Česká zemědělská univerzita v Praze

Odborníci z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze v rámci mezinárodního týmu objasnili účinky extrémních vln veder na růst stromů. Zároveň zjistili, které dřeviny mohou být náchylnější ke klimatickým extrémům. Studii publikoval prestižní vědecký časopis Nature Communications.

Školy za poslední dva roky prošly opravdou zkouškou. Teď jim situaci komplikuje mutace omikron. Každý pracovník v karanténě je pro školu citelnou ztrátou.

Partnerství rozšiřuje probíhající spolupráci T-Mobile, NCP 4.0 a vysokých škol, například také Českého Institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT. V rámci ní vznikla v loňském roce společná laboratoř podporující rozvoj výzkumného a experimentálního prostředí.

Pokud chceme zpátky ztracenou divočinu, pokud chceme zpátky zdravou, přirozenou přírodu, pak se musíme naučit nové opatrnosti i v ní. Vlk není pes.

Stovky lidí o víkendu v Česku sčítají vodní ptáky. Sčítání přispívá k poznání, jaké mají ptáci zvyky a jak reagují na změny životního prostředí a klimatu. Poznatky pomohou s jejich ochranou. V Česku sčítání organizuje Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze (ČZU).

Stovky lidí budou dnes a v neděli v Česku sčítat vodní ptáky. Sčítání přispívá k poznání, jaké mají ptáci zvyky a jak reagují na změny životního prostředí a klimatu.

Jen sedm procent dotazovaných uvedlo, že mají každý měsíc hodně peněz nazbyt. Drtivá většina z nich jsou kvůli nerovným platům muži.

Stovky lidí budou dnes a v neděli v Česku sčítat vodní ptáky. Sčítání přispívá k poznání, jaké mají ptáci zvyky a jak reagují na změny životního prostředí a klimatu. Poznatky pomohou s jejich ochranou. V Česku sčítání organizuje Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze (ČZU).

Stal se součástí mýtů a legend o stvoření světa. Našel si cestu na mince i do znaků měst a obcí. Jeho důmyslně propracované stavby můžete vidět i z velké výšky. Přesto je bobr často spojován jen s pokácenými stromy a způsobenou škodou. Co bychom o něm měli vědět dřív, než ho odsoudíme?

O drobných ptácích se dlouho soudilo, že mají v důsledku predace tak vysokou úmrtnost, že prakticky „nemají čas“ zestárnout. Dvě nové studie (zde a zde) publikované v mezinárodních časopisech Experimental Gerontology a Oecologia pod vedením Michala Vinklera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy však ukazují, že i přesto například i běžné sýkory koňadry (Parus major) podobně jako lidé stárnou. Práce dokládají, že u nich dochází s věkem k poklesu celé řady fyziologických funkcí a nárůstu oxidačního poškození organismu. Na mezioborovém výzkumu, který trval bezmála deset let, se podíleli výzkumníci také z dalších českých akademických pracovišť: z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, České zemědělské univerzity a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

O drobných ptácích se dlouho soudilo, že mají v důsledku predace tak vysokou úmrtnost, že prakticky „nemají čas“ zestárnout. Dvě nové studie publikované v mezinárodních časopisech Experimental Gerontology a Oecologia pod vedením docenta Michala Vinklera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK) však ukazují, že i přesto například i běžné sýkory koňadry (Parus major) podobně jako lidé stárnou. Server Pražský patriot o tom informoval Michal Andrle, vedoucí Odboru vnějších vztahů PF UK.

Ježci jsou přirozeným přenašečem bakterií tzv. zlatého stafylokoka odolných vůči antibiotikům. Konkrétně stafylokok rezistentní na methicilin (MRSA) byl přítomen u ježků zhruba od roku 1800, tj. od nástupu průmyslové revoluce - dlouho předtím, než v roce 1959 přišel na trh methicilin. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního týmu vědců s českou účastí, informovali zástupci České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze.

Výzkum shromažďoval stěry z kůže ježků z území celé Evropy. Následně, mimo jiné, sekvenoval genomy bakterií.

Ježci jsou přirozeným přenašečem bakterií zlatého stafylokoka odolných vůči antibiotikům. K přenosu těchto bakterií na člověka došlo zřejmě v 19. století, nerozvinuly se tedy až po vzestupu užívání antibiotik v lidské a veterinární medicíně. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního týmu vědců s českou účastí, uvedli dnes zástupci České zemědělské univerzity (ČZU). Studii o výzkumu publikoval prestižní časopis Nature.

