Botanika

Jaro je tady a s ním se v přírodě postupně probouzí jedna květina za druhou. Mezi nimi i ta, kterou s příchodem jara spojujeme snad nejvíce – petrklíč, vědecky prvosenka. Tahle nápadná květina právem patří k nejpůvabnějším poslům jara. Věděli jste ale, že v naší přírodě můžete narazit na dvě blízce příbuzné prvosenky – prvosenku jarní a prvosenku vyšší?

Ještě si vybavíte hodiny přírodopisu, kdy jsme dostávali za úkol nasbírat listy a založit si vlastní herbář? Stačilo pár procházek parkem nebo lesem, listy se vylisovaly mezi stránkami knih a pak se pečlivě lepily do sešitu. Časem ale spousta těchto znalostí vybledla. Poznali byste dnes podle listu dub, javor nebo lípu? Vyzkoušejte si v našem kvízu, jak dobře se orientujete ve stromech kolem nás.

Pletení pomlázky je jedním z nejstarších dochovaných zvyků, který v sobě snoubí lidovou víru s hlubokou znalostí jarní přírody. Pomlázku dnes vnímáme především jako symbol Velikonoc. Její podstata ale tkví v botanických procesech a unikátních vlastnostech vrbového dřeva.

Březen - první jarní měsíc, zamával zimnímu období a přinesl nám radost v podobě jarního kvítí. Mezi prvními kvítky, které zvědavě vystrkují hlavičky z nánosu loňského suchého listí, jsou sněženky.

Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně přešla ve svých sklenících od chemických postřiků k biologické ochraně rostlin. Proti přemnoženým parazitům červcům nasadila dravá slunéčka. Chemie totiž na červce přestala fungovat. Zahrada o tom informovala na webu.

Nedaleko Bílovic nad Svitavou, v malebném údolí řeky Svitavy, se rozkládá území, které působí jako vystřižené z dobrodružného románu. Přírodní rezervace

V osmnáctém století patřily objevitelské plavby výhradně mužům. Francouzská botanička Jeanne Barretová se s tímto omezením odmítla smířit a na palubu výzkumné lodě pronikla v dokonalém přestrojení za muže. Stala se tak vůbec první ženou v historii, která úspěšně obeplula zeměkouli, přičemž po cestě shromáždila tisíce rostlinných vzorků a objevila dnes slavnou bugenvileu.

Desítky tisíc květů, tisíce rostlin a návštěvníci z celé Evropy. Drážďany se na konci března opět proměnily v centrum světa orchidejí.

Zní to jako internetový vtip. Jenže pod podivným jménem stojí strom, který věda pojmenovala až ve chvíli, kdy už možná přišel o budoucnost.

Chodíte každé ráno po bytě s plastovým rozprašovačem a pečlivě rosíte listy svých oblíbených tropických krásek s pocitem, že jim nahrazujete vlhkost deštného pralesa, přičemž tímto rituálem jim z dlouhodobého hlediska prokazujete tu absolutně nejhorší možnou medvědí službu.

Kvůli změně klimatu se rostlinné ekosystémy na horách mění pětkrát rychleji než v lesích nebo na loukách. S těmito výsledky přišel nový výzkum publikovaný v časopise Nature, na kterém spolupracovali i čeští vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR.

V rezervaci Kamenný vrch na okraji Brna nyní do modrofialova rozkvétá zhruba 61 500 konikleců velkokvětých. Výjimečně lze ale mezi nimi objevit i jejich bílou formu, mylně označovanou za albíny. Říká se, že tomu, kdo jej najde, se splní tajné přání. Chce to ale orlí zrak a obrovskou porci štěstí. Někteří je marně hledají celá léta.

Na jaře se příroda probouzí, země oblékne barvený kabát a náramně voní. Je to díky různým rostlinkám, které rostou na zahrádkách, loukách či v lese. Poznáte podle obrázků, o které jde?

