Česká zemědělská univerzita v Praze

Absolutní vítěz Národní soutěže vín z vinařské oblasti Čechy v letošní sezoně pochází z Mělníka. Ryzlink rýnský 2023, pozdní sběr z mělnického rodinného Vinařství Vondrák porotu oslnil a stal se nejen vítězem kategorie bílých suchých vín, ale i šampi

Evropu letos sužuje jedno z nejvýraznějších období sucha posledních let. Nová studie ale ukazuje, že za zhoršující se situací nestojí jen nedostatek deště. Kvůli vlnám veder se z krajiny odpařuje stále více vody, takže stejné množství srážek dnes často nestačí k udržení vláhy v půdě ani průtoků v řekách.

Region Lanškrounsko

Nový projekt SmartSheep by mohl pomoci lépe chránit stáda zvířat před útoky vlků. SmartSheep má za cíl získat spolehlivá data o tom, která preventivní opatření skutečně fungují a za jakých podmínek jsou nejúčinnější.

Nový projekt SmartSheep by mohl pomoci lépe chránit stáda zvířat před útoky vlků. SmartSheep má za cíl získat spolehlivá data o tom, která preventivní opatření skutečně fungují a za jakých podmínek jsou nejúčinnější. Výzkum kombinuje terénní experimenty, monitoring pomocí fotopastí, telemetrická data, dotazníková šetření mezi chovateli i moderní genetické analýzy. Odborníci na základě těchto informací vyhodnotí účinnost jednotlivých metod ochrany stád, informovala Fakulta tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze.

Výsledky průlomového výzkumu, jenž probíhal v laboratořích ve Vestci a v Praze, publikoval prestižní vědecký časopis Journal of Extracellular Vesicles.

Autonomní stroje, které se po poli pohybují bez traktoristy v kabině, přestávají být vizí budoucnosti a stávají se součástí moderního zemědělství. Díky umělé inteligenci a pokročilým kamerovým systémům dokážou samostatně rozpoznávat rostliny a například rozlišit úrodu od plevelů a aplikovat postřik, kde je potřeba. ČTK to řekl Milan Kroulík z České zemědělské univerzity v Praze.

Čeští experti popsali drobné membránové váčky, bez kterých by spermie nezískaly některé vlastnosti potřebné pro úspěšné oplodnění. Váčky dodávají spermiím během jejich dozrávání molekuly nezbytné pro správnou funkci. Nové poznatky mohou podle výzkumníků přispět ke zlepšení metod asistované reprodukce, diagnostiky mužské neplodnosti i vývoji nových postupů při oplodnění in vitro.

Nová studie popsala, že změna klimatu zhoršuje sucho v Evropě. Dlouhodobé srážky se v různých částech kontinentu vyvíjí odlišně, ale všude rostoucí teploty urychlují odpařování vody z krajiny, informovali vědci z organizace World Weather Attribution (WWA).

Emise projíždějícího vozidla lze zjistit přímo na silnici, aniž by vozidlo muselo zastavit nebo zajet...

Češi loni nasbírali 31 750 tun hub a lesních plodů, oproti roku 2024 o 750 tun více. V porovnání s dlouhodobým průměrem sledovaným od roku 1994, který dosahuje 38 000 tun, byl ale loňský houbařský rok podprůměrný. Vyplývá to z šetření Ministerstva zemědělství a Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze. Každá domácnost, která loni vyrazila do lesa, si průměrně odnesla 2,6 kilogramu borůvek a 6,2 kilogramu hub....

Češi loni nasbírali 31 750 tun hub a lesních plodů, oproti roku 2024 o 750 tun více. V porovnání s dlouhodobým průměrem sledovaným od roku 1994, který dosahuje 38 000 tun, byl ale loňský houbařský rok podprůměrný. Vyplývá to z šetření ministerstva zemědělství a Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze. Každá domácnost, která loni vyrazila do lesa, si průměrně odnesla 2,6 kilogramu borůvek a 6,2 kilogramu hub.

Češi si v roce 2025 z lesů nejčastěji odnášeli houby. Na jednu sbírající domácnost připadalo v průměru 6,2 kilogramu hub, 2,6 kilogramu borůvek a 1,3 kilogramu malin.

