Brtnice

Slavnostní otevření 2. etapy cyklostezky z Brtnice k hradu Rokštejnu pořádá město Brtnice v neděli 21. června. Sraz účastníků bude organizován v 11 hodin přímo na cyklostezce pod Komárovicemi, za druhou lávkou přes říčku Brtničku. Následuje společná jízda účastníků po cyklostezce k Rokštejnu, kde se odehraje doprovodný program. Na hradě bude též možnost občerstvení. Cyklostezka údolím Brtničky je asfaltová a šotolinová komunikace s šířkou 2 – 2,5 m. V řadě míst je hrubé těleso širší, opatřeno úseky gabionů, anebo si vyžádalo zářez do okolních svahů. Cyklostezka vede přes pozemky řady vlastníků, částečně též přírodní rezervací, což rozdělilo veřejnost v názoru na stavbu. Náklady na ni ve výši 57 mil. Kč kryje z 85 % evropská dotace. Zbytek nákladů je na městu Brtnice, které zároveň podalo žádost na Kraj Vysočina o přidělení příspěvku z Fondu Vysočiny. Dodavatelem stavby je pražská firma MI Roads a.s., která se zaměřuje na segment silniční dopravní infrastruktury. Jak JL v loňském roce vysvětlil starosta Brtnice Jan Přibyl (nestraník), o údržbu cyklostezky se bude v budoucnu starat technická skupina města Brtnice. Klíčovými body cyklostezky jsou zřícenina hradu Rokštejna a návaznost na další úseky cyklotras. Podle vyjádření starosty Přibyla umožní komunikace cykloturistům na cyklotrase Jihlava-Třebíč-Raabs relativně jednoduchou cyklopřípojku z Rokštejna do Brtnice. Po případném dořešení cyklospojení mezi Jihlavou a Kostelcem má být Brtnice v rámci celého Jihlavska napojena i na tyto jižní úseky tras pro cykloturistiku. Na cyklostezce Rokštejn - Brtnice je vybudováno několik nových mostků a odpočivadel. Letos na jaře na ní u Vidourkova mlýna přibylo i nové místo k odpočinku a občerstvení, Samoobslužný stánek Doubkov. V něm jsou k dispozici nealkoholické nápoje, zmrzlina a další pochutiny či drobné suvenýry. „Mile nás překvapil… Je příjemné vidět, že cyklostezka postupně doplňuje i drobné služby pro ty, kdo ji využívají k výletům i procházkám,“ komentovala na sociální síti vznik stánku Vlasta Kolmanová, místostarostka Brtnice.

Přední česká violistka Jitka Hosprová a italský houslista Maurizzio Sciarretta byli hvězdami pokračování letošního mahlerovského festivalu na Jihlavsku. Za doprovodu Wranitzky Kapelle řízené uměleckým ředitelem festivalu Markem Štilcem provedli sólisté minulou neděli na brtnickém zámku dvě náročné kompozice.

Na pondělí 1. 6. připadá Den dětí. A podle toho bude vypadat dění na Jihlavsku nadcházející víkend. V sobotu 30. 5. se chystá Olympijský Panda cup ve Stonařově. Trasa startuje (od 14.30) i končí na fotbalové hřišti. V sobotu budou v Jamném mít Dětský den na královském hradě (od 15).

Podruhé v řadě se mladí hasiči SDH Panská Lhota kvalifikovali na mistrovství České republiky v závodu hasičské všestrannosti a brannosti. Po stříbru v loňském roce útočili na cenný kov i letos, ale nakonec obsadili páté místo. „Na celý tým jsem nesmírně hrdý a pyšný. Skončit dva roky po sobě v top 5 šampionátu je famózní výsledek,“ konstatoval trenér Michael Peštál. Reprezentanty vysočinského kraje provázelo při cestě do dějiště republikového klání v Trocnově nemalé očekávání. Úřadující vicemistři chtěli opět zabojovat o co nejvyšší příčku. „Já osobně jsem měl cíl skončit v top 10, protože mezi deseti prvními týmy jsou jenom drobné rozdíly. Celou zimu jsme se poctivě věnovali fyzickému nácviku i tréninku technických záležitostí a vědomostí, které k této disciplíně neodmyslitelně patří. Do přípravy na mistrovství jsme dali úplně všechno. Více jsme pro to nemohli udělat,“ prozradil Peštál. Jeho svěřenci vybíhali na trať v popředí startovního pole (celkem 30 týmů) a do cíle dorazili jenom se čtyřmi trestnými body. O výsledkovém osudu Panské Lhoty i letos rozhodla střelba ze vzduchovky. Ostatní disciplíny splnili bez klopýtnutí. „Kdyby nám při střelbě spadl jeden špalíček navíc, obhájili bychom druhou příčku,“ referoval Michael Peštál. „Ale na kdyby se nehraje,“ dodal. Medaile letos „necinkla“, ovšem závodníky Panské Lhoty to mrzet nemuselo. Na šampionátu podali maximální výkon. „Je to pro nás skvělý výsledek. Jsme prvním týmem z jihlavského okresu, který byl na tomto mistrovství dvakrát a umístil se takto vysoko,“ připomenul Peštál. Mimochodem… Okresní sdružení hasičů Jihlava mělo finálové zastoupení rovněž v kategorii mladších žáků. Tým SDH Cejle dopadl neméně úspěšně, když vybojoval devátou příčku. Mladí hasiči Panské Lhoty pomalu přepínají myšlenky k letní části sezony, konkrétně na ligu v požárním útoku (cílí na zlatý hattrick) hru Plamen. „V této soutěži máme velké ambice. Rádi bychom postoupili do republikového finále,“ avizoval Michael Peštál.

Chystaný obchvat Brtnice na silnici II/405 spojující Třebíč s Jihlavou už dostává velmi reálné kontury. V polích východně a severně od Brtnice vede trasa plná zářezů a vyhlídek, jíž dominuje rozestavěný, velmi vysoký most. Jak bude vypadat průjezd po obchvatu ze směru od Třebíče? Deník prošel současnou stavbu, na které vybral jedenáct zajímavých bodů – plus jeden tip, který mnozí ocení poté, co se obchvat zprovozní.

Pětadvacátý mahlerovský Festival v Jihlavě má za sebou prvních několik úvodních akcí, mimo jiné se zapojením žáků a absolventů ZUŠ Jihlava. Jeho úterní oficiální zahájení v Horáckém divadle se neslo v duchu Wagnerovy a Mahlerovy hudby. Zazněla předehra k opeře Tannhäuser a Mahlerova Symfonie č. 4. Sólově vystoupila v Mahlerově skladbě sopranistka Tereza Mátlová. „Právě při svém dirigentském působení v Olomouci se Gustav Mahler dozvídá, že zemřel jeho velký idol, skladatel Richard Wagner. Gustav Mahler dirigování jeho oper a předeher zůstal věrný celý život a dirigoval je nejčastěji, takže ta volba byla jasná,“ argumentoval v prologu zahajovacího koncertu umělecký ředitel festivalu a dirigent Marek Štilec, proč padla v úvodu jubilejního ročníku volba právě na hudbu těchto dvou komponistů. Publikum bylo mimo jiné také svědkem atraktivního momentu výměny houslí během produkce, když koncertní mistr orchestru ve druhé scherzové větě Mahlerova koncertu sáhl po druhém připraveném nástroji. V tomto místě totiž využil Mahler techniky barokní scordatury, tedy přeladění houslí o tón výš, aby hudbě dodal na strašidelnosti a grotesknosti. Do partitury Mahler vepsal, že nástroj má znít jako skřipky. Tedy jako jednoduchý strunný nástroj typický v jeho době právě v jihlavském německém jazykovém ostrově (Iglauer Sprachinsel), kde Mahler do svých patnácti let věku pobýval. Působilo zde několik skřipáckých muzik, např. ve Velkém Beranově, Kozlově, Stonařově, Jihlavě, Vyskytné nebo ve Štokách. V publiku zahajovacího koncertu festivalu usedla také komponistka Sylvie Bodorová. Výrazným momentem letošního festivalu má být uvedení jejího oratoria Paulus Speratus. Věnováno je protestantskému teologovi Pavlu Speratovi (1484–1551), jehož život byl spojen též s Jihlavou. Skladba inspirovaná jeho životem vznikla speciálně pro festival, světovou premiéru bude mít 1. června. Rakušan v Čechách, Čech v Itálii Festival ale pokračuje už 24. května, a to hned dvěma nedělními akcemi. Odpoledne to bude od 15 hodin už tradiční Setkání mládežnických kapel v Mahlerových rodných Kalištích u Humpolce. Letos přijedou zahrát Dechový orchestr ZUŠ Ledeč nad Sázavou a Dechový orchestr ZUŠ Gustava Mahlera Humpolec. Vystoupí též mažoretky z Chotěboře. Vstup na open-air koncert je zdarma. Festivalový autobus z Jihlavy odjíždí do Kališť ve 14 hodin od bývalého Hotelu Gustav Mahler. Večer v 18 hodin pak začne v Konírně brtnického zámku nedělní koncert nazvaný Rakušan v Čechách, Čech v Itálii. Zazní skladba Floriana Leopolda Gassmanna La contessina. Uvedeni budou též autoři Karl Ditters von Dittersdorf (Koncert pro violu a orchestr F dur), Antonio Vivaldi (předehra k opeře Bajazet z brtnického hudebního inventáře) či Antonio Salieri (Sinfonia Veneziana). Koncert pro housle a orchestr C dur připomene dílo a život pozdně barokního a klasicistního českého komponisty Josefa Myslivečka (1737 Praha – 1781 Řím). V Itálii se tento český autor proslavil především svými operami (napsal jich 26), tvořil též oratoria, symfonie a komorní hudbu. Jeho tragické osudy naznačil v roce 2022 český životopisný historický film režiséra Petra Václava Il Boemo s Vojtěchem Dykem v titulní roli. Orchestr Wranitzky Kapelle bude v Brtnici řídit Marek Štilec. Jako sólisté se představí přední česká violistka Jitka Hosprová a italský houslista Maurizzio Scciaretta. Další květnový program festivalu přinese 25. 5. v Nové Říši opět koncert Rakušan v Čechách, Čech v Itálii a 27. 5. ve Velké gotické síni jihlavské radnice Koncert pro planetu britského souboru Orchestra for the Earth a žáků ZUŠ Jihlava. Květnový program festivalu uzavře 31. 5. opět na jihlavské radnici koncert Vzpomínky na Florencii s rakouským souborem Academia Allegro Vivo.

