Christine Lagardeová

Pouze pětina domácností v eurozóně během pandemie spořila, vyplývá z analýzy Evropské centrální banky. Znamená to, že většina domácností nemá dostatečnou rezervu proti letošní rapidně stoupající inflaci, uvedla agentura Bloomberg.

Burzy zalila vlna spokojenosti a hlavní americký index S&P 500 se poprvé od dubna dostal nad svůj 50denní klouzavý průměr. Vliv mělo zejména to, že nenastal hororový scénář okamžitého nedostatku s plynem, který byl na stole vzhledem k politice ruského Gazpromu v poslední době. Do toho proběhlo dlouho očekávané a mírně překvapivé zasedání ECB. A o kolik banka nakonec zvyšovala úrokové sazby nebo, jaké nástroje si připravila na podporu zadlužených zemí eurozóny včele s Itálií?

Politika Evropské centrální banky [ECB] ukazuje na hlavní potíž eurozóny, potažmo celé EU. Je to jednotná měna, ale rozdílné fiskální politiky. ECB se tak nutně mění v politickou instituci.

Navzdory očekávání trhů a předchozí komunikaci zdůrazňující postupnost a uměřenost svých kroků se Rada guvernérů rozhodla zahájit cyklus normalizace sazeb razantnějším růstem o 50 bazických bodů. V eurozóně tak končí éra záporných úrokových sazeb, když se depozitní sazba dostala na nula procent, komentuje rozhodnutí ECB analytik ČSOB Dominik Rusinko.

Evropská centrální banka (ECB) dnes zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 0,50 procenta, ke zvýšení úroků tak přikročila poprvé od roku 2011. Zpřísňováním měnové politiky reaguje na rostoucí inflaci v eurozóně, rozsah zvýšení sazeb je přitom výraznější, než banka původně avizovala.

Zvýší Evropská centrální banka úroky? A pokud ano, bude to o čtvrt procentního bodu, nebo dokonce o půl? A zvládnou zadlužené jižní státy eurozóny zvýšené nároky na obsluhu svých dluhů?

Hrozí Evropě dlouhodobý výpadek v dodávkách ruského plynu? A co by to znamenalo pro domácnosti i firmy v zemích závislých na ruských surovinách, ke kterým Česko patří? Odpovídá zástupce dodavatelů energií.

Jednotná evropská měna euro se poprvé od konce roku 2002 propadla pod paritu s americkým dolarem a krátce před 15.00 středoevropského letního času se prodávala zhruba v kurzu 0,9998 dolaru. Podle analytiků k tomu přispívají obavy z recese v eurozóně a také předpoklad, že americká centrální banka (Fed) bude pokračovat ve svižném zvyšování úrokových sazeb.

Ministři financí členských států Evropské unie udělili Chorvatsku konečný souhlas k jeho přistoupení do eurozóny. Od ledna roku 2023 začne země místo chorvatské kuny používat euro. Jedná se o první rozšíření států používajících euro za posledních téměř osm let. Považováno je za pozitivní krok, navzdory trvající inflaci a obavám o oslabování eura kvůli válce na Ukrajině.

Hackeři se pomocí mobilního telefonního čísla bývalé německé kancléřky Angely Merkelové snažili získat přístup k účtu v aplikaci WhatsApp šéfky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové. Informoval o tom server Business Insider, podle nějž se pokus hackerům nezdařil.

Evropská centrální banka řeší kvadraturu kruhu. Řešení nemůže být jiné než radikální - oddlužení, přísná pravidla a fiskální unie.

Inflace v eurozóně dosáhla v červnu nového rekordu těsně před prvním zvýšením úrokových sazeb Evropskou centrální bankou za posledních 11 let.

Inflace dosáhla v Eurozóně za měsíc červen nového rekordu. Podle předběžných údajů evropského statistického úřadu Eurostat zveřejněných dnešním dnem dosáhla inflace v eurozóně minulý měsíc 8,6 procenta.

Evropská centrální banka (ECB) se pomalu ale jistě chystá na boj s vysokou inflací. Podle nedávných slov své šéfky Christine Lagardeové v něm "půjde tak daleko, jak bude třeba." Mj. ECB počítá s novým programem nákupů dluhopisů, což je předmětem komentáře Dominika Rusinka, analytika ČSOB.

Evropská centrální banka potvrdila, že na červencové schůzi zvýší úrokové sazby o 25 bazických bodů. To už je jisté. Nejistota však přetrvává ohledně rozsahu dalšího zvyšování, až léto skončí. Bude záležet hlavně na vývoji indexu HICP a inflačních očekávání. Eurozóna patrně do konce 3. čtvrtletí opustí éru záporných sazeb, což byl stejně ekonomický nesmysl.

