Christine Lagardeová

Sezonní vzor zdá se funguje velmi dobře. Výstup k vyšším metám na indexu S&P 500 ale rozpoutal především guvernér Fed Jerome Powell. To, k čemu se schylovalo již několik posledních týdnů, nastalo: americká centrální banka by při svém zvyšování úrokových sazeb měla zařadit nižší rychlost. Hlavní americký index tak prošel mohutnou „rallye“, a ta nemusí být stále u konce.

Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová by byla překvapena, kdyby inflace v eurozóně už dosáhla vrcholu. Její vyjádření podle analytiků naznačuje, že zvyšování úrokových sazeb z poslední doby ještě není u konce.

Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová by byla překvapena, kdyby inflace v eurozóně už dosáhla vrcholu. Řekla to dnes evropským zákonodárcům. Její vyjádření podle analytiků naznačuje, že zvyšování úrokových sazeb z poslední doby ještě není u konce.

Vysoká inflace a rostoucí úrokové sazby povedou podle slovenské centrální banky (NBS) ke zhoršení finanční kondice části domácností a zejména některých podniků v zemi. To podle ní zvýší riziko nesplácení půjček. Zároveň skončil trend nadměrného zadlužování Slováků, řekl člen bankovní rady NBS Vladimír Dvořáček. Komerční banky na Slovensku jsou podle NBS připraveny zvládnout případné vyšší ztráty z nesplácených úvěrů.

Evropská centrální banka (ECB) možná bude muset v rámci boje proti inflaci zvýšit úrokové sazby až na úrovně, kdy nejenže přestanou stimulovat hospodářský růst, ale budou ho naopak brzdit. Uvedla prezidentka ECB Christine Lagardeová.

Evropská centrální banka (ECB) možná bude muset v rámci boje proti inflaci zvýšit úrokové sazby až na úrovně, kdy nejenže přestanou stimulovat hospodářský růst, ale budou ho naopak brzdit. Uvedla to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová.

Medvědi pod tlakem růstu sazeb znovu ovládají trhy. Reálná hrozba dalšího utahování měnové politiky ze strany Fedu převládla nad optimistickými pohledy analytiků z minulých týdnů. Hlavní americký index S&P 500 se ponořil opět pod 3800 bodů, zejména technologický sektor se stal terčem prodejců. Bitva centrálních bank s inflačními tlaky se tedy rozhodně nezdá skončena.

Evropská centrální banka musí pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, i když roste pravděpodobnost recese v eurozóně. V rozhovoru s lotyšským zpravodajským serverem Delfi to uvedla prezidentka ECB Christine Lagardeová. Zvyšováním úrokových sazeb se banka snaží zastavit růst spotřebitelských cen.

Evropská centrální banka musí pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, i když roste pravděpodobnost recese v eurozóně. V rozhovoru s lotyšským zpravodajským serverem Delfi to dnes uvedla prezidentka ECB Christine Lagardeová.

Bronzový medailista z letošních olympijských her v Pekingu přichází z Nitry, kde se domluvil na předčasném ukončení smlouvy.

Evropská centrální banka musí pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, i když roste pravděpodobnost recese v eurozóně. V rozhovoru s lotyšským zpravodajským serverem Delfi to dnes uvedla prezidentka ECB Christine Lagardeová. Zvyšováním úrokových sazeb se banka snaží zastavit růst spotřebitelských cen.

Jak očekávala většina analytiků, Christine Lagardová oznámila zvýšení sazeb o 75 bazických bodů na euru. Sazby tak dosahují 2 %. Důležité bylo i vyjádření šéfky ECB, že utahování kohoutků měnové politiky ještě nekončí. Na obzoru je ještě jedno zvýšení sazeb do konce roku.

Akciové trhy v uplynulém týdnu spíše rostly a odlepily se tak od svých minim. Výjimkou byly silné propady na hlavních amerických titulech, jako je Microsoft, Meta (Facebook) nebo Alphabet (Google). Tyto společnosti, které v předchozích letech snadno překonávaly očekávaní trhu a jejich akcie pravidelně posilovaly, si nyní vybírají svoji slabší chvilku. Mezi klíčové události týdne však patřilo také zasedání ECB, připomíná pro Newstream ve svém tržním shrnutí týdne Kryštof Míšek, hlavní ekonom společnosti Colosseum.

Evropská centrální banka na dnešním zasedání Rady guvernérů podle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu o dalších 0,75 procentního bodu. Posunula ji tak na dvě procenta.

