Česká zemědělská univerzita v Praze

Vědci Technické univerzity v Liberci chtějí zmapovat zaniklé vodní prvky v krajině a přispět k jejich obnově. Cílem je určit polohu zmizelých vodotečí, rybníků, tůní a mokřadů, vystopovat meliorace a využít získaná data při posuzování efektivity zamýšlených úprav v krajině. Projekt by mohl pomoci vrátit do kraje vodu. Univerzita na něj chce žádat dotace z programu ministerstva životního prostředí, náklady odhaduje na šest milionů Kč. Výsledky by měly být nejpozději v prosinci 2022, řekl mluvčí Libereckého kraje Filip Trdla.

Nový výzkum, během kterého pozorovali vědci z České zemědělské univerzity (ČZU) celkem sedmadvacet psů, naznačuje, že psi využívají při cestě ke svému cíli magnetismu Země. Vědci si totiž všimli, že naši čtyřnozí přátelé se srovnávají krátkým během podél severojižní magnetické osy.

Snaha ministra zemědělství Miroslava Tomana dostat v čase koronakrize studenty oborových vysokých škol na práci v lesích a na polích, kde měli nahradit nedostatkové sezónní pracovníky, příliš nevyšla. „Studenti mají studovat, a ne budovat na zapískání kohokoli světlé zítřky,“ komentuje to zpětně děkan lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

"Dokud se podaří udržet virus v hranicích ohnisek, pořád je to ten lepší z možných scénářů," říká virolog Jiří Černý.

Petr Sklenička (1964) je rektor České zemědělské univerzity v Praze a koordinátor univerzitního Centra pro vodu, půdu a krajinu. Podílí se na projektu Chytrá krajina, jehož cílem je zjistit, „jak by měla krajina vypadat po roce 2050, aby obstála v konfrontaci s klimatickou změnou“.

Psi hledají cestu k cíli zřejmě s využitím zemského magnetického pole, ukázal výzkum vědců z České zemědělské univerzity (ČZU). Psi se s magnetickým polem pravděpodobně srovnají krátkým během podél severojižní magnetické osy, vyplývá také ze sledování 27 loveckých psů. Závěry vědců z lesnické a dřevařské fakulty ČZU publikoval časopis eLife.

Psi hledají cestu k cíli zřejmě s využitím zemského magnetického pole, ukázal výzkum vědců z České zemědělské univerzity (ČZU). Psi se s magnetickým polem pravděpodobně srovnají krátkým během podél severojižní magnetické osy, vyplývá také ze sledování 27 loveckých psů. Závěry vědců z lesnické a dřevařské fakulty ČZU publikoval časopis eLife.

V Česku se objevilo klíště původem z jižní Evropy a subsaharské Afriky. Podívejte se na video, kde parazitolog radí, jak takové klíště rozpoznat.

Procházka lesem, najednou pes „chytne stopu“ a zmizí, to znají majitelé loveckých i „běžných“ psů. Není ale většinou proč se bát, zejména ti lovečtí disponují orientačním smyslem, který nečekaně skvěle funguje i v neznámém prostředí, kde psi nikdy nebyli a kde by člověk potřeboval mapu. Nejlepší přítel člověka totiž využívá magnetické pole Země.

Psi hledají cestu k cíli zřejmě s využitím zemského magnetického pole, ukázal výzkum vědců z České zemědělské univerzity (ČZU). Psi se s magnetickým polem pravděpodobně srovnají krátkým během podél severojižní magnetické osy, vyplývá také ze sledování 27 loveckých psů. Závěry vědců z lesnické a dřevařské fakulty ČZU publikoval časopis eLife. ČTK to dnes sdělila mluvčí univerzity Karla Mráčková.

V České republice narůstá počet míst s výskytem klíšťat pocházejících z jihu Evropy nebo subsaharské Afriky. Nejčastěji jde o pijáka lužního. Další jsou klíšťata rodu Hyalomma. Původně se objevovala pouze na jihu Moravy, v poslední době se rozšířila i na řadu míst v Čechách. Kvůli mapování těchto klíšťat vznikl peřd časem projekt Najdipijaka.cz, řekl ČTK jeden z jeho autorů David Modrý.