18. červenec 2025. Osudný den, který navždy změnil život čtyřiadvacetiletému Filipu Lavičkovi z Panské Lhoty. Když byl s kamarády na Vltavě, tak měl úraz, při kterém si poškodil míchu a nyní je upoutaný na invalidní vozík. Léčba, následná rehabilitace a různé kompenzační pomůcky stojí tohoto mladého muže nemalé peníze.

Dolní a Sportovní ulice se stala po instalaci výdejní boxů nepřehlednou. Narostla tu doprava. Auta se tu složitě vyhýbala, děti musely uskakovat a kličkovat. Město proto v ulicích nastavilo jasný řád. Směrem od výdejních boxů je nově jednosměrný provoz. Provoz by tu měl být nově bezpečnější.

Cyklisté se letos mohou těšit na dokončení lávky přes Labe u Kostomlat nad Labem nebo na nový akvadukt přes železnici na Domažlicku. V Česku se v letošním roce plánuje dokončit 130 kilometrů cyklostezek, o 34 kilometrů méně než loni. Vyplývá to ze statistik jednotlivých krajů, které má Česká televize k dispozici. Nejvíce tras dokončí Olomoucký kraj, a to 25 kilometrů. V Ústeckém kraji naopak letos nedostaví žádnou.

Odjezdem záchranářů z místa nehody pro oběti celá záležitost nekončí, často pro ně naopak začíná náročné období. Snáze se v něm mohou zorientovat díky projektu Ponehodová péče, který je nově součástí aplikace Záchranka.

Stavba obchvatu Brtnice nabírá na obrátkách. Klíčový most se postupně dokončuje a zároveň se chystají další uzavírky, které během léta výrazně zasáhnou do dopravy v okolí. Řidiči musí počítat s výraznějšími zajížďkami.

Spolek Zvířata nejíme zveřejnil v úterý 21. dubna další záběry zachycující špatné zacházení se zvířaty. Týkají se devíti kravínů na Vysočině a v Libereckém kraji. Na záběrech je vidět bití a kopání krav do různých částí těla včetně hlavy, poraněná zvířata připoutaná řetězy i vlečení krav za traktorem. Na Vysočině se podle spolku záběry týkaly chovů v sedmi zemědělských podnicích, mimo jiné také v Uhřínovicích na Jihlavsku.

Další sezona čapí reality show začíná s kalendářním příchodem jara po celém regionu nabírat po roce zase na obrátkách. Sledovanost toho, jak se čápi vracejí na Vysočinu založit rodinu, je totiž v posledních letech čím dál populárnější. Samosprávy, soukromé společnosti nebo nejrůznější organizace k hnízdům instalují i webové kamery, ke kterým se přes zveřejněný odkaz na internetu může připojit kdokoliv a sledovat tím pádem život ptáků v jejich dočasném příbytku klidně 24 hodin sedm dní v týdnu. Čápi se většinou vrací tam, kde svoje potomstvo vyvedli předcházející rok. Jen hnízdo v Hodicích v areálu školní zahrady i letos zase zeje prázdnotou. Čapí rodinka tam ani letos nedorazila. Přitom až do roku 2014 čápi do obce v těsném sousedství Třeště létali pravidelně. Problém byl v tom, že vždycky zahnízdili na stožáru nízkého napětí u hlavního silničního tahu spojujícího Telč s Jihlavou. Navíc nad vchodem do jednoho z tamních rodinných domků. Obec se proto jala situaci řešit a čápy chtěla přestěhovat na bezpečnější místo. A to právě do areálu školní zahrady, která byla od původního místa vzdálena ani ne 30 metrů. Stavbu hnízda dokonce konzultovala s odborníky. „Čáp si naše hnízdo stále nenašel. Po letech marných pokusů už ho ani nevyhlížíme. Zahnízdit ovšem stále ještě může. Zatím jsme hnízdo nezrušili, ale už o tom uvažujeme, protože na školní zahradě bude letos probíhat rozsáhlá rekonstrukce, proto betonový sloup nejspíš bez náhrady definitivně odstraníme, ale ještě jsme o tom ale nerozhodli,“ popisuje starosta Hodic Josef Bakaj. Na původní oblíbené hnízdo sednout opeřenec nemůže, protože na sloupu jsou již roky instalované zábrany. Čáp by se ale mohl do obce vrátit. Byl už několikrát spatřen na komínu bývalé masny, který je mimo provoz. „Osobně si myslím, že to je pro něj v Hodicích nyní mnohem lepší místo k zahnízdění než v naší školní zahradě,“ přemítá starosta Hodic. Veřejnost má k dispozici i letos speciální web projekty.birds. cz/capihnizda s mapou, která monitoruje obsazenost čapích míst po celém Česku. Kde čápi zahnízdili, tam se ikonka zbarví do sytě modra. Do sledování se zapojují napříč krajem stovky dobrovolníků, kteří na internetové stránky České ornitologické společnosti vkládají své poznatky a také fotografie. Na Jihlavsku se čápi usadili v tradičních místech. Po roce opět přiletěli například do Stonařova, Brtnice, Kamenice, Třeště, Stříteže, Luk nad Jihlavou nebo přímo do krajské metropole na komín v areálu městské společnosti Služby města Jihlavy a také na kompostárnu Henčově. Podle mluvčího Služeb města Jihlavy Martina Málka, které areál provozují, mají opeřenci k dispozici celkem tři umělá hnízda. Zatímco loni zela dvě prázdnotou a o jedno se sváděl tuhý boj, letos je situace jiná. „Dvě hnízda máme obsazená, to poslední je zatím prázdné. Tím, že jsou v kompostárně, mají čápi na výběr z různých druhů materiálů, jak si hnízdo takzvaně „vytunit“ podle svých představ, a hojně toho využívají,“ směje se Málek. Kompostárna se nachází v těsném sousedství skládky komunálního odpadu, kterou vyhledávají čápi nejen z okolí Jihlavy, ale dalších obcí. „Nebojí se už ani kuka vozů. Vždycky když přijedou, jen počkají, co se z nich vysype. Vědí, že díky tomu mají potravu bez námahy, a na skládce loví také s oblibou hraboše,“ dodává Málek. Kvůli pobytu na skládce se mění i jejich původní barva, čímž dokonale splývají s prostředím. Čáp bílý se tak postupně mění v šedivého. „Třeba z nich za nějakou dobu budou čápi černí,“ glosuje Málek. V Kamenici u Jihlavy letos pojali přílet ptáků netradičně. Na sociální síti vyhlásili soutěž, kde zájemci mohli tipovat, kdy přiletí. Nejbližší tipy k za

Spolek Zvířata nejíme zveřejnil záběry špatného zacházení se zvířaty v dalších devíti kravínech na Vysočině a v Libereckém kraji. Zachycují bití a kopání krav do různých částí těla včetně hlavy, poraněná zvířata připoutaná řetězy nebo jejich vlečení za traktorem. Spolek Zvířata nejíme v tiskové zprávě uvedl, že zmíněné farmy dodávají…

Spolek Zvířata nejíme dnes zveřejnil záběry špatného zacházení se zvířaty v dalších devíti kravínech na Vysočině a v Libereckém kraji. Zachycují bití a kopání krav do různých částí těla včetně hlavy, poraněná zvířata připoutaná řetězy nebo jejich vlečení za traktorem. Spolek v tiskové zprávě dnes uvedl, že zmíněné farmy dodávají mléko Mlékárně Pragolaktos, kterou vlastní německá společnost Sachsenmilch Leppersdorf. Vyjádření společnosti ČTK zjišťuje. Státní veterinární správa (SVS) se začala zveřejněnými záběry zabývat a po jejich analýze případně zkontroluje dění na farmách, sdělil ČTK mluvčí SVS Petr Majer.

polek Zvířata nejíme dnes zveřejnil záběry se špatným zacházením se zvířaty v dalších devíti kravínech na Vysočině a v Libereckém kraji.

