Christine Lagardeová

Spojené státy se minulý týden společně s Japonskem pokusily zastavit prudký propad jenu. Washington při neobvyklé intervenci neprodával dolary, ale eura. Evropskou centrální banku přitom o operaci informoval až po jejím provedení. Část evropských centrálních bankéřů to považuje za porušení dlouholetých zvyklostí mezi západními měnovými autoritami.

Americká a japonská centrální banka společně posilovaly kurz japonského jenu. Američané k tomu však použili místo dolarů eura, aniž by o tom dali Evropské centrální bance vědět. Evropané se teď ptají, co to vlastně znamená.

Evropská centrální banka v červenci ponechala úrokové sazby beze změny. Prudké výkyvy cen ropy ale mohou přimět bankéře, aby měnovou politiku znovu zpřísnili už v září. Nová inflační data takový krok dál drží ve hře.

Evropská centrální banka ponechala svou hlavní úrokovou sazbu na 2,25 procenta, ale úleva pro evropské domácnosti a firmy se může ukázat jako krátká. Obnovený růst cen ropy a plynu zvyšuje riziko, že se drahé energie postupně přelijí do dopravy, zboží, služeb a nakonec také mezd. Christine Lagardeová proto nevyloučila, že ECB na zářijovém zasedání sazby znovu zvýší. Přímý signál k takovému kroku však nedala.

Na současných eurobankovkách jsou okna, brány a mosty. Další série může přinést Marii Curieovou, Beethovena, ledňáčky i čápy. Evropská centrální banka zveřejnila deset finalistů a názor může poslat každý člověk s připojením k internetu, tedy i lidé z Česka.

Marie Curie-Skłodowská, Ludwig van Beethoven nebo pestrobarevný ledňáček v krajině evropských řek. Takové motivy se mohou objevit na nových eurobankovkách. Evropská centrální banka představila deset finálních návrhů a o jejich podobě nechá promluvit i veřejnost. Svého favorita si mohou vybrat i lidé z Česka.

Marie Curie-Skłodowská, Ludwig van Beethoven nebo pestrobarevný ledňáček v krajině evropských řek. Takové motivy se mohou objevit na nových eurobankovkách. Evropská centrální banka představila deset finálních návrhů a o jejich podobě nechá promluvit i veřejnost. Svého favorita si mohou vybrat i lidé z Česka.

Marie Curie-Skłodowská, Ludwig van Beethoven nebo pestrobarevný ledňáček v krajině evropských řek. Takové motivy se mohou objevit na nových eurobankovkách. Evropská centrální banka představila deset finálních návrhů a o jejich podobě nechá promluvit i veřejnost. Svého favorita si mohou vybrat i lidé z Česka.

Evropská centrální banka (ECB) představila deset finálních designových návrhů nové série eurobankovek, které vzešly ze soutěže mezi grafickými designéry z celé Evropské unie. Návrhy jsou rozděleny do dvou tematických sérií nazvaných Evropská kultura a Řeky a ptáci, z nichž jedna se v příštích letech stane novou podobou společné evropské měny. Jde o první kompletní redesign eurobankovek od jejich zavedení v roce 2002.

Na nové bankovce v hodnotě 200 euro by se mohla objevit česko-rakouská pacifistka a spisovatelka Bertha von Suttner. Rozená hraběnka Kinských ze Vchynic a Tetova se narodila v roce 1843 v Praze a v roce 1905 se stala vůbec první ženou, jíž byla udělena Nobelova cena míru. Podobizna Suttner se dostala do finálního výběru Evropské centrální banky, která připravuje první kompletní změnu designu eurobankovek od jejich vydání v roce 2002. Banka se rozhodne i podle názoru veřejnosti, která může o návrzích hlasovat. Podoba návrhů byla zveřejněna ve čtvrtek 23. července.

Evropská centrální banka představila užší výběr návrhů nových eurových bankovek. Zadáním byla témata „Evropská kultura“ a „Řeky a ptactvo“.

Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek představila deset finálních návrhů nové podoby eurobankovek, z nichž vzejde jejich budoucí design .O konečné podobě nových eurobankovek rozhodne Rada guvernérů ECB s přihlédnutím k výsledkům veřejného hlasování občanů eurozóny. Ve hře je buď evropská kultura, nebo příroda.

Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání ponechala depozitní sazbu na 2,25 procenta. Na tiskové konferenci však zaznělo, že někteří členové vedení banky uvažovali o zvýšení úrokových sazeb.

Evropská centrální banka ponechala úrokové sazby beze změny. Klíčová depozitní sazba zůstává na 2,25 procenta. Bankéři si chtějí počkat, jak se do inflace promítne energetický šok vyvolaný konfliktem na Blízkém východě. Pokud ceny ropy zůstanou vysoko, další zvýšení sazeb může přijít už v září.

