Botanika

Novinka Milovníci rostlin už netrpělivě vyhlížejí znovuotevření unikátních palmových skleníků v Královské botanické zahradě v Edinburghu, k němuž má po pětileté rekonstrukci dojít v pátek 2. října 202

V poslední době se objevily informace o snahách pěstovat ve velkém trávu ozdobnici obrovskou (Miscanthus ×giganteus), např. po ukončení těžby na Mostecku. Před tím co nejrozhodněji varujeme.

Zahradní architektura prožívá zvláštní období. Dlouhá léta platilo nepsané pravidlo, že správná zahrada musí hrát všemi barvami duhy. Čím víc zářivě růžových petúnií, žlutých aksamitníků a červených pelargonií se na záhon vešlo, tím větší úspěch to mělo u sousedů. Výsledkem byl často vizuální ekvivalent cirkusového šapitó, ze kterého po pěti minutách bolely oči. Jenže s nástupem minimalismu, pohledového betonu, antracitových rámů a surového cortenu přišel šok. Barevný cirkus najednou vedle čistých linií současné architektury působil jako pěst na oko. A tehdy designéři objevili největší tabu botanického světa: totiž černou barvu.

Vzácná rostlina Osa pulchra poprvé výrazněji vykvetla v pražské botanické zahradě v Troji. Návštěvníci ji nyní mohou vidět ve skleníku Fata Morgana, kam ji zahrada přesunula z pěstebního zázemí. Rostlina pochází z malé oblasti na pacifickém pobřeží Kostariky, je jediným zástupcem svého rodu a patří mezi ohrožené druhy. ČTK o tom informovala mediální zástupkyně Botanické zahrady Praha Darina Miklovičová.

Snažíte se ho za každou cenu zbavit, protože v něm vidíte jen otravný plevel. Věděli jste ale, že se dá normálně jíst? V Kolumbii na něj narazíte v každém obchodě. Pěťour je totiž mnohem víc než jen obyčejný plevel.

Věděli jste, že přímo na Mariánskolázeňsku přežívá strom, o kterém se v odborných knihách po více než 160 let mlčelo?

Mnoho lidí netuší, jak pestrá a cenná je květena v bezprostředním okolí jejich domovů. Vědecký tým ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně proto v Lednici rozvíjí osvětové aktivity zaměřené na biodiverzitu rostlin a význam domácích druhů pro krajinu i okrasné zahradnictví. Vybrané plané rostliny odborníci vysadili přímo ve veřejném prostoru obce, aby se s nimi mohli zblízka seznámit místní obyvatelé i návštěvníci.

Snímek Tichá přítelkyně se ptá, zda existuje hranice mezi vědeckým faktem a fantazií. Přečtěte si recenzi.

Právě teď nastává jejich velká chvíle. Zahrady se barví do červena. Rajčata dnes patří k nejoblíbenější zelenině na světě, jejich cesta na náš stůl je ale překvapivě dobrodružná. Evropané se jich dlouhá staletí bojí, považují je za jedovatá a pěstují je jen pro okrasu.

Zkuste odhadnout, co zachycuje fotografie v našem fotokvízu. Správnou odpověď a krátké odborné vysvětlení přineseme v následujícím měsíci. Fotokvíz pro tento měsíc: Foto: Bohuslav Pešek Odpověď z minulého měsíce: Soubor pylových zrn pod optickým mikroskopem ze vzorku starého zhruba 3 500 let. Vzorek...

Dnes jsme si připravili kvíz pro všechny, kdo mají rádi českou přírodu. Otestujte, jak dobře znáte názvosloví domácích zvířat a rostlin, není to tak jednoduché, jak se zdá.

Na vlhkých loukách Českého lesa právě kvete hořec hořepník. Jeho sytě modré květy nabízejí úchvatnou podívanou. Málokdo ale ví, že jsou tyto rostliny naprosto zásadní pro přežití jednoho z našich nejvzácnějších motýlů. Právě příběh modráska hořcového ukazuje, jaká jsou v přírodě jedinečná partnerství, která stojí za ochranu.

V šedesátých letech archeologové na Masadě našli stará semena datlí. Desítky let ležela v archeologické sbírce, než se je lékařka Sarah Sallonová rozhodla dát botaničce Elaine Soloweyové. Jedno z nich v roce 2005 vyklíčilo. Vyrostl z něj Metuzalém.

Dnes jsme si pro vás připravili kvíz z přírodopisu pro 7. třídu základní školy. Zvládnete 10 otázek, které denně řeší sedmáci? Výsledky mnohé překvapí.

