznáme, jiné nám ale možná zamotají hlavu. Vyzkoušejte si, jak dobře se orientujete ve světě přírody, a zkuste určit dřeviny jen podle jejich plodů. Získáte plný počet, nebo vás některé překvapí?

Je vysoká, chlupatá, žlutě kvetoucí a lidé ji sbírali dávno před vznikem moderních lékáren. Divizna velkokvětá patří k bylinám, které spojují krásu krajiny s domácím léčitelstvím.

Na první pohled nenápadná rostlina z okraje lesa. Ve skutečnosti jeden z nejnebezpečnějších druhů evropské přírody. Rulík zlomocný láká svými tmavými plody, ale skrývá jed, který zasahuje mozek i srdce.

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.

Už jste někdy slyšeli o tzv. Jáchymovském dřevě? Pokud ne, čtěte dál - jedná se totiž o jednu z historicky nejvýznamnějších zkamenělin vůbec.

Existuje skutečně černá růže, nebo je to jen sen šlechtitelů? Václav Větvička vás provede světem rostlin, které mají „černou“ v rodném listě. Napadlo mne takové aprílové téma: Mohou být zelené kytky černé? A…

Nedaleko australského Perthu byla nalezena početná kolonie velmi vzácné masožravé rostliny Drosera silvicola. Objev je důležitý zejména pro ochranu přírody. Píše o tom web 100+1.

Nedaleko australského Perthu byla nalezena početná kolonie velmi vzácné masožravé rostliny Drosera silvicola. Objev je důležitý zejména pro ochranu přírody. Píše o tom web 100+1.

Na hřbitově Burr Oak v Illinois vykopávali zaměstnanci staré hroby a parcely prodávali znovu. Při soudním procesu jim usvědčující důkaz připravil nenápadný zelený mech.

Registrujte se do mezinárodního PhD kurzu Go Belowground!, zaměřeného na výzkum kořenů a podzemních orgánů rostlin. Více informací zde

Druhá polovina dubna je čas, kdy na rozkvétají u Znojma orchideje. Záplava květů nedaleko Znojma dává jasně najevo, že čas vstavačů kukaček je tady. Jsou dobře viditelné díky tmavě fialové nebo nachové barvě. Kvetou ale i bíle. K vidění jsou i na Šafářce mezi Hradištěm a Mašovicemi nebo na Havranickém vřesovišti. Velikost květů zatím ovlivňuje počasí.

Hlaváček není hlaváč a právě tahle zdánlivá maličkost může na zahradě způsobit velké zklamání. Podobné názvy totiž skrývají úplně odlišné rostliny. Ukážeme vám, jak se v nich vyznat a proč si dát pozor i na zdrobněliny.

Vzácné druhy jeřábů patří k nejohroženějším stromům české krajiny. Vědci z Výzkumného ústavu pro krajinu, v. v. i. (VUK) nyní ukázali, že moderní laboratorní metoda mikropropagace dokáže tyto unikátní stromy účinně množit a pomoci tak jejich ochraně. Nový postup umožňuje vypěstovat velké množství rostlin i z velmi malého počtu jedinců, což je pro záchranu ohrožených populací klíčové.

Dočtete se v něm např. o rostlině roku 2026 hořci brvitém, o slanomilných houbách či o jedné mimořádně zajímavé strategii rostlin. Díky fotoreportáži získáte představu, jak vypadá práce českých botaniků v Jižní Africe, a nechybí ani rozhovor – tentokrát s Karlem Prachem o ekologii obnovy. Celý obsah si můžete prohlédnout zde, více zde.

Jsou rostliny, které v krajině nepřehlédnete, a pak takové, které musíte hledat. Mezi ty druhé patří nenápadná, a přece půvabná dřípatka horská, která právě v těchto dnech kvete v našich horách a také v chladných místech Brd.

Nenápadně pojmenovaný, ale mimořádně pozoruhodný strom Heritiera littoralis patří k nejzajímavějším dřevinám mangrovových oblastí. Na ostrovech u Okinawy zaujme nejen mohutnými deskovitými kořeny, ale i řadou neobvyklých adaptací na vodu, sůl i extrémní sluneční podmínky. Strom, který ukazuje, kam až může evoluce zajít.

Ve středu 22. dubna 2026 se v Brně uskuteční XI.mezinárodní konference Konopí a věda. Místo a čas: Hvězdárna a planetárium, Kraví hora 522/2, Brno, 9 – 17 h. Na konferenci vystoupí odborníci z Izraele, Kanady, Polska, Severní Makedonie a České republiky. Jejich odborné zaměření pokrývá široké spektrum oblastí relevantních pro výzkum a klinické využití léčebného konopí — od […]

Dojemný příběh exotické květiny Klívie řemenatky z Hané pokračuje. Dlouhověká rostlina z jihu Afriky dělá v Prostějově radost generacím rodiny Lošťáků. Před pěti lety přežila infarkt a od té doby každé jaro opět kvete. Má již přes padesát let.