Frankfurt/Praha - Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání ponechala základní úrokové sazby beze změn, klíčová depozitní sazba tak zůstává na 2,25 procenta. Banka o tom informovala v tiskové zprávě . Ponechala však otevřené dveře dalšímu zvýšení úroků v září. Obnovený vzestup cen energií totiž přináší riziko, že inflace po určitou dobu zůstane nad dvouprocentním cílem ECB, píše agentura Reuters.

Marine Le Penová upevňuje pozici favoritky francouzských prezidentských voleb. Čím více její preference rostou, tím větší může být snaha dohodnout nového šéfa Evropské centrální banky ještě za prezidenta Emmanuela Macrona.

Marine Le Penová po rozhodnutí odvolacího soudu dál posiluje v průzkumech před francouzskými prezidentskými volbami. Její rostoucí šance mohou zvýšit tlak na to, aby se o nástupci Christine Lagardeové v čele Evropské centrální banky rozhodlo ještě před volbami. Lagardeová přitom nevyloučila dřívější odchod a podle médií patří mezi kandidáty na vedení Světového ekonomického fóra.

Evropské akciové indexy zakončily páteční obchodování v plusu, panevropský index STOXX Europe 600 uzavřel už čtvrtý týden po sobě v plusu a posunul historické maximum. Nejlíp si vedl sektor veřejných služeb s tím, jak investoři dál přesouvali část kapitálu do defenzivnějších odvětví, zároveň ale posilovaly i společnosti spojené s datovými centry a tématem umělé inteligence.

Pozornost trhů se bude v týdnu (zkráceném v USA o páteční svátek) soustředit na ceny ropy, před víkendem se totiž USA a Írán podle vyjádření obou stran, byť ne úplně jednotných, blížily dohodě o ukončení konfliktu. Důležité bude i první zasedání FOMC pod vedením Kevina Warshe, o sazbách budou jednat taky ČNB a centrální banky v Británii, Japonsku, Austrálii, Švédsku a dalších zemích. V Německu zaujmou ukazatele ekonomické nálady, v Japonsku inflace, v USA maloobchod, průmysl a zahraniční obchod a v Číně průmysl, maloobchod nebo ceny nemovitostí.

Evropská centrální banka (ECB) se stala první velkou centrální bankou na světě, která zvýšila úrokové sazby v reakci na inflační dopady války na Blízkém východě. Jde o historický moment a zároveň o riskantní sázku, jejíž výsledek nikdo s jistotou nezná. Článek ECB zvýšila sazby kvůli válce. A teď se modlí, aby to byl správný krok se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Evropská centrální banka poprvé téměř po třech letech zvýšila úrokové sazby. Reaguje na dražší ropu a plyn po eskalaci konfliktu na Blízkém východě a snaží se zabránit tomu, aby se energetický šok přelil do další inflační vlny.

Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání zvýšila ve čtvrtek základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Klíčová depozitní sazba tak vzrostla na 2,25 procenta. ECB své rozhodnutí...

Evropská centrální banka (ECB) tuto středu téměř jistě zvedne úrokové sazby. Pro českou ekonomiku je toto rozhodnutí klíčové. Česká národní banka (ČNB) zasedá přesně týden po klíčovém rozhodnutí, avšak zvýšení zatím neavizuje.

Globální význam eura se v loňském roce téměř nezměnil, investoři přesouvali peníze hlavně do zlata a menších měn. Ve výroční zprávě o mezinárodní roli eura to uvedla Evropská centrální banka (ECB). Znamená to zklamání pro ty, kteří doufali, že nevyzpytatelná hospodářská politika Spojených států by mohla jednotné evropské měně výrazně pomoci, poznamenala agentura Reuters.

Přestože se světové trhy upínají k možnému uklidnění situace na Blízkém východě, evropské instituce i ekonomové počítají s tím, že dopady energetické krize budou přetrvávat déle, než se původně očekávalo. Podle pátečního vyjádření zástupců Evropské unie zůstanou ceny ropy a zemního plynu vyšší než před konfliktem s Íránem přinejmenším do konce roku 2027. Také šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová se nechala slyšet, že i kdyby konflikt na Blízkém východě skončil okamžitě, jeho „opožděné dopady“ budou udržovat cenovou hladinu na zvýšené úrovni i po skončení krize, jak informovala agentura AP News. A podobná je prognóza hlavního analytika XTB Jiřího Tylečka, který tvrdí, že dlouhodobě predikovat cenu černého zlata je sice nyní prakticky nemožné, zároveň dle něj ale platí, že mimo geopolitický šok je světový trh zásoben dostatečně.

