Botanika

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) v Olomouci popsali způsob, jakým ječmen prostřednictvím vzdálených regulačních DNA sekvencí řídí aktivaci svých genů. Díky těmto poznatkům vytvořili první komplexní mapu míst v DNA u tohoto typu obilovin, která rozhodují o zvýšení či snížení aktivity genů. Výsledky jejich vědecké práce mohou usnadnit cílené zásahy do genomu rostlin při vývoji odolnějších a výnosnějších odrůd obilovin. O objevu informoval vědecký časopis Cell Genomics, sdělila Hana Šimková z ÚEB AV ČR.

Mnoho pokojových rostlin dokáže kvést i v chladných měsících.

Mnohé rostliny se při rozmnožování musí spoléhat na pomoc živočichů a v průběhu evoluce objevily řadu poctivých i podlých způsobů, jak je ke spolupráci přesvědčit.

Z větve staré odrůdy Kensington Pride se náhodou zrodilo mango, které dnes budí pozornost po celém světě. Ruby Gold s rubínovým nádechem slupky a...

Botanici v Národním parku Podyjí zaznamenali další nový druh rostliny. Nenápadný pryšec rozšířil už tak bohatý seznam zdejší flóry. Ačkoli vědci na poměrně malém území parku zmapovali už 1 555 druhů cévnatých rostlin, příroda v Podyjí dál překvapuje dalšími novými nálezy.

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z Německa identifikovali těkavé látky, které uvolňují bakterie a podporují růst rostlin a odolnost. Objev by mohl přispět v udržitelném zemědělství a ekologii. Univerzita o tom informovala na svém webu. Ve výzkumu budou vědci ještě pokračovat.

V podzimním čísle pokračuje série článků o novinkách v české flóře, dočtete se také o přezimujících pupenech, výmladkových lesích, štěrkopískových náplavech na Labi či o pátrání po cizích genech v genomech ječmenů. Detektivní pátrání připomíná i studium evoluční historie horských jestřábníků. Číslo uzavírá článek o pomologickém arboretu v Průhonicích na Chotobuzi, které je nejstarším sbírkovým […]

Postaven 1925, zrušen 1940, obnoven 1946, zrušen 1950, obnoven 1968, zrušen 1974, obnoven 1990 a nově restaurován 2025 – taková je stručná historie pomníku Tomáše Garrigua Masaryka ve valašskomeziříčském parku Botanika. Radnice za jeho odbornou obnovu zaplatila 730 tisíc Kč.

Sloupcovité jabloně kombinují okrasnou a užitkovou funkci, a proto se hodí nejen do malých zahrad a na terasy, ale také do moderních výsadeb. Přinášíme přehled nejlepších sloupcovitých odrůd jabloní z Ústavu experimentální botaniky…

Liberecká botanická zahrada dokončila rekonstrukci opláštění prvních tří pěstebních skleníků, které po čtvrtstoletí dosloužilo. Polykarbonát byl už místy popraskaný, v jeho komůrkách se usazovala špína a prach a místy rostl mech, což snižovalo množství propouštěného světla, které je klíčové pro růst rostlin, uvedla mluvčí zahrady Radka Kuchtová. Obnova tří nejmenších skleníků přišla na více než dva miliony korun.

VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ – Postaven 1925, zrušen 1940, obnoven 1946, zrušen 1950, obnoven 1968, zrušen 1974, obnoven 1990 a nově restaurován 2025 – taková je stručná [...]

Píchoš Woodův je považován za nejosamělejší rostlinu světa. Na planetě existují stovky jeho klonů, ale žádná samičí rostlina. Příběh dávného tvora z doby dinosaurů, který přežívá jen díky lidské péči, působí jako varování.

Pando vypadá jako les. Ale ve skutečnosti je to jediný živý organismus, propojený tisíci kořenů pod zemí. Přežil tisíce let, dnes však bojuje o přežití kvůli změnám, které přinesl člověk.

Z botanické zahrady Rombergpark v Dortmundu zmizel opravdový raritní exemplář, za kterým sem v době jeho květu jezdily každoročně tisíce lidí. Obětí raritní loupeže se stal zmijovec titánský (Amorphophallus titanium).

Pracovníci Genové banky ČR dnes připravili a zabalili zásilku 150 vzorků českých rostlinných semen, kterou zašlou k uložení do jediného Globálního úložiště semen na Špicberkách. Aktuálně má Česko na Špicberkách uložených 1900 vzorků ve 12 krabicích, nyní posílá 13. krabici a pracovníci očekávají, že zhruba ve stejnou dobu příští rok by mohla mít země uložených 14 až 15 krabic. Novinářům to řekli zástupci Genové banky ČR. První zásilku Česko vyslalo před deseti lety.

