Česká zemědělská univerzita v Praze

Žáci se do lavic vrátí kvůli koronaviru nejspíš až v druhé polovině května a maturity by se mohly konat tři týdny po zahájení výuky. Jak to ale budou mít vysokoškoláci se státnicemi?

K boji s šířící se nákazou koronaviru přispívá akademická obec a žáci. Studenti lékařských fakult posilují kapacity nemocnic, jiní nabízejí hlídání dětí nebo se také snaží o zlepšení šíření informací mezi veřejnost.

Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo nové údaje.

Termíny přijímacích zkoušek na vysoké školy zatím kvůli situaci kolem koronaviru nejsou jisté. Některé vysoké školy již avizovaly, že je posunou, jiné zatím vyčkávají na další vývoj. Zástupci vysokých škol nyní jednají s ministerstvem školství o úpravách v zákoně, které by jim bezproblémové změny v termínech zkoušek měly umožnit. V současnosti musí školy podle vysokoškolského zákona zveřejnit termíny zkoušek nejméně čtyři měsíce před jejich konáním. Lhůta by se měla zkrátit. ČTK to dnes řekl předseda České konference rektorů (ČKR) a rektor České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) Petr Sklenička.

Česko se musí připravit na horší úrodu některého ovoce. Silné mrazy, které v neděli a na počátku týdne zasáhly Česko, poničily například sady meruněk. Pučící keře a stromy po teplém týdnu zažily šok a pěstitelé říkají, že část z nich plodit nebude. Pokud mrazy zničily celou úrodu meruněk, pro ovocnáře to znamená ztrátu až 80 milionů korun. Riziko hrozí také u broskví a dalších peckovin, naopak například jabloně by mrazy neměly zásadně poškodit.

Z nejhoršího jsme venku.

Jeden z prvních tří případů lidí nakažených koronavirem v Česku je profesor z České zemědělské univerzity. Ta v pondělí a v úterý přerušila provoz a řeší, co bude dál. Další kroky rozebírá v rozhovoru pro Deník N rektor školy Petr Sklenička.

Česká zemědělská univerzita (ČZU), Mendelova univerzita v Brně a dvě fakulty Českého vysokého učení technického (ČVUT) v pondělí přistoupily v reakci na šíření koronaviru k preventivnímu zastavení výuky. Brněnská univerzita dokonce na dva týdny.

Biatlonistku Markétu Davidovou čeká po sezoně zážitek v sedle loňského vítěze Velké pardubické.

Biatlonistku Markétu Davidovou čeká po sezoně zážitek v sedle loňského vítěze Velké pardubické. Milovnici koní a členku bronzové smíšené štafety na mistrovství světa v Anterselvě pozval legendární jezdec a dostihový trenér Josef Váňa k projížďce v sedle Theophilose.

Vysoké školy v Praze se po uzavření přednáškových sálů a dalších budov v souvislosti s koronavirovou epidemií potýkají s dalším problémem. Někteří studenti, kteří zůstali na kolejích, nerespektují vládní nařízení o zákazu shromažďování a pořádají večírky s účastí desítek lidí. Například v jednom z ubytovacích zařízení na Břevnově měli party převážně zahraniční studenti z programu Erasmus. Česká zemědělská univerzita (ČZU) už vyzvala studenty, aby raději koleje opustili a vrátili se domů.

Na studentských kolejích Větrník se v noci z pondělí na úterý konala oslava, které se navzdory zákazu shromažďování kvůli šíření koronaviru zúčastnilo asi 30 až 40 studentů. Šlo převážně o zahraniční studenty z programu Erasmus, kteří neuposlechli výzvy vedení školy ani městské policie k dodržování vládních opatření.

Pomoc dobrovolníků, a to nejen z řad budoucích agronomů a lesních inženýrů, budou potřebovat v souvislosti s koronavirem čeští a moravští zemědělci i lesní hospodáři. Česko má kvůli pandemii uzavřené hranice, což znamená, že brigádnici ze zahraničí, potřební k práci na polích, chmelnicích i v lese, jsou a budou silně nedostatkovým zbožím.

Kvůli podezření na nákazu novým typem koronaviru byly izolovány dvě třídy prvního stupně Základní školy Antonína Čermáka v Praze 6. Škola o tom informovala na svém webu. Jeden z rodičů byl testován, jeho děti chodily dva dny do školy. Škola bude uzavřená, pro ostatní třídy bude zajištěn náhradní program. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) ČTK napsal, že výsledky testu zatím nepotvrdila Národní referenční laboratoř Státního zdravotního ústavu. Výsledky by podle webu Prahy 6 měly být známé ve večerních hodinách.