Předseda Cechu fiakristů a povozníků Čech a Moravy Josef Kočovský napsal primátorovi hlavního města Prahy Zdeňku Hřibovi otevřený dopis. Žádá jej o další jednání ohledně stanovišť pro koňské povozy a varuje před krajním řešením prodeje koní na jatka.

Naživo zná loskutáka nanejvýš z liberecké zoo a hospody v Nuslích, kde se učenlivý klecový pták nezdráhá pozdravit přicházející hosty. Přesto přišla jen 24letá Mostečanka Martina Maslejová s průkopnickou prací o neuvěřitelném rozsahu ilegálního obchodu s tímto jihoasijským špačkem v Indonésii.

Přinášíme balíček dobrých zpráv z přírody, která ani v prosinci úplně neusnula. Jedná se o úchvatný organismus, který funguje i v mrazech. Potěšte se s námi z novinek.

K vánočním svátkům patří příběhy se šťastným koncem. Ten o kocourovi s třikrát nižší váhou a dalšími nemocemi se ale neodehrál v televizní pohádce, ale v reálném životě. Po dvouměsíční terapii je osmiměsíční kotě zcela vyléčené, experimentální léčba mu zachránila život. Jako prvnímu na světě mu byl podán lidský růstový hormon.

Ministr práce a sociálních věcí a ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) odvolal ve středu generálního ředitele Lesů ČR Josefa Vojáčka. Zdůvodnil to manažerskými pochybeními a neefektivní reorganizací firmy. Jurečka byl pověřen řízením resortu zemědělství do doby, než bude jmenován ministrem Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), který se nakazil koronavirem.

V posledních týdnech jsme svědky klesajících denních nárůstů počtu nakažených. Je zřejmé, že vrchol současné epidemické vlny už máme za sebou. Podle odborníků k tomuto vývoji pravděpodobně přispěla kombinace několika faktorů od promořenosti populace až po vakcinaci. Připravit bychom se ale měli na další vlnu, která nás kvůli nové variantě omikron zřejmě nemine.

Nový postup při léčbě kotěte úspěšně vyzkoušela vědkyně Martina Načeradská z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Půlročnímu kocourovi, který trpěl nedostatkem růstového hormonu, podala růstový hormon pro léčbu dětí. Kotě se poté uzdravilo. O postupu ve čtvrtek ráno informovala mluvčí ČZU Karla Mráčková. Studii o léčbě publikoval časopis Frontiers in Veterinary Science a slouží tak k inspiraci dalším odborníkům.

Nový postup při léčbě kotěte úspěšně vyzkoušela vědkyně Martina Načeradská z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Půlročnímu kocourovi, který trpěl nedostatkem růstového hormonu, podala růstový hormon pro léčbu dětí. Kotě se poté uzdravilo. O postupu informovala mluvčí ČZU Karla Mráčková. Studii o léčbě publikoval časopis Frontiers in Veterinary Science a slouží tak k inspiraci dalším odborníkům. Načeradská působí na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU.

Nový postup při léčbě kotěte úspěšně vyzkoušela vědkyně Martina Načeradská z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze. Půlročnímu kocourovi, který trpěl nedostatkem růstového hormonu, podala růstový hormon pro léčbu dětí. Kotě se poté uzdravilo, veterinářka si ho adoptovala a nyní je z něj zdravý pětikilový jedinec.

Potenciál České republiky stát se jednou ze světových konopných velmocí je podle některých lidí velmi vysoký. V posledních letech proto vzniká řada projektů, které se k této vizi snaží přiblížit. Jedním z nich je i SensiQure Jiřího Velechovského a Tomáše Mikuly. Jejich firma má za cíl pěstovat co možná nejkvalitnější konopí v uzavřených prostorách za použití nejmodernějších technologií.

Jak se blíží okamžik nástupu „pravicové“ vlády, sílí také spekulace o zavedení školného na vysokých školách. Čeká nás opět zbytečná debata o tom, koho školné eliminuje ze vzdělávacího procesu a že se nesmí školství uzavřít jen pro „bohaté“. Řešení je přitom jednodušší než u většiny dalších neřešených problémů, píše Stanislav Šulc v komentáři.