Evropská centrální banka ve čtvrtek podle očekávání trhů opět přistoupí ke zpřísnění měnové politiky a zvedne úroky. Pro českou korunu to může znamenat tlak na její oslabení. Pro ČNB zase vynaložení více peněz na její obranu.

Zhoršování makroekonomického prostředí stlačilo akciové trhy v uplynulém týdnu na nová minima, kdy hlavní americký index S&P 500 otestoval úrovně kolem 3600 bodů. Hlavní investiční stratégové bijí na poplach, přitom září je za námi a může se tak dostavit menší výprodejová přestávka.

Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová navrhla, že pokud se instituce rozhodne zavést digitální euro, mělo by být bez hranic, aby se usnadnily mezinárodní platby. Rovněž uvedla, že kryptoměny jsou hrozbou pro roli centrálních bank a mohou vést k éře svobodného bankovnictví.

Americká centrální banka podle očekávání zvedla své úrokové sazby na tři až tři a čtvrt procenta a její šéf Jerome Powell to nepovažuje za konečnou stanici

Americký dolar v pondělí vůči euru mírně posílil, a to i přes jestřábí vyjádření předních představitelů Evropské centrální banky (ECB) a s tím souvisejícího nárůstu evropských tržních sazeb.

Koruna ve čtvrtek oslabila k dolaru o dalších 19 haléřů, a s kurzem 25,14 Kč/USD je nejslabší zhruba od poloviny května 2020. K euru si česká měna od středečního podvečera pohoršila o tři haléře na 24,68 Kč/EUR. Vyplývá to z údajů serveru Patria Online. Pražská burza dnes po sérii čtyř poklesů v řadě posílila.

Evropská centrální banka (ECB) možná bude muset zvýšit své úrokové sazby na úroveň omezující hospodářský růst, aby tak oslabila poptávku a dostala pod kontrolu nepřijatelně vysokou inflaci. Uvedla to podle agentury Reuters šéfka ECB Christine Lagardeová.

Evropská centrální banka (ECB) možná bude muset zvýšit úrokové sazby na úroveň omezující hospodářský růst. Cílem je oslabit poptávku a dostat pod kontrolu nepřijatelně vysokou inflaci. Uvedla to šéfka banky Christine Lagardeová.

Evropská centrální banka (ECB) možná bude muset zvýšit své úrokové sazby na úroveň omezující hospodářský růst, aby tak oslabila poptávku a dostala pod kontrolu nepřijatelně vysokou inflaci. Uvedla to dnes podle agentury Reuters šéfka ECB Christine Lagardeová.

Evropská centrální banka minulý týden napodobila americký Fed a konečně začala rychleji zvedat úrokové sazby, a to o 75 bazických bodu na 1,25 %. Je to určitě velký skok, ale podle Eurostatu evropská inflace v srpnu dosáhla 9,1 %. Přestože nominálně jsou sazby na euru kladné, reálně po započtení inflace zůstávají i nadále v záporu.

Pokles cen pohonných hmot byl hlavním důvodem zpomalení růstu cen v srpnu. Naopak ceny spojené s bydlením rostou raketově vzhůru, vychází z dat Českého statistického úřadu.

Předsedkyně Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová vyloučila poskytování krátkodobých finančních linek energetickým firmám, které se potýkají s problémy. To je podle ní úkolem vlád zemí Evropské unie. Informovala o tom například agentura Bloomberg.

Podobně jako v letech 2008 a 2011 je ECB ochotna zvyšovat úrokové sazby navzdory recesi, byť tentokrát zcela vědomě s cílem zajistit cenovou stabilitu, píše ve svém komentáři Dominik Rusinko z ČSOB.

Evropská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o rekordních 0,75 bodu na 1,25 procenta. Reagovala na rostoucí inflaci v eurozóně. Finanční trhy se zvýšením základní úrokové sazby počítaly.

Evropskou centrální banku čeká již ve čtvrtek důležité zasedání o měnové politice. Očekává se rekordní zvýšení sazeb o 0,75 procentního bodu. Hlasování však podle odhadů Komerční banky bude těsné.

0,5, nebo 0,75 procentního bodu? Čtvrt procentního bodu dělí dva klíčové scénáře Evropské centrální banky, která již za pár dní bude rozhodovat o zvýšení úrokových sazeb pro eurozónu. Že sazby porostou, je téměř jisté. Inflace v zemích platících eurech vystoupala na další rekord.