Spolek Zvířata nejíme dnes zveřejnil záběry se špatným zacházením se zvířaty v dalších devíti kravínech na Vysočině a v Libereckém kraji. Zachycují bití a kopání krav do různých částí těla včetně hlavy, poraněná zvířata připoutaná řetězy nebo jejich vlečení za traktorem. Spolek v tiskové zprávě dnes uvedl, že tyto farmy dodávají mléko Mlékárně Pragolaktos, kterou vlastní německá společnost Sachsenmilch Leppersdorf. Vyjádření společnosti ČTK zjišťuje. Státní veterinární správa (SVS), uvedla, že se k věci vyjádří během dneška.

Praha - Spolek Zvířata nejíme dnes zveřejnil záběry se špatným zacházením se zvířaty v dalších devíti kravínech na Vysočině a v Libereckém kraji. Zachycují bití a kopání krav do různých částí těla včetně hlavy, poraněná zvířata připoutaná řetězy nebo její vlečení za traktorem. Spolek v tiskové zprávě dnes uvedl, že tyto farmy dodávají mléko Mlékárně Pragolaktos, kterou vlastní německá společnost Sachsenmilch Leppersdorf. Vyjádření společnosti ČTK zjišťuje. Státní veterinární správa (SVS) se začala zveřejněnými záběry zabývat a po jejich analýze případně zkontroluje dění na farmách, sdělil ČTK mluvčí SVS Petr Majer.

Policisté na Vysočině stále častěji řeší krádeže pohonných hmot. Zřejmě i v souvislosti s raketovým růstem cen nafty je počet případů dvojnásobný oproti loňsku, nejnověji se stovky litrů ztratily ze strojů u Brtnice.

Nová expozice v Muzeu autíček v Přísece láká rodiny na hravý svět Igráčka. Čeká vás dioráma plné příběhů, soutěž pro děti i tisíce retro hraček.

Český výrobce her a hraček EFKO představuje v Muzeu autíček v Přísece na Jihlavsku nový „Igráčkův svět“ – téměř šest metrů širokou diorámu plnou příběhů a barevných scén. Ožívá zde jak pravěk, tak farma i pohádky, například Igráček Vodník sedící u jezírka. Návštěvníci vůbec poprvé uvidí před sériové figurky Igráčka dítěte. Firma EFKO „Dítě“ letos uvede do prodeje při příležitosti 50. narozenin této legendární hračky. Expozice obohacuje již tak jedinečnou sbírku muzea. Muzeum autíček nabízí největší stálou expozici modelů autíček a starých hraček v Česku, zapsanou v České knize rekordů. Jejím unikátem je téměř kompletní sbírka autíček vyrobených na území Československa ve 20. století. Návštěva muzea je skvělým tipem na rodinný výlet pro malé i velké fanoušky aut, hraček a historie. Igráčkův svět je v Přísece k vidění od počátku dubna do konce tohoto roku.

Zatímco dělníci pokročili se stavbou obchvatu Brtnice, obyvatelé města prochází další fází zatěžkávací zkoušky trpělivosti ohledně dopravních omezení. Aktuálně platné uzavírky se dotýkají nejen řidičů, ale také cestujících využívajících autobusové linky. Od dubna se kvůli napojení nově budované silnice zavřela spojnice s Třebíčí a silnice vedoucí do Luk nad Jihlavou. Řidiči vozů do 3,5 tuny mířící do Třebíče musí absolvovat zajížďku přes Jestřebí a Kněžice. Zastávky autobusů se ale pro cestující nijak nemění. Do konce letních prázdnin školáků už je uzavřena také silnice mezi Brtnicí a městysem Luka nad Jihlavou. Vytyčená objízdná trasa vede přes Příseku a Puklice. Dopravně nejdůležitější uzavírka přijde pro Brtnici od července, kdy se nejspíš až do konce srpna uzavře hlavní silniční tah spojující město s krajskou metropolí. „Pro nás je velmi důležité, že uzavírka bude přes letní prázdniny, kdy se plánují dovolené, takže my jsme s tímto časovým úsekem uzavírky velmi spokojení,“ říká k tématu starosta Brtnice Jan Přibyl. Podle vedení brtnické radnice není ani tak komplikací aktuálně probíhající dopravní komplikace v podobě uzávěry ve směru na Třebíč, ale mnohem více ji pocítí v létě, až se nebude moci jet běžnou trasou do Jihlavy, a zpět. „Lidí, kteří využívají cest do Jihlavy, je násobně víc ve srovnání s trasou do Třebíče,“ uvědomuje si starosta Brtnice. Motoristé tak budou moci se do krajské metropole dostat jediným možným způsobem, a to zajížďkou přes Stonařov. Ve středu odpoledne si tuhle objízdnou trasu zkusil i starosta Brtnice při cestě z Jihlavy a kromě navíc najetých kilometrů nabral zpoždění oproti běžné trase zhruba 15 minut. Kudy budou jezdit autobusy, se bude ještě upřesňovat s blížícím se datem uzavírky.

Řidiče na Jihlavsku čeká v letošním roce řada omezení. Krajská správa a údržba silnic Vysočiny plánuje opravit přes dvacet kilometrů silnic a několik mostů. Největší akce bude úsek mezi Polnou a Nížkovem.

U Brtnice pokračuje výstavba obchvatu, který povede přes druhý nejvyšší silniční most na Vysočině. Zatím je uzavřená silnice na Třebíč, v létě pak řidiči neprojedou ani do Jihlavy.

Chcete projít místem, kde se středověký hrad proměnil v renesanční zámek a kde každý kout vypráví příběh moravské šlechty? Vydejte se do malebného