Doslova poklad ukrýval starý a zarůstající třešňový sad na svazích Ještědského hřebene. Ekologové tam objevili největší naleziště vzácného vstavače mužského v Libereckém kraji, který je jednou z původních českých orchidejí. Stovky chráněných orchidejí kvetou v sadu na Rašovce na Liberecku.

Vzpomínka na průkopníka českého alpinismu na Kavkaze, evangelického faráře, kantora, básníka, spisovatele, cestovatele a horolezce Ludvíka Láta, který v letech 1909-1921 zdolal kavkazské velikány Dychtau, Elbrus a Kazbek.

Češi a Korejci budou spolupracovat na získávání důležitých látek z rostlin pomocí umělé inteligence (AI). Projekt má za cíl také propojit pěstování rostlin v takzvaných chytrých farmách s využíváním přirozených mikroorganismů, které žijí s rostlinami v symbióze. Zástupci korejského Ústavu pro výzkum přírodních látek KIST-INP a Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) podepsaly v září memorandum o spolupráci. Projekt začne v následujícím roce.

Rostliny uvažují jako architekti, aby si zajistily dostatek vody, zjistil tým vědců z institutu CEITEC brněnské Masarykovy univerzity a dalších pracovišť. Hormony cytokininy brání předčasnému zpevnění buněčných stěn v cévních svazcích, čímž zajišťují optimální vývoj vodivých pletiv. Pokud stěna předčasně ztuhne, cévy mají menší průměr a vedou méně vody. Objev může mít význam nejen pro porozumění růstu rostlin, ale i pro jejich šlechtění a adaptaci na sucho, oznámil institut v tiskové zprávě.

Český botanik Václav Bojer, rodák z Řesanic, proslul na Mauriciu i Madagaskaru, kde objevil stovky druhů rostlin. Ve světě je dodnes slavný, doma však téměř zapomenutý.

Olomoučtí vědci objevili při výzkumu v tropických deštných lesích ostrova Borneo další dva dosud neznámé druhy hvězdnatek. Rostliny dostaly vědecká jména Thismia velaris a Thismia dasyantha. Tým českých vědců, složený z odborníků Přírodovědecké fakulty Univerzity Palacké-ho (UP) a z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu v Olomouci, tak rozšířil svou sbírku už na 15 nových druhů hvězdnatek.

Dva dosud neznámé druhy hvězdnatek objevili na Borneu botanici z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL) a z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu v Olomouci. Rostliny dostaly vědecká jména Thismia velaris a Thismia dasyantha. Tým českých vědců tak rozšířil svou sbírku nově objevených neznámých hvězdnatek na 15 druhů.

Nevěřte na první pohled kytičkám. Některé voní, jiné kvetou do krásy – a přitom by vás bez mrknutí pestíku poslaly do toxikologické poradny. Jana nám připravila stručný přehled rostlin, které byste raději neměli ochutnávat.

Smil není jen rostlina, ale i kousek české historie. Václav Větvička vzpomíná na setkání se smilem, smilkou i slaměnkami a odhaluje jejich botanické zajímavosti. Na sklonek léta jsem si vymyslel – ve vší…

V genové bance v pražské Ruzyni se aktuálně nachází přes 43 000 položek, od různých odrůd pšenic, po rajčata, tykve nebo třeba jetel. Česko spravuje v rámci Národního programu genetických zdrojů rostlin 57 939 vzorků. V roce 1951, kdy vzniklo první oddělení pro genetické zdroje, to bylo 6000. Vzorky mohou v bankách přečkat desítky let, uložením to ale nekončí. Cílem je zachovat a vyšlechtit odrůdy, které v budoucnu například odolají změně klimatu, řekla Dagmar Janovská, vedoucí týmu genové banky a předsedkyně sítě evropských genových bank.

Jmenuje se pryšec skrytý neboli kamuflovaný a jde o rostlinu, kterou nyní objevil v odlehlé části Somálska se svými kolegy z Jihoafrické republiky botanik Pavel Hanáček z brněnské Mendelovy univerzity. Vědci se přitom pořádně zapotili. Rostlina totiž není v polopouštní krajině téměř vidět. Měří jen dva centimetry a barevně splývá s okolím.