Řízené vypalování Správy NP Podyjí, které proběhlo u Hnanic a Havraníků počátkem března, vyvolalo na sociálních sítích značně rozporuplné reakce. Je až s podivem, jaké nepochopení ze strany veřejnosti naše práce občas přináší. Na druhou stranu je přirozené, že lidem při spatření ohně v přísně chráněné přírodě vyvstanou na mysli velké otazníky. S řízeným vypalováním se totiž běžně nesetkáte. Asi největší obavu má běžný laik o život drobných tvorů. Spousta kritiky a obav vzniká z pouhé neznalosti. Zatímco laici pláčou, entomologové i botanici jsou nadšeni. Kdo se chce nad problematikou ohně více zamyslet, ať si přečte následující řádky, kde jsme vybrali a pokusili se osvětlit několik nejvýraznějších mýtů a otázek ohledně řízeného vypalování.

Lodoicea seychelská je palma, jejíž semena váží i více než patnáct kilo!

Přežít v těch nejtvrdších podmínkách vyžaduje od rostlin radikální řešení. Kaktusy během milionů let evoluce vymyslely neuvěřitelně chytrý způsob, jak hospodařit s každou kapkou vody. Své listy postupně zmenšily, až se z nich staly trny, čímž téměř úplně zastavily odpařování drahocenné tekutiny.

Jaro přichází a s ním i lákavé procházky listnatými lesy voňavými po čerstvé zeleni. Jenže právě v tuto roční dobu pokrývá lesní půdu hustý koberec...

Botanici třetím rokem dokončují rozsáhlý Fotoatlas rostlin Česka. Letos je čeká poslední botanická sezona, během které musí nafotografovat zbývající druhy, aby mohli knihu dokončit. Vydat ji chtějí v roce 2028. Atlas má ambici vůbec poprvé představit všechny původní rostliny na území Česka včetně těch vyhynulých. Na projekt se autorům podařilo získat téměř devět milionů korun a finančně ho podporují i desítky patronů z řad veřejnosti.

Něžně růžově kvetoucí keř v horách potěší oko každého. Zvlášť když má květy dříve než listy, takže je díky květům nápadný.

Koniklec velkokvětý mohou pozorovat milovníci přírody na obvyklých lokalitách na Znojemsku. Fialové květy se letos objevily i na místech, kde dříve k vidění nebyly. Ochlazení jim nevadí, prodlouží se tak doba kvetení.

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.

Koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) je silně ochlupená jarní bylina z čeledi pryskyřníkovitých, známá svými zvonkovitými fialovými, bílými či žlutými květy. A začíná kvést právě v tomto období, a to i na Vysočině. Jde o silně ohrožený druh, který z české krajiny postupně mizí. Koniklec nyní kvete i na Vysočině, ve velkém konkrétně ve vybraných lokalitách na Třebíčsku.

Ptáci patří mezi důležité šiřitele semen. Jejich pomoc oceňují zejména dřeviny s dužnatými plody. V tropických lesích mohou být opeřenci zodpovědní za šíření až 80 procent stromových druhů s masitými plody. V některých případech se ale stromy na to, že budou semena sezobnuta spolu s plody, spoléhat nemusí. Semena se mohou například jen zachytit na peří slétnuvších se ptáků. Tak je tomu třeba u tropických stromů rodu Pisonia - přítulnice.

Invaze exotických druhů jsou hlavní hrozbou pro přírodní rozmanitost u nás i na Zeměkouli. Zejména exotické stromy a keře dokáží zcela změnit podmínky a vytlačit původní rostliny a živočichy. Jednou z nejproblematičtějších dřevin je trnovník akát (Robinia pseudoacacia), původně severoamerický strom, který se v Evropě masivně rozšířil během 20. století. Problém představuje v chráněných územích, […]

Pryšce jsou všude a každý je jiný. Některé kvetou pestře, jiné jsou nenápadně zelené, další se tváří jako kaktusy. Jak se to stalo, že jsou pryšce tak rozdílné?

Sukulenty v zahradě patří mezi nejvděčnější rostliny, které zvládají sucho i chudší půdy. Mezi méně známé druhy patří zlatý kotyledon – nenápadná skalnička, která v době květu doslova zazáří zlatými zvonkovitými květy a promění skalku v malou botanickou raritu.

Příroda rozbaluje další sezonu, neuspěchaně a opatrně, jako by to byl vzácný balíček. Co v něm objevíte? Jehnědy! Pozoruhodné ozdoby nahých stromů a keřů sice nehýří vzácnostmi, ale svou rozmanitostí vás uchvátí. Byť třeba až na druhý pohled.

