Brtnice

Táborový areál Hájenka Černé lesy, který se nachází u Brtnice na Jihlavsku, čeká rozsáhlá rekonstrukce. Nyní si ho už převzala stavební firma. Po opravách se mohou nejen děti těšit na hvězdárnu, nové sociální zařízení či třeba koupací jezírko. Obnovou projde i kuchyň.

Jak JL potvrdila archeoložka Jana Mazáčková z Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity Brno, nalezli archeologové na hradě Rokštejně na Brtnicku pozůstatky velkého lázeňského objektu. Postavit jej zřejmě nechal markrabě Jan Jindřich (1322 Mělník – 1375 Brno), mladší bratr Karla IV., druhorozený syn Jana Lucemburského z manželství s Eliškou Přemyslovnou, moravský markrabě v letech 1349 –1375. V areálu hradu byla lázeň přizděna k jinému objektu. Na začátku nálezu a jeho výkladu odkryli archeologové topeniště pro podlahové teplovzdušné topení, postupně pak také fragmenty zdiva. Šlo o hrázděný objekt nad zděným suterénem. Lázeň zanikla v pozdější etapě hradu, kdy byl v majetku Valdštejnů. „Oni tu hrázděnou stavbu strhli dovnitř, do interiéru té zděné, a zarovnali tím nádvoří. Takže my ji tam máme kompletně, prostě naprosto perfektní situace, kdy my víme i to, co bylo v omazu té stavby. Víme, že v tom jílu byly čerstvé trávy, nebyla tam sláma. Takže z toho lezou neskutečná data i pro tu stavební kulturu druhé půlky 14. století, jak vlastně ty hrady vypadaly,“ popisuje J. Mazáčková. Jako lázeň sloužilo podlaží s červenými pálenými dlaždicemi vyhřívané zespoda teplým vzduchem. Zde si podle archeologů lze představit pány vyhřívající se v kádích při hře v kostky. Právě kostěné hrací kostky totiž patří k nálezům na hradě. Podle aktuální informace Jany Mazáčkové budou archeologové v odkrývání lázní pokračovat i v letošním roce: „Ony jsou dost rozsáhlé, asi jedny z největších na našem území. Je vidět, že tam probíhala lázeňská činnost s konzumací alkoholu, ovoce, pečených ryb a podobně. Máme tam doloženy hostiny, popíjeli tam víno a pivo ze sklenic a podobně. Byl tam obdobný lázeňský provoz, jako je na iluminacích z druhé půlky 14. století, ty kádě vedle sebe. Určitě tam něco takového probíhalo, bylo to velké a bylo to poměrně nákladné na provoz, protože se do té pece vešlo hodně dřeva, aby se ta budova vytopila, aby to bylo komfortní.“ Pobyt moravského markraběte Jana Jindřicha na hradě nedokládá přímo žádná listina, kterou by zde např. podepsal. Podle archeologů však zřejmě jezdil na Rokštejn v podzimní lovecké sezóně, a to i s dětmi, neboť mezi nálezy nechybí ani dětské jezdecké ostruhy a třmen. Analogické lázně lze podle odborníků najít v zemích střední a severní Evropy. U nás jde ovšem o menší objekty, nežli je lázeň na Rokštejně. Výzkumy nekončí Na hradě Rokštejně v majetku města Brtnice archeologové se studenty pracují od roku 1981 každoročně, zejména během léta. Profesionální průzkum byl na začátku osmdesátých let zahájen v souvislosti s tehdy uvažovanou výstavbou údolní vodní nádrže. Hrad je písemně poprvé zmiňován k roku 1289. Právě z Rokštejna byl např. veden Zikmundem z Křižanova ozbrojený výpad proti Jihlavě během moravských markraběcích válek v roce 1402. Přepadení města připomíná freska v presbytáři jihlavského kostela Nanebevzetí Panny Marie. Zánik hradu je datován rokem 1467. Výzkumy na Rokštejně vede Ústav archeologie a muzeologie MU. Jana Mazáčková jejich vedení převzala po archeologovi prof. Zdeňku Měřínském (+ 2016). Jeho práci na hradě připomíná pamětní deska. Studenti na hradě zkoumají jeho vývoj, historii a architekturu, ale i souvislosti s kolonizací okolní krajiny. K výrazným nálezům z poslední doby patří odkrytí původně zaklenuté hradní potravinové (chlebové) pece se zachovaným vyvýšeným soklíkem v okolí. Zbytky pece byly v roce 2018 vykopány zpod trosek v prostoru nad turistickou cestou kolem hradu. Jak JL potvrdila v roce 2022 J. Mazáčková, pec skutečně zanikla při obléhání hradu. Potvrdila to i radiokarbonová datace nálezu, která vyšla na rok 1470. Tento nález evropského významu archeologové zdok