Vědci z Univerzity Palackého v Olomouci zahájili jako první v Evropské unii polní pokus s ječmenem, jehož vlastnosti byly upraveny metodou editace genomu CRISPR. Nová linie jarního ječmene se zkráceným stéblem vznikla pomocí moderních šlechtitelských technik a nyní bude ve čtyřletém experimentu testována v polních podmínkách. Na výzkumu pracují odborníci z Laboratoře růstových regulátorů (LRR), společného pracoviště Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci a Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR.

Je drobný, měří zhruba dva centimetry a v terénu je téměř neviditelný. Barevně totiž splývá s okolním prostředím. Řeč je o novém druhu pryšce, který objevil v západní Africe Pavel Hanáček s mezinárodním vědeckým týmem z Kapského města.

Jak se semena dokážou probudit k životu i s minimem vody? Na tuto otázku hledá odpověď nový výzkumný projekt katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

Na klimatický vývoj, zejména hrozící půdní sucho, reagují vědci několika kateder Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL). Zahájili nový výzkumný projekt, který se zabývá tím, jak se semena dokážou probudit k životu, i když mají k dispozici málo vody. Pod vedením Petra Smýkala na něm spolupracují odborníci z kateder botaniky, biochemie, biofyziky a geoinformatiky. Jako modelový druh si vybrali hrách.

Čeští vědci objevili a vědecky popsali dva nové rody mikroskopických hub. Mykologové z Botanického ústavu Akademie věd ČR sídlícího ve středočeských Průhonicích zjistili, že nepatrné houby žijí v prostředí s vysokým obsahem soli. Je jim patrně lhostejné, zda se jedná o mořské lokality nebo suchozemskou oblast. Houby byly objeveny v mořské trávě na ostrově Mauricius a nyní také ve slané půdě v západních Čechách.

James Cook byl jedním z nejvýznamnějších objevitelů a průzkumníků historie. Ve své době značně zpřesnil naši představu o geografii. Známá je i legenda o jeho smrti, často je však vyprávěna nepřesně.

Mezinárodní tým botaniků popsal dosud neznámý zakrslý druh pryšce, který roste v odlehlých oblastech Somálska. Nenápadná rostlina dostala jméno Euphorbia aenigmatica, tedy pryšec tajemný či skrytý. Na popisu spolupracovali odborníci z Univerzity v Kapském městě a Mendelovy univerzity v Brně. Nový druh si v září prohlédnou návštěvníci výstavy sukulentů v Brně, oznámila ČTK odborná pracovnice Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Hana Ondrušková.

Mykorhizní houby žijící v přátelském vztahu s kořeny rostlin vytvářejí podzemní sítě, které zajišťují koloběh klíčových živin, ovlivňují rostlinnou rozmanitost a pomáhají regulovat globální zásoby uhlíku. Díky databázi GlobalFungi, vytvořené v Mikrobiologickém ústavu AV ČR, odborníci zmapovali celkovou diverzitu těchto nepostradatelných spolupracovníků (symbiontů) kořenů rostlin. Výsledky mezinárodního týmu prokázaly, že oblasti, ve kterých se vyskytuje nejvíce různých druhů, nejsou chráněny, a jsou tedy velmi zranitelné vůči lidskému vlivu. Studii publikoval časopis Nature.

Ve varšavské botanické zahradě podruhé za několik let vykvetla vzácná rostlina nazvaná zmijovec titánský (Amorphophallus titanum), která je známá zápachem připomínajícím hnijící maso. Informují o tom polská média, která ji označují za nejvíce páchnoucí květinu světa. Uživatelé internetu sledovali událost prostřednictvím online přenosu celou noc, napsala stanice TVN24 na svém webu.

Mezinárodní tým odborníků z Univerzity v Kapském městě a Mendelovy univerzity v Brně popsal zcela nový druh rostliny z odlehlých oblastí Somálska. Dostal latinské jméno Euphorbia aenigmatica, což v překladu znamená pryšec tajemný nebo skrytý.

Vědci zjistili, že duplikace celého genomu u rostlin, tedy vzácná mutace zdvojnásobující celý genom, může mít evoluční výhody, například adaptaci druhů v čase. Tato mutace je často přítomná například u pšenice nebo brambor. O nové studii informovala Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy. V kontextu měnícího se klimatu mohou být podle vědců nová zjištění zásadní.

Šest druhů orchidejí, kociánky, vzácné vrby, masožravé rosnatky, škardy nebo nenápadné vratičky a ostřice se podařilo najít botanikům během jednoho víkendu v jižní části chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Během průzkumu zaznamenali úctyhodných 450 druhů rostlin.