Pouze pětina domácností v eurozóně během pandemie spořila, vyplývá z analýzy Evropské centrální banky. Znamená to, že většina domácností nemá dostatečnou rezervu proti letošní rapidně stoupající inflaci, uvedla agentura Bloomberg.

Burzy zalila vlna spokojenosti a hlavní americký index S&P 500 se poprvé od dubna dostal nad svůj 50denní klouzavý průměr. Vliv mělo zejména to, že nenastal hororový scénář okamžitého nedostatku s plynem, který byl na stole vzhledem k politice ruského Gazpromu v poslední době. Do toho proběhlo dlouho očekávané a mírně překvapivé zasedání ECB. A o kolik banka nakonec zvyšovala úrokové sazby nebo, jaké nástroje si připravila na podporu zadlužených zemí eurozóny včele s Itálií?

Politika Evropské centrální banky [ECB] ukazuje na hlavní potíž eurozóny, potažmo celé EU. Je to jednotná měna, ale rozdílné fiskální politiky. ECB se tak nutně mění v politickou instituci.

Navzdory očekávání trhů a předchozí komunikaci zdůrazňující postupnost a uměřenost svých kroků se Rada guvernérů rozhodla zahájit cyklus normalizace sazeb razantnějším růstem o 50 bazických bodů. V eurozóně tak končí éra záporných úrokových sazeb, když se depozitní sazba dostala na nula procent, komentuje rozhodnutí ECB analytik ČSOB Dominik Rusinko.

Evropská centrální banka (ECB) dnes zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 0,50 procenta, ke zvýšení úroků tak přikročila poprvé od roku 2011. Zpřísňováním měnové politiky reaguje na rostoucí inflaci v eurozóně, rozsah zvýšení sazeb je přitom výraznější, než banka původně avizovala.

Zvýší Evropská centrální banka úroky? A pokud ano, bude to o čtvrt procentního bodu, nebo dokonce o půl? A zvládnou zadlužené jižní státy eurozóny zvýšené nároky na obsluhu svých dluhů?

Hrozí Evropě dlouhodobý výpadek v dodávkách ruského plynu? A co by to znamenalo pro domácnosti i firmy v zemích závislých na ruských surovinách, ke kterým Česko patří? Odpovídá zástupce dodavatelů energií.

Jednotná evropská měna euro se poprvé od konce roku 2002 propadla pod paritu s americkým dolarem a krátce před 15.00 středoevropského letního času se prodávala zhruba v kurzu 0,9998 dolaru. Podle analytiků k tomu přispívají obavy z recese v eurozóně a také předpoklad, že americká centrální banka (Fed) bude pokračovat ve svižném zvyšování úrokových sazeb.

Ministři financí členských států Evropské unie udělili Chorvatsku konečný souhlas k jeho přistoupení do eurozóny. Od ledna roku 2023 začne země místo chorvatské kuny používat euro. Jedná se o první rozšíření států používajících euro za posledních téměř osm let. Považováno je za pozitivní krok, navzdory trvající inflaci a obavám o oslabování eura kvůli válce na Ukrajině.

Hackeři se pomocí mobilního telefonního čísla bývalé německé kancléřky Angely Merkelové snažili získat přístup k účtu v aplikaci WhatsApp šéfky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové. Informoval o tom server Business Insider, podle nějž se pokus hackerům nezdařil.

Evropská centrální banka řeší kvadraturu kruhu. Řešení nemůže být jiné než radikální - oddlužení, přísná pravidla a fiskální unie.

Inflace v eurozóně dosáhla v červnu nového rekordu těsně před prvním zvýšením úrokových sazeb Evropskou centrální bankou za posledních 11 let.

Inflace dosáhla v Eurozóně za měsíc červen nového rekordu. Podle předběžných údajů evropského statistického úřadu Eurostat zveřejněných dnešním dnem dosáhla inflace v eurozóně minulý měsíc 8,6 procenta.

Evropská centrální banka (ECB) se pomalu ale jistě chystá na boj s vysokou inflací. Podle nedávných slov své šéfky Christine Lagardeové v něm "půjde tak daleko, jak bude třeba." Mj. ECB počítá s novým programem nákupů dluhopisů, což je předmětem komentáře Dominika Rusinka, analytika ČSOB.

Evropská centrální banka potvrdila, že na červencové schůzi zvýší úrokové sazby o 25 bazických bodů. To už je jisté. Nejistota však přetrvává ohledně rozsahu dalšího zvyšování, až léto skončí. Bude záležet hlavně na vývoji indexu HICP a inflačních očekávání. Eurozóna patrně do konce 3. čtvrtletí opustí éru záporných sazeb, což byl stejně ekonomický nesmysl.