Máte rádi přírodu? Pak neváhejte a vyrazte do Prahy na Dívčí hrady, kde jsou v těchto dnech k vidění desítky motýlů vičencových. Tento druh teplomilného hmyzu přitom před 16 lety v hlavním městě vyhynul. Zásluhou entomologů z České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze se však podařilo jeho populaci obnovit.

V pěstování a šlechtění třešní jsme světovou velmocí. Průměrná velikost třešní se pohybuje pod dva centimetry, v ČR se již ale podařilo vyšlechtit třešně mnohem větší – rekordem je průměr 37 milimetrů a hmotnost 19 gramů. Sezóna sklizně a prodeje tuzemských třešní začala a kdo má tu možnost, měl by jí využít. I když to tak v diskusích o soběstačnosti ČR v produkci ovoce nevypadá, naše země je na tuzemské poměry celkem výrazným vývozcem třešní, především proto, že za naše třešně jsou spotřebitelé v jiných zemích ochotni více zaplatit. Patrně vědí proč. ČR je totiž nejen producentem a vývozcem třešní, ale také světovou šlechtitelskou velmocí.

Vesmírní zahradníci, výživa budoucnosti. Jan Jelínek z Chotěboře se po studiu na České zemědělské univerzitě v Praze, kde se v rámci bakalářské práce zabýval inovativní technologií pěstování rostlin v automatizovaných umělých podmínkách, vrátil zpátky domů. Společně se svým otcem a dvěma dalšími kolegy založili malou hydroponickou farmu skupiny Gardenauts.

Nachystala si scénář, jak zkombinovat studijní a sportovní život. Letos na jaře mohla veslařka Kristýna Fleissnerová svůj plán zmuchlat a zahodit. Roční odklad tokijské olympiády, kam se kvalifikovala s parťačkou na dvojskifu Lenkou Antošovou, ji přiměl své letošní priority přeskupit.

Desítky motýlů modrásků vičencových mohou lidé v těchto dnech vidět v Praze na Dívčích hradech. Tento druh teplomilného hmyzu přitom před 16 lety v hlavním městě vyhynul. Zásluhou entomologů z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze se podařilo jeho populaci obnovit.

Mnoho maturantů vyjádřilo spokojenost s tím, že některé vysoké školy kvůli nouzovému stavu upustily od přijímacích zkoušek.

Velký úspěch si připsal tříčlenný tým vědců z Jihočeské univerzity a České zemědělské univerzity. Prestižní časopis Animal Cognition jim vydal článek přinášející překvapivé výsledky ve výzkumu chování koní, konkrétně v otcovském chování hřebců.

Evoluční virolog Jiří Černý uvedl v rozhovoru pro Aktuálně.cz, že i bez čínských chyb by zřejmě koronavirus pronikl za hranice země.

Česko nám vysychá (připomínám si titulky z médií) a je tedy třeba začít (konečně) realizovat opatření, která nám srážkovou vodu v krajině zadrží. Nejlépe přímo na polích, na loukách, v lesích. A vodu, co i přesto odteče, musíme zachytávat v nádržích pro následné využití v době sucha – pro zásobování obyvatelstva, průmyslu, ale třeba i pro závlahy. Zní to logicky a je třeba s tím souhlasit. Horší to ale je se závěrem, převzatým do titulku tohoto článku. Velmi často se s sním setkávám v komentářích na internetu, ale někdy i ve vážně míněných doporučeních na konferencích, při diskusích a debatách.

Na jaké vzdálenosti se pohybují v řekách a potocích lososovité ryby lipani podhorní? Vědci, kteří je na Šumavě zkoumali, zjistili mnohem větší vzdálenosti, než očekávali. Lipani migrují šumavskými toky i desítky kilometrů ročně.