Tragédie se stala v pátek dopoledne při stavbě mostu na obchvatu Brtnice. Skokem z výšky několika desítek metrů se tam rozhodl ukončit život jeden z obyvatel místní části Brtnice. „Nešlo o dělníka. Událost nijak nesouvisela s probíhající stavbou. Byl to sebevrah. Přišel na stavbu, působil jako dělník, a to asi není možné tomu zabránit. Viděl jsem i zápis koordinátora bezpečnosti práce,“ uvedl starosta Brtnice Jan Přibyl. Dodal, že muže, který se dobrovolně rozhodl skokem z mostu ukončit svůj život, sice osobně neznal, ale ví, o koho jde. „Bydlel v jedné z místních částí města,“ potvrdil starosta informace redakce JL. O tom, že na stavbě obchvatu Brtnice došlo k úmrtí osoby, informoval jako první na svých sociálních sítích hejtman Martin Kukla (ANO), který zároveň také kondoloval pozůstalým. Policejní komisařka Michaela Lébrová informovala, že oznámení o pádu muže z mostu v Brtnici přijali před desátou hodinou dopoledne. „Muž utrpěl vážná zranění, kterým podlehl. Příčinu a veškeré okolnosti úmrtí muže prověřujeme,“ sdělila k tragédii Michaela Lébrová. Více v tištěném vydání JL s datem 17. 2.

Na stavbě obchvatu Brtnice na Jihlavsku v pátek dopoledne zahynul muž po pádu z vysokého mostu. Záchranáři už mu nemohli pomoci. Policie případ vyšetřuje, podle předběžných informací nešlo o pracovníka stavby.

Na stavbě obchvatu Brtnice na Jihlavsku v pondělí zemřel člověk. Podle mluvčího Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina Petra Janáčka spadl z velké výšky a byl na místě mrtvý.

Na stavbě obchvatu Brtnice na Jihlavsku v pátek zemřel člověk. Podle mluvčího Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina Petra Janáčka spadl z velké výšky, byl…

Na stavbě obchvatu Brtnice došlo dle vyjádření hejtmana Vysočiny Martina Kukly k úmrtí osoby. Okolnosti události jsou v šetření. Událost je v systému krajských hasičů zaznamenána od dnešních 9:45 hodin.

K neštěstí došlo dnes v Brtnici na Jihlavsku. Na stavbě obchvatu tam zemřel muž. Podle mluvčího krajské záchranky Petra Janáčka mu lékaři přivolaní na místo už nedokázali pomoci.

Už počtvrté chystá Muzeum Vysočiny Jihlava zimní turistický pochod, a to u příležitosti výročí přepadení Jihlavy v roce 1402. Na výběr jsou tři různé trasy, ti odvážnější mohou jet na kole.

Brtnice na Jihlavsku chce iniciovat stavbu družstevních bytů, podle radnice si tak zejména mladí lidé budou moci zajistit bydlení za přijatelnou cenu. Město má pozemky, na kterých by postupně mohlo být osm domů s víc než stovkou bytů.

Lidé, kteří cestují autobusem z Brtnice do Jihlavy, se mohou těšit na komfortnější podmínky. Už od neděle 25. ledna začne na nově vybudované zastávce Brtnice, Nová čtvrť ve směru na Jihlavu zastavovat většina spojů autobusových linek 410, 413 a 420 Veřejné dopravy Vysočiny.