Bobr evropský v naší přírodě desítky let vůbec nežil. Lidé ho kvůli kožešině a voňavému kastoreu lovili tak intenzivně, až ho v roce 1876 nadobro vyhubili. Zmizení zvířete z české krajiny bylo sice postupné, ale právě v tomto roce z ní nadobro zmizely i poslední zbytky populace.

Procházka lesem se mění v zážitek plný příběhů. U rybníku Výskyt v Hradci Králové stojí Lesní vypravěč – interaktivní socha, která vypráví historické i pohádkové příběhy z regionu. Stačí stisknout tlačítko. Moderní technologie tak oživuje místní trad

Nejvyšší tropické stromy světa, které rostou na ostrově Borneo a dosahují výšky až sto metrů, nejsou během období sucha náchylnější k selhání transportu vody než nižší stromy. Vyplývá to z nové studie publikované v prestižním mezinárodním vědeckém časopise Science, na níž se významně podíleli vědci z Mendelovy univerzity v Brně a České zemědělské univerzity v Praze.

Menara měří kolem sta metrů a roste v chráněném Danum Valley na Borneu. Je to nejvyšší tropický strom na světě. A patří do skupiny, o které vědci dlouho tvrdili, že sucho ji zabíjí první.

Kolik lidí míří na Dianu, ke Goethově vyhlídce nebo do obory Svatý Linhart? V Karlových Varech instalovali na pěti nejnavštěvovanějších místech automatické sčítače, které budou dlouhodobě monitorovat pohyb pěších i cyklistů v lázeňských lesích.

Náštěvníky karlovarských lázeňských lesů nově sledují monitorovací sčítače. Na pěti vytipovaných místech mají sbírat data o tom, kolik lidí do lesů přichází, kudy se pohybují nebo jak se návštěvnost mění během roku. Podle správců území mají informace pomoci s lepším plánováním péče o vytížené lokality i rozvojem infrastruktury.

V karlovarských lázeňských lesích byly na pěti vytipovaných místech instalovány monitorovací sčítače návštěvnosti. Zařízení pomohou lépe porozumět tomu, jak se lidé v lese pohybují, kolik jich přichází, kudy procházejí a jak se návštěvnost mění s ohledem na faktory, jako jsou čas, roční období či počasí. Projekt vzniká ve spolupráci s Katedrou lesnické a dřevařské ekonomiky Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze a navazuje na mezinárodní projekt zaměřený na udržitelný turismus. Sčítače jsou umístěny na pěti lokalitách, které Lázeňské lesy a parky vybraly na konci roku 2025. Konkrétně jde o vyhlídku Diana, Goethovu vyhlídku, altán Camera Obscura, oboru Svatý Linhart a Jelení skok. Tyto lokality patří z hlediska návštěvnosti mezi nejvíc frekventovaná místa. Zařízení dokážou rozlišit pěší a cyklisty, a to včetně směru pohybu. Pěší zaznamenává tepelné čidlo, cyklisty pak indukční smyčky umístěné v povrchu. Sčítače zároveň nezaznamenávají obraz ani zvuk, nefotí, netočí a nesbírají osobní údaje. Slouží čistě ke sběru dat o návštěvnosti. Výhodou je i jejich odolnost v terénu. Zařízení, spolu s GPS lokátorem jsou umístěna ve sloupku, aby nedocházelo k rušení okolního prostředí. Celý článek najdete zde.

Mezinárodní investigace zachytila autorizované prodejce KTM v sedmi evropských zemích, jak popisují rutinní odstraňování emisních a hlukových omezení z homologovaných endur. KTM tvrdí, že vše je legální.

Hodnocení C, tedy za tři. Zhruba takto je na tom podle ministerstva školství co do kvality výzkumu Mendelova univerzita v Brně. Škola se proti hodnocení odvolala, ostatně i astronaut Aleš Svoboda vezme do kosmu dva její projekty. Stěžuje si ale třeba i pražská Česká zemědělská univerzita: očekávala jedničku, dostala za dvě.

Televizní seriál Nemocnice na kraji města provázely během natáčení smutné události i nečekané improvizace. Východní sousedé navíc vysílání radikálně odmítli.