Kroky ministerstev zemědělství a životního prostředí míří správným směrem, ale pomalu, řekl ke zvládání sucha rektor České zemědělské univerzity v Praze Petr Sklenička. O situaci dnes jednala Národní koalice pro boj se suchem, jíž je Sklenička členem. Podle něj se také pouze počítá se současnou situací a nehledí se do budoucna, jak bude vypadat krajina za několik desetiletí. Podpořil ale jako rozumný kompromis omezování velikosti polí na 30 hektarů, což plánuje ministerstvo zemědělství.

Drenážní systémy vznikaly v minulých dekádách s cílem odvodnit příliš zamokřená pole. Nyní vědci hledají efektivní způsoby, jak naopak využít drenáž k udržení vody v suché zemědělské krajině. Na pětiletém projektu se podílejí také pracovníci Mendelovy univerzity v Brně.

„Jako první v zemi jsme čelili něčemu neznámému. Věděli jsme jen nějaké informace z Číny a Itálie,“ popisuje rektor České zemědělské univerzity.

Výběr hlavních milníků koronavirové krize v ČR.

Psi by se podle projektu Dog for Doc mohli využívat k preventivním kontrolám třeba ve zdravotnických zařízeních, na letišti či nádraží.

Čeští kynologové vyvíjejí metodu, jak využít speciálně vycvičených psů pro odhalování lidí s onemocněním covid-19. Projekt nazvaný Dog for Doc zahájili na začátku března a mohl by podle nich pomoci zajistit efektivnější testování lidí na přítomnost nového koronaviru.

Vysoké školy v Praze dnes po svém částečném otevření pro studenty v posledním ročníku studia neočekávají velké množství příchozích. Jejich budovy navštíví pravděpodobně spíše jednotlivci. Vyplývá to z informací zástupců Univerzity Karlovy (UK) a České zemědělské univerzity v Praze (ČZU).

Pokud se školy neotevřou do 1. června, maturity se nebudou konat. Co bude s obory, které stojí na praktické části zkoušky?

Žáci se do lavic vrátí kvůli koronaviru nejspíš až v druhé polovině května a maturity by se mohly konat tři týdny po zahájení výuky. Jak to ale budou mít vysokoškoláci se státnicemi?

K boji s šířící se nákazou koronaviru přispívá akademická obec a žáci. Studenti lékařských fakult posilují kapacity nemocnic, jiní nabízejí hlídání dětí nebo se také snaží o zlepšení šíření informací mezi veřejnost.

Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo nové údaje.

Termíny přijímacích zkoušek na vysoké školy zatím kvůli situaci kolem koronaviru nejsou jisté. Některé vysoké školy již avizovaly, že je posunou, jiné zatím vyčkávají na další vývoj. Zástupci vysokých škol nyní jednají s ministerstvem školství o úpravách v zákoně, které by jim bezproblémové změny v termínech zkoušek měly umožnit. V současnosti musí školy podle vysokoškolského zákona zveřejnit termíny zkoušek nejméně čtyři měsíce před jejich konáním. Lhůta by se měla zkrátit. ČTK to dnes řekl předseda České konference rektorů (ČKR) a rektor České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) Petr Sklenička.

Z nejhoršího jsme venku.

Vysoké školy v Praze se po uzavření přednáškových sálů a dalších budov v souvislosti s koronavirovou epidemií potýkají s dalším problémem. Někteří studenti, kteří zůstali na kolejích, nerespektují vládní nařízení o zákazu shromažďování a pořádají večírky s účastí desítek lidí. Například v jednom z ubytovacích zařízení na Břevnově měli party převážně zahraniční studenti z programu Erasmus. Česká zemědělská univerzita (ČZU) už vyzvala studenty, aby raději koleje opustili a vrátili se domů.