Postupující kůrovcová kalamita odhalila také jedno české specifikum, které brání účinnějšímu boji s lýkožroutem a rychlé obnově lesů – v České republice vlastní les statisíce lidí. Část z nich se ale o něj vůbec nestará, nebo dokonce neví, kde jejich lesní majetek leží. To podle odborníků komplikuje jak zásahy proti kůrovci, tak údržbu lesních pozemků obecně.

Analýza DNA ze vzorků, které byly minulý týden odebrány z kadaveru srnce zabitého u Radonic, ukázala profil lišky obecné. To samozřejmě neznamená, že srnce zabila liška – odebrané vzorky neobsahovaly genetický materiál lovce, kterým byl pravděpodobně vlk nebo pes. Liška se pouze přiživila na jeho kořisti. V tiskové zprávě o tom informovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

V Lužických horách se v současné době pohybují přinejmenším čtyři vlci. Zachytily je tam fotopasti ekologické organizace Hnutí Duha, podle které se vlkům v oblasti zalíbilo. Na přelomu roku 2018 a 2019 dobrovolníci zapojení do monitoringu velkých šelem v tamních horách zaznamenali tři vlky.

]]> Psovitá šelma byla nalezena 22. ledna nedaleko silnice I/35 poblíž Turnova. Pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR zvíře převezli k podrobnému zkoumání expertům z České zemědělské univerzity v Praze.

Velkou roli u agresivních řidičů hraje anonymita za volantem, míní dopravní psycholožka z České zemědělské univerzity Pavla Rymešová. Aktuální případ řidiče, který střílel na ostatní auta na silnici, považuje za ojedinělý.

V Lužických horách se v současné době pohybují přinejmenším čtyři vlci. Zachytily je tam fotopasti ekologické organizace Hnutí Duha, podle které se vlkům v oblasti zalíbilo. Na přelomu roku 2018 a 2019 dobrovolníci zapojení do monitoringu velkých šelem v tamních horách zaznamenali tři vlky. Jednoho z nich, konkrétně dospělou vlčici, pak ale loni v únoru srazilo auto nedaleko České Kamenice. Hnutí Duha to včera sdělilo v tiskové zprávě.

Podle nových pravidel proto musí shodu potvrdit dva psi a psovod nesmí znát správné umístění pachové konzervy. Soudy se tím ale řídit nemusí.

Řekněte, kdo z vás někdy netoužil usednout do závodního vozu Porsche a závodit na slavných evropských okruzích? Minimálně je to sen téměř každého kluka, někdy i dívky. A právě tento sen si splnil Jaroslav Mikoláš z Lišan. Se svým vozem zdolal i slavný okruh v San Marinu. Po zrušení rakouského seriálu zamířil mezi profijezdce do německého seriálu závodů Prosche Sports Cup Deutschland. A o generaci mladší jezdce pěkně prohánel. Letos však z časových důvodů skončil.

Zimní sezonu zahájí česká střediska asi za měsíc. Lyžařské školy se ale už nyní předhánějí v tom, kdo nabídne svým instruktorům více benefitů.

Česká zemědělská univerzita (ČZU) v Praze obhájila post nejekologičtější univerzity v ČR a v mezinárodním srovnání poskočila na 31. místo na světě. Vyplývá to z žebříčku UI GreenMetric, který u jednotlivých univerzit porovnává ohleduplnost k životnímu prostředí. Podle mluvčí Jany Kašparové škola patří v tomto ohledu ke světové špičce.

Učitelka angličtiny z Prahy dokázala změnit život chlapci, který přežíval na ulici v Ghaně. S její pomocí se z bezdomovce stal učitelem v Accře, a tento měsíc dokonce studentem České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Našel si také práci.

Je potřeba některé mýty týkající se vědy trochu rozbít. Hlavně to, jak se lidé ohánějí tím, že když to říkali nebo psali vědci, byť v nějakém pseudovědeckém článku, musí to být pravda. To je jedno z témat, o němž bude hovořit 26. listopadu na pražské konferenci GrowJob, tentokrát na téma kritické myšlení, Jan Lukačevič.

Pachové stopy se mohou použít u českých soudů jako důkaz. To by se však mohlo změnit. S prohlubujícím se vědeckým poznáním se totiž ukazuje, že speciálně vycvičení psi jsou člověkem ovlivnitelnější více, než se dříve myslelo.

Vůně pečených kaštanů už pomalu zaplňuje ulice měst. Pokud byste si kaštany chtěli sami nasbírat a připravit, mějte se na pozoru a sbírejte jen ty, které vyrůstají z kaštanovníku jedlého. V opačném případě byste mohli přijít k zažívacím obtížím.

Na některých vánočních trzích v Praze si budou moci lidé koupit skleněné ozdoby a šperky, na jejichž výrobě se podíleli nevidomí. Výtěžek tradičně půjde do sbírky Světluška Nadačního fondu Českého rozhlasu na pomoc zrakově postiženým. Fond to uvedl v tiskové zprávě. Vánoce pro Světlušku se budou konat v Česku šestým rokem, prodej ozdob dosud vynesl 1,47 milionu korun.

