Christine Lagardeová

Na rozdíl od těch předchozích byl tento týden docela plodný na podstatná makrodata. Dopadla lépe, než se čekalo. Hlavní událostí bylo zvýšení úrokových sazeb z dílny Evropské centrální banky (ECB), které bylo kvůli nejednoznačným datům z ekonomiky tentokrát spojeno s velkou mírou nejistoty.

Minulý týden se v Jackson Hole konalo dlouho očekávané ekonomické sympozium. Pro ekonomy i pozorovatele je to jedna z "povinných" akcí, podobně jako konference v portugalské Sintře. Jak jsem vysvětlila svému nejstaršímu synovi, začínajícímu scenáristovi: „Je to jako okouzlující, hvězdně obsazená přehlídka filmů – je ale pro ekonomy místo filmařů."

Úvěrování v evropské ekonomice dále slábne. Ruku v ruce s tím jde očekávané ekonomické zpomalení, k němuž silnou měrou přispívá prostředí historicky nejvyšších úrokových sazeb. I ve Spojených státech je měnová politika restriktivní. V pátek na to opětovně poukázal sám guvernér Fed Powell. I přesto, že už nečekáme další zvyšování amerických sazeb, dolar se drží silnější. Platí, že silnější americká měna zůstává rizikem slabších měn regionu. Koruna by se tak měla udržet nad hranicí 24,00 za euro.

Ekonomika zemí eurozóny propadá nebo stagnuje, ale Evropská centrální banka dále zvedá úroky. Všímají si toho i zástupci americké investiční společnosti BlackRock. A tvrdí, že ECB svou aktuální politikou zadělává Evropě na budoucí problémy.

Kdyby dal člověk na obrázky z webu ECB, bylo by nové euro strakaté jak barevná šachovnice. Podoba se ale ještě hledá.

Koruna v závěru týdne posílila k oběma hlavním světovým měnám. Kolem 17:00 se obchodovala za 23,97 Kč/EUR a za 21,72 Kč/USD. Proti čtvrtečnímu podvečeru si vůči euru polepšila o tři haléře a k dolaru získala 11 haléřů. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.

Česká koruna bez větších problémů vstřebala čtvrteční zasedání Evropské centrální banky. S jejím kurzem nehnuly ani komentáře guvernéra České národní banky Aleše Michla. Naopak akcie v Evropě zamířily na dlouholetá maxima.

Evropská centrální banka již podeváté zvýšila hlavní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta. Snaží se tak snížit inflaci, která sice v eurozóně výrazně zpomalila, stále je však nad stanovenými cíli banky. Úrokové sazby zvýšil i americký Federální rezervní systém (Fed).

Evropská centrální banka [ECB] včera [27.7.] zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta. Rada guvernérů ECB o zvýšení sazeb rozhodla už podeváté za sebou. Ekonomika eurozóny stagnuje.

Svět prý znovu čeká rozdělení do bloků. Mají se soustředit kolem USA a Číny. Přičemž Evropa je na druhém z této dvojky dost závislá.

Česká měna dnes zastavila oslabování vůči euru. V pondělí zavírala na 24,13 Kč/EUR, což byla nejslabší úroveň od začátku roku. Dnes ale zpevnila o sedm haléřů na 24,06 Kč/EUR. K dolaru koruna klesla o čtyři haléře, v 17:00 se podle serveru Patria Online obchodovala za 21,82 Kč/USD.

Koruna v úterý oslabila k oběma hlavním světovým měnám. Vůči euru ve srovnání s pondělním závěrem klesla o osm haléřů na 23,86 Kč/EUR. K dolaru si pak česká měna pohoršila o čtyři haléře, v 17:00 se podle serveru Patria Online obchodovala za 21,22 Kč/USD.

Evropská centrální banka se rozhodla zapojit do návrhu nových eurobankovek všechny obyvatele eurozóny. Až do konce srpna se tak mohou Evropané na internetových stránkách ECB vyjadřovat k námětům příští série eurobankovek. Bude to první rozsáhlá modernizace bankovek eurozóny od jejich zaveden před více než dvaceti lety.

Centrální banky po téměř celém demokratickém světě více než před rokem vytáhly do boje proti inflaci způsobené jejich vlastní činností. Celková inflace jeví přesvědčivé známky poklesu, zatímco jádrová inflace je výrazně odolnější. Ekonomiky západních států jeví zároveň známky expanze i kontrakce, což rozděluje investory na dva tábory, kdy každý z nich zároveň má i nemá pravdu.