Základní scénář měnové politiky ECB je navýšení sazeb o 25 bodů v červenci a o 50 bodů v září.

Bohatí budou ještě bohatší a chudí ještě chudší. Takový může být výsledek měnové politiky, kterou si právě kvůli této hrozbě, již sama připouští, Evropská centrální banka (ECB) až do dneška odpírala. Právě dnes však toto tabu ruší. Musí. Rozevírání nůžek bohatství v celé eurozóně vlivem měnové politiky je tak nyní hrozbou, kterou přiznává sama hlavní instituce měnové politiky, „strážkyně eura“.

Vystoupení šéfky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové na konferenci v Sintře žádná šokující odhalení nepřineslo. Lagardeová prohlásila, že ECB bude od 1. července flexibilní, pokud jde o způsob, jak reinvestovat maturující dluhopisy z pandemického programu.

Nastává lom v měnové politice ECB. Zvyšování úroků už centrální banka eurozóny nepodmiňuje ukončením nákupu dluhopisů. Tento přístup může závažně zvýšit rozdíly mezi bohatými a chudými.

V pondělí začalo třídenní fórum Evropské centrální banky v portugalském Sintru. Prezidentka ECB Christine Lagardeová v úvodní řeči mimo jiné potvrdila, že červenci ECB navýší úrokové sazby o čtvrt procentního bodu.

Evropská centrální banka (ECB) půjde v boji s vysokou inflací tak daleko, jak bude třeba. Při zahajovacím proslovu na akci nazvané Fórum ECB o centrálním bankovnictví to dnes řekla prezidentka banky Christine Lagardeová. ECB chce mít inflaci v eurozóně na dvou procentech, ve skutečnosti je ale teď inflace asi čtyřikrát vyšší.

Summit Evropské unie v pátek schválil zavedení společné evropské měny v Chorvatsku. Země se od ledna příštího roku stane dvacátým členem eurozóny. Formálně stvrdí používání eura v Chorvatsku v červenci ministři financí při prvním zasedání pod vedením českého předsednictví EU.

Evropská centrální banka (ECB) potvrdila, že na červencové schůzi zvýší úrokové sazby o 25 bazických bodů. To už je jisté. Nejistota však přetrvává ohledně rozsahu dalšího zvyšování, až léto skončí. Bude záležet hlavně na vývoji indexu HICP (Harmonizovaný index spotřebitelských cen, pozn. red.) a inflačních očekávání.

Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardová si chce posvítit na kryptoměny včetně jejich stakingu a lending úročení.

Jednotná evropská měna dnes posiluje, protože trhy se zaměřily na nástroje Evropské centrální banky pro boj proti roztříštěnosti měnového bloku a prozatím se nevěnují riziku politického patu ve Francii po parlamentních volbách. Objem obchodování je však dnes nízký kvůli státnímu svátku v USA.

Evropská centrální banka ještě nesáhla na své záporné úrokové sazby a už si stihla nadělat do kalhot z vlastní odvahy, s níž začala omezovat financování předlužených vlád eurozóny.

Evropská centrální banka svolala neplánované zasedání své Rady guvernérů, aby projednala výprodej na dluhopisových trzích. Ekonomikám Itálie a dalších zadlužených zemí prudce rostou výpůjční náklady.

Evropská centrální banka oznámila, že se chystá příští měsíc v eurozóně poprvé za posledních 11 let zvýšit úrokové sazby. Zakročila tak proti rostoucí inflaci, která má ještě několik let zůstat nepříznivá. Další zvýšení úrokových sazeb banka očekává později v roce.

Poprvé za posledních 11 let zvedne Evropská centrální banka úrokové sazby. V červenci je plánuje zvýšit o 0,25 procenta. Banka se tím v eurozóně snaží zkrotit rostoucí inflaci, která v minulém měsíci dosáhla 8,1 procenta. Oznámila rovněž nový snížený předpoklad pro růst evropské ekonomiky. Další nárůst úrokových sazeb by centrální banka mohla zavést v září.

Evropská centrální banka se jako jedna z posledních přidává k tažení proti inflaci, byť zatím velmi nesměle. Ukončí nákupy dluhopisů, kterými roky podporovala ekonomiku, a začne postupně zvyšovat úrokové sazby, které jsou na nule.

Evropská centrální banka (ECB) od 1. července ukončí nákupy aktiv, kterými léta podporovala ekonomiku eurozóny, uvedla v tiskové zprávě. Základní úrokovou sazbu nechala na čtvrteční zasedání Rady guvernérů podle očekávání zatím na rekordním minimu nula procent, ale naznačila, že od července zahájí její zvyšování. Základní úrok ECB naposledy zvýšila v roce 2011.