Části obranného systému zámku Brtnice, konkrétně pozemky s bastionem a parkány, hradebními a opěrnými zdmi či schodištěm na bastion, nabízel stát těsně před koncem minulého roku v elektronické aukci za cenu 3,7 milionu korun. Podle zákona předcházela aukci nabídka pozemků o výměře cca 1500 čtverečních metrů státním institucím, ty však neprojevily zájem. Stejná situace nastala v následné elektronické aukci, byla tudíž zrušena. Podle zvyklostí lze předpokládat, že stát vyhlásí její další kolo se sníženou cenou. Areál zámku byl po řadu let předmětem soudních sporů o vlastnictví. Jak nyní pro JL uvedl majitel zámku, předseda Spolku Svébyt Brtnice arch. Oleg Rybnikář, neví přesně, jak se zmíněné pozemky ocitly v majetku státu: „To je důsledek nějakých převodů někdy ve 20. století, ještě na okresní úřady a já nevím, kde všude.“ O koupi aktuálně nabízených pozemků nemá Rybnikář zájem. „Ta cena je naprosto absurdní. I zadarmo je to břemeno, protože tam jsou rozhodnutí památkářů o nutnosti opravy zdí atd.,“ řekl na dotaz JL. Jak Rybnikář dodal, chápe, že jde o součást zámeckého areálu a bylo by logické, kdyby k němu byla přivtělena: „Ale i kdyby to bylo zadarmo, tak si myslím, že by bylo zapotřebí, aby tomu předcházela nějaká jednání třeba i s krajem nebo s ministerstvem kultury, nebo aby se našel nějaký způsob spolufinancování těch oprav.“ Ani město Brtnice podle slov starosty Jana Přibyla o koupi nabízené nemovitosti neuvažuje. „To je naprosto beze smyslu,“ konstatoval starosta na dotaz JL směrem k nemovitostem a nabízené ceně. Majitel zámku i město se shodují, že pozemky nemají praktické využití. Majetkově má v současnosti celý areál okolo zámku několik vlastníků. Samotný zámek, park a alej patří Spolku Svébyt Brtnice, park v podzámčí Nadaci Svébyt. Zámecký rybník, který je aktuálně rekonstruován, vlastní město Brtnice. Na zámku by měla od jara opět začít průvodcovská činnost. Novinkou na průvodcovské trase je od loňského roku stálá expozice rozměrných reprodukcí tapiserií od pozdně renesančního benátského malíře Tiziana.

Na jaře, v roce 2024, jsem po přečtení článku paní místostarostky Brtnice v Jihlavských listech o plánech na cyklostezku údolím Brtničky napsal svůj příspěvek a názor s otázkami k této stavbě. Nečekal jsem odpověď, spíš nějaký názor čtenářů, turistů, ale i samotných cyklistů. Nestalo se. Nevím, jestli se někdo ze zainteresovaných pracovníků radnice někdy byl v údolí podívat. Doporučuji to však všem, kteří mají k údolí nějaký vztah, a také alespoň trošku cítění pro přírodu. To, co zde vzniká, není cyklostezka, to je devastace krásného kousku přírody. Dívám se na místa, kde se prorážely terénní nerovnosti, na svahy zarovnané velkými gabiony a kovová zábradlí. Stromy okolo vody, které stály v cestě, odhrnuté stranou. A tak mi nějak uniká ta část z prezentace v tisku, která byla v článku. Cituji: „Cyklostezka povede údolím říčky Brtničky a využije stávající lesní cesty, čímž bude minimalizován dopad na místní krajinu.“ Zeptejte se pamětníků, kteří organizovali dětské tábory v okolí říčky, ať u pionýrské či skautské, kamarádů z HBC, kteří zde pořádali Zlaté horečky a kteří vysázeli po Vysočině na tisíce stromků, jaké mívali „vřelé“ přijetí při zajišťování těchto akcí. Akcí, po kterých za pár dnů či týdnů nikdo ani nepoznal, že tam byly. Proč? Protože to bylo a asi ještě je chráněné území. Či dnes už není? A potom ještě jeden pohled do budoucna. Pokud to všechno projde a proud vyznavačů kol to údolí bude projíždět, jak dlouho potrvá, než šikovného developera napadne od potomků či majitelů mlýna pana Vidourka vytvořit pro ten proud ze mlýna místo v lůnu panenské přírody a mlýn odkoupit? Nebo ještě dál v budoucnu pár amatérských archeologů bude pátrat, k čemu zde byly ty kamenné hráze? Moji generaci už by to bolet nemělo, přesto bolí a nedokáže asi už pochopit myšlenkové pochody našich následovníků. Jinak platí stále ty stejné otázky, možná ještě víc než na jaře 2024.