Nová varianta omikron se poměrně rychle rozšířila téměř do celého světa, výjimkou není ani Česká republika – Národní referenční laboratoř (NRL) potvrdila již dva případy nákazy »jihoafrickou« variantou, k nimž o víkendu přibylo dalších šest nových. Dosud získané informace o nové variantě viru SARS-CoV-2 poukazují na odlišnosti související s příznaky nákazy. "Pacienti nakažení omikronem měli trochu jiné klinické příznaky, nebyl u nich tak velký problém s infekcí dýchacích cest, ale zase se u nich projevovaly větší bolesti hlavy, svalů a podobně," řekl uznávaný virolog z pražské ČZU Jiří Černý (36) pro ŽivotvČesku.cz.

V posledním listopadovém týdnu proběhl na půdě České zemědělské univerzity v Praze 5. ročník univerzitního hackathonu. Letošním tématem byl rozvoj inovativních řešení za využití IoT a 5G technologie, kterou v areálu kampusu implementovala společnost T-Mobile. Vítězným projektem hackathonu se stalo chytré osvětlení, které šetří energii, reaguje na pohyb a je propojené s kampusovou sítí. Speciální cenu pak získala aplikace sledující vytíženost MHD na trase Praha Dejvická – ČZU.

Třetí ročník soutěže Czech Envi Thesis, který vybírá největší talenty zabývající se ochranou životního prostředí ze společenskovědního pohledu, má za sebou letošní finále. Na něm vědeckou radu nejvíce oslovila absolventka Univerzity Karlovy Šárka Stříbrská.

Prodejci kaprů se musí sedm dní před zahájením prodejů hlásit veterinářům. Dnes to ČTK připomněl mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. K nahlášení slouží on-line formulář. Loni zjistili chybu u dvou procent obchodníků, meziročně tak šlo o zlepšení o polovinu. Před rokem přes 830 prodejních míst, nahlášených jich bylo 2 600. Za porušení nahlašovací povinnosti hrozí ze zákona pokuta až do milionu korun, většinou se trestá řádově v tisícikorunách, u více prohřešků pak v řádu desítek tisíc Kč.

Sbírku na pomoc vesnici Ebogo v Kamerunu a tamní přírodě vyhlásili vědci z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Peníze mají podpořit projekty udržitelného…

Sbírku na pomoc vesnici Ebogo v Kamerunu a tamní přírodě vyhlásili vědci z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Peníze mají podpořit projekty udržitelného zemědělství, vzdělání místních dětí a ochranu tropického pralesa.

Kvalifikovaní zaměstnanci, a hlavně „ajťáci“, chybí všude. Počítačová firma se rozhodla jít za nimi, aby získala konkurenční výhodu. A vyplatilo se jí to.

Lišejníky jsou známé jakožto ukazatele kvality ovzduší v přírodě a dokážou žít i na místech s extrémními podmínkami. Výzkumníci z České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze nově přišli s dalším zajímavým poznatkem o těchto organismech, a sice že se jim daří v mrtvém dřevě. Informuje o tom deník Ekolist.

Pokud patříte mezi milovníky módy a beauty produktů, nemohli jste přehlédnout tvář známé influencerky a blogerky Alex Sedláčkové. Rodačka z Prahy, která často publikuje tipy a postřehy ze světa módy v předních lifestylových magazínech, či v podobě postu sdílí vnitřní energii a pozdrav slunce ze svých dalekých cest. Jak to kdysi bylo se založením jejího úspěšného blogu? Stává se z tehdejšího trendu blogování minulost? A jaká je rivalita na sociálních sítích? Více se dozvíte v rozhovoru.

Zkvašený čaj se specifickou mikrobiologickou kulturou – tak lze zjednodušeně popsat kombuchu. Nápoj, který pili už staří Číňané, dnes propagují celebrity jako Lady Gaga či Orlando Bloom. A také v Česku se těší stále větší oblibě, i když na první pohled příliš vábně nevypadá.

Na České zemědělské univerzitě začali učit podnikání podle finského vzoru. Hodiny vedou sami studenti, založí si obchodní společnost a provozují ji.