Reportáž z autorových potulek ruskou západní Arktidou mající za účel vyvrátit iluzi většiny našinců, že Arktida jsou jen ledové pláně a bílí medvědi. Výňatek z mého „literárně-politologického cestopisu“ Přes Čukotku na Fidži a zpět – 2.

Rok 2026 vyhlásil Český svaz ochránců přírody Rokem hořců, aby upozornil na ohrožení a nutnost ochrany těchto krásných rostlin a s nimi i druhové rozmanitosti celé naší přírody. Právě druhá půlka léta a začátek podzimu je obdobím, kdy většina našich hořců a hořečků kvete, a je tedy ideálním časem vydat se za nimi na výpravy.

V Hamzově léčebně na Chrudimsku se ve čtvrtek v úzkém kruhu rodinném konalo poslední rozloučení s botanikem Václavem Větvičkou. Dlouholetý ředitel pražské Botanické zahrady zemřel minulou středu ve věku 88 let právě ve zdejší léčebně.

Všeználek Darwin miloval masožravky. Mimo jiné vyslovil v roce 1875 předpověď, že by některé lomikameny mohly být masožravé. Botanici si nedávno posvítili na lomikámen Saxifraga candelabrum – a vyšlo to. Tráví nalepený hmyz a využívá z něho dusík. Tenhle lomikámen z Tibetu má rád maso!

Kokořík vonný zaujme ladným tvarem, jemně vonícími květy i zvláštním způsobem života. Poznejte lesní rostlinu, která kvete ve stínu a největší část svého života ukrývá pod zemí.

V roce 1895 našel botanik v jihoafrickém lese jediný trs neznámého cykasu. Ukázalo se, že všechny jeho kmínky jsou samčí a žádná samice nebyla nikdy nalezena. Dnes existují stovky klonů této rostliny, ale žádný z nich nemůže vytvořit semena.

Avokádovníky patří mezi rostliny s jedním z nejpodivnějších rozmnožovacích triků v celé rostlinné říši, jejich květy fungují ráno jako samičí a odpoledne jako samčí, nebo naopak, podle konkrétního typu stromu. Tento cyklus se navíc každý den opakuje. Vědecký tým z Kalifornské univerzity v Davisu ve spolupráci s kolegy z Kalifornské univerzity v Riverside teď po více než sto letech od prvního popisu tohoto jevu konečně odhalil, který konkrétní gen za ním stojí.

Rostliny jsou co do tvaru svých těl velmi vynalézavé, hlavně ve srovnání se savci, kteří mají (všichni!) čtyři nohy a jednu hlavu celý život. Proto je studium významu evolučních novinek ve stavbě rostlinného těla poněkud složité. Jedině snad, když si vyberete skupinu, která je v tomto směru uniformní. Například palmy, kterých je asi 2 500 […]

Na čedičových a znělcových masivech severních Čech tiše mizí pozůstatek poslední doby ledové. Hvězdnice alpská, skalnicka s nápadnými fialovými květy a žlutým středem, dnes…

Lípa roste na návsích, u kostelů, podél cest i v parcích. Bereme ji jako samozřejmost, přesto jde o strom s neobyčejným životem. Dokáže se dožít několika století, uživí tisíce opylovačů a její květy lidé sbírají už po generace.

Skalnička hvězdnice alpská je kriticky ohrožená, botanici zaznamenali na vrchu Klíč u Nového Boru 23 trsů s 65 květy Liberecký kraj Kriticky ohroženou skalničku hvězdnici alpskou chce na severu Čech uchovat Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK). Vytvořila proto několikaletý záchranný program , který začne realizovat letos. Využije pro něj část peněz z evropského projektu Prospective Life, který je zaměřený na péči o ohrožené druhy. Na severu Čech se hvězdnice alpská vyskytuje v posledních třech lokalitách, z toho dvě jsou v chráněné krajinné oblasti (CHKO) České středohoří a jedna v CHKO Lužické hory. V tiskové zprávě o tom dnes informovala mluvčí AOPK Karolína Šůlová.

Na první pohled obyčejná bylina z příkopů a lesních pasek. Kdo se ale zastaví a podívá se zblízka, objeví květy, které svou barevností připomínají spíš okrasné rostliny než planý plevel. Konopice velkokvětá patří k nenápadným pokladům české přírody.

České středohoří je rájem motýlů, ukázal monitoring přírodovědců. Na některých kopcích žije až 1000 druhů tohoto hmyzu, v celé oblasti přes 2200 druhů. Velké…

Performativní filmový projekt s názvem Schauhaus / Showhouse (v českém překladu Výstavní skleník), který v roce 2023 natočili Anna Lauenstein a Max Hilsamer, zkoumá vzájemné propojení botaniky a kolonialismu skrze film a současný tanec. My – filmařka, umělkyně a kulturní antropoložka Anna Lauenstein a performerka, dramaturgyně a taneční badatelka Nadja Rothenburger – jsme se rozhodly reflektovat naši spolupráci optikou dramaturgie pohybu...