Zatímco na Šacberku ve Zborné u Jihlavy, Čeřínku u Cejle nebo na svahu se čtyřsedačkovou lanovkou v Lukách nad Jihlavou, se lyžovalo už během vánočních svátků, milovníci sjezdového lyžování na kopci v Brtnici nebo v Mrákotíně u Telče si museli trochu počkat. V Mrákotíně zahájili provoz v neděli a od pátku minulého týdne se rozjel také městský vlek v Brtnici. Bližší informace k provozu jednotlivých středisek najdete na webových stránkách a sociálních sítích jednotlivých areálů. Vlek v Brtnici p rovozuje město. Místostarostka Vlasta Kolmanová vysvětluje, že provoz areálu vnímají na radnici jako službu pro obyvatele a nechtějí na příjmu ze sjezdovky vydělávat. Postačí, když se jim vrátí náklady a sezona skončí v černých číslech, tedy bez ztráty. „Kdy jsme v pátek ve dvě hodiny odpoledne spustili provoz, tak tu od té doby máme pořád nabito. Přitom ve všední den to nebývá zvykem,“ shrnula v neděli odpoledne dosavadní zájem lyžařů za tři dny provozu. Svah na letošní rozjezd sezony připravily za deset dní dvě sněžné sprchy a tři děla. „Máme problém s energetickou kapacitou. To znamená, že není možné, aby šla veškerá technika souběžně,“ vysvětlila komplikace místostarostka. Kolmanová nijak neskrývá, že s loňskou sezonou byli spokojení. Letos si navíc nemohou stěžovat ani na nedostatek mrazivého počasí, který je pro produkci technického sněhu zásadní. „Je sice větší mráz, ale když už je minus 13 stupňů Celsia a více, tak už nemáme přívod vody do rybníka. Tím pádem je pro nás mnohem lepší, ideální, když mrzne a teplota je kolem minus šesti, sedmi stupňů Celsia,“ zmiňuje. Letošní sezona je pro město zásadní. Radnice po jejím skončení vyhodnotí, jestli sněžná děla, která má aktuálně druhou sezonu v pronájmu, odkoupí do svého vlastnictví a nebo ne. Smlouva s dodavatelem je nastavená tak, že v případě transakce město zaplatí poníženou kupní cenu o částku, kterou zaplatilo za dosavadní pronájem zařízení. „Nově je k dispozici od soukromého podnikatele nabídka jídel pro lyžaře. Chceme pro ně službu postupně dál zkvalitňovat a na konci sezony si vyhodnotíme, jestli techniku odkoupíme a nebo ne. Zatím sezona vypadá velice dobře, ale jsou to první tři dny,“ nechce nic zakřiknout místostarostka. K tomu, aby sezona byla úspěšná, stačí, když sezona nebude ztrátová. „Loni se jezdilo do poloviny března. Pokud si pamatuji, lyžovalo se osm nebo devět týdnů. Kdyby se to samé povedlo zopakovat i letos, bylo by to fajn. Předpověď počasí vypadá optimisticky,“ říká místostarostka. Na závěr sezony se pak chystá stejně jako loni rozlučka, v podobě sjezdu svahu na čemkoliv. Datum pořadatelé upřesní až podle vývoje a průběhu zimní sezony.

Stavba obchvatu Brtnice na silnici II/405 pokračuje rychlým tempem. Součástí klíčového projektu mezi Jihlavou a Třebíčí je i impozantní most vysoký téměř čtyřicet metrů. Řidiči by novou trasu mohli využít už na začátku příštího roku.