Česká zemědělská univerzita v Praze podala Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy řádné odvolání proti výsledku národního hodnocení výzkumu na vysokých školách a požádala o jeho opakované projednání. Univerzita byla i přes doložitelné výrazné zlepšení svých výsledků ohodnocena známkou B. Odvolání směřuje proti způsobu, jakým hodnotitelé došli k samotné známce. Z podkladů hodnocení totiž vyplývá zřejmý rozpor: ministerstvo samo univerzitu ve svém návrhu hodnotilo známkou A. Také hodnoticí protokol obsahuje na několika místech hodnocení na úrovni A a výslovně uvádí, že „z pohledu MŠMT je opodstatněné uvažovat o zlepšení hodnocení na A – Vynikající“. Výsledná známka B přesto není nijak srozumitelně zdůvodněna. Celou zprávu najdete zde.

Příběh Zdeňka Janovce a jeho tiskárny PowerPrint v Horoměřicích u Prahy je ukázkou toho, jak může nenápadný studentský nápad přerůst v byznys, který mění životy druhých. Vyrostl sice na diplomkách, dnes ale plní sny těm, kteří si chtějí vydat knihu.

Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity v Praze si Vás dovoluje pozvat na 5. ročník Lesnického dne, který se uskuteční 10. září 2026 v areálu ČZU v Praze-Suchdole. Lesnický den je tradiční odbornou akcí určenou pro zástupce státní správy, vlastníky a správce lesů, lesnické a dřevařské společnosti, odborné organizace, akademickou sféru i všechny zájemce o aktuální dění v lesnictví, myslivosti a souvisejících oborech. Akce navazuje na předchozí úspěšné ročníky a potvrzuje své postavení jako významná platforma pro sdílení zkušeností, prezentaci výsledků výzkumu a propojování vědy s praxí. Více informací najdete zde.

Ivo Marcin byl jmenován náměstkem ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé). Marcin doposud působil jako ředitel Sekce strategie Fondu a mezinárodní spolupráce ve Státním fondu životního prostředí (SFŽP). Ve funkci náměstka nahradil Vladislava Smrže, kterého do ní nominovalo hnutí ANO. Smrž na postu skončil v návaznosti na zvolení do dozorčí rady energetické společnosti ČEZ na začátku června.

Letošní 26. ročník dvoudenní celostátní přehlídky Naše pole začne již zítra - 16. června v Nabočanech na Chrudimsku.

Celé Česko se už popáté zapojí do víkendového mapování druhů rostlin a živočichů, které jsou pro zdejší zeměpisné šířky nepůvodní. Akce známá jako Biosmršť se uskuteční od 12. do 14. června a současně vůbec poprvé půjde o součást celorepublikové osvětové kampaně Týden invazních druhů.

Už popáté se veřejnost po celé České republice zapojí do víkendového mapování nepůvodních druhů rostlin a živočichů známého jako Biosmršť. Akce proběhne od 12. do 14. června 2026 a poprvé se stane součástí celorepublikové osvětové kampaně Týden invazních druhů.

O vyšším využití douglasky tisolisté v evropském i českém lesnictví se již dlouhou dobu diskutuje. Důvodem je její mimořádný produkční potenciál objemový i hodnotový, stabilizační funkce v porostech i relativně jednoduchý způsob pěstování, v podstatě srovnatelný se smrkem ztepilým.

Čelní skla aut už dávno nebývají po letní cestě obalená hmyzem jako kdysi. Podle ekologa Michala Řeřichy nejde jen o nostalgickou vzpomínku, ale o viditelný projev úbytku hmyzu v krajině. Pomoci...

Veletrh vědy, který dnes startuje na pražském výstavišti v Letňanech, nabídne stovku interaktivních expozic, desítky přednášek a zážitky, které jinde jen tak nezažijete. Řídit simulovaný jaderný reaktor, sledovat světlo v pohybu nebo pozorovat levitující vláček – to vše zdarma až do soboty.

Mezinárodní tým botaniků zjistil, že na kontinentu včetně Česka výrazně přibyly rostliny preferující půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku.