Medvědí česnek (Allium ursinum) je považován za jarní superpotravinu, jehož sběr v listnatých lesích je v plném proudu. S rostoucí popularitou této bylinky však stoupá i počet vážných otrav. Každoročně dochází k desítkám případů záměny s prudce jedovatou konvalinkou vonnou nebo ocúnem jesenním, u kterého je smrtelná dávka pro dospělého člověka pouhých 60 gramů listů. K bezpečnému poznání pravého medvědího česneku přitom stačí znalost několika typických znaků a jednoduchý čichový test.

Jaro se hlásí o slovo a zahrádky, louky i lesy rozkvetly do plné krásy. Pojďte s námi na procházku jarní přírodou a poznejte, co okolo vás kvete.

Magnolie patří k nejkrásnějším jarním stromům. Jak ji správně pěstovat, jaké druhy se hodí do českých zahrad a proč je magnolie jednou z nejstarších kvetoucích rostlin planety?

Co je vlastně symbolem jara? Pro někoho je to návrat čápů na komíny, pro jiného první zpěv skřivana nad polem. Mnozí lidé ale považují za nejspolehlivější posly jara první květy, které se objevují ještě v chladné půdě a pod holými větvemi stromů. Mezi nimi má zvláštní místo drobná bílá květina – sněženka podsněžník (Galanthus nivalis).

Koniklec velkokvětý hlásí příchod jara v plné síle. Na Znojemsku letos vykvetly tisíce rostlin, které na stepních lokalitách vytvářejí nápadné fialové koberce. V kombinaci s ještě suchou šedivou jarní vegetací jde o mimořádně působivý přírodní úkaz, který každoročně přitahuje pozornost milovníků přírody.

V ploché kotlině u obce Kařez se rozkládá soustava vodních ploch, která představuje jeden z nejcennějších přírodních koutů Rokycanska. Hlavní slovo zde

Na první pohled připomíná plamen a patří mezi nejvýraznější a nejkrásnější rostliny, jaké lze v přírodě vidět. Dokáže být taky ale velmi nebezpečná.

Rostlina, která vypadá nevinně, ale skrývá jednu z nejnebezpečnějších chemických obran, jaké evropská flóra nabízí.

Možná máte i vy trochu zmatek v tom, jaký je rozdíl mezi ocúnem, krokusem a velmi drahým kořením, které se jmenuje stejně, jako jedna z rostlin.

Sluníčko nás láká ven a my pro vás máme tip na báječný výlet. Pojďte s námi objevovat Rakovecké údolí v Drahanské vrchovině. Hlavním lákadlem březnových dnů je tu bledule jarní. V přírodní rezervaci Rakovecké stráně totiž najdete jednu z jejích nejpočetnějších kolonií na Moravě.

Na Kamenném vrchu v Brně začínají kvést koniklece velkokvěté. Rezervace v Novém Lískovci patří k největším nalezištím této rostliny na světě.

Pravěcí lovci a sběrači doby kamenné nebyli jen rybáři — pečlivě kombinovali ryby s bobulemi, luštěninami i divokými travinami. Nová analýza spálených zbytků v keramice přepisuje, co víme o nejstarších kulinářských tradicích Evropy.

Na jaro se většina lidí těší už proto, že po měsících šedivé zimy začnou veřejný prostor konečně zdobit květiny všech možných druhů a barev. Víte ale, jak se vlastně jmenují? Pojďte zjistit, co jste si zapamatovali ze školního přírodopisu a vyzkoušejte následující kvíz!

Rostlinou roku 2026 byl vyhlášen hořec brvitý. Česká botanická společnost tak stejně jako v jiných letech upozorňuje na vybraný významný, ohrožený či jinak zajímavý druh naší květeny. V průběhu roku představí tuto rostlinu veřejnosti prostřednictvím článků, přednášek a komentovaných vycházek. Součástí celoroční iniciativy je také výzva k mapování druhu v přírodě. Současně Český svaz ochránců přírody letošní rok vyhlásil Rokem hořců, s cílem upozornit na ohrožení a potřebu ochrany hořců a hořečků v naší přírodě obecně.

Když se řekne květina, většina z nás si představí romantickou scénu s vůní růží či jasmínu, z níž až hlava přechází. Jenže v hloubi sumaterské džungle nebo v suchých křovinách Afriky se hraje úplně jiná liga. Zdejší „botanické celebrity“ neinvestují do drahých parfémů, aby sváděly včely.