Dosažení inflačního cíle může být pro centrální banky čím dál složitější. Kolaps banky Silicon Valley Bank může být jedním z mnoha dalších případů dopadů aktuálního inflačního a úrokového prostředí. Americké akcie dál rostou, euro zpevnilo, koruna oslabila.

Prezidentka ECB Christine Lagarde ve středu uvedla, že Evropská centrální banka plánuje rozhodnout o vytvoření digitálního eura do konce října.

V portugalské Sintře se konalo každoroční ekonomické fórum Evropské centrální banky (ECB). Vzhledem k tomu, že v posledním roce hrají hlavní roli na finančních trzích především centrální banky, které neúnavně zvyšují své úrokové sazby, je toto fórum velmi důležitou událostí, která nám umožňuje získat přibližnou představu o tom, co nás čeká v následujících měsících.

Evropská komise ve středu zveřejnila svůj legislativní návrh týkající se digitálního eura. Kontroverzní projekt však začal sklízet kritiku ze strany některých odborníků ještě před tím, než začal existovat.

Spotřebitelské ceny v Itálii se v červnu zvýšily meziročně o 6,7 procenta. Tempo růstu tak zpomalilo z květnových osmi procent a bylo nejnižší za 14 měsíců díky slabšímu růstu cen energií a levnějším nákladům na dopravu. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil italský statistický úřad.

Evropská centrální banka mluví stejně jako ČNB – na snižování úroků mají trhy zatím zapomenout.

Šéfka ECB Christine Lagarde ve svém projevu jasně naznačila, že boj s inflací není u konce. ECB bude proto dále zápasit utahováním ekonomiky a inflačních tlaků. Euro vůči dolaru posílilo, koruna zpevnila. Včerejší data naznačila zlepšující se ekonomickou situaci v USA. Inflační čísla z Kanady ukázala, že se země javorového listu ubírá dobrou cestou k 2% inflačnímu cíli.

Evropská centrální banka v červenci nejspíše opět zvýší základní úrokové sazby na euro. Celková inflace sice zpomaluje, ale očistěná inflace se ukazuje být vytrvalá.

Evropská centrální banka (ECB) v dohledné době nevyhlásí konec se zvyšováním úrokových sazeb. V úterý to uvedla šéfka ECB Christine Lagardeová a zopakovala, že v červenci zvýší banka úroky podeváté za sebou kvůli snaze zpomalit inflaci.

Evropská centrální banka pravděpodobně nebude schopná v dohledné době vyhlásit konec svého rekordního cyklu zvyšování úrokových sazeb. Uvedla to šéfka ECB Christine Lagardeová a zopakovala, že v červenci zvýší banka úroky podeváté za sebou kvůli snaze zpomalit inflaci.

Žádný stát by neměl být nucen volit mezi bojem proti chudobě a ochranou klimatu. Francouzský prezident Emmanuel Macron to dnes řekl na úvod summitu pro Nový globální finanční pakt v Paříži. Finanční systém je potřeba přizpůsobit novým cílům a do boje proti chudobě i změnám klimatu je potřeba zapojit více soukromých zdrojů financování, dodal Macron citovaný agenturou AFP. Dvoudenního summitu se účastní desítky hlav států a vlád, zejména rozvojových zemí.

Ministerstvo financí přišlo po zavření burzy s překvapením. Bude žádat od ČEZ dividendu 145 korun na akcii. Přitom ještě minulý měsíc tvrdilo, že nebude žádat více, než navrhne sama firma. Vedení ČEZ přitom navrhuje 117 korun na akcii. Vláda si tak může z ČEZ vytáhnout o bezmála devět miliard korun více, než ještě minulý měsíc v maximalistickém scénáři zamýšlela.

Evropská centrální banka (ECB) zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4 procenta. Rada guvernérů naznačila možnost dalšího zpřísnění měnové politiky

Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na čtyři procenta. V rámci aktuálního cyklu zpřísňování měnové politiky jde teprve o druhé standardní zvýšení sazeb.

Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání zvýšila úrokové sazby o 25 bazických bodů. Na tiskové konferenci prezidentka Christine Lagardeová uvedla, že velmi pravděpodobně sazby porostou i na příštím zasedání v červenci. Na rozdíl od Fedu (americká centrální banka, pozn. red.) tak ECB nadále neuvažuje o „pauze“ ve zpřísňování měnové politiky.

Evropská centrální banka na svém dnešním zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Rada guvernérů zvýšila úroky poosmé za sebou a potvrdila možnost i dalšího zpřísnění měnové politiky.