Jak uvedl starosta Brtnice Jan Přibyl, na stavbě cyklotrasy údolím říčky Brtnice probíhají poslední práce v přírodní rezervaci, které lze dělat v zimním období. „Na jaře bychom měli být hotoví a budeme jednat se staviteli mostu, kdy a jak stezku zpřístupnit,“ uvedl starosta. Řeč je o stavbě velkého mostu na obchvatu města Brtnice, pod jehož konstrukcí cyklostezka vede. Kvůli jeho stavbě byly na jejím úvodním asfaltovém úseku z Brtnice k rybníku Šamonín práce v délce cca 150 m prozatím vynechány. „Jezdí tam těžká technika, takže by se to tam zničilo. Představuji si, že někdy letos v květnu, červnu už bychom stezku mohli uvést do provozu. Ale musíme se opravdu domluvit, aby se pod mostem dalo podjíždět,“ uvažuje Přibyl. Samotná cyklostezka od Brtnice směrem ke zřícenině hradu Rokštejna vede přes pozemky několika vlastníků, s nimiž město trasu vyjednalo. Už před koncem loňského roku na ní bylo hotovo několik mostů v místech, kde překračuje tok říčky. Na jaře by měly být dokončeny i dosud chybějící rozestavěné mosty. Na dvou místech, např. poblíž Vidourkova mlýna, byly totiž do zimy položeny pouze mostní nosníky. Zde pěší turisté zatím říčku během zimy překonávali pouze improvizovaně, buď tzv. „přes pásku“ po položených nosnících, nebo po stávajících úzkých provizorních dřevěných lávkách, které zatím opodál nových mostů zůstaly zachovány. Na stezce jsou už hotová dřevěná krytá odpočivadla. Povrch trasy byl během zimy na řadě míst rozbahněný. Od hradu až k Brtnici Stavba cca sedmikilometrové cyklostezky začala v dubnu 2024. Město Brtnice na ni získalo evropskou dotaci na 85 % z reálné ceny stavby až do výše 71 milionů korun. Podle informace starosty Brtnice Jana Přibyla (nestraník) z léta 2025 představuje finální cena stavby 57 mil. Kč, z čehož dotace pokryje zmíněných 85 %. Zbytek nákladů hradí Brtnice. Město ale zároveň požádalo Kraj Vysočina o přidělení příspěvku z Fondu Vysočiny. Dodavatelem stavby je pražská firma MI Roads a.s. O provozní údržbu cyklostezky se má v budoucnu starat technická skupina města Brtnice. Samotná asfaltová a šotolinová cyklostezka má mít šíři okolo 2 - 2,5 metru, její podkladní vrstvy jsou ale místy značně širší. Okolní svahy mnohde fixují dlouhé úseky gabionů (tzv. drátokošů), jinde bylo nutno provést zářezy do kamenitých svahů. Podle starosty Přibyla navazuje budovaná cyklostezka na cyklotrasu Jihlava-Třebíč-Raabs. Reaguje také na velkou návštěvnost hradu Rokštejna s cílem inspirovat cykloturisty existencí této „přípojky“ i k návštěvě Brtnice. Samotný volně přístupný Rokštejn je výrazným bodem na trase. Aktuálně zde mimo jiné probíhá archeologický výzkum – odkrývání rozsáhlých středověkých lázní ze 14. století. Podle vedoucí výzkumu Jany Mazáčkové z Archeologického ústavu MU Brno bude tento záchranný výzkum se studenty archeologie pokračovat i letos v červenci. Boom elektrokol podle starosty Přibyla umožní cykloturistům relativně snadno pokračovat i do Brtnice, přestože na trase nebylo možné se vyhnout jednomu stoupání. Cyklostezka vede podél meandrující říčky kaňonem a údolím, které bylo tradičním místem vzniku trampských osad na Jihlavsku a ve své části je chráněnou přírodní lokalitou. Přírodní rezervace Údolí Brtnice tu byla založena 7. srpna 2001. Celý více než desetikilometrový úsek mezi vlakovou zastávkou v Přímělkově, Rokštejnem a Brtnicí byl doposud cílem pěších turistů vyhledávajících romantické přírodní trasy. Budování cyklostezky v těchto místech tak má své zastánce, ale i odpůrce. Někteří z nich v diskusích na sociálních sítích hovoří o rozsahem nepřiměřeném a nevratném poškození lokality. Po loňském otevření úseku cyklotrasy z Třeště do Hodic a případném dořešení c

Od časů první republiky se začala psát oficiální historie městské knihovny v Brtnici. Když v roce 1920 město odkoupilo od tehdejšího místního Knihovního a zábavního spolku jeho knihovnu, založilo základ své obecní knihovny. Ta po letech našla své místo v rekonstruovaných prostorách rodného domu architekta a designéra vídeňské secese a rané moderny Josefa Hoffmanna (1870 - 1956). Dnes zajišťuje vlastní i meziknihovní výpůjční službu, vedle toho ale organizuje také literární besedy pro žáky ZŠ a MŠ a kulturní a vzdělávací akce pro veřejnost. Tradicí se staly v brtnické knihovně čtvrteční přednášky na nejrůznější témata. Ta loňská např. nabídla vyprávění jihlavského cestovatele Jeníka Mráze o Maltě a Mallorce, Aleny a Jiřího Márových o Panamě a Kostarice, Michala Mušky o Pákistánu nebo Helen Epstein o jejích autobiografických knihách. Petr Štěpán a Jakub Pavel přijeli do Brtnice vyprávět o Kilimandžáru a bratři Hekrdlovi vzpomínali na svého otce, brtnického animátora Krtečka a dalších známých kreslených postaviček Josefa Hekrdlu. Ten má na svém rodném domě v Brtnici pamětní desku. Podzimní série nabídla říjnové setkání s Milanem Zachou Kučerou na téma Alžběta Bathory nebo listopadové vyprávění Jana Mráky o Aljašce. Na přednášce někdejšího brtnického faráře P. Petra Baláta (dnes působí v Budišově na Třebíčsku), Milana Krčmáře a Jaroslava Maňase o Jeruzalému se pak ještě na podzim sešlo v publiku na sto dvacet posluchačů. „Pan farář Balát působil v Brtnici deset let a byl tu velice oblíbený. Na besedu s ním jsme se do knihovny s předchozí besedou skoro nevešli, a tak jsme ji přesunuli do sálu kina,“ vzpomíná vedoucí knihovny Soňa Plevová. Známé tváře… Letos, hned po Novém roce, pozvala vedoucí brtnické knihovny (už popatnácté za patnáct let) místního cestovatele Jaroslava Belku k povídání o Japonsku. Dlouholetý jihlavský jeskyňář Evžen Zámek pak vyprávěl o čtyřech desítkách let svého jeskyňářského působení. Prostředí brtnické knihovny si cestovatelé oblíbili. Ve čtvrtek 19. února sem např. už pošesté dorazil besedovat jihlavský cestovatel Jeník Mráz. „Jsem rád, že jsem po roce zase mohl přijet, vidím tady už známé tváře. Tady v knihovně se mi vždy velice dobře přednáší,“ glosoval atmosféru otevřeného dvoupodlažního prostoru s ochozem. Tentokrát se s bezmála čtyřmi desítkami posluchačů prostřednictvím fotografií, videí a vyprávění zážitků vrátil pod stále zasněženou „bílou horu“ Mont Blanc. „Říká se, že je jeden z nejkrásnějších v Evropě,“ komentoval cestovatel trek okolo nejvyšší hory Evropy, který před časem sólově absolvoval. Zároveň ale doložil, že na něm během sedmi dní zažil i velké proměny počasí, zamlžené dny, chlad a déšť. Jak vysvětloval, na samotnou horu (4810 m.n.m.) každý rok vyleze okolo třiceti tisíc lezců. „Není to úplně těžká hora, nebyl jsem tedy na ní…, a jsem celkem rád. Je to docela náročný výstup a hrozí tam už výšková nemoc. Spousta lidí na ni kvůli aklimatizaci vůbec nevyšla,“ uvažoval J. Mráz. Už tradičně provázal vyprávění praktickými turistickými radami ohledně přesunu do lokace, situace na treku, místních cen, spolehlivosti konkrétního turistického vybavení, které testuje, kempů či možností přespání „nadivoko“. Jak Jeník Mráz avizoval, do brtnické knihovny se opět vrátí. Dalšími tématy mohou být jeho putování Španělskem na kole, anebo letošní cesta po Norsku. Malajsií s Márovými, do Nepálu s knězem Tradice organizování besed vznikala v brtnické knihovně už od sedmdesátých let, kdy ji vedla knihovnice Eliška Nosálová. Na dramaturgii a organizování akcí se posléze podílelo i několik dalších osobností kulturního života města sdružených v rámci Společnos

Letošní pátý ročník zimního turistického tažení z Rokštejna na Jihlavu předčil očekávání pořadatelů z Muzea Vysočiny Jihlava a překonal účast z minulých let. Trasu z hradu Rokštejna u Přímělkova, nebo její část, prošlo koncem února podle údaje organizátorů rekordních 200 chodců ve všech věkových kategoriích. Turistický pochod nazvaný Přepadneme Jihlavu připomíná událost z roku 1402, kdy výprava loupeživých rytířů pod vedením Zikmunda z Křižanova (z Rokštejna) napadla královské město. Přepad, který dodnes zobrazuje freska v presbytáři kostela Nanebevzetí Panny Marie, překazili mniši z minoritského kláštera, kteří atak na hradby včas zpozorovali a zburcovali posádku města. Událost připomíná od roku 2022 také znovuobnovená historická oslava Kapří den, která se bude letos v okolí Mahlerova parku a Brány Matky Boží konat 21. března. Od 13 do 18 hodin nabídne rodinnou interaktivní hru, hudební program, divadla, vystoupení šermířů a malý řemeslný jarmark.

Táborový areál Hájenka Černé lesy, který se nachází u Brtnice na Jihlavsku, čeká rozsáhlá rekonstrukce. Nyní si ho už převzala stavební firma. Po opravách se mohou nejen děti těšit na hvězdárnu, nové sociální zařízení či třeba koupací jezírko. Obnovou projde i kuchyň.