Výskyt ohrožených a vzácných druhů doložil zachovalost původních horských lesů a jejich vysoký potenciál pro ochranu biodiverzity. Zjistili to vědci pod vedením odborníků České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze, kteří studovali dlouhodobý dopad přírodních narušení - tzv. disturbancí - na druhovou rozmanitost a zastoupení lišejníků v primárních lesích, tj. pralesích.

Mrtvé dřevo v pralesích svědčí lišejníkům. Vyplývá to ze studie týmu, vedeném vědci z České zemědělské univerzity v Praze. (ČZU). Odborníci studovali dlouhodobý dopad přírodních narušení, takzvaných disturbancí, na druhovou rozmanitost lišejníků v tzv. primárních lesích Západních Karpat. Našli vzácné lišejníky a několik druhů považovaných za vyhynulé. Podle ČZU není stále dost známo o vlivu přírodních disturbancí, například vichřic či kůrovce, na konkrétní skupiny organismů, a platí to i u lišejníků.

Ve spolupráci české a slovenské pobočky Microsoft se třemi českými a dvěma slovenskými univerzitami a pod záštitou MŠMT vytvořil projekt Digitální-univerzita. Výsledkem spolupráce je interaktivní platforma, která ukazuje, jakými cestami je možné cílů v oblasti digitalizace vysokých škol dosáhnout.

Už příští víkend čeká Markétu Davidovou vstup do Světového poháru ve švédském Östersundu, kde se začne závodem na 15 kilometrů, z nějž brala v únoru zlato na MS. Právě tento výkon jí nejvíc pomohl k třetímu vítězství v řadě v anketě o nejlepšího českého biatlonistu. „Takové ocenění patří všem lidem okolo mě, chtěla bych zmínit alespoň Egila a poděkovat mu za to," připomíná Davidová norského trenéra českých žen Gjellanda.

Outloni jsou noční poloopice, pro které jsou typické velké oči a váhavý pohyb. Indonéský název pro outloně je kukang. Podle odborníků se outloni stávají obětí své roztomilosti: lidé si je pořizují jako domácí mazlíčky. Což je motor pro ilegální odchyt outloňů z přírody, jejich pašování a nelegální obchod s nimi.

Druhá polovina jedenáctého měsíce bude ve znamení zatažené a uplakané oblohy. Ranní cestování také zkomplikují husté mlhy. I přesto, že se příroda postupně ukládá ke spánku, zahradníkův rok ještě nekončí. Na jaké činnosti byste si měli v přívětivějších dnech vyčlenit čas?

Nadace Partnerství ocenila nejlepší projekty reagující na problémy spojené se změnou klimatu. Mezi lidmi uspěla především 200kilometrová alej pod horou Blaník. Odborná porota zase ocenila šetrnou budovu komunitního bydlení nebo pavilon tropického zemědělství na České zemědělské univerzitě.

Koronavirová epidemie v Česku opět ožila a působí nemalé problémy v mnoha oblastech. Za čtvrtek laboratoře zachytily celkem 10 395 nakažených osob a situace se zhoršuje také v rámci kapacit nemocnic. Zdravotnicí se starají o 3 557 nemocných s covidem a více jak 400 pacientů už vyžaduje speciální lékařský dohled na JIP. Renomovaný virolog Jiří Černý (36) si myslí, že za necelý měsíc se následky projeví v plné síle. "Tohle množství lidí, kteří se čerstvě nakazili, se začne projevovat v těch, kteří budou potřebovat hospitalizaci. Otázkou zůstává, jak rychle se přijmou drastická opatření," vyjádřil se pro ŽivotvČesku.cz.

Zástupci vysokých škol chápou středeční rozhodnutí vlády, na základě kterého budou muset jejich studenti od 15. listopadu nosit respirátory i při výuce, pokud půjde o učebnu, kde bude 50 a více studentů. V řadě škol podobné nařízení navíc platí už nyní.

Příklady dobré praxe v ochraně biodiverzity představí odborníci na mezinárodní konferenci, která začala na České zemědělské univerzitě v Praze. Konference Global Biodiversity Conservation Conference (GBCC) se zúčastní přes dvě desítky virologů, biologů, ochránců přírody i expertů na legislativu. Na programu bude také přehlídka udržitelné módy. Konference se letos koná pošesté, skončí 12. listopadu. Část příspěvků bude on-line.