Evropská centrální banka (ECB) na svém dnešním zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta.

Fed, americká centrální banka, ve středu dle očekávání zvýšil úrokové sazby o 25 bazických bodů na 5,00-5,25 procenta. Doprovodná tisková zpráva naznačila možný konec cyklu zvyšování úrokových sazeb ze strany Fedu. To podpořila i tisková konference guvernéra Jeroma Powella, byť definitivní rozhodnutí o pauze nebylo přijato.

Evropská centrální banka včera [4.5.] zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Rada guvernérů rozhodla o zvýšení úroků posedmé za sebou, i když opět zvolila nižší tempo zvyšování.

Základní úroková sazba na euro stoupla posedmé v řadě, nyní činí 3,75 procenta. Tempo růstu se zmírnilo.

Evropská centrální banka (ECB) v souladu s konsenzem zpomalila tempo utahování měnové politiky, když rozhodla o zvýšení úrokových sazeb o 25 bazických bodů. Šéfka ECB Christine Lagardeová na tiskové konferenci uvedla, že současný cyklus zvyšování úrokových sazeb ještě pravděpodobně není u konce.

Duben utekl jako voda. Měsíc byl nabitý nově zveřejněnými daty, která nám poskytla vhled do toho, jak se daří světové ekonomice navzdory agresivně nastavené měnové politice a boji s inflací. Níže uvádíme devět věcí, které jsme se minulý měsíc dozvěděli a které jsou pro investory důležité.

Široce sdílené video, v němž si prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagarde myslí, že hovoří s Volodymyrem Zelenským, bylo převzato z tři týdny starého žertovného videa. Šéfka ECB v něm připouští, že digitální euro bude „omezeně“ používáno ke kontrole plateb, které mohou lidé provádět.

Twitter kanál WatherGuru upozornil na kontroverzní pasáž z nedávného videa, které bylo natočeno v rámci zábavního rozhovoru "na účet" prezidentky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagarovádové.

Jako na houpačce. Akciové trhy svírá nejistota způsobená turbulencemi ve světovém finančním systému, která se muže snadno přelévat do reálné ekonomiky. Do toho zasedal americký Fed, jeho posláním je zejména inflační cílování k dvěma procentům, kde ještě spotřebitelské ceny v americké ekonomice zdaleka nejsou. To přináší zajímavý výhled na úrokové sazby do konce roku 2023.

Nejsledovanější událostí týdne bylo samozřejmě rozhodnutí Fedu (centrální banka USA, pozn. red.) o měnové politice. Podle očekávání se sazby zvýšily o 25 bazických bodů. Doprovodný komentář guvernéra Jerome Powella byl spíše holubičí.

Situace evropských bank a návrat k pozastaveným fiskálním pravidlům Evropské unie byly zásadními tématy druhého dne jednání summitu EU v Bruselu. Lídři se v závěrečném prohlášení shodli na tom, že bankovní systém je odolný a má dostatek likvidity. To novinářům řekl také český premiér Petr Fiala, podle nějž nic nenasvědčuje tomu, že by v Evropě hrozily podobné problémy jako ve Švýcarsku či Spojených státech. Podle nizozemského premiéra Marka Rutteho je však třeba vyjasnit například rozložení rizik. Německý kancléř Olaf Scholz ujistil, že situace Deutsche Bank, která čelí poklesu svých akcií, je stabilní.

Globální finanční trhy ve středu čekaly na zveřejnění večerního výsledku jednání amerických centrálních bankéřů. Na trhu se během dne dále zvyšovala pravděpodobnost toho, že úrokové sazby budou zvýšeny o 25 bazických bodů, i když k plnému zacenění tohoto kroku nedošlo. Patrný byl spíše optimismus s tím, jak nedávné potíže v bankovním sektoru ustoupily do pozadí.

Inflace v eurozóně je podle prezidentky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové stále příliš vysoká. ECB ale podle ní rázně zakročí, aby inflaci vrátila zpět ke dvěma procentům. Lagardeová to ve středu řekla na konferenci ve Frankfurtu nad Mohanem. Euro po jejích slovech zpevnilo.

Hvězdné české deblistky tak přišly po sobotním triumfu v Indian Wells o možnost dosáhnout na titul na navazujícím velkém turnaji na Floridě.

Inflace v eurozóně je podle prezidentky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové stále příliš vysoká. ECB ale podle ní rázně zakročí, aby inflaci vrátila zpět ke dvěma procentům. Lagardeová to řekla ve středu na konferenci ve Frankfurtu nad Mohanem. Euro po jejích slovech zpevnilo.