Jak JL potvrdila archeoložka Jana Mazáčková z Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity Brno, nalezli archeologové na hradě Rokštejně na Brtnicku pozůstatky velkého lázeňského objektu. Postavit jej zřejmě nechal markrabě Jan Jindřich (1322 Mělník – 1375 Brno), mladší bratr Karla IV., druhorozený syn Jana Lucemburského z manželství s Eliškou Přemyslovnou, moravský markrabě v letech 1349 –1375. V areálu hradu byla lázeň přizděna k jinému objektu. Na začátku nálezu a jeho výkladu odkryli archeologové topeniště pro podlahové teplovzdušné topení, postupně pak také fragmenty zdiva. Šlo o hrázděný objekt nad zděným suterénem. Lázeň zanikla v pozdější etapě hradu, kdy byl v majetku Valdštejnů. „Oni tu hrázděnou stavbu strhli dovnitř, do interiéru té zděné, a zarovnali tím nádvoří. Takže my ji tam máme kompletně, prostě naprosto perfektní situace, kdy my víme i to, co bylo v omazu té stavby. Víme, že v tom jílu byly čerstvé trávy, nebyla tam sláma. Takže z toho lezou neskutečná data i pro tu stavební kulturu druhé půlky 14. století, jak vlastně ty hrady vypadaly,“ popisuje J. Mazáčková. Jako lázeň sloužilo podlaží s červenými pálenými dlaždicemi vyhřívané zespoda teplým vzduchem. Zde si podle archeologů lze představit pány vyhřívající se v kádích při hře v kostky. Právě kostěné hrací kostky totiž patří k nálezům na hradě. Podle aktuální informace Jany Mazáčkové budou archeologové v odkrývání lázní pokračovat i v letošním roce: „Ony jsou dost rozsáhlé, asi jedny z největších na našem území. Je vidět, že tam probíhala lázeňská činnost s konzumací alkoholu, ovoce, pečených ryb a podobně. Máme tam doloženy hostiny, popíjeli tam víno a pivo ze sklenic a podobně. Byl tam obdobný lázeňský provoz, jako je na iluminacích z druhé půlky 14. století, ty kádě vedle sebe. Určitě tam něco takového probíhalo, bylo to velké a bylo to poměrně nákladné na provoz, protože se do té pece vešlo hodně dřeva, aby se ta budova vytopila, aby to bylo komfortní.“ Pobyt moravského markraběte Jana Jindřicha na hradě nedokládá přímo žádná listina, kterou by zde např. podepsal. Podle archeologů však zřejmě jezdil na Rokštejn v podzimní lovecké sezóně, a to i s dětmi, neboť mezi nálezy nechybí ani dětské jezdecké ostruhy a třmen. Analogické lázně lze podle odborníků najít v zemích střední a severní Evropy. U nás jde ovšem o menší objekty, nežli je lázeň na Rokštejně. Výzkumy nekončí Na hradě Rokštejně v majetku města Brtnice archeologové se studenty pracují od roku 1981 každoročně, zejména během léta. Profesionální průzkum byl na začátku osmdesátých let zahájen v souvislosti s tehdy uvažovanou výstavbou údolní vodní nádrže. Hrad je písemně poprvé zmiňován k roku 1289. Právě z Rokštejna byl např. veden Zikmundem z Křižanova ozbrojený výpad proti Jihlavě během moravských markraběcích válek v roce 1402. Přepadení města připomíná freska v presbytáři jihlavského kostela Nanebevzetí Panny Marie. Zánik hradu je datován rokem 1467. Výzkumy na Rokštejně vede Ústav archeologie a muzeologie MU. Jana Mazáčková jejich vedení převzala po archeologovi prof. Zdeňku Měřínském (+ 2016). Jeho práci na hradě připomíná pamětní deska. Studenti na hradě zkoumají jeho vývoj, historii a architekturu, ale i souvislosti s kolonizací okolní krajiny. K výrazným nálezům z poslední doby patří odkrytí původně zaklenuté hradní potravinové (chlebové) pece se zachovaným vyvýšeným soklíkem v okolí. Zbytky pece byly v roce 2018 vykopány zpod trosek v prostoru nad turistickou cestou kolem hradu. Jak JL potvrdila v roce 2022 J. Mazáčková, pec skutečně zanikla při obléhání hradu. Potvrdila to i radiokarbonová datace nálezu, která vyšla na rok 1470. Tento nález evropského významu archeologové zdok

Tragédie se stala v pátek dopoledne při stavbě mostu na obchvatu Brtnice. Skokem z výšky několika desítek metrů se tam rozhodl ukončit život jeden z obyvatel místní části Brtnice. „Nešlo o dělníka. Událost nijak nesouvisela s probíhající stavbou. Byl to sebevrah. Přišel na stavbu, působil jako dělník, a to asi není možné tomu zabránit. Viděl jsem i zápis koordinátora bezpečnosti práce,“ uvedl starosta Brtnice Jan Přibyl. Dodal, že muže, který se dobrovolně rozhodl skokem z mostu ukončit svůj život, sice osobně neznal, ale ví, o koho jde. „Bydlel v jedné z místních částí města,“ potvrdil starosta informace redakce JL. O tom, že na stavbě obchvatu Brtnice došlo k úmrtí osoby, informoval jako první na svých sociálních sítích hejtman Martin Kukla (ANO), který zároveň také kondoloval pozůstalým. Policejní komisařka Michaela Lébrová informovala, že oznámení o pádu muže z mostu v Brtnici přijali před desátou hodinou dopoledne. „Muž utrpěl vážná zranění, kterým podlehl. Příčinu a veškeré okolnosti úmrtí muže prověřujeme,“ sdělila k tragédii Michaela Lébrová. Více v tištěném vydání JL s datem 17. 2.

Na stavbě obchvatu Brtnice na Jihlavsku v pátek dopoledne zahynul muž po pádu z vysokého mostu. Záchranáři už mu nemohli pomoci. Policie případ vyšetřuje, podle předběžných informací nešlo o pracovníka stavby.

Na stavbě obchvatu Brtnice na Jihlavsku v pondělí zemřel člověk. Podle mluvčího Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina Petra Janáčka spadl z velké výšky a byl na místě mrtvý.

Na stavbě obchvatu Brtnice na Jihlavsku v pátek zemřel člověk. Podle mluvčího Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina Petra Janáčka spadl z velké výšky, byl…

Na stavbě obchvatu Brtnice došlo dle vyjádření hejtmana Vysočiny Martina Kukly k úmrtí osoby. Okolnosti události jsou v šetření. Událost je v systému krajských hasičů zaznamenána od dnešních 9:45 hodin.

K neštěstí došlo dnes v Brtnici na Jihlavsku. Na stavbě obchvatu tam zemřel muž. Podle mluvčího krajské záchranky Petra Janáčka mu lékaři přivolaní na místo už nedokázali pomoci.

Už počtvrté chystá Muzeum Vysočiny Jihlava zimní turistický pochod, a to u příležitosti výročí přepadení Jihlavy v roce 1402. Na výběr jsou tři různé trasy, ti odvážnější mohou jet na kole.

Brtnice na Jihlavsku chce iniciovat stavbu družstevních bytů, podle radnice si tak zejména mladí lidé budou moci zajistit bydlení za přijatelnou cenu. Město má pozemky, na kterých by postupně mohlo být osm domů s víc než stovkou bytů.

Lidé, kteří cestují autobusem z Brtnice do Jihlavy, se mohou těšit na komfortnější podmínky. Už od neděle 25. ledna začne na nově vybudované zastávce Brtnice, Nová čtvrť ve směru na Jihlavu zastavovat většina spojů autobusových linek 410, 413 a 420 Veřejné dopravy Vysočiny.

Části obranného systému zámku Brtnice, konkrétně pozemky s bastionem a parkány, hradebními a opěrnými zdmi či schodištěm na bastion, nabízel stát těsně před koncem minulého roku v elektronické aukci za cenu 3,7 milionu korun. Podle zákona předcházela aukci nabídka pozemků o výměře cca 1500 čtverečních metrů státním institucím, ty však neprojevily zájem. Stejná situace nastala v následné elektronické aukci, byla tudíž zrušena. Podle zvyklostí lze předpokládat, že stát vyhlásí její další kolo se sníženou cenou. Areál zámku byl po řadu let předmětem soudních sporů o vlastnictví. Jak nyní pro JL uvedl majitel zámku, předseda Spolku Svébyt Brtnice arch. Oleg Rybnikář, neví přesně, jak se zmíněné pozemky ocitly v majetku státu: „To je důsledek nějakých převodů někdy ve 20. století, ještě na okresní úřady a já nevím, kde všude.“ O koupi aktuálně nabízených pozemků nemá Rybnikář zájem. „Ta cena je naprosto absurdní. I zadarmo je to břemeno, protože tam jsou rozhodnutí památkářů o nutnosti opravy zdí atd.,“ řekl na dotaz JL. Jak Rybnikář dodal, chápe, že jde o součást zámeckého areálu a bylo by logické, kdyby k němu byla přivtělena: „Ale i kdyby to bylo zadarmo, tak si myslím, že by bylo zapotřebí, aby tomu předcházela nějaká jednání třeba i s krajem nebo s ministerstvem kultury, nebo aby se našel nějaký způsob spolufinancování těch oprav.“ Ani město Brtnice podle slov starosty Jana Přibyla o koupi nabízené nemovitosti neuvažuje. „To je naprosto beze smyslu,“ konstatoval starosta na dotaz JL směrem k nemovitostem a nabízené ceně. Majitel zámku i město se shodují, že pozemky nemají praktické využití. Majetkově má v současnosti celý areál okolo zámku několik vlastníků. Samotný zámek, park a alej patří Spolku Svébyt Brtnice, park v podzámčí Nadaci Svébyt. Zámecký rybník, který je aktuálně rekonstruován, vlastní město Brtnice. Na zámku by měla od jara opět začít průvodcovská činnost. Novinkou na průvodcovské trase je od loňského roku stálá expozice rozměrných reprodukcí tapiserií od pozdně renesančního benátského malíře Tiziana.