Evropská centrální banka dnes oficiálně potvrdila, že kvůli rekordní inflaci od července zvýší úrokové sazby. Na konci června ukončí nákupy aktiv, kterými léta podporovala ekonomiku eurozóny.

Evropská centrální banka (ECB) od 1. července ukončí nákupy aktiv, kterými léta podporovala ekonomiku eurozóny. Základní úrokovou sazbu nechala na dnešním zasedání Rady guvernérů podle očekávání na rekordním minimu nula procent, ale naznačila, že kvůli vysoké inflaci přikročí od července k sérii zvyšování úroků. Základní sazbu ECB naposledy zvýšila v roce 2011.

Evropská centrální banka (ECB) bude muset už ve druhé polovině letošního roku razantně zvedat úrokové sazby. Ve své nové analýze tak praví experti Bank of America, druhé největší banky ve Spojených státech.

Nedávné interview s hlavním ekonomem Evropské centrální banky začalo otázkou „Co se stalo v ECB?“. Tato otázka se zdá býti namístě. Ještě v prosinci minulého roku ECB ujišťovala, jak nepravděpodobné je, že by zvedla úrokové míry během roku 2022.

Christine Lagardeová, šéfka Evropské centrální banky (ECB), šokovala slovy o tom, že tato finanční instituce má půjčovat na zelené projekty a podporovat bezuhlíkovou transformaci. Takovéto ideologické vystupování je daleko za hranou mandátu ECB, což sama Lagardeová přiznala. Banka tedy chce namísto primárního boje se zdražováním dohlížet také na to, jak EU plní své zelené cíle. Někdejší viceguvernér české centrální banky Mojmír Hampl upozorňuje na velké nebezpečí politizace. „Jako obyvatel…

Evropská centrální banka (ECB) bude muset už ve druhé polovině letošního roku razantně zvedat úrokové sazby. Ve své nové analýze tak praví experti Bank of America, druhé největší banky ve Spojených státech. Soudí, že ECB zvýší svoji základní úrokovou sazbu hned o 0,5 procentního bodu jak na svém červencovém, tak zářijovém zasedání.

Evropská centrální banka totálně zaspala v boji s inflací, signalizuje Bank of America, druhá největší banka v USA.

Bitcoin se po strmém pádu z loňských maxim usadil na hranici 30 tisíc dolarů, tedy zhruba 690 tisíc korun, kolem které už několik týdnů osciluje. Je to snad předzvěst dalších propadů a impuls k prodeji, nebo naopak příležitost levně nakoupit a svézt se na příští vlně růstu? Zeptali jsme se za vás expertů.

Guvernérka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová otevřeně přiznala, že Green Deal bude dál zvedat ceny energií a surovin. Dodala, že ECB už nebude koukat jen na stabilitu cen, ale i tzv. zelené cíle. Podle některých odborníků je taková politika naprosto v rozporu se zákonným mandátem, jedná se totiž podle nich o prolomení „inflační hráze“.

Inflace v zemích platících eurem vystoupala na další rekord, v průměru přesáhla osm procent. Vyplývá to z dat Eurostatu. Nejvýrazněji se zvýšily ceny energií.

Eurostat zveřejnil odhad inflace v eurozóně za měsíc květen. Dosáhla 8,1 procenta, nejvíce zdražily energie, potraviny, tabák a alkohol. Nejlépe je na tom podle odhadu Malta, naopak nejvyšší inflaci čelí Estonsko.

Prodejci v uplynulém týdnu poněkud ustoupili z trhu a přes přetrvávající vysokou volatilitu se zdálo, že se akciové indexy mírně zklidňují. Nic na tomto dění nezměnil ani zápis z jednání Fedu, takzvaného „meeting minutes“. Ten ukázal na shodu bankéřů nad zvýšením sazeb o 50 bazických bodů na dalších dvou zasedáních. A jaké byly klíčové události uplynulého týdne? Jaké společnosti reportovaly svoje hospodářské výsledky nebo na co se připravuje Evropská centrální banka? Uplynulý týden na trzích hodnotí hlavní analytik společnosti Colosseum Kryštof Míšek.

Každá desátá domácnost v eurozóně vlastní kryptoaktiva, jako je například bitcoin. U bohatých lidí je přitom jen o málo větší pravděpodobnost, že nějaká mají, než je tomu v případě chudých lidí. Ukázaly to výsledky průzkumu, který si nechala udělat Evropská centrální banka (ECB).

Bitcoin by mohl dále klesat a ze současných úrovní se propadnout až na 8 000 dolarů, předpověděl v pondělí investiční ředitel společnosti Guggenheim Scott Minerd.