Čím dál větší náklady v položce odpadového hospodářství rozpočtu měst na Jihlavsku nutí některé vedení radnic reagovat. Na základním ročním poplatku za vývoz popelnic zaplatí letos, stejně jako loni, nejvíc občan v Polné. Zdražení pro letošek schválili už dříve také zastupitelé Telče. V ostatních městech, tedy v Třešti, Brtnici a krajské Jihlavě zůstává meziročně výše poplatku beze změny. V Jihlavě dál zůstává na sumě 804 korun za osobu a rok. Při zodpovědném třídění nebo v případě rodinných domů je cena o stokorunu na osobu nižší, činí tedy 704 Kč ročně. V Polné se jako v jediném městě na Jihlavsku dostal poplatek poprvé v historii přes magickou hranici tisícikoruny. Loni se v historickém městě platilo na osobu a rok 960 korun, na letošek zastupitelstvo přistoupilo ke zdražení o dalších 120 korun na 1080 korun. Radnice, stejně jako ty v okolí, mají v příslušné vyhlášce několik výjimek, kde se poskytuje sleva ze základní výměry. „Poplatek v žádném případě nepokrývá náklady, které v této souvislosti město má. Ze svého rozpočtu na pokrytí celkových nákladů dáváme ještě zhruba 2,5 milionu korun z vlastního rozpočtu. Na občany nechceme přenést úplně všechny náklady,“ sdělil starosta Polné Jindřich Skočdopole. Tak jako Polná ani jiná města na okrese nepřenáší poplatek za popelnice na občana. Každé ho dotuje ze svého rozpočtu. Někde doplácí statisíce korun, jinde se dotovaná částka z rozpočtu pohybuje v řádech milionů a částka rok od roku poměrně dramaticky vzrůstá. Pro příklad může posloužit právě Polná. Zatímco v roce 2024 město kapitolu odpadového hospodářství dotovalo přibližně roční částkou ve výši 1,6 milionu korun, na letošek se počítá s výdajem o zhruba 900 tisíc korun vyšším. Částka vynaložená z rozpočtu na odpadové hospodářství se rok od roku strmě zvyšuje, a to hlavně kvůli čím dál dražším vstupním poplatkům a od předloňského roku také o vyšší DPH. Poplatek za popelnici v sobě nezahrnuje jen vývoz odpadků z černé popelnice, ale také plastů, skla, papíru anebo bioodpadu. Každé z měst má nastavený svůj systém včetně úlev a slev. V poplatku jsou zahrnuty i případné služby sběrného dvora. V Telči se poplatek meziročně také zvedal. Starosta Vladimír Brtník informoval, že nová výše poplatku činí ve městě a místních částech 800 korun. Meziroční nárůst je tak ve stejných intencích, tedy o 50 korun na osobu za rok. „Už jsem to avizoval, zvyšování bude o tuto sumu pravidelně,“ zmínil starosta. V Telči poplatek platí všichni občané bez výjimky. Nově ale každý novorozenec přinese do rodinné pokladny příspěvek 5000 korun. Rozhodlo se o tom s účinností od ledna letošního roku. Naopak v sousední Třešti s výší poplatku, který činí 792 Kč, nehýbali. Starosta Vladislav Hynk jen v té souvislosti připomněl, že to ani zdaleka nepokrývá náklady, které město má. Brtnice poplatek 696 Kč za odpady také nezvyšovala. Stejně jako třešťský starosta, také brtnický Jan Přibyl uvádí, že poplatek na osobu a rok nepokrývá náklady. „Doplácíme, ale ani my nechceme celou zátěž přenášet na občany,“ sdělil k tématu starosta. Povinnost platit poplatek za odpady mají všechny fyzické osoby, které jsou přihlášené k pobytu ve městě či obci. Nevyhnou se mu ani vlastníci bytů, rodinných domů nebo staveb pro rodinnou rekreaci, ve kterých není nikdo přihlášený k trvalému pobytu.

Rekonstrukce táborové základny Hájenka Černé lesy u Brtnice se městu prodraží. Základna je více než čtyři roky kvůli nevyhovujícímu technickému a hygienickému stavu uzavřena. Táborovou základnu vlastní město a provozuje ji Dům dětí a mládeže v Jihlavě (DDM). Město má na rekonstrukci hotový projekt i vybraného dodavatele. Není však příliš spokojené s vysoutěženou cenou. Podle primátora města Petra Ryšky (ODS) šlo město do soutěže s předpokládanou cenou 88 milionů korun. V rámci soutěže se však dostali na cenu 105 milionů korun bez DPH. Před zastupiteli stála na posledním prosincovém jednání otázka, jestli za těchto podmínek v projektu pokračovat, nebo ne. Zastupitelstvo jednomyslně schválilo pokračování a navýšení peněz na akci. „Když jsme si udělali nějakou řešerši na takto velký objekt s celoročním provozem, tak bychom se asi ani po novém soutěžení a po nějakém přepracovávání projektu na výrazně nižší cenu nedostali,“ argumentoval primátor. „Možná zvítězila i nějaká ta nostalgie, že si mnozí vzpomněli, kdo a jak docházel k poznávání na tomto místě v pubertálním věku,“ s nadsázkou k rozhodnutí vedení města poznamenal končící náměstek primátora Jiří Pokorný (ANO). Celoroční provoz Rada města na svém posledním jednání v roce 2025 vybrala za dodavatele stavby firmu Zelený z Brtnice. „Na realizaci stavby má zhotovitel dva roky. Předpokládám, že někdy během února může dojít k podpisu smlouvy a za dva roky bychom měli mít Hájenku hotovou,“ sdělil novinářům na tiskové konferenci primátor. Doplnil, že Hájenka by byla v provozu celoročně a dokázala by si na sebe vydělat sama. Hovořil o celkové kapacitě 70 lůžek v hlavní budově a stejném počtu ve venkovních chatkách. Radnice počítá na základně ročně s 15 až 20 tisíci přespáními. Celkové náklady s vybavením interiéru či stavebním dozorem by se podle primátora mohly blížit ke 150 milionům korun. Po dobu uzavření táborové základny Hájenka u Brtnice je pro zotavovací akce pro děti z jihlavských škol využíván tábor ve Smrčné nad Sázavou.