Šest druhů orchidejí, masožravé rosnatky, kociánky, vzácné vrby, škardy i nenápadné vratičky a ostřice objevili botanici při víkendovém průzkumu jižní části chráněné krajinné oblasti…

Pozor na strom smrti: Nejsmrtonosnější tajemství přírody. V srdci tropů roste strom tak záludný a nebezpečný, že si vysloužil označení „strom smrti“. Jeho svěží zelené listy, lákavý stín a plody připomínající jablka maskují smrtelnou hrozbu, kterou představuje pro lidi i zvířata.

Na pohled působí jako exotická ozdoba zahrady, ve skutečnosti ale spaluje kůži a ničí přírodu. Likvidaci invazivního bolševníku nařizuje i zákon. A není to nic snadného.

Většina rostlin má sudý počet chromozomových sad, lichý může způsobovat problémy při rozmnožování a vede až ke sterilizaci. Poměrně běžná růže šípková ale má sad pět. Mezinárodní tým s účastí vědců z Biofyzikálního ústavu AV ČR v časopise Nature popsal neobvyklý, nicméně funkční způsob, jak růže při rozmnožování tyto liché sady „rozdělí svým potomkům“. Výzkum by mohl přispět třeba ke šlechtění.

O prázdninách si člověk občas rád lehne do trávy a začne přemýšlet o různých věcech. Kdybyste například dumali nad tím, kde se tam ta tráva vůbec vzala, tak s odpovědí přichází Bára.

Žena z prostých poměrů Jeanne Barret se ve jménu vědy a touhy po poznání vydala na cestu, na kterou se do té doby odvážili jen muži. Aby se mohla zúčastnit vědecké výpravy kolem světa, převlékla se za muže, zanechala své novorozené dítě v pařížském nalezinci a vydala se na oceán. Její přínos vědě je ceněn dodnes.

Česká republika se může pochlubit unikátní kryobankou rostlin, která již více než dvacet let hraje klíčovou roli v ochraně genetické rozmanitosti ohrožených, vzácných, krajových či hospodářsky významných plodin. Česká kryobanka uchovává například jednu z největších sbírek genotypů česneku na světě. Rostlinné poklady jsou v tomto specializovaném zařízení uchovávány pro další generace v kapalném dusíku při teplotách -196 °C. Kryobanku spravuje CARC (Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i.) ve svém areálu v Praze – Ruzyni.

Do depozitářů Národního muzea se nedá jen tak dostat. Od doby, co bylo před 207 lety otevřeno, měla veřejnost tuto šanci jen jednou – před sedmi lety. Teď ji dostane znovu: od pátku do neděle.

V botanická zahradě v pražské Troji mohou lidé navštívit novou stálou expozici s názvem Archa Bohemica, která představuje kriticky ohrožené i vyhynulé druhy rostlin z Česka. Cílem zahrady je mimo jiné množit tyto rostliny a navracet je zpět do české přírody.

Volně vysazená palma tyčící se asi do deseti metrů dává tušit, že za jednou z bran v centru Přibic na Brněnsku bude něco neobvyklého. Na rozloze okolo 3000 metrů čtverečních tam rostou tisíce subtropických rostlin. Exotická zahrada Miroslava Effenbergera a Jiřího Michny nabízí okrasné palmy, ale také mexické juky, čínské datle nebo kapradiny z Tasmánie. Změna klimatu rostlinám prospívá, stejně jako málo srážek v oblasti. Plody brzy přinese třeba fíkovník nebo granátovník, řekl Effenberger ČTK.

Ač vědci zkoumají rostliny do detailů na úrovni molekul či z globálních perspektiv, jsou stále okamžiky jejich života, jež jsou prakticky neprobádané a dají se na nich udělat průlomové objevy. Jedním z nich je uvolňování pylu prašníky a jeho přenos hmyzem mezi květy. Prchavý děj, k jehož studiu nám víc než moderní přístroje pomůže nekonečná trpělivost. Jeho pochopení zásadně prohlubují dvě nové studie z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Čeští vědci ročně objeví a popíší desítky nových druhů organismů. Každý nově popsaný druh rozšiřuje poznání o přírodě a nabízí potenciál pro využití v medicíně, zemědělství i ochraně přírody. Tisíce jich ale ještě zůstávají neobjeveny. Mnohé z nich z přírody mizí dříve, než je vůbec stihneme poznat. Taxonomie, která je základním kamenem pro jakýkoliv výzkum biodiverzity, však jako vědní obor kvůli nedostatečnému financování postupně zaniká. Vědci Botanického ústavu AV ČR se proto připojují k evropskému projektu, který si klade za cíl upozornit na význam této vědní disciplíny.