Masařka letí nízko nad vlhkou půdou sumaterského pralesa a zachytí pach, který nemůže ignorovat. Sladce odporný zápach připomíná rozkládající se maso. Jenže mršina nikde není. Místo ní čeká obří červenohnědý květ, který hmyz nalákal dokonalou lží.

Roste na mezích, pastvinách i podél cest a většina lidí jej míjí bez povšimnutí. Přitom je významnou pícninou, živnou rostlinou motýlů a jedním z nenápadných druhů, které udržují louku plnou života.

Mateřídouška není nápadná velikostí ani barvou květů. Její kouzlo spočívá ve vůni, která provází letní meze, pastviny a kamenité stráně. Právě díky ní se tato drobná rostlina stala součástí lidových tradic, bylinářství i české literatury.

Světoznámý vědec Nikolaj Vavilov se snažil zachránit Sovětský svaz před hladomorem - až sám nakonec zemřel hlady. Stalin totiž usoudil, že je Vavilov nepřítel státu a nechal ho zavřít do vězení v Saratově, kde geniální botanik podlehl krutému mučení.

Když se léto přehoupne do své druhé poloviny, bývá les krásně barevný. Tedy pokud není takové katastrofální sucho jako je letos. Na rozlehlých bývalých dopadových plochách rozkvétají miliony drobných květů vřesu obecného. Rozsáhlé pláně se během několika dnů promění v růžovofialové moře, které provází nezaměnitelná medová vůně. Jak jsem ale zmínil, sucho a horko nepřeje ani vřesům a tak nekvetou jako bývá zvykem. Navíc keříky vřesů stárnou a tak odumírají i věkem.

Rodina uznávaného botanika Václava Větvičky poděkovala lékařům, zdravotním sestrám, pečovatelům i dalším zaměstnancům Hamzovy léčebny v Luži za péči v jeho posledních dnech. Poslední rozloučení s dlouholetým patronem Hamzova arboreta se uskuteční v ú

Česko obletěla smutná zpráva o skonu legendárního botanika Václava Větvičky. Ten o své celoživotní vášni hovořil i ve starším rozhovoru pro magazín Koktejl, který nyní přinášíme jako vzpomínku na něj.

Po více než třiceti letech růstu kvete na konci svého životního cyklu sukulent Agave nickelsiae v areálu Výstaviště Flora Olomouc. Mimořádně vzácný jev mohou nyní v Olomouci pozorovat i návštěvníci sbírkových skleníků. Z kompaktní rostliny vyrostl více než pět metrů vysoký květní stvol, kvůli kterému museli pracovníci dokonce odstranit skleněné tabulky ze zastřešení skleníku.

Ve středu 29. července večer zemřel v Hamzově léčebně v Luži - Košumberku Václav Větvička. Někdejšímu dlouholetému řediteli pražské Botanické zahrady a popularizátorovi říše rostlin bylo 88 let. Poslední rozloučení se uskuteční v rodinném kruhu. ČTK o tom ve čtvrtek informoval Větvičkův syn Ivan. Na úmrtí upozornil Chrudimský deník s odvoláním na ředitele léčebny Václava Volejníka....

Ve středu večer zemřel v Hamzově léčebně v Luži – Košumberku Václav Větvička. Někdejšímu dlouholetému řediteli pražské Botanické zahrady a popularizátorovi říše rostlin bylo…

Jeho květy vydrží sotva pár dnů, přesto si je pamatuje téměř každý. Mák vlčí patří k nejznámějším rostlinám české krajiny, ale jen málokdo tuší, proč roste právě tam, kde roste, nebo jak se z polního plevele stal symbol vzpomínky na padlé vojáky.

Ve věku 88 let zemřel v noci na čtvrtek 30. července 2026 významný český botanik a popularizátor vědy RNDr. Václav Větvička.

Existuje jen málo rostlin, u kterých se krása a technická dokonalost spojují tak nápadně jako u viktorie amazonské (Victoria amazonica). Na fotografiích působí jako kulatý zelený talíř plovoucí na klidné hladině tropického jezera.