Na studentských kolejích Větrník se v noci z pondělí na úterý konala oslava, které se navzdory zákazu shromažďování kvůli šíření koronaviru zúčastnilo asi 30 až 40 studentů. Šlo převážně o zahraniční studenty z programu Erasmus, kteří neuposlechli výzvy vedení školy ani městské policie k dodržování vládních opatření.

Pomoc dobrovolníků, a to nejen z řad budoucích agronomů a lesních inženýrů, budou potřebovat v souvislosti s koronavirem čeští a moravští zemědělci i lesní hospodáři. Česko má kvůli pandemii uzavřené hranice, což znamená, že brigádnici ze zahraničí, potřební k práci na polích, chmelnicích i v lese, jsou a budou silně nedostatkovým zbožím.

Jeden z prvních tří případů lidí nakažených koronavirem v Česku je profesor z České zemědělské univerzity. Ta v pondělí a v úterý přerušila provoz a řeší, co bude dál. Další kroky rozebírá v rozhovoru pro Deník N rektor školy Petr Sklenička.

Kvůli podezření na nákazu novým typem koronaviru byly izolovány dvě třídy prvního stupně Základní školy Antonína Čermáka v Praze 6. Škola o tom informovala na svém webu. Jeden z rodičů byl testován, jeho děti chodily dva dny do školy. Škola bude uzavřená, pro ostatní třídy bude zajištěn náhradní program. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) ČTK napsal, že výsledky testu zatím nepotvrdila Národní referenční laboratoř Státního zdravotního ústavu. Výsledky by podle webu Prahy 6 měly být známé ve večerních hodinách.

Česká zemědělská univerzita (ČZU), Mendelova univerzita v Brně a dvě fakulty Českého vysokého učení technického (ČVUT) v pondělí přistoupily v reakci na šíření koronaviru k preventivnímu zastavení výuky. Brněnská univerzita dokonce na dva týdny.

Postupující kůrovcová kalamita odhalila také jedno české specifikum, které brání účinnějšímu boji s lýkožroutem a rychlé obnově lesů – v České republice vlastní les statisíce lidí. Část z nich se ale o něj vůbec nestará, nebo dokonce neví, kde jejich lesní majetek leží. To podle odborníků komplikuje jak zásahy proti kůrovci, tak údržbu lesních pozemků obecně.

Analýza DNA ze vzorků, které byly minulý týden odebrány z kadaveru srnce zabitého u Radonic, ukázala profil lišky obecné. To samozřejmě neznamená, že srnce zabila liška – odebrané vzorky neobsahovaly genetický materiál lovce, kterým byl pravděpodobně vlk nebo pes. Liška se pouze přiživila na jeho kořisti. V tiskové zprávě o tom informovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Biatlonistku Markétu Davidovou čeká po sezoně zážitek v sedle loňského vítěze Velké pardubické.

Biatlonistku Markétu Davidovou čeká po sezoně zážitek v sedle loňského vítěze Velké pardubické. Milovnici koní a členku bronzové smíšené štafety na mistrovství světa v Anterselvě pozval legendární jezdec a dostihový trenér Josef Váňa k projížďce v sedle Theophilose.

V Lužických horách se v současné době pohybují přinejmenším čtyři vlci. Zachytily je tam fotopasti ekologické organizace Hnutí Duha, podle které se vlkům v oblasti zalíbilo. Na přelomu roku 2018 a 2019 dobrovolníci zapojení do monitoringu velkých šelem v tamních horách zaznamenali tři vlky.

V Lužických horách se v současné době pohybují přinejmenším čtyři vlci. Zachytily je tam fotopasti ekologické organizace Hnutí Duha, podle které se vlkům v oblasti zalíbilo. Na přelomu roku 2018 a 2019 dobrovolníci zapojení do monitoringu velkých šelem v tamních horách zaznamenali tři vlky. Jednoho z nich, konkrétně dospělou vlčici, pak ale loni v únoru srazilo auto nedaleko České Kamenice. Hnutí Duha to včera sdělilo v tiskové zprávě.