Jedovatý vlaštovičník je běžná rostlina. Zrovna kvete. Potkat se s ní může každý.

Pokud tento strom uvidíte jen na fotografii, možná vás napadne, že snímek prošel výraznou úpravou. Ve skutečnosti však žádné grafické triky nejsou potřeba. Duhový blahovičník patří k nejpozoruhodnějším dřevinám planety a jeho kmen skutečně hraje pestrými barvami.

V posledních 60 letech výrazně přibylo rostlinných druhů preferujících půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Výsledky výzkumu publikoval vědecký časopis Science Advances.

V České republice je již přes 60 takzvaných Míst pro přírodu – přírodně cenných lokalit, které Český svaz ochránců přírody vykoupil (ČSOP) pro jejich ochranu. Nové právě vzniklo v podhůří Orlických hor. Jmenuje se Sjezdovka, nachází se nedaleko obce Rzy a má výměru 1,8 hektaru. Výkupy pozemků Český svaz ochránců přírody realizuje díky dárcům stejnojmenné veřejné sbírky.

Voňavé, červené a sladké jahody. Kdo by je nemiloval? Někdo pro ně skočí do obchodu, někdo si je pěstuje na zahrádce. Ale co o nich vlastně víte? Zkuste náš kvíz a zjistěte, jestli jste skuteční znalci.

Český svaz ochránců přírody vykoupil s pomocí dárců cennou louku u Nového Hrádku na Náchodsku v podhůří Orlických hor. Pozemek o rozloze 1,8 hektaru ukrývá vzácné druhy rostlin i motýlů a jeho ochrana je podle ochranářů klíčová.

V americkém národním parku Death Valley se letos stalo něco neuvěřitelného. V Údolí smrti, nacházejícím se na hranicích Kalifornie a Nevady, letos nečekaně rozkvetly rozsáhlé pouštní louky. To přilákalo turisty a fotografy z celého světa.

Víte, jak se opylují nejstarší semenné rostliny na Zemi? Pravěké cykasy nepotřebují pestré barvy ani sladkou vůni nektaru. K lákání opylovačů využívají překvapivou zbraň – vyzařování tepla, kterým k sobě přitahují drobné brouky.

Zapomeňte na pampelišky, v hlubokých lesích, na slunných stepích a v podmáčených údolích se na jaře probouzejí skutečné botanické poklady, jejichž hodnota je nevyčíslitelná. Troufnete si poznat vzácné jarní květiny a keře, které přežily věky, ale dnes bojují o své místo na slunci?

Překvapivé odhalení ukázalo, že pouště, které vnímáme jako drsné a neměnné, jsou ve skutečnosti ohnisky rychlých přírodních změn.

V polovině 19. století se v salonech londýnské smetánky odehrával tichý, ale nesmírně drahý souboj. Zatímco aristokraté popíjeli čaj, v pozadí se v nově vybroušených vázách tísnily rostliny, jejichž cena často převyšovala roční plat průměrného dělníka. Řeč je o krásných a dekorativních orchidejích.

Jenny Schermaulová naštěstí vynikala trpělivostí a skromností, a proto mohla provozovat malý „dívčí ústav“ pro slečny z předních pražských rodin. „Žaček nebylo mnoho, býval přísný výběr.“

Český svaz ochránců přírody vykoupil bývalou sjezdovku plnou orchidejí jako nové Místo pro přírodu v Orlických horách. Těchto přírodně cenných lokalit v Česku, které ČSOP vykoupil pro jejich ochranu, je už přes 60. Český svaz ohcránců přírody o tom informoval v tiskové zprávě. Nové Místo pro přírodu nedaleko Rzů se jmenuje jednoduše sjezdovka, má výměru 1,8 hektaru.

Jaro je tady a s ním se v přírodě postupně probouzí jedna květina za druhou. Mezi nimi i ta, kterou s příchodem jara spojujeme snad nejvíce – petrklíč, vědecky prvosenka. Tahle nápadná květina právem patří k nejpůvabnějším poslům jara. Věděli jste ale, že v naší přírodě můžete narazit na dvě blízce příbuzné prvosenky – prvosenku jarní a prvosenku vyšší?

Ještě si vybavíte hodiny přírodopisu, kdy jsme dostávali za úkol nasbírat listy a založit si vlastní herbář? Stačilo pár procházek parkem nebo lesem, listy se vylisovaly mezi stránkami knih a pak se pečlivě lepily do sešitu. Časem ale spousta těchto znalostí vybledla. Poznali byste dnes podle listu dub, javor nebo lípu? Vyzkoušejte si v našem kvízu, jak dobře se orientujete ve stromech kolem nás.