Botanika

Když se chcete dostat po silnici ze Šluknovského výběžku do Děčína, který je pro tamní obyvatele okresním městem, musíte jet přes Chřibskou. Městečkem v Lužických horách na dohled Českého Švýcarska prochází jediná rychlejší silnice, kterou se můžete vyhnout neprostupnému skalnímu městu táhnoucímu se až do Německa.

Největší květina na světě roste jen v Asii. Kromě toho, že nepříjemně zapáchá, připomíná fiktivní monstrum z celosvětově známé série od Netflixu, Stranger Things. Pojďme si o této fascinující květině jménem raflézie Arnoldova sdělit pár faktů a zajímavostí.

Rod guzmánie obsahuje více než sto druhů. Pocházejí převážně z Jižní a Střední Ameriky, ale také z Floridy či oblasti Karibiku. Nejznámější a také nejprodávanější je Guzmania lingulata. Ta jako pokojovka zaujme v každém interiéru.

Pampelišky jsou jako trosečníci na ostrůvcích zeleně v centrech měst, obklopených betonem a asfaltem. Ani tam to ale nevzdaly a jejich evoluce běží dál. Bezohledný přírodní výběr jim zkracuje chmýry, protože létání se v městské džungli nedoporučuje. Darwin by měl obrovskou radost!

Vypadá to jako další internetová senzace. Jed, proti kterému neexistuje protijed. Roste v Česku. A je prý až šest tisíckrát silnější než kyanid. Titulek, který by klidně mohl patřit béčkovému thrilleru – jenže tentokrát nejde o film, ale o botaniku, chemii a trochu nepohodlnou realitu.

Český svaz ochránců přírody (ČSOP), jeden z největších a nejstarších ochranářských spolků u nás, věnuje každý rok vždy nějaké zajímavé skupině rostlin či živočichů. Na dané téma připraví putovní výstavu, přednášky, vycházky, semináře či soutěže. Pro rok 2026 vybral hořce a hořečky.

Zimní keře dokážou rozkvést ve chvíli, kdy zahrada ještě odpočívá pod sněhem. Lýkovce patří mezi ty nejodvážnější – kvetou už v mrazu, silně voní a patří k prvním poslům jara. Krása ale klame, jde o rostliny, které si zaslouží respekt.

Cykas je jednou z nejjedovatějších okrasných rostlin vůbec. Obsahuje silné toxiny poškozující játra a nervový systém. Nebezpečný je pro děti a domácí zvířata. Nenápadný vzhled a běžná dostupnost z něj dělají hrozbu, kterou mnoho lidí podceňuje.

Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR objevili v zatopených pískovnách na střední Moravě unikátního křížence lakušníků, což jsou vodní rostliny příbuzné pryskyřníkům.

Zatopené moravské pískovny vydaly tajemství, na které botanici čekali desítky let. Objev unikátního křížence lakušníků mění naše chápání rostlinné evoluce. Je to důkaz, že příroda dokáže tvořit nové druhy i tam, kde jsme to dříve považovali za vyloučené. Podívejte se na jedinečný objev.

Tak jsme vyměnili kalendář a jsme zase o rok starší. A protože rok je taková veskrze pozemská míra, je starší vše na Zemi, včetně rostlin. Rostliny nemají rodný list, takže většinou nevíme, jak jsou staré. Jistě, u stromů v sezonním klimatu se tvoří letokruhy – roční přírůstky dřeva, které můžeme spočítat a dozvíme se jejich věk. […]

Tým českých vědců dosáhl významného posunu v pochopení evoluce rostlin. V zatopených pískovnách na střední Moravě se jim podařilo identifikovat unikátního křížence lakušníků, který představuje dosud chybějící článek v našem poznání toho, jak v přírodě vznikají nové druhy. Tento objev potvrzuje dlouholeté teoretické předpoklady o raných fázích evolučních procesů v této skupině vodních rostlin.

Tým českých vědců dosáhl významného posunu v pochopení evoluce rostlin. V zatopených pískovnách na střední Moravě se jim podařilo identifikovat unikátního křížence lakušníků, který představuje dosud chybějící článek v našem poznání toho, jak v přírodě vznikají nové druhy.

Máte v oblibě nejrůznější botanické raritky? Pak pro vás mám jednu skutečnou lahůdku. Ještě donedávna byste za ní museli vyrazit až na Filipíny, dnes ji ale můžete obdivovat i v evropských botanických zahradách.