Zatímco USA podporují stablecoiny, tedy digitální kryptoměnu navázanou na dolar, prezidentka ECB stablecoiny v eurech odmítá.

Evropa čelí stagflačnímu šoku – kombinaci slabšího hospodářského růstu a rostoucí inflace. Jako příčinu označují přední evropští politici konflikt na Blízkém východě, který zdražuje energie a zatěžuje firmy i domácnosti. Situaci komplikují také rostoucí státní dluhy a výdaje na obranu.

ČNB zveřejnila platy vedení i své loňské hospodaření. Podle zprávy pobral guvernér Aleš Michl 6,85 milionu korun čistého. Sama centrální banka za rok 2025 skončila ve ztrátě 73 miliard a letos zatím vykazuje zisk 95 miliard korun.

Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová říká, že svět čelí energetickému zlomu. Konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem může způsobit rychlejší růst cen energií než invaze Ruska na Ukrajinu v roce 2022.

Evropská centrální banka (ECB) je dle slov své šéfky Christine Lagardeové připravena zareagovat na dopady války na Blízkém východě zvýšením úrokových sazeb.

Válka na Blízkém východě tlačí na zdražování úvěrů firmám i domácnostem. Česká národní banka podle guvernéra Aleše Michla nesmí podcenit ekonomický šok, který konflikt v Íránu vyvolal. Pokud bude hrozit růst jádrové inflace v Česku, bude bankovní rada připravena zvýšit úrokové sazby, prohlásil minulý týden na měnovém jednání bankovní rady.

Světová ekonomika čelí rostoucímu riziku energetického šoku, který by mohl výrazně urychlit inflaci v eurozóně a to více než rozsáhlá invaze Ruska na Ukrajinu v roce 2022. Varovala před tím prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová ve středečním projevu ve Frankfurtu, píše server Euractiv. Celý projev najdete zde.

Evropská centrální banka zvažuje zvýšení úrokových sazeb. Důvodem je riziko vyšší inflace kvůli válce na Blízkém východě. Podle Christine Lagardeové je banka připravena zasáhnout. Trhy očekávají první krok už v dubnu.

Dle některých ekonomů by se měli lidé a firmy připravit na stagflaci. Ta spojuje stagnaci ekonomiky, vysokou nezaměstnanost i inflaci.

Česko chce posílit spolupráci se startupy po vzoru Španělska. Otázkou je, zda podobný přístup dokáže dohnat evropské zaostávání v inovacích.

I ve čtvrtek bylo obchodování na globálních i lokálních devizových trzích ve znamení konfliktu na Blízkém východě a rostoucí rizikové averze. Výsledkem byl silnější dolar a slabší euro. Situace v regionu se v posledních dnech dále vyostřuje.

Digitální peněženku Wero vytvořily evropské banky a platební společnosti, aby se vyhnuly používání karetních sítí od amerických firem Visa nebo Mastercard. Důvodem je snížení nákladů i udržení kontroly v nejisté době mezinárodního napětí. Na obnovení evropské platební suverenity pracují i instituce Evropské unie, které chtějí představit digitální euro, které by mohlo fungovat jako digitální měna pro každodenní platby.

Celosvětové zadlužení se v loňském roce zvýšilo o téměř 29 bilionů dolarů na rekordních 348 bilionů dolarů (více než sedm biliard korun). Ve spotřebitelských cenách se to neprojevuje, ale v investičních aktivech ano. Například v cenách bydlení.

Financial Times odhadl, že prezidentka ECB pobírá v přepočtu 1,5 milionu korun měsíčně. K tomu ale má i další miliony příjmů.

Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová obdržela loni od Banky pro mezinárodní platby (BIS) zhruba 140 tisíc eur, tedy asi 3,4 milionu korun. Informoval o tom deník Financial Times. Odměna přichází v době, kdy ECB svým zaměstnancům zakazuje přijímat platby od třetích stran za činnosti vykonávané v rámci jejich práce pro banku.

Evropské akcie vstoupily do nového týdne poklesem, když se investoři museli vyrovnat s obnovenou nejistotou kolem americké obchodní politiky.

Data z eurozóny tento týden potvrdila opatrné zlepšování ekonomického sentimentu, zatímco růst mezd postupně zpomaluje a stává se více konzistentním s inflačním cílem Evropské centrální banky (ECB).

Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová plánuje svůj mandát dokončit. O jejím případném dřívějším odchodu předtím psal britský ekonomický deník Financial Times (FT).

Lagardeová popřela středeční tvrzení Financial Times, že plánuje odejít ze své funkce předčasně. Vzkázala, že pokud bude chtít odstoupit, lidé to uslyší od ní, nikoli od novinářů.