Po celém Česku platí už skoro měsíc výrazně zpřísněná pravidla pro odpalování ohňostrojů a prodeje pyrotechniky. Mapa dostupná kdykoliv on-line na webu agrigis.gov.cz ukazuje, že z měst na Jihlavsku nemají ohňostrůjci utrum jen v Třešti. Vymyslet alternativu v centru se podařilo také Jihlavě. Lidé v Brtnici, Polné a Telči si beztrestně v takzvané červené zóně od 1. prosince mohou odpálit maximálně bouchací kuličky a prskavky. Na tuto pyrotechniku z kategorie F1 se zpřísnění nijak nevztahuje. „S blížícími se oslavami příchodu nového roku žádáme veřejnost o důsledné dodržování nových pravidel. Při nákupu i používání pyrotechniky doporučujeme ověřit si, zda jde o kategorii F1, která není dotčena zákazy, a zda se občan nenachází v zakázané zóně v blízkosti citlivých objektů,“ sdělila mluvčí krajských hasičů Petra Musilová. Pokud si nejste jisti, kde můžete legálně třeba o silvestrovské noci nebo na Nový rok odpalovat rachejtle, ministerstvo zemědělství už zveřejnilo interaktivní mapu, kde jsou území se zákazem pyrotechniky znázorněna v kruzích vyplněných červeným barvivem. Kdo zákaz poruší a bude mu prokázána vina, hrozí mu pokuta až 10 tisíc korun. Dodržování pravidel podle novelizace budou mít na starost příslušníci státní, případně také městské policie. Zákaz vychází z původní novely zákona o pyrotechnice. Novelizace dává nově obcím výrazné pravomoci odpalování pyrotechniky na svém území omezit či zcela zakázat. Zároveň stanovuje přímo i konkrétní místa, v jejichž okolí se od 1. prosince v blízkosti 250 metrů pyrotechnika za žádných okolností odpalovat nesmí, tedy kromě prskavek nebo bouchacích kuliček. Konkrétně se jedná o nemocnice, domovy pro seniory, útulky či chovy zvířat. „Pyrotechnika způsobuje každoročně psům, ale i řadě hospodářských zvířat mnoho problémů. Máme zaznamenané případy předčasných porodů mrtvých telat, ke kterým došlo po odpálení hlasité pyrotechniky v okolí zemědělských podniků,“ uvedl ministr zemědělství v demisi Marek Výborný (KDU-ČSL). Úředníci ministerstva se opírají i o argumentaci, že v souvislosti s odpalováním pyrotechniky roste počet úrazů, popálenin, požárů, poškození majetku i ohrožení zvířat – domácích, hospodářských i volně žijících. Jak to tedy bude na Nový rok vypadat ve městech napříč okresem s organizovanými ohňostroji? V krajské Jihlavě světelná oslava příchodu nového roku proběhne tradičně 1. ledna od 16.30 hodin na Masarykově náměstí. A jako vždy budou zástupci města rozlévat svařené víno a čaj. Samotný ohňostroj začne v 17.30 hodin a potrvá přibližně osm minut. Odpálí ho zkušený ohňostrůjce Leo Válek. „Ohňostroj se bude odpalovat ze zásobovací cesty k Prioru a ne ze střechy obchodního domu tak, jak tomu bylo v minulých letech. Tímto splníme všechny zákonné podmínky pro jeho uskutečnění. Samozřejmě jsme řekli, že ohňostroj musí proběhnout v souladu s novými předpisy, a jsem moc rád, že jsme našli řešení,“ uvedl primátor Petr Ryška. Na bezpečný průběh akce dohlédnou hasiči z SDH Bedřichov a posílené hlídky městské policie. Přivítání nového roku proběhne 1. ledna také na náměstí Svobody v Brtnici, a to od 17 hodin, ale radnice už dopředu avizovala, že kvůli vyhlášce to bude bez ohňostroje. „Nepodařilo se nám najít jiné vhodné alternativní místo. Proto jsme byli nucení přistoupit ke zrušení ohňostroje,“ sdělil starosta Jan Přibyl. Nebude chybět novoroční přípitek, čočková polévka a teplé nápoje. Zahájení nového roku s tradičním ohňostrojem proběhne ve čtvrtek 1. ledna v Třešti. Program začne v 17 hodin. S sebou si je potřeba vzít skleničky a nápoj na společný přípitek se zástupci místní radnice. Polná zahajuje ohňostrojem adventní čas, takže na nový rok organiz

Vánoční benefiční koncerty pro Filipa Lavičku z Panské Lhoty se budou konat dnes v Panské Lhotě a pozítří v Budišově, začátek je shodně v pět hodin odpoledne. Cílem koncertu je pomoc pro Filipa Lavičku, který je po nešťastné nehodě na invalidním vozíku.