Vypadá jako běžné psí víno, ale jde o vysoce nebezpečnou rostlinu. Jedovatec kořenující může způsobit bolestivé puchýře i vážné alergické reakce. Ukážeme, jak tuto nebezpečnou rostlinu poznat, kde se u nás objevuje a proč jí svědčí oteplování.

Vydejte se s námi poodhalit tajemnou roušku fascinujícího světa sukulentů, u nichž se příroda rozhodla pohrát si s tvary a barvami do té míry, že se zrodily zcela unikátní rostliny – lithopsy, známé také pod názvem „živé“ nebo „kvetoucí kameny“.

Otrava durmanem nepřichází náhle. Je plíživá, matoucí a často si postižený uvědomí problém až ve chvíli, kdy už ztrácí kontrolu nad vlastním tělem i myslí.

Mykologové z Botanického ústavu Akademie věd ČR a spolupracujících institucí popsali pozoruhodný případ, který dokládá, že i dobře spravované veřejné sbírky mikroorganismů mohou ukrývat systematické omyly. Studie, publikovaná v prestižním mezinárodním časopise IMA Fungus, odhalila, že sedm kmenů uložených v mezinárodní sbírce pod stejným druhovým názvem představuje ve skutečnosti sedm geneticky i morfologicky odlišných druhů hub, náležejících do čtyř různých řádů a tří tříd v rámci oddělení Ascomycota.

Nadpis má omezený počet znaků a protože Ostrava má ve svém znaku tři vykřičníky, pomohla jsem si prostě touhle značkou. Komentovaná prohlídka skleníků v zoo Ostrava totiž stojí za to a ráda bych vás na ni pozvala.

I v hustě osídlené Praze se stále dají objevit druhy, které dosud nebyly v České republice lokalizovány. Nedávné průzkumy vědců Botanického ústavu AV ČR ve dvou pražských přírodních památkách – v Kalvárii v Motole na území páté městské části a v Oboře Hvězda v Praze 6 – přinesly hned sedm takových nálezů. Za ústav o tom novináře informovala Miroslava Dvořáková. Šest z nálezů tvoří drobné, okem sotva postřehnutelné lišejníky. Sedmým je poměrně nápadná houba, která na lišejnících roste jako parazit.

Drobné cibuloviny nabízejí bohaté kvetení od zimy do léta. Seznamte se s jejich původem, biologií i možnostmi využití v zahradě. Drobné cibuloviny patří k nejvděčnějším okrasným rostlinám zahrady. Nabízejí bohaté kvetení v době,…

Nový objev v tropickém pralese! Vědci zjistili, že když do stromu v tropickém pralese udeří blesk, nemusí to být vždy katastrofa. Některé druhy, jako silovoň ( Dipteryx oleifera ), fungují jako hromosvod a využívají ničivou přírodní sílu ve svůj prospěch.

Kaňony a soutěsky jsou vděčnými turistickými cíli, za kterým putují statisíce cestovatelů po celém světě. Některé velmi zajímavé a dokonce rekordní jsou přitom i v Evropě. Třeba Vikos v Řecku.

Ostravská zoologická zahrada získala pro své pěstební skleníky miniaturní leknín trpasličí. Vzácná rostlina byla několik let považována ve volné přírodě za vyhubenou. Návstěvníci mohou tento botanický klenot vidět při komentovaných prohlídkách.

Vzácný leknín trpasličí, který byl ještě nedávno považován za vyhubený ve volné přírodě, roste nyní v ostravské zoo. Jeho pěstování je pro pracovníky zahrady obrovskou výzvou, protože odporuje všemu, co člověk o leknínech ví. Unikát zoo nyní ukazuje v rámci komentovaných prohlídek skleníků.

Ostravská zoologická zahrada získala pro své pěstební skleníky miniaturní leknín trpasličí. Vzácná rostlina byla několik let považována ve volné přírodě za vyhubenou. Návštěvníci mohou tento botanický klenot vidět při komentovaných prohlídkách. ČTK to sdělila mluvčí zahrady Šárka Nováková.

Ostrava - Ostravská zoologická zahrada získala pro své pěstební skleníky miniaturní leknín trpasličí. Vzácná rostlina byla několik let považována ve volné přírodě za vyhubenou. Návstěvníci mohou tento botanický klenot vidět při komentovaných prohlídkách. ČTK to sdělila mluvčí zahrady Šárka Nováková.

Jmelí je rostlina, která od pradávna budila úžas. Zůstává zelené i v zimě, roste mezi nebem a zemí, a proto lidé věřili, že spojuje dva světy – svět lidí a svět bohů, svět živých a svět mrtvých. Přisuzovali mu schopnost chránit domovy, přinášet naději a dodnes je symbolem štěstí a lásky.