Na jaře, v roce 2024, jsem po přečtení článku paní místostarostky Brtnice v Jihlavských listech o plánech na cyklostezku údolím Brtničky napsal svůj příspěvek a názor s otázkami k této stavbě. Nečekal jsem odpověď, spíš nějaký názor čtenářů, turistů, ale i samotných cyklistů. Nestalo se. Nevím, jestli se někdo ze zainteresovaných pracovníků radnice někdy byl v údolí podívat. Doporučuji to však všem, kteří mají k údolí nějaký vztah, a také alespoň trošku cítění pro přírodu. To, co zde vzniká, není cyklostezka, to je devastace krásného kousku přírody. Dívám se na místa, kde se prorážely terénní nerovnosti, na svahy zarovnané velkými gabiony a kovová zábradlí. Stromy okolo vody, které stály v cestě, odhrnuté stranou. A tak mi nějak uniká ta část z prezentace v tisku, která byla v článku. Cituji: „Cyklostezka povede údolím říčky Brtničky a využije stávající lesní cesty, čímž bude minimalizován dopad na místní krajinu.“ Zeptejte se pamětníků, kteří organizovali dětské tábory v okolí říčky, ať u pionýrské či skautské, kamarádů z HBC, kteří zde pořádali Zlaté horečky a kteří vysázeli po Vysočině na tisíce stromků, jaké mívali „vřelé“ přijetí při zajišťování těchto akcí. Akcí, po kterých za pár dnů či týdnů nikdo ani nepoznal, že tam byly. Proč? Protože to bylo a asi ještě je chráněné území. Či dnes už není? A potom ještě jeden pohled do budoucna. Pokud to všechno projde a proud vyznavačů kol to údolí bude projíždět, jak dlouho potrvá, než šikovného developera napadne od potomků či majitelů mlýna pana Vidourka vytvořit pro ten proud ze mlýna místo v lůnu panenské přírody a mlýn odkoupit? Nebo ještě dál v budoucnu pár amatérských archeologů bude pátrat, k čemu zde byly ty kamenné hráze? Moji generaci už by to bolet nemělo, přesto bolí a nedokáže asi už pochopit myšlenkové pochody našich následovníků. Jinak platí stále ty stejné otázky, možná ještě víc než na jaře 2024.

Zatímco na Šacberku ve Zborné u Jihlavy, Čeřínku u Cejle nebo na svahu se čtyřsedačkovou lanovkou v Lukách nad Jihlavou, se lyžovalo už během vánočních svátků, milovníci sjezdového lyžování na kopci v Brtnici nebo v Mrákotíně u Telče si museli trochu počkat. V Mrákotíně zahájili provoz v neděli a od pátku minulého týdne se rozjel také městský vlek v Brtnici. Bližší informace k provozu jednotlivých středisek najdete na webových stránkách a sociálních sítích jednotlivých areálů. Vlek v Brtnici p rovozuje město. Místostarostka Vlasta Kolmanová vysvětluje, že provoz areálu vnímají na radnici jako službu pro obyvatele a nechtějí na příjmu ze sjezdovky vydělávat. Postačí, když se jim vrátí náklady a sezona skončí v černých číslech, tedy bez ztráty. „Kdy jsme v pátek ve dvě hodiny odpoledne spustili provoz, tak tu od té doby máme pořád nabito. Přitom ve všední den to nebývá zvykem,“ shrnula v neděli odpoledne dosavadní zájem lyžařů za tři dny provozu. Svah na letošní rozjezd sezony připravily za deset dní dvě sněžné sprchy a tři děla. „Máme problém s energetickou kapacitou. To znamená, že není možné, aby šla veškerá technika souběžně,“ vysvětlila komplikace místostarostka. Kolmanová nijak neskrývá, že s loňskou sezonou byli spokojení. Letos si navíc nemohou stěžovat ani na nedostatek mrazivého počasí, který je pro produkci technického sněhu zásadní. „Je sice větší mráz, ale když už je minus 13 stupňů Celsia a více, tak už nemáme přívod vody do rybníka. Tím pádem je pro nás mnohem lepší, ideální, když mrzne a teplota je kolem minus šesti, sedmi stupňů Celsia,“ zmiňuje. Letošní sezona je pro město zásadní. Radnice po jejím skončení vyhodnotí, jestli sněžná děla, která má aktuálně druhou sezonu v pronájmu, odkoupí do svého vlastnictví a nebo ne. Smlouva s dodavatelem je nastavená tak, že v případě transakce město zaplatí poníženou kupní cenu o částku, kterou zaplatilo za dosavadní pronájem zařízení. „Nově je k dispozici od soukromého podnikatele nabídka jídel pro lyžaře. Chceme pro ně službu postupně dál zkvalitňovat a na konci sezony si vyhodnotíme, jestli techniku odkoupíme a nebo ne. Zatím sezona vypadá velice dobře, ale jsou to první tři dny,“ nechce nic zakřiknout místostarostka. K tomu, aby sezona byla úspěšná, stačí, když sezona nebude ztrátová. „Loni se jezdilo do poloviny března. Pokud si pamatuji, lyžovalo se osm nebo devět týdnů. Kdyby se to samé povedlo zopakovat i letos, bylo by to fajn. Předpověď počasí vypadá optimisticky,“ říká místostarostka. Na závěr sezony se pak chystá stejně jako loni rozlučka, v podobě sjezdu svahu na čemkoliv. Datum pořadatelé upřesní až podle vývoje a průběhu zimní sezony.

Stavba obchvatu Brtnice na silnici II/405 pokračuje rychlým tempem. Součástí klíčového projektu mezi Jihlavou a Třebíčí je i impozantní most vysoký téměř čtyřicet metrů. Řidiči by novou trasu mohli využít už na začátku příštího roku.

Čím dál větší náklady v položce odpadového hospodářství rozpočtu měst na Jihlavsku nutí některé vedení radnic reagovat. Na základním ročním poplatku za vývoz popelnic zaplatí letos, stejně jako loni, nejvíc občan v Polné. Zdražení pro letošek schválili už dříve také zastupitelé Telče. V ostatních městech, tedy v Třešti, Brtnici a krajské Jihlavě zůstává meziročně výše poplatku beze změny. V Jihlavě dál zůstává na sumě 804 korun za osobu a rok. Při zodpovědném třídění nebo v případě rodinných domů je cena o stokorunu na osobu nižší, činí tedy 704 Kč ročně. V Polné se jako v jediném městě na Jihlavsku dostal poplatek poprvé v historii přes magickou hranici tisícikoruny. Loni se v historickém městě platilo na osobu a rok 960 korun, na letošek zastupitelstvo přistoupilo ke zdražení o dalších 120 korun na 1080 korun. Radnice, stejně jako ty v okolí, mají v příslušné vyhlášce několik výjimek, kde se poskytuje sleva ze základní výměry. „Poplatek v žádném případě nepokrývá náklady, které v této souvislosti město má. Ze svého rozpočtu na pokrytí celkových nákladů dáváme ještě zhruba 2,5 milionu korun z vlastního rozpočtu. Na občany nechceme přenést úplně všechny náklady,“ sdělil starosta Polné Jindřich Skočdopole. Tak jako Polná ani jiná města na okrese nepřenáší poplatek za popelnice na občana. Každé ho dotuje ze svého rozpočtu. Někde doplácí statisíce korun, jinde se dotovaná částka z rozpočtu pohybuje v řádech milionů a částka rok od roku poměrně dramaticky vzrůstá. Pro příklad může posloužit právě Polná. Zatímco v roce 2024 město kapitolu odpadového hospodářství dotovalo přibližně roční částkou ve výši 1,6 milionu korun, na letošek se počítá s výdajem o zhruba 900 tisíc korun vyšším. Částka vynaložená z rozpočtu na odpadové hospodářství se rok od roku strmě zvyšuje, a to hlavně kvůli čím dál dražším vstupním poplatkům a od předloňského roku také o vyšší DPH. Poplatek za popelnici v sobě nezahrnuje jen vývoz odpadků z černé popelnice, ale také plastů, skla, papíru anebo bioodpadu. Každé z měst má nastavený svůj systém včetně úlev a slev. V poplatku jsou zahrnuty i případné služby sběrného dvora. V Telči se poplatek meziročně také zvedal. Starosta Vladimír Brtník informoval, že nová výše poplatku činí ve městě a místních částech 800 korun. Meziroční nárůst je tak ve stejných intencích, tedy o 50 korun na osobu za rok. „Už jsem to avizoval, zvyšování bude o tuto sumu pravidelně,“ zmínil starosta. V Telči poplatek platí všichni občané bez výjimky. Nově ale každý novorozenec přinese do rodinné pokladny příspěvek 5000 korun. Rozhodlo se o tom s účinností od ledna letošního roku. Naopak v sousední Třešti s výší poplatku, který činí 792 Kč, nehýbali. Starosta Vladislav Hynk jen v té souvislosti připomněl, že to ani zdaleka nepokrývá náklady, které město má. Brtnice poplatek 696 Kč za odpady také nezvyšovala. Stejně jako třešťský starosta, také brtnický Jan Přibyl uvádí, že poplatek na osobu a rok nepokrývá náklady. „Doplácíme, ale ani my nechceme celou zátěž přenášet na občany,“ sdělil k tématu starosta. Povinnost platit poplatek za odpady mají všechny fyzické osoby, které jsou přihlášené k pobytu ve městě či obci. Nevyhnou se mu ani vlastníci bytů, rodinných domů nebo staveb pro rodinnou rekreaci, ve kterých není nikdo přihlášený k trvalému pobytu.