Čeští vědci a kriminalisté vymysleli novou metodu, která umožňuje jednodušeji a přesněji určit, v jaké vodě člověk utonul. Metoda potvrdí, či naopak vyvrátí, zda dotyčný zemřel skutečně tam, kdy bylo jeho tělo nalezeno, anebo někdo s jeho tělem manipuloval, aby například zastřel trestný čin či původní místo úmrtí.

Stačí jim pár centimetrů půdy, aby vyplodily stovky semen, jež se nesou větrem jako malí výsadkáři. A kam dopadnou, tam přinášejí život. Vědci popisují, jak geniální mechanismy si vyvinuly pampelišky.

V letošním prvním čísle představujeme starček úzkolistý – rostlinu roku 2025, orchideje s nápadnými trojúhelníkovitými květy či škornice – bylinné příbuzné dřišťálů. Dále se dočtete o jednobuněčných zelených řasách krásivkách v Krušných horách nebo o strategii managementu invazních a nepůvodních druhů v NP České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce. Celý obsah si můžete prohlédnout zde, více zde. […]

Nový experimentální skleník postavený s výraznou finanční podporou Akademie věd ČR otevřel Ústav experimentální botaniky AV ČR. Ústav tak rozšíří své možnosti kultivace pokusných rostlin. Skleník je energeticky úsporný a součástí stavby jsou i ubytovací kapacity pro zahraniční hosty či začínající mladé vědce.

Slavnostního otevření skleníku, který nahradil zastaralého předchůdce v areálu pracoviště v pražských Lysolajích, se zúčastnila mimo jiné i bývalá předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Ústav experimentální botaniky je totiž jejím domovským pracovištěm. „Ač jsme experimentální botanici a pracujeme s rostlinami takzvaně v roztoku, potřebujeme skleník – celou rostlinu nic nenahradí,“ vysvětlila. Skleník má systém vlhčení vzduchu, úsporné LED osvětlení a energeticky šetrné vytápění tepelnými čerpadly. Zavlažování zajišťuje systém, který využívá dešťovou vodu z podzemního zásobníku. Část střechy je osázena sukulenty a doplněna o fotovoltaické panely. Pásku skleníku slavnostně přestřihli (zleva): Jiří Kotek z Akademické rady AV ČR, bývalá předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová, místopředsedkyně AV ČR Ilona Müllerová, ředitel pracoviště Jan Martinec. Možnosti rozvoje Ředitel pracoviště Jan Martinec přiblížil, že projekt se zrodil přibližně před šesti lety. „Zatím ve skleníku neuvidíte mnoho rostlin, teprve začínáme. Plánujeme v něm ale spoustu experimentů,“ zdůraznil a doplnil, že se pod skleníkem skrývají další prostory. „Máme zde velké ‚rozvojové území‘, kde budou kultivační místnosti či boxy, které jsme dosud neměli. Díky nim se posuneme o krok dál.“ Umožňují totiž přesnější kontrolu podmínek při pěstování pokusných rostlin. Místopředsedkyně AV ČR Ilona Müllerová dodala, že skleník nebude přínosem pouze pro rostliny: „Jsem přesvědčená, že skleník přiláká i mladé vědce, a to nejen z Česka, ale i ze zahraničí.“ V novém skleníku se odehraje spousta experimentů. Mít kde složit hlavu Součástí nové budovy jsou také ubytovací prostory, které využijí například mimopražští badatelé. Pokoje jsou určené spíše ke krátkodobým pobytům. „Ubytování umožní větší internacionalizaci ústavu a přiláká nové lidi,“ věří Jan Martinec. Přínos zázemí chválila také Eva Zažímalová: „Soulad mezi profesním a soukromým životem je důležitý – a je dobře, že na to kolegové pamatovali.“ Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. O této "neviditelné krizi biodiverzity" mluví vědci jako "temné diverzitě". Zkoumají ji nyní dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.

Michal Hejný se proslavil rolí Čendy Bujnocha ve filmu Dívka na koštěti. Měl talent od pánaboha a všichni mu předpovídali zářnou kariéru, on ale raději odešel za svobodou do Spojených států. Tady se bohužel nakazil HIV a zemřel.

Až se budete v Karibiku procházet po některé z jeho krásných pláží, není vyloučeno, že uvidíte zajímavý a krásný strom s hladkou světlou kůrou. Vůbec se k němu ale nepřibližujte.