Možná vás taky zastihly zprávy environmentálních katastrofistů, kteří tvrdí, jak svět rekordním tempem přichází o zvířata a rostliny. Jenže zvěstovatelé apokalypsy se zřejmě mýlili.

Spojení astrologie a botaniky sahá hluboko do historie. Už staří alchymisté a bylinkáři věřili, že nebeské sféry a pozemská flóra jsou propojeny neviditelnými nitkami energie. Každé znamení zvěrokruhu představuje určitý charakterový otisk, který reaguje na specifické frekvence a tvary květin.

Nové druhy jmelí se stále objevují a vědci zkoumají jejich parazitickou biologii kvůli možnému využití v onkologii. Tyto nenápadné rostliny jsou klíčové pro celé ekosystémy.

Austrálie je známá svou jedinečnou a často nebezpečnou faunou. S trochou nadsázky se říká, že v australské přírodě vás všechno chce buď zabít, nebo sníst. A jak se zdá, platí to i pro zdejší flóru.

Vánoce jsou pomíjivé, ale některé rostliny s vánočním přídomkem s námi zůstávají mnohem déle. Václav Větvička s nadhledem a botanickou erudicí vypráví o vánočním kaktusu, vánoční hvězdě i vánoční růži – rostlinách, které…

Vánoce jsou spojeny s vůněmi. Některé se mohou chlubit afrodiziakálními účinky, jiné však mohou fungovat jako nesmlouvavý jed.

Národní přírodní památka Klonk, ležící v malebném údolí Suchomastského potoka poblíž obce Suchomasty ve Středočeském kraji, představuje geologický klenot

Jmelí je jedním z nejvýraznějších symbolů Vánoc. Zavěšujeme ho nad dveře, líbáme se pod ním a věříme, že přináší štěstí. Jenže tato stále zelená rostlina má za sebou mnohem delší a tajemnější příběh. Od keltské magie přes středověkou medicínu až po kuriózní původ názvu.

Zná je patrně každý. Vypadají jako malá zelená ouška s bodlinami v květináči a mnoha lidem vytvářejí v panelákovém bytě exotické prostředí za pár korun. Pokud se však těmto rostlinkám dá volný prostor, nastává botanická krize ve stylu Dne trifidů.

Voynichův rukopis: Svůj název dostal omylem. Překlad vzdoruje i AI a českým pokusem se snad ani chlubit nebudeme. Voynichův rukopis bývá označován za nejzáhadnější knihu středověku, a právem. Jeho obsah se dodnes nikomu nepodařilo rozluštit – neuspěli ani nejlepší kryptografové, ani moderní technologie.

Čerstvě publikovaná kniha s bohatou ilustrační výbavou s názvem Bratři Bauerovi: Příběh tří chlapců z Valtic přináší českým čtenářům poprvé životní osudy tří mimořádných bratrů, kteří se narodili v 18. století ve Valticích.

Národní přírodní památka Hrdibořické rybníky, rozkládající se v Olomouckém kraji, představuje jednu z nejcennějších a nejzachovalejších mokřadních oblastí

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) v Olomouci popsali způsob, jakým ječmen prostřednictvím vzdálených regulačních DNA sekvencí řídí aktivaci svých genů. Díky těmto poznatkům vytvořili první komplexní mapu míst v DNA u tohoto typu obilovin, která rozhodují o zvýšení či snížení aktivity genů. Výsledky jejich vědecké práce mohou usnadnit cílené zásahy do genomu rostlin při vývoji odolnějších a výnosnějších odrůd obilovin. O objevu informoval vědecký časopis Cell Genomics, sdělila Hana Šimková z ÚEB AV ČR.

Mnoho pokojových rostlin dokáže kvést i v chladných měsících.

Mnohé rostliny se při rozmnožování musí spoléhat na pomoc živočichů a v průběhu evoluce objevily řadu poctivých i podlých způsobů, jak je ke spolupráci přesvědčit.

Z větve staré odrůdy Kensington Pride se náhodou zrodilo mango, které dnes budí pozornost po celém světě. Ruby Gold s rubínovým nádechem slupky a...

Botanici v Národním parku Podyjí zaznamenali další nový druh rostliny. Nenápadný pryšec rozšířil už tak bohatý seznam zdejší flóry. Ačkoli vědci na poměrně malém území parku zmapovali už 1 555 druhů cévnatých rostlin, příroda v Podyjí dál překvapuje dalšími novými nálezy.