Jedním z témat, které řešili jihlavští zastupitelé na svém úterním zasedání, byla rozsáhlá rekonstrukce objektu Hájenka Černé lesy, který se nachází poblíž Brtnice na Jihlavsku. Pokud vše půjde podle plánu, tak by zhruba za dva roky mělo být hotovo.

Betlémské světlo o víkendu dorazilo do Jihlavy. Na Hlavním nádraží si ho v sobotu dopoledne od svých brněnských kolegů převzali místní skauti. Vlak z Havlíčkova Brodu dorazil na stanici s menším zpožděním, tam na něj kromě připravených skautů čekala i menší skupina zájemců s vlastními lucernami, kteří si chtěli plamen z Betléma donést do svých domovů už z nádraží. Předání proběhlo bleskově, ani ne za minutu už souprava pokračovala dál směrem na Třešť, Telč až do Slavonic. Každý, kdo by si chtěl světlo také připálit a odnést, bude mít tuto možnost 22. a 23. prosince na trzích na Masarykově náměstí v Jihlavě, kde budou skauti rozdávat plamen od 13 do 20 hodin. Na Štědrý den pak bude světlo k dispozici od 8 do 12 hodin v kostele sv. Jakuba. Už 20. prosince od 10 do 22 hodin si pak mohou světlo odnést lidé v Dolní Cerekvi od kostela sv. Maří Magdalény. V Kamenici budou skauti rozdávat nejen betlémské světlo, ale i vánoční punč 23. prosince od 18 do 20 hodin. V Telči na náměstí u indiánského tee-pee bude světlo k mání 23. prosince od 15 do 18 hodin. Ve stejný den si zájemci budou moci plamen připálit pod vánočním stromem v Brtnici v rámci vystoupení zdejší Hudební školy, které začíná v 17 hodin. Z kostela sv. Jakuba ve Vílanci bude možné si betlémský oheň odnést 23. prosince od 15 do 19. Na Štědrý den bude betlémské světlo možné získat na několika místech. V kostele v Lukách nad Jihlavou od 9 do 11, v Polné v chrámu Nanebevzetí Panny Marie od 15 do 17 a v Třešti v rámci programu živého betlému na náměstí od 13.00 do 13.45.

Zatímco v Telči a Brtnici Mikulášské setkání proběhlo tradičně minulý týden v rámci programu k rozsvícení vánočního stromu, v ostatních městech napříč okresem se Mikuláš s andělem a čerty za dětmi teprve chystá. Například v Třešti obsadí dnes Sokolský dům. Mikuláš dorazí v 18.30 hodin v rámci akce nazvané Mikulášský rej. Do té doby budou v sokolovně probíhat soutěže pro děti s tvořivými dílnami a vrcholem akce bude mikulášská nadílka. Mikuláš v Třešti bude k vidění i na náměstí T. G. Masaryka. Tradiční nadílka tam bude v čase od 16.30 do 18.30. V Brtnici otevřeli peklo a přivítali Mikuláše minulou neděli, teď se ale s čerty a andílky chystá do místních částí města. V pátek 5. prosince dorazí do Panské Lhoty a také Uhřínovic. Peklo a nebe bude v pátek také na hradě v Polné. Netradiční mikulášská nadílka se tam koná každoročně od roku 2012 a je věnována památce jejího zakladatele Františka Vacka. „Přijďte do podzemí za pohádkovými čerty, anděly a Mikulášem. Mikulášský balíček můžete vzít s sebou, dětem ho předá Mikuláš,“ slibují v pozvánce pořadatelé. Mikuláš s družinou dorazí i do menších obcí na Jihlavsku. Samosprávy o programu akce detailně informují na svých internetových stránkách. V sobotu 6. 12. se objeví v kulturním domě v Jezdovicích (15 – 18). V Hodicích zvou čerti na Čertovskou stezku v neděli 7. 12. Její start je v 17 hodin na návsi.