]]> Psovitá šelma byla nalezena 22. ledna nedaleko silnice I/35 poblíž Turnova. Pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR zvíře převezli k podrobnému zkoumání expertům z České zemědělské univerzity v Praze.

Velkou roli u agresivních řidičů hraje anonymita za volantem, míní dopravní psycholožka z České zemědělské univerzity Pavla Rymešová. Aktuální případ řidiče, který střílel na ostatní auta na silnici, považuje za ojedinělý.

Podle nových pravidel proto musí shodu potvrdit dva psi a psovod nesmí znát správné umístění pachové konzervy. Soudy se tím ale řídit nemusí.

Řekněte, kdo z vás někdy netoužil usednout do závodního vozu Porsche a závodit na slavných evropských okruzích? Minimálně je to sen téměř každého kluka, někdy i dívky. A právě tento sen si splnil Jaroslav Mikoláš z Lišan. Se svým vozem zdolal i slavný okruh v San Marinu. Po zrušení rakouského seriálu zamířil mezi profijezdce do německého seriálu závodů Prosche Sports Cup Deutschland. A o generaci mladší jezdce pěkně prohánel. Letos však z časových důvodů skončil.

Zimní sezonu zahájí česká střediska asi za měsíc. Lyžařské školy se ale už nyní předhánějí v tom, kdo nabídne svým instruktorům více benefitů.

Česká zemědělská univerzita (ČZU) v Praze obhájila post nejekologičtější univerzity v ČR a v mezinárodním srovnání poskočila na 31. místo na světě. Vyplývá to z žebříčku UI GreenMetric, který u jednotlivých univerzit porovnává ohleduplnost k životnímu prostředí. Podle mluvčí Jany Kašparové škola patří v tomto ohledu ke světové špičce.

Učitelka angličtiny z Prahy dokázala změnit život chlapci, který přežíval na ulici v Ghaně. S její pomocí se z bezdomovce stal učitelem v Accře, a tento měsíc dokonce studentem České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Našel si také práci.

Je potřeba některé mýty týkající se vědy trochu rozbít. Hlavně to, jak se lidé ohánějí tím, že když to říkali nebo psali vědci, byť v nějakém pseudovědeckém článku, musí to být pravda. To je jedno z témat, o němž bude hovořit 26. listopadu na pražské konferenci GrowJob, tentokrát na téma kritické myšlení, Jan Lukačevič.

Pachové stopy se mohou použít u českých soudů jako důkaz. To by se však mohlo změnit. S prohlubujícím se vědeckým poznáním se totiž ukazuje, že speciálně vycvičení psi jsou člověkem ovlivnitelnější více, než se dříve myslelo.

Vůně pečených kaštanů už pomalu zaplňuje ulice měst. Pokud byste si kaštany chtěli sami nasbírat a připravit, mějte se na pozoru a sbírejte jen ty, které vyrůstají z kaštanovníku jedlého. V opačném případě byste mohli přijít k zažívacím obtížím.

Usměvavá kráska s pořádnou kulovnicí nad uloveným lvem nebo zebrou. S takovým obrázkem si nejspíš spojíte Michaelu Fialovou. Mladé pohledné ženě z Litoměřic se ale v hlavě nehoní jen exotická zvířata z jižní Afriky. Trápí ji, jak planetu vysává zemědělství i zvířecí velkochovy. Hovořila o tom před pár dny na přednášce pro školáky ve Štětí na tamní základce ve Školní ulici.

Na některých vánočních trzích v Praze si budou moci lidé koupit skleněné ozdoby a šperky, na jejichž výrobě se podíleli nevidomí. Výtěžek tradičně půjde do sbírky Světluška Nadačního fondu Českého rozhlasu na pomoc zrakově postiženým. Fond to uvedl v tiskové zprávě. Vánoce pro Světlušku se budou konat v Česku šestým rokem, prodej ozdob dosud vynesl 1,47 milionu korun.

V rozhovorech před začátkem nové sezony největší naděje českého biatlonu opět sveřepě odmítá hvězdný status.