Poznáte stromy, kolem kterých chodíte každý den, nebo pohoříte jako většina? Fotokvíz plný rozkvetlých korun dokáže zamotat hlavu i zapálenému zahrádkáři, takže se nenechte nachytat a ukažte, že jarní přírodu máte v malíku.

Vítejte u našeho zábavného kvízu z přírodopisu, který prověří vaše znalosti získané na základní škole! Připravte se na cestu do světa rostlin, živočichů a lidského těla.

Ústecké muzeum představuje na interaktivní výstavě svět podle rostlin. Cílem je, aby návštěvníci zažili tempo rostlin a zkusili se napojit na jejich vnímání. ČTK to řekla kurátorka Ladislava Filipová. Výstava Planeta Plantae - Svět podle rostlin, která vznikla ve spolupráci s fakultou umění a designu ústecké univerzity, bude otevřena do 2. srpna.

Na písčitém kopečku v remízku nad tratí se sklání k zemi skupina lidí, odhrabuje rukama spadané dubové listí a mech a pátrá po téměř vyhynulém druhu. V uplynulých desetiletích koniklec jarní (Pulsatilla vernalis) z této lokality na Kozím vršku u Vlkova pomalu, ale jistě mizel a v roce 2016 našli odborníci z Jihočeské univerzity posledního jedince.

Ani smrky vysoké tak, že byste z nich viděli možná až na konec světa, ani urozené magnólie nejsou tím, na co mnozí zahrádkáři čekající na jaro hledí s úžasem. Svoje zraky upínají dolů, k rozkošným pohárkům šafránů. Koho by neohromily?

Přírodní rezervace Bažiny představuje unikátní komplex zamokřených luk a olšin, které se rozkládají v malebném údolí nedaleko obce Dobré. Toto chráněné

Na snímku je mech s českým názvem krondlovka tisolistá. Malý zlomek trsu, ne větší než špička lidského prstu, se stal forenzním důkazem v případu obchodování s hrobovými místy.

První květy čemeřic lákají probouzející se hmyz. Na slunných místech zahrad se objevují krokusy. V přírodě na Znojemsku už začínají kvést křivatce a poupata mají koniklece. Víkend má být slunečný a počasí vybízí k procházkám.

Stačí pár kroků lesem a krajina se náhle otevře. Pod skalním okrajem se pomalu vine Berounka a kreslí do údolí široký meandr. Malochova skalka je tiché místo, kde se člověk zastaví a nechá oči bloudit po řece hluboko pod sebou.

Nemají mozek, neurony ani nohy, aby mohly utéct, a přesto se rozhodují, učí se i komunikují. Věda jejich „chování“ teprve začíná chápat. A to, co zatím zjistila, zní místy jako sci-fi.

Jaro se každý rok hlásí o slovo dřív, než čekáme, a s ním přicházejí první byliny a květiny, které většina lidí přehlédne. Patříte k těm, kdo si jich všimnou, nebo vám příroda projde kolem nosu? Tento kvíz to prozradí.

Secesní Villa Zálesí v Hamzově léčebně v Luži na Chrudimsku představuje cennou ukázku architektury počátku 20. století. Po nedávné nutné havarijní rekonstrukci vstupuje do nové etapy své existence a na jaře roku 2026 se otevře veřejnosti jako součást Centra smyslové aktivizace a poznání, s využitím stávajícího Muzea zdravotnictví v pavilónu L a Venkovní učebny Meráno.

Mezinárodní den žen se každý rok pojí s jedním z nejklasičtějších gest vůbec. Přesto málokdo dokáže s jistotou pojmenovat každou květinu, kterou drží v ruce. Tento kvíz konečně prozradí, jestli se vyznáte, nebo jen lovíte pugét na poslední chvíli.

Jarní rostliny se musí chránit. Není divu, že mnohé z nich jsou jedovaté.

Přemýšleli jste někdy, jestli vaše pokojovka registruje, když kolem ní procházíte? Co kdyby rostliny nebyly jen pasivní dekorace, ale sofistikované organismy s vlastním systémem přenosu informací? Věda posledních let odhaluje, že zeleň kolem nás komunikuje elektrickými signály podobnými těm v našem mozku. A co víc – některé rostliny si dokonce pamatují, co se jim přihodilo před měsícem.