Zavedení digitálního eura by mohlo evropské banky během prvních čtyř let stát čtyři až šest miliard eur, tedy zhruba 97 až 145,5 miliardy korun. Uvedl to člen Rady guvernérů Evropské centrální banky Piero Cipollone, který má projekt v rámci ECB na starosti.

V čele Evropské centrální banky (ECB) by mohla skončit její dosavadní prezidentka, Francouzka Christine Lagardeové, ještě před vypršením svého osmiletého mandátu. Mohlo by se jednat o vstřícný krok vůči francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, který by ještě před koncem svého úřadu jmenoval „svého člověka“ do čela ECB, informuje deník Financial Times (FT). Podobný krok už nyní udělal i guvernér Francouzské centrální banky François Villeroy de Galhau, jenž rezignoval před vypršením svého…

Praha - Česká měna ve středu zpevnila k euru i dolaru. K 17:00 posílila koruna oproti předchozímu závěru vůči oběma světovým měnám shodně o čtyři haléře na 24,24 Kč/EUR a 20,50 Kč/USD. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.

Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová plánuje odejít z čela banky před vypršením svého osmiletého mandátu a před francouzskými prezidentskými volbami plánovanými na příští rok. Krok by měl umožnit, aby výběr jejího nástupce mohl ovlivnit ještě odcházející francouzský prezident Emmanuel Macron.

Předčasný odchod Lagardeové z čela ECB by umožnil, aby výběr jejího nástupce mohl ovlivnit ještě odcházející francouzský prezident Emmanuel Macron.

Christine Lagardeová zřejmě nezůstane ve funkci předsedkyně Evropské centrální banky až do konce svého mandátu v říjnu 2027. Podle informací z jejího okolí zvažuje odchod ještě před francouzskými prezidentskými volbami, které se mají konat příští rok v dubnu.

Christine Lagardeová chce podle deníku Financial Times odejít z čela Evropské centrální banky před vypršením mandátu. Krok má umožnit, aby výběr jejího nástupce mohl ovlivnit ještě odcházející francouzský prezident Macron.

Frankfurt - Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová plánuje odejít z čela banky před vypršením svého osmiletého mandátu a před francouzskými prezidentskými volbami plánovanými na příští rok. S odkazem na své zdroje o tom dnes informuje deník Financial Times (FT). Krok Lagardeové by podle něj měl umožnit, aby výběr jejího nástupce mohl ovlivnit ještě odcházející francouzský prezident Emmanuel Macron. Mluvčí banky sdělil, že její šéfka se ohledně konce svého působení nerozhodla.

ECB rozšíří přístup k euru ostatním centrálním bankám. Chce silnější postavení eura ve světě nejen oproti americkému dolaru.

Evropská měnová politika zůstává opatrná. Navzdory zpomalující inflaci a relativně odolné ekonomice eurozóny dává centrální banka přednost vyčkávací strategii a upozorňuje na řadu rizik, která mohou další vývoj rychle změnit.

Evropská centrální banka ve čtvrtek popáté v řadě nechala úrokové sazby beze změny. Základní sazba zůstává na 2,15 % a depozitní na 2,00 %. ECB uvedla, že současný vývoj inflace ani širší ekonomické podmínky neodůvodňovaly změnu politiky na tomto zasedání, a varovala, že výhled zůstává těžko předvídatelný.

KOMENTÁŘ. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu došlo během soukromé večeře k neobvyklému incidentu. Americký ministr obchodu Howard Lutnick přednesl velmi ostré, konfrontační výroky, a to zejména vůči evropským ekonomikám a některým politikám. Tyto poznámky vyvolaly negativní reakce hostů, včetně vypískání, posměšků, a dokonce odchodů části účastníků, mezi nimi i prezidentky Evropské centrální banky Christine

Evropské akciové trhy ve čtvrtek zaznamenaly výrazný růst poté, co americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy nebudou pokračovat v zavádění cel na evropské země v souvislosti se sporem o Grónsko.

Evropské akciové trhy se ve středu obchodovaly bez jasného směru, když investoři zůstávali opatrní před očekávaným projevem amerického prezidenta Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu.

Obchod mezi členskými státy EU klesl poprvé za téměř deset let – s výjimkou pandemického období. Děje se tak navzdory snahám o oživení jednotného trhu v reakci na hospodářské hrozby ze strany Číny a USA.

Jednotlivé členské státy Evropské unie mezi sebou méně obchodují. Nejnovější data Evropské komise hovoří o prvním poklesu za uplynulých deset let, s výjimkou pandemie Covid-19. Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová varovala, že vnitřní trh „se zastavil“, a to navzdory rostoucím hrozbám, třeba americkým clům či sílící čínské konkurenci.