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z Německa identifikovali těkavé látky, které uvolňují bakterie a podporují růst rostlin a odolnost. Objev by mohl přispět v udržitelném zemědělství a ekologii. Univerzita o tom informovala na svém webu. Ve výzkumu budou vědci ještě pokračovat.

V podzimním čísle pokračuje série článků o novinkách v české flóře, dočtete se také o přezimujících pupenech, výmladkových lesích, štěrkopískových náplavech na Labi či o pátrání po cizích genech v genomech ječmenů. Detektivní pátrání připomíná i studium evoluční historie horských jestřábníků. Číslo uzavírá článek o pomologickém arboretu v Průhonicích na Chotobuzi, které je nejstarším sbírkovým […]

Postaven 1925, zrušen 1940, obnoven 1946, zrušen 1950, obnoven 1968, zrušen 1974, obnoven 1990 a nově restaurován 2025 – taková je stručná historie pomníku Tomáše Garrigua Masaryka ve valašskomeziříčském parku Botanika. Radnice za jeho odbornou obnovu zaplatila 730 tisíc Kč.

Sloupcovité jabloně kombinují okrasnou a užitkovou funkci, a proto se hodí nejen do malých zahrad a na terasy, ale také do moderních výsadeb. Přinášíme přehled nejlepších sloupcovitých odrůd jabloní z Ústavu experimentální botaniky…

Liberecká botanická zahrada dokončila rekonstrukci opláštění prvních tří pěstebních skleníků, které po čtvrtstoletí dosloužilo. Polykarbonát byl už místy popraskaný, v jeho komůrkách se usazovala špína a prach a místy rostl mech, což snižovalo množství propouštěného světla, které je klíčové pro růst rostlin, uvedla mluvčí zahrady Radka Kuchtová. Obnova tří nejmenších skleníků přišla na více než dva miliony korun.

VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ – Postaven 1925, zrušen 1940, obnoven 1946, zrušen 1950, obnoven 1968, zrušen 1974, obnoven 1990 a nově restaurován 2025 – taková je stručná [...]

Píchoš Woodův je považován za nejosamělejší rostlinu světa. Na planetě existují stovky jeho klonů, ale žádná samičí rostlina. Příběh dávného tvora z doby dinosaurů, který přežívá jen díky lidské péči, působí jako varování.

Pando vypadá jako les. Ale ve skutečnosti je to jediný živý organismus, propojený tisíci kořenů pod zemí. Přežil tisíce let, dnes však bojuje o přežití kvůli změnám, které přinesl člověk.

Z botanické zahrady Rombergpark v Dortmundu zmizel opravdový raritní exemplář, za kterým sem v době jeho květu jezdily každoročně tisíce lidí. Obětí raritní loupeže se stal zmijovec titánský (Amorphophallus titanium).

Pracovníci Genové banky ČR dnes připravili a zabalili zásilku 150 vzorků českých rostlinných semen, kterou zašlou k uložení do jediného Globálního úložiště semen na Špicberkách. Aktuálně má Česko na Špicberkách uložených 1900 vzorků ve 12 krabicích, nyní posílá 13. krabici a pracovníci očekávají, že zhruba ve stejnou dobu příští rok by mohla mít země uložených 14 až 15 krabic. Novinářům to řekli zástupci Genové banky ČR. První zásilku Česko vyslalo před deseti lety.

Doslova poklad ukrýval starý a zarůstající třešňový sad na svazích Ještědského hřebene. Ekologové tam objevili největší naleziště vzácného vstavače mužského v Libereckém kraji, který je jednou z původních českých orchidejí. Stovky chráněných orchidejí kvetou v sadu na Rašovce na Liberecku.

Vzpomínka na průkopníka českého alpinismu na Kavkaze, evangelického faráře, kantora, básníka, spisovatele, cestovatele a horolezce Ludvíka Láta, který v letech 1909-1921 zdolal kavkazské velikány Dychtau, Elbrus a Kazbek.

Češi a Korejci budou spolupracovat na získávání důležitých látek z rostlin pomocí umělé inteligence (AI). Projekt má za cíl také propojit pěstování rostlin v takzvaných chytrých farmách s využíváním přirozených mikroorganismů, které žijí s rostlinami v symbióze. Zástupci korejského Ústavu pro výzkum přírodních látek KIST-INP a Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) podepsaly v září memorandum o spolupráci. Projekt začne v následujícím roce.