Příklady dobré praxe v ochraně biodiverzity představí odborníci na mezinárodní konferenci Global Biodiversity Conservation Conference, které se zúčastní přes 20 virologů, biologů, ochránců přírody i expertů na legislativu.

Počasí letos pěstitelům máku nepřálo, vlhkost přispěla k výskytu plevelů, jako je vlčí mák nebo laskavec. Mnozí pěstitelé pak sklízeli za deštivého období. Výnos s 0,67 tuny na hektar tak byl podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) mírně podprůměrný. Díky zvětšené pěstební ploše o devět procent sklidili zemědělci 29.220 tun máku, což je meziroční přírůstek o 500 tun. Celková úroda tak byla nejvyšší za posledních 12 let, uvedli dnes zástupci pěstitelů na tiskové konferenci.

Neočkovaným studentům vysokých škol nenastávají zrovna lehké časy. Od pondělí totiž musejí za testy platit, navíc je zkrácena doba jejich platnosti, kterými se neočkovaní studenti na kolejích musejí prokazovat. Pokud by se studenti jednou za několik dní netestovali a výsledky testů univerzitám nedokládali, mohli by přijít o střechu nad hlavou. Jak pro deník Echo24 uvedli mluvčí některých univerzit, někteří studenti kvůli tomuto opatření už z kolejí odešli.

Osm projektů z více než stovky přihlášených si ve čtvrtek 4. listopadu odvezlo nejvyšší ocenění v mladé soutěži nazvané Adapterra Awards. Ta je zaměřena na propagaci počinů reagujících na problémy způsobené změnami klimatu. Mezi vítězi je například zelené bydlení pro seniory, ekocentrum s unikátní biosolární střechou či dlouhodobý projekt výsadeb.

Jako nejsympatičtější počin adaptace na změnu klimatu zvolili lidé v soutěži Adapterra Awards projekt 200 kilometrů alejí pod horou Blaník. Odborná porota pak také ocenila například šetrnou budovu komunitního bydlení nebo pavilon tropického zemědělství na České zemědělské univerzitě. Vítězové byli vyhlášeni na pražské konferenci Příjemné a odolné město. Soutěž požádá Nadace Partnerství.

Na začátku minulého století byl sýček obecný běžnou sovou, která létala po celé republice, sýčkovala a strašila pověrčivé. Jejich počet byl na dnešní poměry ohromující. Až desítky tisíc sýčků děsilo svou přítomností starousedlíky. Proč děsily? No, o sýčkovi se zažila pověra, že jeho přítomnost nosí smrt. Že je průvodcem na onen svět. Sýček zmizel z naší krajiny, podle odhadů zbylo jen přibližně sto párů, umírat se ale nepřestalo. Ale je tu snaha sýčka vytrhnout ze spárů vyhynutí. Snaha krásná, a doufejme ne marná.

I když počty koronavirem nově nakažených lidí stále strmě rostou, situace v nemocnicích zatím tak dramatická není. Ze 9902 nakažených bylo k úterku hospitalizováno 2058 pacientů s covidem, z toho 288 v těžkém stavu, přičemž loni touto dobou leželo v nemocnicích kolem osmi tisíc lidí, z toho v těžkém stavu 1200.

Na jedné straně tyčící se Luž, na druhé výhledy na Mařenice a vzdálený Ještěd. Zde, v srdci Lužických hor mezi roubenkami, žije Hana Čermáková, která chová ovce. S ochranou stáda proti možným útoku vlků jí pomáhá fenka mohutného kangala Máša.

Podle virologa Jiřího Černého není očkování na rozdíl od jiných opatření zásah do osobních práv. Řekl to v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. Vláda prý udělala za poslední dva roky velké množství chyb. Černý předpověděl, že pokud by byla vakcína proti covidu dostupná už loni na jaře, Česko by mělo proočkovanost přes 90 procent. Důvěra v rozhodnutí ale postupem času razantně opadla.

Nově zřízená Pro Nutri-Score platforma se dnes představila české veřejnosti. Toto neformální sdružení podporuje zavedení zjednodušeného zdravotně-výživového označování na přední straně obalů potravin a nápojů na základě systému Nutri-Score. Platformu zatím tvoří 13 institucí včetně České obezitologické společnosti ČLS JEP, Lékařské fakulty Ostravské univerzity, velkých potravinářských firem a obchodníků.