Ukrajinský potravinový řetězec Best Market, který úspěšně expandoval v Polsku, se chystá otevřít svou první pobočku v Praze. Tento krok cílí především na velkou ukrajinskou komunitu v Česku a slibuje autentické chutě a produkty, které připomenou domov. Otevření obchodu je plánováno na červen 2026 a může být začátkem širší expanze, pokud se setká s úspěchem. Deníkem oslovení odborníci na trh s potravinami předpokládají, že si své zákazníky najde i mezi Čechy.

Neobvyklou činnost si zvolil sedmadvacetiletý Zdeněk Mikulík ze Šumperka. Ve volném čase, zcela bez nároku na odměnu, čistí ulice na sídlišti Sever od plevele a všeho, co se na nich nachází. Opravuje také poškozenou dlažbu. Doufá, že svým příkladem inspiruje další spoluobčany k podobné aktivitě a že zkušenosti, které tímto způsobem získá, v budoucnu uplatní i v zaměstnání.

Čeští výrobci potravin dlouhodobě rozvíjejí své produkty a pružně reagují na měnící se očekávání spotřebitelů v oblasti kvality, chuti i výživy. Inovace přitom zahrnují jak vývoj nových výrobků, tak zdokonalování těch stávajících, včetně úprav jejich složení. Tento trend potvrdil i 13. ročník Ceny Potravinářské komory ČR o nejlepší inovativní potravinářský výrobek. Zatímco vloni odborná porota […]

Karla Mráčková z televize neodešla do prázdna. Mezi posledním počasím na Nově a první tiskovkou ve Strakově akademii uběhlo osm let a čtyři zaměstnání.

Brusel zvažoval změnit pravidla označování a danění piva. Podle připravované revize evropské směrnice o spotřebních daních na alkohol by mohly skončit tradiční české „desítky“ a „dvanáctky“, jelikož by se pivo místo stupňovitosti mohlo začít označovat podle obsahu alkoholu. Tyto spekulace o přejmenování zlatavého moku ale nakonec odmítli zástupci Českého svazu pivovarů a sladoven i Evropské komise.

Český hospodský slang by se mohl v následujících letech výrazně změnit.

Petr Šíla je od roku 2026 ředitelem Domu kultury Teplice, pod který spadá Krušnohorské divadlo, Kino Květen a řada kulturních akcí ve městě, včetně festivalu Lázeňská. Před nástupem do této funkce působil jako ředitel Botanické zahrady v Teplicích, kde se mu podařilo výrazně zvýšit návštěvnost a otevřít zahradu širší veřejnosti jako místo odpočinku a setkávání. Ve své současné pozici se snaží rozvíjet kulturní instituce jako otevřená místa pro širokou veřejnost a posilovat kulturní identitu Teplic jako lázeňského a kulturního města.

Čeká české pivovarnictví revoluce, která může změnit i náš slovník v hospodách? Kvůli tlaku na sjednocení evropských pravidel hrozí, že z píp zmizí tradiční označení piva podle stupňů, na které jsme byli zvyklí od dob rakouského mocnářství. Evropská unie totiž zvažuje, že od roku 2031 zcela nahradí historicky zavedený systém stupňovitosti piva (°Plato) značením založeným výhradně na obsahu alkoholu, což by zásadně změnilo způsob, jakým pivo vnímáme, vybíráme i zdaňujeme.

Nebezpečný hantavirus Andes, který se objevil na palubě nizozemské výletní lodi MV Hondius, podle virologa Jiřího Černého z České zemědělské univerzity v Praze pravděpodobně pochází z oblasti Ohňové země nebo přilehlé Patagonie. Virus si zatím vyžádal tři oběti a okolnosti jeho šíření nyní zkoumají epidemiologové.

Je to záhada. Jak potvrdily důmyslné experimenty, ptáci žijící ve městech, různých druhů a v různých zemích, nějak rozeznají ženy od mužů a prchají, když jsou od nich ženy v průměru o metr dál než muži. Nějaké spekulace sice jsou, ale v zásadě není jasné, co jde. Fascinující fenomén si zaslouží další výzkum.

Každé páté klíště na Moravě může přenášet nebezpečné infekce. Nejde přitom pouze o známou lymskou boreliózu či klíšťovou encefalitidu, ale také o další závažná onemocnění. Vyplývá to z nové studie, na níž se podíleli vědci z Olomouce, Brna a Prahy. Odborníci proto upozorňují, že ochranu proti klíšťatům není radno podceňovat.