Usměvavá kráska s pořádnou kulovnicí nad uloveným lvem nebo zebrou. S takovým obrázkem si nejspíš spojíte Michaelu Fialovou. Mladé pohledné ženě z Litoměřic se ale v hlavě nehoní jen exotická zvířata z jižní Afriky. Trápí ji, jak planetu vysává zemědělství i zvířecí velkochovy. Hovořila o tom před pár dny na přednášce pro školáky ve Štětí na tamní základce ve Školní ulici.

V rozhovorech před začátkem nové sezony největší naděje českého biatlonu opět sveřepě odmítá hvězdný status.

Masivní kameny podpírající svažitý terén, výsadba navazující na okolní přírodu, prostor pro děti a stále co do vázy – i tak by se dala charakterizovat zahrada kousek za Prahou. Ačkoli měl být její pozemek zpočátku pouze investicí, dnes majitelům poskytuje zázemí pro relaxaci.

S určením základních pěti smyslů člověka přišel Aristoteles už před více než dvěma tisíci let. Spojil je vždy s konkrétní viditelnou a výraznou částí těla a rozdělil je do pěti kategorií. Co když však tento prastarý výčet není vyčerpávající? Jaké další smysly lidé mají?

Do obnovy krajiny po těžbě vložily české firmy od revoluce v roce 1989 miliardy korun, další investice plánují. Vyplývá to z vyjádření hnědouhelných společností, které oslovila ČTK. Severočeské doly ze skupiny ČEZ uvedly, že od založení v roce 1994 investovaly do rekultivací 6,7 miliardy korun, těžební společnosti z dnešní skupiny Sev.en Energy pak od privatizace v roce 1993 vynaložily 3,85 miliardy korun. Další peníze jdou také například na úpravu krajiny po těžbě černého uhlí v Moravskoslezském kraji.

Největším nebezpečím pro redaktora environmentálního časopisu je, že zapomíná vidět to dobré. Vystaven neustálé palbě katastrof popisuje nepružný systém, který jakoby ztratil city. Nezřídka tak může vyhořet. V lepším případě dostane nabídku na článek, který má popisovat dobrou praxi v zemědělství, a zjistí, že se cynicky ušklíbá šéfredaktorově představě o rozsahu. A v tom nejlepším během přípravy zjistí, že už také citově okoral, a rozhoří se v něm nová jiskřička naděje. To když se ukáže, že počet znaků hravě zvládne a dobrá praxe není obskurní metodou několika nadšenců.

Tým českých vědců jezdí zkoumat pralesy do Rumunska. Loni jim tam propíchali gumy u auta, letos našli za stěrači žolíkové karty.

Fotograf Radim Schreiber zachycuje objektivem světélkující hmyz. Světlušky ho uchvátily, vydal o nich knihu.

V září jsme vás informovali o unikátním projektu pěstování plodin pomocí technologie aeroponie na České zemědělské univerzitě. Vedoucí projektu Jan Lukačevič a jeho tým nyní nechali z první sklizně vybraných plodin připravit v prostorách pražského Planetária slavnostní večeři. V laboratoři vyrostl například salát, ředkvičky, bazalka nebo hořčice.

Česko čeká v pátek 27. září rekordní Noc vědců. Do letošního 14. ročníku se totiž hned ve 34 městech zapojí na 64 institucí, které připravily celkem 1327 programových událostí na téma Šetrně k planetě. Návštěvníci budou mít z čeho vybírat – workshopy, vědecké show, přednášky, filmy, experimenty či setkání s výzkumníky. Program je zdarma a podle organizátorů je vhodný pro nejširší veřejnost, od malých dětí až po seniory.

Novým předsedou České konference rektorů (ČKR) se stal rektor České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) Petr Sklenička. Při volbě porazil dosavadního předsedu ČKR, rektora Univerzity Karlovy (UK) Tomáše Zimu, který byl ve funkci od února 2014. Sklenička v čele sdružení rektorů bude od 1. srpna 2019 do 31. července 2021.

Majitelé lesů mají povinnost kácet a sanovat stromy, na které naletěl kůrovec. Je to jedna z obran proti šíření škůdce. Vyhledávat napadené stromy v lesích je ale náročné. Pomoci by s tím mohla aplikace s pracovním názvem Brouk, kterou vyvinula společnost Unicorn Systems spolu s experty z České zemědělské univerzity v Praze a Správy Krkonošského národního parku. Ta vyhodnocuje dronem pořízené snímky korun stromů a pozná napadené stromy dřív, než by se to povedlo lesníkům v terénu.