Ve středu večer zemřel v Hamzově léčebně v Luži - Košumberku Václav Větvička. Někdejšímu dlouholetému řediteli pražské Botanické zahrady Na Slupi a popularizátorovi říše rostlin bylo 88 let. Poslední rozloučení se uskuteční v rodinném kruhu. ČTK o tom informoval Větvičkův syn Ivan. Na úmrtí upozornil Chrudimský deník s odvoláním na ředitele léčebny Václava Volejníka.

Ve věku 88 let zemřel známý botanik a publicista Václav Větvička, dlouholetý ředitel pražské Botanické zahrady. Patřil ke známým popularizátorům říše rostlin. O své vášni napsal několik knih, účinkoval v médiích, pro zájemce provozoval odbornou poradnu. Hostem Radiožurnálu byl 13. května 2008.

Botanici objevili dosud neznámou populaci kriticky ohroženého lýkovce vonného, a to během sledování lokality koniklece velkokvětého na Třebíčsku. Česká botanická společnost tento objev Luďka Čecha a Josefa Komárka z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR ocenila Cenou Víta Grulicha za nejlepší botanický nález roku na území České republiky. Společnost o tom informovala ČTK.

V noci na čtvrtek zemřel v Hamzově léčebně v Luži - Košumberku botanik Václav Větvička. Bylo mu 88 let. Informoval o tom Větvičkův syn Ivan. Na úmrtí ve čtvrtek upozornil Chrudimský deník, kterému...

V Hamzově léčebně v Luži – Košumberku v noci na dnešek zemřel botanik Václav Větvička, bývalý ředitel botanické zahrady Na Slupi v Praze 2. Informoval o tom Chrudimský deník, kterému to potvrdil ředitel léčebny Václav Volejník. Větvičkovi bylo 88 let.

V noci na čtvrtek zemřel v Hamzově léčebně v Luži-Košumberku známý botanik Václav Větvička. Informoval o tom Chrudimský deník, kterému to potvrdil ředitel léčebny Václav Volejník. Větvičkovi bylo 88 let.

Ve věku 88 let zemřel botanik, spisovatel a popularizátor přírody Václav Větvička. Dlouholetý ředitel Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze se stal známým nejen mezi odborníky, ale také u široké veřejnosti díky knihám, rozhlasovým pořadům a schopnosti vysvětlovat svět rostlin srozumitelným způsobem. Diváci ho mohli znát také z pořadu Receptář prima nápadů.

Ve věku 88 let zemřel v noci na čtvrtek známý botanik a dlouholetý ředitel pražské Botanické zahrady Václav Větvička. Skonal v Hamzově léčebně v Luži Košumberku na Chrudimsku. Ve zdejším areálu pomáhal pečovat o arboretum, které se pyšní mnoha vzácnými dřevinami.

V noci na čtvrtek zemřel v Hamzově léčebně v Luži-Košumberku známý botanik Václav Větvička. Informoval o tom Chrudimský deník, kterému to potvrdil ředitel léčebny Václav Volejník. Větvičkovi bylo 88 let.

V noci na čtvrtek zemřel v Hamzově léčebně v Luži-Košumberku známý botanik Václav Větvička. Informoval o tom Chrudimský deník, kterému to potvrdil ředitel léčebny Václav Volejník. Větvičkovi bylo 88 let.

Luže (Chrudimsko) - Ve středu večer zemřel v Hamzově léčebně v Luži - Košumberku Václav Větvička. Někdejšímu dlouholetému řediteli pražské Botanické zahrady a popularizátorovi říše rostlin bylo 88 let. Poslední rozloučení se uskuteční v rodinném kruhu. ČTK o tom dnes informoval Větvičkův syn Ivan. Na úmrtí upozornil Chrudimský deník s odvoláním na ředitele léčebny Václava Volejníka.

Ještě v roce 1994 nikdo netušil, že v australských Modrých horách roste strom, jehož vývojová linie sahá hluboko do doby dinosaurů. Pak se do úzké rokle v národním parku Wollemi vydal strážce David Noble a všiml si stromů, které nedokázal zařadit.

Běžná kapradina dokáže ve svých listech hromadit nejen živiny, ale i některé stopové prvky včetně vzácných zemin, ukázal rozsáhlý výzkum vědců z Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK) napříč Českou republikou. Papratka samičí tak může pomoci sledovat kvalitu životního prostředí, koloběh živin, stav krajiny i dopadů lidské činnosti na lesní ekosystémy.

Botanici objevili dosud neznámou populaci kriticky ohroženého lýkovce vonného, a to během sledování lokality koniklece velkokvětého na Třebíčsku. Česká botanická společnost tento objev Luďka Čecha a Josefa Komárka z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR ocenila Cenou Víta Grulicha za nejlepší botanický nález roku na území České republiky. Společnost o tom informovala ČTK.