Základní scénář měnové politiky ECB je navýšení sazeb o 25 bodů v červenci a o 50 bodů v září.

Bohatí budou ještě bohatší a chudí ještě chudší. Takový může být výsledek měnové politiky, kterou si právě kvůli této hrozbě, již sama připouští, Evropská centrální banka (ECB) až do dneška odpírala. Právě dnes však toto tabu ruší. Musí. Rozevírání nůžek bohatství v celé eurozóně vlivem měnové politiky je tak nyní hrozbou, kterou přiznává sama hlavní instituce měnové politiky, „strážkyně eura“.

Vystoupení šéfky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové na konferenci v Sintře žádná šokující odhalení nepřineslo. Lagardeová prohlásila, že ECB bude od 1. července flexibilní, pokud jde o způsob, jak reinvestovat maturující dluhopisy z pandemického programu.

Nastává lom v měnové politice ECB. Zvyšování úroků už centrální banka eurozóny nepodmiňuje ukončením nákupu dluhopisů. Tento přístup může závažně zvýšit rozdíly mezi bohatými a chudými.

V pondělí začalo třídenní fórum Evropské centrální banky v portugalském Sintru. Prezidentka ECB Christine Lagardeová v úvodní řeči mimo jiné potvrdila, že červenci ECB navýší úrokové sazby o čtvrt procentního bodu.

Evropská centrální banka (ECB) půjde v boji s vysokou inflací tak daleko, jak bude třeba. Při zahajovacím proslovu na akci nazvané Fórum ECB o centrálním bankovnictví to dnes řekla prezidentka banky Christine Lagardeová. ECB chce mít inflaci v eurozóně na dvou procentech, ve skutečnosti je ale teď inflace asi čtyřikrát vyšší.

Summit Evropské unie v pátek schválil zavedení společné evropské měny v Chorvatsku. Země se od ledna příštího roku stane dvacátým členem eurozóny. Formálně stvrdí používání eura v Chorvatsku v červenci ministři financí při prvním zasedání pod vedením českého předsednictví EU.

Evropská centrální banka (ECB) potvrdila, že na červencové schůzi zvýší úrokové sazby o 25 bazických bodů. To už je jisté. Nejistota však přetrvává ohledně rozsahu dalšího zvyšování, až léto skončí. Bude záležet hlavně na vývoji indexu HICP (Harmonizovaný index spotřebitelských cen, pozn. red.) a inflačních očekávání.

Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardová si chce posvítit na kryptoměny včetně jejich stakingu a lending úročení.

Jednotná evropská měna dnes posiluje, protože trhy se zaměřily na nástroje Evropské centrální banky pro boj proti roztříštěnosti měnového bloku a prozatím se nevěnují riziku politického patu ve Francii po parlamentních volbách. Objem obchodování je však dnes nízký kvůli státnímu svátku v USA.

Evropská centrální banka ještě nesáhla na své záporné úrokové sazby a už si stihla nadělat do kalhot z vlastní odvahy, s níž začala omezovat financování předlužených vlád eurozóny.

Evropská centrální banka svolala neplánované zasedání své Rady guvernérů, aby projednala výprodej na dluhopisových trzích. Ekonomikám Itálie a dalších zadlužených zemí prudce rostou výpůjční náklady.

Evropská centrální banka oznámila, že se chystá příští měsíc v eurozóně poprvé za posledních 11 let zvýšit úrokové sazby. Zakročila tak proti rostoucí inflaci, která má ještě několik let zůstat nepříznivá. Další zvýšení úrokových sazeb banka očekává později v roce.

Poprvé za posledních 11 let zvedne Evropská centrální banka úrokové sazby. V červenci je plánuje zvýšit o 0,25 procenta. Banka se tím v eurozóně snaží zkrotit rostoucí inflaci, která v minulém měsíci dosáhla 8,1 procenta. Oznámila rovněž nový snížený předpoklad pro růst evropské ekonomiky. Další nárůst úrokových sazeb by centrální banka mohla zavést v září.

Evropská centrální banka se jako jedna z posledních přidává k tažení proti inflaci, byť zatím velmi nesměle. Ukončí nákupy dluhopisů, kterými roky podporovala ekonomiku, a začne postupně zvyšovat úrokové sazby, které jsou na nule.