Nejzranitelnější jsou podle ní nezkušení investoři, kteří nechápou jejich reálnou hodnotu. Chránit je mají speciální regulace.

Šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagarde se včera večer v nizozemské televizi ostře obula do kryptoměn. Mimo jiné řekla, že „kryptoměny jsou bezcenné“. Zároveň také zdůraznila potřebu regulace a vlastní digitální měny EU.

Depozitní sazba Evropské centrální banky (ECB) se zřejmě dostane z negativního pásma do konce září a mohla by se pak dál zvyšovat, pokud nebude vidět, že se inflace stabilizuje na dvou procentech. Prohlásila to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová. Zdůraznila tak svou zásadní změnu postoje k měnové politice. Původně zvyšování úroků v letošním roce vylučovala, teď už ale plánuje úroky zvýšit vícekrát. Důvodem je rekordní inflace v eurozóně.

Depozitní sazba Evropské centrální banky (ECB) se zřejmě dostane z negativního pásma do konce září, a mohla by se pak dál zvyšovat, pokud nebude vidět, že se inflace stabilizuje na dvou procentech. V pondělí to prohlásila prezidentka ECB Christine Lagardeová.

Depozitní sazba Evropské centrální banky (ECB) se zřejmě dostane z negativního pásma do konce září a mohla by se pak dál zvyšovat, pokud nebude vidět, že se inflace stabilizuje na dvou procentech. Prohlásila to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová. Zdůraznila tak svou zásadní změnu postoje k měnové politice. Původně zvyšování úroků v letošním roce vylučovala, teď už ale plánuje úroky zvýšit vícekrát. Důvodem je rekordní inflace v eurozóně.

Evropská centrální banka se přidává k ostatním a chystá se zvyšovat úrokové sazby. S pohybem začne podle své šéfky Christine Lagardeové v létě, na podzim už by měly být sazby v plusu.

Kryptoměny jsou založené na ničem a měly by být regulovány, aby se lidé vyhnuli spekulacím se svými životními úsporami. V nizozemské televizi to na konci minulého týdne řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Obává se, že lidé, kteří nerozumějí riziku, mohou přijít o všechno a být velmi zklamaní. Proto se domnívá, že by měly být kryptoměny regulovány.

Kryptoměny jsou založené na ničem a měly by být regulovány, aby se lidé vyhnuli spekulacím se svými životními úsporami. V nizozemské televizi to dnes řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Obává se, že lidé, kteří nerozumějí riziku, mohou přijít o všechno a být velmi zklamaní. Proto se domnívá, že by měly být kryptoměny regulovány.

Kryptoměny jsou založené na ničem a měly by být regulovány, aby se lidé vyhnuli spekulacím se svými životními úsporami. V nizozemské televizi to dnes řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Obává se, že lidé, kteří nerozumějí riziku, mohou přijít o všechno a být velmi zklamaní. Proto se domnívá, že by měly být kryptoměny regulovány.

ÚHEL POHLEDU - Poprvé od ekonomické recese v roce 1997 snižuje ratingová agentura Fitch výhled ratingu České republiky z neutrálního na negativní. Hlavními důvody jsou nebezpečí ekonomické recese a vysoká inflace. To by se mohlo promítnout do zhoršení fiskální situace a snížené pravděpodobnosti, že stát bude schopen řádně splácet půjčky. Má republika problém?

Evropská centrální banka se zdá být už jedinou významnou institucí, která se snaží inflaci vyčekat. Růstu úrokových sazeb na červencovém měnověpolitickém zasedání přikládají trhy pravděpodobnost 60 %.

Již tuto středu večer středoevropského času vystoupí šéf americké centrální banky Jerome Powell a oznámí, jaká opatření nachystal Fed v boji proti dramaticky rostoucí inflaci. Očekává se, že základní sazba půjde nahoru o 0,5 procenta v květnu a o další půlprocento v červnu. Tím se výrazně rozevřou nůžky mezi americkými úroky a evropskými. A to bude velký problém pro ECB a její šéfku Christine Lagardeovou.

Stagflace přichází v době, kdy je vysoká inflace a minimální hospodářský růst. Právě tato situace může velmi brzy nastat v eurozóně. Ale také v české ekonomice, vyplývá z dat evropských i tuzemských statistiků.

Míra inflace v zemích eurozóny v dubnu vystoupila na rekordních 7,5 procenta, v březnu byla na 7,4 procenta. Ve svém rychlém odhadu to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat.

Jak by měli politici reagovat, když se dvě klíčové části ekonomiky ubírají odlišnými směry? Takové otázce čelí Federální rezervní systém a jeho mezinárodní protějšky, kteří se předhánějí v tom, jak zvládnout prudce rostoucí inflaci.