Rekonstrukce táborové základny Hájenka Černé lesy u Brtnice se městu prodraží. Základna je více než čtyři roky kvůli nevyhovujícímu technickému a hygienickému stavu uzavřena. Táborovou základnu vlastní město a provozuje ji Dům dětí a mládeže v Jihlavě (DDM). Město má na rekonstrukci hotový projekt i vybraného dodavatele. Není však příliš spokojené s vysoutěženou cenou. Podle primátora města Petra Ryšky (ODS) šlo město do soutěže s předpokládanou cenou 88 milionů korun. V rámci soutěže se však dostali na cenu 105 milionů korun bez DPH. Před zastupiteli stála na posledním prosincovém jednání otázka, jestli za těchto podmínek v projektu pokračovat, nebo ne. Zastupitelstvo jednomyslně schválilo pokračování a navýšení peněz na akci. „Když jsme si udělali nějakou řešerši na takto velký objekt s celoročním provozem, tak bychom se asi ani po novém soutěžení a po nějakém přepracovávání projektu na výrazně nižší cenu nedostali,“ argumentoval primátor. „Možná zvítězila i nějaká ta nostalgie, že si mnozí vzpomněli, kdo a jak docházel k poznávání na tomto místě v pubertálním věku,“ s nadsázkou k rozhodnutí vedení města poznamenal končící náměstek primátora Jiří Pokorný (ANO). Celoroční provoz Rada města na svém posledním jednání v roce 2025 vybrala za dodavatele stavby firmu Zelený z Brtnice. „Na realizaci stavby má zhotovitel dva roky. Předpokládám, že někdy během února může dojít k podpisu smlouvy a za dva roky bychom měli mít Hájenku hotovou,“ sdělil novinářům na tiskové konferenci primátor. Doplnil, že Hájenka by byla v provozu celoročně a dokázala by si na sebe vydělat sama. Hovořil o celkové kapacitě 70 lůžek v hlavní budově a stejném počtu ve venkovních chatkách. Radnice počítá na základně ročně s 15 až 20 tisíci přespáními. Celkové náklady s vybavením interiéru či stavebním dozorem by se podle primátora mohly blížit ke 150 milionům korun. Po dobu uzavření táborové základny Hájenka u Brtnice je pro zotavovací akce pro děti z jihlavských škol využíván tábor ve Smrčné nad Sázavou.

Po celém Česku platí už skoro měsíc výrazně zpřísněná pravidla pro odpalování ohňostrojů a prodeje pyrotechniky. Mapa dostupná kdykoliv on-line na webu agrigis.gov.cz ukazuje, že z měst na Jihlavsku nemají ohňostrůjci utrum jen v Třešti. Vymyslet alternativu v centru se podařilo také Jihlavě. Lidé v Brtnici, Polné a Telči si beztrestně v takzvané červené zóně od 1. prosince mohou odpálit maximálně bouchací kuličky a prskavky. Na tuto pyrotechniku z kategorie F1 se zpřísnění nijak nevztahuje. „S blížícími se oslavami příchodu nového roku žádáme veřejnost o důsledné dodržování nových pravidel. Při nákupu i používání pyrotechniky doporučujeme ověřit si, zda jde o kategorii F1, která není dotčena zákazy, a zda se občan nenachází v zakázané zóně v blízkosti citlivých objektů,“ sdělila mluvčí krajských hasičů Petra Musilová. Pokud si nejste jisti, kde můžete legálně třeba o silvestrovské noci nebo na Nový rok odpalovat rachejtle, ministerstvo zemědělství už zveřejnilo interaktivní mapu, kde jsou území se zákazem pyrotechniky znázorněna v kruzích vyplněných červeným barvivem. Kdo zákaz poruší a bude mu prokázána vina, hrozí mu pokuta až 10 tisíc korun. Dodržování pravidel podle novelizace budou mít na starost příslušníci státní, případně také městské policie. Zákaz vychází z původní novely zákona o pyrotechnice. Novelizace dává nově obcím výrazné pravomoci odpalování pyrotechniky na svém území omezit či zcela zakázat. Zároveň stanovuje přímo i konkrétní místa, v jejichž okolí se od 1. prosince v blízkosti 250 metrů pyrotechnika za žádných okolností odpalovat nesmí, tedy kromě prskavek nebo bouchacích kuliček. Konkrétně se jedná o nemocnice, domovy pro seniory, útulky či chovy zvířat. „Pyrotechnika způsobuje každoročně psům, ale i řadě hospodářských zvířat mnoho problémů. Máme zaznamenané případy předčasných porodů mrtvých telat, ke kterým došlo po odpálení hlasité pyrotechniky v okolí zemědělských podniků,“ uvedl ministr zemědělství v demisi Marek Výborný (KDU-ČSL). Úředníci ministerstva se opírají i o argumentaci, že v souvislosti s odpalováním pyrotechniky roste počet úrazů, popálenin, požárů, poškození majetku i ohrožení zvířat – domácích, hospodářských i volně žijících. Jak to tedy bude na Nový rok vypadat ve městech napříč okresem s organizovanými ohňostroji? V krajské Jihlavě světelná oslava příchodu nového roku proběhne tradičně 1. ledna od 16.30 hodin na Masarykově náměstí. A jako vždy budou zástupci města rozlévat svařené víno a čaj. Samotný ohňostroj začne v 17.30 hodin a potrvá přibližně osm minut. Odpálí ho zkušený ohňostrůjce Leo Válek. „Ohňostroj se bude odpalovat ze zásobovací cesty k Prioru a ne ze střechy obchodního domu tak, jak tomu bylo v minulých letech. Tímto splníme všechny zákonné podmínky pro jeho uskutečnění. Samozřejmě jsme řekli, že ohňostroj musí proběhnout v souladu s novými předpisy, a jsem moc rád, že jsme našli řešení,“ uvedl primátor Petr Ryška. Na bezpečný průběh akce dohlédnou hasiči z SDH Bedřichov a posílené hlídky městské policie. Přivítání nového roku proběhne 1. ledna také na náměstí Svobody v Brtnici, a to od 17 hodin, ale radnice už dopředu avizovala, že kvůli vyhlášce to bude bez ohňostroje. „Nepodařilo se nám najít jiné vhodné alternativní místo. Proto jsme byli nucení přistoupit ke zrušení ohňostroje,“ sdělil starosta Jan Přibyl. Nebude chybět novoroční přípitek, čočková polévka a teplé nápoje. Zahájení nového roku s tradičním ohňostrojem proběhne ve čtvrtek 1. ledna v Třešti. Program začne v 17 hodin. S sebou si je potřeba vzít skleničky a nápoj na společný přípitek se zástupci místní radnice. Polná zahajuje ohňostrojem adventní čas, takže na nový rok organiz

Vánoční benefiční koncerty pro Filipa Lavičku z Panské Lhoty se budou konat dnes v Panské Lhotě a pozítří v Budišově, začátek je shodně v pět hodin odpoledne. Cílem koncertu je pomoc pro Filipa Lavičku, který je po nešťastné nehodě na invalidním vozíku.