Inflace v eurozóně je podle prezidentky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové stále příliš vysoká. ECB ale podle ní rázně zakročí, aby inflaci vrátila zpět ke dvěma procentům. Lagardeová to řekla na konferenci ve Frankfurtu nad Mohanem. Euro po jejích slovech zpevnilo.

Aktuální otřesy na finančních trzích dále komplikují práci hlavním centrálním bankám. Ty musí balancovat nejen mezi cenovou stabilitou a hospodářským růstem, ale nově své kroky zvažovat i ve vztahu k finanční stabilitě.

Největší švýcarská banka UBS převezme v záchranné operaci zhruba za tři miliardy franků [cca 73 mld. Kč] druhou největší švýcarskou banku Credit Suisse. Ta se dostala do vážných problémů kvůli nedostatku kapitálu.

Největší švýcarská banka UBS převezme v záchranné operaci zhruba za tři miliardy franků (CHF; téměř 73 miliard Kč) svého dlouholetého rivala Credit Suisse, jehož problémy začaly ohrožovat finanční systém.

Poslední týden je opravdu rušný. Po krachu banky SVB se do potíží dostala známá švýcarská banka Crédit Suisse. Problémy bankovního sektoru vytváří na centrální banky silný tlak, aby změnily svoji měnovou politiku. První na tahu byla evropská ECB. Christine Lagardová zůstala zatím ve svých plánech neochvějná.

Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 3,5 procenta. Zatímco ještě před týdnem o tomto rozhodnutí nikdo nepochyboval, nyní je pro část trhu překvapením. Po nedávném krachu americké banky Silicon Valley a zprávách o možných problémech švýcarské banky Credit Suisse se totiž část investorů začala obávat o stabilitu finančního sektoru v Evropě i USA.

Evropská centrální banka zvýšila úrokové sazby, všechny posunula o 50 bazických bodů nahoru.

Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová varovala, že inflace v eurozóně zůstane v nejbližší době vysoká. Zvýšení úrokových sazeb ECB o 50 bazických bodů ještě tento měsíc je tedy stále pravděpodobnější. Inflace je podle ní monstrum, které musíme porazit.

Ředitelka Evropské centrální banky Christine Lagardeová překvapila investory a ekonomy svou jestřábí rétorikou. Zatímco americký Fed zvedl sazby o 25 bazických bodů, ECB je zvýšila rovnou o 50. Je pravda, že v absolutních číslech jsou sazby na euru nižší než na dolaru, ale ECB nepochybně ještě jednou sazby o 50 bazických bodů zvedne na svém příštím zasedání.

Čtvrteční smršť zasedání centrálních bank zahájila Bank of England (BoE, anglická centrální banka, pozn. red.), která dle očekávání zvýšila sazby o 50 bazických bodů. Podle nás nepůjde o poslední podobné zvýšení, když čekáme 50bodový „hike“ (zvýšení) i na příštím zasedání v březnu. Tím by utahování její měnové politiky mělo vrcholit.

Evropská centrální banky zvýšila úrokové sazby o půl procentního bodu. Banka si chce být jistá, že dostala inflaci pod kontrolu.

Zatímco Fed včera zvýšil úrokové sazby o 25 bazických bodů do pásma 4,50-4,75 procenta, ECB dnes přidá k dobru rovnou půl procentního bodu a svou depozitní sazbu zvýší na 2,5 procenta. V případě ČNB se naopak žádná změna nastavení měnové politiky dnes nečeká, míní analytik ČSOB Dominik Rusinko.

Investoři by si měli vzpomenout na staré pravidlo: s centrálními bankami se nebojuje.

Vyjádření šéfky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové na konferenci v Davosu se nesla v jestřábím módu. Podle ní evropská inflace zůstává vysoko nad cílem centrální banky a ta by tak neměla polevovat ve svém úsilí dále zpřísňovat měnové podmínky. Řekla také, že úrokové sazby by měly vzrůst ještě natolik, aby se dostaly do restriktivního teritoria.

Česká měna ve čtvrtek odpoledne prolomila kursovou hranici 23,90 koruny za euro. Stalo se tak poprvé od 3. listopadu 2008, vyplývá z dat agentury Bloomberg (viz graf níže). To mimochodem jen demonstruje, jak je ze světodějného hlediska česká prezidentská volba vlastně bezvýznamnou věcí.