Dílna varhanáře – restaurátora Dalibora Michka se během šesti let v několika etapách postarala o restaurování nástroje v brtnickém „zámeckém“ kostele. Podle informace z katolické farnosti Brtnice pokryly náklady na rekonstrukci ve výši okolo tří milionů Kč právě farnost, město Brtnice a prostředky z dotačních fondů. Varhany v kostele sv. Karla Boromejského a blahoslavené Juliany Collalto postavil v letech 1830 a 1831 varhanář Jan Jozefy se svými syny Janem a Leopoldem. Jak uvádí restaurátor nástroje Dalibor Michek, po letech dohadů tuto skutečnost objasnil významný organolog dr. Tomáš Horák. „Všechny díly varhan včetně měchové soustavy byly hned po demontáži odvezeny do dílen ve Studénkách a v Lukách nad Jihlavou. Po restaurování byly varhany sestaveny na kůru kostela, zapojeny, intonovány a naladěny,“ uvádí Michek. Vedle samotných píšťal a dalších součástí nástroje byla restaurována i trojice klínových měchů, které jsou nyní napájeny tichoběžným ventilátorem. „Možnost jejich šlapání tradičním způsobem zůstala však zachována,“ dodává D. Michek. Jak restaurátor vysvětluje, tónový rozsah varhan je C – c3 s krátkou oktávou, u nástroje chybí tóny Cis, Dis, Fis a Gis chybí: „Chromatický rozsah se v našich zemích začíná objevovat až v 1. polovině 19. století. Mnohým varhaníkům, neschopným či neochotným se tomu přizpůsobit, dělalo však toto řešení problém, který žádali odstranit a mnohdy jim, žel, bylo vyhověno.“ To podle D. Michka způsobilo vážná poničení nástrojů, což se nevyhnulo ani varhanám brtnickým. Některé z píšťal byly uříznuty a prospektové píšťaly, tedy ty viditelné zvenku, byly fušerským způsobem potrhány. Inaugurační koncert připravil P. Sobotka Opravené brtnické varhany se po rekonstrukci znovu rozezněly chrámem v neděli 23. listopadu. V mrazivém podvečeru na ně uvedl Inaugurační koncert varhaník, pedagog ZUŠ a regenschori svatojakubské farnosti v Jihlavě Petr Sobotka (* 1979). V programu zazněly skladby ze 17. a 18. století od autorů Johanna Jakoba Frobergera, Jana Pieterszoona Sweelincka, George Muffata, Johanna Pachelbela, Josefa Segera, Jana Křtitele Kuchaře či Dietricha Buxtehudeho. Protagonista koncertu je absolventem Církevní konzervatoře v Kroměříži ve třídě Tomáše Thona a Jany Ryšavé a Univerzity Palackého v Olomouci, kde studoval obory hra na varhany (ve třídě Petra Planého), hudební výchova a pedagogika. Je činný v oblasti organologie, historie a stavby varhan. Pro inaugurační koncert zvolil P. Sobotka skladby s ohledem na technické specifikace brtnického nástroje. V podrobném tištěném programu večera zasadil uvedená díla a jejich autory do kontextu jejich doby a vývoje varhanní hudby. Finále koncertu věnoval hudbě Johanna Sebastiana Bacha, vrcholného autora severoněmeckého barokního varhanního světa. Vzorec neexistuje Po koncertu se mnozí z posluchačů vypravili přímo na kostelní kůr k prohlídce nástroje s komentářem P. Sobotky i D. Michka. Restaurátor Michek posluchačům vysvětlil technické postupy konzervace a opravy poškozených píšťal. Přiblížil mimo jiné rozdílný přístup k pojetí restaurování historických nástrojů u nás a v západních zemích, např. v Německu. Zde podle něho neznali mnohé postupy vyvinuté v minulosti u nás za „železnou oponou“ z nutnosti, a jdou spíše cestou přímé výměny poškozených částí za nové. „Oni jsou konzervativní. Nesmírně, neobyčejně konzervativní ve všem. Samozřejmě, že jsou tradičně nejlepší v tomto řemesle, bezpochyby. Ale tohle je zajímavý jejich rys, spíše mentální, že tyhle moderní věci nepobírají…,“ uvažoval varhanář např. nad metodou napouštění a zpevňování poškozených prvků pryskyřicí. „Ono se totiž ale dá říci, že to, co dělají oni, je historicky pravdivější. Čili já to nepomlou

18. červenec 2025. Osudný den, který navždy změnil život třiadvacetiletému Filipu Lavičkovi z Panské Lhoty na Jihlavsku. Když byl s kamarády na Vltavě, tak měl úraz, při kterém si poškodil míchu a nyní je upoutaný na invalidní vozík.

18. červenec 2025. Osudný den, který navždy změnil život třiadvacetiletému Filipu Lavičkovi z Panské Lhoty. Když byl s kamarády na Vltavě, tak měl úraz, při kterém si poškodil míchu a nyní je upoutaný na invalidní vozík.