Jedním z témat, které řešili jihlavští zastupitelé na svém úterním zasedání, byla rozsáhlá rekonstrukce objektu Hájenka Černé lesy, který se nachází poblíž Brtnice na Jihlavsku. Pokud vše půjde podle plánu, tak by zhruba za dva roky mělo být hotovo.

Betlémské světlo o víkendu dorazilo do Jihlavy. Na Hlavním nádraží si ho v sobotu dopoledne od svých brněnských kolegů převzali místní skauti. Vlak z Havlíčkova Brodu dorazil na stanici s menším zpožděním, tam na něj kromě připravených skautů čekala i menší skupina zájemců s vlastními lucernami, kteří si chtěli plamen z Betléma donést do svých domovů už z nádraží. Předání proběhlo bleskově, ani ne za minutu už souprava pokračovala dál směrem na Třešť, Telč až do Slavonic. Každý, kdo by si chtěl světlo také připálit a odnést, bude mít tuto možnost 22. a 23. prosince na trzích na Masarykově náměstí v Jihlavě, kde budou skauti rozdávat plamen od 13 do 20 hodin. Na Štědrý den pak bude světlo k dispozici od 8 do 12 hodin v kostele sv. Jakuba. Už 20. prosince od 10 do 22 hodin si pak mohou světlo odnést lidé v Dolní Cerekvi od kostela sv. Maří Magdalény. V Kamenici budou skauti rozdávat nejen betlémské světlo, ale i vánoční punč 23. prosince od 18 do 20 hodin. V Telči na náměstí u indiánského tee-pee bude světlo k mání 23. prosince od 15 do 18 hodin. Ve stejný den si zájemci budou moci plamen připálit pod vánočním stromem v Brtnici v rámci vystoupení zdejší Hudební školy, které začíná v 17 hodin. Z kostela sv. Jakuba ve Vílanci bude možné si betlémský oheň odnést 23. prosince od 15 do 19. Na Štědrý den bude betlémské světlo možné získat na několika místech. V kostele v Lukách nad Jihlavou od 9 do 11, v Polné v chrámu Nanebevzetí Panny Marie od 15 do 17 a v Třešti v rámci programu živého betlému na náměstí od 13.00 do 13.45.

Zatímco v Telči a Brtnici Mikulášské setkání proběhlo tradičně minulý týden v rámci programu k rozsvícení vánočního stromu, v ostatních městech napříč okresem se Mikuláš s andělem a čerty za dětmi teprve chystá. Například v Třešti obsadí dnes Sokolský dům. Mikuláš dorazí v 18.30 hodin v rámci akce nazvané Mikulášský rej. Do té doby budou v sokolovně probíhat soutěže pro děti s tvořivými dílnami a vrcholem akce bude mikulášská nadílka. Mikuláš v Třešti bude k vidění i na náměstí T. G. Masaryka. Tradiční nadílka tam bude v čase od 16.30 do 18.30. V Brtnici otevřeli peklo a přivítali Mikuláše minulou neděli, teď se ale s čerty a andílky chystá do místních částí města. V pátek 5. prosince dorazí do Panské Lhoty a také Uhřínovic. Peklo a nebe bude v pátek také na hradě v Polné. Netradiční mikulášská nadílka se tam koná každoročně od roku 2012 a je věnována památce jejího zakladatele Františka Vacka. „Přijďte do podzemí za pohádkovými čerty, anděly a Mikulášem. Mikulášský balíček můžete vzít s sebou, dětem ho předá Mikuláš,“ slibují v pozvánce pořadatelé. Mikuláš s družinou dorazí i do menších obcí na Jihlavsku. Samosprávy o programu akce detailně informují na svých internetových stránkách. V sobotu 6. 12. se objeví v kulturním domě v Jezdovicích (15 – 18). V Hodicích zvou čerti na Čertovskou stezku v neděli 7. 12. Její start je v 17 hodin na návsi.

Dílna varhanáře – restaurátora Dalibora Michka se během šesti let v několika etapách postarala o restaurování nástroje v brtnickém „zámeckém“ kostele. Podle informace z katolické farnosti Brtnice pokryly náklady na rekonstrukci ve výši okolo tří milionů Kč právě farnost, město Brtnice a prostředky z dotačních fondů. Varhany v kostele sv. Karla Boromejského a blahoslavené Juliany Collalto postavil v letech 1830 a 1831 varhanář Jan Jozefy se svými syny Janem a Leopoldem. Jak uvádí restaurátor nástroje Dalibor Michek, po letech dohadů tuto skutečnost objasnil významný organolog dr. Tomáš Horák. „Všechny díly varhan včetně měchové soustavy byly hned po demontáži odvezeny do dílen ve Studénkách a v Lukách nad Jihlavou. Po restaurování byly varhany sestaveny na kůru kostela, zapojeny, intonovány a naladěny,“ uvádí Michek. Vedle samotných píšťal a dalších součástí nástroje byla restaurována i trojice klínových měchů, které jsou nyní napájeny tichoběžným ventilátorem. „Možnost jejich šlapání tradičním způsobem zůstala však zachována,“ dodává D. Michek. Jak restaurátor vysvětluje, tónový rozsah varhan je C – c3 s krátkou oktávou, u nástroje chybí tóny Cis, Dis, Fis a Gis chybí: „Chromatický rozsah se v našich zemích začíná objevovat až v 1. polovině 19. století. Mnohým varhaníkům, neschopným či neochotným se tomu přizpůsobit, dělalo však toto řešení problém, který žádali odstranit a mnohdy jim, žel, bylo vyhověno.“ To podle D. Michka způsobilo vážná poničení nástrojů, což se nevyhnulo ani varhanám brtnickým. Některé z píšťal byly uříznuty a prospektové píšťaly, tedy ty viditelné zvenku, byly fušerským způsobem potrhány. Inaugurační koncert připravil P. Sobotka Opravené brtnické varhany se po rekonstrukci znovu rozezněly chrámem v neděli 23. listopadu. V mrazivém podvečeru na ně uvedl Inaugurační koncert varhaník, pedagog ZUŠ a regenschori svatojakubské farnosti v Jihlavě Petr Sobotka (* 1979). V programu zazněly skladby ze 17. a 18. století od autorů Johanna Jakoba Frobergera, Jana Pieterszoona Sweelincka, George Muffata, Johanna Pachelbela, Josefa Segera, Jana Křtitele Kuchaře či Dietricha Buxtehudeho. Protagonista koncertu je absolventem Církevní konzervatoře v Kroměříži ve třídě Tomáše Thona a Jany Ryšavé a Univerzity Palackého v Olomouci, kde studoval obory hra na varhany (ve třídě Petra Planého), hudební výchova a pedagogika. Je činný v oblasti organologie, historie a stavby varhan. Pro inaugurační koncert zvolil P. Sobotka skladby s ohledem na technické specifikace brtnického nástroje. V podrobném tištěném programu večera zasadil uvedená díla a jejich autory do kontextu jejich doby a vývoje varhanní hudby. Finále koncertu věnoval hudbě Johanna Sebastiana Bacha, vrcholného autora severoněmeckého barokního varhanního světa. Vzorec neexistuje Po koncertu se mnozí z posluchačů vypravili přímo na kostelní kůr k prohlídce nástroje s komentářem P. Sobotky i D. Michka. Restaurátor Michek posluchačům vysvětlil technické postupy konzervace a opravy poškozených píšťal. Přiblížil mimo jiné rozdílný přístup k pojetí restaurování historických nástrojů u nás a v západních zemích, např. v Německu. Zde podle něho neznali mnohé postupy vyvinuté v minulosti u nás za „železnou oponou“ z nutnosti, a jdou spíše cestou přímé výměny poškozených částí za nové. „Oni jsou konzervativní. Nesmírně, neobyčejně konzervativní ve všem. Samozřejmě, že jsou tradičně nejlepší v tomto řemesle, bezpochyby. Ale tohle je zajímavý jejich rys, spíše mentální, že tyhle moderní věci nepobírají…,“ uvažoval varhanář např. nad metodou napouštění a zpevňování poškozených prvků pryskyřicí. „Ono se totiž ale dá říci, že to, co dělají oni, je historicky pravdivější. Čili já to nepomlou

18. červenec 2025. Osudný den, který navždy změnil život třiadvacetiletému Filipu Lavičkovi z Panské Lhoty na Jihlavsku. Když byl s kamarády na Vltavě, tak měl úraz, při kterém si poškodil míchu a nyní je upoutaný na invalidní vozík.

18. červenec 2025. Osudný den, který navždy změnil život třiadvacetiletému Filipu Lavičkovi z Panské Lhoty. Když byl s kamarády na Vltavě, tak měl úraz, při kterém si poškodil míchu a nyní je upoutaný na invalidní vozík.